Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mikroekonomie I (MiE-I) Marek Matějka Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Akademický rok 2008/2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mikroekonomie I (MiE-I) Marek Matějka Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Akademický rok 2008/2009."— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I (MiE-I) Marek Matějka Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Akademický rok 2008/2009

2 Marek Matějka, 2 O přednášejícím Marek Matějka (*1966) Marek Matějka (*1966) –Vystudoval: » jednooborovou filosofii na FF UK »mezinárodní management a ekonomii na EBS Praha und Reichartshausen am Rhein –Vyučoval: »KDE FAMU, HAMU, ČVUT, UK, St. konzervatoř, SMŠUD, EBS, … FAMU, HAMU, ČVUT, UK, St. konzervatoř, SMŠUD, EBS, … »CO Dějiny filosofie, dějiny ekonomických teorií, hospodářská politika, aplikovaná psychologie, podnikový management, personální management Dějiny filosofie, dějiny ekonomických teorií, hospodářská politika, aplikovaná psychologie, podnikový management, personální management

3 Marek Matějka, 3 O přednášejícím Marek Matějka Marek Matějka –Specializace: »filosofie ontologie, analytická filosofie, filosofie dějin ontologie, analytická filosofie, filosofie dějin »psychologie personální psychologie, typologie personální psychologie, typologie »management strategický, změnový, krizový, personální strategický, změnový, krizový, personální –Pracuje: »výkonný manažer v soukromé podnikové sféře

4 Marek Matějka, 4 O přednášejícím Publikační činnost: Publikační činnost: –Knihy: 1.Marek Matějka, Hnus jako etická kategorie, UK, Praha, 1993, ISBN NULL 2.Marek Matějka, K filosofii existence, Magnet-Press, Praha, 1995, ISBN ISBN 80–85847– Marek Matějka, Sám sobě slušným člověkem, Grada, Praha, 1999, ISBN Marek Matějka, Pavel Vidlař, Vše o přijímacím pohovoru, Grada, Praha, 2002, ISBN Marek Matějka, Pavel Vidlař, Vše o přijímacím pohovoru II, Grada, Praha, 2007, ISBN

5 Marek Matějka, 5 O přednášejícím Publikační činnost: Publikační činnost: –Skripta a učební texty: »Dosud devatenáct samostatných prací (viz přehled Publikační činnosti na –Články: »Zhruba sto šedesát publikovaných textů

6 Marek Matějka, 6 O přednášejícím Marek Matějka Marek Matějka –Kontakt: » »GSM: (09.00 až hodin) »www.matejkam..com »Vzkazy a žádosti: sl. Jana Rožnovská, asistentka KEMV

7 Marek Matějka, 7 O přednášejícím Konzultační hodiny: Konzultační hodiny: –každé úterý od hodin do hodin, místnost E312 (KMK)

8 Marek Matějka, 8 O předmětu „Předmět seznamuje se základními ekonomickými pojmy na úrovni individuálních subjektů.“ „Předmět seznamuje se základními ekonomickými pojmy na úrovni individuálních subjektů.“ Zabývá se: Zabývá se: –Úvodem do ekonomie –Spotřebitelem a poptávkou –Firmou a nabídkou –Tržní rovnováhou –Trhy výrobních faktorů –Trhy, efektivností a vládou

9 Marek Matějka, 9 Jednotlivé bloky Úvod do ekonomie: Úvod do ekonomie: –Východiska oboru –Historie oboru –Základní pojmy –Metody studia –Doporučená literatura

10 Marek Matějka, 10 Jednotlivé bloky Spotřebitel a nabídka: Spotřebitel a nabídka: –Individuální poptávka –Mezní užitek –Indiferenční křivka

11 Marek Matějka, 11 Jednotlivé bloky Firma a nabídka: Firma a nabídka: –Typy a cíle firem –Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy –Dokonale konkurenční firma a odvětví –Nedokonale konkurenční firma a odvětví

12 Marek Matějka, 12 Jednotlivé bloky Tržní rovnováha: Tržní rovnováha: –Tržní poptávka a nabídka –Efektivnost

13 Marek Matějka, 13 Jednotlivé bloky Trhy výrobních faktorů: Trhy výrobních faktorů: –Poptávka a nabídka výrobních faktorů –Trh práce a trh kapitálu –Rozdělování důchodů

14 Marek Matějka, 14 Jednotlivé bloky Trhy, efektivnost a vláda: Trhy, efektivnost a vláda: –Všeobecná rovnováha (model 2x2x2) –Trhy a vláda

15 Marek Matějka, 15 O předmětu Podrobnosti v Metodickém listu k výukovému předmětu k dispozici: Podrobnosti v Metodickém listu k výukovému předmětu k dispozici: –KEMV (sekretariát) –IS VSFS (http://is.vsfs.cz) –Na stránce vyučujícího »www.matejkam.com

16 Marek Matějka, 16 Docházka a průběžné hodnocení Připuštění ke zkoušce je podmíněno min. 80% účastí na výuce. Připuštění ke zkoušce je podmíněno min. 80% účastí na výuce. Po začátku přednášky se posluchači podepíší na prezenční listinu. Po začátku přednášky se posluchači podepíší na prezenční listinu. Vyžaduje se dochvilnost příchodu na výuku. Vyžaduje se dochvilnost příchodu na výuku. Během výuky studenti vypnou zvuk svého mobilního telefonu. Během výuky studenti vypnou zvuk svého mobilního telefonu.

17 Marek Matějka, 17 Docházka a průběžné hodnocení Vyučující průběžně monitoruje a eviduje aktivitu jednotlivých posluchačů v rámci jednotlivých lekcí. Vyučující průběžně monitoruje a eviduje aktivitu jednotlivých posluchačů v rámci jednotlivých lekcí. Aktivní přístup v průběhu výuky se započítává do celkového hodnocení profilu studenta. Aktivní přístup v průběhu výuky se započítává do celkového hodnocení profilu studenta.

18 Marek Matějka, 18 Zápočet Zápočet se přiznává na základě kumulativního hodnocení: Zápočet se přiznává na základě kumulativního hodnocení: –minimální docházky na lekce (80%) –předložení vyřešeného příkladu.

19 Marek Matějka, 19 Zkouška: Závěrečná zkouška zahrnuje: Závěrečná zkouška zahrnuje: –písemnou část –ústní zkoušku.

20 Marek Matějka, 20 Preferovaný cíl výuky Pochopení základních principů fungování trhu. Pochopení základních principů fungování trhu. Seznámení se základními ekonomickými pojmy a teoriemi na úrovni individuálních subjektů. Seznámení se základními ekonomickými pojmy a teoriemi na úrovni individuálních subjektů. Umožnění praktické orientace v ekonomickém rozhodování. Umožnění praktické orientace v ekonomickém rozhodování. Přispění k rozvoji abstraktního myšlení. Přispění k rozvoji abstraktního myšlení.

21 Marek Matějka, 21 Literatura Učební texty: Učební texty: –mandatorní učební text: »Valenčík, R. – Bedretdinov, R. – Wawrosz. P.: Mikroekonomie I: Bakalářský studijní obor. Eupress, Praha 2007 ISBN

22 Marek Matějka, 22 Literatura Učební texty: Učební texty: –doporučená literatura: »Samuelson, P. A. – Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Svoboda, Praha 1995 »Schiller, B. R.: Mikroekonomie dnes, Computer Press Brno 2004

23 Marek Matějka, 23 Elementární pojmy Oikos – řec. dům, stavení Oikos – řec. dům, stavení Nomos – zákon, pravidlo Nomos – zákon, pravidlo l´ Économie politigue – politická ekonomie l´ Économie politigue – politická ekonomie (1615) (1615) Meta hodos – řec. „po cestě“ Meta hodos – řec. „po cestě“

24 Marek Matějka, 24 I o tomto je ekonomie …

25 Marek Matějka, 25 Co je mikroekonomie? Mikroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů jednotlivců: Mikroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů jednotlivců: –domácností, –podniků, –státu.

26 Marek Matějka, 26 Co je mikroekonomie? Jednotlivci (domácnosti) poptávají vytvořený produkt ekonomiky na trhu statků a nabízejí služby výrobních faktorů: Jednotlivci (domácnosti) poptávají vytvořený produkt ekonomiky na trhu statků a nabízejí služby výrobních faktorů: –práce –kapitál na trhu výrobních faktorů. na trhu výrobních faktorů. Analýza chování jednotlivců je popsána v teorii spotřebitele. Analýza chování jednotlivců je popsána v teorii spotřebitele.

27 Marek Matějka, 27 Co je mikroekonomie? Podniky naopak na základě poptávky jednotlivců vytvářejí produkt, pro jehož výrobu získávají služby výrobních faktorů. Podniky naopak na základě poptávky jednotlivců vytvářejí produkt, pro jehož výrobu získávají služby výrobních faktorů. Stát vytváří normy („pravidla hry“) pro fungování ekonomického systému. Stát vytváří normy („pravidla hry“) pro fungování ekonomického systému.

28 Marek Matějka, 28 Teorie spotřebitele Teorie spotřebitele je část mikroekonomické teorie, která zkoumá, jakým způsobem rozhoduje spotřebitel o umístění svého omezeného důchodu mezi různé statky. Teorie spotřebitele je část mikroekonomické teorie, která zkoumá, jakým způsobem rozhoduje spotřebitel o umístění svého omezeného důchodu mezi různé statky. Tato teorie, stejně jako jiné ekonomické teorie, vychází z předpokladu racionálně jednajícího subjektu. Tato teorie, stejně jako jiné ekonomické teorie, vychází z předpokladu racionálně jednajícího subjektu. Spotřebitel se snaží na základě svých preferencí maximalizovat užitek. Pro znázornění preferencí se používá indiferenční analýza. Spotřebitel se snaží na základě svých preferencí maximalizovat užitek. Pro znázornění preferencí se používá indiferenční analýza.

29 Marek Matějka, 29 Teorie spotřebitele Snaha maximalizovat užitek je omezena disponibilním důchodem, tzn. důchodem, který má spotřebitel k dispozici.. Toto omezení je vyjádřeno linií rozpočtu. Optimum spotřebitele ve zjednodušeném modelu, kde se spotřebitel rozhoduje mezi dvěma žádoucími statky, se pak nachází na tečně linie rozpočtu a indiferenční křivky Optimum spotřebitele ve zjednodušeném modelu, kde se spotřebitel rozhoduje mezi dvěma žádoucími statky, se pak nachází na tečně linie rozpočtu a indiferenční křivky –mezní míra substituce ve spotřebě se rovná mezní míře substituce ve směně.

30 Marek Matějka, 30 Teorie spotřebitele Pokud spotřebitel výrazně preferuje jeden statek (např. X) a jeho relativní cena tomu neodpovídá, bude spotřebitel nakupovat pouze tento statek. Pokud spotřebitel výrazně preferuje jeden statek (např. X) a jeho relativní cena tomu neodpovídá, bude spotřebitel nakupovat pouze tento statek. Potom se optimum nebude nacházet na tečně linie rozpočtu a indiferenční křivky, ale na průsečíku linie rozpočtu s osou, která znázorňuje množství preferovaného statku (v našem případě osa x). Tato situace se nazývá rohové řešení. Potom se optimum nebude nacházet na tečně linie rozpočtu a indiferenční křivky, ale na průsečíku linie rozpočtu s osou, která znázorňuje množství preferovaného statku (v našem případě osa x). Tato situace se nazývá rohové řešení.

31 Marek Matějka, 31 Teorie spotřebitele Pokud spotřebitel výrazně preferuje jeden statek (např. X) a jeho relativní cena tomu neodpovídá, bude spotřebitel nakupovat pouze tento statek. Potom se optimum nebude nacházet na tečně linie rozpočtu a indiferenční křivky, ale na průsečíku linie rozpočtu s osou, která znázorňuje množství preferovaného statku (v našem případě osa x). Tato situace se nazývá rohové řešení. Pokud spotřebitel výrazně preferuje jeden statek (např. X) a jeho relativní cena tomu neodpovídá, bude spotřebitel nakupovat pouze tento statek. Potom se optimum nebude nacházet na tečně linie rozpočtu a indiferenční křivky, ale na průsečíku linie rozpočtu s osou, která znázorňuje množství preferovaného statku (v našem případě osa x). Tato situace se nazývá rohové řešení.

32 Marek Matějka, 32 Poptávka Poptávka je ekonomický pojem vyjadřující objem zboží či služeb, které si kupující chce koupit na trhu za určitou cenu. Poptávka je ekonomický pojem vyjadřující objem zboží či služeb, které si kupující chce koupit na trhu za určitou cenu. Rozlišujeme Rozlišujeme –elastickou poptávku (pružnou), která výrazně a rychle reaguje na změny cen (obvykle postradatelné a snadno nahraditelné zboží), která výrazně a rychle reaguje na změny cen (obvykle postradatelné a snadno nahraditelné zboží), –neelastickou poptávku (nepružnou), která na změny cen reaguje pomalu a omezeně (obvykle jde o zboží a služby, bez nichž se nejde obejít a které nejde dost dobře nahradit, jako je pitná voda či sůl.

33 Marek Matějka, 33 Poptávka Speciální variantou je Speciální variantou je – jednotkově elastická poptávka, kdy poptávané množství klesne či vzroste kdy poptávané množství klesne či vzroste přesně o tolik procent, o kolik vzrostla či přesně o tolik procent, o kolik vzrostla či klesla cena daného zboží či služby. klesla cena daného zboží či služby.

34 Marek Matějka, 34 Poptávka Běžně dělíme poptávku na: Běžně dělíme poptávku na: –Agregátní poptávka – neboli celková poptávka, je to poptávka všech kupujících po všech druzích výrobků. Používaná v makroekonomii. Spolu s agregátní nabídkou se na základě ní posuzuje rovnováha na trhu. –Tržní poptávka – je to poptávka všech zákazníků po konkrétním výrobku. –Individuální poptávka – je to poptávka jednoho kupujícího po konkrétním výrobku.

35 Marek Matějka, 35 Poptávka Dále známe také: Dále známe také: –Teorie reciproční poptávky je ekonomická teorie, kteréžto základem je úvaha, že interagující poptávka po importu je zásadní pro finální výši mezinárodního směnného poměru. –Velikost reciproční poptávky závisí na velikosti země a její ekonomické vyspělosti. Na vzájemném obchodu vydělá více ta země, jejíž národní směnný poměr je od mezinárodního směnného poměru relativně více vzdálen. Pouze nachází-li se mezinárodní směnný poměr v relativním středu intervalu, profitují obě země stejně.

36 Marek Matějka, 36 Užitek Užitek je odvozen z anglického utility. Užitek je odvozen z anglického utility. Jedná se o ekonomický pojem, jenž označuje subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby statků. Jedná se o ekonomický pojem, jenž označuje subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby statků. V ekonomické teorii se racionálně chovající spotřebitel snaží svůj užitek maximalizovat. V ekonomické teorii se racionálně chovající spotřebitel snaží svůj užitek maximalizovat.

37 Marek Matějka, 37 Užitek Spotřebitel si volí, jaký spotřební koš si zvolí. Spotřebitel si volí, jaký spotřební koš si zvolí. Spotřební koš je kombinace různých statků. Spotřební koš je kombinace různých statků. Volba toho kterého spotřebního koše je racionálním úkonem, ergo musí splňovat určité axiomy: Volba toho kterého spotřebního koše je racionálním úkonem, ergo musí splňovat určité axiomy:

38 Marek Matějka, 38 Užitek Axiom úplnosti srovnání – pro libovolné spotřební koše A a B je spotřebitel schopen rozhodnout jestli U(A) je větší, menší, nebo rovno U(B). Axiom úplnosti srovnání – pro libovolné spotřební koše A a B je spotřebitel schopen rozhodnout jestli U(A) je větší, menší, nebo rovno U(B). Axiom tranzitivity – pokud A, B, C jsou spotřební koše a platí U(A) > U(B) a zároveň U(B) > U(C), pak platí U(A) > U(C). Axiom tranzitivity – pokud A, B, C jsou spotřební koše a platí U(A) > U(B) a zároveň U(B) > U(C), pak platí U(A) > U(C).

39 Marek Matějka, 39 Užitek Pomocné axiomy: Pomocné axiomy: Axiom nepřesycení (víc je lépe) – tento axiom říká, že větší množství statku je preferováno před menším. Axiom nepřesycení (víc je lépe) – tento axiom říká, že větší množství statku je preferováno před menším. Axiom rozmanitosti (rozmanitá spotřeba je preferována před monomaniakální) – pokud A, B a C jsou spotřební koše, kde C je konvexní kombinací A a B a je od nich různý a platí U(A) = U(B) a U(C) > U(A). Axiom rozmanitosti (rozmanitá spotřeba je preferována před monomaniakální) – pokud A, B a C jsou spotřební koše, kde C je konvexní kombinací A a B a je od nich různý a platí U(A) = U(B) a U(C) > U(A).

40 Marek Matějka, 40 Užitek U(A) představuje užitek plynoucí ze spotřeby spotřebního koše A. U(A) představuje užitek plynoucí ze spotřeby spotřebního koše A. Použití tohoto zápisu v axiomech vyjadřuje míru preferencí, čili: Použití tohoto zápisu v axiomech vyjadřuje míru preferencí, čili: U(A) > U(B) znamená, U(A) > U(B) znamená, že je spotřební koš A preferován před spotřebním košem B.

41 Marek Matějka, 41 Užitek Měření užitku se běžně realizuje pomocí dvou teorií, a to: Měření užitku se běžně realizuje pomocí dvou teorií, a to: –kardinalistické »užitek je možné měřit přímo –ordinalistické »užitek není možné měřit přímo

42 Marek Matějka, 42 Mezní užitek Mezní užitek je užitek dodatečně získané jednotky dané věci (statku, služby) v daném okamžiku. Mezní užitek je užitek dodatečně získané jednotky dané věci (statku, služby) v daném okamžiku. Mezní užitek je odvozen z anglického Marginal Utility (MU). Mezní užitek je odvozen z anglického Marginal Utility (MU). Vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. Vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku.

43 Marek Matějka, 43 Mezní užitek Mezní užitek je závislý na: Mezní užitek je závislý na: –významu a intenzitě potřeby (jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek) –disponibilním množství (čím je zboží vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí).

44 Marek Matějka, 44 Mezní užitek Zákon klesajícího mezního užitku: Zákon klesajícího mezního užitku: –s růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek –nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam. –celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.

45 Marek Matějka, 45 Mezní užitek Mezní užitek porovnáváme s celkovým užitkem. Mezní užitek porovnáváme s celkovým užitkem. Na základě mezního užitku se rozhodujeme. Na základě mezního užitku se rozhodujeme. Celkový užitek naše rozhodování v danou chvíli neovlivňuje. Celkový užitek naše rozhodování v danou chvíli neovlivňuje.

46 Marek Matějka, 46 Mezní užitek Běžný příklad mezního versus celkového užitku: Běžný příklad mezního versus celkového užitku: –„Máme před sebou sklenici vody a sklenici perel. Vezmeme si raději sklenici perel, jelikož v dané chvíli je pro nás cennější (méně dostupná) než sklenice vody. (Neuvažujeme-li o člověku, trpícím žízní.) Avšak celkový užitek vody je pro člověka důležitější, než celkový užitek perel. Bez vody bychom nepřežili, bez perel ano.“

47 Marek Matějka, 47 Indiferenční křivka Indiferenční křivka znázorňuje množství dvou statků, které poskytují spotřebiteli stejný užitek. Tato křivka se používá v neoklasické mikroekonomii při analýze chování spotřebitele. Anglicky se nazývá Indiference Curve, odtud IC.

48 Marek Matějka, 48 Indiferenční křivka Existují alternativní ekonomické teorie, například, které se bez indiference a indiferenčních křivek obejdou. Existují alternativní ekonomické teorie, například rakouská škola, které se bez indiference a indiferenčních křivek obejdou. Příslušný aparát namísto o hovoří o diskrétních, mezi jejichž jednotlivými stavy naopak existuje diference. Příslušný aparát namísto o spojitých veličinách hovoří o diskrétních, mezi jejichž jednotlivými stavy naopak existuje diference. Neexistuje nekonečně mnoho alternativ, ale pouze konečný počet, který je uspořádán na tzv. preferenčních škálách. Neexistuje nekonečně mnoho alternativ, ale pouze konečný počet, který je uspořádán na tzv. preferenčních škálách.

49 Marek Matějka, 49 Indiferenční křivka Obrázek zobrazuje běžný průběh indiferenčních křivek. Obrázek zobrazuje běžný průběh indiferenčních křivek. X a Y představují množství statků X a Y. X a Y představují množství statků X a Y. IC vzdálenější od počátku představuje vyšší užitek. IC vzdálenější od počátku představuje vyšší užitek.

50 Marek Matějka, 50 Indiferenční křivka V závislosti na povaze statků X a Y mají indiferenční křivky různé tvary. V závislosti na povaze statků X a Y mají indiferenční křivky různé tvary. –Pokud je X nežádoucí statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka rostoucí. –Pokud je X lhostejný statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka přímka rovnoběžná s osou x. –Pokud jsou statky X a Y dokonalé substituty je indiferenční křivka přímka, která protíná obě osy. –Pokud jsou statky X a Y dokonalé komplementy má indiferenční křivka tvar písmene L.

51 Marek Matějka, 51 Typy indiferenčních křivek Indiferenční křivky jsou klesající. Indiferenční křivky jsou klesající. –Tato vlastnost vychází z axiomu nenasycenosti, tj. spotřebitel preferuje větší množství statku před menším. –Potom pokud zvýšíme spotřebu statku X, dojde ke zvýšení užitku. A proto, abychom se pohybovali po stejné indiferenční křivce, musíme snížit spotřebu statku Y.

52 Marek Matějka, 52 Typy indiferenčních křivek Indiferenční křivky se neprotínají. Indiferenční křivky se neprotínají. –Tato vlastnost vychází také z axiomu nenasycenosti.

53 Marek Matějka, 53 Typy indiferenčních křivek Každým bodem grafu znázorňujícím spotřební situace prochází indiferenční křivka. Každým bodem grafu znázorňujícím spotřební situace prochází indiferenční křivka. –Jedná se o analogii axiomu úplnosti srovnání. –Pokud každý bod představuje spotřební koš, spotřebitel je schopen mu přiřadit užitek, a tudíž se nachází na nějaké indiferenční křivce.

54 Marek Matějka, 54 Typy indiferenčních křivek Indiferenční křivky jsou konvexní vůči počátku. Indiferenční křivky jsou konvexní vůči počátku. –Tato vlastnost je důsledkem zákona klesajícího mezního užitku, který tvrdí, že: „další spotřebovávaná jednotka statku přináší nižší užitek než jednotka předchozí“.

55 Marek Matějka, 55 Typy indiferenčních křivek Míra, ve které je spotřebitel ochoten nahrazovat statek Y statkem X, se nazývá mezní míra substituce ve spotřebě. Míra, ve které je spotřebitel ochoten nahrazovat statek Y statkem X, se nazývá mezní míra substituce ve spotřebě. Je definována jako, při konstantní výši užitku U. Je definována jako MRS C = - dY : dX, při konstantní výši užitku U. –MRS C představuje sklon indiferenční křivky.

56 Marek Matějka, 56 Konkávní versus konvexní Konvexní (vypuklý) úhel je úhel přímý nebo menší než přímý. Konkávní úhel je větší než přímý úhel.

57 Marek Matějka, 57 Druhy úhlů

58 Marek Matějka, 58 Druhy úhlů Nulový úhel je úhel, jehož ramena leží na sobě. Mezi rameny není nic. Ostrý úhel je úhel menší než pravý úhel. Pravý úhel je polovina přímého úhlu. Všimněte si na obrázku, že pravý úhel se označuje tečkou v obloučku. Tupý úhel je větší než pravý úhel. Přímý úhel je úhel, jehož ramena jsou opačné polopřímky. Plný úhel je úhel, jehož ramena leží na sobě, za úhel se považuje celá rovina kolem nich. Kosý úhel je úhel, který není nulový, pravý, přímý nebo plný. Dutý úhel je úhel, který je menší než přímý úhel.

59 Marek Matějka, 59 Velikosti úhlů Nulový úhel: 0°, tzn. 0 rad Nulový úhel: 0°, tzn. 0 rad Ostrý úhel: mezi 0° a 90°, tzn. mezi 0 a π/2 rad Ostrý úhel: mezi 0° a 90°, tzn. mezi 0 a π/2 rad Pravý úhel: 90°, tzn. π/2 Pravý úhel: 90°, tzn. π/2 Tupý úhel: mezi 90° a 180°, tzn. π/2 a π rad Tupý úhel: mezi 90° a 180°, tzn. π/2 a π rad Kosý úhel: 0°<α<90° nebo 90°<α<180° Kosý úhel: 0°<α<90° nebo 90°<α<180° Dutý úhel: 0°<α<180° Konvexní (vypuklý) úhel: 0°≤α≤180° Nekonvexní úhel: mezi 180° a 360°, tzn. π a 2π rad Přímý úhel: 180°, tzn. π rad Plný úhel: 360°, tzn. 2π rad

60 Marek Matějka, 60 Radián Jeden radián je 1/π přímého úhlu. Jeden radián je 1/π přímého úhlu. Stupně se používají především z historických důvodů a také pro relativně snadné provádění jednoduchých výpočtů. Stupně se používají především z historických důvodů a také pro relativně snadné provádění jednoduchých výpočtů. Radiány mají výhodu při složitějších výpočtech - zvláště při derivování či integraci není třeba počítat se speciálními konstantami. Radiány mají výhodu při složitějších výpočtech - zvláště při derivování či integraci není třeba počítat se speciálními konstantami. Radián je navíc relativně intuitivní jednotka. Vyjadřuje přímo délku oblouku, vytyčeného daným úhlem na jednotkové kružnici. Radián je navíc relativně intuitivní jednotka. Vyjadřuje přímo délku oblouku, vytyčeného daným úhlem na jednotkové kružnici.

61 Marek Matějka, 61 Úkoly Procvičte si vlastní vytváření různých indiferenčních křivek podle učebnice Mikroekonomie I, str. 21 – 24. Procvičte si vlastní vytváření různých indiferenčních křivek podle učebnice Mikroekonomie I, str. 21 – 24. Vytvořte konkrétní příklady z praxe na optimum spotřebitele. Vytvořte konkrétní příklady z praxe na optimum spotřebitele. Projděte si otázky a úkoly ze strany 25 povinného učebního textu. Projděte si otázky a úkoly ze strany 25 povinného učebního textu.

62 Marek Matějka, 62 Poznámka V prezentaci byly použity zdroje: V prezentaci byly použity zdroje: –Wikipedia.cz –Valenčík, Bedretdinov, Valenčík, Mikroekonomie I, Eupress –Osobní archiv autora »Přednášky z EBS, Reichartshausen am Rhein


Stáhnout ppt "Mikroekonomie I (MiE-I) Marek Matějka Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Akademický rok 2008/2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google