Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky."— Transkript prezentace:

1 Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky

2 AS – podstata AS řeší otázku produkce (tedy Y). AS znázorňuje velikost produkce (Y), které jsou firmy ochotny nabízet při různých úrovních inflace (π). Produkce je možná díky výrobním faktorům (VF), AS se tedy zabývá trhem VF. AS je odlišná pro krátké období (SR) a dlouhé období (LR). SR max. dva roky. LR delší než SR. Rozlišujeme tedy SRAS (AS v krátkém období) a LRAS (AS v dlouhém období).

3 AS v krátkém období V krátkém období je π konstantní – nemění se. Křivka AS (SRAS) je potom horizontální, na úrovni aktuální úrovně π (úrovně, kterou firmy očekávají). De facto tím říkáme, že až do úrovně potenciálního produktu jsou firmy ochotny produkovat při dané úrovni (očekávané) π.

4 Proč se π v SR nemění – náklady jídelníčku náklady jídelníčku (menu costs) = se změnou cen jsou spojeny náklady. Tyto náklady mohou být vyšší než užitek (příjem/zisk) ze změny cen. Pevné ceny znamenají pro firmy jistotu. Firmy často nevědí (nedokážou odhadnout), zda-li je změna poptávky krátkodobá (netrvalá) nebo dlouhodobá (trvalá), takže nepospíchají se změnou cen. Náklady jídelníčku vedou k tomu, že firmy místo snížení cen v případě poklesu poptávky snižují produkci. Na úrovni firmy dochází k malému poklesu produkce, pokud ale všechny firmy nesnižují cenu, je na agregátní úrovni (AL) pokles produkce (Y) značný. Pokles produkce na AL vede k růstu nezaměstnanosti (u).

5 Podstata menu costs Původní poptávka po produktech firmy d1, tomu odpovídající křivka MR1. Rovnováha v bodě Q´1 a při ceně P1. Pokud dojde ke snížení poptávky z d 1 do d 2, klesnou i mezní příjmy z MR 1 do MR 2, nový bod optima pak bude v průsečíku MR 2 a MC (Q‘ 2 ) a nová cena by měla být P 2. Pokud budou „menu cost“ vysoké, výrobce nebude cenu měnit a zůstane na P 1. Potom musí zmenšit rozsah produkce na Q’ o. V důsledku nedodržení MR 1 =MC dojde ke ztrátě, a to v rozsahu produkce z Q‘ 2 na Q’ o a vyšší ceně z P 2 na P 1. Menu costs znamenají snížení přebytku spotřebitele (malý trojúhleník ohraničený body Q´0P1, Q´0P2, Q´2P2) a přebytku výrobce (sloupec nad křivkou mezních nákladů mezi body Q´0 a Q´2 až po cenu P2). Graficky viz další snímek.

6 Menu costs graficky

7 Příčiny neměnné inflace v SR Koordinační selhání – firmy se bojí jako první změnit cenu Implicitní cenové kontrakty – cena jako jedna součást strategie firmy vůči zákazníkovi, jak firma tak cena mají představu o nějaké spravedlivé ceně, firmy se bojí cenu změnit, aby si zákazníka nepohněvaly Dlouhodobé dohody o mzdách (w). W tvoří rozhodující část nákladů (C), pokud se w nemění, nemění se firmám tolik C a nemusí měnit P. Na agregátní úrovni (AL) je π konstantní. Překrývání dohod o mzdách – pokud už se w mění, mění se jen v některých firmách, v jiných zůstávají w stejné. Inflace se potom nemusí moc měnit. Teorie efektivnostních mezd – firmy se bojí (i v recesi) snižovat w, protože by je mohli opustit zaměstnanci, které jsou pro ně klíčoví. Vyšší w mají příznivý vliv na výkon zaměstnanců.

8 Křivka AS v SR AS je horizontální na úrovni π, kterou firmy očekávají (v obr. Π0). Inflační očekávání: - adaptivní (na základě minulé inflace, minulé či aktuální úrovně π). - racionální: na základě všech dostupných informací, na základě odhadů budoucí hodnoty π.

9 Teorie racionálních očekávání (TRE) TRE říká, že subjekty při odhadu budoucího vývoje využívají všechny dostupné informace Lidé se mohou při odhadu mýlit, pokud se mýlí, tak: - chyby systematicky neopakují, aneb snaží se z nich poučit. Čili chyba se znovu obvykle neopakuje. - obvykle se lidé mýlí různými směry od očekávaného vývoje. Jednotlivé chyby se tak mohou vyrušit. Lidé objektivně porovnávají MC na získání další informace z MU (MR) z dané informace (tento MU může být i záporný – v případě když informaci získají, mohou utrpět ztrátu). Informaci se vyplatí získat tehdy pokud pro dodatečnou informaci platí: MR > MC (případně MC < ztráta, pokud informaci nezískám). Lidé tedy nemusí být plně informováni.

10 Inflační očekávání a vývoj π Pokud se mění inflační očekávání, mění se i hodnota aktuální π. Př. Inflace je nyní 2 %. Subjekty očekávají, že vzroste na 3 %. Potom začnou této nové hodnotě přizpůsobovat své chování – zaměstnanci požadují růst w o 3 %, firmy (postupně) zvyšují své ceny o 3 %. Na agregátní úrovni tak π vskutku roste o 3 %. Graficky: křivka AS v SR (SRAS) se posouvá z původní hodnoty inflace na novou očekávanou hodnotu inflace (nahoru nebo dolů).

11 Posuny AS Inflační očekávání ovlivňuje zejména produkční mezera (rozdíl mezi Y a Y*) Je-li Y > Y*, lidé očekávají vyšší π. AS se posouvá nahoru do očekávané vyšší hodnoty π. Je-li Y < Y*, lidé očekávají nižší π. AS se posouvá dolů do očekávané nižší hodnoty π. Inflační očekávání na základě produkční mezery, vychází z logiky ekonomického vývoje (viz dále).

12 Logika vztahu Y a Y* a π. Pokud je ekonomika (Y) hluboko pod potenciálním produktem (Y*), mohou firmy nabírat nové pracovníky, kteří by rádi pracovali i za stávající (nebo i nižší) mzdu. AS potom může zůstat na původní úrovni π, případně klesnout na nižší úroveň π - tato nižší úroveň odpovídá nižším w, za které jsou lidé ochotni pracovat. Pokud je Y nad Y* (blízko Y*), jsou v ekonomice využity všechny zdroje. Další využití je možné jen při růstu w (obecně cen výrobních faktorů (VF)), tento růst se ovšem odráží v růstu cen statků firem a v růstu π.

13 AS v dlouhém období (LRAS) V LR je AS na úrovni potenciálního produktu – produkuje se tolik, kolik činí Y*. Proč? Pokud je Y > Y*, roste π, firmám se zvyšují náklady. To ale vede k omezování produkce, dochází k poklesu Y na úroveň Y*. Navíc dlouhodobě nelze, aby VF produkovaly více než Y*. Je-li Y < Y*, tak klesají firmám náklady. Firmy mohou potom zvyšovat produkci (Y), až do úrovně Y*.

14 AS v dlouhém období (LRAS) Proč je LRAS svislá na úrovni Y*: Svou roli sehrává také centrální banka (CB), která: - pokud je Y > Y*, zvyšuje nominální úrokové sazby (i) tak, aby rostla reálná úroková sazba (r = i – π), a tak snižuje AD. Na pokles AD reagují firmy omezováním Y. - pokud je Y < Y*, snižuje nominální úrokové sazby (i) tak, aby poklesla reálná úroková sazba, a tak zvyšuje AD. Na růst AD reagují firmy růstem Y. Inflace se zároveň díky krokům CB vrací na úroveň inflačního cíle centrální banky (π CB ). Graficky následující snímky.

15 LRAS, Y > Y * Skutečná hodnota Y, tj. Y1 > Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 1). Firmy v důsledku vyšší π omezují produkci. CB zároveň zvyšuje i tak, aby vzrostla r. To vede k poklesu AD. V důsledku poklesu produkce a AD se snižuje π na úroveň π CB SRAS se vrací na úroveň π CB (šipka 2 ). V praxi: firmy mohou hodně omezit produkci, CB hodně zvýšit r, takže hodně poklesne AD. V takovém případě se hodnoty Y dostane pod Y*.

16 LRAS, Y< Y* Skutečná hodnota Y, tj. Y1 < Y*, dochází k poklesu π. SRAS se posouvá dolů (šipka 1). Firmy v důsledku nižší π zvyšují produkci. CB zároveň snižuje i tak, aby poklesla r. To vede k růstu AD. V důsledku růstu produkce a poptávky po zdrojích i růstu AD se zvyšuje π na úroveň (π CB, LRAS se vrací na úroveň Y* (šipka 2). V praxi: firmy mohou hodně zvýšit produkci, CB hodně snížit r, takže hodně vzroste AD. V takovém případě se hodnoty Y dostane nad Y*.

17 Vztah Y a Y* Y by se mělo přibližovat Y*. V praxi platí, že Y kolem Y* kolísá. Hodnoty Y* není jednoduché dosáhnout. V ekonomice dochází neustále k nějakým šokům, které odchylují Y od Y*. Pokud na tyto šoky reagují ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, zahraničí), i CB a vláda, tak jejich reakce může být přehnaná – mohou zareagovat tak, že Y se hodně změní, tj: - v případě, že nejprve Y < Y*, Y v důsledku reakce vlády a CB hodně vzroste a dostane se za Y* - v případě, že nejprve Y >Y*, Y v důsledku reakce vlády a CB hodně klesne a dostane se pod Y*

18 Makroekonomická rovnováha Rovnováha je pokud se protíná LRAS, SRAS a AD v jednom bodě. V takovém případě je: - v rovnováze trh statků, trh peněz a zahraniční trhy (křivka AD) i trh výrobních faktorů (křivka AS) - ekonomika na úrovni Y* a míra inflace π je (může být) na hodnotě inflačního cíle stanoveného CB. V situaci makroekonomické rovnováhy: - jsou využity všechny zdroje - tyto všechny zdroje jsou použity na to, co subjekty chtějí (poptávají). Čili je uspokojena poptávka jednotlivých složek (C, I, G, NX). Jinými slovy všechny zdroje jsou využívány efektivně, neprodukuje se něco, co není třeba (není poptáváno). Mikroekonomicky řečeno: stav makroekonomické rovnováhy je paretovsky efektivní. Model zároveň říká, že makroekonomická rovnováha může nastat.

19 Makroekonomická nerovnováha Problém je, pokud křivky SRAS, LRAS a AD neprotínají v jednom bodě. Potom makroekonomická rovnováha nenastává. V takovém případe záleží na tom, kde se protíná SRAS a AD: - za úrovní Y* - před úrovní Y*. Tj. vždy z hlediska zkoumání nerovnováhy je důležité zda krátkodobě je skutečný produkt (Y) vyšší nebo nižší než potenciální produkt (Y*). Krátkodobě lze totiž produkovat více nebo méně než je hodnota Y. Co se stane v jednotlivých situacích viz problematika poptávkových šoků.

20 Rovnováha v modelu AS-AD

21 Poptávkové šoky Pozitivní: AD se posouvá doprava. Pokud se nová AD protne s SRAS za úrovní Y*, viz dřívější snímek LRAS, Y > Y*. Negativní: AD se posouvá doleva. Pokud se nová AD protne s SRAS před úrovní Y*, viz dřívější snímek LRAS, Y< Y* V případě pozitivního AD šoku roste skutečná inflace (π) nad úroveň inflačního cíle CB (π CB ). CB musí (chce-li aby její politika byla důvěryhodná) s novou inflací bojovat. Metody boje: - cold turkey: rychlé a razantní snížení AD a tím i π - gradualistická: postupné snížení AD a tím i π Koeficient obětování (sacrifice ratio): o kolik je třeba snížit Y (zvýšit u), aby se snížila π na nějakou přijatelnou úroveň.

22 Pozitivní a negativní AD šok

23 Pozitivní a negativní šok (viz předcházející snímek) Pozitivní: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1 (šipka 1), Y > Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 2). CB zvyšuje i tak, aby vzrostla r. AD se posouvá z polohy AD1 do polohy AD0 (šipka 3). Krátkodobě Y < Y*, dochází k poklesu π. SRAS se posouvá dolů (šipka 4). Negativní: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1 (šipka 1), Y Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 4).

24 Reakce CB na pozitivní AD šok (cold turkey) Šok: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1 (šipka 1). Rovnovážný Y (Y1) je vyšší než Y*. To vede k růstu π do hodnoty π1. Nová inflace je π1 (původní π0 = πCB). Tj. dochází k posunu SRAS nahoru (šipka 2). CB zvýší i tak, že roste r (r roste o hodně, takže se výrazně snižuje AD). AD se posouvá (šipka 3) do polohy AD3 (tj. i pod původní AD0). Rovnovážný Y (Y2) se krátkodobě dostává hodně pod Y*. Výrazně roste u a klesá π. Růst u a pokles π vede k posunu SRAS na původní úroveň (šipka 4). V důsledku poklesu π firmy začínají více produkovat, takže roste Y, v důsledku růstu Y se zvyšuje i AD – posouvá se z AD3 do AD0 (šipka 5). u = nezaměstnanost Graficky viz následující snímek

25 Reakce CB na pozitivní AD šok (cold turkey)

26 Reakce CB na pozitivní AD šok (gradualistická) Šok: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1. Rovnovážný Y (Y1) je vyšší než Y*. To vede k růstu π. Nová inflace je π1 (původní π0). Tj. dochází k posunu SRAS nahoru. CB zvýší i tak, že roste r. Ale ve výsledku r roste jen mírně. AD se posouvá do polohy AD2 (tj. stále nad původní AD0). Rovnovážný Y (Y3) se krátkodobě dostává pod Y*. Roste u a klesá π, ale jen mírně – π je stále nad hodnotou inflačního cíle (z π1 klesne na π2). CB opět zvýší i, tak že dále roste r. AD se posouvá z polohy AD2 do polohy AD0. Růst u a pokles π vede k posunu SRAS na původní úroveň, Y se vrací na hodnotu Y*. Graficky viz následující snímek

27 Reakce CB na pozitivní AD šok (gradualistická)

28 Nabídkové šoky - negativní Negativní nabídkový šok, SRAS se posouvá nahoru Příčiny šoku: -- snížení reálného množství výrobních faktorů např. z důvodů válek, nemocí apod. To vede k růstu cen a tedy i π -- růst cen základních surovin: ceny těchto surovin vcházejí (alespoň nepřímo v podobě cen energie) do cen všech statků. To vede k růstu cen a tedy i π. -- růst nominálních w rychleji než produktivity práce. To nutí firmy zvyšovat ceny, takže roste i π. -- růst daňových sazeb (nepřímé daně): tento růst zdražuje ceny zboží, takže roste i π.

29 Negativní nabídkový šok Důsledky šoku: Y klesá pod Y*. To vede k růstu nezaměstnanosti u. Zároveň roste π. Pokud zároveň roste u a π, dochází k tzv. stagflaci. Záleží potom, jak na šok zareagují ekonomické subjekty a CB. Pokud dokáží subjekty reagovat (např. sníží energetickou závislost produkce) a pokud se CB rozhodne z vyšší úrovní π než je její inflační cíl bojovat, může se nová vyšší hodnota π vrátit na hodnotu inflačního cíle. Přizpůsobení však není jednoduché a obvykle trvá nějaký čas.

30 Negativní nabídkový šok Negativní nabídkový šok vede k růstu inflace na úroveň π1. SRAS se posouvá nahoru (šipka 1). Skutečný HDP (Y1) klesá pod úroveň Y*. Roste u a π, tj. stagflace. Pokud se podaří důsledky šoku překonat, může se π vrátit na původní úroveň inflačního cíle (π CB ). Viz šipka 2.

31 Negativní nabídkový šok – reakce CB CB může v zásadě zvolit následující politiky: - restriktivní: zvyšuje i, tak aby rostla r. Důsledkem je pokles AD (AD se posune vlevo, šipka 2) a Y pod Y*, což vede k růstu u a poklesu π (šipka 3). Potom mohou firmy začít rozšiřovat produkci, takže Y se dostává na Y*, - neutrální: CB nezvyšuje r. CB sice zvyšuje i, ale tak, aby r neklesla. V takovém případě se zvyšuje π nad inflační cíl CB (π CB ) do hodnoty π1. Hodnota Y klesá pod Y*. Záleží v zásadě na chování firem (např. zda omezí energeticky náročné činnosti) a zda π klesne na původní úroveň (šipka 2). - akomodativní: CB snižuje i, tak aby klesla r. CB tak zvyšuje AD (AD se posouvá doprava nahoru, šipka 2), u neroste. Důsledkem ale je další růst π nad inflační cíl CB (šipka 3). Nová hodnota π (π2)se stává novou hodnotou očekávané inflace. Šipka vždy značí 1 původní negativní nabídkový šok.

32

33 Negativní nabídkový šok (NSS)– reakce CB CB si v případě NSS musí krátkodobě vybrat: - chci snížit π za cenu růstu u (nezaměstnanosti) - chci snížit u za cenu růstu π. Proč? Po šoku se ceny hned nemění (působí inflační očekávání). Pokud se CB rozhodne snížit π, zvýší i, tak že vzroste r, dojde k poklesu AD. Mzdy (w) však nezačnou hned klesat, firmy budou propouštět, u poroste. Pokud se CB rozhodne snížit u, tak stimuluje ekonomiku (snižuje i, aby poklesla r). V takovém případě (viz akomodativní politika) roste π.

34 Pozitivní nabídkový šok Vede ve výsledku k tomu, že se posouvá úroveň Y* doprava. Míra inflace (bod, kde se nová LRAS protne s AD) může klesat – šipka 1 CB potom obvykle stimuluje AD, tak aby se inflační cíl vrátil na původní úroveň (čili stimuluje pozitivní poptávkový šok). Obvykle pozitivní poptávkový šok rovněž vede k růstu w a cen dalších VF, takže se π vrací na úroveň inflačního cíle. Oba jevy – šipka 2.


Stáhnout ppt "Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky."

Podobné prezentace


Reklamy Google