Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2015 Michael Martinek. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek2 nástroje hospodářské politikyfiskální politikastátní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2015 Michael Martinek. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek2 nástroje hospodářské politikyfiskální politikastátní."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2015 Michael Martinek

2 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek2 nástroje hospodářské politikyfiskální politikastátní rozpočetdaněsociální solidaritaredistribuce

3 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek3 Monetární politika (nositelem je Česká národní banka - ČNB) Fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament) Důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda a parlament - právní úprava fungování trhu, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci) Vnější obchodní a měnová politika (celní politika - vláda, kurzová politika - ČNB, apod.)

4  Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu, která se snaží ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. Na rozdíl od monetární politiky, která pečuje o stabilitu měny, je fiskální politika nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství.  Slovo fiskální (z lat. fiscus – košík, později státní pokladna) vyjadřuje spojitost s daněmi: původně k pokrytí potřeb panovnického dvora a armády, později i pro financování veřejně prospěšných staveb (silnice, průplavy, železnice, školy atd.) a veřejných statků (bezpečnost a policie, zdravotnictví, školství, ochrana prostředí a další).  Během 20. století se moderní státy staly tak významnými účastníky hospodářského života, že mohly aktivně ovlivňovat chod hospodářství jako celku. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek4

5  Expanzivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou větší než vybrané daně, takže vzniká schodek (deficit) státního rozpočtu, čímž roste státní dluh. Expanzivní fiskální politika se snaží stimulovat růst výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů a projeví se krátkodobým růstem HDP. Přes všechny teoretické námitky pracují moderní státy většinou se schodkovým státním rozpočtem a spokojují se jen s tím, že se snaží tento schodek a kumulovaný státní dluh udržovat v jistých mezích – viz např. Maastrichtská kritéria EU: ◦ Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 % (HDP v ČR 2010: mld. Kč, dluh cca 40%) ◦ Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 % (ČR 2014 cca 3%).  Neutrální fiskální politika: Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním, státní rozpočet je tudíž vyrovnaný. Tento stav představuje zřejmě těžko dosažitelný ideál, neboť se vyskytuje jen zcela výjimečně.  Restriktivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou menší než daně, takže se snižuje státní dluh. Restriktivní fiskální politika má smysl tehdy, má-li stát veliký státní dluh; jinak by totiž znamenala, že stát vybírá zbytečně vysoké daně. Ve skutečnosti jsou však všechny moderní státy spíš více než méně zadluženy, přesto se jim nedaří restriktivní politiku zavést. Federální rozpočet USA byl za posledních 40 let v přebytku jen v roce 1999 a 2000 (díky iniciativě prezidenta Clintona). 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek5 Jaká je současná fiskální politika ČR?

6  John Maynard Keynes - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936): návod na probuzení utlumených ekonomik po světové hospodářské krizi a nastartování nové prosperity.  Ceny (zejména mzdy) jsou nepružné, a tak může na trzích existovat i dlouhodobá nerovnováha. Řešení: vládní intervence, např. v podobě veřejných výdajů na nákup zboží - zvýšení agregátní poptávky (= úhrn výdajů všech subjektů – státu, domácností, firem, dovozců...) – zamezení propadu krize a růstu nezaměstnanosti – aktivní fiskální politika.  V praxi aplikována především v 50. a 60. letech 20. stol. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek6

7  Monetaristé jsou pokračovateli klasické školy (učení Adama Smithe), která považuje státní vměšování do ekonomiky za nepřípustné. Hospodářská politika by se měla omezit na usměrňování množství peněz v oběhu a řízenou nabídkou peněz. Výchozí předpoklady: ◦ lidé sledují svůj ekonomický zájem, ◦ ceny (tedy i mzdy) zajišťují svým pohybem obnovování rovnováhy na trzích.  Základem fungující ekonomiky je tedy existence volných trhů - trhu výrobků a služeb, trhu práce a trhu kapitálu. Ty nesmějí být deformovány státními zásahy (zmrazení cen a mezd, stropy úrokových sazeb, zaručené minimální mzdy atd.).  Milton Friedman (chicagská škola), v praxi R. Reagan, M. Thatcherová, A. Pinochet v Chile v 80. letech 20. století.  Aktivní monetární politika (součást a nástroje hospodářské politiky, souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů; nástroj centrální banky, základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace). 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek7

8 Ukazatelv Kč PŘÍJMY Kč VÝDAJE Kč SCHODEK Kč 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek8

9 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek9 Ministerstvo práce a sociálních věcí Všeobecná pokladní správa Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Státní dluh Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemědělství Ministerstvo obrany Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo kultury Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zahraničních věcí Akademie věd České republiky Grantová agentura České republiky Technologická agentura České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální Správa státních hmotných rezerv Operace státních finančních aktiv * Bezpečnostní informační služba Poslanecká sněmovna Parlamentu Český statistický úřad Úřad vlády České republiky Český telekomunikační úřad Senát Parlamentu Nejvyšší kontrolní úřad Kancelář prezidenta republiky Státní úřad pro jadernou bezpečnost Národní bezpečnostní úřad Generální inspekce bezpečnostních sborů Energetický regulační úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ústavní soud Úřad průmyslového vlastnictví Ústav pro studium totalitních režimů Úřad pro ochranu osobních údajů Český báňský úřad Kancelář veřejného ochránce práv Rada pro rozhlasové a televizní vysílání CELKEM

10  Největší část výdajů státního rozpočtu tvoří takzvané mandatorní neboli povinné výdaje. Ty musí stát hradit, protože mu to přikazují jiné zákony. Jde například o důchody, dávky sociálního zabezpečení, dávky státní sociální podpory, příspěvky na penzijní připojištění a stavební spoření či podpory v nezaměstnanosti. Skupinu takzvaných kvazimandatorních výdajů, které stát musí rovněž platit, tvoří výdaje na armádu, platy státních zaměstnanců či výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Ostatní výdaje stát nemá povinnost hradit. To je zdroj nejsnazších výdajových škrtů v případě nepříznivého vývoje státního rozpočtu.  Největším výdajem státního rozpočtu je kapitola ministerstva práce a sociálních věcí, z níž se platí důchody a sociální či nemocenské dávky. Na výdajích se podílí celkem 40 procenty. Druhou největší položkou je všeobecná pokladní správa. Nejde však o výdaje stejného durhu. Platí se z ní například podpory na stavební či penzijní připojištění či příspěvky do společného rozpočtu Evropské unie, které se nedají zařadit do jiných kapitol. Fakticky tak druhým největším výdajem státního rozpočtu je kapitola ministerstva školství (11 %). Třetí příčku mají úroky ze státního dluhu (6 %). Čtvrté je ministerstvo dopravy (6 %) a páté ministerstvo vnitra (5 %). 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek10

11 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek11 DANĚSOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ DALŠÍ PŘÍJMY Všeobecná pokladní správa Operace státních finančních aktiv * Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zahraničních věcí Český úřad zeměměřický a katastrální Energetický regulační úřad Státní úřad pro jadernou bezpečnost Ministerstvo dopravy Úřad průmyslového vlastnictví Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo financí Ministerstvo zdravotnictví Český telekomunikační úřad Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemědělství Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní bezpečnostní úřad Ministerstvo obrany Český báňský úřad Ministerstvo kultury Poslanecká sněmovna Parlamentu Senát Parlamentu Úřad vlády České republiky Bezpečnostní informační služba Kancelář veřejného ochránce práv Ministerstvo spravedlnosti Český statistický úřad Správa státních hmotných rezerv Generální inspekce bezpečnostních sborů Technologická agentura České republiky Nejvyšší kontrolní úřad Státní dluh CELKEM Kč Kč Kč

12 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek12

13 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek13

14 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek14

15 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek15

16 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek16

17 Daň je povinná a nenávratná, zpravidla pravidelně se opakující platba do veřejného rozpočtu bez nároku na ekvivalentní a přímé plnění z veřejného rozpočtu. Spolu s příspěvky na sociální zabezpečení tvoří rozhodující skupinu příjmů v rozpočtových soustavách vyspělých zemí. fiskální – schopnost naplnit veřejný rozpočet redistribuční - přesun části důchodů od bohatších jedinců k chudším stabilizační - přispívá ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice Tři hlavní funkce daní: Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek

18 0818 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek Která daň přináší státu největší zisk?

19  Zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků  Zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí  Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů  Zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon  Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční  Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních  Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek19

20  Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů  § 3 (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10).§ 6§ 7§ 8§ 9§ 10  § 16 Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.§ 15§ 34  § 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob  (1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu  Sazba daně činí 19%. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek20

21  Daň z přidané hodnoty je jedním ze základních zdrojů příjmů státního rozpočtu. Zavedena je v podstatě ve všech vyspělých zemích světa. Při nákupu zboží, popřípadě služeb, ji platí naprosto všichni. Někdy se také nazývá Univerzální daň.  Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u něho zvýší (kolik k hodnotě přidá).  Dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. ◦ Příklad: Obchodník zakoupí od svého dodavatele zboží za 1100 Kč - z toho 1000 Kč tvoří cena zboží a 100 Kč tvoří DPH, kterou dodavatel odvede státu. Obchodník zboží rozveze svým odběratelům a prodá za 1650 Kč. Z toho 1500 činí cena zboží a 150 Kč DPH. Při vyčíslení daně obchodník od DPH na výstupu (150) odečte DPH na vstupu (100 Kč) a odvede rozdíl: 50 Kč.  Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek21

22 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek22 StátZákladní sazba DPH (%)Snížená sazba DPH (%) Belgie216 / 12 Bulharsko209 Česká republika2115/10 Dánsko25- Estonsko209 Finsko239 / 13 Francie19,65,5 / 7 Itálie2110 Irsko239 / 13,5 Kypr155 / 8 Lucembursko156 / 12 Litva215 / 9 Lotyšsko2212 Maďarsko275 / 18 Malta185 / 7 Německo197 Nizozemsko196 Polsko235 / 8 Portugalsko236 / 13 Rakousko2010 Rumunsko245 / 9 Řecko236,5 / 13 Slovensko2010 Slovinsko208,5 Španělsko188 Švédsko256 / 12 Velká Británie205

23 motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně § 45 odst. 1 písm. a) Kč/1000 l motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l § 45 odst. 1 písm. a) Kč/1000 l 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek23 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení Kč/hl etanolu líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení Kč/hl etanolu pivo 10 stupňů320 Kč/hl víno0 Kč Procentní část Pevná částMinimální cigarety 28 %1,07 Kč/kus 2,01 Kč/kus

24 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek24

25 KrajePříjmy celkemv tomVýdaje celkem Daňové příjmyNedaňové příjmyKapitálové příjmyPřijaté dotace Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek25

26 Veřejné výdaje z toho - rozpočtové výdaje rezortů a územních orgánů - zdravotní pojišťovny Soukromé výdaje Výdaje celkem Podíl z HDP v %6,66,97,87,77,6 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek26

27 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek27

28 ROZPOČETPŘÍJMYVÝDAJE Státní rozpočet Rozpočty krajů a obcí Rozpočty zdravotních pojišťoven CELKEM Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek28

29 PoplatekPříslušné ministerstvo Správní úřadPobočky DaněMinisterstvo financí Finanční správa ČR Finanční úřady Sociální pojištění (důchodové, nemocenské) Ministerstvo práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení Okresní, Pražská, Městská SZZ Zdravotní pojištění Ministerstvo zdravotnictví VZP + 8 zdravotních pojišťoven CloMinisterstvo financí Celní správa ČR Celní úřady (krajské) 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek29

30  Základní agendu daňové správy tvoří správa daní. Jedná se o:  Procesní stránka správy daní je upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (ZSDP).  Postavení a kompetence orgánů daňové správy jsou upraveny zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech (dle ZÚFO).  Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou orgánů. Daňovou správu tvoří: ◦ Ministerstvo financí (úroveň celostátní) ◦ finanční ředitelství (úroveň regionální) ◦ finanční úřady (úroveň místní) ◦ Finanční ředitelství a finanční úřady dohromady tvoří tzv. územní finanční orgány (ÚFO).  _7997.html?year= 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek30

31  Ministerstvo financí v daňové oblasti zejména:  zajišťuje tvorbu návrhů zákonů a jiných právních předpisů v oblasti daní. To se týká jak hmotněprávních předpisů, které upravují jednotlivé druhy daní, tak procesněprávní úpravy správy daní,  řídí správu daní a v rozsahu stanoveném ZSDP se podílí na jejím výkonu,  řídí finanční ředitelství a jejich prostřednictvím finanční úřad,.  Celá agenda daní Ministerstva financí je v současnosti soustředěna do sekce 05 v čele s náměstkem ministra financí. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek31

32  Ústřední finanční a daňové ředitelství (ÚFDŘ), v jehož čele stojí vrchní ředitel, podřízený náměstkovi ministra. ÚFDŘ je integrální součástí MF, jedná se o seskupení odborů, které zejména řídí správu daní, v rozsahu stanoveném ZSDP se podílí na jejím výkonu a řídí finanční ředitelství.  Územní finanční orgány (finanční ředitelství a finanční úřady) Územní finanční orgány byly vytvořeny ZÚFO s účinností od 1. ledna ZÚFO upravuje jejich postavení, věcnou i územní působnost a řídící vztahy uvnitř daňové správy.  Finančních ředitelství je celkem 8, dohromady řídí celkem 199 finančních úřadů: ◦ FŘ pro hlavní město Prahu (12 FÚ) FŘ v Praze (pro střední Čechy) (25 FÚ) FŘ v Českých Budějovicích (pro jižní Čechy) (17 FÚ) FŘ v Plzni (pro západní Čechy) (21 FÚ) FŘ v Ústí nad Labem (pro severní Čechy) (25 FÚ) FŘ v Hradci Králové (pro východní Čechy) (25 FÚ) FŘ v Brně (pro jižní Moravu) (46 FÚ) FŘ v Ostravě (pro severní Moravu) (28 FÚ) 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek32

33  vykonávají správu daní podle ZSDP, přičemž fungují jako prvoinstanční orgán (druhoinstančním orgánem jsou finanční ředitelství),  provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti,  vykonávají kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a ukládají v této souvislosti účetním jednotkám pokuty a povinnost odstranit protiprávní stav,  převádějí výnosy daní, které vybírají a vymáhají a které nejsou příjmem státního rozpočtu, podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní),  vykonávají dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách  podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních vykonávají kontrolu zda jsou skladovány nebo prodávány pouze značené tabákové výrobky a zda je dodržován zákaz nabídky a prodeje lihovin a tabákových výrobků,. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek33

34 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek34 DaněKdo platíZ čeho platíKolik platí Přímé DůchodovéFyzické osobyZ příjmu (superhrubá mzda) 15% Právnické osobyZe zisku19% MajetkovéFyzické i právnické osoby Z nemovitostí, Z převodu nemov. Dědická Darovací Silniční apod. Nepřímé SpotřebníKupujícíPohonné látky Alkohol (čistý líh) Tabák 12,84/13,71/l 265Kč/l 0,9Kč+27%/ks ClaDovážejícíZe stanoveného dováženého zboží Z přidané hodnoty (DPH) Prodejce finálního výrobku, ale DPH promítne do ceny Základní sazba Snížená sazba (základní zboží) 21% 15%

35  ČSSZ je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí.  ČSSZ je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy ČR. Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více než 2,5 milionu důchodců. Vyplácí přes 3 miliony důchodů a také nemocenské dávky.  Do státního rozpočtu přispívá ČSSZ víc než 35 %. Jde o peníze, které vybírá na pojistném na soc. zabezpečení a příspěvky na SPZ.  Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu.  Struktura ČSSZ: ústředí ČSSZ, (regionální) pracoviště ČSSZ, okresní SSZ, Pražská SSZ a Městská SSZ Brno a jejich územní pracoviště. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek35

36  Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207)  Revírní bratrská pokladna (213)  Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201)  Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111)  Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (209)  Zdravotní pojišťovna AGEL (227)  Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211)  Česká národní zdravotní pojišťovna (222)  Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek36

37 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek37

38 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek38

39 Číslo zák.Název zákona 582/1991o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (důchody) 589/1992o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na SPZ 117/1995o státní sociální podpoře 155/1995o důchodovém pojištění 359/1999o sociálně-právní ochraně dětí 48/1997o veřejném zdravotním pojištění 435/2004o zaměstnanosti 108/2006o sociálních službách 110/2006o životním a existenčním minimu 111/2006o pomoci v hmotné nouzi (sociální pomoc) 187/2006o nemocenském pojištění 262/2006zákoník práce 372/2011o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 329/2011o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 401/2012novela z. o sociálně-právní ochraně dětí - pěstounská péče 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek39

40  Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.  Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.  Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.  Částky životního a existenčního minima platné od jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek40

41  Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše.  Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.  Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.  Částka existenčního minima platná od v Kč za měsíc: Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek41

42  pro jednotlivce  pro první dospělou osobu v domácnosti  pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti  pro nezaopatřené dítě ve věku ◦ do 6 let ◦ 6 až 15 let ◦ 15 až 26 let (nezaopatřené)  Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek42

43 jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let = dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let = Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek43

44 Odvody v poměru k výši hrubé mzdy: zaměstnanec 6,5 % zaměstnavatel (včetně přísp. na SPZ 1,2 %) 22,7 % osoba samostatně výdělečně činná 29,2 % DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 0 zaměstnavatel 2,3 % os. samostatně výdělečně činná (dobrovolné) 1,4 % NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 4,5 % zaměstnavatel 9 % osoba samostatně výdělečně činná 13,5 % ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Odvody činí celkem cca 35% ze superhrubé mzdy, dalších 15% (-2070 Kč – sleva na dani; za každé vyživované dítě; -335 student do 26 let) činí daň. Zaměstnanec tedy přímo dostane cca 50% (HM ) – 66% (HM 8.000) hodnoty, kterou vytvoří. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek44

45 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek45

46 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek46 Kolik by činila čistá mzda při hrubé mzdě Kč?

47 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek47

48 OblastOdpovědné minist. Finanční fond Metoda financování ZdrojRoční výdaje Důchody, nemocenské MPSVSt. rozpočet, penz. fondy SmíšenáPojistné na soc. zabezpečení 470 mld. Státní sociální podpora (dávky) MPSVStátní rozpočet PrůběžnáDaně Sociální pomoc (služby, dávky) MPSVStátní rozpočet PrůběžnáDaně, přímé platby klienta Podpora v nezaměstnanosti MPSVStátní rozpočet PrůběžnáPřísp. na st. pol. zaměstnanosti ZdravotnictvíMZZdravotní pojišťovny FondováZdravotní pojištění, poplatky pacientů 250 mld. ŠkolstvíMŠMTStátní rozpočet PrůběžnáDaně, přímé platby na soukr. šk. 137 mld. Rodinná politikaMPSVStátní rozpočet PrůběžnáDaně Bytová politikaMPSVStátní rozpočet PrůběžnáDaně Ekologická politika MŽPStátní rozpočet PrůběžnáDaně, podniky 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek48

49  Schodek státního rozpočtu  Státní dluh  Soustava daní – daně přímé a nepřímé  Daně z příjmu  Daň z přidané hodnoty  Spotřební daň  Rozpočtové určení daní  Sociální a zdravotní pojištění  Správa daní a pojištění  Životní a existenční minimum  Struktura mzdy a odvodů  Financování oblastí sociální politiky 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek49


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2015 Michael Martinek. 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek2 nástroje hospodářské politikyfiskální politikastátní."

Podobné prezentace


Reklamy Google