Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bi7451: Biologie vodních bezobratlých MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Vodní kroužkovci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bi7451: Biologie vodních bezobratlých MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Vodní kroužkovci."— Transkript prezentace:

1 Bi7451: Biologie vodních bezobratlých MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Vodní kroužkovci

2 Mgr. Petr Pařil Ústav botaniky a zoologie PřF Masarykovy univerzity v Brně Annelida

3 ANNELIDA (KROUŽKOVCI ) Tělo zpravidla homonomně segmentováno (délka 0, cm) první tělní článek - prostomium modifikace (chobot, přísavka) jeden nebo několik srostlých článků na zádi (pygidium) modifikace (žábra)

4 ANNELIDA (KROUŽKOVCI ) célomová dutina - v každém segmentu, tvar párových váčků stěny dutiny - tvořeny mesodermálním epitelem (peritoneum) v místech styku vytvářejí váčky dvouvrstevné mezenterium nebo disepimenty. u pijavic (Hirudinida) je tvořena soustavou chodeb (váčky chybí) funkce célomu - vytváření hydroskeletu (opora pro svalovinu), u některých doplňuje nebo nahrazuje činnost cévní soustavy.

5 ANNELIDA (KROUŽKOVCI ) vylučovací soustava - metanefridia v každém článku, nefridiální kanálek přechází do následujícího čl., (zároveň osmoregulace) oběhová soustava - hřbetní a břišní céva, z nich kapiláry k orgánům, hřbetní je pulzující (pohání krev dopředu), v přední části těla příčné komisury kolem trávicí trubice (pomocná – auxilární - srdce) nervová soustava - nadhltanová uzlina (mozek, cerebrální ganglium), 2 nervové provazce (v každém tělním článku příčně spojená, ventrálně umístěná ganglia

6 tělní pokryv - tenká kutikula kutikulární štětiny - deriváty pokožky, jednovrstevný pokožkový epitel se žláznatými buňkami okružní a podélná svalovina pod pokožkou, specializované svaly (např. pro pohyb štětin, parapodií; ústních orgánů, přísavek) dýchání - pokožkou se sítí vlásečnic, stěnou střevní nebo žábrami smyslové orgány - jednoduché pohárkové oči, rozptýlené fotoreceptory v pokožce, smyslové brvy – (Naidinae), smyslové bradavky ve třech kruzích okolo segmentu (chemoreceptory?) rozmnožování - převážně hermafrodité, časté nepohlavní paratomické a architomické dělení a regenerace.

7 trávicí soustava - úplná, ústa na druhém tělním článku (za prostomiem), ústní (bukální) dutina, v ústech mohou být kutikulární čelisti hltan - (dorzální strana, svalnatý a žlaznatý disk), hltanové žlázy (hlen a enzymy), jícen - tvoří svalnatý žaludek (rozemílání potravních částic), vápenité žlázy ve stěně jícnu (produkce CaCO 3, neznámá funkce-nepodílí se na trávení) střevo (sekrece trávicích enzymů epiteliálními žlázami - trávení a absorpce živin) anus - na pygidiu chloragogenní tkáň - vytvořená z peritonea obklopujícího střevo (depoziční a exkreční funkce - ukládání glykogenu a tuku, rozklad toxinů, syntéza hemoglobinu, katabolismus proteinů - obdoba jater) (žaludek) střevo hltan jícen (vole)

8 Významní čeští a moravští červaři František Vejdovský Praha ( ) Vejdovskyella sp. Bothrioneurum vejdovkyanum Hrabeiella periglandulata Trichodrilus hrabei Sergej Hrabě Brno ( )

9 převzato z přednášky Systém bezobratlých, Horsák 2009, ÚBZ PřF MU (rypohlavci) (bradatice) (rournatci) (opaskovci) (olejnušky) (sumýšovci) (pásnice) (pískovníci) (acikulovci)

10 Polychaeta (mnohoštětinatci) zrušeno - parafyletiská sk. Canalipalpata (rournatci) Aciculata (acikulovci) Aeolosomata = (Aphanoneura) (olejnušky) Clitellata (opaskovci) Oligochaeta (máloštětinatci) zrušeno -- parafyletiská sk. „vodní oligochaeta“ (Naididae=Tubificidae, Propappidae, Haplotaxidae) Enchytraeidae (roupicovití) Crassiclitellata = (Lumbricida) (žížaly) Lumbriculidae (žížalicovití) Hirudinida = (Hirudinea) (pijavice) Branchiobdellida (potočnice) Staré contra nové členění skupiny

11 Canalipalpata – (rournatci) původně v Polychaeta (mnohoštětinatci) – zrušena jako parafyletická většinou mořští, na tělních článcích párovité výběžky – parapodia nesou svazky štětin, smyslové výrůstky (cirri) a často také žábry. většinou přisedlí ve vápnitých schránkách potravu dopravují obrvenou rýhou v těle parapodia k přichycení nebo k dýchání v ČR se nevyskytují

12 Marifugia cavatica (rournatec jeskynní) - objeven a popsán brněnskými zoology K. Absolonem a S. Hrabětem. Druhotně sladkovodní, žijící ve vápenitých trubičkách na skrápěných stěnách jeskyní v Dinárském krasu.

13 Aciculata – (acikulovci) původně Polychaeta (mnohoštětinatci) - zrušeno převážně mořští, výběžky (parapodia - pohybová funkce) nebo smyslové výrůstky (cirry) volně žijící a dravé druhy s prostomiem Troglochaetus beranecki (máločlenka sladkovodní) jediný náš zástupce, malá parapodia, na břišní straně obrvenou rýhu a na hlavě dva výrazné obrvené palpy.Žije v intersticiálních prostorách zvodnělých štěrkopísků. Dorůstá nejvýše do 0,5 mm. Slepý. Hermafrodit. Z našeho území je znám z několika lokalit. Hypania invalida v Dunaji, pontokaspický prvek, živí se řasami parapodia cirry

14 = Aeolosomata = Aphanoneura (olejnušky) dříve řazeno mezi Oligochaeta velmi malé (do 10 mm), 8 druhů v tekoucích i stojatých vodách (čisté i znečištěné) epidermis obsahuje výrazné tukové kapénky mají obrvené prostomium – ve volné vodě plavou pomocí rychle kmitajících brv na předním konci těla rozmnožování paratomií, volně žijící se živí hl. jednobuněčnými řasami

15 čeleď: Aeolosomatidae Aeolosoma hemprichi (olejnuška drobná) oranžově zbarvené tukové kapénky. Při paratomickém dělení vytváří řetězce až 10 zoidů, běžně v tůních, studních, rašelinných vodách, mezi vegetací, v písku a detritu. Aeolosoma tenebratum pražské studny Hystricosoma chappuisi na žábrech a těle raků rodu Astacus Foto J. Špaček

16 Clitellata (opaskovci) volně žijící i parazitičtí, vodní nebo suchozemští kroužkovci nemají vytvořena parapodia prostomium je bez přívěsků opasek (clitellum) - v dospělosti nebo v době rozmnožování se na několika článcích v blízkosti pohlavních vývodů změní buňky pokožky ve žláznaté buňky, které vytvářejí prstenčitý nebo sedlovitý útvar - výměšky opasku usnadňují přenos spermií a oplození a také vylučují obal pro oplozená vajíčka (kokon) vývoj přímý

17 parafyletická skupina Oligochaeta (máloštětinatci) platí pro Naididae (dřívější skup. Tubificidae+Naididae), Propappidae, Haplotaxidae,Enchytraeidae, Crassiclitellata, Lumbriculidae Obecná charakteristika tělo homonomně segmentováno počet článků od 7 (Naidinae) po cca 200 (Tubificinae) vnější segmentace odpovídá vnitřní tělo je kryto kutikulou na tělních článcích jsou štětiny ve 4 svazečcích mesenteria nemusí být zcela vytvořena, takže v každém článku je potom pouze jeden célomový váček ústní otvor na ventrální straně za prostomiem anální otvor ústí na posledním tělním článku

18 Pohyb kontrakcemi podkožní svaloviny jako opora anebo k zachycení slouží štětiny ve volné vodě plavou hadovitým pohybem (Pristina, Stylaria).

19 Potrava Druhy žijící v bahně přijímají detrit a nestravitelné zbytky odcházejí análním otvorem (nitěnky). Některé druhy např. z čeledi Enchytraeidae se živí org. látkami z těl uhynulých živočichů - např. ryb. Druhy žijící na rostlinách, se živí detritem a nárostovými řasami, hl. rozsivkami (naidky). Druh Ripistes parasita – žije v detritových rourkách, z nichž vyčnívá přední část těla a pravidelným kývavým pohybem filtruje pomocí dlouhých dorzálních štětin vodu a sbírá nachytaný detrit.

20 Potrava dravě se živí zástupci rodu Chaetogaster – žere drobné korýše, prvoky, larvy pakomárů, drobné vodule. kořist loví rychle se pohybující zdviženou přední částí těla s široce otevřeným ústním otvorem, polyká ji celou Chaetogaster limnaei (naidka plovatková) se vyskytuje jako epizoont na ulitách i v plášťové dutině vodních plžů, požírá zde drobné přisedlé organizmy, může se živit i epitelem plášťové dutiny.

21 Dýchání Všichni máloštětinatí dýchají celým povrchem těla, u jednotlivých čeledí však mohou být přítomny ještě další adaptace: dýchání stěnou střevní – výměnu vody obstarávají svaly a obrvený epitel na konci střeva. U podčeledi Tubificinae může převažovat nad dýcháním celým povrchem těla

22 tenké vláknité žábry – u rodů Dero a a Aulophorus na rozšířeném konci těla kolem řitního otvoru na tzv. žaberní jamce

23 Dýchání U druhu Branchiura sowerbii (Rhyacodrilinae) párová žábra po stranách na zadní části těla. U řady druhů hl. čeledi Tubificinae je vyvinuta schopnost žít v prostředí hypoxickém až anoxickém (T. tubifex). Schopnost anoxibiosy je závislá na teplotě, zvyšuje se při nižší teplotě, zvětšuje se při ní podíl glykolýzy a obsah hemoglobinu.

24 Rozmnožování a vývoj máloštětinatci jsou hermafrodité při kopulaci se spojují břišní stranou, příď jednoho jedince směřuje k zádi druhého jedince jedinci jsou k sobě přiloženi otvory chámovodů a semenných schránek (receptaculum seminis) kopulace trvá různě dlouhou dobu, předávání shluků spermií: spermatozeugma (jednoduchý obal) nebo spermatophor (stálý tvar, chitinózní obal) vajíčka a spermie získané z druhého jedince se hromadí v posunujícím se hlenovém pouzdře vzniklém uvolněním z opaskových žláz, z kterého po svlečení vzniká kokon

25 Rozmnožování a vývoj velikost a tvar spermatophorů jsou různé, u pohlavně zralých jedinců uloženy ve spermathekách opaskové žlázy vytvoří obal, který je svlékán pres hlavu, při přechodu pres samičí gonopor jsou do něj umístěna vajíčka, sperma při přetahování pres spermatéku (váček, kde je sperma po kopulaci uloženo), k oplození dojde až v kokonu kokon volně odkládán na dno nebo lepen na rostliny, konečný tvar dostává kokon až po uvolnění, je charakteristický pro jednotlivé druhy

26 Rozmnožování a vývoj počet vajíček v kokonu různý podle druhů (1 - 40), vývoj embryí je různě dlouhý (obv dnů), přímý z části vajíček se obvykle nevyvíjí embrya, rozloží se a slouží jako zdroj výživy pro embrya embrya uvolněná z kokonu se liší od dospělých menším počtem štětin vývoj od uvolnění z kokonů do pohlavní dospělosti různý (obv. půl roku až rok), závisí na teplotě a potravě

27 Rozmnožování a vývoj po vykladení vajíček jedinec buď uhyne, nebo pohlavní aparát resorbuje a cyklus se opakuje délka života různá, až několik let (5-7) u mnohých máloštětinatců je běžné také nepohlavní architomické a paratomické dělení u většiny je zachována schopnost regenerace

28 převzato z přednášky Systém bezobratlých, Horsák 2009, ÚBZ PřF MU roupice žížaly štětinovky pijavice potočnice žížalice

29 parafyletická skupina: Oligochaeta (máloštětinatci) „vodní Oligochaeta“ - Tubificidae = Naididae (nítěnkovití) Naidinae (naidky) Tubificinae (nítěnky) Pristininae, Rhyacodrilinae - Propappidae - Haplotaxidae (pastrunovcovití) Crassiclitellata = (Lumbricida) žížaly - Criodrilidae (kriodrilovití) - Lumbricidae (žížalovití) Enchytraeidae (roupicovití) Lumbriculidae (žížalicovití)

30 čel: Lumbriculidae 12 druhů v ČR, další možné (identifikace často pomocí řezů)

31 čeleď: Lumbriculidae (žížalicovití) Stylodrilus heringianus - 25 až 60 mm dlouhé tělo, čisté tekoucí vody a jezera, staví slizovité rourky Stylodrilus brachystylus menší 10-20mm, potoky prameny brachystylus = zkrácené penisy

32 Lumbriculus variegatus (žížalice pestrá) je až 10 cm dlouhá. Na červenohnědém těle prosvítá zeleně chloragogenní tkáň. V tůních s napadaným listím, i v tocích, na makrovegetaci, vyschnutí přežívá encystací, acidotolerentní, rychlý pohyb. Rhynchelmis limosella (žížalice chobotnatá) má extrémně dlouhé a štíhlé prostomium. V tůních, ve vegetaci limosella = malý a bahnitý

33 čeleď: Lumbriculidae (žížalicovití) Trichodrilus – většinou v podzemních vodách, prameny studny, vývěry do dna řeky, delší prostomium, většinou jednoduše zahrocené štětiny, často postranní výběžky cév. T. strandi – vyšší polohy, bělokarpatská pěnovcová prameniště (leg. Schenková), jediný druh rodu s rozeklanými štětinami (žijící u nás) T. pragensis – profesor Vejdovský popsal z pražských studní T. allbrogum – delší prostomium, vzácněji v řekách, výběžky postranních cév

34 podčeleď: Naidinae - naidky čeleď: Naididae (nítěnkovití) 36 taxonů, skupiny morfologicky neodlišitelných druhů

35 Naidinae Chaetogaster diaphanus - potoky, řeky, řetízky zoidů až 25 mm, dravý, fytofilní. diaphanus = průhledný Chaetogaster limnaei (naidka plovatková) vyskytuje se jako epizoont na ulitách i v plášťové dutině vodních plžů. Požírá tam drobné přisedlé organizmy, může se živit i epitelem plášťové dutiny. čeleď: Naididae (nítěnkovití)

36 podčel.: Naidinae Nais communis - běžný druh, neplave. Nais elinguis (naidka bystřinná) nejběžnější druh. Při paratomii vytváří řetězce až z deseti zoidů. Při plavání se spirálovitě otáčí, široká ekol. valence čeleď: Naididae (nítěnkovití)

37 podčel.: Naidinae Stylaria lacustris (naidka chobotnatá) má velmi dlouhé prostomium a nestejně dlouhé výrazné štětiny ve svazečcích. Běžný druh stojatých vod, schopný paratomie, dobře plave, fytofilní Dero digitata - tůně, rybníky, pomalu tekoucí vody (žábry), hlenovitá pouzdra, fytofilní, nenáročný na kyslík digitata = prstovitý čeleď: Naididae (nítěnkovití)

38 Ophidonais serpentina – často se paratomicky dělí (řetízky zooidů), v předních segmentech příčné zelené pásky, často na vodních rostlinách čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Naidinae Slavina appendiculata - povrch těla se žlaznatými papilami se zachyceným detritem, v pomalu tekoucích vodách s vegetací

39 Ripistes parasita - pouzdro z hlenu, z něj vysunuje přední segmenty s dlouhými štětinami, víří jimi vodu - přihání potravu, ta se přichycuje k dlouhým štětinám, z nichž je stírána břišními štětinami článku a dopravována do ústního otvoru (filtrátor). Pomocí dlouhých štětin se může také vznášet - druh nalézán i v planktonu Poprvé nalezen v mechovcích = mylně parasita čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Naidinae

40 Pristina – spojena s dříve samostatným rodem Pristinella. Z bývalých naidek nejpříbuznější původní skupině Tubificidae (nítěnky) = došlo ke spojení obou skupin do jedné. Pristina longiseta – chobotovitě protažené prostomium, typicky protažené hřbetní štětiny. Pristina rosea (syn. Pristinella) – bez prodlouženého prostomia. čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Pristininae

41 podčeleď: Tubificinae (nítěnky) čeleď: Naididae (nítěnkovití) 22 druhů, i znečištěné vody

42 Tubificinae Tubifex tubifex (nítěnka obecná) žije v bahně pomalu tekoucích vod, snáší značné znečištění, hemoglobin (masově s Limnodrilus hoffmeisteri) široká valence tubifex = budující trubky Potamothrix hammoniensis – eutrofizované tekoucí vody a jezera, peniální štětiny čeleď: Naididae (nítěnkovití)

43 Spirosperma (Peloscolex) ferox - tekoucí i stojaté vody, chladnější, tělo kryté papilami ze ztuhlého sekretu s příměsí detritu - zbarveno rezavě sloučeninami železa Limnodrilus hoffmeisteri - kosmopolitní druh, snáší znečištění, ve vhodných podmínkách partenogenezepeniální trubky čeleď: Naididae (nítěnkovití) Tubificinae

44 Bothrioneurum vejdovskyanum – často v teplejších eutrofních vodách nížin, chemoreceptory v čichové jamce prostomia bothrium = vinná réva, neurum = nerv Epirodrilus pygmaeus (syn. Moraviodrilus) – popsán Hrabětem, potoky a řeky na Moravě i v Čechách Branchiura sowerbyi - žábra po stranách těla, teplejší toky a nádrže, tropický prvek s kosmopolitním rozšířením, expanze areálu čeleď: Naididae (nítěnkovití) Rhyacodrilinae

45 čeleď: Haplotaxidae (pastrunovcovití) Haplotaxis gordioides – (pastrunovec potoční) v podzemních vodách a pramenech, v tůních, při březích čistých řek v jemných substrátech, rozšíření omezeno glaciálem gordioides = vlasovitý

46 Crassiclitellata = (Lumbricida) žížaly kokon čeleď: Criodrilidae (kriodrilovití) Criodrilus lacuum – (kriodrilus bahenní) cm, tůně, rybníky, ramena v inundacích, jižní Morava lacuum = jezerní čeleď: Lumbricidae (žížalovití) (54 tax., 11 vztah k vodnímu prostř.) Eiseniella tetraedra – (žížala obojživelná) na březích vod nebo přímo ve vodě řek a potoků, tělo (dlouhé asi 5 cm) je v zadní polovině na průřezu čtyřhranné. tetraedra = čtyřhranná

47 čeleď: Propappidae (dříve součástí Enchytraeidae) Propappus volki do 1cm, v prokysličených tocích se štěrkovitým dnem, často v hyporhealu, je schopen se přichycovat zadní částí těla k zrnkům substrátu

48 čeleď: Enchytraeidae (roupicovití) převážně půdní ale i v tekoucích vodách při březích, světle zbarvení, fixovaný materiál nelze spolehlivě určit Mesenchytraeus armatus Cognettia sphagnetorum v porostech mechů a hlubokých jezerech Fridericia, Marionina, Henlea, Lumbricillus většina zástupců rodu suchozemská

49 Klíč skupin Tubificinae Naidinae Lumbricidae čtverhranná záď E. tetraedra Enchytraeidae Criodrilidae C. lacuum Branchiobdellida Aeolosomata Haplotaxidae jednoduše zahrocené št., bez vlasovitých rozeklané št., často s vlasovitými št. Propappidae Propappus volki bez štětinse štětinami vždy po 2 esovitých ve svazku 0-8 štětin ve svazku 1 št. ve svazku vlasovité štětiny ve hřbet. i břiš. svazcích ve všech svazcích 3 rozeklané št. menším horním zoubkem délka 30 cmdo 20 cm Lumbriculidae 2 esovité št. s malým horním zoubkem délka do 10 cm větší,bez očí, hřbetní a břiš. rozeklané št. podobné, hřbet.št. vždy od 2čl., max.10 mm, často s očima, hřbetní a břiš. rozeklané št. rozdílného tvaru, jemné

50 Hirudinida (pijavice) Obecná charakteristika tělo je většinou bez štětin (kromě Acathobdellida – štětinovky) článkování těla je na povrchu zmnožené na přídi a zádi je přísavka (vzadu obvykle větší) na přídi pohárkovité oči, často v druhově charakteristickém uspořádání.

51 Obecná charakteristika célomové váčky zanikají, zatlačeny parenchymem vytváří se složitá soustava podélných a okružních célomových chodeb (tzv. vaskulární systém) sloužící jako hydroskelet pro silně vytvořenou svalovinu. cévní soustava je na tyto célomové chodby napojena u chobotnatek nebo zaniká a její funkce je nahrazena vaskulárním systémem.

52 Pohyb pohybují se obvykle po povrchu substrátu (Glossiphonia), nikoliv v něm, a to pomocí podélné a okružní svaloviny a přísavek natahují a zkracují tělo a střídavě se přisávají přední a zadní přísavkou jsou schopny plavat ve volné vodě – dorsoventrální undulací těla – význačný způsob chování při vyhledávání hostitelů mimo bentos nebo kořisti (Hirudo, Haemopis, Erpobdella).

53 Potrava ektoparazité živící se krví nebo jinými tělními tekutinami (Piscicolidae převážně na hostiteli, Hemiclepsis marginata převážně mimo hostitele – na rybách) – někdy druhově specifické Theromyzon tessulatum parazituje v nosní či ústní dutině kachen. Hirudo – krví teplokrevných (mladé na obojživelnících, dospělé většinou na savcích), hirudin, zřejmě intracelulární trávení jinde druhy specializující se na obojživelníky či plazy predátoři – živí se drobnými bezobratlými (Haemopis) u řádu Rhynchobdellida (chobotnatky) je ústní dutině vyvinut chobot, kterým se zmocňují kořisti, potravou drobní Oligochaeta (Erpobdellidae) a Mollusca (Glossiphonia spp.). mohou se živit odumřelými organismy

54 Dýchání dýchají celým povrchem těla, při nízkém obsahu kyslíku provádějí undulační pohyby – přívod čerstvé vody zástupci čeledi Piscicolidae mají vyvinuty tzv. dýchací měchýřky v podobě malých hrbolků po stranách těla, souvisejících s lakunárním systémem. Lze na nich pozorovat pulzační pohyby

55 Rozmnožování a vývoj Pijavice jsou hermafrodité, vpředu samčí, vzadu samičí otvor. Při kopulaci dvou jedinců jsou v blízkosti samičích vývodů nalepovány spermatofóry a z nich uvolněné spermie pronikají aktivně k samičím pohlavním orgánům. Oplození může být také uskutečněno pomocí vychlípitelného kopulačního orgánu, který se zasouvá do pochvy. Opasek se vytváří jen na přechodnou dobu rozmnožování. Jeho žlázy vylučují pouze kokon na ochranu oplozených vajíček, který bývá přilepován na pevný podklad nebo u některých druhů zůstává přichycen na břišní straně mateřského jedince.

56 Rozmnožování a vývoj U druhu G. complanata bylo pozorováno, že mláďata tohoto druhu přisedají ve velkém počtu na E. octoculata a na něm sají krev. T. tessulatum - mláďata se asi měsíc živí žloutkem, pak samička s celou snůškou vleze do ústní či nosní dutiny kachny nebo jiného vodního ptáka a mláďata přejdou k parazitickému způsobu života. Vývoj všech našich druhů je přímý.

57 Bionomie Žijí ve všech typech vod s výjimkou dystrofních, ve stojatých i tekoucích, mělkých i hlubokých, na kamenitém i bahnitém dně. I jeden druh může žít na různých biotopech. (indikační hodnotu mají kvantitativní rozdíly početnosti). Snáší vyschnutí – ztrácí značnou část vody a vylučují kolem sebe slizový obal (encystace). Zimu přežívají ve strnulém stavu.

58 členění Hirudinida Na našem území se vyskytuje 24 druhů pijavic. Rhynchobdellida (chobotnatky) čeleď: Piscicolidae (5 druhů) čeleď: Glossiphoniidae (10 druhů) Gnathobdellida (čelistnatky) čeleď: Hirudinidae(1 druh) čeleď: Haemopidae(1 druh) Pharyngobdellida (hltanovky) čeleď: Erpobdellidae(7 druhů)

59 Rhynchobdellida (chobotnatky) středem ústní přísavky se vychlipuje krátký svalnatý chobot sloužící k sání krve nebo lovení drobné potravy

60 čeleď: Piscicolidae Piscicola geometra (chobotnatka rybí) ektoparazit ryb, na kterých saje krev mm. Tělo má štíhlé, zelenavě zbarvené, se světlými křížovými skvrnami, přísavky jsou velké, kruhovité. Pohybuje se píďalkovitě nebo vlnivě plave. V nížinných tek. i stoj. vodách s dostatkem kyslíku a rybí obsádkou. Vyhýbá se prudce tekoucím vodám. Caspiobdella fadejewi běžně v tekoucích vodách, častá záměna s P. geometra která je však větší, má zadní přísavku menší než průměr těla a břicho tmavší než hřbet, invazní pontokaspický druh.

61 čeleď: Piscicolidae Piscicola respirans (syn. Cystobranchus) tvar těla, 25 – 35 mm, vázaný na tekoucí vody středních a vyšších poloh s dobrým kyslíkovým režimem. Na kaprovitých ale i lososovitých. Je však možno ji nalézt i v nížinných úsecích. P. fasciata - parazit sumců u nás v dolním úseku Dyje – v poslední době zatím nepotvrzena)

62 čeleď: Glossiphoniidae Alboglossiphonia heteroclita (Glossiphonia) mm, tekoucí a pomalu tekoucí vody hl. eutrofní v nížinách. Nově další 2 druhy (A. hyalina a A. striata) Glossiphonia complanata (chobotnatka plochá) běžná, ploché lístkovité tělo, do 25 mm. Žije volně pod kameny v tocích, i ve stoj. vodách, chybí v horských potocích. Živí se dravě, hlavně drobnými vodními plži. G. concolor 15 – 20 mm, barva mléčné kávy, méně nápadná kresba, jinak jako G. complanata G. slovaca (syn. Batracobdella) do 20 mm, v Dyji na soutoku s Moravou, živí se máloštětinatci

63 čeleď: Glossiphoniidae Helobdella stagnalis kutikulární destička na hřbetní části, obv. do 15 mm. široká ekol. valence, různé typy vod nižších a středních poloh. Početnější v eutrofních a znečištěných tocích, rybnících Hemiclepsis marginata do 25 mm, v různých, hl. nížinných stojatých vodách, méně také ve vyšších polohách a v tocích, rybí ektoparazit. Theromyzon tessulatum (syn. Protoclepsis tessulata i tesselata) do 35 mm, hl. nížinné, eutrofní, zarostlé stojaté vody, hl. rybníky, ojediněle v nížinných tocích, ektoparazit nosní dutiny kachny

64 Gnathobdellida (čelistnatky) V ústech těchto pijavic jsou tři poločočkovité, jemně ozubené kutikulární čelisti sloužící k nařezávání pokožky hostitele nebo drcení drobných živočichů, v ČR 2 druhy, možná jihoevropská H. verbana (chovy) čeleď: Haemopidae Haemopis sanguisuga (pijavka koňská) do 10 cm, podobná p. lékařské na hřbetní straně ale nemá kresbu z hnědých pásků, břicho světlé. Nesaje krev, ale loví makrozoobentos, běžný druh stojatých i mírně tekoucích vod, často amphibicky pod kameny u břehů. Haemopis elegans – možný výskyt u nás – tmavé břicho (Něm. Rak. Maďarsko)

65 Gnathobdellida (čelistnatky) čeleď: Hirudinidae Hirudo medicinalis (pijavka lékařská) do 15 cm, saje krev hl. teplokrevných živočichů a vylučuje přitom do rány protisrážlivý hirudin. Na dorzální straně těla má výraznou kresbu ze světlehnědých pásků. Žije hlavně na jižní Moravě v teplých stojatých vodách se stabilní hladinou a silným zárostem (kde jsou obojživelníci i teplokr obratlovci, bez ryb), chráněná © Strakošová

66 Pharyngobdellida (hltanovky) čeleď: Erpobdellidae na stěnách dlouhého hltanu vytvořeny tři podélné svalové lišty na drcení potravy. většinou běžné drobnější druhy (kromě Trocheta), dravci

67 Erpobdella octoculata (hltanovka bahenní) 35 – 50 mm, v tekoucích i stojatých vodách a je nejběžnějším druhem pijavic u nás. Chybí je v chladných horských a podhorských tocích. Snáší i určitý stupeň znečištění – jeho míra je indikovány spíše zvýšením počtu jedinců, než výskytem druhu jako takového. E. nigricollis do 35 mm, světlé sklovité tělo, tmavý obhltanový prstenec v tek. vodách jen v nížinách, ve stojatých i v pahorkatinách. E. testacea 30 – 40, nížinné stojaté eutrofní vody, vzácnější - více na Moravě

68 Pharyngobdellida (hltanovky) čeleď: Erpobdellidae E. vilnensis (syn. monostriata) podobná E. octoculata, především v tekoucích vodách od nížin až do hor, od středních poloh běžnější, vyžaduje lepší kvalita vody než E. octoculata. Dina lineata (syn. Erpobdella) do 45 mm, různé typy stojatých vod až do podhůří, tekoucí jen v nížinách. Snáší vyschnutí. Invazivní větší D. punctata ze západní Evropy, nížiny – prameny i větší toky. Trocheta cylindrica (syn. bykowskii) 10 –12 cm. Častěji než ve vodě ji najdeme pod kameny na podmáčeném podloží. Od nížinných toků až do horských poloh, kde žije hl. v malých a dočasných potocích, pramenech.

69 Branchiobdellida (potočnice) drobní světlí živočichové do 1 cm, v ČR 5 druhů (2 další možné) komensálové (detritus) nebo ektoparazité na krunýři nebo žábrách sladkovodních raků tělo článků, články na přídi a zádi vytváří přísavku v ústech mají dvě kutikulární zubaté destičkovité čelisti tělo bez štětin

70 skupina tvoří přechod mezi máloštětinatci a pijavicemi, kterým je nejpříbuznější (někdy přímo do těchto skupin zařazována) většina dospělých zástupců se živí krví, krycími epitely vajíčky nebo svalstvem raků některé druhy a všichni nedospělí jedinci se živí řasami. hermafroditi, kokony s vajíčky nalepovány na povrch hostitele

71 Branchiobdella astaci (potočnice račí) běžný ektoparazit našich raků, živí se sáním krve.


Stáhnout ppt "Bi7451: Biologie vodních bezobratlých MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Vodní kroužkovci."

Podobné prezentace


Reklamy Google