CNIDARIA ŽAHAVCI [37] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785,

Prezentace na téma: "CNIDARIA ŽAHAVCI [37] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785,"— Transkript prezentace:

1 CNIDARIA ŽAHAVCI [37] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Autor: Mgr. Věra Pavlátová Anotace: Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje stavbě a funkci žahavců. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák charakterizuje žahavce a jejich zástupce. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 2 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16‒17 let, 6. třída = sexta/ II. ročník KLIKNĚTE NA F 5

3 Opakování: popište tělní typy u porifer
[1] ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE ASCON SYCON LEUCON

4 Zařazení žahavců do systému:
Říše: živočichové (Animalia) Oddělení: dvojlistí (Diblastica) Kmen: žahavci (Cnidaria) Třídy: polypovci (Hydrozoa) medúzovci (Scyphozoa) korálnatci (Anthozoa) čtyřhranky (Cubozoa) kalichovky (Staurozoa) (Hatschek 1988) Animalia Diblastica [10]

5 ZNAKY ŽAHAVCŮ: 1. PAPRSČITÁ TĚLNÍ SOUMĚRNOST
Tělem žahavců lze proložit několik rovin souměrnosti. Hovoříme tedy o souměrnosti paprsčité = radiální. [2] Medúza [3] Paprsčitá souměrnost u nezmara

6 ZNAKY ŽAHAVCŮ: 2. dvojvrstevné tělo
Tělo se skládá z vnější vrstvy ektodermu a vnitřní entodermu. Prostor mezi nimi vyplňuje rosolovitá mesoglea. [4] Z ektodermu je vytvořena pokožka, žahavé buňky, svalová soustava a rozptýlená nervová soustava. Z entodermu je vytvořena trávicí soustava.

7 ZNAKY ŽAHAVCŮ: 3. žahavé epidermální buňky
Z pokožkových buněk vznikly buňky žahavé ‒ cnidocyty. Obsahují vlákno, které se dotykem vymrští a zabodne svůj ostrý hrot s neurotoxinem do oběti. [5] Jiný typ žahavých buněk zas omotává kořist vlákny či lepkavým sekretem. [6]

8 ZNAKY ŽAHAVCŮ: 4. neprůchodná trávicí soustava
Trávicí soustava je z entodermu s jediným otvorem, který je zároveň přijímací i vyvrhovací. Nazývá se láčka U polypovců je to vakovitá dutina, u medúzovců radiální kanálky. LÁČKA [7]

9 ZNAKY ŽAHAVCŮ: 5. STADIUM POLYPA A MEDÚZY
V životním cyklu žahavců se objevují dvě stadia: přisedlý polyp s chapadly a plovoucí medúza tvaru obrácené misky, jejíž tělo představuje klobouk (umbrella). [8]

10 ZNAKY ŽAHAVCŮ: 6. častá tvorba kolonií
Žahavci často tvoří kolonie − například koráli. U žahavců se vyskytuje rozptýlený (difuzní) typ nervové soustavy = sítě vláken těsně pod pokožkou. [9]

11 polypovci (Hydrozoa) − nezmar
Nezmaři žijí pouze přisedle ve stadiu polypa. Tělo je dlouhé cca 1,5 cm, přichyceno nožním terčem k podkladu. Ramena jsou poseta cnidocyty, kterými loví buchanky a perloočky. ramena s cnidocyty přijímací i vyvrhovací otvor ektoderm láčka endoderm nožní terč souměrnost [11]

12 polypovci (Hydrozoa) − nezmar
Dýchá celým povrchem těla. Jeho rozptýlená nervová soustava způsobuje po podráždění smrštění nezmara do kuličky. Nepohlavně se rozmnožuje pučením. [12] Pupen dorůstá a nový jedinec se oddělí a žije samostatně. Nezmar se rozmnožuje i pohlavně – z ektodermálních gonád. Je obojetník.

13 polypovci (Hydrozoa) − nezmar
Nezmar vyniká vysokou regenerační schopností. Některé druhy žijí v symbióze se zelenými řasami − nezmar zelený (Chlorohydra viridissima). [13] Ú.: Proč se nezmar jmenuje právě nezmar? [14]

14 polypovci (Hydrozoa) − medúzka sladkovodní
[16] [15] Stadium polypa je miniaturní, měří jen několik mm a má krátká chapadla. Medúzka je veliká několik cm. Vyskytuje se téměř na celém území naší republiky. Střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování se nazývá rodozměna = metageneze.

15 polypovci (Hydrozoa) − trubýši
Trubýši tvoří plovoucí kolonie, někdy nadnášené plynovým vakem, někdy s nebezpečnými dlouhými žahavými vlákny. Pro člověka je nebezpečná měchýřovka portugalská. [17] [18]

16 medúzovci (Scyphozoa)
exumbrella subumbrella [19] 1, 14 – chapadla, 2, 5 – láčka, 8, 15 – přijímací a vyvrhovací otvor, 6 – ektoderm, 7 – mezoglea, 13 – nervová soustava, 9 – svalovina, 10, 11 – gastrovaskulární systém, 16 – výběžky ropália nesoucí smyslová ústrojí

17 medúzovci (Scyphozoa) − strobilace
Medúzy jsou odděleného pohlaví. Pohlavní buňky opouštějí tělo ústním otvorem K oplození dochází ve vodě. Vzniká pohyblivá larva planula, která za několik dní přisedá a mění se v polypa. Ten se po čase množí nepohlavně pučením − strobilací. Řetězově tak vznikají malé medúzky. [20]

18 medúzovci (Scyphozoa)
[21] Talířovka ušatá (Aurelia aurita) Vyskytuje se v evropských mořích, měří cca 40 cm. Pod kloboukem jsou patrné gonády. [22] Talířovka obrovská Největší medúza, zvon má až 200 cm, chapadla 40 cm.

19 medúzovci (Scyphozoa)
[23] Talířovka svítivá Světélkuje díky symbiotickým řasám. [24] Talířovka svítivá (Pelagia noctiluca)

20 medúzovci (Scyphozoa)
Kořenoústka plicnatá Její název je odvozen od podoby chapadel s lidskými plícemi a od toho, že má zarostlý ústní otvor a potravu přijímá chapadly. Klobouk má průměr 80 cm. [25]

21 medúzovci (Scyphozoa)
[26] Kořenoústka hrbolatá 97 % těla medúzovců tvoří voda! [27] „Mořská kopřiva“

22 medúzovci (Scyphozoa)
Odkazy na videa: < e:Aurelia_aurita-Moon_jellyfish.ogg> talířovka ušatá < e:Jellyfish_at_Sydney_Aquarium.ogg> talířovka ušatá

23 korálnatci (Anthozoa)
Vytvářejí jen stadium polypa, který se rozmnožuje pohlavně i pučením. Polyp má válcovité tělo s příústním terčem s chapadly. Láčka je rozdělena na přepážky, často zřasené. [28]

24 korálnatci (Anthozoa)
Korál červený (Corallium rubrum) patří mezi osmičetné korály. Jeho skelet se používá k výrobě šperků. Skelet korálů je tvořen uhličitanem vápenatým a koralinem. [29] [30]

25 korálnatci (Anthozoa)
Sasanky patří mezi šestičetné korály. Netvoří kolonie, mají ohebné tělo. Jejich kostra je tvořena vápenatými jehličkami v ektodermu. Mají účinné žahavé buňky, živí se rybami. [32] Sasanka koňská

26 sasanky [31]

27 Ú.: Co je to symbióza a v čem spočívá symbióza u živočichů na obrázku?
Sasanky − symbióza Některé ryby (klaun) žijí se sasankami v symbióze − čistí jim věnec chapadel od potravy a jsou chráněny žahavými buňkami. Další známá symbióza je s poustevníčky či s kraby. [33] Symbióza sasanky plášťové a raka poustevníčka Ú.: Co je to symbióza a v čem spočívá symbióza u živočichů na obrázku?

28 Symbióza sasanky s klaunem
35. [35] [36] [37]

29 korálnatci (Anthozoa)
Ve Středozemním moři žije nebezpečná sasanka Alicia mirabilis. Její tělo a ramena jsou pokryta silně žahajícími bradavicemi. Je velká 40 cm. [34] Alicia mirabilis

30 korálnatci (Anthozoa)
Praví koráli tvoří vždy kolonie, především v mělkých teplých mořích. Jejich činností vznikají korálové útesy a atoly. Ú.: Které korálové útesy a atoly znáte? Vyjmenujte je a ukažte na mapě. V čem spočívá nebezpečí korálových útesů? [38]

31 Vysvětlete vznik atolu
[39] [40]

32 korálnatci (Anthozoa)
Větevníci tvoří masivní kolonie, například i km dlouhý Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie. [41] [42]

33 korálnatci (Anthozoa)
[44] Houbovník obecný [43] Větevník mozkový = Mozkovník

34 korálnatci (Anthozoa)
Odkazy na videa: < _3D.OGG> korál < nemone_off_Vanuatu.ogg> sasanky a klaun < can.ogg> sasanky, klaun je čistí < laris.ogv> sasanky, klaun je čistí < %D0%B2%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D0%BF%D0%BE%D0% BB%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%B0%D0%BA% D0%B2%D0%B0%D1%80%D0%B8%D1%83%D0%BC._%D0%93%D0% BE%D0%BB%D0%BE%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B8%D1%8F.og v> sasanka

35 čtyřhranky (Cubozoa) Jsou to nejnebezpečnější žahavci. Chironex fleckeri neboli mořská vosa žije u pobřeží Austrálie. Ze zvonu jí sahají až 3 metry dlouhá lepkavá chapadla, která mohou způsobit až šok a utonutí člověka. [45]

36 kalichovky (Staurozoa)
Někdy bývají řazeny k medúzovcům. [47] [48] [46]

37 Opakování: Charakterizujte typické znaky žahavců. Co je to láčka?
Jaký typ souměrnosti se vyskytuje u žahavců? Rozdělte kmen žahavců na třídy a ke každé uveďte zástupce. Jak se tvoří atol? S kým žije někdy v symbióze sasanka a proč? Co je to mezoglea? V čem spočívá metageneze? Od čeho byl vytvořen název: nezmar, kořenoústka plicnatá?

38 Vyluštěte křížovku: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 1. 3. 4. 6. 2. Koráli vytvářejí atol, nebo…. 5. Název celého kmene z prezentace.

39 řešení: 1. S A N K 2. Ú T E 3. M O Z V Í 4. D 5. Ž H C I 6. R Á L

40 NAJDĚTE ŽAHAVCE VE VĚTÁCH:
1. KUPTE MED U ZAHRÁDKÁŘE. 2. U NÁS ROSTE BŘÍZA BĚLOKORÁ, LÍPA SRDČITÁ. 3. PŘEPADLI HO POCITY NOHOU Z KAMENE, ZMARU A DEPRESE. 4. NAJDI NA MAPĚ KANSAS, ANKARU A SAHARU. 5. PŘEBRANÉ OTRUBY ŠLEHALA S MLÉKEM. 1. MEDUZA, 2. KORÁL, 3. NEZMAR, 4. SASANKA, 5. TRUBYŠ ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE

41 Spojte související pojmy:
Mezoglea Cnidocyty Láčka Nezmar Metageneze Planula Strobilace Korálnatci Hydrozoa Nepohlavní rozmnožování Anthozoa Rosolovitá hmota Pohyblivá larva Žahavé buňky Trávicí dutina Rodozměna

42 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 2. 10. 2011 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi a , DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, ISBN Philcha. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 1. Arnstein Rønning. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 2. Friederike Anton-Erxleben. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 3. LadyofHats. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 4. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Philcha. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Rodrigo H. Castilhos. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Philcha. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < 8.

43 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 2. 10. 2011 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi a , DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS Mila Zinkova. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 9. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Josh. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Przemysław Malkowski. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Oinari-san. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < OpenCage[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < pg> 16.

44 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 2. 10. 2011 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi a , DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < War_(Physalia_physalis).jpg> 17. Frank Krämer. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < LadyofHats. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < 01_215.jpg> 21. Dan Hershman. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Alberto Romeo. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Hans Hillewaert. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

45 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 2. 10. 2011 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi a , DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Antonio Sontuoso. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < ulata)_-_Mar_Jonio,_Italy.jpg> 26. PDH. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < NOAA. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < H. Zell. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Marco Busdraghi. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < H. Krisp. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

46 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 2. 10. 2011 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi a , DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS Nbharakey. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < ata.jpg> 33. Yoruno. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Ark. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < eric. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Richard Ling. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < NOAA. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

47 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 2. 10. 2011 mezi 8. 00 a 23
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne mezi a , DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Janderk. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Liné1. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Guido Gautsch. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < André C. Morandini. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Lucília S. Miranda, Allen G. Collins, Antonio C. Marques. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 48.