Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Biologická léčba. ? Konvenční vs. biologická Farmaceutika vs. biologika FarmaceutikaBiologika Velikost (MW)Malá (<1000)Velká (>10,000) ZdrojChemická.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Biologická léčba. ? Konvenční vs. biologická Farmaceutika vs. biologika FarmaceutikaBiologika Velikost (MW)Malá (<1000)Velká (>10,000) ZdrojChemická."— Transkript prezentace:

1 Biologická léčba

2 ? Konvenční vs. biologická

3 Farmaceutika vs. biologika FarmaceutikaBiologika Velikost (MW)Malá (<1000)Velká (>10,000) ZdrojChemická syntézaBuněčné kultury FormaVšeobecně p.o. formaInjekce resp. infúze VydáváníVydánán v lékárněČasto vydáván lékařem v nemocnici Příklad atorvastatin (hypolipidemikumltrastuzumab (ca prsu) atorvastatin mv=558,64 trastuzumab mv=

4 Co je to biologická léčba? Biologická léčba je definována jako podávání látek různého složení a mechanismu účinku, které zasahují do imunitních a zánětlivých dějů provázejících vznik a vývoj léčených chorob.

5 Co jsou „biologická léčiva“? Biotechnologicky vyráběné přípravky, které mění biologickou odpověď na molekulární úrovni Podstatou biologické léčby je cílený regulační zásah do biologických procesů provázejících vznik a vývoj léčených chorob Vysoce účinné látky biologické povahy, které jsou shodné či velmi podobné s látkami produkovanými v samotném organismu

6 Využívá biologických produktů – (odlišení od farmakologické léčby – synteticky). Přípravky k biologické léčbě – toxiny, antitoxiny, léčebná séra a produkty živých či usmrcených mikroorganismů. –Příjemce je může vnímat jako cizorodé bílkoviny – mohou fungovat jako antigeny a tak provokovat v léčeném organismu tvorbu protilátek. –Může dojít ke vzniku alergických reakcí anebo poklesu účinnosti biologické léčby. Někteří představitelé biologické léčby

7 Nativní biologické přípravky a izoláty (např. hyperimunní gamaglobulin, koagulační faktory), Vakcíny Rekombinantní peptidy a proteiny (např. rekombinantní cytokiny, antagonisté cytokinových receptorů) Syntetické oligonukleotidy (např. antisence oligodeoxynukleotid alicaforsen pro léčbu ulcerózní kolitidy) Genová terapie Monoklonální protilátky proti cytokinům (např. anti- TNFa)

8 8 Vlastnosti biologické léčby (I) Méně NÚ oproti současné systémové léčbě Na rozdíl od ní nevykazuje známky lékových interakcí ani rizik kumulativního toxického působení při dlouhodobém podávání Relativně nákladná terapie Biosimilars mohou být řešením Biosimilars jsou „generika“ biologických přípravků – nejsou ve100% identické, ale se stejnými účinky Ve srovnání s originály jsou výrazně levnější Jejich kvalitu garantuje stát resp. EMA (Evropská léková agentura)

9 9 Vlastnosti biologické léčby (II) Oproti standardní léčbě BL nevyžaduje nákladná kontrolní laboratorní a lékařská vyšetření v průběhu léčby Snižuje pracovní neschopnost i četnost hospitalizace, a riziko vzniku invalidity a také Snižují se nepřímé náklady spojené s léčbou (dojíždění, uvolňování se ze zaměstnání aj.) Pro definitivní hodnocení je klinická zkušenost zatím omezená

10 Cíl – okamžitá krátkodobá ochrana (získaná) –Antiséra (heterologní) – obsahují imunoglobuliny z purifikovaného séra zdravých imunizovaných zvířat. Sem patří i antitoxiny protilátky proti hadím jedům. –Homologní imunoglobuliny – produkovány B lymfocyty jako součást humorální odpovědi na cizorodý antigen Připravovány ze séra dárců nebo rekombinantnimi technologiemi, nejčastěji obsahují IgG –Normální lidský Ig –Specifický Ig Pasivní imunizace – imunoglobuliny

11 Cíl – dlouhodobá prevence na podkladě tvorby specifických protilátek (postvakcinační) –Vakcíny Živé –Heterologní – variola (eradikována) –Atenuované »Viry (obrna, spalničky, příušnice, zarděnky, žlutá zimnice) »Bakterie (BCG) Neživé inaktivované –viry (chřipka, hepatitida A) –baktérie (pertuse, cholera) –inaktivované anatoxiny (toxoidy) - (záškrt, tetanus) Aktivní imunizace – vakcinace (I)

12 –Vakcíny Subjednotkové – imunoprotektivně významné frakce izolované z infekčních činitelů štěpením (split) a purifikací (chřipka) Kapsulární polysacharidové vakcíny –Nekonjugované (meningokoková, pneumokoková, tyfus) –Konjugované (hemofilová – konjugovaná na tetanický toxoid) Rekombinantní –Antigeny připraveny rekombinantní technikou (hepatitida B) –Protinádorové vakcíny (terapeutické vakcíny), proti HPV, (Cervarix 2 HPV Ag, Silgard 4 HPV Ag) Aktivní imunizace – vakcinace (II)

13 Imunoterapie (I) Imunoterapie je definována jako „léčba prostřednictvím ovlivňování imunitního systému – posilováním popřípadě potlačováním imunitní odpovědi. –Aktivační imunoterapie imunitu posiluje –Imunosupresivní terapie imunitu potlačuje

14 Imunoterapie (II) Immunoterapie je užívána v léčbě alergií. –Ostatní antialergická léčba (antihistaminika nebo kortikosteroidy) léčí pouze příznaky alergického onemocnění –Imunoterapie je jediný dostupný léčebný postup, který může modifikovat průběh alergické reakce, popřípadě snížit citlivost k alergenům

15 Aktivní buněčná imunoterapie na bázi dendritických buněk  Protinádorová terapeutická vakcína obsahuje výhradně živé dendritické buňky, kultivované z leukafereticky odebraných bílých krvinek.  Kombinace imunoterapie s např. standardní chemoterapií přináší synergické efekty a zvýšení účinnosti léčebného postupu.  Terapeutická vakcinace formou podkožní injekce.  Terapeutická vakcína sipuleucel-T, indikace Ca prostaty (APC8015, Provenge), pouze v USA, není v EU

16 Monoklonální protilátky

17 Polyklonální protilátky Monoklonální protilátky Produkovány:Mnoha klony B buněkJedním klonem B buněk Vázány na: Mnohočetné epitopy všechJeden epitop jediného antigenů použitých v rámci antigenu imunizace Protilátková třída:Směs různých Ab tříd Všechny jedné Ab třídy (izotypy) Vazebné místo pro Ag:Směs Ab s různými Všechny Ab mají stejné vazebnými místy pro Agvazebné místo pro Ag Potenciál zkřížené reaktivity:VysokýNízký Polyklonální vs. monoklonální protilátky

18 Monoklonální protilátky

19 Monoklonální protilátky – struktura imunoglobulinu Fab Fc F(ab) 2 VHVH VLVL CLCL CH1CH1 –S–S– CH2CH2 CH3CH3 PapainPepsin V = variabilní doména (antigenní variabilita) C = konstantní doména (vazba komplementu, vazba na Fc receptor imunokompetentních buněk …) 1-3 – hyper- variabilní oddíl (antigenní specifita) V L -V H = Fv (vazba antigenu)  = izotypy těžkých řetězců (IgM, IgD, IgA, IgG, IgE) 1 2 3

20 Terminologie monoklonálních protilátek Protilátky připravené na myších, tzv. myší protilátky – vysoká tvorba HAMA; zakončení generického názvu: „-mab“. Chimerické protilátky – 60–70 % lidské bílkoviny (tzv. konstantní oblast) + 30–40 % myší protilátky; zakončení generického názvu: „-ximab“. Humanizované protilátky – 5–10 % myší protilátky; zakončení generického názvu: „-zumab“ Humánní zakončení generického názvu: „-mumab“

21 Myší MAb 100% myší Hypersensitivita Vysoké hladiny neutralizujících protilátek (nepoužívají se) Chimerické MAb 34% myší Hypersensitivita Nízké hladiny neutralizujících protilátek (rituximab infliximab) Humanizované MAb 5-10% myší Hypersensitivita Nízké hladiny neutralizujících protilátek (trastuzumab certolizumab) Humánní MAb 100% lidské Hypersensitivita Nízké hladiny neutralizujících protilátek (panitumumab adalimumab) Monoklonální protilátky – typy

22 22 MAb – dle cílové molekuly a typu úč. látky A) dle cílové molekuly, na kterou je zaměřena, se BL dělí na inhibitory: cytokinu TNF-a: –adalimumab –etanercept –infliximab –golimumab interleukinu 12/23: –ustekinumab receptoru interleukinu 6: –tocilizumab B buňky: –rituximab T buňky: –abatacept B) dle typu účinné látky se BL dělí na: monoklonální protilátky: –plně humánní (adalimumab, ustekinumab, golimumab)) –humanizovaná tj. 5-10% myšího proteinu (tocilizumab) –chimerická tj. 25% myšího proteinu (infliximab) fuzní protein receptoru a Fc fragmentu IgG –etanercept

23 1.Cytotoxicita závislá na komplement fixační reakci –Vazba protilátky na nádorovou buňku –C5-C9 komplementu atakuje membránu –Penetrace do buňky a její usmrcení 2.Buňkami zprostředkovaná cytotoxicita –Exprese Fc receptoru některými populacemi leukocytů –Následná fagocytóza nádorových buněk 3.Cytotoxické působení antiidiotypových protilátek – Idiotyp = specifické vazebné místo pro určitou protilátku – Antiidiotypová protilátka působí proti specifickému vazebnému místu – Napodobuje původní protilátku = má shodný epitop – Kombinace chemoterapie a MAb (Ca prsu) Mechanizmy účinku monoklonálních protilátek

24 cílovou strukturou je specifický antigen, často antigen prezentovaný na povrchu krvinek či hematopoetických kmenových buněk –různé typy tzv. CD antigenů (cluster of definition neboli cluster of differenciation), protilátky mohou být namířeny prakticky proti jakémukoliv antigenu: –epidermální růstový faktor, EGFR (cetuximab, trastuzumab) –tumor nekrotizující faktor, TNF-alfa (infliximab, adalimumab) –vaskulární endoteliální růstový faktor, VEGF (bevacizumab) –interleukin IL-2 (daklizumab) – alfa4-beta1-integrin (natalizumab) –komplement C5 (ekulizumab) –IgE (omalizumab) Cíle monoklonálních protilátek

25 Formy monoklonálních protilátek Nekonjugované protilátky –Viz předchozí mechanizmy účinku –Přímé protinádorové působení Indukce apoptózy Interference s receptorem a ligandem Ovlivnění účinnosti klasických cytostatik Konjugované protilátky –Chemické nebo genetické konjugáty Toxiny (pseudomonadový, difterický, ricin) Cytokiny Radionuklidy Cytostatika

26 Formy monoklonálních protilátek

27 Monoklonální protilátky Nežádoucí účinky –Akutní cytokinová reakce – (teplota, třesavka, nevolnost) způsobená uvolněním IL-6 a TNF. Vyskytuje se v 50 – 90% aplikací –Tvorba protilátek –Toxické projevy na protilátku navázaného toxinu –Deplece fyziologických buněk exprimujících stejný antigen

28 generický názevobchodní přípravekcílová strukturapoužití trastuzumabHerceptinHER-2-neuCa prsu cetuximabErbituxEGFrNSCLC, ORL bevacizumabAvastinVEGFrůzné nádory rituximabMabtheraCD-20NHL, B-CLL ibritumomab ipilimumab Zevalin Yervoy ( 90 Yt) CD-20 CTLA-4 NHL Melanom tositumomabBexxar ( 131 I)( 131 I) CD-20NHL epratuzumabCD-22 human.NHL apolizumabHLA-DRNHL alemtuzumabCampathCD-52B-CLL gemtuzumabMylotargCD-33AML oregovomabOvarexCA-125Ca ovaria edrecolomab panitumomab pertizumab Panorex Vectibix Perjeta CO-17-1A EGFr HER-2 Ca kolorekta Ca ledvin (RCC) mamma Monoklonální protilátky v onkologii

29 Biologika v revmatologii, u nespecifických střevních zánětů a v dermatologii INN efalizumabetanerceptinfliximabadalimumab ustekinumab TypBlokátor aktivace T lymfocytů Anti-TNF blokátor Anti-IL blokátor Popis Humaniz. monokl. Ab proti CD 11a (T lymfocytů) Fúzní protein Fc fragmentu IgG 1 a TNF receptoru Chimerická monokl. Ab proti TNFα Lidská monokl. Ab proti TNFα Lidská monokl. Ab proti IL-12/23 Mecha- nismus Inhibice aktivace T lymfocytů, migrace a adheze ke keratinocytům Vazba solub. TNFα, blok jeho interakce s povrchovými receptory Vazba solub. a vázaného TNFα a blok jeho interakce s povrchovými receptory Vazba solub. a vázaného TNFα, blok interakce s povrchovými receptory Vazba p40 podjednotky IL-12 a IL-23, blok interakce s povrchovými receptory Podání1.týden 0,7 mg/kg, pak 1 mg/kg, max. 200 mg/d, s.c., 1x týdně 25 mg (50 mg max.) s.c., 2x týdně 5 mg/kg, i.v., v 0., 2. a 6. týdnu; udržovací infúze 5 mg/kg po 8 t. Úvod 80 mg s.c., po týdnu 40 mg, á 2 týdny 40 mg 45 mg s.c., v týdnu 0, 4 a pak každý 12 >100 kg–90 mg Poločas5-10 dnů3-5 dnů8-9 dnů12-14 dnů3 týdny

30 30 EMA schválené biologické přípravky adalimumabetanerceptinfliximabcertolizumabgolimumababataceptrituximabtocilizumab Struktura léku Typ molekuly Plně humánní monoklonální protilátka Plně humánní fúzní protein Chimerická monoklonální protilátka Humanizovaný pegylovaný Fab fragment Plně humánní monoklonální protilátka Plně humánní fúzní protein Chimerická monoklonální protilátka Humanizovan á monoklonální protilátka CílTNF-α T-buňkaB-buňkaIL-6R Dávkování 40 mg EOW 50 mg/mL 1QW nebo 25 mg/mL 2QW 3–7.5 mg/kg Q8W každých 8 týdnů 200 mg Q2W nebo 400 mg Q4W EOW 50 mg měsíčně 10 mg/kg měsíčně 1000 mg IV 2QW Další infuze jsou opakované dle potřeby 8mg/kg měsíčně Způsob aplikace Autoaplikace pacientem (PFS a pero) Autoaplikace pacientem (PFS a pero) 120 minutová infuze Autoaplikace pacientem Autoaplikace pacientem (Pero) a IV po schválení (30 minutová infuze) 30 minutová infuze 195–255 minutová infuze 60 minutová infuze

31 INNTMIndication adalimumab*HumiraRevmatoidní artritida Psoritická artritida Ankylozující spondylitida alemtuzumabMabcampathChronická lymfocytární leukémie basiliximab Simulect Profylaxe orgánové rejekce bevacizumab*AvastinKolorektální karcinom cetuximab*ErbituxKarcinom kolorekta Spinocelulární karcinom hlavy a krku daklizumabZenapaxProfylaxe orgánové rejekce denosumab*ProliaOsteoporóza efalizumabRaptivaPsoriáza ekulizumab*SolirisParoxyzmální noční hemoglobinurie Biologická léčba (MaB) – souhrn (l)

32 INNTMIndication infliximab*RemicadeRevmatoidní artritida Crohnova nemoc, Ulcerózní kolitida Ankylozující spondylitida Psoriatická artritida, Psoriáza kertolizumab-pegolCertolizumab PegolCrohnova nemoc natalizumab*TysabriRoztroušená skleróza omalizumab*XolairAstma bronchiale palivizumab*SynagisInfekce dolních dýchacích cest způsobené respiračně syncycialním virem (RSV) ranibizumab*LucentisNeovaskulární makulární degenerace rituximab*MabtheraNon-Hodgkinské lymfomy Revmatoidní artritida abciximab*ReoProPTCA, nestabilní angina pectoris trastuzumab*HerceptinKarcinom prsu Biologická léčba (MaB) – souhrn (lI)

33 Biologická léčba a regulační peptidy

34 Terminologie cytokinů  Lymfokiny – produkovány aktivovanýmiT lymfocyty řídí imunitní odpověď předáváním signálů mezi buňkami  Interleukiny – hlavní cíl jsou leukocyty.  Chemokiny – zprostředkovávají (chemotaxi) mezi buňkami, stimulují pohyb a regulují migraci leukocytů z krve do tkání  Monokiny – pocházejí z mononukleárů, např. makrofágů. Nejedná se tedy o jednodílné dámské plavky, srov. bikiny  Interferony – účastní se protivirového působení  Kolonie stimulující faktory (CSF) – Podporují růst buněk v polotuhých médiích

35 Regulační peptidy v kliniké praxi Interleukiny Hemopoetické růstové faktory Interferony Malé molekuly interferující s intracelulární transdukcí signal – TK inhibitory

36 Cytokiny v hematopoeze

37 Cytokiny, a hormony, mohou působit autokrinně, parakrinně a endocrinně

38 Interleukiny – Imunomodulační cytokiny (I) IL-1 – hemopoetin, zánětlivá reakce IL-2 – T-cell growth factor (Aldesleukin - Proleukin) Receptor IL-2R převádí signální podnět aktivačními cestami: –A. Mitogenem Aktivovaná Protein Kinázová kaskáda (MAPK), která vede k proliferaci aktivované buňky. –B. fosfatidil-inozitol-3 kinázová cesta ovlivňující reorganizaci cytoskeletu. –C. pro cytokiny typická cesta aktivace Janus kinázy (JAK1 a JAK3) se členy rodiny STAT IL-3 – …IL-18… IL-2

39 Grb2 Sos Shc Grb2 Sos PI3K Akt Ras Raf MEK1/2 MAPK BAD PřežíváníProliferace PTEN mTOR Buněčný-cyklus progrese FKHR GSK3 p27 Cyclin D1, E Interleukin 2 (Aldesleukin) a transdukce signálu IL-2

40 Interleukin 2 (Aldesleukin) Indikace – ke stimulaci buněčné i humorální imunity –V kombinaci: 5-FU + IFN  + IL-2 (RCC) - 1. linie podle Atzpodiena –Melanoblastom Nežádoucí účinky –Capillary leak syndrome+ – při nitrožilní aplikaci extravazální přestup tekutiny spojený s hypotenzí, otoky a intravaskulární hypovolémií –Vzestup transamináz, ALP, bilirubinu – cholestatický ikterus –Nefrotoxicita+, oligurie, anurie –Poruchy rytmu –Útlum krvetvorby

41 Hemopoetické růstové faktory (I) Leukocytární růstové faktory –Filgrastim (rHuG-CSF) – Neupogen, Tevagrastim pegfilgrastim – Neulasta, Neupeg –Lenograstim (G-CSF) – glykosilovaný –Molgramostim (rHuGM-CSF) –Sargramostim (rHuGM-CSF) – glykosilovaný –Interleukin 3 (rHu-IL-3) Multi-CSF) Indikace –Neutropénie –Zkrácení doby neutropénie u cytostatické léčby –Prevence febrilní neutropénie Nežádoucí účinky –Muskuloskeletální bolesti –Dysurie Glykosilací a pegylací se dociluje prodloužení T 0,5

42 Hemopoetické růstové faktory (II) Erytropoetin – glykoprotein – hormon secerovaný peritubulárními buňkami v ledvinách –Epoetin  – Eprex, Epogen, Procrit –Epoetin  – Neorecromon, CERA (PEG-Epo  ) –Epoetin  – Dynepo –Epoetiny  –Darbepoetin  (specificky upravený epo) – Aranesp, Nespo –Indikace epoetinů –Anémie při poklesu Hb pod 9-11 g/dl »Renálního původu »Při CHRI »Po chemoterapii u solidních tumorů (CIA) »U maligních lymfomů, myelomu, MDS –Zvýšení počtu erytrocytů před odběrem krve k autologní transfúzi Nežádoucí účinky –Flu like syndrome –Trombotické vaskulární komplikace –Zvýšení¨TK v rámci zvyšování Hb –Vzácně erytroblastopénie (PRCA) na podkladě protilátek proti EPO

43 Hemopoetické růstové faktory (III) Trombopoetin (rHU TPO) nepoužívá se (tvořily se PL proti destičkám) Eltrombopag (Revolade) - Agonista trombopoetinového receptoru (TPO- R), malá molekula – velmi rychlý nástup účinku, úprava obrazu během 14 dnů. –Indikace: ITP Romiplostim (Nplate) - Fc-peptidový fúzní protein (peptilátka), který signalizuje a aktivuje intracelulární transkripční dráhy prostřednictvím TPO receptoru (označovaného také jako cMpl), čímž zvyšuje tvorbu krevních destiček. –Peptilátková (peptibody) molekula se skládá z Fc oblasti (domény) lidského imunoglobulinu IgG1, každá jednořetězcová podjednotka se kovalentně váže C-koncem na peptidový řetězec obsahující 2 domény, které se váží na TPO receptor (TPO receptor-binding domain). –Indikace: ITP

44 Úloha TPO v trombopoéze Upraveno podle: Kaushansky K. Thrombopoietin. N Engl J Med. 1998;339:

45 Interferony – Imunomodulační cytokiny (I) Interferon alfa (IFN  ) – leukocytární –Indikace – Onkologie, infekce Interferon beta (IFN  ) – fibroblastový –Indikace – Sclerosis multiplex Interferon gama (IFN  ) – T-lymfocytární –Indikace – Infekční komplikace u chronické granukomatózy Mechanizmus účinku IFN  –Antiproliferační – zpomalení tranzitu z G 1 do S fáze –Imunomodulační účinky – zvýšení exprese cytotoxických lymfocytů, makrofágů a NK-buněk, zvýšení exprese hlavního histokompatibilního komplexu nutného pro indukci cytotoxické reakce –Inhibice replikace virů –Protinádorový – snižuje expresi onkogenů c-myc, v-myc… 1. Vazba IFN na membránový receptor 2. Internalizace komplexu 3. Zahájení intracelulárních dějů

46 Nežádoucí účinky IFN  –Útlum trombopoezy a granulopoezy (pokles destiček limitujícim faktorem aplikace) –Flu-like syndrome (za 2 – 4 hodiny po aplikaci, přetrvává 4 – 8 hodin) –Méně časté nežádoucí účinky Hypotenze, kolísavý tlak, poruchy rytmu Interferonová pneumonie Indukce autoimunních projevů Proteinurie Interferony – Imunomodulační cytokiny (II)

47 Genová terapie

48 Co je to genová Terapie? Technika opravování vadných genů odpovědných za vznik onemocnění V současnosti existují 4 postupy: 1.Zdravý gen je vložený, aby kompenzoval nefunkční gen. 2.Abnormální gen je vyměněný za zdravý gen 3.Abnormální gen je opraven prostřednictvím selektivní reverzní mutace 4.Změna regulace genového páru

49

50 Genová terapie (I) Vložení, změna, nebo odstranění genů v buňkách určitého jednotlivce za účelem léčby onemocnění. Technika korekce vadných genů zodpovědných za rozvoj choroby.

51 Genová terapie (II) Nejběžnější forma genové terapie je vložení funkčního genu do nespecifikovaného místa genomu za účelem odstranění mutovaného genu. Další možností je přímá korekce mutace nebo modifikace normálního genu napadeného virovou infekcí.

52 Typy genové terapie Zárodečné buňky tj., spermie nebo vajíčka, jsou modifikovány vložením funkčních genů, které jsou integrovány do jejich genomů. –Dědičné změny – přecházejí na další generace. (etické otázky) Somatická genová terapie, terapeutické geny jsou vkládány do somatických buněk pacienta. –Modifikace a účinky jsou omezeny pouze na dané individuum a nebudou přeneseny na další generace.

53

54 Typy vektorů v genové terapii Nevirové vektory –Holá DNA –Liposomy s DNA –Polymerní komplex DNA (polyplex) –Liposom/Polymer/DNA (lipopolyplex) Virové vektory –DNA virus Adenovirus Herpes Simplex Virus –RNA virus Retrovirus

55 Vektory (virové) Virus vázaný na hostitele přenese svůj genetický materiál do hostitelské buňky jako součást svého replikačního cyklu. –Tento genetický materiál obsahuje základní 'instrukce' pro hostitelskou buňku, jak produkovat více dalších kopií těchto virů.

56 Klíčové vlastnosti virového vektoru Bezpečnost: delece části virového genomu kritické pro virovou replikaci Nízká toxicita: virový vektor by měl mít minimální vliv na hostitelskou buňku. Stabilita: Některé viry jsou geneticky nestabilní a mohou rychle opravit svůj genom! Buněčná specificita: Většína virových vektorů je sestavena tak, aby „infikovaly“ (1) co největší množství buněčných typů. Někdy je požadován opak, virový receptor je cíleně modifikován (2) k určitému typu buněk. Identifikace: K virovým vektorům jsou přidány určité geny, které pomáhají k jejich identifikaci, markery.

57 Genová terapie s adenovirovým vektorem

58 „Packaging“ a transdukce s lentivirovým vektorem

59 Vektory (nevirové) Ne-virové metody mají určité výhody před virovými metodami, jako je možnost výroby ve velkém měřítku a nízká imunogenicita –Vektorová technologie zahrnuje techniky podobné virovým. transfekce (introdukce nukleových kyselin do buněk) a exprese genu (proces při kterém je genová informace z genu užita k syntéze funkčního genového produktu

60 Nevirové možnosti Přímé uvedení terapeutické DNA –Jen s určitou tkání –Vyžaduje velké množství DNA Vytvoření umělé lipidové sféry s vodním jádrem, liposomu –Nese terapeutickou DNA Chemická vazba DNA na molekulu navázanou na specifický buněčný receptor –DNA je obklopena buněčnou membránou –Méně efektivní  Pokusy s vytvořením 47 chromozomu –Existuje vedle ostatních 46 –Může nést hodně informací –Jak dostat tak velkou molekulu skrz membránu?

61 Hlavní problémy genové terapie Stále experimentální Stále neschválená regulačními autoritami –Málo zkušeností, krátkodobé poznatky, bez aplikace nebude více zkušeností –Imunitní odpověď – snižuje účinek a znemožňuje opakování –Problémy bezpečnosti virových vektorů –Multigenová onemocnění – kardiovaskulární choroby, Alzheimerova choroba nebo diabetes… jsou výsledkem kombinovaného efektu mnoha genů

62 Antisense oligonukleotidy

63 Jednovláknová DNA nebo RNA komplementární k vybrané sekvenci. –Antisense aRNA blokuje translaci proteinů určitých vláken messenger mRNA vazbou na ně. –Antisense DNA může být užita k cílení na specifickou komplementární RNA (kódující nebo nekódující proteiny) RNA.

64 Antisense oligonukleotidy –Fomivirsen schválen FDA v roce 1998 v léčbě cytomegalovirové retinitisdyFomivirsen –2013 mipomersen schválen FDA homozygotní familiární hypercholesterolémiemipomersen –V současnosti je více než 40 látek ve výzkumu včetně těch proti krvácivým horečkám Marburg a Ebola, s indikacemi v onkologii, HIV/AIDS, Duchennovou muskulární dystrofií…

65 1.Zvážit somatické vs. geny zárodečných buněk. Používání genů zárodečných buněk je zakázáno. 2. Genová terapie je omezena na somatické buňky a onemocnění, která jsou vyvolána jedním genem. Antisense oligonukleotidy

66 Cílená protinádorová terapie

67 Cílená léčba v onkologii Malé molekuly zasahující do intracelulární transdukce signálu (inhibitory) –EGFR (epiteliální) Erlotinib Lapatinib (duální) Gefitinib –VEGFR (vaskulární endoteliální) Sorafenib Pazopanib –PDGFR (trombocytární = platelet derived) Imatinib

68 ErbB receptor ErbB jsou receptory typu 1 tyrosin kinázové rodiny Představují 4 transmembránové glykoproteiny ErbB1 - ErbB4 (HER1 - HER4) Struktura ErbB receptoru - 3 domény –Extracelulární (1) –Transmembránová (2) –Cytoplazmatická s TK aktivitou (3) –Obdobná struktura i u dalších TK receptorů (VEGFR a PDGFR) (3) (1) (2)

69 Dimerizace ErbB receptoru 2 molekuly ErbB receptoru se spojí (homo / hetero forma) Tato aktivní forma je schopna přenášet externí stimuly do buňky

70 Dimerizace ErbB receptoru ErbB1-1ErbB2-2ErbB2-3ErbB1-2ErbB2-4

71 Zvýšená exprese ErbB1 nebo ErbB2 Mutace na ErbB1 Autokrinní smyčka ErbB a nádory Všechny stavy jsou potenciálně maligní

72 Strategie cílené léčby antagonistémAb TK inhibitory Ligand-toxin konjugáty Y Y Antisense oligonukleotidy

73 Místa zásahu malých molekul mAb se váží na extracelulární epitopy nemusí rozeznat mutanty Y Y Y Malé molekuly působí i na mutanty neboť mají jiné vazebné místo Proteolytické štěpení Mutace x

74 VEGF-A, -C, -D, -E Angiogenesis RAF MEK ERK Sck Migration Paxillin FAK PLC  PKC P P P P PI(4,5)P2 PI(3,4,5)P3 PTEN PlGF VEGF-A, -B P P P P VEGFR-1 / Flt-1 VEGF-C, -D VEGFR-3 P P P P Lymphangiogenesis VEGFR-2 / KDR SurvivalPermeability Akt/PKB PDK1,2 RAC RAS PI(4,5)P2 DAG IP3 + Ca ++ TKI PI3-K VEGF r eceptor y v angiogeneze

75 Angiogenéza nutnost pro růst solidních tumorů Solidí nádory nad 1-2 mm 3 potřebují pro další růst zvýšenou dodávku kyslíku a živin z krevního řečiště To může zajistit angiogénza 1-2 mm 3

76 Stimulace angiogenézy sekrecí angiogenních faktorů Nádorová angiogenéza začíná jako odpověd´ rostoucího nádoru na hypoxické a další stimuly sekrecí angiogenních faktorů

77 Angiogenních faktory a vaskulárí tkáň Angiogenní faktory, působí na normální vaskulární endotelové buňky tak, že stimulují jejich řůst a dělení jehož výsledkem je novotvorba krevních cév

78 VEGF rodina patří mezi zásadní tumorem secernované angiogenní faktory Vaskulární endoteliální růstové faktory (VEGF) mají zásadní význam jako signální molekuly secernované nádory Stimulují angiogenézu a lymfangiogenézu Existuje 5 členů rodiny VEGF: (VEGF-A, VEGF-B, VEGF-C, VEGF-D, VEGF-E) VEGF-B VEGF-A VEGF-E VEGF-C VEGF-D

79 VEGF se váže na VEGFR receptory endoteliální buňky VEGF se váží na povrchobé receptory endoteliálních buněk. family members Existují 3 VEGF receptory: VEGFR-1, VEGFR-2, a VEGFR-3 VEGFR-1 a VEGFR-2 stimulují angiogenézu, VEGFR-3 stimulují angiogenézu a lymfangiogenézu VEGFR-1VEGFR-2VEGFR-3

80 Různí členové VEGF rodiny se váží a aktivují různé VEGF receptory VEGFR-1 je aktivován VEGF-A a VEGF-B VEGFR-2 je aktivován VEGF-A, VEGF-C, VEGF-D, a VEGF-E VEGFR-3 je aktivován VEGF-C a VEGF-D

81 Angiogenéza podporuje růst nádorů a metastázy Novotvorba krevních a lymfatických cév umožňuje růst solidních nádorů a vzdálené metastázy. Inhibice nádorové angiogeneze může proto inhibovat nádorový růst a jeho šíření.

82 Metody k potlačení angiogeneze Blokáda angiogenních faktorů suramin protilátky proti VEGF (bevacizumab) protilátky proti receptoru pro VEGF inhibitory proteinkináz receptoru pro VEGF (sorafenib, semaxanib, pazopanib, SU6668, ZD4190)

83 Monoklonální protilátky podrobněji

84 Biologická léčba v revmatologii a dalších indikacích (l) INNVÝROBNÍ NÁZEV adalimumabHUMIRA infliximabREMICADE golimumabSIMPONI etanerceptENBREL kertolizumab-pegolCIMZIA Inhibitory TNF alfa

85 Adalimumab – mechanismus účinku rekombinantní lidská monoklonální protilátka produkovaná ovariálními buňkami čínských křečků specificky se váže na TNFα a neutralizuje biologickou funkci TNF blokováním jeho interakce s p55 a p75 TNF receptorů na povrchu buněk. rovněž moduluje biologickou odpověď, která je indukována nebo regulována TNF, včetně změn hladin adhezních molekul zodpovědných za migraci leukocytů (ELAM- 1, VACM-1 a ICAM-1 při IC50 0,1-0,2 nM).

86 Adalimumab – indikace aktivní revmatoidní artritida ve věku 13 až 17 let u polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy. aktivní a progresivní psoriatická artritida závažná aktivní ankylozující spondylitida závažná aktivní Crohnova choroba psoriázá bez odezvy na jiné druhy léčby

87 Infliximab – mechanizmus účinku chimérická lidská-myší monoklonální protilátka váže se s vysokou afinitou na rozpustné a transmembránové formy TNFα, ale ne na lymfotoxin α (TNFβ). Infliximab inhibuje funkční aktivitu TNFα v širokém spektru in vitro biologických metodik. Infliximab zabraňoval vývoji polyartritidy u transgenických myší, u kterých se vyvinula polyartritida jako výsledek vrozené exprese lidského TNFα, a když byl podáván po vzniku nemoci, umožnil léčbu erodovaných kloubů. In vivo tvoří infliximab velmi rychle stabilní komplexy s lidským TNFα, a současně s tím ztrácí TNFα svou bioaktivitu.

88 Infliximab – indikace revmatoidní artritida. Crohnova choroba, pokud jde o závažnou formu onemocnění či dochází-li k tvorbě píštělí ulcerózní kolitida ankylozující spondylitida psoriatická artritida psoriáza bez odezvy na jiné druhy léčby

89 Golimumab – mechanizmus účinku lidská IgG1κ monoklonální protilátka produkovaná linií myších hybridomových buněk technologií rekombinance DNA vytváří vysoce afinitní, stabilní komplexy se solubilními i transmembránovými bioaktivními formami lidského TNF-α, čímž brání vazbě TNF-α na jeho receptory. – vazba lidského TNF golimumabem, neutralizuje TNF-α - indukovanou expresi adhezních molekul- E-selektinu, adhezních molekul cévních buněk VCAM-1 (vascular cell adhesion molecule ) a mezibuněčných adhezních molekul ICAM-1 (intercellular adhesion molecule ) na buněčném povrchu lidských endoteliálních buněk. In vitro golimumab také potlačoval TNF-indukovanou sekreci interleukinu (IL)-6, IL-8 a faktoru stimulujícího kolonie granulocytůmakrofágů (granulocyte-macrophage colony stimulating factor, GM-CSF) lidskými endoteliálními buňkami.

90 Golimumab – indikace aktivní revmatoidní artritida aktivní a progresivní psoriatická artritida závažná aktivní ankylozující spondylitida bez odezvy na jiné druhy léčby

91 Etanercept – mechanismus účinku Většina patologických procesů v kloubu s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou anebo v kůži u ložiskové psoriázy je ovlivňována prozánětlivými molekulami, které jsou součástí procesů řízených TNF. Etanercept je kompetitivní inhibitor vazby TNF na povrchové buněčné receptory, vytvoření biologicky neaktivního TNF zabrání buněčné odpovědi. Etanercept může ovlivňovat i buněčnou odpovědˇ řízenou dalšími molekulami, indukovanými prostřednictvím TNF (např. cytokiny, adhezivní molekuly nebo proteinázy).

92 TNF-  (lymfotoxin) Solubilní TNF-  TNF-  vázaný receptorem Etanercept (solubilní TNF- receptor) Etanercept – mechanismus účinku vazba a neutralizace pouze solubilního TNF-  ; váže i TNF-  (lymfotoxin)

93 Etanercept – indikace revmatoidní artritida polyartikulární juvenilní idiopatická artritida od 4 do 17 let psoriatická artritida ankylozující spondylitida plaková psoriáza bez odezvy na jiné druhy léčby Potenciální indikace – alzheimerova choroba

94 PEGylovaný TNF inhibitor – blokuje účinek TNF, a substance vytvářené buňkami imunitního systému jenž působící zánět. – PEGylace prodlužuje účinek takže lze podávat každé 4 týdny. Kertolizumab-pegol – mechanismus účinku

95 Kertolizumab-pegol – indikace Crohnova nemoc revmatoidní artritida

96 Biologická léčba v revmatologii a dalších indikacích (Il) INNVÝROBNÍ NÁZEV tocilizumabROACTEMRA anakinraKINERET ustekinumabSTELARA efalizumab*RAPTIVA *Pro nedostatek účinku pozastavena registrace v EU Inhibitory interleukinu

97 Tocilizumab – mechanismus účinku Váže se specificky jak na rozpustnou, tak i membranózní část receptorů IL-6 (sIL-6R a mIL-6R). Tocilizumab inhibuje přenos signálu zprostředkovaného sIL-6R a mIL-6R. IL-6 je pleiotropní pro-zánětlivý cytokin produkovaný různými typy buněk včetně T a B-buněk, monocytů a fibroblastů. IL-6 se účastní rozličných fyziologických procesů, jako je aktivace T-buněk, indukce sekrece imunoglobulinů, indukce syntézy jaterních proteinů akutní fáze a stimulace hemopoézy. IL-6 se podílí na patogenezi onemocnění včetně zánětlivých onemocnění, osteoporózy a neoplazmat.

98 Tocilizumab – indikace v kombinaci s metotrexatem je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní revmatoidní artritidy u dospělých pacientů, kteří na předchozí terapii jedním nebo více tradičními DMARD nebo antagonisty TNF neodpovídali dostatečně, nebo ji netolerovali.

99 Anakinra – mechanismus účinku neutralizuje biologickou aktivitu interleukinu- 1α (IL-1α) a interleukinu-1β (IL-1β) kompetitivní inhibicí jejich vazby na receptor typu I pro interleukin-1 (IL-1RI). Interleukin-1 (IL-1) je klíčovým prozánětlivým cytokinem, který zprostředkovává řadu buněčných odpovědí včetně reakcí významných při zánětlivých procesech synoviální tkáně.

100 Anakinra – indikace indikována k léčbě známek a symptomů revmatoidní artritidy v kombinaci s methotrexatem u pacientů s nedostatečnou odpovědí na samotný methotrexat.

101 Ustekinumab – mechanismus účinku I zcela lidská IgG1κ monoklonální protilátka –váže se s vysokou afinitou a specificitou na protein p40, podjednotku lidských cytokinů IL-12 a IL-23. inhibuje aktivitu lidských IL-12 a IL-23 –brání těmto cytokinům v navázání na jejich receptorový protein IL-12R  1, exprimovaný na povrchu imunitních buněk. –nemůže se vázat na IL-12 a IL-23, které jsou již navázány na IL-12R  1 povrchové receptory buněk. Je proto nepravděpodobné, že by ustekinumab přispíval ke komplementem nebo protilátkami zprostředkované cytotoxicitě buněk s tímto receptorem.

102 Ustekinumab – mechanismus účinku II IL-12 a IL-23 jsou heterodimerické cytokiny, které jsou secernovány aktivovanými buňkami prezentujícími antigen, jako jsou makrofágy a dendritické buňky. IL-12 a IL-23 se účastní imunologických funkcí tím, že se podílejí na aktivaci natural killer (NK) buněk a diferenciaci a aktivaci CD4+ T buněk. –abnormální regulace IL-12 a IL-23 jsou spojeny s chorobami zprostředkovanými změnou imunity jako je psoriáza. –Ustekinumab zabraňuje IL-12 a IL-23, aby se podílely na aktivaci imunitních buněk, jako je intracelulární signalizace a sekrece cytokinů. Proto se předpokládá, že ustekinumab tímto mechanismem přerušuje signalizaci a cytokinové kaskády, které jsou významnou součástí patologie psoriázy.

103 Ustekinumab – mechanismus účinku Plně humánní IgG1 monoklonální protilátka proti IL-12/23 p40 subjednotce, váže se na p40 protein, který je společný pro IL-12 a IL- 23 a brání vazbě s jejich receptorem interleukin-12R 

104 Ustekinumab – indikace středně těžké až těžké plakové psoriázy u dospělých, u kterých selhaly jiné systémové léčby, včetně podávání cyklosporinu, methotrexátu

105 Biologická léčba ostatních onemocnění (I) INN VÝROBNÍ NÁZEV palivizumabSYNAGIS basiliximabSIMULECT omalizumabXOLAIR natalizumabTYSABRI abciximabREOPRO

106 Biologická léčba ostatních onemocnění (II) INN VÝROBNÍ NÁZEV denosumabPROLIA kanakinumabILARIS rilonaceptRILONACEPT REGENERON

107 Palivizumab – mechanismus účinku Humanizovaná IgG1K monoklonální protilátka cílená na epitop v místě A antigenu fúzního proteinu respiračního syncytiálního viru (RSV). Skládá z lidských (95%) a z myších (5%) sekvencí protilátek. Má silný neutralizační a fúzi-inhibiční účinek proti A i B subtypu RSV.

108 Palivizumab – indikace J06BB16 k prevenci závažného onemocnění dolních cest dýchacích, které vyžaduje hospitalizaci a je způsobené respiračním syncyciálním virem (RSV) u dětí s vysokým rizikem onemocnění RSV

109 Basiliximab – mechanismus účinku myší/lidská chimerická monoklonální protilátka (IgG1k), proti alfa řetězci receptoru pro interleukin-2 (antigen CD25), (vyskytuje se na povrchu T-lymfocytů jako odpověď na antigenní podnět.) specificky se váže s vysokou afinitou na antigen CD25 u aktivovaných T-lymfocytů s expresí vysoce afinních receptorů pro interleukin-2 (IL-2R). – je zabráněno navázání interleukinu-2, (kritický signál pro proliferaci T-buněk u celulární imunitní odpovědi v rámci odmítnutí allograftu). – úplná a trvalá blokáda receptorů interleukinu-2 je zachována tak dlouho, dokud jsou sérové hladiny basiliximabu vyšší než 0,2 ug/ml (obvykle do 4–6 týdnů po podání).

110 Basiliximab – indikace profylaxi akutní rejekce orgánu u allogenních transplantací ledvin de novo dospělých i pediatrických pacientů (1-17 let) užívá se společně s cyklosporinem

111 váže se na IgE, blokuje vazbu IgE k FC  RI* (receptorům s vysokou afinitou k IgE), redukuje se volný IgE, využitelný ke spuštění alergické kaskády. u atopických pacientů působil nápadný pokles FC  RI receptorů na bazofilech. uvolnění histaminu in vitro z bazofilů izolovaných od jedinců léčených omalizumabem bylo snížené přibližně o 90% po stimulaci alergenem oproti hodnotám před léčbou. *  = epsilon Omalizumab – mechanismus účinku

112 humanizovaná monoklonální protilátka, odvozená z rekombinantní DNA se selektivně váže na lidský imunoglobulin E (IgE). Protilátka je typu IgG1 kappa, složená ze skeletu lidské protilátky a z části odvozené z myší monoklonální protilátky, která váže IgE Indikace: pouze u pacientů s astmatem vyvolaným prokazatelně IgE Omalizumab – indikace R03DX05

113 Natalizumab – mechanismus účinku selektivní inhibitor adhezní molekuly – váže se na α4-podjednotku humánních integrinů, která má vysokou expresi na povrchu všech leukocytů s výjimkou neutrofilů. specificky se váže na α4β1 integrin blokující interakci s jeho analogickým receptorem, vaskulární buněčnou adhezní molekulou - 1 (VCAM-1), a ligandy osteopontinu a alternativně spojenou doménou fibronektinu, spojovacího segmentu - 1 (CS-1). blokuje interakci α4β7 integrinu s mukosální adresinovou buněčnou adhezní molekulou - 1 (MadCAM-1).

114 Natalizumab – indikace L04AA23 rekombinantní humanizovaná protilátka proti α4-integrinu, produkovaná linií myších buněk na základě technologie rekombinantní DNA. Indikace: v monoterapii jako léčba upravující onemocnění u pacientů s vysoce aktivní relabující-remitující roztroušenou sklerózou

115 Abciximab – mechanismus účinku Fab fragment chimerické monoklonální protilátky 7E3 proti glykoproteinovému IIb/IIIa (GPIIb/IIIa) receptoru na povrchu lidských destiček. –inhibuje agregaci destiček zabráněním navázání fibrinogenu, von Willebrandova faktoru a ostatních adhezivních molekul na GPIIb/IIIa receptory aktivovaných destiček. –rovněž se váže na vitronectinový (α v beta 3 ) receptor, umístěný na povrchu destiček a endotelových buněk. Vitronektinový receptor zprostředkovává pro-koagulační vlastnosti destiček a proliferativní vlastnosti buněk endotelu a hladké svaloviny v cévní stěně. Díky této dvojí specifitě blokuje efektivněji spuštění kaskády vzniku trombinu, která následuje po aktivaci destiček, než přípravky, které jsou zaměřené pouze na GP IIb/IIIa.

116 Abciximab – indikace B01AC13 blokuje glykoproteinový receptor IIb/IIIa na povrchu lidských destiček Indikace perkutánní koronární intervence – Prevence ischemických kardiálních komplikací u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenční zákrok ( balónková angioplastika, aterectomie, umístění stentu). nestabilní anginy pectoris – Krátkodobé (1 měsíc) snížení rizika infarktu myokardu u pacientů se syndromem nestabilní anginy pectoris, u kterých chybí odpověď na konvenční terapii a kteří jsou kandidáty na perkutánní koronární intervenční zákrok.

117 Denosumab – mechanizmus účinku M05BX04 Denosumab: lidská monoklonální protilátka (IgG2), s vysokou afinitou i specificitou se váže na RANKL a zabraňuje aktivaci jeho receptoru, RANK, na povrchu osteoklastů a jejich prekurzorů. Zabráněním interakce RANKL/RANK inhibuje tvorbu, funkci a životnost osteoklastů a tím snižuje resorpci kortikální a trabekulární kosti.

118 Denosumab – indikace Osteoporóza u postmenopauzálních žen se zvýšeným rizikem zlomenin Léčba úbytku kostní hmoty u mužů následkem hormonální ablace (s rakovinou prostaty)

119 Kanakinumab - mechanizmus účinku L04AC08 Plně humánní monoklonální protilátka proti lidskému interleukinu-1 beta (IL-1 beta) isotypu IgG1/kappa Váže se s vysokou afinitou specificky na lidský IL-1 beta a neutralizuje biologickou aktivitu lidského IL-1 beta blokádou jeho interakce s receptory pro IL-1 Zabraňuje IL-1 beta indukované aktivaci genů a tvorbě zánětlivých mediátorů.

120 Kanakinumab - indikace L04AC08 Muckle-Wellsův syndrom (MWS); Multisystémové zánětlivé onemocnění se začátkem v novorozeneckém věku (NOMID) / chronický infantilní neurologický kožní a kloubní syndrom (CINCA); Těžké formy familiárního chladového autozánětlivého syndromu (FCAS) / familiární chladová kopřivka (FCU) projevující se dalšími známkami a příznaky mimo chladem indukované kopřivky

121 Rilonacept - mechanizmus účinku L04AC04 Dimerní fúzní protein, který obsahuje ligand vázající domény extracelulárních částí humánního typu I receptoru pro interleukin 1 (IL-1RI) a přídatný protein receptoru IL-1 (IL-1RAcP), spojené lineárně s Fc částí humánního IgG1. Váže se k cytokinu IL-1 a blokuje jeho aktivitu a váže oba IL-1beta a IL-1alfa, které jsou primární prozánětlivé cytokiny zapojené do mnoha zánětlivých onemocnění. Také se váže k endogennímu antagonistovi receptoru IL-1 (IL-1ra), ale s nižší afinitou než IL-1beta nebo IL- 1alfa.

122 Rilonacept - indikace L04AC04 Muckle-Wellsův syndrom (MWS) Familiární chladový autozánětlivý syndrom (FCAS)


Stáhnout ppt "Biologická léčba. ? Konvenční vs. biologická Farmaceutika vs. biologika FarmaceutikaBiologika Velikost (MW)Malá (<1000)Velká (>10,000) ZdrojChemická."

Podobné prezentace


Reklamy Google