Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Seminář 'Volný pohyb a pobyt osob na území EU' JUDr. Peter Nagy, Mgr. Jaroslav Švoma, Mgr. Andrea Tkáčová, E.MA (KVOP)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Seminář 'Volný pohyb a pobyt osob na území EU' JUDr. Peter Nagy, Mgr. Jaroslav Švoma, Mgr. Andrea Tkáčová, E.MA (KVOP)"— Transkript prezentace:

1 Seminář 'Volný pohyb a pobyt osob na území EU' JUDr. Peter Nagy, Mgr. Jaroslav Švoma, Mgr. Andrea Tkáčová, E.MA (KVOP)

2 Struktura příspěvku 1. Právní úprava procesu udělování krátkodobých víz 2. Změny v procesním a hmotněprávním postavení rodinných příslušníků občanů EU / ČR v připravované cizinecké legislativě 3. Hmotně-právní posouzení otázky, co je účelovým manželstvím 4. Procesní a formální souvislosti posuzování účelovosti manželství 5. Problematika účelového určení otcovství

3 Právní rámec vízového procesu – „obyčejní“ třetizemci  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009, ze dne 13.července 2009, o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex)  podpůrně zákon o pobytu cizinců, a také část čtvrtá správního řádu  nemají právní nárok na udělení krátkodobého víza  čl. 32 odst. 2 vízového kodexu: „Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI.“ Příslušný orgán tedy pouze zaškrtne příslušný(é) důvod(y), aniž by musel uvádět další odůvodnění, resp. skutečnosti, z nichž dovodil, že označený důvod zamítnutí víza je skutečně naplněn  daná úprava činí využití opravného prostředku - nového posouzení důvodů neudělení víza obtížným, jelikož neúspěšný žadatel bude jen v omezené míře schopen uvést, „v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.“  § 180e odst. 9 zákona o pobytu cizinců, dle něhož „příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza.“  úprava daného opravného mechanismu dle ustanovení čl. 34 odst. 7 vízového kodexu přenechána vnitrostátní právní úpravě členských  „legitimní právní zájem […], aby mu byly důvody neudělení víza sděleny. Toto sdělení totiž může mít zásadní význam pro jeho další úvahy o tom, zda lze shledané nedostatky odstranit před případným podáním nové žádosti o udělení víza.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č. j. 5 Ans 5/ )

4 Právní rámec vízového procesu – rodinní příslušníci  § 15a odst. 4 zákona o pobytu cizinců: „Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky.“  směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES, ze dne 29. dubna 2004, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států  díky vnitrostátnímu dorovnání postavení rodinných příslušníků ČR a EU je třeba při interpretaci jednotlivých procesních fází vízového procesu vždy přihlédnout k tomu, zda určitý moment řízení má svůj původ ve směrnici 2004/38/ES  čl. 1 odst. 2 písm. a) vízového kodexu: na “vízové“ cizince se použije „aniž jsou dotčena práva volného pohybu, kterých požívají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie.“  vízový kodex nastupuje jako základní procesní předpis pouze pokud zjistíme, že daný institut vízového procesu nevyplývá ze směrnice 2004/38/ES

5 Rozdíly v postavení rodinných příslušníků a „obyčejných“ třetizemců  právní nárok na udělení víza  čl. 5 odst. 1 směrnice umožňuje vstup na území  čl. 6 směrnice 2004/38/ES: „1. Občané Unie mají právo pobytu na území jiného členského státu po dobu až tří měsíců, aniž by podléhali jakýmkoli podmínkám či formalitám s výjimkou povinnosti být držitelem platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. 2. Odstavec 1 se použije také na rodinné příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu a tohoto občana Unie doprovázejí nebo následují a kteří jsou držiteli platného cestovního pasu.“

6 Rozdíly v postavení rodinných příslušníků a „obyčejných“ třetizemců  důvody pro neudělení víza jsou vymezené úžeji – viz ust. § 20 odst. 5 zákona o pobytu cizinců  negativní rozhodnutí se žadateli oznamuje na formuláři – není upraven právem EU  obsahuje důvody vymezené v § 20 odst. 5 zákona o pobytu cizinců; nepostačuje však pouhé zaškrtnutí příslušného důvodu pro neudělení víza, nýbrž je třeba uvést jasné, přesné a přiléhavé odůvodnění, z něhož lze bezpečně dovodit skutečnosti a úvahy, které vedly správní orgán k zamítnutí víza z označeného důvodu  význam z hlediska přezkoumatelnosti rozhodnutí, jakož i z hlediska efektivního využití žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza

7 Postavení rodinných příslušníků občanů EU/ČR v připravované cizinecké legislativě  Oddělení právního režimu vstupu a pobytu rodinných příslušníků občanů ČŘ a rodinných příslušníků občanů EU  Standard dle směrnice 2004/38/ES do budoucna zaručen pouze občanům EU a rodinným příslušníkům občanů EU/ČR vykonávající právo volného pohybu  Podmínky vstupu a pobytu ostatních rodinných příslušníků občanů ČR stanoví národní úprava

8 Postavení rodinných příslušníků občanů EU/ČR v připravované cizinecké legislativě  Vstup a pobyt rodinného příslušníka občana ČR  Udělení schengenského víza se řídí vízovým kodexem (na udělení není právní nárok, podstatné rozšíření důvodů pro zamítnutí žádosti, vyloučení ze soudního přezkumu), národní úprava pouze upravuje nové posouzení důvodů neudělení schengenského víza  Namísto přechodného pobytu – dlouhodobý pobyt za účelem sloučení s občanem ČR: 1) vyžadován větší počet náležitostí vyžadovaných k žádosti (prostředky k pobytu), 2) podstatně rozšířeny důvody pro zamítnutí žádosti, 3) správní poplatek za vydání či prodloužení platnosti povolení, 4) omezení procesních práv v soudním přezkumu, 5) vyloučení soudního přezkumu (bezpečnost státu)

9 Účelová manželství uzavřená za účelem získání pobytu v ČR  z veřejných zdrojů lze jen těžko získat konkrétní informace o rozsahu a četnosti tohoto jevu  rozsahem zneužití se mělo v minulosti zabývat Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci – výstup není veřejně dostupný  publikace Evropské komise „Misuse of the Right to Family Reunification - Marriages of conveniance and false declarations of parenthood“ z roku 2012  publikace Norského imigračního úřadu (UDI) „Marriages of convenience: A comparative study Rules and practices in Norway, Sweden, Germany, Denmark and the Netherlands“ z roku 2011

10 Počty krátkodobých víz udělených rodinným příslušníkům občanů EU/ČR  podle Zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území ČR v roce 2012:  zastupitelské úřady České republiky přijaly žádostí o krátkodobá víza a udělily víz. Průměrná úspěšnost 98, 1 %.  rodinní příslušníci občanů EU podali celkem žádostí o krátkodobé vízum. Uděleno celkem víz. Průměrná úspěšnost 89%.  v drtivé většině případů se ovšem jednalo o rodinné příslušníky občanů České republiky, kteří právo volného pohybu nevykonávají, nicméně na základě vnitrostátního dorovnání se na ně aplikují stejné podmínky, jako na rodinné příslušníky občanů EU, kteří toto právo vykonávají.  v 32 řízení o žádostech o nové posouzení důvodů neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana EU. Ve 20 případech MZV rozhodnutí ZÚ potvrdilo, v 8 případech nebyl ze strany ZÚ důvod neudělení víza dostatečně prokázán a vízum bylo na pokyn ústředí MZV uděleno. Ve 4 případech bylo žádostem o nové posouzení vyhověno v rámci autoremedury.  žalobu podali 2 občané Tuniska. Ministerstvo zahraničních věcí eviduje celkem 4 správní žaloby rodinných příslušníků občanů EU/ČR

11 Podněty VOP týkající se účelových manželství  z celkového počtu obdržených podnětů pouze malá část (několik málo desítek za rok)  v posledních letech se většinou týkají postupu ZÚ při rozhodování o žádosti o udělení jednotného schengenského víza rodinnému příslušníkovi občana ČR  v menší míře se objevují podněty vztahující se k zamítnutí žádosti rodinného příslušníka občana EU/ČR o udělení povolení k přechodnému pobytu  podněty proti postupu správních orgánů při rozhodování o udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (§42a zákona) v této souvislosti nemáme

12 Účelová manželství v cizineckém právu ČR  zákon o pobytu cizinců pojem „účelové manželství“ přímo nedefinuje  fenomén účelových manželství se vyskytoval i před vstupem ČR do EU (i před zákon o pobytu cizinců počítal s možností zamítnout žádost o TP z důvodu uzavření účelového manželství); lze předpokládat, že atraktivita získání pobytového oprávnění ČR se zvýšila dále po plném začlenění ČR do schengenského prostoru  při transpozici směrnice 2004/38 nevyužila ČR zprvu možnosti uvedené v čl. 36 této směrnice a zákon o pobytu cizinců v období od do neumožňoval zamítnout žádost rodinného příslušníka občana EU o přechodný pobyt či trvalý pobyt z důvodu účelově uzavřeného manželství  správní orgány (a po jistou dobu i soudy) v uvedeném období případy účelových manželství považovaly za narušování veřejného pořádku - usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j. 3 As 4/2010, body 57 – 58: uzavření účelového manželství není narušením veřejného pořádku

13 Účelová manželství v cizineckém právu ČR Co je účelové manželství, kdo a jak jej prokazuje?  účelové uzavření manželství zákon zmiňuje jako jeden ze způsobů obcházení zákona při získání pobytových oprávnění  § 20 zákona o pobytu cizinců: „Rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže […] e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství.“  Obdobná konstrukce použita v celé řadě dalších ustanovení zákona o pobytu cizinců ( §87e odst. 1 c), § 87k odst. 1 písm. b), § 87 odst. 1 písm. c), § 87f odst. 1 ve spojení s § 87e odst. 1 písm. c), § 46a odst. 2 písm. j), § 77 zákona o pobytu cizinců - společným znakem těchto pobytových oprávnění je nárokovost

14 Účelová manželství v cizineckém právu ČR Co je účelové manželství, kdo a jak jej prokazuje?  podle čl. 35 směrnice 2004/38/ES: „Členské státy mohou přijmout potřebná opatření k odepření, pozastavení nebo odnětí jakéhokoliv práva přiznaného touto směrnicí v případě zneužití práv nebo podvodu, například účelových sňatků. Veškerá taková opatření musí být přiměřená a spojená s procesními zárukami stanovenými v článcích 30 a 31.“  zamítnutí žádosti z důvodu obcházení zákona (konkrétně z důvodu uzavření účelového sňatku) koresponduje s konceptem zneužití práv uvedeného v čl. 35 směrnice č. 2004/38/ES  termín „obcházení zákona“ byl do zákona o pobytu cizinců jako důvod pro zamítnutí u jiných druhů pobytových oprávnění zaveden již novelou zákona o pobytu cizinců provedenou zákonem č. 379/2007 Sb.  důvodová zpráva odkazuje na judikaturu Ústavního soudu; podle nálezu Ústavního soudu ze dne sp. zn. II. ÚS 119/01,: „Obcházení zákona spočívá ve vyloučení závazného pravidla záměrným použitím prostředku, který sám o sobě není zákonem zakázaný, v důsledku čehož se uvedený stav stane z hlediska pozitivního práva nenapadnutelným. Jednání in fraudem legis představuje postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího.“

15 Účelová manželství v cizineckém právu ČR Co je účelové manželství, kdo a jak jej prokazuje?  Definice: Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokynech pro lepší provádění a uplatňování směrnice č. 2004/38/ES (KOM (2009)13): „sňatky uzavřené výlučně za účelem získání práva volného pohybu a pobytu podle směrnice, na které by jinak dotyčná osoba neměla nárok. Sňatek není možné považovat za účelový sňatek pouze z toho důvodu, že je spojen s výhodou přistěhovalectví, nebo s jinou výhodou. Kvalita vztahu není pro použití článku 35 relevantní.“  manželství uzavřené pouze formálně, aby byly naplněny předpoklady stanovené právními předpisy pro získání pobytového oprávnění, manželé nemají úmysl dál vést a rozvíjet (skutečný) rodinný život (ve smyslu čl. 8 EÚLP), případně existenci rodinného života pouze předstírají.  Za „opravdové“ manželství proto nelze považovat pouze takové uzavřené z „čisté lásky“. Citový vztah mezi snoubenci je či může být pouze jedním z motivů. Citový vztah se může časem vyvinout – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 5 As 104/ : „Účelovost uzavření manželství ve smyslu § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba posuzovat po celou dobu správního řízení, a to až do rozhodnutí odvolacího orgánu. Pokud je v řízení před správními orgány prokázáno, že manželství plní svou funkci, není možné takové manželství považovat za účelově uzavřené, a to ani když tomu tak od jeho úplného počátku nebylo.“  hraničním případem (označovaném jako „grey marriages“) jsou manželství, která jsou uzavřena „z upřímné lásky“ pouze jedním ze snoubenců (zpravidla osobou s oprávněním k pobytu či přímo občanem EU), přičemž druhý ze snoubenců (cizinec) city pouze předstírá, sleduje pouze získání pobytového oprávnění (bez úmyslu vést po získání pobytového oprávnění dál rodinný život); rozsudek MS v Praze ze dne č.j. 10 A 17/ : „Za situace, kdy žalovaný (MZV) uznává, že ze strany manželky žalobce byl sňatek uzavřen z citové náklonnosti vůči žalobci, nemůže se jednat o svazek neexistující, v němž by se oba manželé blíže neznali (tím spíše nelze hovořit o úplatě za uzavření manželství), a to ani v případě, kdy by žalobce své city vůči manželce jen předstíral, jak se snaží naznačovat žalovaný. Taková obhajoba rozhodnutí nemůže jednoznačně obstát.“

16 Účelová manželství v cizineckém právu ČR Co je účelové manželství, kdo a jak jej prokazuje?  předmětem zkoumání správního úřadu je otázka, zda pobytové oprávnění bude plnit účel, pro které má být uděleno  zásadní rozdíl v postavení cizinců - rodinných příslušníků občanů EU/ČR, a cizinců, kteří takovéto postavení nemají: Nárok na udělení pobytového oprávnění a konstrukce děleného důkazního břemena.  podle Sdělení Komise (KOM(2009)313: „Důkazní břemeno nesou orgány členských států, které se snaží omezit práva podle této směrnice. Orgány musí být s to případ přesvědčivě doložit, přičemž musí respektovat všechny hmotně- právní záruky popsané v předchozích oddílech.“  oproti jiným (nenárokovým) řízením musí být správní orgány schopny uzavření účelového manželství žadateli prokázat

17 Účelová manželství v cizineckém právu ČR Co je účelové manželství, kdo a jak jej prokazuje?  směrnice 2004/38/ES nebrání členským státům v tom, aby vyšetřovaly individuální případy, ve kterých existuje odůvodněné podezření ze zneužití. Unijní právo nicméně zakazuje systematické kontroly.  Členské státy mohou vycházet z předchozích analýz a zkušeností, které dokazují jasný vztah mezi prokázanými případy zneužití a určitými charakteristikami takovýchto případů. Za tímto účelem jsou ve Sdělení Komise uvedena indikativní kritéria svědčící pro/proti existenci účelového manželství. Jejich cílem je zamezit provádění systematických kontrol ze strany správních orgánů členských států. „Kritéria by měla být považována za podněty pro zahájení vyšetřování, aniž by z nich bylo možné vyvozovat automatické závěry výsledků nebo dalšího šetření. Členské státy se nemohou spoléhat na jediné kritérium, ale je třeba věnovat řádnou pozornost všem okolnostem jednotlivého případu. V praxi ZÚ bývají často tyto indicie zaměňovány s „důkazy o účelovosti manželství“.  Prokazování, že sňatek byl uzavřen výlučně za účelem pobytového oprávnění je poměrně obtížné - to zejména v případech řízeních o udělení krátkodobého víza, kdy manželé žijí odděleně v různých zemích (zejména s ohledem na časové a faktická omezení). S výjimkou řízení o udělení krátkodobého víza je aplikován správní řád, včetně části druhé a třetí.

18 Účelová manželství v cizineckém právu ČR Co je účelové manželství, kdo a jak jej prokazuje?  Standardními prověřovacími metodami: oddělený výslech manželů, místní šetření, výslechy svědků, lustrace v IS.  rozsudek NSS ze dne č. j. 1 As 58/2013 – 43: „Prokazování účelovosti manželství [je] nutně založeno na zjištění okolností provázejících seznámení obou snoubenců, jejich svatbu a jejich následný život.“  Šetření prováděny (i opakovaně) téměř ve všech případech. VOP se v rovněž opakovaně setkal s prověřováním rodiny cizince ze strany OSPOD (v případech, kdy se jednalo o sloučení s nezletilým občanem EU/ČR).  zjištěné skutečnosti a rozpory ve výpovědích mají prokázat, že „vztah nelze považovat za standardní manželství, jak je obecně společensky vnímáno a jak je do jisté míry reflektováno v § 1 odst. 2 a v § 18 zákona o rodině“

19 Procesní postavení občana ČR/EU  účastník?  svědek?  protiargumenty správních orgánů  možné dopady přiznání řádného procesního postavení občanovi ČR/EU

20 Záznamy z pohovorů  ideální stav: protokol dle § 18 správního řádu  minimální standard: záznam dle § 57 odst. 2 ZPC, „který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.“  změna v praxi zastupitelských úřadů: sdělení ministerstva S 424e, jehož přílohou je i vzorový formulář záznamu z pohovoru  pohovory prováděné orgány cizinecké policie: buď protokol o podání vysvětlení dle § 167 odst. 1 písm. c) ZPC, nebo úřední záznam o provedení pobytové kontroly dle § 109 zákona o Policii ČR

21 Seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí  vychází-li se pouze z pohovorů s manželi, není třeba; lze zároveň předpokládat, že není-li manželství účelové, neobjeví se v pohovorech žádné zásadní nesrovnalosti  je-li využit i jiný důkazní prostředek (např. pohovor se třetí osobou), o jehož provedení žadatel vůbec neví, je třeba mu umožnit vyjádřit se k podkladům dle § 36 odst. 3 správního řádu  minimální standard: benevolentní výklad § 180e ZPC

22 Zákaz uvádění nových skutečností  § 180e odst. 3 věta druhá ZPC: „Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území.“  nemá sloužit doplnění chybějících náležitostí žádosti  ALE § 180e odst. 3 věta první ZPC: „Žádost o nové posouzení důvodů […] musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.“  musí mít reálnou možnost vyvrátit závěry zastupitelského úřadu  zákaz by se neměl vztahovat na ty skutečnosti, které sice existovaly v době podání žádosti o vízum, stěžovatel je však neuvedl, jelikož je nepovažoval za důležité, popř. jejichž předložení není k podání žádosti o vízum zákonem vyžadováno, a jejichž význam spočívá ve zpochybnění závěrů zastupitelského úřadu uvedených v rozhodnutí o zamítnutí víza

23 Účelové uznání otcovství  český právní řád postrádá definici; vodítko pro jeho posuzování §31 zákona o rodině  „Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností  a) při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj,  b) při zastupování nezletilého dítěte,  c) při správě jeho jmění.“  Uznání otcovství výlučně za účelem získání práva pobytu na území  Problém dokazování

24 Napomáhání k nelegálnímu pobytu

25 Právní úprava v zákoně o pobytu cizinců  § 87e zákona o pobytu cizinců: Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu: cizinec „se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství.“  § 87k zákona o pobytu cizinců: Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu  § 87l zákona o pobytu cizinců : Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu: cizinec „se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života.“ (čl.8 Úmluvy)  nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. II. ÚS 119/01

26 Evropská legislativa  směrnice 2004/38/ES Preambule (28)“ „Členské státy by měly mít možnost přijmout potřebná opatření k ochraně před zneužíváním práv nebo podvody, a zejména před účelovými manželstvími nebo jakoukoliv jinou formou vztahů uzavíraných výlučně za účelem získání práva na volný pohyb a pobyt.“  článek 35: „Členské státy mohou přijmout potřebná opatření k odepření, pozastavení nebo odnětí jakéhokoliv práva přiznaného touto směrnicí v případě zneužití práv nebo podvodu, například účelových sňatků. Veškerá taková opatření musí být přiměřená a spojená s procesními zárukami stanovenými v článcích 30 a 31.“  Čl. 31 odkazuje na čl. 28: „Před přijetím rozhodnutí o vyhoštění z důvodů veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti vezme hostitelský členský stát v úvahu skutečnosti, jako je délka pobytu dotyčné osoby na jeho území, věk, zdravotní stav, rodinné a ekonomické poměry, společenská a kulturní integrace v hostitelském členském státě a intenzita vazeb na zemi původu.“  Sdělení komise KOM/2009/313: „Důkazní břemeno nesou orgány členských států, které se snaží omezit práva podle této směrnice. Orgány musí být s to případ přesvědčivě doložit, přičemž musí respektovat všechny hmotněprávní záruky popsané v předchozích oddílech“

27 Judikatura NSS  rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 65/2008 – 69 a 2 As 77/2009 – 63: účelové otcovství je narušením veř. pořádku a nebrání vyhoštění cizince  usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 3 As 4/2010 – 151: „zpravidla nejde o skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti, který by navíc sám o sobě odůvodňoval tak vážný zásah do cizincových práv, jakým je vyhoštění.“  Rozsudek č. j. 3 As 21/2012 – 22 ze dne ; ochrana nabytých práv a lhůty : „nejedná o přezkum původního rozhodnutí ale řízením novým, které bylo zahájeno ex offo správním orgánem prvního stupně a jehož účelem bylo rozhodnout o tom, zda má být stěžovateli povolení k trvalému pobytu zrušeno. Námitka stěžovatele, že správnímu orgánu prvého stupně uplynuly zákonem stanovené lhůty pro zahájení obnovy řízení nebo přezkumného řízení podle relevantních ustanovení správního řádu, je tedy ve světle výše uvedeného bezpředmětná.“  rozsudek č. j. 8 As 68/2012 – 39 ze dne 6. srpna 2013: „I původně účelové souhlasné prohlášení o určení otcovství může být „zhojeno“ následnou příkladnou péčí o dotčené dítě. […] Neexistence biologického otcovství je pouze jedním z faktorů, které je nutné při posuzování účelovosti prohlášení o určení otcovství brát v potaz.“  Kritéria aplikovaná pro účelové sňatky lze tudíž přiměřeně aplikovat i na účelové souhlasné prohlášení o určení otcovství.

28 Nejlepší zájem dítěte  dítě: účastník řízení nebo svědek?  nejlepší zájem dítěte definován v General Comment no. 14 k Úmluvě o právech dítěte „These circumstances relate to the individual characteristics of the child or children concerned, such as, inter alia, age, sex, level of maturity, experience, belonging to a minority group, having a physical, sensory or intellectual disability, as well as the social and cultural context in which the child or children find themselves, such as the presence or absence of parents, whether the child lives with them, quality of the relationships between the child and his or her family or caregivers, the environment in relation to safety, the existence of quality alternative means available to the family, extended family or caregivers, etc.“  skutečnosti, které mají být brány v úvahu při posuzování nejlepšího zájmu dítěte: názor dítěte; náboženská, kulturní a etnická identita dítěte; zachování rodinného prostředí a vztahů; možnosti péče, ochrany a bezpečnosti pro dítě; příslušnost ke zranitelné skupině; právo na zdravotní péči; právo na vzdělání.  právo znát svůj původ, soulad biologického a právního rodičovství vs. zohlednění současného stavu a citových vazeb

29 Problematické aspekty  nejčastěji státní příslušníci Vietnamu a Číny, na základě prohlášení občana ČR získá dítě české občanství; následuje popření otcovství; české občanství dítěti není možné odebrat;  rozsudek SDEU ve věci Zambrano  nový zákon o státním občanství č. 186/2013 Sb. – snaha řešit prostřednictvím testů DNA – ale v rozporu s rozhodnutím NSS 8 As 68/2012

30 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Seminář 'Volný pohyb a pobyt osob na území EU' JUDr. Peter Nagy, Mgr. Jaroslav Švoma, Mgr. Andrea Tkáčová, E.MA (KVOP)"

Podobné prezentace


Reklamy Google