Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes David Kachlík.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes David Kachlík."— Transkript prezentace:

1 Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes David Kachlík

2 Odilo Redon

3 Očnice = Orbita tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad kostěné ohraničení aditus x apex 10 otvorů + obsah m. orbitalis Mülleri – hladký sval ve fissura orbitalis inferior obsah: oční koule, svaly, tukové těleso a přídatné orgány

4 Očnice – kostěné stěny

5 kraniálně: pars orbitalis o. frontalis (fovea trochlearis + spina trochlearis, incisura/foramen frontalis/supraorbitalis, fossa glandulae lacrimalis), ala minor o. sphenoidalis (fissura orbitalis sup.) mediálně: processus frontalis maxillae (fossa sacci lacrimalis), os lacrimale, lamina orbitalis o. ethmoidalis (foramen ethmoidalis ant. et post.), ala minor o. sphenoidalis laterálně: facies orbitalis o. zygomatici (foramen zygomaticoorbitale), facies orbitalis alae majoris o. sphenoidalis

6 Očnice – kostěné stěny kaudálně: facies orbitalis o. zygomatici, facies orbitalis corporis maxillae (sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis inf.), processus orbitalis o. palatini aditus orbitae → apex orbitae orbita je rozdělena myšlenými rovinami na 3 etáže

7 Očnice – okolní struktury okolní struktury: mediálně: cellulae ethmoidales (za tenkou lamina orbitalis ossis ethmoidalis) kaudálně: sinus maxillaris kraniálně: fossa cerebri anterior dorzálně: sinus cavernosus + fossa pterygopalatina

8 Zrakové ústrojí oční koule = bulbus oculi přídatná oční ústrojí = structurae accessoriae/pertinentes oculi topografie – regio orbitalis vývoj zrakového ústrojí

9 Oční koule tunica fibrosa (externa) tunica vasculosa (media) tunica interna (nervosa) sklivec (corpus vitreum) + čočka (lens)

10 Oční koule polus anterior, posterior equator (rovník) x meriadiani (poledníky) axis bulbi externus, internus axis opticus (= „linea visus“)

11 Tunica fibrosa (externa) bělima (sclera) rohovka (cornea)

12 Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera 5/6 povrchu neprůhledná vrstva hustého kolagenního vaziva a méně četných elastických vláken a fibroblastů tloušťka: 0,4 mm (kolem rovníku) → 1 mm (dorzálně) do vnější vrstvy se upínají šlachy 6 okohybných svalů tvoří ochranný obal hlubších oddílů a pevnou oporu pro úpon šlach okohybných svalů

13 Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera vrstvy bělimy: lamina episcleralis –tenká vrstva řídkého vaziva spojuje oční kouli s vagina bulbi, obsahuje cévy substantia propria sclerae –hustá síť silných kolagenních vláken lamina fusca sclerae (= lamina suprachoroidea) –fibroblasty a melanocyty

14 Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera reticulum trabeculare / ligamentum pectinatum anguli iridocornealis (Fontanovy prostory) –vazivo s prostory mezi sinus venosus sclerae a přední komorou calcar sclerae –výběžek bělimy mezi sinus venosus sclerae a řasnaté těleso sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) – oválný kruhový kanál pro odtok komorové tekutiny sulcus sclerae –mělký žlábek v místě sklerokorneální spojení (nad limbus corneae), –není dostatečně očišťován při mrkání („mrtvý prostor“) → možnost šíření infekce na rohovku lamina cribrosa sclerae – dorzálně –vstup vláken n. opticus anulus scleralis –vazivový kruh kolem vstupu n. opticus, viditelný na oční pozadí kolem slepé skvrny

15

16 Rohovka = Cornea dokonale průhledná, ventrálně konvexní fyziologický astigmatizmus – svisle 11 mm a vodorovně 12 mm (do 0,5 dioptrií) optická mohutnost přibližně +43 dioptrií bezcévná (ani krevní, ani mízní cévy), živí ji difúze z vlásečnic bělimy a spojivky a z komorového moku obsahuje 78 % vody, kolagen a keratansulfát limbus corneae – klínovitě přihrocený okraj, spojení s bělimou vertex corneae – nejtenčí a nejventrálnější místo rohovky (555 μm)

17 Rohovka – vrstvy 5 vrstev epithelium anterius corneae –vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel lamina limitans anterior –Bowmanova membrána substantia propria corneae lamina limitans posterior –Descemetova membrán epithelium posterius corneae –jednovrstevný plochý

18

19 Rohovka – vrstvy Epithelium anterius corneae vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel –obvykle 5 vrstev, 70 µm velká regenerační schopnost (6-denní cyklus), na okrajích dendritické Langerhansovy buňky volná nervová zakončení v předním epitelu –z větví n. V1 povrchová vrstva (stratum superficiale) –oploštělé buňky mají na apikální povrchu mikroklky prostřední vrstva (stratum intermedium) –obsahuje buňky překrývajíc vždy dvě bazální buňky pod ní bazální vrstva (stratum basale) –kubické buňky, jejich lamina basalis spojená hemidezmozómy s hlubší lamina limitans anterior

20 Rohovka – ostatní vrstvy lamina limitans anterior Bowmani –hustá vrstva kolagenních vláken bez fibroblastů (12 µm) substantia propria – vrstev uspořádaných kolagenních lamel, fibroblasty s větvenými výběžky, makrofágy, neutrofily a lymfocyty (500 μm) –rozptýlí jen 1 % procházejícího světla –poranění způsobí jizvu (zákal rohovky) lamina limitans posterior Descemeti –silná bazální membrána zadního epitelu rohovky (3-10 µm – zesiluje se s věkem)

21 Tunica vasculosa (media) = Uvea = Živnatka cévnatka (choroidea) řasnaté těleso (corpus ciliare) duhovka (iris)

22 Tunica vasculosa (media) Cévnatka = Choroidea lamina suprachoroidea (= lamina fusca sclerae) spatium perichoroideum lamina vasculosa (choroidální stroma) –velké cévy, vazivo, hladké svalové buňky, nervíky lamina choroidocapillaris –kapiláry lamina basalis = Bruchova membrána –BM pigmentového epitelu a kapilár + vazivo

23 Řasnaté těleso = Corpus ciliare tvar mezikruží, průřez trojúhelníku processus + plicae ciliares orbiculus (vnější část), corona (vnitřní část) hladký musculus ciliaris –fibrae meridionales, radiales, circulares, longitudinales

24 Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso = Corpus ciliare stroma –m. ciliaris: parasympatikus  akomodace  pohled do blízka (pohled do dálky zajišťuje pružnost cévnatky) –kapiláry a nervíky sval zásobující epitelový kryt – produkce humor aquosus –BL – pokračování Bruchovy membrány –pigmentový epitel – (z pigmentového epitelu sítnice) –ciliární kanál –nepigmentový epitel (z senzorického epitelu sítnice) –BL –fibrae zonulares – upevňují čočku

25 Duhovka = Iris tvar mezikruží, plochá funkce clony margo ciliaris (vnější), m. pupillaris (vnitřní) pupilla (= zornice, zřítelnice) anulus iridis major + minor (obsahují circulus arteriosus iridis major + minor) m. sphincter pupillae (parasymp.) – miosis (kruhovitý) m. dilatator pupillae (symp.) – mydriasis (vějířovitý)

26 Duhovka = Iris plicae iridis, stroma iridis přední plocha –nemá epitelový kryt (stratum limitans anterius) –fibroblasty a melanocyty (barva) –plica radians = zubatá čára – zbytek po membrana pupillaris Wachendorfi zadní plocha –dvě vrstvy pigmentového epitelu –vnitřní pigmentová –vnější myoepitelová m. sphincter pupillae m. dilatator pupillae

27 Čočka = Lens polus anterior, posterior axis, equator, radii (švy ve tvaru Y a obráceného Y) capsula lentis substantia lentis – cortex, nucleus zonula ciliaris Zinni –fibrae zonulares –spatia zonularia šedý zákal (katarakta) - náhrada

28 Čočka (lens) transparentní bikonvexní bezcévný útvar pouzdro – podobná bazální lamině čočkový epitel – jednovrstevný kubický –jen na přední ploše čočky čočková hmota –kortikální – obsahuje protáhlé buňky (vlákna) s organelami a jádrem –nukleární – buněčná vlákna bez organel a jádra –buňky obsahují specifické proteiny (filensin, krystaliny)

29 Akomodace zaostření na blízko –kontrakce m. ciliaris –fibrae zonulares povolí –čočka se vypoukne –současně stah m. sphincter pupillae (= miosis) zaostření na dálku –tonus cév udržuje fibrae zonulares napnuté –čočka je oploštělá –stah m. dilatator pupillae (= mydriasis)

30 Sklivec = Corpus vitreum membrana, stroma, humor vitreus tvoří jej z 99 % voda hyaluronová kyselina, kolagenní vlákna buňky – hyalocyty – jen při vývoji ! neregeneruje ! - při poranění vyteče, nahrazen komorovou vodou canalis hyaloideus Cloqueti - zbytek po fetální arteria hylaloidea fossa hyaloidea udržuje vnitřní tlak oka, přitlačuje sítnici

31 Komorová voda = Humor aquosus tvořena řasnatým tělesem vstřebávána v angulus iridocornealis 0,2-0,3 ml čiré, bezbarvé tekutiny denně se vytvoří 3 ml složení: 0,7-1,2 % NaCl, stopy močoviny a glukózy (0,1%), žádné bílkoviny nahrazuje mízu oka nitrooční tlak mmHg  nitrooční tlak  útlak sítnice  zelený zákal (= glaukom)

32 Oční komory = Camerae bulbi sklivcová komora (camera postrema s. vitrea) –mezi řasnatým tělesem, čočkou a sítnicí –obsahuje sklivec –spatium retrozonulare zadní komora (camera posterior) –mezi duhovkou, čočkou a řasnatým tělesem –obsahuje a vytváří humor aquosus přední komora (camera anterior) –mezi rohovkou a duhovkou –angulus iridocornealis –obsahuje a vstřebává humor aquosus

33 Iridokorneální úhel = angulus iridocornealis v místě sklerokorneálního spojení trámčitá síť na zadní straně = spatia anguli i.c. = Fontanovy prosotry není spojena se Schlemmovým kanálem resorpce humor aquosus udržování nitroočního tlaku !!! zákaz podávání parasympatolytik u zeleného zákalu !!!

34 OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla

35 Tunica interna (nervosa) = Sítnice = Retina pars caeca –pars iridica –pars ciliaris ora serrata pars optica – 11 vrstev –pigmentová část –senzorická část

36 Sítnice – pigmentová část stratum pigmentosum jednovrstevný kubický epitel buňky (pigmentocytus) spojeny těsnými spojeními apikální části obsahují melaninová granula obklopují vnější segmenty senzorických buněk interfotoreceptorová matrix výživa buněk, obnova fotopigmentu, degradace membranózních disků

37 Sítnice – senzorická část světločivné neurony –tyčinky a čípky převodní neurony –bipolární a ganglionové buňky asociační neurony –horizontální a amakrinní buňky podpůrné buňky (glie) –Müllerovy buňky

38 Sítnice – senzorická část discus n. optici (= slepá skvrna) –žádné světločivné elementy  excavatio disci macula lutea (= žlutá skvrna) – vyšší vrstvy odkloněny stranou –nejostřejší vidění –fovea centralis ( čípků)  foveola (2500 čípků)

39 Tyčinky = Neuron bacilliferum tyčinka = bacillum retinae synaptický terčík (discus membranaceus) axon jádro vnitřní segment –GA, ER, MIT; syntéza ATP a rhodopsinu vnější segment (segmentum externum) –membranózní disky s fotopigmentem –migrují zevně až se uvolní černobílé vidění

40 Čípky = Neuron coniferum čípek = conus retinae synaptická nožka (pes terminalis) fotopigment je iodopsin vnější segment –membranózní disky s fotopigmentem komunikují s okolím barevné vidění – tři typy čípků – podle vlnové délky –„modré“ – 420 nm – typ S –„zelené“ – 535 nm – typ M –„červené“ – 565 nm – typ L

41 Sítnice - Převodní neurony Bipolární buňky (Neuron bipolare) –tyčinkové bipolární buňky (n.b. bacillotopicum) –čípkové bipolární buňky (n.b. conotopicum) trpasličí (n.b.c. nanum) x difúzní (n.b.c. diffusum) –kontakty s gangliovými buňkami Gangliové buňky (N. ganglionare multipolare) –difúzní typ (n.g.m. umbelliforme) – spojuje více bipolárních buněk –trpasličí typ (n.g.m. nanum) – spojuje se s trpasličí bipolární buňkou –jejich axony tvoří nervus opticus

42 Sítnice - Asociační neurony mají jen axonální výběžky – oba směry Horizontální buňky (N. horizontale) –spojení s tyčinkami a čípky Amakrinní buňky (N. amacrinum) –spojení s bipolárními a gangliovými buňkami modifikace a synchronizace signálu

43 Sítnice - Podpůrné buňky Müllerovy buňky (Gliocytus radialis) –makroglie –processus radiales –mají svou BL = membrana limitans interna –zonulae adherentes s tyčinkami a čípky = membrana limitans externa

44 Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice celkem 11 vrstev !!! neděste se !!!

45 Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice stratum pigmentosum (1.) stratum nervosum (2.-10.) –stratum segmentorum externorum et internorum(2.) –stratum limitans externum (3.) –stratum nucleare externum (4.) –stratum plexiforme externum (5.) –stratum nucleare internum (6.) –stratum plexiforme internum (7.) –stratum ganglionicum (8.) –stratum neurofibrarum (9.) –stratum limitans internum (10.)

46 Tunica sensoria (interna) Specifická místa sítnice ora serrata - ukončení senzorického epitelu pars optica – 10 vrstev –discus n. optici /dříve papilla/ (= slepá skvrna) – místo odstupu nervu žádné světločivné elementy excavatio disci –macula lutea (= žlutá skvrna) – vyšší vrstvy odkloněny stranou, nejostřejší vidění fovea centralis ( čípků) – pouze čípky –vyšší vrstvy odkloněny stranou –nejostřejší vidění  foveola (2500 čípků)

47 OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla

48 OCT

49 ODCHLÍPENÍ SÍTNICE

50 Tepenné zásobení oka a. carotis interna  a. ophthalmica  aa. ciliares posteriores breves  cévnatka aa. ciliares posteriores longae (2  4)  corpus ciliare + iris aa. musculares  aa. ciliares ant., aa. episclerales, aa. conjuctivales lat. a. centralis retinae  sítnice a. lacrimalis  aa. palpebrales lat. aa. palpebrales med.  aa. conjuctivales med.

51

52 Vasa sanguinea retinae – oční pozadí (fundus oculi) a. centralis retinae  arterioly a. temporalis sup.+ inf. a. nasalis sup.+ inf. a. macularis sup.+ inf. (+ media) žíly odpovídají tepnám, často se kříží

53 Arteria cilioretinalis výskyt: % větev z a. ciliaris posterior brevis vstupuje skrz discus n.II nezávisle na a. centralis retinae přídatné tepenné zásobení macula lutea z cévnatkového oběhu jediný zdroj krve sítnici při uzávěru a. centralis retinae 90 % temporálně - 10 % nazálně uzávěr a. cilioretinalis → centrální ztráta vidění uzávěr a. centralis retinae → ušetřené centrální vidění a macula lutea

54 A. cilioretinalis

55 Žilní zásobení oka – 3 odtoky vv. episclerales vv. ciliares ant.  vv. sclerales  sinus venosus sclerae Schlemmi s. Lauthi vv. vorticosae (4 v kvadrantech oční koule) v. centralis retinae  v. ophthalmica sup.  sinus cavernosus  v. ophthalmica inf.  plexus pterygoideus  v. angularis  v. facialis  v. jugularis int. ! nebezpečí šíření zánětů !

56 Nervové zásobení oka n. opticus – senzorický –pars intraocularis, canalis, intracranialis –vagina interna, externa n. ophthalmicus  nn. ciliares longi – senzitivní n. lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris – pro okolí nn. ciliares breves  ganglion ciliare - autonomní (sympatikus nepřepojuje, parasympatikus ano) n.III., n. IV., n.VI – motorické

57

58 Nervus opticus výchlipka diencefala (thalamus opticus) axony odděleny endoneuriem na povrchu jsou analogy mozkových obalů nervem probíhá a. et v. centralis retinea

59 Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA 4-neuronová, částečně zkřížená dráha 1.N: tyčinky a čípky sítnice 2.N: bipolární buňky sítnice 3.N: gangliové buňky sítnice → n. II → chiasma opticum → corpus geniculatum laterale 4.N: buňky v nucleus corporis geniculati lateralis → fibrae geniculocalcarinae orticalis (= radiatio optica Gratioleti) → lobus occipitalis, area 17 (kolem sulcus calcarinus) dolní (Meyerova-Archimbaultova) klička tvoří oblouk kolem dolního rohu postranní komory ve spánkovém laloku – dolní polovina sítnice (horní 1/2 zorného pole) horní (Baumova) klička přímo temenním lalokem – horní polovina sítnice (dolní 1/2 zorného pole)

60 Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3. neuronu radix optica hypothalamica do nucleus suprachiasmaticus (a paraventricularis) – převádí zrakové signály na nejvyšší autonomní centra (vidění jídla = slinění) radix medialis (optica mesencephalica) do area pretectalis k ncll. pretectales (4.N) – dráha zornicového (pupilárního) reflexu –pro miózu: → 5.N: nucleus accessorius dorsalis n. III Edinger-Westphal → parasympatickou dráhou s n. III → 6.N: ganglion ciliare → nn. ciliares breves → m. ciliaris et m. sphincter pupillae (akomodace + mióza)

61 Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3. neuronu pro mydriázu: → 5.N: retikulární formace → tractus reticulospinalis → 6.N: centrum ciliospinale Budge (C8- T1) → r.com.albus → ggl. stellatum (bez přepojení) → truncus sympathicus → 7.N: ganglion cervicale superius → n. et plexus caroticus internus → plexus ophthalmicus → ggl. ciliare (bez přepojení) → nn. ciliares breves → m. dilatator pupillae (mydriáza) / dráha pro konvergenci: 4.N: nucleus interstitialis Cajali → fasciculus longitudinalis medialis (zkříženě i nezkříženě) → 5.N jádra všech okohybných nervů tektální zrakový okruh → tractus tectospinalis –řízení souhybů očí, hlavy a krku směrem ke zrakovým podnětům a ke koordinaci s celkovými pohyby těla

62

63

64 Přídatné orgány oka Structurae oculi pertinentes vazivové ústrojí = apparatus ligamentosus víčka = palpebrae spojivka = conjunctiva slzné ústrojí = apparatus lacrimalis svalové ústrojí = apparatus muscularis obočí = supercilium

65 Vazivové ústrojí periorbita vagina bulbi (= capsula Tenoni) –lig. suspensorium bulbi spatium episclerale corpus adiposum orbitae fasciae musculares

66 Spojivka Tunica conjunctiva t.c.bulbi et palpebrarum fornix superior, inferior pokračování epitelu rohovky, přechází zezadu na oční víčko, kryje přední stranu oční koule vícevrstevný cylindrický epitel obsahuje pohárkové buňky slzový film (irroratio lacrimarum) glanduale conjuctivales Wolfringi caruncula lacrimalis

67 Víčka = Palpebrae palpebra superior, inferior tarsus superior (10 mm), inferior (5 mm) lig. palpebrale med. (2 pruhy) + lat. facies ant.+post., rima palpebrarum, commissura palp. med.+lat., limbus ant.+ post. angulus oculi med.+ lat. m. tarsalis sup.(Mülleri) + inf. – hladké svaly pars palpebralis m. orbicularis oculi - n. VII m. levator palpebrae superioris - n. III řasy = cilia

68 Víčka = Palpebrae vnější kožní část –mnohovrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící –gll. sebaceae Zeissi mazové žlázky - hordeolum –řasy + gl. ciliares Molli apokrinní žlázky m. orbicularis oculi tarzální ploténka –fibroelastická –gll. tarsales Meibomi mazové žlázky - chalazion vnitřní spojivková část –přechod epitelů - žlábek

69 Slzné ústrojí = Apparatus lacrimalis glandula lacrimalis –pars orbitalis + palpebralis –12 – 15 samostatných ductuli excretorii glandulae lacrimales accessoriae Krausei rivus lacrimalis lacus, papilla, caruncula lacrimalis puctum, canaliculus lacrimalis saccus lacrimalis  ductus nasolacrimalis (plica lacrimalis Hasneri)  meatus nasi inf. v odvodních slzných cestách více malých řas

70 Glandula lacrimalis tubuloacinózní serózní žlázy s myoepitelovými buňkami

71 Svalové ústrojí mm. recti bulbi: sup., inf., med., lat. (VI.) mm. obliqui bulbi: inf., sup.(IV.) –/fovea trochlearis, spina trochlearis, trochlea, vagina m.o.b.s./ m. levator palpebrae sup. (pars spf.+prof.) n. III – ostatních 5 svalů hladké svaly: m. orbitalis Mülleri, m. tarsalis sup. Mülleri + inf.

72 Pohyby oční koule I. pohyby kolem os = dukce kolem vertikální osy –addukce (dovnitř) –abdukce (ven) kolem horizontální osy –elevace (sursumdukce; supradukce): vzhůru –deprese (deorsumdukce; infradukce): dolů kolem sagitální (předo-zadní) osy: –intorze (incyklodukce): překlopení dovnitř –extorze (excyklodukce): překlopení ven

73 Pohyby oční koule II. pohyby párové (současně oběma očima) stejnosměrné spřažené párové pohyby = verze (konjugované pohyby) –dextroverze (doprava) + levoverze (doleva) –supraverze (sursumverze) + infra/deorsumverze (nahoru + dolů) –dextro/levoelevace + dextro/levodeprese (nahoru/dolů a do strany) –dextro/levocykloverze (rotace doprava/doleva) protisměrné nespřažené párové pohyby = vergence (nekonjugované pohyby) –konvergence = souměrné sbíhání os obou koulí –divergence = rozbíhání os obou koulí strabismus = heterotropie = šilhání: – jedno oko je trvale stočeno ven nebo dovnitř

74 Pohyby oční koule

75 Strabismus concomitans esotropie (s. convergens) exotropie (s. divergens) hypertropie (s. sursumvergens) hypotropie (s. deosumvergens)

76 Vývoj zrakového ústrojí neuroektoderm předního mozku povrchový ektoderm hlavy mezenchym mezi buňky neurální lišty

77 Vývoj zrakového ústrojí vývoj od začátku 4. týdne vznik očních brázdiček v oblasti předního mozku prohlubují se v oční váčky formace oční stopky indukce ektodermu = ztluštění vznik čočkové plakody

78

79 Vývoj zrakového ústrojí vchlípení čočkové plakody vznik dutého čočkového váčku bez spojení s povrchem oční váčky se vchlipují = oční pohárek vchlípení stopky a pohárku se vcestováním cévnatého mesenchymu = vznik sklivcových cév

80

81

82

83 Vývoj sítnice vznik z očního pohárku vnější vrstva – pigmentový epitel vnitřní vrstva – proliferuje v pars nervosa intraretinální prostor – postupně mizí inverse sítnice

84 Vývoj nervus opticus vlákna z gangliových buněk prorůstají stopkou lumen stopky zaniká štěrbina (vchlípenina) zaniká

85 BRAIN 3 brain ‘vesicles’ are subdividing Cephalic flexure/bend 35 days pcDEVELOPMENT of the EYE I from CNS Telencephalon Diencephalon Mesencephalon now four, then Rhombencephalon divides into Met- & Mel-encephalons Cervical flexure Rhombencephalon start the folding Already before 35d pc, on each side of the ‘head’, interactions have started between surface ECTODERM, a bulge of the FOREBRAIN & the MESENCHYME Surface ECTODERM MESENCHYME RETINA Neural ECTODERM

86 CORNEAL EPITHELIUM EYE PARTS’ EMBRYONIC SOURCES UVEA LENS Connective tissue & muscle (& vessels) come from cranial mesenchyme Surface ECTODERM MESENCHYME RETINA Neural ECTODERM SCLERA LENS CORNEAL STROMA VITREOUS RETINA OPTIC NERVE Two ectoderms drive events and shaping

87 CORNEAL EPITHELIUM ANTERIOR EYE PARTS’ EMBRYONIC SOURCES Surface ECTODERM LENS How does a surface layer produce two separate structures? In much the same way as an endocrine gland is produced: by a downgrowth of cells that then break off the surface connection Here the downgrowth makes the lens vesicle, conferring a roundish shape from early on To have enough cells for the future cornea and for the lens vesicle, the surface ectoderm first thickens to form a lens placode over the brain-derived optic vesicle Mesenchyme

88 LENS & OPTIC CUP DEVELOPMENT I While still growing, both placode and end of the optic vesicle invaginate lens placode optic vesicle Double wall of optic cup is starting to form Intraretinal space Mesenchyme Optic vesicle precedes the lens vesicle and is a distinct structure

89 OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Choroid fissure Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, Mesenchyme Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye an invagination along the cup & stalk’s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery

90 OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Coloboma Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye an invagination along the cup & stalk’s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery Also, an annular vessel runs around the outside of the optic cup Mesenchyme Imagine a penis in which the urethra near & into the glans is still open on its underside - the condition of hypospadias - (but now contains an artery) Defects in the eye from failure of the choroid fissure to close are colobomas

91 Mesenchyme OPTIC DEVELOPMENT III: Lens vesicle Deeper part of Placode sinks into mesenchyme & makes a vesicle Attachment to surface ectoderm will be broken LENS VESICLE Optic cup becomes deeper Inner wall thickens lens placodelens placode so that surface ectoderm can become corneal epithelium & intervening mesenchyme can form the corneal stroma

92 OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation Posterior vesicle cells become elongated lens cells Attachment to surface ectoderm lostMesenchyme Anterior vesicle cells become subcapsular epithelium Mesenchyme Basal lamina becomes lens capsule Posterior vesicle cells form the nucleus of the lens. Subsequent lens cells derive from the subcapsular epithelium

93 OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation Posterior-vesicle cells elongate to lens cells Anterior-vesicle cells become subcapsular epithelium Mesenchyme Basal lamina becomes lens capsule Lumen obliterated LENS

94 OPTIC DEVELOPMENT V: Retina differentiation I Outer layer of cup stays thin and beomes pigment cell layer Intra-retinal space occluded Mesenchyme Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Hyaloid artery reaches inside cup After a while, the lens and vitreous no longer need it, and it atrophies. Only the neural retina continues to depend on it, but under another name - central artery of the retina

95 OPTIC DEVELOPMENT VI: Retina differentiation II Mesenchyme Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Where cells multiply, form layers and differentiate to the several cell types of the neural retina Outer layer of cup stays thin and becomes pigment cell layer

96 Vývoj řasnatého tělesa vyklenutí obou vrstev očního pohárku pigmentový epitel – ze zevní vrstvy nepigmentový epitel – z vnitřní vrstvy ciliární kanál – z dutiny pohárku m. ciliaris a vazivo – z mesenchymu

97 Vývoj duhovky hrana očního pohárku vnější vrstva se mění v hladké svaly vnitřní vrstva vytváří pigmentový epitel

98 Vývoj čočky vzniká z čočkového váčku –přední stěna se nemění = přední epitel –zadní stěna – bb. se prodlužují až zaniká lumen vznik primárních vláken sekundární vlákna – z bb. předního epitelu –capsula lentis – ztluštělá BL předního epitelu zasobována a. hyaloidea – zaniká pupilární membrána – obaluje čočku – zaniká

99

100

101 Vývoj očních komor přední komora –štěrbina mezi základem čočky a rohovky zadní komora –štěrbina v očním pohárku po stranách čočky

102 Vývoj rohovky, cévnatky a bělimy rohovka –povrchový ektoderm –mezenchym –buňky neurální lišty cévnatka a bělima –okolní mezenchym

103 Vývoj očních víček 6. týden: kožní záhyby přes rohovku 10. týden: záhyby se spojují 28. týden: opět se otevírají mezi tím se zevnitř přikládá spojivka sval z II. žaberního oblouku tarzální ploténka a žlázy z mezenchymu

104 Vývoj slzných žláz výchlipky povrchového ektodermu nefunkční asi do 6. týdne –novorozenec neslzí

105 Vývojové vady vrozené odchlípení sítnice coloboma retinae (obvykle oboustranný – porucha uzavírání fissura optica) cyclopia (1 oko), synophthalmia (splynulé oči) microphthalmia – infekce anophthalmia coloboma iridis (6. týden - porucha uzavírání fissura optica aniridia, afakia membrana pupillaris persistens a. hyloidea persistens vrozený zelený zákal; vrozený šedý zákal (u galaktosémie) vrozená ptóza, coloboma palpebrale cryptophthalmia (chybění víček – oko zakryté kůží)

106 Vyšetření štěrbinová lampa vyšetření očního pozadí – otok discus/papilla n. optici = zvýšený intrakraniální tlak perimetrie = vyšetření šíře zorného pole optometrie = vyšetření kvality zraku OCT

107 Příznaky a vady epiphora (nadměrné slzení) myopie – hypermetropie (krátko – dalekozrakost) hypermetrie (přestřelování – porucha mozečku!) presbyopie (vetchozrakost) hemeralopie (šeroslepost) amblyopie (tupozrakost) – funkční porucha (např. při šilhání) daltonismus (barvoslepost)

108 KONEC


Stáhnout ppt "Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes David Kachlík."

Podobné prezentace


Reklamy Google