Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Občanské právo procesní. Obsah I. Soudnictví I. Soudnictví II. Civilní proces a civilní právo procesní II. Civilní proces a civilní právo procesní III.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Občanské právo procesní. Obsah I. Soudnictví I. Soudnictví II. Civilní proces a civilní právo procesní II. Civilní proces a civilní právo procesní III."— Transkript prezentace:

1 Občanské právo procesní

2 Obsah I. Soudnictví I. Soudnictví II. Civilní proces a civilní právo procesní II. Civilní proces a civilní právo procesní III. Právo na spravedlivý proces III. Právo na spravedlivý proces IV. Principy civilního práva procesního IV. Principy civilního práva procesního V. Subjekty civilního procesu V. Subjekty civilního procesu VI. Sporné řízení u soudu I. stupně VI. Sporné řízení u soudu I. stupně VII. Opravná řízení VII. Opravná řízení

3 Část I. Soudnictví

4 Soudnictví - znaky Činnost státu vykonávaná pouze nezávislými soudy Činnost státu vykonávaná pouze nezávislými soudy Spočívající v projednávání a rozhodování konkrétních věcí Spočívající v projednávání a rozhodování konkrétních věcí Postup soudu, účastníků a dalších zúčastněných osob je upraven zákony – procesními řády Postup soudu, účastníků a dalších zúčastněných osob je upraven zákony – procesními řády Aplikace práva (vázanost zákonem) Aplikace práva (vázanost zákonem) Výsledkem je závazné a nezměnitelné rozhodnutí Výsledkem je závazné a nezměnitelné rozhodnutí

5 Soudnictví z hlediska dělby moci Státní moc (teorie dělby moci) Státní moc (teorie dělby moci) Zákonodárná Zákonodárná Výkonná Výkonná Soudní Soudní Dělba moci je reakcí na přirozenou tendenci ke koncentraci moci a je garancí proti libovůli a zneužití moci Dělba moci je reakcí na přirozenou tendenci ke koncentraci moci a je garancí proti libovůli a zneužití moci Vztahy soudní moci k moci zákonodárné a výkonné Vztahy soudní moci k moci zákonodárné a výkonné Oddělenost, samostatnost a nezávislost Oddělenost, samostatnost a nezávislost Systém kontroly a vzájemného vyvažování Systém kontroly a vzájemného vyvažování

6 Část II. Civilní proces a civilní právo procesní

7 Civilní proces

8 Význam soudního procesu Nestačí, že ve společnosti existuje právní řád; je nutno zajistit plné prosazení subjektivních práv Nestačí, že ve společnosti existuje právní řád; je nutno zajistit plné prosazení subjektivních práv Prostředkem ochrany subjektivních práv byla u primitivních národů svépomoc Prostředkem ochrany subjektivních práv byla u primitivních národů svépomoc Nyní je zásadně jediným přípustným prostředkem ochrany práva soudní proces Nyní je zásadně jediným přípustným prostředkem ochrany práva soudní proces

9 Druhy soudního procesu Soudní proces byl původně jednotný a nediferencovaný; šlo v něm o projednání sporu Soudní proces byl původně jednotný a nediferencovaný; šlo v něm o projednání sporu Postupně se oddělilo soudnictví trestní, správní a ústavní Postupně se oddělilo soudnictví trestní, správní a ústavní Předmětem civilního procesu zůstaly soukromoprávní vztahy Předmětem civilního procesu zůstaly soukromoprávní vztahy

10 Účel civilního procesu Poskytování ochrany subjektivním soukromým právům a oprávněným zájmům Poskytování ochrany subjektivním soukromým právům a oprávněným zájmům Ochrana musí být Ochrana musí být Spravedlivá Spravedlivá Rychlá (včasná) Rychlá (včasná) Účinná Účinná Hospodárná Hospodárná Zajišťování objektivního právního řádu Zajišťování objektivního právního řádu Tyto cíle nelze chápat protikladně, ale souladně, neboť jeden bez druhého není možný Tyto cíle nelze chápat protikladně, ale souladně, neboť jeden bez druhého není možný

11 Pojem civilního procesu Civilní řízení sporné (civilní proces v užším pojetí) - postup soudu, stran a dalších zúčastněných subjektů při projednávání a rozhodování soukromoprávních sporů orgány výkonu soudnictví Civilní řízení sporné (civilní proces v užším pojetí) - postup soudu, stran a dalších zúčastněných subjektů při projednávání a rozhodování soukromoprávních sporů orgány výkonu soudnictví Nevyhovuje např. pro nespory, arbitráž apod. Nevyhovuje např. pro nespory, arbitráž apod. Civilní proces (v širším smyslu) – postup rozhodujícího orgánu, účastníků řízení a dalších zúčastněných subjektů při projednávání a rozhodování soukromoprávních sporů a jiných právních věcí Civilní proces (v širším smyslu) – postup rozhodujícího orgánu, účastníků řízení a dalších zúčastněných subjektů při projednávání a rozhodování soukromoprávních sporů a jiných právních věcí

12 Druhy civilního procesu Nalézací řízení Nalézací řízení Vykonávací (exekuční) řízení Vykonávací (exekuční) řízení Insolvenční řízení Insolvenční řízení Rozhodčí řízení Rozhodčí řízení Zajišťovací řízení Zajišťovací řízení

13 Nalézací řízení I. Vede k vydání autoritativního soudního rozhodnutí, jímž soud nalézá právo, tj. Vede k vydání autoritativního soudního rozhodnutí, jímž soud nalézá právo, tj. buď deklaruje, co je právem, nebo buď deklaruje, co je právem, nebo konstituuje nový hmotněprávní vztah konstituuje nový hmotněprávní vztah Realizace (výkon) subjektivního práva přiznaného rozsudkem není součástí nalézacího řízení Realizace (výkon) subjektivního práva přiznaného rozsudkem není součástí nalézacího řízení

14 Diferenciace nalézacího řízení SpornéNesporné Rozhodnutí - deklaratorní Konstitutivní Reparační funkce Preventivní funkce Dvě strany v kontra- diktorním postavení Účastníci nejsou vzájemnými odpůrci Dispoziční a projednací zásada Zásada oficiality a vyšetřovací

15 Nesporná řízení Nespornou povahu má většina řízení upravených v hlavě páté části třetí OSŘ, např. Nespornou povahu má většina řízení upravených v hlavě páté části třetí OSŘ, např. Řízení o dědictví Řízení o dědictví Řízení týkající se nezletilých dětí (péče soudu o nezletilé, osvojení atd.) Řízení týkající se nezletilých dětí (péče soudu o nezletilé, osvojení atd.) Řízení týkající se zletilých osob (prohlášení za mrtvého, řízení o způsobilosti k právním úkonům atd.) Řízení týkající se zletilých osob (prohlášení za mrtvého, řízení o způsobilosti k právním úkonům atd.) Řízení ve věcech obchodního práva (např. ve věcech obchodního rejstříku) Řízení ve věcech obchodního práva (např. ve věcech obchodního rejstříku) Nejde však o všechna řízení vypočtená v § 120 odst. 2 OSŘ Nejde však o všechna řízení vypočtená v § 120 odst. 2 OSŘ

16 Řízení podle části V. OSŘ Přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech Přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech Hybridní řízení, obsahující prvky nalézací i přezkumné činnosti Hybridní řízení, obsahující prvky nalézací i přezkumné činnosti

17 Vykonávací (exekuční) řízení I. Nucená realizace exekučního titulu v případě, že dlužník dobrovolně neplnil Nucená realizace exekučního titulu v případě, že dlužník dobrovolně neplnil Prosazení povinnosti k plnění pomocí donucujících prostředků státní moci nebo alespoň pod její kontrolou Prosazení povinnosti k plnění pomocí donucujících prostředků státní moci nebo alespoň pod její kontrolou Předpoklady: Předpoklady: Exekuční titul Exekuční titul Vykonatelnost (formální i materiální) Vykonatelnost (formální i materiální) Doložka vykonatelnosti Doložka vykonatelnosti

18 Vykonávací (exekuční) řízení II. Vykonávací řízení není další fází nalézacího řízení Vykonávací řízení není další fází nalézacího řízení Vykonávací řízení nemusí nutně nalézací řízení následovat Vykonávací řízení nemusí nutně nalézací řízení následovat Ve vykonávacím řízení lze realizovat i jiné exekuční tituly Ve vykonávacím řízení lze realizovat i jiné exekuční tituly

19 Vykonávací (exekuční) řízení III. Právní úprava: Právní úprava: Část šestá OSŘ – Výkon rozhodnutí Část šestá OSŘ – Výkon rozhodnutí Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a jejich činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a jejich činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

20 Insolvenční řízení Insolvenční řízení v sobě zahrnuje různé způsoby řešení úpadku Insolvenční řízení v sobě zahrnuje různé způsoby řešení úpadku Úpadkem je situace, kdy dlužník (úpadce) má více věřitelů a Úpadkem je situace, kdy dlužník (úpadce) má více věřitelů a buď jeho pasiva převyšují aktiva (předlužení), nebo buď jeho pasiva převyšují aktiva (předlužení), nebo je v platební neschopnosti je v platební neschopnosti Prvky nalézacího i vykonávacího řízení Prvky nalézacího i vykonávacího řízení Od insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. Od insolvenční zákon č. 182/2006 Sb.

21 Způsoby řešení úpadku Konkurs Konkurs Reorganizace Reorganizace Oddlužení Oddlužení Zvláštní způsoby předepsané pro určité subjekty Zvláštní způsoby předepsané pro určité subjekty

22 Rozhodčí řízení I. Patří mezi alternativní způsoby řešení sporů (ADR); a to vedle zejména Patří mezi alternativní způsoby řešení sporů (ADR); a to vedle zejména Mediace Mediace Konciliace Konciliace Rozhodujícím orgánem není soud, ale rozhodce Rozhodujícím orgánem není soud, ale rozhodce Rozhodčí smlouva – fakultativní smluvní přenesení pravomoci z civilního soudu na rozhodce Rozhodčí smlouva – fakultativní smluvní přenesení pravomoci z civilního soudu na rozhodce

23 Rozhodčí řízení II. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který je pro obě strany závazný a může být exekučním titulem Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který je pro obě strany závazný a může být exekučním titulem Pomocná (dožádání) a kontrolní funkce (zrušení rozhodčího nálezu, zastavení nařízeného výkonu) obecných soudů Pomocná (dožádání) a kontrolní funkce (zrušení rozhodčího nálezu, zastavení nařízeného výkonu) obecných soudů Právní úprava – zejm. zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Právní úprava – zejm. zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

24 Zajišťovací řízení Předběžná opatření Předběžná opatření Prétorský smír Prétorský smír Zajištění důkazu, zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví Zajištění důkazu, zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech Ochrana pokojného stavu (§ 5 OZ) Ochrana pokojného stavu (§ 5 OZ)

25 Civilní právo procesní

26 Soubor právních norem a právních zásad upravujících civilní proces Soubor právních norem a právních zásad upravujících civilní proces Civilní proces je společenský jev, civilní právo procesní představuje jeho právní úpravu Civilní proces je společenský jev, civilní právo procesní představuje jeho právní úpravu Civilní právo procesní má veřejnoprávní povahu Civilní právo procesní má veřejnoprávní povahu

27 Vznik civilního práva procesního Součást práva hmotného (ještě v polovině 19. století) – např. Savigny Součást práva hmotného (ještě v polovině 19. století) – např. Savigny Fáze neorganického směšování procesních a hmotněprávních prvků (Windscheid) Fáze neorganického směšování procesních a hmotněprávních prvků (Windscheid) Úplné osamostatnění civilního práva procesního – jeho normy, instituty, pojmy a zásady již ani nepřímo neobsahují žádné hmotněprávní prvky a jejich vymezení má výlučně procesní povahu Úplné osamostatnění civilního práva procesního – jeho normy, instituty, pojmy a zásady již ani nepřímo neobsahují žádné hmotněprávní prvky a jejich vymezení má výlučně procesní povahu

28 Současné názory na vztah hmotného a procesního práva Občanské právo hmotné a procesní jsou dvě relativně samostatná právní odvětví Občanské právo hmotné a procesní jsou dvě relativně samostatná právní odvětví Jejich vzájemný vztah popisují tři základní názorové proudy: Jejich vzájemný vztah popisují tři základní názorové proudy: Směry nadřazující procesní právo právu hmotnému Směry nadřazující procesní právo právu hmotnému Koncepce nadřazující právo hmotné právu procesnímu Koncepce nadřazující právo hmotné právu procesnímu Koncepce, podle nichž právo hmotné a právo procesní vstupují do složitých, ale vyvážených funkčních vazeb vzájemného působení a ovlivňování Koncepce, podle nichž právo hmotné a právo procesní vstupují do složitých, ale vyvážených funkčních vazeb vzájemného působení a ovlivňování

29 Civilněprocesní a hmotněprávní vztahy

30 Civilněprocesní právní vztah I. Zakladatelem nauky o civilněprocesním vztahu je Oskar Bülow (1868) Zakladatelem nauky o civilněprocesním vztahu je Oskar Bülow (1868) Se zahájením civilního řízení vzniká civilněprocesní právní vztah; tento vztah Se zahájením civilního řízení vzniká civilněprocesní právní vztah; tento vztah Je trojstranný (zahrnuje soud a obě procesní strany) Je trojstranný (zahrnuje soud a obě procesní strany) Charakteristickým znakem je mocenské postavení soudu Charakteristickým znakem je mocenské postavení soudu Trvá po celou dobu konkrétního procesu; v průběhu řízení prochází vývojovými fázemi Trvá po celou dobu konkrétního procesu; v průběhu řízení prochází vývojovými fázemi

31 Civilněprocesní právní vztah II. Pojem civilněprocesní právního vztahu umožňuje např. konstrukci procesního nástupnictví (nelze vstoupit do uskutečněných procesních úkonů, ale do právního vztahu) Pojem civilněprocesní právního vztahu umožňuje např. konstrukci procesního nástupnictví (nelze vstoupit do uskutečněných procesních úkonů, ale do právního vztahu) Právní mocí rozsudku se mezi spornými stranami zakládá další procesní vztah, který existuje vedle vztahu hmotněprávního, jenž byl v civilním řízení předmětem poznání Právní mocí rozsudku se mezi spornými stranami zakládá další procesní vztah, který existuje vedle vztahu hmotněprávního, jenž byl v civilním řízení předmětem poznání

32 Vzájemný poměr hmotněprávních a procesních vztahů Ve skutkově i právně opodstatněném rozhodnutí jsou procesní vztahy, založené pravomocným soudním rozhodnutím, ve vzájemném souladu s hmotněprávními vztahy, jež byly předmětem řízení (vztahy izomorfismu) Ve skutkově i právně opodstatněném rozhodnutí jsou procesní vztahy, založené pravomocným soudním rozhodnutím, ve vzájemném souladu s hmotněprávními vztahy, jež byly předmětem řízení (vztahy izomorfismu) Není-li soudní rozhodnutí v souladu s hmotněprávními poměry, z mocenskoprávní povahy soudního rozhodnutí vyplývá nadřazenost procesněprávních vztahů vztahům hmotněprávním Není-li soudní rozhodnutí v souladu s hmotněprávními poměry, z mocenskoprávní povahy soudního rozhodnutí vyplývá nadřazenost procesněprávních vztahů vztahům hmotněprávním

33 Dualita hmotněprávních a procesních vztahů Tato nadřazenost neznamená, že by právní mocí rozsudku, jímž je procesní vztah založen, zanikal hmotněprávní vztah Tato nadřazenost neznamená, že by právní mocí rozsudku, jímž je procesní vztah založen, zanikal hmotněprávní vztah Hmotněprávní vztah existuje i nadále vedle vztahu procesního (dualita obou druhů vztahů) Hmotněprávní vztah existuje i nadále vedle vztahu procesního (dualita obou druhů vztahů) Bude-li např. na základě mimořádného opravného prostředku zrušen rozsudek, odpadne tím ex tunc právní důvod existence procesního vztahu a prosazení hmotněprávního vztahu nebude nic bránit Bude-li např. na základě mimořádného opravného prostředku zrušen rozsudek, odpadne tím ex tunc právní důvod existence procesního vztahu a prosazení hmotněprávního vztahu nebude nic bránit

34 Část III. Právo na spravedlivý proces

35 Spravedlnost v soudním rozhodování Spravedlivá aplikace hmotného práva – Není součástí práva na spravedlivý proces Spravedlivé řízení – Výlučně procesní obsah – Podstatou není právo na úspěch v řízení, ale zachování určitých zásad (dílčích oprávnění) garantovaných ústavním pořádkem

36 Prameny Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – Aplikuje se ve věcech týkajících se občanských práv a závazků nebo trestních obvinění (autonomní výklad) – Judikatura ESLP Čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Hlava pátá Listiny základních práv a svobod

37 Komponenty práva na spravedlivý proces Právo na přístup k soudu Právo na účinné prostředky nápravy Organizační principy Principy týkající se průběhu řízení Přiměřená délka řízení

38 Organizační principy Nezávislost soudu Nestrannost soudu Princip zákonného soudce (včetně zřízení soudu zákonem)

39 Principy týkající se průběhu řízení Spravedlnost řízení (obecně) Princip plné jurisdikce Zásada rovnosti zbraní a zásady s ní související Právo být přítomen projednání vlastní věci Právo být slyšen Princip kontradiktornosti Ústavně konformní průběh dokazování Veřejnost a ústnost jednání Zásady týkající se rozhodnutí soudu

40 Právo na přístup k soudu Právo domáhat se ochrany svého práva u soudu Vztahuje se na – Žalobu – Opravné prostředky – Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí – Ústavní stížnost Při interpretaci ustanovení upravujících přístup k soudu je nutno se vyhnout – Přílišnému formalismu – Přílišné pružnosti Preference výkladu ve prospěch výkonu práva

41 Právo na přístup k soudu - omezení Omezení (lhůty, povinné zastoupení, soudní poplatky, zálohy, jistoty apod.) jsou přípustná pouze: – Nezasahují-li samotnou podstatu práva na přístup k soudu – Sledují-li legitimní cíl – Zachovávají-li přiměřený poměr mezi cílem a použitými prostředky Zákaz odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae) K zachování práva na přístup soudu slouží např. osvobození od soudního poplatku, bezplatné zastoupení advokátem

42 Spravedlnost řízení (obecně) Vždy se posuzuje, zda řízení bylo jako celek spravedlivé a zda v něm byly respektovány principy práva na spravedlivý proces Především je vyloučena – Svévole (např. nerespektování kogentní normy) – Přepjatý formalismus

43 Princip plné jurisdikce Rozhodnutí správních orgánů o občanských právech či závazcích nebo o trestních obviněních musí být přezkoumatelná soudy s plnou jurisdikcí Plná jurisdikce: – Přezkum rozhodnutí po právní i skutkové stránce – Možnost provádět dokazování – Moderace výše pokuty Část pátá OSŘ, správní soudnictví

44 Princip rovnosti zbraní Každá ze sporných stran musí mít přiměřenou možnost přednést svou záležitost za podmínek, které ji nestaví do podstatné nevýhody vůči protivníkovi § 18 odst. 1 OSŘ – stejné možnosti uplatnění práv Soud kupř. nemůže – Předvolat k jednání jenom jednu stranu – Nepřevzít podání učiněné jednou stranou – Nedoručit odvolacímu odpůrci odvolání proti procesnímu rozhodnutí (srov. § 210 odst. 1 OSŘ) – Rozlišovat mezi FO a PO z hlediska osvobození od SoP

45 Právo na právní pomoc Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy (i jinými orgány) Nemajetnost nesmí být překážkou přístupu ke spravedlnosti Ustanovení zástupce účastníku splňujícímu předpoklady osvobození od SoP (§ 30 OSŘ)

46 Právo na tlumočníka Každý účastník má právo jednat před soudem ve své mateřštině a soud je povinen ustanovit mu tlumočníka – Účastník musí dění před soudem rozumět – Iniciativa je na účastníku řízení Sporné, zda právo na tlumočníka se vztahuje pouze na ústní jednání, nebo i na písemný styk soudu s účastníkem; ÚS z čl. 37 odst. 4 Listiny dovodil užší výklad (Pl. ÚS – st. 20/05)

47 Právo být přítomen projednání vlastní věci (právo být slyšen) Každý účastník řízení má právo být osobně přítomen, bez ohledu na to, zda jeho přítomnost bude mít vliv na obsah rozhodnutí Je předpokladem realizace dalších procesních práv Předvolání k jednání nutno doručovat nejen zástupci, ale i účastníku Výjimkou je rozhodování v nepřítomnosti účastníka (§ 101 odst. 3 OSŘ)

48 Princip kontradiktornosti Účastník řízení – musí mít příležitost předložit každý důkaz nutný k tomu, aby prokázal své nároky – musí být seznámen s každým důkazem nebo stanoviskem, jejichž účelem je ovlivnit rozhodování soudu – musí mít možnost se k těmto důkazům nebo stanoviskům vyjádřit

49 Ústavně konformní průběh dokazování V rozporu s právem na spravedlivý proces jsou zejména případy – Důkazů získaných a použitých nezákonně – Opomenutých důkazů Nevypořádání se s důkazními návrhy Nehodnocení provedených důkazů – Svévolného hodnocení důkazů

50 Veřejnost jednání Význam – Ochrana před kabinetní justicí – Prostředek udržování důvěry veřejnosti v soudy K projednání věci je nutno zásadně nařídit jednání, jehož se bude moci účastnit i veřejnost – Postačí, proběhlo-li veřejné jednání v prvém stupni; odvolací a dovolací řízení pak může být neveřejné, odpovídá-li to jeho charakteru (např. posuzování pouze právních a nikoliv skutkových otázek) Účastník se může práva na veřejné projednání vzdát

51 Veřejné vyhlášení rozsudku Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně, i kdyby byl vynesen bez nařízení jednání nebo i kdyby byla veřejnost vyloučena Judikatura ESLP rozumí veřejným vyhlášením i uložení rozsudku v kanceláři soudu, kde je přístupný komukoliv Srov. § 49 odst. 11 SŘS

52 Odůvodnění rozhodnutí Rozhodnutí soudu musí být odůvodněno Nepožaduje se, aby se detailně vypořádalo s každým argumentem Rozsah odůvodnění závisí na povaze rozhodnutí – Např. v rozsudku se musí soud vypořádat se vším, co v řízení vyšlo najevo, včetně základní argumentace účastníků – Usnesení o odmítnutí dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ stačí odůvodnit jenom velmi stručně – Některá usnesení není třeba odůvodňovat vůbec (§ 169 odst. 2 OSŘ)

53 Předvídatelnost rozhodnutí Rozhodnutí nesmí být pro účastníky s ohledem na stav řízení překvapivé Má-li soud odlišný právní názor, musí jej stranám předestřít a umožnit jim doplnit svá tvrzení a důkazní návrhy Srov. § 118a OSŘ Problematická judikatura ÚS k zásadě dvouinstančnosti – Za porušení této zásady se dokonce považuje i potvrzení rozsudku I. stupně z jiného důvodu! (I. ÚS 122/05)

54 Přiměřená délka řízení Předcházelo-li správní řízení, počítá se lhůta od jeho zahájení Do celkové délky se započítává i řízení o ústavní stížnosti, i exekuce Kritéria – Složitost případu – Chování stěžovatele – Postup soudu – Význam předmětu řízení pro navrhovatele

55 Vnitrostátní prostředky nápravy průtahů v řízení Tzv. hierarchická stížnost na průtahy k předsedovi soudu podle § 164 ZSS Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a ZSS) Přiměřené zadostiučinění (§ 31a z. č. 82/1998 Sb.) – V penězích – Konstatování porušení práva

56 Část IV. Principy civilního procesu

57 Přehled zásad Zásada dispoziční x zásada oficiality Zásada dispoziční x zásada oficiality Zásada projednací x zásada vyšetřovací Zásada projednací x zásada vyšetřovací Zásada kontradiktornosti Zásada kontradiktornosti Princip jednoty řízení (arbitrárního pořádku) x princip koncentrace řízení Princip jednoty řízení (arbitrárního pořádku) x princip koncentrace řízení Zásada ústnosti Zásada ústnosti Zásada přímosti Zásada přímosti Zásada volného hodnocení dukazů x legální teorie důkazní Zásada volného hodnocení dukazů x legální teorie důkazní Zásada materiální pravdy x zásada formální pravdy Zásada materiální pravdy x zásada formální pravdy

58 Zásada dispoziční Řízení je v rukou účastníků, nikoliv soudu Řízení je v rukou účastníků, nikoliv soudu Účastníci mohou tzv. dispozičními úkony nakládat (disponovat): Účastníci mohou tzv. dispozičními úkony nakládat (disponovat): Řízením Řízením Předmětem řízení Předmětem řízení Dispoziční úkony, jimiž se nakládá řízením Dispoziční úkony, jimiž se nakládá řízením Žaloba, Zpětvzetí žaloby, Odvolání, Dovolání, Žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení Žaloba, Zpětvzetí žaloby, Odvolání, Dovolání, Žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení Dispozice předmětem řízení Dispozice předmětem řízení Vzájemná žaloba, Změna žaloby, Soudní smír Vzájemná žaloba, Změna žaloby, Soudní smír Dispoziční zásada se typicky uplatňuje ve sporném řízení; řízení lze zahájit jen na jejich návrh a pouze na jejich podáních závisí vymezení předmětu řízení Dispoziční zásada se typicky uplatňuje ve sporném řízení; řízení lze zahájit jen na jejich návrh a pouze na jejich podáních závisí vymezení předmětu řízení

59 Zásada oficiality Řízení je v rukou soudu Řízení je v rukou soudu Soud je oprávněn zahájit řízení z vlastního podnětu a stanovit jeho předmět Soud je oprávněn zahájit řízení z vlastního podnětu a stanovit jeho předmět Možnost účastníků činit dispoziční úkony je výrazně omezena Možnost účastníků činit dispoziční úkony je výrazně omezena Typicky se uplatňuje v řízení nesporném Typicky se uplatňuje v řízení nesporném

60 Zásada projednací Aktivita při zjišťování skutkového stavu je na sporných stranách; tato aktivita se týká Aktivita při zjišťování skutkového stavu je na sporných stranách; tato aktivita se týká Tvrzení rozhodných skutečností Tvrzení rozhodných skutečností Označování důkazů k prokázání tvrzených skutečností Označování důkazů k prokázání tvrzených skutečností Povinnost tvrzení – břemeno tvrzení Povinnost tvrzení – břemeno tvrzení Povinnost důkazní – břemeno důkazní Povinnost důkazní – břemeno důkazní Uplatňuje se typicky ve sporném řízení Uplatňuje se typicky ve sporném řízení

61 Zásada vyšetřovací Odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud; je jeho povinností zjistit rozhodné skutečnosti Odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud; je jeho povinností zjistit rozhodné skutečnosti Neuplatňují se břemeno tvrzení ani břemeno důkazní Neuplatňují se břemeno tvrzení ani břemeno důkazní Používá se ve věcech vyjmenovaných v § 120 odst. 2 OSŘ (především nespory) Používá se ve věcech vyjmenovaných v § 120 odst. 2 OSŘ (především nespory)

62 Zásada kontradiktornosti Dvojí význam: Dvojí význam: Vystihuje postavení stran ve sporném řízení coby vzájemných odpůrců; jejich protichůdných zájmů se využívá při zjišťování skutkového stavu (subjektivní odchylka jednoho bude korigována tvrzením druhého) Vystihuje postavení stran ve sporném řízení coby vzájemných odpůrců; jejich protichůdných zájmů se využívá při zjišťování skutkového stavu (subjektivní odchylka jednoho bude korigována tvrzením druhého) Právo účastníků (nejen sporného, ale i nesporného řízení) vyjádřit se ke všem skutečnostem, důkazům, návrhům a právním argumentům Právo účastníků (nejen sporného, ale i nesporného řízení) vyjádřit se ke všem skutečnostem, důkazům, návrhům a právním argumentům

63 Princip jednoty (jednotnosti) řízení Řízení tvoří jeden celek Řízení tvoří jeden celek Posloupnost procesních úkonů není stanovena, určuje ji soud Posloupnost procesních úkonů není stanovena, určuje ji soud Řízení není rozděleno na určité fáze, do kterých by se soustředila možnost činit určité úkony (např. při uplatnění této zásady může účastník předložit nový návrh i v odvolacím řízení) Řízení není rozděleno na určité fáze, do kterých by se soustředila možnost činit určité úkony (např. při uplatnění této zásady může účastník předložit nový návrh i v odvolacím řízení)

64 Zásada koncentrační V řízení jsou stanoveny určité úseky, v nichž je zapotřebí učinit určitý procesní úkon, jinak k němu soud nepřihlédne V řízení jsou stanoveny určité úseky, v nichž je zapotřebí učinit určitý procesní úkon, jinak k němu soud nepřihlédne Platná úprava koncentrace řízení v OSŘ ve sporných věcech: Platná úprava koncentrace řízení v OSŘ ve sporných věcech: Koncentrace zákonná (zejm. § 118b, § 205a) Koncentrace zákonná (zejm. § 118b, § 205a) Koncentrace soudcovská (§ 118c) Koncentrace soudcovská (§ 118c)

65 Zásada ústnosti a zásada písemnosti Zásada ústnosti – v procesu je relevantní pouze to, co účastníci před soudem přednesli ústně (např. klasický římský proces) Zásada ústnosti – v procesu je relevantní pouze to, co účastníci před soudem přednesli ústně (např. klasický římský proces) Zásada písemnosti – to, co nebylo podáno v listinné podobě, jako by neexistovalo (pozdní římský proces, kanonický proces) Zásada písemnosti – to, co nebylo podáno v listinné podobě, jako by neexistovalo (pozdní římský proces, kanonický proces) V současnosti se žádná z těchto zásad neuplatňuje ve vyhraněné podobě; v řízení se vyskytují jak písemná podání, tak i ústní přednesy V současnosti se žádná z těchto zásad neuplatňuje ve vyhraněné podobě; v řízení se vyskytují jak písemná podání, tak i ústní přednesy

66 Zásada přímosti Zásada přímosti v objektivním smyslu Zásada přímosti v objektivním smyslu Dokazování takovými důkazními prostředky, které umožňují co nejbezprostřednější poznání skutkového stavu Dokazování takovými důkazními prostředky, které umožňují co nejbezprostřednější poznání skutkového stavu Zásada přímosti v subjektivním smyslu Zásada přímosti v subjektivním smyslu Soud smí přihlédnout pouze k důkazům, které provedl, a pouze tyto důkazy může hodnotit Soud smí přihlédnout pouze k důkazům, které provedl, a pouze tyto důkazy může hodnotit

67 Zásada volného hodnocení důkazů Zákon neukládá soudci, jakou důkazní sílu (věrohodnost) má jednotlivým důkazním prostředkům přiznat Zákon neukládá soudci, jakou důkazní sílu (věrohodnost) má jednotlivým důkazním prostředkům přiznat Uplatňuje se v současném civilním procesu (ve feudálním procesu naopak platila legální teorie důkazní) Uplatňuje se v současném civilním procesu (ve feudálním procesu naopak platila legální teorie důkazní) § 132 OSŘ § 132 OSŘ

68 Zásada materiální pravdy Proces neklade žádné formální překážky zjišťování skutečného skutkového stavu Proces neklade žádné formální překážky zjišťování skutečného skutkového stavu Poskytnutí ochrany skutečným subjektivním právům je bezpochyby cílem civilního procesu; zjišťování skutkového stavu se však může dít pouze v souladu s principy a normami ovládajícími ten který druh civilního procesu Poskytnutí ochrany skutečným subjektivním právům je bezpochyby cílem civilního procesu; zjišťování skutkového stavu se však může dít pouze v souladu s principy a normami ovládajícími ten který druh civilního procesu

69 Část V. Subjekty civilního procesu

70 Přehled Procesní subjekty (subjekty řízení) Procesní subjekty (subjekty řízení) Orgány pověřené poskytováním ochrany Orgány pověřené poskytováním ochrany Soud Soud Rozhodce, rozhodčí soud Rozhodce, rozhodčí soud Účastníci řízení Účastníci řízení Zvláštní subjekty řízení Zvláštní subjekty řízení Subjekty hájící veřejný zájem, popř. jiný zájem, odlišný od zájmu účastníku (např. státní zastupitelství) Subjekty hájící veřejný zájem, popř. jiný zájem, odlišný od zájmu účastníku (např. státní zastupitelství) Subjekty vykonávající pomocné funkce (např. správce konkursní podstaty, správce dědictví, správce podniku) Subjekty vykonávající pomocné funkce (např. správce konkursní podstaty, správce dědictví, správce podniku) Osoby zúčastněné na řízení Osoby zúčastněné na řízení

71 Soudy

72 Soustava civilních soudů Nejvyšší soud Vrchní soudy Krajské soudy Okresní soudy

73 Pravomoc Pravomoc soudů – okruh věcí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat Pravomoc soudů – okruh věcí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat Civilní Civilní Trestní Trestní Správní Správní Ústavní Ústavní Civilní pravomoc soudu – okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny rozhodovat v civilním řízení soudním Civilní pravomoc soudu – okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny rozhodovat v civilním řízení soudním

74 Civilní pravomoc § 7 OSŘ § 7 OSŘ Civilní pravomoc se vztahuje na: Civilní pravomoc se vztahuje na: Soukromoprávní spory Soukromoprávní spory Jiné právní věci Jiné právní věci Soukromoprávní povahy (nesporná řízení) Soukromoprávní povahy (nesporná řízení) Veřejnoprávní povahy (např. detenční řízení podle § 200o) Veřejnoprávní povahy (např. detenční řízení podle § 200o)

75 Rozšíření a zúžení pravomoci Rozšíření civilní soudní pravomoci – oprávnění a povinnost soudu rozhodovat i v jiných než soukromoprávních věcech, tj. v záležitostech veřejného práva (např. detenční řízení podle § 200o) Rozšíření civilní soudní pravomoci – oprávnění a povinnost soudu rozhodovat i v jiných než soukromoprávních věcech, tj. v záležitostech veřejného práva (např. detenční řízení podle § 200o) Zúžení civilní soudní pravomoci – její (zákonné) vyloučení pro některé záležitosti, které by do ní jinak patřily Zúžení civilní soudní pravomoci – její (zákonné) vyloučení pro některé záležitosti, které by do ní jinak patřily rozhodčí řízení rozhodčí řízení katastr nemovitostí katastr nemovitostí rozhodování správních orgánů v soukromoprávních věcech (např. o námitkách proti vyřízení reklamace vznesené proti vyúčtování poskytnutých služeb elektronických komunikací) rozhodování správních orgánů v soukromoprávních věcech (např. o námitkách proti vyřízení reklamace vznesené proti vyúčtování poskytnutých služeb elektronických komunikací)

76 Dělená a výlučná pravomoc dělená pravomoc – soudnímu řízení musí obligatorně předcházet řízení u jiného orgánu (§ 8); podmínkou soudního řízení je bezúspěšnost předchozího řízení dělená pravomoc – soudnímu řízení musí obligatorně předcházet řízení u jiného orgánu (§ 8); podmínkou soudního řízení je bezúspěšnost předchozího řízení výlučná pravomoc – předmět řízení nelze posoudit v řízení jiném, a to ani jako otázku prejudiciální výlučná pravomoc – předmět řízení nelze posoudit v řízení jiném, a to ani jako otázku prejudiciální posouzení ústavnosti zákona Ústavním soudem [§ 109 odst. 1 písm. c) OSŘ] posouzení ústavnosti zákona Ústavním soudem [§ 109 odst. 1 písm. c) OSŘ] posouzení, zda byl spáchán trestný čin, přestupek či jiný správní delikt, a kdo jej spáchal (§ 135 odst. 1 OSŘ) posouzení, zda byl spáchán trestný čin, přestupek či jiný správní delikt, a kdo jej spáchal (§ 135 odst. 1 OSŘ) otázky osobního stavu otázky osobního stavu tam, kde má soud rozhodnout konstitutivně tam, kde má soud rozhodnout konstitutivně

77 Zkoumání pravomoci Pravomoc je jednou z procesních podmínek Pravomoc je jednou z procesních podmínek Soud ji proto zkoumá kdykoli za řízení Soud ji proto zkoumá kdykoli za řízení Rozhodnutí věci nenáležející do pravomoci soudu je důvodem žaloby pro zmatečnost Rozhodnutí věci nenáležející do pravomoci soudu je důvodem žaloby pro zmatečnost Nedostatek pravomoci vyvolá zastavení řízení a postoupení věci příslušnému správnímu orgánu (účinky spojené s podáním žaloby, např. stavení lhůt, zůstávají zachovány) Nedostatek pravomoci vyvolá zastavení řízení a postoupení věci příslušnému správnímu orgánu (účinky spojené s podáním žaloby, např. stavení lhůt, zůstávají zachovány) Nesouhlasí-li správní orgán s postoupením věci, je povinen podat návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu o pravomoc; o něm rozhodne na základě zákona č. 131/2002 Sb. tzv. konfliktní senát Nesouhlasí-li správní orgán s postoupením věci, je povinen podat návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu o pravomoc; o něm rozhodne na základě zákona č. 131/2002 Sb. tzv. konfliktní senát

78 Příslušnost - přehled Příslušnost určuje konkrétní soud, který se má věcí zabývat (z civilní pravomoci pouze obecně vyplývá, které věci projednávají a rozhodují soudy v civilním řízení soudním) Příslušnost určuje konkrétní soud, který se má věcí zabývat (z civilní pravomoci pouze obecně vyplývá, které věci projednávají a rozhodují soudy v civilním řízení soudním) Druhy: Druhy: Věcná příslušnost Věcná příslušnost Místní příslušnost Místní příslušnost Funkční příslušnost Funkční příslušnost Kauzální příslušnost Kauzální příslušnost

79 Perpetuatio fori Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení Jejich pozdější změna nemá na příslušnost vliv (výjimkou je institut přenesení příslušnosti, např. § 177 odst. 2 ve věcech péče soudu o nezletilé) Jejich pozdější změna nemá na příslušnost vliv (výjimkou je institut přenesení příslušnosti, např. § 177 odst. 2 ve věcech péče soudu o nezletilé)

80 Věcná příslušnost Věcná příslušnost – určuje soudy (článek soudní soustavy), které jsou příslušné projednat a rozhodnout věc jako soudy I. stupně [resp. který druh soudu (okresní, krajský, vrchní, nejvyšší) má věc projednat a rozhodnout] Věcná příslušnost – určuje soudy (článek soudní soustavy), které jsou příslušné projednat a rozhodnout věc jako soudy I. stupně [resp. který druh soudu (okresní, krajský, vrchní, nejvyšší) má věc projednat a rozhodnout] kritéria: kritéria: ratio valoris – hodnota sporu ratio valoris – hodnota sporu ratio causae – povaha věci ratio causae – povaha věci

81 Věcná příslušnost II. Nestanoví-li zákon jinak, jsou zásadně věcně příslušné v prvním stupni okresní soudy Nestanoví-li zákon jinak, jsou zásadně věcně příslušné v prvním stupni okresní soudy Krajské soudy jsou příslušné ve věcech uvedených v § 9 odst. 2 až 4: Krajské soudy jsou příslušné ve věcech uvedených v § 9 odst. 2 až 4: Nehmotné statky Nehmotné statky Sociální práva Sociální práva Některé pracovní záležitosti Některé pracovní záležitosti Záležitosti týkající se cizího státu Záležitosti týkající se cizího státu Obchodní věci Obchodní věci Insolvenční řízení a incidenční spory Insolvenční řízení a incidenční spory

82 Zkoumání věcné příslušnosti Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoliv za řízení; jde o jednu z procesních podmínek Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoliv za řízení; jde o jednu z procesních podmínek O věcné příslušnosti rozhoduje výlučně vrchní (Nejvyšší) soud O věcné příslušnosti rozhoduje výlučně vrchní (Nejvyšší) soud

83 Místní příslušnost místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi soudy stejného článku soudní soustavy místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi soudy stejného článku soudní soustavy obecná místní příslušnost obecná místní příslušnost zvláštní místní příslušnost zvláštní místní příslušnost na výběr daná na výběr daná výlučná výlučná § 88 § 88 § 89 (místní příslušnost k řízení o spojených věcech a o vzájemné žalobě) § 89 (místní příslušnost k řízení o spojených věcech a o vzájemné žalobě) prorogace v obchodních věcech (§ 89a) prorogace v obchodních věcech (§ 89a)

84 Zkoumání místní příslušnosti místní příslušnost soud zkoumá jenom předtím, než začne jednat o věci samé místní příslušnost soud zkoumá jenom předtím, než začne jednat o věci samé vysloví-li soud svou místní nepříslušnost, postoupí věc soudu místně příslušnému; nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží věc k rozhodnutí svému nadřízenému soudu vysloví-li soud svou místní nepříslušnost, postoupí věc soudu místně příslušnému; nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží věc k rozhodnutí svému nadřízenému soudu účastník může namítnout místní nepříslušnost nejpozději při svém prvním úkonu; později uplatněnou námitku soud usnesením zamítne (§ 105 odst. 4) účastník může namítnout místní nepříslušnost nejpozději při svém prvním úkonu; později uplatněnou námitku soud usnesením zamítne (§ 105 odst. 4)

85 Funkční příslušnost Funkční příslušnost – určuje, který soud rozhoduje o opravných prostředcích (§ 10, § 10a) Funkční příslušnost – určuje, který soud rozhoduje o opravných prostředcích (§ 10, § 10a) O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu rozhoduje krajský soud O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu rozhoduje krajský soud O odvolání proti rozhodnutí krajského soudu rozhoduje vrchní soud O odvolání proti rozhodnutí krajského soudu rozhoduje vrchní soud O dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (vrchního i krajského) rozhoduje Nejvyšší soud O dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (vrchního i krajského) rozhoduje Nejvyšší soud O žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu zásadně rozhoduje soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni (§ 235a) O žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu zásadně rozhoduje soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni (§ 235a)

86 Kauzální příslušnost Svěřuje projednávání věcí určitého druhu k tomu účelu zvláště určeným soudům, které však zůstávají součástí dané soudní soustavy Svěřuje projednávání věcí určitého druhu k tomu účelu zvláště určeným soudům, které však zůstávají součástí dané soudní soustavy Dříve Krajské obchodní soudy Dříve Krajské obchodní soudy Nyní příslušnost Městského soudu v Praze ve věcech průmyslového vlastnictví podle § 6 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Nyní příslušnost Městského soudu v Praze ve věcech průmyslového vlastnictví podle § 6 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

87 Obsazení soudu V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje samosoudce, vyjma pracovních věcí, v nichž rozhoduje senát V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje samosoudce, vyjma pracovních věcí, v nichž rozhoduje senát Krajský soud je obsazen Krajský soud je obsazen při rozhodování v I. stupni samosoudcem při rozhodování v I. stupni samosoudcem při rozhodování o odvolání senátem při rozhodování o odvolání senátem Vrchní soudy i Nejvyšší soud rozhodují vždy v senátech Vrchní soudy i Nejvyšší soud rozhodují vždy v senátech Nesprávné obsazení soudu (vyjma případů, kdy namísto samosoudce rozhodoval senát), je odvolacím důvodem i důvodem žaloby pro zmatečnost Nesprávné obsazení soudu (vyjma případů, kdy namísto samosoudce rozhodoval senát), je odvolacím důvodem i důvodem žaloby pro zmatečnost

88 Účastníci řízení

89 Základní otázky Kdo je účastníkem konkrétního řízení? Kdo je účastníkem konkrétního řízení? Je účastník způsobilý být účastníkem a má procesní způsobilost? Je účastník způsobilý být účastníkem a má procesní způsobilost? Je účastník věcně legitimován? Je účastník věcně legitimován?

90 1) Kdo je účastníkem řízení?

91 Definice účastníků řízení 1. definice: účastníky jsou žalobce a žalovaný 1. definice: účastníky jsou žalobce a žalovaný Platí ve sporném řízení (§ 90) Platí ve sporném řízení (§ 90) 2. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 94 odst. 1) 2. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 94 odst. 1) Platí pro nesporná řízení, která lze zahájit i bez návrhu Platí pro nesporná řízení, která lze zahájit i bez návrhu 3. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje 3. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje

92 a) Účastníci sporného řízení

93 Definice účastníků (§ 90) Účastníci sporného řízení = procesní strany Účastníci sporného řízení = procesní strany Strana žalující Strana žalující Strana žalovaná Strana žalovaná Princip dvou stran v kontradiktorním postavení Princip dvou stran v kontradiktorním postavení V každém sporu jsou jenom 2 strany V každém sporu jsou jenom 2 strany Zákaz sporu se sebou samým (např. žalovaný se stane dědicem žalobce) Zákaz sporu se sebou samým (např. žalovaný se stane dědicem žalobce)

94 Formální pojetí účastenství Strany jsou určeny ryze formálně (procesně) a nezávisle na hmotném právu Strany jsou určeny ryze formálně (procesně) a nezávisle na hmotném právu žalobcem je ten, kdo podává žalobu žalobcem je ten, kdo podává žalobu žalovaným ten, koho žalobce označil v žalobě žalovaným ten, koho žalobce označil v žalobě Hmotněprávní vztah není předpokladem účastenství; materiální pojetí účastenství ve sporu bylo překonáno na přelomu 19. a 20. stol. Hmotněprávní vztah není předpokladem účastenství; materiální pojetí účastenství ve sporu bylo překonáno na přelomu 19. a 20. stol.

95 Procesní společenství Podle toho, na které straně je několik účastníků Podle toho, na které straně je několik účastníků Aktivní společenství Aktivní společenství Pasivní společenství Pasivní společenství Obapolné společenství Obapolné společenství Podle povahy práv a povinností mezi účastníky Podle povahy práv a povinností mezi účastníky Samostatné společenství (§ 91 odst. 1) Samostatné společenství (§ 91 odst. 1) Nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2) Nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2)

96 Vedlejší účastenství (intervence) Vedlejším účastníkem je třetí osoba Vedlejším účastníkem je třetí osoba Tato osoba má sama právní zájem na vítězství strany, kterou podporuje Tato osoba má sama právní zájem na vítězství strany, kterou podporuje Např. riziko regresu Např. riziko regresu Procesní stranu podporuje svou procesní činností Procesní stranu podporuje svou procesní činností Nesmí odporovat procesním úkonům hlavní strany Nesmí odporovat procesním úkonům hlavní strany

97 Hlavní intervence (§ 91a) Probíhá-li spor o určité právo nebo věc mezi dvěma osobami, může proti oběma podat žalobu třetí osoba, která má zato, že právo či věc patří jí Probíhá-li spor o určité právo nebo věc mezi dvěma osobami, může proti oběma podat žalobu třetí osoba, která má zato, že právo či věc patří jí V intervenčním procesu je třetí osoba žalobcem, na straně žalované vzniká procesní společenství účastníků řízení základního procesu V intervenčním procesu je třetí osoba žalobcem, na straně žalované vzniká procesní společenství účastníků řízení základního procesu Vyhoví-li soud hlavnímu intervenientovi, zamítne žalobu ze základního procesu Vyhoví-li soud hlavnímu intervenientovi, zamítne žalobu ze základního procesu

98 b) Účastníci nesporného řízení

99 2. Definice (§ 94 odst. 1) Účastníky jsou Účastníky jsou navrhovatel a navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno; ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno; účastníky řízení o určení neplatnosti manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, jsou pouze manželé účastníky řízení o určení neplatnosti manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, jsou pouze manželé Platí pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu (viz § 81 odst. 1); je-li však v tomto řízení okruh účastníků výslovně vymezen, má tato úprava přednost (např. dědické řízení) Platí pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu (viz § 81 odst. 1); je-li však v tomto řízení okruh účastníků výslovně vymezen, má tato úprava přednost (např. dědické řízení)

100 Změny v účastenství (§ 94 odst. 3 a 4) Neúčastní-li se řízení ten, o jehož právech a povinnostech se jedná, soud jej přibere do řízení jako účastníka Neúčastní-li se řízení ten, o jehož právech a povinnostech se jedná, soud jej přibere do řízení jako účastníka Účastní-li se naopak někdo, o jehož práva a povinnosti v řízení nejde, soud jeho účast ukončí Účastní-li se naopak někdo, o jehož práva a povinnosti v řízení nejde, soud jeho účast ukončí Účastenství se odvozuje od hmotného práva; to je možné jenom v nesporech, ve sporném řízení je to zcela vyloučeno Účastenství se odvozuje od hmotného práva; to je možné jenom v nesporech, ve sporném řízení je to zcela vyloučeno

101 3. Definice (§ 94 odst. 2) Účastníky jsou Účastníky jsou navrhovatel a navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje ti, které zákon za účastníky označuje Okruh účastníků je vymezen zákonem (např. dědické řízení, osvojení, úschovy, povolení uzavřít manželství) Okruh účastníků je vymezen zákonem (např. dědické řízení, osvojení, úschovy, povolení uzavřít manželství) Mimo rámec nesporného nalézacího řízení se této definice využívá i v Mimo rámec nesporného nalézacího řízení se této definice využívá i v Řízení podle části páté OSŘ (§ 250a) Řízení podle části páté OSŘ (§ 250a) Řízení o výkon rozhodnutí (§ 255) Řízení o výkon rozhodnutí (§ 255) Insolvenčním řízení (§ 14 odst. 1 IZ) Insolvenčním řízení (§ 14 odst. 1 IZ)

102 2) Způsobilost účastníků

103 Způsobilost být účastníkem řízení Způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) má Způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) má Ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem podle hmotného práva (viz § 7 OZ, § 6 a § 10 ZP), tj. Ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem podle hmotného práva (viz § 7 OZ, § 6 a § 10 ZP), tj. FO (včetně nascitura) a PO FO (včetně nascitura) a PO Ten, komu ji zákon přiznává (třebaže není subjektem práva) Ten, komu ji zákon přiznává (třebaže není subjektem práva) Např. správce daně Např. správce daně

104 Zkoumání způsobilosti být účastníkem řízení Procesní podmínka Procesní podmínka Nedostatek způsobilosti být účastníkem je neodstranitelným nedostatkem procesní podmínky  zastavení řízení Nedostatek způsobilosti být účastníkem je neodstranitelným nedostatkem procesní podmínky  zastavení řízení Dojde-li k její ztrátě v průběhu řízení, je v určitých případech možné procesní nástupnictví (§ 107) Dojde-li k její ztrátě v průběhu řízení, je v určitých případech možné procesní nástupnictví (§ 107)

105 Procesní způsobilost Způsobilost vést proces sám nebo prostřednictvím zvoleného zástupce, tj. způsobilost před soudem účinně samostatně jednat (tj. činit procesní úkony) Způsobilost vést proces sám nebo prostřednictvím zvoleného zástupce, tj. způsobilost před soudem účinně samostatně jednat (tj. činit procesní úkony) Účastník má procesní způsobilost v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům podle hmotného práva (§ 8 a násl. OZ, § 6 a § 10 ZP) Účastník má procesní způsobilost v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům podle hmotného práva (§ 8 a násl. OZ, § 6 a § 10 ZP) Výjimečně Výjimečně Má procesní způsobilost i ten, kdo není hmotněprávně způsobilý (např. § 186 odst. 3) Má procesní způsobilost i ten, kdo není hmotněprávně způsobilý (např. § 186 odst. 3) Ten, kdo je hmotněprávně způsobilý, nemá procesní způsobilost (§ 23) Ten, kdo je hmotněprávně způsobilý, nemá procesní způsobilost (§ 23)

106 Zkoumání procesní způsobilosti Podmínka řízení Podmínka řízení Nedostatek lze odstranit: soud je povinen zajistit, aby nezpůsobilý účastník byl zastoupen Nedostatek lze odstranit: soud je povinen zajistit, aby nezpůsobilý účastník byl zastoupen Zákonným zástupcem (§ 22) nebo Zákonným zástupcem (§ 22) nebo Opatrovníkem (§ 176, § 192, § 29) Opatrovníkem (§ 176, § 192, § 29)

107 3) Věcná legitimace

108 Věcná legitimace Aktivní věcná legitimace – žalobce je nositelem subjektivního hmotného práva, které u soudu uplatnil Aktivní věcná legitimace – žalobce je nositelem subjektivního hmotného práva, které u soudu uplatnil Pasivní věcná legitimace – žalovaný je nositelem subjektivní povinnosti, které se po něm žalobce domáhá nebo která má být určena Pasivní věcná legitimace – žalovaný je nositelem subjektivní povinnosti, které se po něm žalobce domáhá nebo která má být určena

109 Nedostatek věcné legitimace Věcná legitimace ve sporném řízení není podmínkou řízení ani předpokladem účastenství  její nedostatek nevede k zastavení řízení Věcná legitimace ve sporném řízení není podmínkou řízení ani předpokladem účastenství  její nedostatek nevede k zastavení řízení Věcná legitimace je předpokladem důvodnosti (úspěšnosti) žaloby; není-li dána věcná legitimace, soud žalobu zamítne (jde o meritorní, nikoliv procesní rozhodnutí) Věcná legitimace je předpokladem důvodnosti (úspěšnosti) žaloby; není-li dána věcná legitimace, soud žalobu zamítne (jde o meritorní, nikoliv procesní rozhodnutí)

110 Část VI. Sporné řízení u soudu I. stupně

111 Zahájení řízení Dnem, kdy soudu došla žaloba Dnem, kdy soudu došla žaloba Druhy žalob Druhy žalob Na plnění Na plnění Statusové (ve věcech osobního stavu) Statusové (ve věcech osobního stavu) Určovací Určovací Pravotvorné Pravotvorné Náležitosti žaloby Náležitosti žaloby Obecné (§ 42 odst. 4) Obecné (§ 42 odst. 4) Zvláštní (§ 79 odst. 1) Zvláštní (§ 79 odst. 1)

112 Účinky zahájení řízení Procesní Procesní Vznik procesního vztahu Vznik procesního vztahu Vznik překážky litispendence Vznik překážky litispendence Perpetuatio fori Perpetuatio fori Hmotněprávní Hmotněprávní Stavení běhu promlčecí lhůty (§ 112 OZ) Stavení běhu promlčecí lhůty (§ 112 OZ)

113 Přidělení věci Došlou žalobu Došlou žalobu zapíše vedoucí soudních kanceláří do rejstříku, zapíše vedoucí soudních kanceláří do rejstříku, přidělí ji spisovou značku a přidělí ji spisovou značku a v souladu s rozvrhem práce ji přidělí některému soudci (zásada zákonného soudce) v souladu s rozvrhem práce ji přidělí některému soudci (zásada zákonného soudce)

114 Příprava jednání I. Zkoumání procesních podmínek Zkoumání procesních podmínek Na straně soudu Na straně soudu Pravomoc Pravomoc Příslušnost Příslušnost Na straně účastníků Na straně účastníků Způsobilost být účastníkem řízení Způsobilost být účastníkem řízení Procesní způsobilost Procesní způsobilost Průkaz plné moci Průkaz plné moci Věcných procesních podmínek Věcných procesních podmínek Existence návrhu na zahájení řízení Existence návrhu na zahájení řízení Zaplacení soudního poplatku Zaplacení soudního poplatku Negativních procesních podmínek Negativních procesních podmínek Překážka litispendence Překážka litispendence Překážka věci pravomocně rozhodnuté Překážka věci pravomocně rozhodnuté

115 Příprava jednání II. Odstraňování vad žaloby (§ 43 odst. 2) Odstraňování vad žaloby (§ 43 odst. 2) Soud doručí žalobu žalovanému a vyzve jej, aby se ve věci písemně vyjádřil; výzva může být Soud doručí žalobu žalovanému a vyzve jej, aby se ve věci písemně vyjádřil; výzva může být prostá [§ 114a odst. 2 písm. a)] prostá [§ 114a odst. 2 písm. a)] kvalifikovaná (§ 114b); nevyjádří-li se  rozsudek na základě fikce uznání nároku kvalifikovaná (§ 114b); nevyjádří-li se  rozsudek na základě fikce uznání nároku Soud doručí vyjádření k žalobě žalobci a uvědomí jej o možnosti podat repliku Soud doručí vyjádření k žalobě žalobci a uvědomí jej o možnosti podat repliku

116 Příprava jednání III. První rok První rok Pokus o smír Pokus o smír Stanovení programu sporu Stanovení programu sporu Obstarání důkazních prostředků Obstarání důkazních prostředků Stanovení termínu jednání Stanovení termínu jednání

117 Jednání I. Zapisovatelka vyvolá věc a vyzve účastníky a jejich zástupce ke vstupu do jednací síně Zapisovatelka vyvolá věc a vyzve účastníky a jejich zástupce ke vstupu do jednací síně Soudce ověří osobní data osob zúčastněných na jednání Soudce ověří osobní data osob zúčastněných na jednání Soudce zahájí jednání Soudce zahájí jednání Soudce zjistí aktuální stanoviska stran (např. zda žalobce trvá na žalobě nebo ji bere zpět, zda žalovaný nárok neuznává) Soudce zjistí aktuální stanoviska stran (např. zda žalobce trvá na žalobě nebo ji bere zpět, zda žalovaný nárok neuznává) Soudce případně ještě jednou učiní dotaz, zda strany nevyřeší spor smírně Soudce případně ještě jednou učiní dotaz, zda strany nevyřeší spor smírně

118 Jednání II. Žalobce přednese žalobu nebo sdělí její obsah Žalobce přednese žalobu nebo sdělí její obsah Žalovaný přednese vyjádření k žalobě nebo sdělí její obsah Žalovaný přednese vyjádření k žalobě nebo sdělí její obsah Soudce sdělí výsledky přípravy jednání Soudce sdělí výsledky přípravy jednání Soudce uvede, Soudce uvede, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která zůstala sporná a která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která zůstala sporná a které důkazy provede které důkazy provede Provádění důkazů Provádění důkazů

119 Jednání III. Poučení o důsledcích zákonné koncentrace Poučení o důsledcích zákonné koncentrace Závěrečné řeči Závěrečné řeči Porada senátu, případně přerušení jednání v samosoudcovské věci Porada senátu, případně přerušení jednání v samosoudcovské věci Vyhlášení rozsudku Vyhlášení rozsudku Soudce vyzve sporné strany, aby se vyjádřily, zda se vzdávají odvolání Soudce vyzve sporné strany, aby se vyjádřily, zda se vzdávají odvolání Ukončení jednání Ukončení jednání

120 Rozsudek Druhy Druhy Na plnění, statusové, určovací Na plnění, statusové, určovací Konstitutivní, deklaratorní Konstitutivní, deklaratorní Konečné, částečné, mezitímní Konečné, částečné, mezitímní Rozsudek pro uznání, rozsudek pro zmeškání Rozsudek pro uznání, rozsudek pro zmeškání Náležitosti - § 157 Náležitosti - § 157 Právní moc - § 159, § 159a Právní moc - § 159, § 159a Vykonatelnost - § 160 a násl. Vykonatelnost - § 160 a násl.

121 Část VII. Opravná řízení

122 Opravné systémy Apelační  Přezkum skutkových i právních otázek  Potvrzení, změna nebo zrušení napadeného rozhodnutí  Úplná x neúplná apelace Kasační  Přezkum právních otázek  Potvrzení nebo zrušení přezkoumávaného rozhodnutí Revizní  Přezkum právních otázek  Napadené rozhodnutí lze nejen zrušit, ale i změnit

123 Opravné prostředky Podle kritéria právní moci napadeného rozhodnutí  Řádné Odvolání  Mimořádné Dovolání Žaloba na obnovu řízení Žaloba pro zmatečnost

124 Odvolání

125 Podmínky přípustnosti odvolání Objektivní  Existence nepravomocného rozhodnutí soudu I. stupně  Přípustnost odvolání (§ 202)  Napadení výroku rozhodnutí  Dodržení odvolací lhůty Subjektivní – podání odvolání k tomu legitimovaným subjektem

126 Náležitosti a účinky odvolání Náležitosti odvolání (§ 205), mj.  Rozsah napadení  Odvolací důvody (omezení novot ve sporech) Účinky odvolání  Suspenzivní  Devolutivní

127 Řízení a rozhodnutí o odvolání Soud I. stupně  Přípravné úkony  Odmítnutí opožděného odvolání Odvolací soud  Provádí vlastní přezkum (zásadní vázanost odvoláním)  O odvolání rozhodne tak, že Odvolání odmítne Rozhodnutí soudu I. stupně potvrdí Rozhodnutí soudu I. stupně změní Rozhodnutí soudu I. stupně zruší

128 Dovolání

129 Základní charakteristika dovolání Mimořádný opravný prostředek Napadá se jím rozhodnutí odvolacího soudu Náprava převážně právních vad Kasační princip Účel  Ochrana subjektivních práv  Sjednocování judikatury

130 Přípustnost dovolání Komplikovaná – viz § 236 až § 239 Přípustnost dovolání proti meritornímu rozhodnutí odvolacího soudu – založena na vztahu rozhodnutí soudu I. a II. Stupně  Diformita  Skrytá diformita  Potvrzující rozhodnutí, řeší-li otázku zásadního právního významu Problém – nepřípustnost dovolání ve věcech zákona o rodině

131 Řízení a rozhodnutí o dovolání Soud I. stupně  Přípravné úkony  Odmítnutí opožděného odvolání Dovolací soud o dovolání rozhodne tak, že  Řízení zastaví  Dovolání odmítne  Dovolání zamítne  Zruší napadené rozhodnutí

132 Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost

133 Žaloba na obnovu řízení Lze jí napadnout meritorní rozhodnutí  jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které účastník bez své viny nemohl použít v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;  lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení, pokud mohou přivodit pro účastníka příznivější rozhodnutí ve věci

134 Žaloba pro zmatečnost Slouží k odstranění nedostatku nejtěžších procesních vad, tzv. zmatečností, např.  Nedostatek některých procesních podmínek  Rozhodování vyloučeným soudcem nebo nesprávně obsazeným soudem  Trestný čin soudce  Odnětí možnosti jednat před soudem Lze jím napadnout též usnesení o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení


Stáhnout ppt "Občanské právo procesní. Obsah I. Soudnictví I. Soudnictví II. Civilní proces a civilní právo procesní II. Civilní proces a civilní právo procesní III."

Podobné prezentace


Reklamy Google