Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Makroekonomická rovnováha Model s přímkou 45 stupňů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Makroekonomická rovnováha Model s přímkou 45 stupňů."— Transkript prezentace:

1 Makroekonomická rovnováha Model s přímkou 45 stupňů

2 Proč makroekonomická rovnováha? Pokud ekonomika není v makroekonomické rovnováze, způsobuje to problémy: - produkuje-li celkově ekonomika méně, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k inflaci - produkuje-li celkově ekonomika více, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k poklesu HDP a růstu nezaměstnanosti Klíčová otázka: existuje vůbec nějaká úroveň produkce (HDP), která je rovna tomu, co si jednotlivé subjekty chtějí (a mohou) koupit? Makroekonomie říká ano! Svým způsobem tak říká, že tržní systém je OK, že v něm může nastat rovnováha, že není potřeba centrální plánování či jiné zásahy. To je významná odpověď!

3 Proč makroekonomická rovnováha? Pokud je makro rovnováha, všichni jsou spokojeni – producenti produkují to, po čem je poptávka a spotřebitelé (včetně firem nakupujících kapitálové statky, vlády a zahraničních subjektů), kupují to, co chtějí. Je-li makro rovnováha, jsou v rovnováze i jednotlivé dílčí trhy – trh každého statku, trh každého výrobního faktoru. Modely makroekonomické rovnováhy jsou tak svým způsobem „druhou stranou mince“ modelu všeobecné rovnováhy. V praxi samozřejmě makro rovnováha nenastává – změny vždy vedou k nerovnováze. Pokud je v nerovnováze nějaký dílčí trh, nemůže existovat ani makro rovnováhy. Modely makro rovnováhy však říkají, že makro rovnováha může existovat.

4 Makro rovnováha - modely Jednotlivé modely zkoumají, zda makroekonomická rovnováha existuje a jak je dosahována. Každý model je vždy zjednodušení reality. Pokud chceme realitu pochopit a popsat, musíme zjednodušovat, jinak bychom žádného popisu nebyli schopni – v komplexitě a složitosti jevů bychom se ztratili (utopili), respektive mezní náklady spojené s vytvořením modelu by byli vyšší než mezní užitek z něj plynoucí. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry jsou předpoklady modelů shodné s realitou. I když budeme ale usilovat o co největší shodu, musíme se smířit s faktem, že absolutní shody nedosáhneme. Nikdy navíc nevíme vše, nejsme schopni popsat vše – vždy žijeme s tajemstvím. Podstatné potom je nakolik závěry modelu odpovídají realitě. Výše uvedenému přístupu – důraz na závěry se říká metodologický pozitivismus (autor Milton Friedman).

5 Model s přímkou 45 stupňů Předpoklady modelu: - krátké období, - nevyužité zdroje (poptávkové omezení - pokud je AD (AE) vyšší než Y, firmy mohou zvyšovat produkci), tj. jsme pod úrovní potenciálního produktu Y* - fixní mzdy a ceny, - fixní úroková sazba. - Prozatím uzavřená ekonomika – není vláda a zahraniční obchod.. Pro krátké období vcelku realistické předpoklady, je nutno je ale rozšířit, což za chvíli uděláme. V tomto modelu platí, že, rovnováha nastává, pokud, to, co se vyprodukuje, je zároveň poptáváno (Y = AD). Model neřeší otázku produkce (HDP, tj. Y), jak se produkuje. Zaměřuje se pouze na stranu celkové/agregátní poptávky (AD). Na všech bodech přímky s úhlem 45 stupňů platí Y=AD.

6 Model s přímkou 45 stupňů – AD v uzavřené ekonomice V uzavřené ekonomice je agregátní poptávka (AD) dána součtem spotřebních výdajů (C) a plánovaných investičních výdajů (I P ). Plánované investiční výdaje: to, co firmy vskutku chtějí vynaložit na kapitálové statky. Pozn.: V rovnici HDP (tj. toho, co je vskutku vyprodukováno, rovnice je pro uzavřenou ekonomiku): Y = C+I jsou skutečné investiční výdaje (I). Tyto skutečné investiční výdaje (I) zahrnují i neplánované zvýšení zásob – situaci, když firma něco vyprodukuje ale neprodá. Pokud daná situace trvá delší dobu, firmy omezují produkci a roste nezaměstnanost. Prozatím předpokládáme, že jsou fixní, tj. že jejich výši nic neovlivňuje. Lze potom psát I P = I a. Tj. investice jsou autonomní. Symbolem a budeme vždy značit autonomní, tj. nezávislé (nezávislé zejména na HDP) veličiny.

7 Model s přímkou 45 stupňů – spotřební výdaje Model předpokládá, že spotřební výdaje (C) se skládají ze dvou složek: - 1. autonomní spotřeby (C a ). Daná spotřeba na ničem nezávisí – v zásadě vyjadřuje statky, které je nutno spotřebovávat v každém případě (i v případě, kdy bychom nic neprodukovali, tj. Y = 0) spotřebních výdajů závislých na důchodu (c*Y). c = mezní sklon ke spotřebě: o kolik vzroste celková/agregátní spotřeba, pokud se důchod/výstup, tj. HDP zvýší o jednotku. c je v intervalu 0 až 1. Jinými slovy se tím říká, pokud HDP vzroste, není celý spotřebován, ale nějaká část je uspořena (např. schována na horší časy). Platí tedy C = C a + c*Y Jedná se o zjednodušení, C závisí na více faktorech!

8 Model s přímkou 45 stupňů – mezní sklon ke spotřebě Lze diskutovat, co se s hodnotou c děje, pokud Y roste. Názory: - hodnota c je stále stejná. C má potom tvar přímky. - hodnota c se zmenšuje. Pro tento názor mluví to, že tím více vyrobíme, tím více můžeme uspořit, navíc už jsou základní naše potřeby uspokojeny, čili už tolik spotřebovávat nechceme. C je potom křivkou. V každém případě C začíná v bodě C a. V bodě kde C protíná přímku s úhlem 45 stupňů je spotřeba rovna produktu.

9 Možné tvary C (spotřebních výdajů)

10 Model s přímkou 45 stupňů v uzavřené ekonomice - rovnováha Rovnováha nastává, pokud Y = AD V uzavřené ekonomice AD = C + I P = C a + c*Y+ I P = C a +c*Y+I a. Výraz C a +I a si označme jako A (= autonomní výdaje, autonomní znamená, že nezávisí na HDP, tj. Y) Potom platí AD = A +c*Y. Pokud je Y = 0, je AD rovno A. Rovnováha matematicky: Y = AD Y = A +c*Y Y = (1/(1-c))*A Rovnováha graficky: tam, kde se AD protíná přímky s úhlem 45 stupňů – rovnovážná produkce Y 0. AD vždy začíná v bodě A. Existuje právě jedna rovnovážná úroveň Y (Y 0 ) Nalevo od Y 0. : AD větší než Y (tj. inflace), napravo od Y 0. : AD menší než Y, tj. nezaměstnanost.

11 Rovnováha graficky A = Ca + Ip Nalevo od Y0 AD › C, napravo AD ‹ C. V Y0 platí Y = AD

12 Výdajový multiplikátor Výraz 1/(1-c) v rovnici Y = 1/(1-c) * A,se nazývá výdajový multiplikátor. Značí se α (alfa). Jeho hodnota je větší než 1 - protože c je v intervalu od 0 do 1, je hodnota jmenovatele menší než 1 a hodnota celého zlomku tak musí být větší než jedna. Výdajový multiplikátor říká, o kolik vzroste/klesne Y (tj. HDP), pokud se výraz A změní o jednotku. Používá se zde výraz výdajový multiplikátor v uzavřené/dvousektorové ekonomice. Protože je výdajový multiplikátor větší než 1, tak růst A o 1 vede k růstu Y o více než 1!

13 Ekonomika s vládou Vláda: Do AD zahrnujeme navíc G ( = vládní výdaje = výdaje na statky, za tyto výdaje obdrží stát nějakou protihodnotu) AD = C + I P + G Spotřeba závisí na disponibilním důchodu (=to, co vskutku domácnosti mohou utratit) C = C a + c*YD YD = Y+TR-GBS-TA YD = disponibilní důchod, TR = transfery, GBS = hrubé úspory firem (odpisy a zadržené zisky), Ta = daně Daně: TA = TA a +t*Y TA a = autonomní daně, nezávisí na Y (např. majetkové) t*Y = daně závislé na Y (např. z příjmu, DPH, spotřební), t= podíl daní (mimo TA a ) na HDP, eventuálně daňová sazba. Rozlišovat G a TR (transfery)

14 Ekonomika s vládou - rovnováha Platí: Y = AD, přičemž AD = C+I P +G Dosazujeme za AD, respektive C, I P,YD a TA. Y = C a +c*YD+I P + G Y= C a +c*(Y+TR-GBS-TA)+Ia +G = C a +c*(Y+TR-GBS-TA a -t*Y)+Ia+G Y = C a +c*Y+c*TR-c*GBS-c*TA a -c*t*Y+Ia+G Výraz: C a +c*TR-c*GBS-c*TA a +Ia+G si označme jako A – opět se jedná o autonomní výdaje, které na ničem nezávisí. Je-li YD = 0, potom AD = A. Platí tedy potom: Y = c*Y-c*t*Y+A Y =(1/(1-c*(1-t)))*A Odvození si proveďte sami.

15 Ekonomika s vládou Výraz 1/(1-c*(1-t)) se nazývá výdajový multiplikátor v třísektorové ekonomice/v ekonomice s vládou. Opět je lze označit α. Graficky se nic nemění – rovnováha v bodě, kde se AD protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů - existuje právě jedna rovnovážná úroveň výstupu. AD začíná vždy v bodě A. A = C a +c*TR-c*GBS-c*TA a +Ia+G α pro třísektorovou ekonomiku (3SE) je menší než α pro dvousektorovou ekonomiku (2SE). Křivka AD v 3SE tak má menší sklon (je plošší) než v 2SE.

16 Rovnováha v 3SE

17 Ekonomika s vládou a zahraničním obchodem Zahraniční obchod: NX = X-M, NX = čistý export, X = export, M = import X = autonomní – závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme schopni ovlivnit (X = Xa), M = Ma+m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést, m*Y = import závislý na dovozu, m = mezní sklon k dovozu = o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku Názory na m: - stejné - s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí

18 Ekonomika s vládou a zahraničním obchodem- rovnováha Platí: Y = AD, přičemž AD = C+ I P +G+NX Dosazujeme za C (respektive YD a TA) a NX. Autonomní výdaje A jsou nyní rovny: C a +c*TR-c*GBS-c*Ta a +Ip +G +X-M a. Podmínka rovnováhy: Y = AD Y = (1/(1-c*(1-t)+m)))*A Odvození si proveďte sami. Výraz 1/(1-c*(1-t)+m) se nazývá výdajový multiplikátor v čtyřsektorové ekonomice/v ekonomice s vládou a zahraničním obchodem. Opět je lze označit symbolem α. Graficky se nic nemění - rovnováha v bodě, kde se AD protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů - existuje právě jedna rovnovážná úroveň výstupu. AD začíná vždy v bodě A. Výdajový multiplikátor ve čtyřsektorové ekonomice (4SE) je nižší než ve 3SE ekonomice. Křivka AD tak má ve 4SE menší sklon než v předcházejících ekonomikách.

19 Rovnováha v 4SE

20

21 K předcházejícímu grafu Modrá křivka AD III je křivkou třísektorové ekonomiky, bod optima nastane při Y 0. Přidáním NX se posune křivka do červené AD VI, bod optima bude při Y 1. V případě, že mezní sklon k importu m bude nulový, posune se křivka do zelené s bodem optima při Y 2

22 Změna A (souhrnně) Pokud se mění A, posouvá se AD – růst A: posun nahoru, Y roste, pokles opačné důsledky. Změna Y (∆Y) je vyšší než změna A (∆A). Konkrétně platí: ∆Y = α * ∆A, přičemž α (ať jsme v 2SE, 3SE i 4SE) je vždy větší než 1. Součástí A je i G. Pokud tedy roste G, tak dle modelu Y roste o víc než je růst G.

23 Model s přímkou 45 stupňů (souhrnně graficky)

24 K předcházejícímu obrázku V obrázku jsou křivky AD pro jednotlivé případy ekonomiky - v tzv. dvousektorové ekonomice (2SE): horní - v tzv. třísektorové ekonomice (3SE): prostřední - v tzv. čtyssektorové ekonomice (4SE): spodní Rovnováha Y = AD vždy nastává tam, kde křivka AD protíná křivku s úhlem 45 stupňů. Nalevo od toho bodu vždy platí AD › Y, napravo AD ‹ Y

25 Možnosti modelu, ale … Můžeme počítat, o kolik se změní Y, pokud se změní: - C a, Ip, G, X, M a – vždy o výdajový multiplikátor krát příslušná změna - TR, TA a, GBS – vždy o výdajový multiplikátor krát příslušná změna krát c - hodnota mezního sklonu ke spotřebě c, -daňová sazba t, mezní sklon k dovozu m Pozor: v praxi dané závislosti nejsou lineární! Model vytváří zdání, že stačí zvětšovat G (jako část A), eventuelně snižovat TA a, případně t a Y poroste. Kdyby to bylo takhle jednoduché, tak žijeme v ráji. Dané změny dříve nebo později narazí na kapacity ekonomiky, na vládní selhání apod. Hladové zdi neznamenají ekonomickou prosperitu! Pozor na jednoduché řešení v dobách krize.

26 Makro-identita Identita je vztah, který vždy platí. Makro identity se zabývají vztahy, které platí v celé ekonomice. Z modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů lze odvodit identita: I = S + (TA-TR-G) – (X-M) První závorka na pravé straně představuje saldo veřejných rozpočtů, druhá čistý vývoz. Identita říká, že pokud domácí úspory (S) nestačí k financování domácích investičních výdajů (I), je nutno zbývající peníze získat odjinud: - buď od státu, potom ale musí být saldo veřejných rozpočtů kladné číslo - nebo za zahraničí, potom ale musí být NX kladný (tj. více vyvážíme než dovážíme)

27 Možnosti modelu, ale.. V praxi nemusí platit předpoklad modelu, že v ekonomice existují nevyužité zdroje. Skutečný produkt (Y) se může blížit potenciálnímu (Y*), dokonce Y se může rovnat Y* nebo být větší než Y*. V takovém případě model nefunguje – ekonomika se chová jinak. Hrozí potom inflace. Zvyšování AD nemá smysl, vedlo by jen k další inflaci.

28 Možnosti modelu, ale … V praxi musíme vzít do úvahy přinejmenším potenciální produkt (Y*) Pokud AD protíná přímku s úhlem 45 stupňů před úrovní Y*, lze hovořit o recesní mezeře – optimální rovnováha totiž je v bodě, kde Y* protíná přímku pod úhlem 45 stupňů. Produkt, pro který nastává rovnováha (Y0), je příliš malý. Zvýšení A (např. růst G) zde má smysl.

29 Možnosti modelu, ale … Pokud AD protíná přímku s úhlem 45 stupňů před úrovní Y*, lze hovořit o inflační mezeře – optimální rovnováha totiž je v bodě, kde Y* protíná přímku pod úhlem 45 stupňů. Produkt, pro který nastává rovnováha (Y0), je příliš velký. Zvýšení A (např. růst G) zde nemá smysl.

30 Možnosti modelu, ale … Po zahrnutí Y* do modelu: zasahovat (zvyšovat G) má smysl jen tehdy, pokud AD protíná přímku pod úhlem 45 stupňů před úrovní potenciálního produktu (tj. nastává recesní mezera) V takovém případě ekonomice hrozí nezaměstnanost (u) a růst G může u snížit. Je ale třeba zkoumat, proč recesní mezera nastala (mohla být způsobena chybnými vládními zásahy v minulosti). Zvyšovat G za situace inflační mezery vede jen k dalšímu růstu inflace.


Stáhnout ppt "Makroekonomická rovnováha Model s přímkou 45 stupňů."

Podobné prezentace


Reklamy Google