Řízení před soudy EU -průběh aplikace práva eu

Prezentace na téma: "Řízení před soudy EU -průběh aplikace práva eu"— Transkript prezentace:

1 Řízení před soudy EU -průběh aplikace práva eu
ZEpr Přednáška

2 Řízení před soudy Řízení zahrnuje bez ohledu na povahu věci část písemnou a případně i část ústní, která je veřejná. Je však nutné rozlišovat mezi řízením o předběžné otázce, a řízením o ostatních žalobách (žaloby přímé) Zahájení řízení před Soudním dvorem a písemná část řízení Přímé žaloby zahájení řízení na základě žaloby Vedoucí soudní kanceláře zveřejní sdělení o žalobě v Úředním věstníku EU žaloba doručena druhému účastníku řízení – 1 měsíc k podání žalobní odpovědi U obou druhů žalob určí předseda soudce zpravodaje a první generální advokát generálního advokáta, kteří jsou pověřeni sledovat průběh věci.

3 Přípravná opatření Přípravná opatření
účastníci řízení po skončení písemné části řízení se mohou vyjádřit ve lhůtě tří týdnů, zda si přejí konání jednání ESD na základě návrhu soudce zpravodaje a generálního advokáta rozhodne, zda bude provedení důkazů datum jednání stanoví předseda.

4 Veřejné zasedání a stanovisko generálního advokáta
Koná –li se jednání, jsou přednášeny řeči na veřejném zasedání před kolegiem a generálním advokátem. Soudci a generální advokát mohou klást účastníkům řízení otázky Poté přednese generální advokát své stanovisko Rozebírá zejména právní stránky sporu navrhuje ESD, jak by měl být spor vyřešen poté ústní část řízení skončena

5 Rozsudky Porada soudců na základě návrhu rozsudku (soudce zpravodaj)
každý soudce kolegia může navrhnout změny rozhodnutí přijímána většinou (menšinová stanoviska nejsou vyjadřována) rozsudky podepisovány všemi soudci výrok je vyhlášen na veřejném zasedání Rozsudky a stanoviska generálních advokátů jsou k dispozici na internetu Následně zveřejňovány ve Sbírce rozhodnutí.

6 Zvláštní řízení Zjednodušené řízení
je-li předběžná otázka shodná s otázkou, o které již ESD rozhodl Nelze o odpovědi na předběžnou otázku rozumně pochybovat odpověď na předběžnou otázku může být jasně vyvozena z judikatury ESD může po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním, kterým odkazuje zejména na předchozí rozsudek o této otázce nebo na příslušnou judikaturu.

7 Zvláštní řízení Zrychlené řízení
Zrychlené řízení umožňuje Soudnímu dvoru rozhodnout rychle ve věcech velké naléhavosti zkracuje lhůty a dává věci absolutní přednost na žádost účastníka řízení rozhodne předseda ESD, zda zvláštní naléhavost odůvodňuje použití zrychleného řízení v případě řízení o předběžné otázce - žádost podána vnitrostátním soudem, který se obrací na ESD (musí uvést okolnosti zakládající mimořádnou naléhavost rozhodnutí )

8 Zvláštní řízení Naléhavé řízení o předběžné otázce
umožňuje Soudnímu dvoru ve zkrácené lhůtě projednat otázky týkající se policejní a justiční spolupráce v občanských a trestních věcech oblasti víz, azylu, přistěhovalectví jiné politiky spojené s volným pohybem osob Věci projednávané jsou svěřeny senátu sestávajícímu z pěti soudců písemná část řízení převážně v elektronické podobě ( je časově omezená) většina stran se účastní ústní části řízení - je povinná.

9 NÁKLADY ŘÍZENÍ A JAZYKOVÝ REŽIM
Řízení nepodléhá poplatkům. ESD nenahrazuje náklady vynaložené na advokáta účastník řízení může požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci přiloženy veškeré nezbytné doklady prokazující žadatelovu potřebnost. Jazykový režim řízení o přímé žalobě - jazyk, v němž je sepsána žaloba je jednacím jazykem ve věci v něm bude řízení probíhat. řízení o předběžné otázce - jednacím jazykem jazyk vnitrostátního soudu, který se na ESD obrací Jednání konající se během ústní části řízení tlumočena podle potřeby Porady soudců probíhají bez tlumočníka ve společném jazyce (tradičně francouzština)

10 aplikace práva EU

11 Způsoby aplikace práva EU
Může být A) centrální /společenstvím/ B) decentralizovaná /státy/ ad A) orgány EU Komise / výbory, agentury a další útvary/ Soudní orgány další orgány ad B) orgány členských států soudy správní orgány

12 A) Aplikace Komisí a soudy EU
Postavení Komise je výkonným orgánem může vydávat nařízení (se zmocněním Rady zejm. v oblasti CAP ) k projednávání má systém komitologie (výbory) poradní výbory, jejichž stanovisko Komisi nezavazuje; administrativní výbory řídící (regulační) výbory - omezují pravomoci Komise, zapojují Radu EU

13 Aplikace Komisí (pokr.)
Kontrolní pravomoc Komise vynucování dodržování práva EU členskými státy /čl. 169 SFEU/ Komise může zajišťovat dodržování smluvních ustanovení. zahájení z vlastního podnětu nebo na základě upozornění vlády některého členského státu, popř. též soukromé osoby. dospěla-li Komise po pečlivém prošetření k závěru, že členský stát Smlouvu porušil, vyzve ho k tomu, aby se během určité lhůty vyjádřil Komise se obrátí na stát s odůvodněným stanoviskem, kterému tento stát musí ve lhůtě Komisí určené vyhovět pokud stát tak neučiní, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru EU

14 Aplikace unijního práva
Zásady umožňující koexistenci národních právních řádů s právem EU v procesu jeho aplikace : zásada bezprostřední použitelnosti zásada přímého účinku zásada nepřímého účinku zásada odpovědnosti členského státu za škodu vzniklou jednotlivci následkem porušení práva EU zásada nadřazenosti /priority/

15 Zásada bezprostřední použitelnosti
Jednotlivci se mohou v případě porušení svých práv, vyplývajících z komunitárního práva, ustanovení těchto norem před (vnitrostátními) orgány státu zásada dovozena SD EU - případy Van Gend en Loos /1962/ „ Nezávisle na zákonodárství členských států … komunitární právo jednotlivcům neukládá jen povinnosti; jeho záměrem je také skýtat jim práva, která se stávají součástí jejich právního dědictví. Costa /1964/ Důsledky: stát nemůže odpírat jedinci práva z komunitárních norem s poukazem na to, že on sám tyto normy nerealizuje /Ratti, 1978/

16 Zásada bezprostřední použitelnosti
unijní norma zákládá právní vztahy mezi státem a jeho příslušníky, aniž by to stát mohl vyloučit /Van Duyn, 1974/ Existence přímého účinku u druhů pramenů práva EU primární normy - vždy, pokud nevyžadují další zásah státu /např. Čl. 5 SFEU/ nařízení - vždy / judikát Grad, 1970/ směrnice - podmíněně na obsahu a teprve po marném uplynutí lhůty k implementaci směrnice /Becker, 1981/ rozhodnutí - dle ESD pouze v případech, kdy se tato podobají směrnici /Grad,1970/

17 Zásada přímého účinku přímé právní účinky unijní normy na subjekty členských států bez nutnosti recepce aktem národního práva  stanoviska SD EU v případech Grad /1970/, Van Gend en Loos /1962/ Simmentahl /1977/ Právo EU se "přičleňuje" k právu členských států a přímo vyvolává právní účinky Zásada platí a) bez výhrady pro primární právo nařízení dle obsahu aktu též pro směrnice rozhodnutí

18 Zásada přímého účinku Základ „přímého účinku
zvyšuje efektivitu práva EU garantuje jednotnou aplikaci práva EU článek 267 (ex 234) SFEU umožňuje národním soudům členských států obrátit se s otázkou týkající se platnosti a výkladu unijního práva k ESD Přímý účinek ustanovení zakládacích smluv norma musí být dostatečně jasná, přesná a bezpodmínečná neplatí pro všechna ustanovení SFEU

19 Zásada nepřímého účinku
povinnost tzv. (euro)konformního výkladu národního práva, "aby bylo dosaženo cíle normy směrnice EU" / ESD, případ Harz 1983/ Uplatňuje se při rozhodování národních soudů, vztahuje se na interpretaci a aplikace celého národního práva

20 Zásada nepřímého účinku (pokr.)
14/83 případ Von Colson a Kamann v. Nordrhein Westfalen effet utile komunitárního práva (práva EU) vnitrostátní soud musí vykládat vnitrostátní právo v souladu s textem i účelem směrnice C-106/89 případ Marleasing povinnost konformního výkladu se vztahuje i na právní normy předcházející transpozice směrnice konformní výklad „jak je to jen možné“, ne však contra legem

21 Zásada odpovědnosti členského státu za škodu
Odpovědnost za škodu může být autoritativně a závazně konstatována výhradně: ESD v rámci řízení pro porušení Smlouvy členským státem zahajovaného na návrh Komise (popř. jiného členského státu) může být založena na sekundární povinnosti: uvést své jednání, porušující primární povinnost, nebo obsah vnitrostátních právních předpisů do souladu s normami práva EU, reparovat škodu, vzniklou jednotlivci porušením norem práva EU členským státem, resp. jeho orgány, a to finanční kompenzací (náhradou), případně restitucí, pokud to lze rozumně požadovat a nést břemeno peněžitých sankcí uložených ESD.

22 Zásada odpovědnosti členského státu za škodu
C-6 a 9/90 Francovich v. Itálie Členský stát odpovídá za škodu způsobenou neprovedením směrnice C-46 a 48/93 Brasserie du Pêcheur a Factortame Odpovědnost státu za porušení komunitárního práva (práva EU) vzniká: komunitární norma je způsobilá založit práva jednotlivcům příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou dostatečně závažné porušení C-224/01 Köbler v. Rakousko odpovědnost státu za škodu způsobenou porušením práva EU rozsudkem vnitrostátního soudu - i porušení práva EU soudním rozhodnutím může vyvolat odpovědnost státu za škodu

23 Zásada přednosti (priority)
Normy práva EU jsou nadřazené /ve smyslu přednostní aplikace/ nad vnitrostátními právními normami Vychází z postulátů EU založena na omezení svrchovaných práv států právo EU je autonomní vůči jiným právním systémům právo EU je právem společným pro všechny členské státy, bez primátu nad národním právem by ztratilo smysl Důsledky zásady přednosti : národní soud je povinen neaplikovat odporující vnitrostátní předpis není dovoleno přijímat národní legislativní akty, neslučitelné s právem EU

24 Konec prezentace