Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ROZHODOVÁNÍ Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ROZHODOVÁNÍ Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122"— Transkript prezentace:

1 ROZHODOVÁNÍ Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122

2 Rozhodování jako paralelní funkce Rozhodování = jedna z paralelních (průběžných) manažerských funkcí Rozhodování = jedna z paralelních (průběžných) manažerských funkcí Ovlivňuje všechny interní manažerské komponenty Ovlivňuje všechny interní manažerské komponenty  Plánování  Organizace  Výběr lidí  Vedení  Kontrola  Informace, komunikace

3 Dvě stránky rozhodování Kvalita rozhodovacích procesů ovlivňuje zásadním způsobem fungování organizace Kvalita rozhodovacích procesů ovlivňuje zásadním způsobem fungování organizace Dvě stránky rozhodování: Dvě stránky rozhodování:  Meritorní (věcná, obsahová)  Formálně-logická (procedurální)

4 Normativní vs. deskriptivní teorie Normativní teorie: poskytnutí návodů, jak problémy řešit, jaké modely používat, jakým způsobem; tvorba norem, jejichž aplikace vede k žádoucí kvalitě rozhodování Normativní teorie: poskytnutí návodů, jak problémy řešit, jaké modely používat, jakým způsobem; tvorba norem, jejichž aplikace vede k žádoucí kvalitě rozhodování Deskriptivní teorie: získávání poznatků o tom, jak rozhodování skutečně probíhá; popis, analýza a hodnocení rozhodovacích procesů, jejich průběhu, předností a nedostatků, chování rozhodovatele a dalších subjektů v průběhu rozhodovacího procesu Deskriptivní teorie: získávání poznatků o tom, jak rozhodování skutečně probíhá; popis, analýza a hodnocení rozhodovacích procesů, jejich průběhu, předností a nedostatků, chování rozhodovatele a dalších subjektů v průběhu rozhodovacího procesu

5 Rozhodovací procesy a problémy Rozhodovací proces Rozhodovací proces  proces řešení rozhodovacích problémů (problémů s více variantami řešení) – posuzování variant a výběr optimální varianty Rozhodovací problém  Situace vyžadující nápravu nebo záležitost vedoucí k možnému dalšímu či budoucímu užitku  V užším slova smyslu – odchylka mezi žádoucím stavem a stavem skutečným Žádoucí stav vyjádřen normativně (odraz osvědčených minulých zkušeností) nebo plánem Žádoucí stav vyjádřen normativně (odraz osvědčených minulých zkušeností) nebo plánem Vznik problému v užším slova smyslu – norma je porušena; norma se jeví nadále nevyhovující Vznik problému v užším slova smyslu – norma je porušena; norma se jeví nadále nevyhovující  reálný – neplnění plánu  potenciální – reakce na hrozby a příležitosti, prevence

6 Postupy a nástroje rozhodování Postupy a nástroje rozhodování závisí na: subjektu rozhodování (jednotlivec, skupina) subjektu rozhodování (jednotlivec, skupina) času (statické vs. dynamické, spojité vs. diskrétní) času (statické vs. dynamické, spojité vs. diskrétní) kritériích (jedno-, vícekriteriální) kritériích (jedno-, vícekriteriální) míře určitosti (za jistoty, rizika, neurčitosti) míře určitosti (za jistoty, rizika, neurčitosti) úrovni a závažnosti (strategické, taktické, operativní) úrovni a závažnosti (strategické, taktické, operativní) důsledcích variant řešení důsledcích variant řešení systémové struktuře problému (dobře vs. špatně strukturovaný) systémové struktuře problému (dobře vs. špatně strukturovaný) možnosti algoritmizace možnosti algoritmizace

7 Struktura rozhodovacího procesu podle H. Simona Analýza okolí  Identifikace problému, stanovení příčin, posouzení problému z hlediska závažnosti Návrh řešení  Hledání, tvorba, rozvíjení a analýza možných variant řešení Volba řešení  Hodnocení variant řešení Kontrola výsledků  Hodnocení skutečně dosažených výsledků a jejich porovnání se stanovenými cíli

8 Etapy rozhodovacího procesu – podrobnější členění 1. Identifikace rozhodovacích problémů 2. Analýza a formulace rozhodovacího problému 3. Stanovení cíle řešení rozhodovacího problému a kritérií hodnocení variant 4. Tvorba variant řešení rozhodovacího problému 5. Stanovaní důsledků variant rozhodování 6. Hodnocení důsledků variant rozhodování a rozhodnutí o volbě varianty určené k realizaci 7. Formulace rozhodnutí 8. Realizace zvolené varianty rozhodování 9. Kontrola výsledků realizované varianty rozhodnutí

9 Modifikovaný rozhodovací proces  Zvýrazněna možnost preventivního objevení problému  Zdůrazněno, že ne každý problém musí být nutně řešen  Upozorněno, že problém může v čase měnit svou závažnost Objevení problému Posouzení řešitelnosti problému Predikce vývoje problému v čase Posouzení vývoje závažnosti problému v čase

10 Prvky rozhodovacího procesu Cíl rozhodování Kritéria hodnocení Subjekt rozhodování Objekt rozhodování Varianty rozhodování a jejich důsledky Stavy světa

11 Cíl Cíl rozhodování Stav, kterého má být řešením rozhodovacího problému dosaženo Stav, kterého má být řešením rozhodovacího problému dosaženo  Zvýšení výrobní kapacity  Zvýšení kvality  Získání nové technologie  Proniknutí na nové trhy a/nebo zvýšení podílu na existujících trzích  Zvýšení spokojenosti zaměstnanců / zákazníků  Snížení nákladů  Zvýšení rentability investic 11

12 Základní členění cílů Monetární (peněžní) cíle Nemonetární (nepeněžní) cíle  Ekonomické  Mimoekonomické (etické, sociální, politické) Cíle kvantitativní (vyjádřeny číselně) a kvalitativní (slovním popisem) Cíle kvantitativní (vyjádřeny číselně) a kvalitativní (slovním popisem)

13 Vztahy mezi cíli Komplementarita  Dosahování vyššího stupně plnění cíle 1 se zvyžuje úroveň plnění cíle 2 Konkurence  Dosažení vyššího plnění cíle 1 může ztížit dosažení vyšší úrovně cíle 2 Protikladnost  Uskutečňování cíle 1 zamezuje uskutečnění cíle 2 Indiference  Realizace cíle 1 nemá na cíl 2 ani pozitivní ani negativní vliv

14 Kritéria hodnocení Slouží k posouzení výhodnosti jednotlivých variant z hlediska dosažení (stupně plnění) dílčích cílů Slouží k posouzení výhodnosti jednotlivých variant z hlediska dosažení (stupně plnění) dílčích cílů Typy kritérií: Typy kritérií:  Výnosová – preferují vyšší hodnoty, „čím více, tím lépe“; zisk  Nákladová – „čím více, tím hůře“; náklady  Kvantitativní – ukazatele, výhoda = jednoznačnost, měřitelnost  Kvalitativní – agregovanější, širší náplň

15 Stupnice měření Nominální (jmenné) – kvalitativní, varianty zařazené do určité třídy jsou rovnocenné Nominální (jmenné) – kvalitativní, varianty zařazené do určité třídy jsou rovnocenné Ordinální (pořadová) – kvalitativní, stanovení pořadí, aniž můžeme říci, o kolik nebo kolikrát je jedna varianta lepší než druhá Ordinální (pořadová) – kvalitativní, stanovení pořadí, aniž můžeme říci, o kolik nebo kolikrát je jedna varianta lepší než druhá Kardinální – kvantitativní (jednotka a počátek měření) Kardinální – kvantitativní (jednotka a počátek měření)  Intervalová – umožňuje měřit, o kolik je jedna varianta větší či menší než jiná  Poměrová – umožňuje měřit, kolikrát je jedna varianta větší či menší než jiná

16 Subjekt rozhodování Rozhodovatel; volí variantu řešení určenou k realizaci Rozhodovatel; volí variantu řešení určenou k realizaci  Jednotlivec – individuální rozhodování; autoritativní, konzultativní  Skupina – kolektivní rozhodování, participativní rozhodování; hlasování, konsensus Statutární (formální) vs. skutečný (neformální) rozhodovatel Statutární (formální) vs. skutečný (neformální) rozhodovatel  Možné delegování rozhodovací pravomoci v určité věci; statutární rozhodovatel rozhodnutí skutečného rozhodovatele pouze signuje

17 Objekt rozhodování Část organizace, v níž byl problém formulován, stanovil se cíl řešení a jíž se rozhodování týká: Část organizace, v níž byl problém formulován, stanovil se cíl řešení a jíž se rozhodování týká:  Výrobní program  Tržní orientace  Organizační uspořádání  Inovace  Financování rozvoje firmy

18 Varianty rozhodování Varianta (splnění stanovených cílů) Varianta – možný způsob jednání subjektu rozhodování, který má vést k řešení problému (splnění stanovených cílů)  Nalézt nejen osvědčené varianty, ale tvůrčím způsobem s využitím progresivních metod nacházet varianty nové  „rozhodovací pole“ (soubor variant řešení problému) co nejkomplexnější Důsledky předpokládané dopady, účinky jednotlivých variant vzhledem ke kritériím hodnocení Důsledky – předpokládané dopady, účinky jednotlivých variant vzhledem ke kritériím hodnocení  kvantitativní kritéria - lze stanovit hodnotu

19 Stavy světa, scénáře Budoucí vzájemně se vylučující situace, které mohou nastat při a po realizaci varianty a které ovlivňují důsledky této varianty vzhledem k některým kritériím Budoucí vzájemně se vylučující situace, které mohou nastat při a po realizaci varianty a které ovlivňují důsledky této varianty vzhledem k některým kritériím  budoucí poptávka není známa s jistotou  její hodnoty (nízká, střední, vysoká) představují možné stavy světa Soubor stavů světa musí být úplný (musí být pokryty veškeré možné budoucí stavy Soubor stavů světa musí být úplný (musí být pokryty veškeré možné budoucí stavy Větší počet takových faktorů (faktory rizika, nejistoty) – stavy světa jsou dány jejich možnými kombinacemi Větší počet takových faktorů (faktory rizika, nejistoty) – stavy světa jsou dány jejich možnými kombinacemi Hraji významnou úlohu při rozhodování za rizika a nejistoty Hraji významnou úlohu při rozhodování za rizika a nejistoty

20 Klasifikace rozhodovacích problémů Podle míry složitosti a možnosti tvorby postupu řešení problému Podle míry složitosti a možnosti tvorby postupu řešení problému  Dobře a špatně strukturované problémy Podle míry informovanosti o stavech světa a důsledcích jednotlivých variant řešení problému vzhledem k jednotlivým kritériím hodnocení Podle míry informovanosti o stavech světa a důsledcích jednotlivých variant řešení problému vzhledem k jednotlivým kritériím hodnocení  Rozhodování za jistoty; rizika; nejistoty

21 Dobře strukturované problémy Algoritmizované, programované: Algoritmizované, programované:  zpravidla opakovaně řešené, existují rutinní postupy řešení  Obvykle kvantifikovatelné proměnné, jediné kvantitativní kritérium hodnocení Příklady: Příklady:  vytížení výrobní linky  obsazení jednotlivých strojů pracovníky  stanovení velikosti objednávky materiálu (dávky)

22 Špatně strukturované problémy Zpravidla nové, neopakovatelné; typické na vyšších stupních řízení. Řešení vyžaduje tvůrčí přístup, rozsáhlých znalostí, zkušenosti a intuice, neexistují standardní procedury Zpravidla nové, neopakovatelné; typické na vyšších stupních řízení. Řešení vyžaduje tvůrčí přístup, rozsáhlých znalostí, zkušenosti a intuice, neexistují standardní procedury Charakteristiky: Charakteristiky:  existence více faktorů ovlivňujících řešení, některé z nich nejsou známy, pouze část je kvantifikovatelná, existují mezi nimi složité a proměnlivé vazby  Náhodnost změn (technologické, ekonomické, sociální okolí)  Existence většího počtu kritérií, některá jsou kvalitativní  Obtížná interpretace informací potřebných pro rozhodnutí Příklady: vytvoření společného podniku, organizační struktura, inovace Příklady: vytvoření společného podniku, organizační struktura, inovace

23 Rozhodovací problémy podle úrovní řízení Vrcholové řízení Střední úroveň Operativní řízení Složité, nestrukturované problémy za rizika a nejistoty Strukturované i nestrukturované problémy Dobře strukturované problémy Špatně strukturované problémy Typ problému Úroveň řízení

24 Rozhodování za jistoty, rizika a nejistoty za jistoty - víme s jistotou, který stav světa nastane a jaké budou výsledky variant za jistoty - víme s jistotou, který stav světa nastane a jaké budou výsledky variant za rizika známe pravděpodobnosti stavů světa za rizika - známe pravděpodobnosti stavů světa za nejistoty neznáme ani pravděpodobnosti stavů světa za nejistoty - neznáme ani pravděpodobnosti stavů světa za neurčitosti - neznáme možné stavy světa ani důsledky variant za neurčitosti - neznáme možné stavy světa ani důsledky variant za konfliktu - existuje protihráč (teorie her) za konfliktu - existuje protihráč (teorie her)

25 Rozhodování za jistoty, rizika a nejistoty operativní úroveň řízení - často rozhodování za jistoty (kratší časový horizont) operativní úroveň řízení - často rozhodování za jistoty (kratší časový horizont) vrcholové řízení - typické rozhodování za rizika a nejistoty vrcholové řízení - typické rozhodování za rizika a nejistoty většina rozhodovacích procesů - směs prvků jistoty, rizika a nejistoty většina rozhodovacích procesů - směs prvků jistoty, rizika a nejistoty

26 Faktory rizika (nejistoty) ovlivňují důsledky rozhodnutí (tržní poptávka, prodejní a nákupní ceny, mzdy, úrokové sazby, měnové kursy, legislativa…) ovlivňují důsledky rozhodnutí (tržní poptávka, prodejní a nákupní ceny, mzdy, úrokové sazby, měnové kursy, legislativa…) Nejistota - nemožnost spolehlivě stanovit hodnoty rizikových faktorů  odchylky od předpokládaných výsledků: Nejistota - nemožnost spolehlivě stanovit hodnoty rizikových faktorů  odchylky od předpokládaných výsledků:  žádoucí (nižší náklady, vyšší obrat, …)  nežádoucí (vyšší náklady, …)

27 Další typy rozhodovacích procesů individuální vs. kolektivní /skupinové individuální vs. kolektivní /skupinové statické vs. dynamické statické vs. dynamické jednostupňové vs. vícestupňové jednostupňové vs. vícestupňové jednokriteriální vs. vícekriteriální jednokriteriální vs. vícekriteriální strategické vs. taktické vs. operativní strategické vs. taktické vs. operativní nekonfliktní vs. konfliktní nekonfliktní vs. konfliktní podle tvorby variant: konečný vs. prakticky nekonečný počet vygenerovaných variant podle tvorby variant: konečný vs. prakticky nekonečný počet vygenerovaných variant

28 Racionálně-ekonomický model rozhodování systematické vyhledávání optimálních řešení, maximalizace zisku: systematické vyhledávání optimálních řešení, maximalizace zisku:  znalost všech variant vedoucích k dosažení cíle  znalost všech důsledků těchto variant  schopnost kvantitativního stanovení užitku  volba nejlepší varianty (s nejvyšším užitkem) princip optimalizace princip optimalizace model: analytický, normativní model: analytický, normativní

29 Administrativní model Objekt rozhodování a jeho vztahy k okolnímu prostředí jsou natolik složité, že komplexní poznatelnost je nereálná Objekt rozhodování a jeho vztahy k okolnímu prostředí jsou natolik složité, že komplexní poznatelnost je nereálná  omezený rozsah informací  omezené schopnosti řešení problémů, vytváření zjednodušených modelů  neúplný výčet variant a jejich důsledků  volba první dostatečně dobré varianty deskriptivní model deskriptivní model

30 Racionálně-ekonomický vs. administrativní model PředpokladModel racionálně- ekonomický administrativní racionalita rozhodovatele dokonaláomezená disponibilní informace úplnéneúplné volba rozhodnutí optimalizacesatisfakce typ modelu normativnídeskriptivní

31 Kvalita rozhodování nelze posuzovat podle jednotlivých případů nelze posuzovat podle jednotlivých případů  výsledky leckdy mají kvalitativní charakter  výsledky jsou závislé na faktorech rizika a nejistoty, které rozhodovatel nemá zcela pod kontrolou posuzovat podle určitých charakteristik rozhodovacích procesů – kvalitní rozhodování vede z dlouhodobého hlediska k lepším hospodářským výsledkům posuzovat podle určitých charakteristik rozhodovacích procesů – kvalitní rozhodování vede z dlouhodobého hlediska k lepším hospodářským výsledkům dobrý manažer – většina rozhodnutí správná dobrý manažer – většina rozhodnutí správná

32 Vliv na kvalitu rozhodovacích procesů správné stanovení cíle řešení, soulad s cíli a hodnotovým systémem organizace správné stanovení cíle řešení, soulad s cíli a hodnotovým systémem organizace množství a kvalita dostupných informací množství a kvalita dostupných informací uplatnění nástrojů a poznatků teorie rozhodování uplatnění nástrojů a poznatků teorie rozhodování kvalita projektu řešení rozhodovacího problému kvalita projektu řešení rozhodovacího problému kvalita řízení rozhodovacího procesu kvalita řízení rozhodovacího procesu

33 Bariéry rozhodování brání dosažení žádoucí kvality řešení rozhodovacích problémů brání dosažení žádoucí kvality řešení rozhodovacích problémů zdroje bariér: zdroje bariér:  subjekt rozhodování a ostatní účastníci řešení rozhodovacího procesu  organizační jednotka, která řídí proces rozhodování zvyšování kvality rozhodovacích procesů: oslabování či odstraňování bariér zvyšování kvality rozhodovacích procesů: oslabování či odstraňování bariér

34 Subjektivní bariéry rozhodování omezená schopnost zpracovávat informace omezená schopnost zpracovávat informace omezený rozsah poznání omezený rozsah poznání omezená schopnost formulovat a řešit složité rozhodovací problémy omezená schopnost formulovat a řešit složité rozhodovací problémy omezená schopnost internalizace systému hodnot (ztotožnění se systémem hodnot) omezená schopnost internalizace systému hodnot (ztotožnění se systémem hodnot) opakováni neefektivních řešení (opakované pokusy o záchranu ztrátové firmy, …) opakováni neefektivních řešení (opakované pokusy o záchranu ztrátové firmy, …)

35 Objektivní bariéry rozhodování nedostatečná kvalita informační základny (hlavně pro vrcholové řízení a rozhodování) nedostatečná kvalita informační základny (hlavně pro vrcholové řízení a rozhodování) nepružnost organizační struktury (obtížné vytváření dočasných týmů) nepružnost organizační struktury (obtížné vytváření dočasných týmů) velký počet stupňů v hierarchii řízení velký počet stupňů v hierarchii řízení nepřesnost a nejasnost vymezení rozhodovacích pravomocí nepřesnost a nejasnost vymezení rozhodovacích pravomocí

36 Informace pro rozhodování rozhodovací proces lze chápat jako proces shromažďování a transformace vstupních informací do výstupních, zahrnující interpretaci těchto informací rozhodovací proces lze chápat jako proces shromažďování a transformace vstupních informací do výstupních, zahrnující interpretaci těchto informací znalosti, zkušenosti a úsudek rozhodovatele jsou nezbytné pro: znalosti, zkušenosti a úsudek rozhodovatele jsou nezbytné pro:  efektivní sběr informací  určení vhodného rozsahu informací  správnou interpretaci získaných informací

37 Stanovení rozsahu informací s růstem celkového objemu informací klesá jejich mezní (marginální) užitek s růstem celkového objemu informací klesá jejich mezní (marginální) užitek mezní náklady dodatečných informací s růstem jejich objemu rostou (nejprve se využívají snadno dostupné zdroje, později méně dostupné a dražší zdroje) mezní náklady dodatečných informací s růstem jejich objemu rostou (nejprve se využívají snadno dostupné zdroje, později méně dostupné a dražší zdroje) existuje optimální rozsah informací, při němž je rozdíl mezi užitkem a náklady na získání informací maximální existuje optimální rozsah informací, při němž je rozdíl mezi užitkem a náklady na získání informací maximální

38 Faktory ovlivňující rozsah potřebných informací významnost rozhodnutí – závažnější rozhodnutí vyžadují větší rozsah a kvalitu informací významnost rozhodnutí – závažnější rozhodnutí vyžadují větší rozsah a kvalitu informací reversibilita rozhodnutí – čím nevratnější je rozhodnutí, tím důležitější je vyvarovat se chyb reversibilita rozhodnutí – čím nevratnější je rozhodnutí, tím důležitější je vyvarovat se chyb požadovaná přesnost a detailnost informací – závislá na citlivosti variant na změnu určitých faktorů požadovaná přesnost a detailnost informací – závislá na citlivosti variant na změnu určitých faktorů dostupnost informací –závisí na zdrojích, mezních nákladech apod. dostupnost informací –závisí na zdrojích, mezních nákladech apod.

39 Faktory ovlivňující rozsah potřebných informací časový tlak – ztráty vyvolané odkladem rozhodnutí mohou být vyšší než přínosy dodatečných informací časový tlak – ztráty vyvolané odkladem rozhodnutí mohou být vyšší než přínosy dodatečných informací disponibilní zdroje – počítačové kapacity, analytičtí pracovníci disponibilní zdroje – počítačové kapacity, analytičtí pracovníci styl, znalosti a dovednosti rozhodovatele – při optimalizaci vyšší nároky na informace než při satisfakci, kvantitativní metody náročnější na objem informací atd. styl, znalosti a dovednosti rozhodovatele – při optimalizaci vyšší nároky na informace než při satisfakci, kvantitativní metody náročnější na objem informací atd.

40 Subjektivní faktory tendence ke strukturování problémů ve světle vlastní zkušenosti tendence ke strukturování problémů ve světle vlastní zkušenosti sklon k vyhledávání informací, které jsou v souladu s vlastním chápáním rozhodovacího problému sklon k vyhledávání informací, které jsou v souladu s vlastním chápáním rozhodovacího problému často hledání dostatečného nebo uspokojivého vysvětlení místo vysvětlení pravděpodobného často hledání dostatečného nebo uspokojivého vysvětlení místo vysvětlení pravděpodobného angažovanost pro určitou variantu řešení snižuje objektivitu chápání a hodnocení ostatních variant angažovanost pro určitou variantu řešení snižuje objektivitu chápání a hodnocení ostatních variant


Stáhnout ppt "ROZHODOVÁNÍ Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122"

Podobné prezentace


Reklamy Google