Perspektivy lékařských knihovníků v knihovnicko-informačních službách

Prezentace na téma: "Perspektivy lékařských knihovníků v knihovnicko-informačních službách"— Transkript prezentace:

1 Perspektivy lékařských knihovníků v knihovnicko-informačních službách
PhDr. Eva Lesenková Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha

2 Identifikace medicíny/sociologie medicíny
člověk subjektem i objektem aplikace v praxi altruismus-lékařská profese je vedena motivací uspokojovat potřeby veřejnosti teoreticko- praktická disciplína(věda i umění) moderní medicína 20. století disciplina založena na důkazech

3 Lékařská péče v České republice
…několik čísel * Počet obyvatel , 3 mil. Hustota obyvatel ob/km2 Hrubý domácí produkt , 41 % Počet zdravotnických zařízení Počet lékařských pracovníků Počet středních zdravotnických pracovníků Výdaje na zdravotnictví rok mil. 534 eur *rok 2002

4 Zdravotní stav populace
hodnotová orientace a zájmy o zdraví úroveň vědeckého poznání, zvláště v medicíně makroekonomické podmínky (HDP) demografická situace sociální poměry zdravotní situace organizace a funkce zdravotnické soustavy Zdroj: Drbal, C. Česká zdravotní politika a její východiska. 1.vyd. Praha : Galén, 2005.

5 Lidské zdroje ve zdravotnictví
cílové skupiny Kategorie Počet v ČR (2001) Počet na 1000 obv. lékaři, stomatologové, farmaceuti 41 920 3,4 sestry 9,4 Kategorie Vzdělávání Počet absolventů v roce 2001 studenti sedmi lékařských fakult bakaláři magistři doktoři pregraduální 1 400 Postgraduální vzdělávání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a nelékařských zdravotnických povolání Kategorie Počet absolventů Kvalifikační atestace (r. 2001) lékaři 1740 farmaceuti 255 JOZP 132 Kontinuální vzdělávání (r. 2001) 17 580 Celoživotní (r.2005) nelékaři 27 968 Zdroj: Politika rozvoje lidských zdrojů ve zdravotnictví, Sborník č. 9/2003, Praha : IZPE, 2003.

6 Vzdělávací procesy v medicíně
Pregraduální ► ucelené, uzavřené student odpovídá na otázku: Jak ví? Studijní zdroje: učebnice, skripta, blended learning Postgraduální specializační a kontinuální ► neukončené, otevřené student odpovídá na otázku: Jak umí? musí předvést znalosti, ale i dovednosti Studijní zdroje: e-learning, zdroje může filtrovat knihovník PubMed

7 Zdravotnická zařízení – zřizovatelé knihoven
Fakultní nemocnice a lékařské fakulty Nemocnice (NsP, okresní a městské) Pracoviště vědecko-výzkumné základny Specializovaná pracoviště (NLK, IPVZ, NCONZO, SÚKL…) Střední zdravotnické školy, VOŠ SZÚ, síť hygienických zařízení Ostatní (lázně, OLÚ, ZSHMP, soukromá zařízení)

8 Terminologie Elektronická knihovna
- integrace informačních systémů tradičních knihoven s elektronickými zdroji (Rowley,1998) ! Digitální knihovna / VB,USA - označení pro používání digitálních technologií pro získání,ukládání,ochranu a poskytování přístupu k informacím a materiálům původně publikovaných v digi formě nebo digitalizovaných z existujících výtisků aj. (Secker, J. 2004) Virtuální knihovna - přístup na principech virtuální reality (Saundres,1999) - distribuovaný systém virtuálně spojující mnoho knihoven (Broering,1995) Hybridní knihovna - přechod mezi knihovnou elektronickou a digitální (Rusbridge,1998, Oppenheim,1999) - spojení mezi tradičními informačními zdroji s e-zdroji (Rowley,1998)

9 „Googlovská generace“ paradox přístupu
* 65% lékařů užívá web, 46% “nezkušení nováčci“ digitalizace knihoven volně přístupné publikování vyhledávače rozvoj nástrojů pro přizpůsobení systémů uživatelům(blogy,video) ►vliv na knihovny ◄Správná strategie informační gramotnosti, role knihovníka ve vzdělávacích technologiích ◄Tvorba oborových portálů s komerčními nástroji * Zdroj: Martin S. Younger physicians,specialists use Internet more.CMAJ.2004,170(12),s.1780

10 Nové paradigma lékařské péče - publikované medicínské důkazy Evidence Based Medicine
Definice EBM EBM je svědomité, jednoznačné a uvážlivé použití nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty SACKETT, DL. aj. Evidence based medicine: what it is and what it isn´t. Brit. Med. J. 1996, Jan 13, vol. 312, 13 no. 7023, s Integrace nejlepšího důkazu výzkumnou činností s klinickou zkušeností a hodnotami pacienta SACKETT, DL. aj. , 2000

11 Tři pilíře EBM Klinický scénář Vyhledávání relevantní literatury
Shrnutí a vyhodnocení nalezených důkazů

12 Scope of Medical Information
Studies Synthesis Synopses Systems Computerized Decision support „Clinical evidence“ „Up To Date“ EBM abstracts Cochrane Original studies in Journals Haynes RB. “Of studies, syntheses, synopses, and systems: the “4S” evolution of services for finding current best evidence.” ACP Journal Club Mar-Apr;134:A11-A13. “4 S” Approach

13 Hierarchie důkazů – typy primárních studií
Systematický přehled a metaanalýza Klinická kontrolovaná a randomizovaná studie Kohortová studie Studie případů a kontrol Průřezová studie Kauzistika

14 Kompetence k řešení problémů EBM
Formulace klinického problému Schopnost účinně a efektivně vyhledat informační zdroje Kritické zhodnocení nalezených důkazů Rozhodování o postupu léčby: využití důkazů

15 Spolupráce knihovníka s lékařem
2. Schopnost účinně a efektivně vyhledat informační zdroje - akvizice a mapování zdrojů EBM - strategie vyhledávání (zdroje, tréninky, KW – medicínské + ekonomické) - přehled výsledků vyhledávání - vyhodnocení nalezených zdrojů EBM podle kvality - dokument delivery

16 Spolupráce knihovníka s lékařem
3. Syntéza nalezené literatury a kritické zhodnocení nalezených důkazů - vyhledání článků systematického přehledu (CASP) (systematický přehled sníží pravděpodobnost zkreslení informace) 4. Rozhodování o postupu léčby: využití důkazů zvyšování kvality života ekonomické aspekty „perceived safety – perceived health“/ pocit bezpečí (diagnnosticka medicína,pacientské informace) 2005

17

18 Bariery EBM přístup ke zdrojům dovednosti při vyhledávání
sledování klinické otázky čas priorita klinické otázky osobní iniciativa dynamika týmu a kultury instituce technické bariéry Zdroj: Greene,M.-Ruff,T.: Why residents fail to answer their cliniccal questions? A qualitative study of barrriers to practicing EBM.Academic Medicine,vol.80,č

19 Jak překonat bariéry přístupu k EBM a nalézt nejlepší důkazy?
Spalte své tradiční učebnice Přijměte “4S” přístup k inf. zdrojům Zajistěte přístup k EB informačním službám. Investujte do EB časopisů a online služeb Je čas změnit způsob vyhledávání nejlepších důkazů?

20 Metodika podpory EBM procesu
AIHA – doporučení x vybudujte trvalé kapacity pro zdokonalování kvality x integrace EBP do institucionálních procesů x poskytovat EBP trénink zaměstnancům x zapojte pacienty do rozhodování o péči x integrace EBP do vzdělávacích programů x propagujete EBP prostřednictvím zkušených odborníků x přeložte klíčové dokumenty do místního jazyka

21 „Googlovská generace“
googlujte si diagnózu a léčení x vzdělávání založené na důkazech ► vývoj směrem k lékařskému portálu Google Scholar- XI/2004- základní vyhledávání nebo doplněk/vyhledávání/zdarma/pro oblasti bez univerzitních přístupů indexuje více recenzovaných článků/ sémanticky zdokonalené vyhledávání/propojování s citačními odkazy(!) cross ref Zdroj:How Google is changing medicine: A medical portal is the logical next step.BMJ,2005.vol.331,s

22 Přehled nejčastěji užívaných vyhledávačů, které přivedly návštěvníky na stránky časopisu BMJ (listopad 2005) Zdroj Počet uživatelů Google Google Scholar Yahoo 57 967 PubMed (Medline) 14 522 PubMed Central 9 616 HighWire Portal 8 617 MSN 2 336 Zdroj: How Google is changing medicine: A medical portal is the logical next step. BMJ, 2005, vol.331, s

23 Google Scholar x databáze
+ beta verzeGS/jednoduchost,rychlost,šíře záběru,vysoký standard,indexace,brána k ověřeným i.,cross ref. 29 vydavatelů –Blackwell,Am.Ph.Soc……..,WoS, Scopus,PubMed neprohledává :Elsevier,Karger,nezpracovanou šedou literaturu,má méně jedinečných citací ► GS/jednoduché vyhl.,propojování k bezplatným materiálům x PubMed/OVID-přehledy klinických pokusů,systematické přehledy Zlatý standard PubMed a OVID/složité vyhl.-filtry založené na důkazech Př.: common cold and vitamin C/ 1.místo nejstarší články,porovnání cross se stránkami vydavatelů – GS 83tis. citací,Blackwell 456 tis. citací Zdroj: Giustiny,D.,Barsky,E.:A look at Google Scholar,Pub Med,and Scirius:comaparison and recommendation.J.Can.Health Libraries Assoc.2005,vol.26,s

24 Porovnání vyhledávačů určených pro klinická témata
Nástroj vyhledávání Uživatelé Plný text Výhody Nevýhody Scirus vědci a techničtí odborníci odkazy na vědecké časopisecké články, volné i placené výkonné vyhledávací rozhraní klade větší důraz na výzkum než na klinickou praxi OAlster výzkumní pracovníci, vědci plné texty článků volně přístupných, obsahuje také ostatní digitální materiály, které jsou poskytovány zdarma(obrázky) dobré vyhledávací rozhraní, konkurent komerčních zdrojů klade větší důraz na výzkum než na klinickou praxi, medicína je zastoupena méně něž ostatní obory Googole Scholar studenti, učitelé, výzkumní pracovníci odkazy na zdroje s plnými texty, z nichž mnohé nejsou volně přístupné rychlé prohledávání vědeckých serverů, některých soukromých nebo komerčních stále ve vývoji, pokrývá všechny obory, obtížná komplexní vyhledávání Googole všichni uživatelé internetu zdarma, obzvláště orientovaný na pacienta a reklamu bezplatné, rychlé vyhledávání veřejně přístupných zdrojů kvalita měřená popularitou, mnoho nerecenzovaných informací, obtížné komplexní vyhledávání Yahoo vývoj kapacit a zvyšující se počet indexovaných serverů pro předstižení Googlu klasifikační relevance slabší než u Gogolu

25 Porovnání vyhledávačů určených pro klinická témata
Nástroj vyhledávání Uživatelé Plný text Výhody Nevýhody OVID odborníci ve zdravotnictví, výzkumní pracovníci odkazy k plným textům výkonná rozhraní s MEDLINE, vysoce strukturovaná databáze, která indexuje klinické a výzkumné lékařské časopisy mapování literatury, nikoliv literatura samotná: kvantita výzkumu a ostatní lékařská a odborná literatura skrývají klinické informace PubMed Odborníci ve zdravotnictví, výzkumní pracovníci Odkazy na plné texty, upozornění na placené či volně přístupné články Výkonná rozhraní s MEDLINE, vysoce strukturovaná databáze, která indexuje klinické a výzkumné lékařské časopisy Mapování literatury, nikoliv literatura samotná: kvantita výzkumu a ostatní lékařská a odborná literatura skrývají klinické informace TRIP (převod výsledků výzkumu do praxe) Lékaři, praktikanti, zdravotničtí administrátoři Směrnice, recenze a přehledy ve zdrojích EBM Nejlepší vyhledávače v EBM, nabízejí efektivně různé volby Obtížné komplexní vyhledávání (s výjimkou charakteristik klinických voleb pomocí PubMed) HighWire Vědečtí , techničtí a výzkumní pracovníci, vědci Články poskytované volně i placené Velký výběr časopiseckých titulů, včetně klíčových periodik, dobré vyhledávací rozhraní Šest měsíců až jeden rok jsou některé časopisy nepřístupné

26 Perspektivy Zdroj: SECKER, J. Electronic resources in the virtual learning environment. A guide for librarians. Oxford : Chandos Publishing, 2004.

27 Knihovnicko-informační profese
Tradiční dovednosti Vývojové trendy Akvizice Mapování ověřených zdrojů Katalogizace, klasifikace, ukládání Tvorba metadat, digitální archivy OAI Vyhledávání Navigace k ověřeným zdrojům, vytváření oborových portálů (Dempsey, 2003), integrace digitálních knihoven a virtuálního učebního prostředí Zpřístupňování MMVS, DDS digi-knihovna digitalizační procesy/doručovací služby OCLC/řízení digitálních práv – Digital Rights Management Vzdělávání uživatelů, schopnost užívat knihovnu, studium uživatelského chování Informační gramotnost x informační technologie „paradox přístupu“ (Borah, 2004) Týmová práce, systémový knihovník Hybridní týmy, vytváření technologií s novými nástroji, knihovník-pedagog Nástroje AKS/online katalog-OPAC, systémy řízení knihovny Nadstavby – samostatné nástroje pro linkování a digi správu dokumentů (13% na trhu AKS v r. 2004), NetMan, Link Search, Link Solver, OneLog Mobilní knihovna a (ubiquistická) všudy- přítomná (Obst, 2005), mobilizace informací, růst kvality péče o pacienty (menší medikační chyby)

28 Informační gramotnost
Kritické myšlení, vědomí osobní a odborné etiky, hodnocení informací, definování informačních potřeb, organizování a efektivní využívání informací při řešení problémů, rozhodování a výzkumu. Zdroj: Bruce, Ch. The seven Faces of Information Literacy[online]. Aslib Press. c2001. [cit ]. Dostupný na WWW:

29 Informační gramotnost
Zahrnuje: Znalost oborových informačních zdrojů Schopnost tvorby efektivních vyhledávajících strategií Schopnost kritického hodnocení informačních zdrojů Schopnost používat informační zdroje vhodně a uvádět a tvořit odkazy Vědomí sporných otázek souvisejících s odchylkami a spolehlivostí informací a efektivnost při přenášení informací ostatním Zdroj: Weber, S; Johnston, B. Conceptions of information literacy… Journal of Information Science. 2000, roč. 26, č.6, s

30 Informační gramotnost
ACRL 2000 Asssociation of College and Research Libraries. Information Literacy. Competency Standards for Higher Education. American Library Association

31 Knihovnické portály Výběr informačních zdrojů – jasná kritéria Popis inf.zdrojů/správa elektronické sbírky Tématická klasifikace Integrace s portály společností Smíšené modely Integrace terminologických služeb (řízené slovníky) Standardy metavyhledávání Standardy popisu/Dublin Core

32 Knihovnické portály Portál STM - průvodce informačními zdroji v oblasti STM (Science, Technology, Medicine - vědy, techniky a medicíny) JIB – Jednotná informační brána, NK MEDVIK PEC EZB Brána k informacím – UK MedPort - IPVZ, zdroje pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví