Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2011 Marek Vácha. Hedonismus Co dělat, abych byl prožil zdařilý život? (hedoné = slast, radost)  Lidské jednání je motivováno výlučně touhou získat slast.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2011 Marek Vácha. Hedonismus Co dělat, abych byl prožil zdařilý život? (hedoné = slast, radost)  Lidské jednání je motivováno výlučně touhou získat slast."— Transkript prezentace:

1 2011 Marek Vácha

2 Hedonismus Co dělat, abych byl prožil zdařilý život? (hedoné = slast, radost)  Lidské jednání je motivováno výlučně touhou získat slast a vyhnout se strasti  praxe je tedy motivována libostí a nelibostí  smysl praxe tedy záleží v kalkulu slasti a strasti  „He who dies with the most toys wins“ (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health Care. A Guide for Clinical Practice, 3rd ed. Thomson Delmar Learning, NY,USA, p. 7) Aristippos z Kyreny (435 – 355?)

3 Hedonismus Co dělat, abych byl prožil zdařilý život? (hedoné = slast, radost)  „Největší rozkoš, jakou nám život může nabídnout, je přiměřený přísun dopaminu do nucleus accumbens (Stanley G. Sunderwirth)

4 Hedonismus  Rozum je instrumentalizován motivací libostí a nelibostí  rozum dává  rady chytrosti - cíle, které zvolit, aby náš kalkul libostí a nelibostí vyšel co nejpozitivněji  pravidla obratnosti - cestu, jak k libostem dospět  v lékařství má blízko k přístupu „anything goes“

5 Hedonismus  Aristippos z Kyreny (asi ) - jediným cílem jednání je slast.  Slast = pozitivní, konkrétní, aktuální požitek  kritika: člověk ale nevnímá ani tak setrvalý stav, jako spíše změnu stavu  v tomto kontextu přináší určité řešení Epikuros  tématu se týká celá kniha Kazatel

6 Hedonismus  Epikuros - nejde ani tak o co nejvíce aktuálních prožitků slasti, jako o trvající slast v klidu, tedy o pozitivně laděný život bez otřesů a obtíží  jedná se o život v ataraxii (tarasso = otřásat, znepokojovat)  ataraxie je tedy život ve stavu fyzického a psychického klidu, tělesném zdraví a klidné harmonii vášní  radou chytrosti je pro Epikura spíše vsadit na ataraxii

7  Podstatný rozdíl jeho (Epikurovy) praktické filosofie oproti Platónovu Sókratovi vězí v tom, že epikurejský individualismus je radikálnější: odmítá všechno, co by jeho současný život přesahovalo či zavazovalo a v důsledku také rezignuje na veřejný život.  Je to tedy filosofie soukromého života, která starost o veřejné záležitosti sice úplně neodmítá, ale nepřikládá jim velký význam a pokud by měla nějak překážet osobnímu štěstí, ochotně se jí zříká.  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 115

8 Kritika hedonismu  Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat studentovu pozornost. To já umím znamenitě.  Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já.  Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji kosmickým ostnem.  Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě zakoušíš.  Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže moje působení vydržet. Vše ostatní je spáleno.  Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a od mého partnera, od Smrti.  Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. Čekám ve skrytu na ty, kterým se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; rozlije svůj příval po lhostejné duši.  Jsem andělem, jenž zvěstuje své děsivé Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jeho kůže je pokryta drahokamy – každý drahokam je jedním Okamžikem.  (autorem je pacient trpící ledvinovou kolikou)  (Edinger, E.F., (2003) Setkání s Bytostným Já. Jungiánský komentář k ilustracím Williama Blakea ke Knize Jóbově. Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno, str. 37)

9 Kritika hedonismu  Proto byl epikureismus výsadou lidí žijících v příznivém prostředí míru a prosperity, a to z takových vrstev, které nemusí žádnou odpovědnost za toto společenské prostředí nést. Mohli si tak dovolit žít jen sami pro sebe, a z jistého hlediska tedy parazitovat na prostředí, jež jim připravili a udržují jiní.  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 116

10 Utilitarismus  Jeremy Bentham (1748 – 1832)  John Stuart Mill (1806 – 1873)

11 Utilitarianism „Nature has placed mankind under the governance of two sovereign masters, pain and pleasure.“ (Jeremy Bentham) (1748 – 1832)

12 Jeremy Bentham  „The blackness of the skin is no reason why human being should be abandoned without redress to the caprice of a tormentor. It may come to be recognized, that the number of the legs, the villosity of the skin, or the termination of the os sacrum are reasons equally insufficient for abandoning a sensitive being to the same fate.“  (Bentham, J., (1948) An Introduction to the Principles of Morals and Legislation, Laurence J.LaFleur, ed. New York, 311)

13 Jeremy Bentham  The question is not  Can they reason? nor  Can they talk? but  Can they suffer?  (Bentham, J., (1948) An Introduction to the Principles of Morals and Legislation, Laurence J.LaFleur, ed. New York, 311)  The cruelty to people, whose nervous system is the most refined, is worse than cruelty to lower forms of life, but this is a quantitative difference only.  The time will come, when humanity will extend its mantle over every thing which breathes.“

14 Jeremy Bentham - kritika  …co ale potom máme dělat s predátory, kteří sami zabíjí, aby přežili?  pokud totiž dáme zvířatům stejná „práva“ jako lidem a budeme se snažit odstranit utrpení, vznikne nám velmi problematická množina klíšťat, ovádů, lasiček, krahujců, šelem etc.

15 Utilitarianism  "... actions are right in proportion as they tend to promote happiness, wrong as they tend to produce the reverse of happiness. By happiness is intended pleasure, and the absence of pain; by unhappiness, pain, and the privation of pleasure.„ (John Stuart Mill) ( )

16 John Stuart Mill  Jsem-li tázán, co míním rozdílem v kvalitě požitků nebo co činí jeden požitek, pouze jako požitek, hodnotnějším než jiný, kromě toho, že je ho větší množství, je na to jediná možná odpověď. Pokud jednomu ze dvou požitků dávají jednoznačně přednost všichni, nebo téměř všichni, kteří mají zkušenost s oběma, a to nezávisle na pocitu morálního závazku dávat mu přednost, je právě ten oním kýženějším požitkem.  Je lépe býti nespokojenou lidskou bytostí než spokojeným vepřem; je lépe býti nespokojeným Sokratem než spokojeným tupcem. A pokud jsou vepř či tupec odlišného názoru, pak jen proto, že neznají nic jiného než svou stranu problému.

17 John Stuart Mill  kritika:  pokud jednotlivec dává přednost horší věci před lepší, je také možné, že si takto počíná většina lidí  nelze říci že pivo je lepší než víno, neboť jej pije více lidí  nelze říci že Hodný, zlý a ošklivý je lepší než Král Lear přesto že western vidělo pravděpodobně více lidí  (Graham, G., (1997) Filosofie umění. Barrister and Principal, Brno. str )

18 Utilitarismus  Můžeme chápat jako kombinaci čtyř principů  princip následků  princip užitečnosti  princip hedonismu  sociální princip

19 Utilitarismus  princip následků - neexistuje žádné jednání, které by bylo správné nebo nesprávné samo o sobě. Jedná se vždy o to, co jednání způsobuje  „The end justifies the means“  nezáleží na vnitřním postoji jednajícího  princip užitečnosti - kriteriem jednání je prospěšnost, uskutečnění dobra o sobě  morálně správné jednání je to, co způsobí co největší množství dobra co největšímu počtu lidí  „etická aritmetika“  „malou škodu pro A lze akceptovat, stojí-li proti ní zřetelně převažující slast pro B“

20 Utilitarismus  princip hedonismu - dobro o sobě je chápáno hedonisticky. Záleží v uspokojování lidských potřeb a zájmů, ve slasti, v (hedonisticky chápaném) štěstí. V čem štěstí záleží určuje každá osoba pro sebe. Hraní v kuželky je právě tak dobré jako četba básní  sociální princip - jedná se o co možná největší štěstí co možná největšího počtu lidí  morálka nikdy nesmí být egoistická, musí brát v úvahu zájmy a přání druhých lidí

21 Utilitarianism – treating „non-human animals“  „Pain is pain, whatever the species of the being experiencing it.“  while it might be possible that the pleasure of meat- eating (if great) might exceed the suffering of the animal (if slight, for example, because the animal was reared with great care and killed painlessly) few people buying meat from supermarket can guarantee that such a condition existed.  so according this line of reasoning we are morally obliged to adopt vegetarianism (Peter Singer)  (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 162)

22 Utilitarianism – treating „non-human animals“  but if it was established that millions of peoples´ lives (farmers, slaughtermen, butchers, restaurateurs, waiters, beef-burger eaters) would be seriously upset by a ban on meat production, does that mean killing animals for meat would suddenly become ethical?  (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 163)

23 Kritika utilitarismu  „etická aritmetika“  dá se štěstí nějak měřit?  One of the real problems of act utilitarianism is that the individual must somehow predict and calculate the various levels of happiness promoted by each choice. In the worst-case use of utilitarianism, individuals might be seen to shoft from one position to another as they weigh the various levels of happiness and pain avoidance and, in the process, lose their sense of self  the calculation of all the possible consequences of our actions, or worse yet our inactions, appears impossible  a co když musíme volit mezi dvěma zly, co když z hořícího domu můžeme vynést pouze jedno dítě?

24 Kritika utilitarismu  „malou škodu pro A lze akceptovat, stojí-li proti ní zřetelně převažující slast pro B“  „V roce 1950 stáli před německým soudem lékaři, kteří se za Hitlera podíleli na akci eutanázie. Lékaři věrohodně argumentovali tím, že sice nemocné posílali na smrt, ale na druhé straně mnoha nemocným zachránili život vědomě mírným výkladem kritérií výběru“  ČSSR: „když na tuto pozici (morálně problematické místo spojené s určitým typem kolaborace) nepřijdu já, přijde na to místo někdo horší a bude dělat zlo!

25 Kritika utilitarismu  Usilujeme ve zdařilém životě pouze o hedonisticky chápané štěstí? Tedy: je život skutečně jen co nejkomfortnější čekání na smrt?  Problém spravedlnosti - např. marginalizace menšin

26 Kritika utilitarismu

27  If a surgeon, for example, could save two innocent lives by killing a prisoner on death row to retrieve his heart and liver for transplantation, this outcome would have the highest net utility (in the circumstances), but the surgeon´s action would be morally indefensible.  (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 150)

28 Kritika utilitarismu  The paradox of happiness, as Aristotle knew and contemporary psychologists have rediscovered, is that it occurs as a byproduct of something else, something that absorbs our energies and challenges our skill.  (Sacks, J., (2007) The Home We Build Together. Continuum, London, UK, p.158)  "Štěstí nepochází ze svobody, ale z přijetí úkolu" (André Gide)  "Štěstí je odměna těch, kdo je nehledali" (Émile Chartier)

29 Kritika utilitarismu  Důsledky činu (nebo nečinnosti) lze do jisté míry zhodnotit v historickém pohledu zpět, i když i zde zůstává otázka, po jaké době se mají hodnotit a co všechno se přitom mám brát v úvahu. Zato ve chvíli rozhodování jsou to jen pouhé dohady a očekávání, zcela závislá na tom, jaký model si pro uvažovanou činnost zvolíme.  Zdánlivá "objektivita" utilitaristického kritéria tak ve skutečnosti nechává otevřené dveře pro nejrůznější sny a přání, třeba i zcela nereálná, jimiž se však dají "zdůvodnit" zřejmé škody zdánlivě menšího rozsahu.  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 121

30 Negativní utilitarismus  Karl Popper: nejde ani tak o maximalizaci štěstí, jako o minimalizaci utrpení  Kritika: lidské utrpení by se radikálně vymýtilo, pokud by se všichni lidé bezbolestně vyhubili  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 124

31 Case Report  A five-year-old girl has a progressive renal failure and is not responding well on chronic renal dialysis. The medical staff is considering a renal transplant, but its effectiveness is „questionable“ in her case. Nevertheless, a clear possibility exists that the transplanted kidney will not be affected by the disease process. The parent concur with the plan to try a transplant, but an additional obstacle emerges. The tissue typing indicates that it would be difficult to find a match for the girl. The staff excludes her two siblings, ages two and four, as too young to provide a kidney. The mother is not histocompatible, but the father is compatible and has „anatomically favorable circulation for transplantation.“

32 Case Report  Meeting alone with the father, the nephrologist gives him the results and indicates that the prognosis for his daughter is „quite uncertain“. After reflection, the father decides that he will not donate a kidney to his daughter. His several reasons includes the fear of the surgery, the uncertain prognosis for his daughter even with a transplant, the slight prospect of a cadaver kidney etc. The father then requests that the physician „tell everyone else in the family that he is not histocompatible“. He is afraid that if family members know the truth, they will accuse him of failing to save his daughter when he could have. He meintains that truth-telling would have effect of „wrecking the family.“  The physician is uncomfortable with the request, but after further discussion he agrees to tell the man´s wife that the father should not donate a kidney „for medical reasons“.

33 Utilitarian Approach  probable consequences  the potential effectiveness is questionable and the prognosis uncertain  there is a slight possibility that a cadaver kidney could be obtained  the girl probably die without a transplant, but the transplant offers a small chance for survival  the risk of death to the father from anesthesia is 1: or 1:  nevertheless, because the chance of success is likely greater than the probability that the father will be harmed, many utilitarians would hold that the father is obligated to undertake what others would consider a heroic act that surpasse obligation.

34 The Problem of Truth telling  „Even under the guise of benevolent deception, the idea of not telling the truth to patients is rather suspect. The suggestion is that the individual is not strong enough to tolerate the truth, or more time is needed to prepare the patient for an unpleasant fact. Unfortunately, this lack of truth telling leads to a slippery slope, for while it gives comfort to the one individual, it teaches all others involved – for example family members, friends, housekeeping staff, and hospital volunteers – that health care practitioners lie to their patients. When these others become sick themselves, they remember the previous deception and feel they cannot rely on the word of the professionals.“  (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health Care. 3rd ed. Thomson Delmar Learning, NY, p.62)

35 Immanuel Kant (1724 – 1804)  Transcendentální diference  krom motivace libostí a nelibostí motivace čistého rozumu  kategorický imperativ  treat each individual as an end, not a means.

36 Immanuel Kant (1724 – 1804) 1. jsme racionální bytosti 2. principy odvozené z rozumu musí být univerzální 3. morálka je odvozena z racionality, nikoli ze zkušenosti 4. povinnost (odpovědnost) člověka musí být nikoli v přirozenosti člověka nebo v dané kultuře či současného nastavení světa, nýbrž v čistém rozumu

37 Immanuel Kant (1724 – 1804)  maxima = krátká věta morálního obsahu, např.:  nikdy nelži  (doufejme že ne) lži pokud z toho budeš mít prospěch  před jízdou autem nikdy nepít alkohol  na víkend nosit manželce pravidelně květiny  (doufejme že ne) škodit spolupracovníkům, slouží-li to vlastní kariéře  maximy jsou tedy četná relativně všeobecná pravidla jednání, jimiž se běžně řídíme ve svém chování

38 Immanuel Kant (1724 – 1804)  před každým jednáním je třeba zkoumat, zda si lze představit zemi, ve které by se všichni lidé touto maximou řídili  musíme se tedy ptát:  Je tato má maxima jednání možná jako obecný zákon?  byla by nerozporně konzistentní, kdyby byla obecným zákonem?  mohu rozumně chtít stav, ve kterém by byla obecným zákonem?

39 Immanuel Kant (1724 – 1804)  pokud to lze bez rozporu, maxima je správná  pokud ne, maxima je špatná a nelze podle ní jednat  kategorický imperativ: Jednej vždy tak, aby se maximy Tvého jednání mohly stát obecným zákonodárstvím  kategorický imperativ je čistý, neboť neslibuje žádnou subjektivní výhodu, nýbrž požaduje pouze rozumovost (na rozdíl od hedonismu!)

40 Kategorický imperativ  jednej podle té maximy, o níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem  v říši cílů vidí člověk sám sebe ve vztahu k jiným rozumovým bytostem jako jednoho mezi mnoha stejně důležitými lidmi, kteří si zasluhují a prokazují úctu pouze na základě rozumu  jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek

41 Immanuel Kant (1724 – 1804)  Kant held that morality is derived from rationality, not from experience, and that obligation is grounded not in the nature of man or in the circumstances of the world but in pure reason  These universal truth applied to all people, for all times, in all situations  Human minds works the same way, regardless of who you are, where you are, or when you are.  categorical imperative  categorical = without any exception

42 Immanuel Kant (1724 – 1804)  categorical imperative  universal application (i.e., binding on every individual)  unconditionality  demanding an action  we must always treat others as ends and not as means only

43 Not long ago the media told of a family who could not find an acceptable bone marrow transplant donor for their daughter, who suffered from a rare form of cancer. In order to gain acceptable bone marow, they decided to have an additional child, hoping that the child would provide the match. Kantian theorists would find this action unacceptable, inasmuch as the baby was being used as a means rather than as an end of its own.

44 Immanuel Kant (1724 – 1804)  imperativ hypotetický  jestli se chceš napít, jdi do jídelny  tyto imperativy nemají a ani nevyžadují objektivitu, důvody k činu dávají jen člověku, který má touhu zmíněnou v antecedentu  podle Huma nemá rozum žádné jiné praktické využití než vytváření imperativů tohoto druhu  imperativ kategorický  neobsahuje žádné „jestliže…“  „Udělej to!“nebo „Měl bys to udělat!“  nárokují si ryzí objektivitu nezávisle na teoretickém rozumu  chce vázat člověka bez ohledu na jeho aktuální touhy  o touhy se vůbec nejedná, jde jen o schopnost člověka uvažovat

45 Immanuel Kant (1724 – 1804)  imperativ hypotetický  nekraď, protože zloději daleko neutečou  tento imperativ ale platí jen za podmínky, že nechci být chycen a potrestán  tento předpoklad má tedy charakter motivu libostí a nelibostí, motivuje mě má subjektivní výhoda, strach z trestu etc.  = jednání ve shodě se zákonem  imperativ kategorický  nekraď, protože nemohu chtít rozumově stav, ve kterém by každý kradl  jak by vypadal svět, kdyby ostatní jednali stejně?  motivuje mě rozumová forma obecného zákona  = jednání ze zákona  podle Kanta jsou imperativy morální jen potud, pokud jsou kategorické

46 Immanuel Kant (1724 – 1804)  heteronomie  jednání ze strachu, nenávisti, vášní, z naděje na odměnu  člověk stojí vně zákona, není svobodný, bez úcty k sobě samému  autonomie  jedině autonomně jednající člověk si zasluhuje úcty

47 Immanuel Kant (1724 – 1804)  morálně dobré jednání je tehdy, je-li jeho pružinou čistá rozumová forma mravního principu jako taková  vlastním mravním motivem je tedy rozumový motiv jakožto motiv povinnosti  morálně špatné jednání je takové, je-li jeho určujícím motivem motiv náklonnosti, který odporuje povinnosti  konám něco co chci, ale co bych konat neměl

48 Autonomní morálka I. Kanta  Etický fenomén je původní a je nezdůvodnitelný pouhým rozumem („mravní zákon ve mně“)  Morální závaznost se klade a priori, tedy bez požadavku na zdůvodnění  Autentický morální zákon je ten, který připouští univerzalizaci, obecnou platnost pro všechny lidi  Kantova etika je „formalistická“ neboť ukazuje pouze, jakou formu má morální zásada mít, a nikoli, jaký má vnitřní obsah

49 Kant a Zlaté pravidlo  Charakteristický způsobem Zlaté pravidlo kritizoval a rozvinul Immanuel Kant. Vytýkal mu několik věcí, zejména to, že chce morální soudy odvozovat z nereflektovaných pocitů - moderně řečeno preferencí - jednoho každého člověka. Takový soud by se opíral jen o jeho vlastní zkušenost a stával by se tak podle Kanta závislým na nahodilé a partikulární empirii.  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 103

50 Immanuel Kant  Dvě věci naplňují mysl vždy novým a vzrůstajícím obdivem a úctou, čím častěji a vytrvaleji přemýšlení se jimi obírá: Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Žádnou z nich nesmím hledat zahalenou v temnotách nebo v nadsmyslnu mimo svůj obzor a pouze tušit; vidím je před sebou a spojuji je bezprostředně s vědomím své jsoucnosti. Prvá počíná od místa, které zaujímám ve vnějším smyslovém světě, a rozšiřuje spojení, v němž stojím, do nedozírné velikosti se světy nad světy a soustavami soustav, a nad to ještě do bezmezných dob jejich periodického pohybu, jeho počátku a trvání. Druhá začíná mým neviditelným já, mou osobností, a ukazuje mě ve světě, jenž má pravou nekonečnost, ale jen rozumem může býti postižen… První pohled na nesčetné množství světů ničí takřka mou důležitost jakožto zvířecího tvora, jenž hmotu, z níž povstal, musí oběžnici (pouhému bodu ve vesmíru) opět vrátit, byv na krátkou dobu (nevíme jak) opatřen silou k životu. Druhá věc pozvedá naproti tomu mou hodnotu jakožto inteligence nekonečně mou osobností, v níž mravní zákon zjevuje mi život nezávislý na zvířeckosti i na celém smyslovém světě…

51  utilitarianism  the end justifies the means  hodnota jednání závisí výlučně na následcích jednání  deontology  an act in itself would be either right or wrong; it could not be both  hodnota jednání závisí výlučně na způsobu jednání

52 Kritika Kanta  Pokud by se celý problém jednajícího člověka měl redukovat jen na správnost jeho rozhodnutí, byl by na tom skoro jako divák na dostizích, který si jednou vsadí - a pak už jen přihlíží, jak to bez jeho účasti dopadne  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 109

53 Criticism of Kant  The exceptionless character of Kant´s moral philosophy makes it too rigid for real life. Real-life situations are so varied that it is impossible to create rules that can guide us in all circumstances  it is often the spirit of law, rather than the letter, that provides the arena for rational decisions

54 Kritika Kanta  etika odpovědnosti by se měla především řídit předvídatelnými důsledky každého rozhodnutí a jednání  Simmel Kantovi vytýká jistý mechanismus, snahu rozdělit život na jednotlivá "jednání" bez kontextu; proto se Kant také téměř nezajímá o skutečné motivy a vzdálenější záměry jednání.

55 zvířata? pohlaví národnosti (nacismus) bez rozdílu barvy pleti (válka Sever proti Jihu) lidé na stejném území kmen rodina

56 Genocidy  vždy začaly tím, že jsme se úspěšně pokusili přesvědčit sebe sama že our fellow human beings are less than we are.  "cockroaches" v konfliktu Hutů a Tutsiů  havěť, vši (vermin, lice)  antikristi, ďáblové, nevěřící psi v náboženských konfliktech ...pak nás žádný etický systém na světě nezastaví

57  "Proč mě zabíjíte?"  "Bydlíte přece na druhém břehu! Kdybyste bydlel na našem, byl bych vrah, ale protože bydlíte na druhém, jsem hrdina, a tedy i v právu."  "Pěkná spravedlnost, když ji vymezuje řeka!"  (Pascal, Pensées, zl. 291, 294; cit. v Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str. 164)

58  Na světě jsou dvě velké skupiny lidí. Ta první si myslí, že lze svět rozdělit na dvě velké skupiny lidí. Ta druhá myslí, že ne.  (Thomas Murray, Hastings Cetre,

59 Kdo tvoří „lidskou společnost“?  řecká „demokracie“  jen dospělí svobodní muži  nepatří sem ženy, děti, otroci  dnes např. somálští piráti  odlišují in-group a out-group jinak než my

60

61

62 Green generation  2005: Na Taiwanu se zdařilo vytvořit zeleně světélkující prasata  Bylo vytvořeno 256 prasečích embryí, do kterých byl vložen gen z medúzy způsobující světélkování  Tato embrya byla vložena do osmi prasnic, u čtyř nastalo těhotenství  Narodila se tři selátka

63 Green generation  Tato selátka světélkují nejen na povrchu těla, nýbrž i uvnitř: světélkují všechny tělesné orgány  Otázkou jest, zda na etické rovině není něco špatně…?

64 Animals  virtually every nation has guidelines to alleviate, diminish, or otherwise limit what can be done to animals in biomedical research  it is today generally accepted that experimental animals have some form of moral status, but it is less clear what warrants this judgement and whether our obligations to these animals also imply that they have rights  (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 66)

65 (Nash, R.F., (1989) The Rights of Nature. A History of Environmental Ethics. The University of Wisconsin Press, Madison, London. p. 5)

66

67 The dignity of living beings with regard to plants. Moral consideration of plants for their own sake Federal Ethics Committee on Non-Human Biotechnology (ECNH)  The general ethical questions are whether, and why, plants should be protected. There are two possible arguments to justify the protection of plants: either that they should be protected for their own sake, or that they should be protected for the sake of others. That plants should in some circumstances be protected in the interest of a third party, e.g. because they are useful to humans, is undisputed. Independent of the term dignity of living beings, then, the central question therefore remains: whether plants have an inherent worth, and should therefore be protected for their own sake.

68 The dignity of living beings with regard to plants. Moral consideration of plants for their own sake Federal Ethics Committee on Non-Human Biotechnology (ECNH)  The ECNH’s discussion differentiated three concepts of value:  Instrumental value: Plants should not be protected for their own sake, but because and as long as they are of benefit to humans (or other organisms), e.g. as crops or as part of biodiversity.  Relational value: Plants should not be protected for their own sake, but because someone considers them to be worthy of protection. Their protection-worthiness is in relation to a value ascribed to them because of particular properties. For example, a tree may have a particular value for an observer, because it was planted in memory of a person who has died. An aesthetic value is also a relational value.  Inherent worth: Plants possess inherent worth. This inherent worth means they should be protected for their own sake.

69 The dignity of living beings with regard to plants. Moral consideration of plants for their own sake Federal Ethics Committee on Non-Human Biotechnology (ECNH)  The great majority of the ECNH members holds the opinion that prima facie we do not possess unrestricted power over plants. We may not use them just as we please, even if the plant community is not in danger, or if our actions do not endanger the species, or if we are not acting arbitrarily.

70 The dignity of living beings with regard to plants. Moral consideration of plants for their own sake. Conclusions Federal Ethics Committee on Non-Human Biotechnology (ECNH)  1. Arbitrariness: The Committee members unanimously consider an arbitrary harm caused to plants to be morally impermissible. This kind of treatment would include, e.g. decapitation of wild flowers at the roadside without rational reason.  2. Instrumentalisation: For the majority the complete instrumentalisation of plants – as a collective, as a species, or as individuals – requires moral justification.  3. Ownership of plants: For the majority here too, plants – as a collective, as a species, or as individuals – are excluded for moral reasons from absolute ownership. By this interpretation no one may handle plants entirely according to his/her own desires. A minority concludes that no limits apply to handling plants insofar as they are property.  4. Genetic modification: According to the majority position, there is nothing to contradict the idea of dignity of living beings in the genetic modification of plants, as long as their independence, i.e. reproductive ability and adaptive ability are ensured. Social-ethical limits on the genetic modification of plants may exist, but are not the object of this discussion.  6. Diversity: Genetic modification of plants should, in the majority opinion, always involve consideration of conserving and safeguarding the natural, i.e. not man-made, network of relationships.  7. Proportionality: A majority considers any action with or towards plants that serves the self-preservation of humans to be morally justified, as long as it is appropriate and follows the principle of precaution.

71 horniny minerály řeky rostliny baktérie prvoci „vyšší“ zvířata lidé

72 Všeobecná deklarace lidských práv OSN: New York 1948  Článek 2 Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.

73 Lidská práva  Mohou být obhajována nábožensky  Všechny nás stvořil Bůh, jsme si tedy rovni  nebo zcela nenábožensky  Máme všichni stejné geny a téměř zcela stejný genom

74 What is a person…?  human eggs?  embryos or fetuses?  newborns?  anencephalic babies?  the brain dead?  nonhuman animals?  cybrids?  enemies in war  different races  women and children

75 What is a person…?  human eggs?  embryos or fetuses?  newborns?  anencephalic babies?  the brain dead?  nonhuman animals?  cybrids?  and if not, what elevates the autonomous human above members of the groups just listed?

76 What is a person…?  A common, but controversial, presumption in medicine and biomedical ethics is that  some groups have no moral rights (e.g. animals used in biomedical research) and that  other groups have fewer or weaker rights (e.g. humans who have been judged incompetent have diminished, if any, rights to decide for themselves)  (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 65)

77 A Theory Based on  biological species  cognitive capacity  moral agency  sentience  communal relationship

78 Empirický funkcionalismus  a personhood begins some time later than conception and can be lost (f.e. in the extreme stages of dementia or in a persistent vegetative state) well before the physical death of the individual

79 A Theory based on Cognitive Properties  Osoba je dána:  self-consciousness  freedom to act and capacity to engage in purposeful actions  vždyť přece podle této kapacity někoho prohlásíme za nesvéprávného  ability to give and to appreciate reasons for acting  a proto zvířata osobami nejsou  capacity to communicate with other persons using a language  rationality and higher order volition

80 A Theory based on Cognitive Properties kritika  pokud zavedeme toto pětibodové kritérium, pak zcela jistě osobou nejsou  malé děti  těžce mentálně postižení  senilní staří lidé  why do cognitive properties of individuals determine anything at all about their moral status?

81 A Theory Based on Sentience  osobou je každá, kdo vnímá bolest a slast  having the capacity of sentience is a sufficient condition of moral status  pain is an evil, pleasure a good  to cause pain to any entity is to harm it  even if you were not cognitively capable, morally capable, or biologically human, pain and suffering would be real to you

82 A Theory Based on Sentience  in this theory a fetus does have moral status at some point after several weeks of development, and thus abortions at that point would be prima facie impermissible  this point is prior to the stage of development at which some legal abortions now occur.

83 A Theory Based on Sentience kritika  any individual lacking the capacity for sentience lacks moral status  this theory disallows moral status for early-staged fetuses as well as for all who have irreversibly lost the capacity for sentience, such as patients with severe brain damage  the degree of moral status and the level of moral protection can vary according to conditions such as the quality, richness, or complexity of life  as loss of capacity occurs, humans (and nonhumans) will have a decreased moral status  In this way, the most vulnerable beings can become the most vulnerable to abuse and exploitation. No theory is morally acceptable that yields this conditions

84 Další teorie: A Theory Based on Moral Agency  osobou je každý kdo  is capable of making moral judgments about the rightness or wrongness of actions  has the motives that can be judged morally  = capacity for moral agency gives an individual moral respect and dignity

85 A Theory Based on Relationships  relationships between parties account for moral status  the less the degree to which the fetus can be said to be part of a social matrix, the weaker the argument for regarding her/him as having the same moral status as persons  once fetuses are detected in utero by stethoscope or sonogram, they become in significant respects part of a social matrix

86 A Theory Based on Relationships kritika  is it true, that only social bonds and attitudes alone determine moral status?  the different degrees of moral status, such as moral agents having a higher degree of status than individuals lacking such agency  no matter how much we love a favorite plant or institution, neither the plant nor the institution gains status by virtue of this relationship

87 A Theory Based on Human Properties  All humans have full moral status and only humans have that status  an individual has moral status if and only if that inidividual  is conceived by human parents, or  is an organism with a human genetic code  to be a living member of the species Homo sapiens sapiens is a necessary and sufficient condition of moral respect

88 A Theory Based on Human Properties  no human is excluded on the basis of a property such as being a fetus, having brain damage, or having a congenital anomaly.  the moral status of human infants, mentally disabeld humans, and those with a permanent loss of consciousness is not in doubt

89 A Theory Based on Human Properties  all humans have human rights, whether or not the rights are legally recognized in a political state  je sice pravda, že lidoopi vnímají bolest a lidé v PVS ne, to ale neznamená, že by nebylo rozdílu!

90 Peter Singer  rozlišuje mezi „human being“ a „human person“  osoba je bytost schopná vnímat libosti a nelibosti  pacient v PVS nebo lidské embryo osobou není, živý pes ano

91 Peter Singer bytostihodnotapovinnosti bytosti bez vědomí nemají hodnotu o sobě žádné bytosti s vědomím cítící hodnota o sobě „nádoby slasti“ nahraditelné ve smyslu klasického utilitarismu osoby: bytosti s vědomím sebe, s minulostí a budoucností hodnota o sobě právo na život nenahraditelné ve smyslu preferenčního utilitarismu

92 Peter Singer  creatures included in Singer´s moral community has to posses nervous systems of sufficient sophistication to feel pain  ethics ceases to apply somewhere „between a shrimp and oyster.“  ethics ends at „the boundary of sentience.“  the fact that a deer does not think like a person was no more relevant in the assignation of rights than the advanced quality of Einstein´s thought compared to an average person´s.

93 Peter Singer "We protest his hiring because Dr. Singer denies the intrinsic moral worth of an entire class of human beings - newborn children - and promotes policies that would deprive many infants with disabilities of their basic human right to legal protection against homicide."... Princeton University student petition protesting Peter Singer's hiring. petition

94 Peter Singer  pokud nastavíme morální rámec tak, aby se nám do něj vešli všichni lidé, vejde se sem i řada zvířat  pokud nastavíme morální status tak, aby se do něj zvířata nevešla, nevejde se sem i řada lidí (děti před narozením, lidé v PVS atd.)

95 Empirický funkcionalismus

96 „person“

97 Empirický funkcionalismus

98 Peter Singer „person“ osoba = to, co vnímá libosti a nelibosti ethics ceases to apply somewhere „between a shrimp and oyster.“

99  otázka zde ovšem jistě bude zda  zacházet s člověkem jako se zvířetem  zacházet se zvířetem jako s člověkem (Chardin, Bochenski)

100 Peter Singer  "When the death of a disabled infant will lead to the birth of another infant with better prospects of a happy life, the total amount of happiness will be greater if the disabled infant is killed. The loss of the happy life for the first infant is outweighed by the gain of a happier life for the second. Therefore, if the killing of the hemophiliac infant has no adverse effect on others it would be right to kill him." (Practical Ethics)

101 Speciesism (P. Singer)  = the belief, that we are entitled to treat members of other species in a way in which it would be wrong to treat members of our own.

102 Kritika Singera: Stephen Hawking  narozen 8.ledna 1942  1979 dostává restižní místo „lukasiánský profesor matematiky“, které před ním zastával např. Isaac Newton  objevil, že černé díry „nejsou tak úplně černé“, vyzařují radiace a tedy nakonec zmizí, teorie je známá jako „teorie kvantového vypařování“ (Hawkingův efekt)  jeho kniha „Stručná historie času“ se stala zřejmě nejprodávanější vědecko-populární knihou dvacátého století (10 miliónů výtisků)

103 Kritika Singera: Stephen Hawking  Professor Hawking has twelve honorary degrees, was awarded the CBE in 1982, and was made a Companion of Honour in He is the recipient of many awards, medals and prizes and is a Fellow of The Royal Society and a Member of the US National Academy of Sciences.  Stephen Hawking continues to combine family life (he has three children and one grandchild), and his research into theoretical physics together with an extensive programme of travel and public lectures.

104 Kritika Singera: Stephen Hawking  1963: v 21 letech se u něj projevila amyotrofní laterální skleróza, lékaři mu dávají dva roky života  1968: Hawking je upoután na vozíček  1985: Hawking může komunikovat jen pomocí speciálního počítače, který generuje lidský hlas

105 Stephen Hawking

106

107  pokud posuzujeme Hawkingův život podle „obvyklých“ kritérií (peníze, sláva, vědecký věhlas), Hawking nepochybně boduje lépe než většina fyzicky zdravých  …takže ještě jednou:

108 Peter Singer  „Srovnáme-li těžce postižené dítě s ne-lidským zvířetem, psem nebo prasetem, např. často zjistíme, že ne-lidé mají větší schopnosti, jak aktuální, tak potenciální, pro racionalitu, sebeuvědomění, komunikaci a cokoliv jiného, co může být plausibilně považováno za mravně významné. Jenom fakt, že defektní dítě je členem druhu Homo sapiens, vede k tomu, že je ošetřováno rozdílně od psa nebo prasete. Příslušnost k určitému druhu však není po mravní stránce relevantní.“ (1) (1) Singer, P., (1983) Sanctity of life or quality of life. Pediatrics,72:

109

110 Ontologický personalismus „person“

111 Ontologický personalismus  celý lidský život je personalizován  neuznává se tedy rozdíl mezi „being“ a „person“

112 Ontologický personalismus „person“

113 Aquinas  aristotelská představa, že muž dává semeno, žena půdu, dítě je tedy celé skryto v otci  „the father provide the form, the mother the matter. The male provide the seed; the female the soil.“  … z toho logicky vyplývá že „every sperm is sacred“  …což Tomáš skutečně učil! Homunculus – představa, že se ve spermii skrývá celý malý člověk. Všichni lidé by pak byli v Adamovi jako ruské matrjošky

114 Nacismus

115 Tato osoba trpí dědičným defektem a během jejího života na ní společnost vynaloží říšských marek. Přátelé Němci, jsou to i vaše peníze.

116 Kritika empirického funkcionalismu  zatím vždy, když jsme rozdělili Homo sapiens sapiens na dvě skupiny s rozdílnými právy (černí a bílí; germáni a negermáni) dopadlo to velmi špatně  rozdělení lidí na persons a beings jsou jedním z dalších pokusů „zřídit nebe na zemi“

117 Další teorie: A Theory Based on Moral Agency kritika  osobou by pak nebyl:  many psychopaths  patients with severe brain damage  patients with advanced dementia

118 Laplaceův démon kritika  i kdybychom žili v newtonovském světě – byl by mozek sám jsouce součástí světa schopen vypočítat budoucnost…?  Heisenbergův princip neurčitosti  mimo jiné např. díky černým dírám víme že tak jednoduché to není  v teorii relativity je minulost, přítomnost a budoucnost spojena v jeden celek  the world is four-dimensional, and all events are simply there: the future does not „happen“ or „unfold“

119 Golden Rule Ethics  asi jedna z nejstarších etik  co nechceš aby druzí dělali Tobě nedělej Ty jim!  pozitivní forma je problematičtější

120 Alfred Jules Ayer  zastává radikálně redukcionistické stanovisko  mravní slova nemají žádný význam, jejich funkcí je pouze vyjadřovat emoce  „Je-li ve větě přítomen etický symbol, nijak se tím nevysvětluje její faktický obsah. Když tedy někomu řeknu „Když jsi ukradl peníze, jednal jsi nesprávně“, neříkám nic víc, než kdybych řekl: „Ukradl jsi peníze.“ Dodávám-li, že toto jednání bylo nesprávné, nevypovídám o něm nic dalšího. Pouze tím projevuji svůj mravní nesouhlas s tímto jednáním. Je to, jako bych větu „Ukradl jsi peníze“ vyslovil se zvláštní intonací nebo ji napsal s několika zvláštními vykřičníky. Intonace či vykřičníky nepřidávají nic k významu věty. Slouží pouze k ukázání, že vyjádření této věty je doprovázeno určitými city mluvčího.“  „dobré“ je tedy výraz pro morální pocit, stejně jako „au“ je výraz pro bolest, mravní slova a věty jsou výraz pocitu  něco jako „etická věda“ proto nemůže existovat  etika jako odvětví poznání není nic než dílčí oblast psychologie a sociologie  problém etiky je tak pozitivisticky trivializován. Mravní diskurs se ukazuje jako smysluprázdný  (Anzenbacher, A., (2001) Úvod do etiky. Academia, Karmelitánské nakladatelství, Praha, Kostelní Vydří, str. 258 )  VIZ i seminář „Naturalistický omyl“

121 Alasdair MacIntyre After Virtue  What happens when we lose moral consensus? All that is left are sentences stripped of meaning. We think we are stating facts when, actually, all we are doing is expressing our feelings. Morality is reduced to taste.  „Good“ and „bad“ become like yum and yugh:  I like this; I don´t like this

122 Alasdair MacIntyre After Virtue  Imagine two people, one of whom says, „I like ice cream,“; the other, „I don´t.“ They are not arguing. Each is simply declaring his or her taste.  Now imagine two people, one saying, „I approve of abortion,“ the other, „Abortion is evil.“

123 After Virtue  Imagine there's no heaven It's easy if you try No hell below us Above us only sky Imagine all the people Living for today...

124 Alasdair MacIntyre After Virtue  We have lost the basis of morality as a shared set of values holding society together  We are living „after virtue“; that is to say, in an age in which people no longer have roles and duties within a stable social structure. When that happens, morality becomes a mere facade. Arguments become interminable and intolerable.  In a debate in which there are not shared standards, the loudest voice wins. The only way to defeat your opponents is to ridicule them, make them look absurd, weak, reactionary, prejudiced  „Modern politics is civil war carried out by other means.“

125 Etika ctností  aretaic ethics (arete = excellence; virtue)  it is not only important to do right thing but equally to have right disposition, motivation, and traits for being good and doing right.  personal character and moral habit are more important than a particular action  without the foundation of individual character to motivate action, the action-based systems seemed more mental gymnastics than basis for morality

126 Virtue Ethics  Aristotle: „The moral virtues, then, are produced in us neither by nature nor against nature. Nature, indeed prepares in us the ground for their reception, but their complete formation is the product of habit.“

127 Virtue Ethics  it is not only important to do right thing but equally to have right disposition, motivation, and traits for being good and doing right  action-based ethical systems are essentially negative and fail to inspire or motivate excellent behaviour  without the foundation of individual character to motivate action, the action-based systems seemed more mental gymnastics and hair-splitting than the basis for morality  (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health Care. A Guide for Clinical Practice, 3rd ed. Thomson Delmar Learning, NY,USA, p. 43)

128 Virtue Ethics  virtue = mean between two extremes  not every passion has a mean: there is no mean of murder

129 Etika ctností  jedná se o víc než jednorázové jednání  i zbabělý člověk může udělat statečný čin  pokud někdo dělá statečné činy lehce a bez námahy, teprve pak mluvíme o statečném člověku  jde o to, získat habitus konání dobra  Aristotelés: jde o zlatou střední cestu  v každé ctnosti se máme vyvarovat excesu a deficitu

130 Etika ctností  Stará představa ctnosti má na mysli právě tu obdivuhodnou schopnost některých lidí rozhodovat se a jednat okamžitě, bez rozmýšlení - a přece dobře.  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 81

131 Etika ctností  Aristotle:  not „What ought I do?“  but What should I be?“  Poznámka pod čarou:  dříve bylo cílem rodičů vychovat „slušného člověka“  dnešním cílem je „úspěšný člověk“

132 Etika ctností  kodexy a úmluvy nejsou schopny dát odpověď na všechny situace  etika ctností ano  etiku ctností zajímají motivy chování více než jiné etické systémy  stejný skutek mohu udělat z důvodu altruismu nebo osobních ambicí  character is more important than conformity to rules

133 Etika ctností  An American medical Association code in effect from 1957 to 1980 urged the physician to be  „pure in character and … diligent and conscientious in caring for the sick.“

134 Kritika etiky ctností  virtue ethics provides little, if any, guidance for actions  even kind, honorable, compassionate beings often do not know the right thing to do

135 člověk jednání následky Aristotelés etika ctností Kant deontologie Bentham, Mill utilitarismus

136 „Původně jsem byla zdravotní sestrou, ale práce byla příliš vyčerpávající“.


Stáhnout ppt "2011 Marek Vácha. Hedonismus Co dělat, abych byl prožil zdařilý život? (hedoné = slast, radost)  Lidské jednání je motivováno výlučně touhou získat slast."

Podobné prezentace


Reklamy Google