Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PSYCHOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ Sociálně – psychologické jevy v rámci náboženství PhDr. Pavel Moravec PS 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PSYCHOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ Sociálně – psychologické jevy v rámci náboženství PhDr. Pavel Moravec PS 2014."— Transkript prezentace:

1 PSYCHOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ Sociálně – psychologické jevy v rámci náboženství PhDr. Pavel Moravec PS 2014

2 Obsah Specifika náboženského prostředí Církevní společenství jako sociální skupina Prezentace výsledků výzkumu 5 „pastí“ pro náboženské prostředí z hlediska sociální psychologie Aktuální záležitost: Kauza „Robert Bezák“

3 Specifika církevního prostředí (katolická církev) Souvislost s nadpřirozenem Boží zakladatel + víra v Boží vedení Práce s duchovními skutečnostmi (žehnání, rituály…) Centralizace (Vatikán) + hierarchie papež → biskup → kněz → obyčejný věřící celá církev → církev v určité zemi → diecéze → farnost → skupina ve farnosti Převaha mužů v hierarchii a žen u obyčejných věřících

4 Donald Cozzens Církev má nadpřirozený charakter, ale zároveň je to společenství lidí. Pro toto společenství platí stejná pravidla z oblasti psychologie a sociologie, jako pro každou jinou sociální skupinu. Pokud tato pravidla ignorujeme, dostáváme se na nebezpečné scestí… (Měnící se tvář kněžství, 2003)

5 M. Vácha „Pokud by podobná situace [jaká je dnes v církvi] nastala v jakémkoli fotbalovém klubu, vedení po třech čtyřech prohraných zápasech vymění trenéra, nakoupí nové hráče, změní herní koncepci apod. My však čekáme, že Duch Svatý to za nás nějak vyřeší, modlíme se, čekáme – a ono se nic neděje. Sám sebe se ptám, co se všechno ještě musí stát, aby došlo ke změně...“ (Katolický týdeník, 13/2010)

6 Sociálně-psychologický přístup k církvi = analyzovat vliv živého náboženství na to, jak se utvářejí vztahy mezi lidmi a jak jsou prožívány náboženské skupiny umožňují naplňování některých sociálně psychologických potřeb jejích členů (Říčan, 2002)

7 Sociálně-psychologické potřeby věřících Kontakt s lidmi a pozice ve společenství – např. kdo vede modlitbu, je zapojený do liturgie, stará se o kostel

8 Sociálně-psychologické potřeby věřících Kontakt s lidmi a pozice ve společenství – např. kdo vede modlitbu, je zapojený do liturgie, stará se o kostel Je důležité poctivě zkoumat, nakolik jsou důvody k návštěvě kostela motivovány sociálně-psychologickými potřebami (= nebýt sám, mít své místo ve společenství) osobnostními potřebami (= neurotik zde hledá potřebu bezpečí) a nakolik duchovními potřebami (vztah k nadpřirozenu)

9 Sociálně-psychologické potřeby věřících Nebezpečí spočívá v obou extrémech: Církev nedbá o společenství, zdůrazňuje jen nadpřirozeno Církev nevědomky rezignuje na nadpřirozeno a začne být slušně fungující sociální institucí pro své členy

10 Sociálně-psychologické potřeby věřících Nebezpečí spočívá v obou extrémech: Církev nedbá o společenství, zdůrazňuje jen nadpřirozeno → chladné prostředí bez života Církev nevědomky rezignuje na nadpřirozeno a začne být slušně fungující sociální institucí pro své členy → „klub důchodců, neurotiků a lidí, kteří nemají kam jít“

11 „Klub důchodců, neurotiků a lidí, kteří nemají kam jít“ Církev bude lidová, jednoduchá a plytká Bude se soustředit na současnost a přestane myslet na budoucnost (mladí lidé, intelektuálové) Ztrácí obrovský potenciál a chlácholí se tím, že je „hrstkou vyvolených“ = sekta podivínů Zapomíná, že jejím úkolem je přinášet křesťanské poselství lidem dnešní doby tak, aby mu rozuměli

12 Hans Küng „400 let po Koperníkovi, 300 let po Galileovi, 200 let po Kantovi a 100 let po Darwinovi musí být každé slovo Vyznání víry přeloženo pro pokopernikánský, pokantovský, podarwinovský a poeinsteinovský svět“ (2007, s. 19)

13 2 nepostradatelné úkoly církve Vytváření společenství, vzájemná pomoc na lidské rovině i podpora ve víře Srozumitelná prezentace nadpřirozených hodnot dnešnímu člověku

14 Výzkum v rámci DP: Co muž v církvi oceňuje? (N = 200) Společenství (24%) Tradice, stálost (20,5%) Opravdovost jejích členů (14%) Boží přítomnost (10,5%)

15 Výzkum v rámci DP: Co muž v církvi postrádá? (N = 200) Osamocený, postrádám zájem o konkrétního člověka (17%) Vadí mi tlak ke konformitě (13%) Cítím se jako přehlížený chlap (10%)

16 Skupinové role v církvi formální: kněz, varhaník, kostelník, katecheta neformální: psychologicky zajímavější α: kněz nebo silná osobnost z řad věřících β: pobočnická role γ: řadový člen δ: opoziční role, kritika α ω: hromosvod, „obětní kozel“, černá ovce – je obviňován za nezdar v dosahování skup. cílů (Říčan, 2002)

17 Styly vedení církve Demokratičnost (diskuze, společné hledání správného řešení problémů) x autoritativnost (vedoucí rozhoduje sám, podstatné info se tají)

18 Styly vedení církve Demokratičnost (diskuze, společné hledání správného řešení problémů) x autoritativnost (vedoucí rozhoduje sám, podstatné info se tají) Charizmatik (zaměřený na emoce) x byrokrat (zaměřený na fakta)

19 Styly vedení církve Demokratičnost (diskuze, společné hledání správného řešení problémů) x autoritativnost (vedoucí rozhoduje sám, podstatné info se tají) Charizmatik (zaměřený na emoce) x byrokrat (zaměřený na fakta) Orientace na úkol (motivován dosažením cíle, lidé jsou prostředkem k realizaci cíle, např. postavit kostel) x orientace na vztahy (důraz na spokojenost, „aby nám bylo dobře“) (Říčan, 2002)

20 5 „pastí“ církve na poli soc. psychologie

21 Konformita - experiment Solomona Asche Skupinové myšlení (groupthing) Milgramův experiment poslušnosti Zimbardův „vězeňský“ experiment Kognitivní disonance

22 Konformita Solomon Asch - experiment s délkou úsečky: sedm studentů mělo 18x rozhodnout, která ze tří srovnávacích čar je shodná s původní čárou. Šest z nich byli spolupracovníci badatele Nejprve 6x odpověděli správně, pak se do jednoho shodli na nesprávné čáře. Chybovost „pokusných osob“: 28% (8 a více chyb) 47% (7 a méně chyb) jen 25% odpovědělo vždy správně

23 Konformita Pokud se všichni kolem jedince shodnou na něčem, co odporuje zdravému rozumu, jedinec se dá poměrně snadno ovlivnit Na tom staví sekty: nepřipouští se kontakt jedince s okolím, s nečleny sekty Fundamentalistické skupiny v rámci KC jsou velmi uzavřené a „doporučují“ četbu pouze vybraných knih Argument: „musíme pečovat o čistotu víry“, „nepošpinit se světskými myšlenkami“

24 Skupinové myšlení (groupthing) Irving Janis (1982): jev, kdy skupina s určitými znaky přijímá neracionální rozhodnutí s katastrofálními důsledky Útok na Pearl Harbor, vietnamská válka, invaze USA na Kubě, invaze do Iráku r Vysoká snaha o dosažení konsenzu oslabuje porozumění realitě

25 Skupinové myšlení (groupthing) Podmínky Skupina je vysoce soudržná Iluze nezranitelnosti Kolektivní racionalizace rozhodnutí bez zpětné vazby Stereotypy o vnějším prostředí (hlavně o oponentech) Čelní představitel zjevně zvýhodňuje určitou volbu

26 Skupinové myšlení (groupthing) Podmínky Skupina je vysoce soudržná Iluze nezranitelnosti Kolektivní racionalizace rozhodnutí bez zpětné vazby Stereotypy o vnějším prostředí (hlavně o oponentech) Čelní představitel zjevně zvýhodňuje určitou volbu Vlastnosti církve Důraz na jednotu církve Boží vedení církve Neochota naslouchat protiargumentům v rámci zachování tradice „Opačně smýšlející nám chtějí ublížit“, „Názory protivníků jsou mylné“ Silný důraz na vůdce (papež, Vatikán)

27 Skupinové myšlení (groupthing) Výsledkem tohoto jevu je jednohlasné rozhodnutí, které je však daleko od racionality podložené vyvážeností informací I velmi renomovaní odborníci mohou podlehnout vlivu situace, podpoří řešení navrhované vůdcem a potlačí svůj kritický postoj

28 Skupinové myšlení (groupthing) Výsledkem tohoto jevu je jednohlasné rozhodnutí, které je však daleko od racionality podložené vyvážeností informací I velmi renomovaní odborníci mohou podlehnout vlivu situace, podpoří řešení navrhované vůdcem a potlačí svůj kritický postoj Důležitost tzv. ďáblova advokáta.

29 Milgramův experiment poslušnosti ZO měla žákovi udílet elektrošoky při špatné odpovědi S každou chybou se intenzita šoku zvyšovala o 15 V Na generátoru šoků nálepky: lehký šok (do 60 V), silný šok (do 180 V), intenzivní šok (do 300 V), … „XXX“ 62,5% ZO prováděla šoky až do nejvyšší intenzity

30 Milgramův experiment poslušnosti Experimentátor jim nevyhrožoval sankcemi, jen při zaváhání ZO ji podbízel čtyřmi příkazy: „Prosím, pokračujte“ „Experiment vyžaduje, abyste pokračoval“ „Je naprosto zásadní, abyste pokračoval“ „Nemáte jinou možnost, musíte pokračovat“

31 Milgramův experiment poslušnosti ZO uváděly, že nebýt prestižního prostředí Yalské univerzity, nepodléhali by tlaku příkazů - poslušnost „klesla“ na 48%, když byl experiment realizován v kanceláři zchátralých objektů Autorita bývá vnímána jako důvěryhodná Lidé mají zkušenost, že za poslušnost autoritě budou odměněni „Já odpovědnost nenesu, protože mi to přikázali“

32 Milgramův experiment poslušnosti ZO uváděly, že nebýt prestižního prostředí Yalské univerzity, nepodléhali by tlaku příkazů - poslušnost „klesla“ na 48%, když byl experiment realizován v kanceláři zchátralých objektů Autorita bývá vnímána jako důvěryhodná Lidé mají zkušenost, že za poslušnost autoritě budou odměněni „Já odpovědnost nenesu, protože mi to přikázali“ Církevní prostředí – velké budovy, „svaté obrazy“, představitelé církve jsou oděni do specifického oblečení, které jim dodává důvěryhodnost Boží vedení církve Poslušní bývají dáváni za příklad „Plním přikázání – jsem vzorný křesťan“

33 Poslušnost v církvi Nebezpečné propojení poslušnosti Bohu a poslušnosti jeho „zástupcům“ na zemi Poslušnost Bohu = „Bůh to se mnou myslí dobře“ Bůh = neomylný, ale člověk = omylný Je snadnější a rychlejší vyžadovat poslušnost, než vysvětlovat a diskutovat V evangeliích Ježíš často kritizoval farizeje za to, že „učí, ale nejednají podle toho, co učí“ „Kdo zastává autoritu, smí se co nejméně a jen v poslední instanci opírat o svůj titul nebo úřad a co nejvíce se opírat o sjednocení se s vůlí Boží, to je o svou poslušnost“ (R. Cantalamessa, 1993, s. 52)

34 Zimbardův vězeňský experiment Experiment s deindividuací: ZO náhodně rozděleny mezi vězně a dozorce, simulace vězení ZO byly v běžném životě slušní lidé a PSDG testy u nich neprokázaly sklony k extrémní agresivitě Pokus musel být po šesti dnech ukončen pro extrémní krutost „dozorců“

35 Zimbardův vězeňský experiment Příčinou chování byla situace, ve které se ocitli, a role, kterou vykonávali Role církevního představitele vyžaduje od jedince, aby se choval určitým způsobem. Prostředí kostela a specifické oblečení nahrávají tomu, že jedinec se chová odlišně, než by se obvykle choval. Nebezpečí ztotožnění se s rolí (Jung: persona se stává identitou jedince) Čím „vyšší úřad“, tím větší nebezpečí

36 Kognitivní disonance Festinger, 1957: ZO byly rozděleny do tří skupin a členové všech skupin hodinu prováděli jednotvárnou činnost První skupina po hodině skončila a nic se nekonalo. Členové skupiny č. 2 měli za 1 & říci ostatním, že činnost byla zajímavá Členové skupiny č. 3 měli za 20 & říci ostatním, že činnost byla zajímavá

37 Kognitivní disonance Po čase byli členové všech tří skupin dotázáni, jak zajímavá byla činnost, kterou vykonávali 1. a 3. skupina → činnost byla nudná 2. skupina → pozitivnější hodnocení Lhát za 20 & mělo smysl, ale lhát za 1 & je ponižující, proto bylo hodnocení vnitřně změněno

38 Kognitivní disonance Člověk navštěvuje z povinnosti bohoslužby, které jej nudí Věřící vyznává pravdy víry, se kterými ne zcela souhlasí Církevní představitel si uvědomuje, že v církvi není vše v pořádku. „Není to tak hrozné“ „Vlastně to není úplně nepravdivé“ „Není to tak zlé – vždyť jsem tomu zasvětil celý život. Bylo to vlastně krásné.“

39 Jedna příležitost pro církev z hlediska soc. psychologie: Jak může menšina ovlivnit většinu? Většina má sklon uvádět povrchní argumenty Má sklon tlačit ke konformitě, nechce příliš zkoumat alternativy Má tendenci opakovat již použitá řešení Menšina musí předložit zdůvodněný a podložený názor Menšina musí konzistentně nabízet zřetelně odlišný pohled na realitu + projevit ochotu jednat o určitém kompromisu Její názor bývá originální.

40 Kauza „Robert Bezák“ * 1960, 1974 vysvěcen na kněze, často v hledáčku StB Po r přednášel morální teologii R jmenován Trnavským arcibiskupem Velmi srdečný, otevřený k diskuzi, oblíben u mladých lidí, oslovoval lidi mimo církev Velmi populární v médiích nečekaně odvolán bez udání důvodu Ihned se strhla vášnivá diskuze nad jeho odvoláním, která trvá dodnes

41 Kauza „Robert Bezák“ Pozitivní ohlasy a velká podpora v médiích, včetně bulváru Na světlo se tak dostaly info o nepřehledném hospodaření diecéze za jeho předchůdce Vyšlo najevo, že Vatikán vyčítal Bezákovi chození v ryflích, navštěvování tělocvičny, bazénu apod. Pravým důvodem odvolání nejspíš byly snahy R. Bezáka vynést na světlo skutečnosti o předešlém hospodaření diecéze

42 Kauza „Robert Bezák“ Sepisovány petice na jeho podporu a volání po spravedlivém procesu Oficiální církevní argumenty: Poslušnost papežovi („Svatý Otec to myslí dobře, přece by někomu neublížil“, „Věřte papežovi, i když tomu, co se děje, nerozumíte“) Věc je uzavřená a nebude se dál otevírat. Kdo do této kauzy vrtá, je vzdorující pyšný. Důležitost jednoty a smíření. Neexistuje právo na všechny informace. Výsledkem je tzv. „náhubkový zákon“

43 S láskou k církvi, úctou k papeži a věrností svědomí.

44 Závěr Obrazně řečeno: Církev „vysílá“ stále na AM, ale svět již většinou přijímá na FM. Církev má co dát, ale chce-li být v předávání úspěšná, musí „změnit vysílací frekvenci“ „Kdykoliv vidíme přežilý a nefungující náboženský provoz, můžeme to řešit tím, že budeme horlivější nebo pokornější“ (Heller, 1988, s. 164)

45 Naštěstí stále existují teologové, kteří psychologické poznatky o církvi berou vážně a snaží se z nich poučit

46 Seznam použité literatury Cantalamessa, R. (1993). Poslušnost. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří. Cozzens, D. (2003). Měnící se tvář kněžství. Reflexe nad krizí kněžské duše. Benediktinské arciopatsví sv. Vojtěcha, Praha. Dokumenty liturgické obnovy. (1994). Matice Cyrilometodějská, Olomouc. Hayesová, N. (2007). Základy sociální psychologie. Portál, Praha. Hewstone, M., Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Portál, Praha. Heller, J. Mrázek, M. (1988). Nástin religionistiky. Kalich, Praha. Küng, H. (2007) Krédo. Apoštolské vyznání víry dnes? Vyšehrad, Praha.

47 Seznam použité literatury Rončáková, T. (2013). Kauza Bezák v slovenských médiách. Perspektivy, 3/2013. Říčan, P. (2002). Psychologie náboženství. Portál, Praha. Říčan, P. (2007). Psychologie náboženství a spirituality. Portál, Praha. Stríženec, M. (1998). Člověk a viera: Psychologia náboženstva. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds). (1997). Aplikovaná sociální psychologie I. Člověk a sociální instituce. Portál, Praha. Výrost, J., Slaměník, I. (Eds). (2008). Sociální psychologie. Portál, Praha. Vácha, M. (2010). Ne, nejsme na kolenou. Katolický týdeník, 13/2010.


Stáhnout ppt "PSYCHOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ Sociálně – psychologické jevy v rámci náboženství PhDr. Pavel Moravec PS 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google