Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zahraniční a bezpečnostní politika EU Současný stav a výhledy 9. května 2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zahraniční a bezpečnostní politika EU Současný stav a výhledy 9. května 2011."— Transkript prezentace:

1 Zahraniční a bezpečnostní politika EU Současný stav a výhledy 9. května 2011

2 Právo volného pohybu pracovníků od 1. května otevřen pracovní trh ve všech státech EU základní rozcestník: portál Eures (http://ec.europa.eu/eures /home.jsp?lang=cs/)http://ec.europa.eu/eures /home.jsp?lang=cs/ –seznam volných míst –možnost zadat si svůj životopis –rady pro život a práci v jiných zemích –nabídka práce pro absolventy atd.

3 Zahraniční a bezpečnostní politika klady centralizace –úspory z množství téměř absolutní –internalizace externalit také problém černých pasažérů –řeší se zejména globální problémy zápory centralizace –zájmy možná odlišné, není ale jen zdánlivé? –národní zájmy pevné, ale jdou prosadit?

4 Trocha opakování fiskální federalismus –kde mají být určité pravomoci vykonávány? –ekonomické základy, vychází z racionalismu (teorie veřejné volby) –není ovšem plně aplikovatelné na EU menší transfery peněz menší pohyb obyvatel či kapitálu větší odlišnost zájmů centrální vs nižší úroveň –výhody centra: úspory z rozsahu (economies of scale), internalizace externalit –nevýhody: heterogenita zájmů nutné zvážit náklady a zisky- rovnováha, jinak: –unie hodně centralizovaná, ale malá –velká, ale jen málo využíváno výhod centralizace

5 Trocha teorie 2 legitimita přesunu pravomocí –politika není jen o ekonomických datech –částečné vzdání se suverenity –nutná silná veřejná podpora ale: zahraniční i bezpečnostní pol. záležitostí elit –jednání mimo dosah veřejnosti –obyčejní lidé těmto záležitostem „nerozumí či se jich netýkají“

6

7 Zahraniční politika EU ambice vysoké, reálný průběh slabý –Haag až Maastricht –když už, tak mezivládně –spousta nástrojů zůstává na půl cesty –teorie mezery mezi kapacitami a očekáváními příklady selhání –občanská válka v Jugoslávii –zásah v Iráku –Rusko a další bývalé státy SSSR (válka v Gruzii) –problematické státy Afriky (např. Rwanda, Zimbabwe) –současné spory o Libyi příklady „úspěchů“ –trochu Palestina, Irán –částečně východní Evropa (ale tlak rozšíření)

8 Zahraniční politika EU: reforma a realita mix různých záležitostí –„nadnárodní“: obchod, rozšíření, rozvojová politika –„mezivládní“: zahraniční a bezpečnostní politika většinou bráno jen toto, ale první skupinu vždy brát do úvahy snahy o zvýšení efektivity –Amsterdam: „pan Evropa“ –Nice: další soubor výborů –občasné návrhy členských států či vybraných politiků zkušenosti –chybějící vedení vs jeho proliferace –rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí –jednomyslnost brzdou- kompromisy mění rozhodnutí na nicneříkající proklamace –nulová role Soudního dvora, EP (nižší legitimita)

9 ZP jako priorita?

10 Role Lisabonské smlouvy: teoretické základy interpretace posílení –přijetí LS jako krok k posílení mezinárodní pozice EU a její mezinárodní identity –rozšíření možností EU interpretace racionalizovaného intergovernmentalismu –minimální adaptace dosavadních ustanovení –členské státy mají SZBP pouze k realizaci národních cílů

11 Strukturální změny díky LS? zrušení pilířů –formálně pilíře opuštěny –faktický stav: SZBP je stále vydělena oproti ostatním politikám do části LSEU (kapitola 2) čl. 24 odst. 1: „Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům.“ de fakto zůstávají dva pilíře rozdělení pravomocí –SZBP v čl. 2 odst. 4 SFEU –speciální kategorie (mimo klasickou triádu), někde mezi sdílenými a doplňkovými –další garance pro státy: čl. 4 odst. 1 LSEU: „… Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.“ deklarace č. 24: právní subjektivita pro EU ji nedává právo jednat mimo svěřené pravomoci obecně: LS nerozšiřuje v oblasti SZBP pravomoci EU

12 Ustanovení o zahr. vztazích EU v primárním právu

13 Zahraniční politika EU: Lisabon institucionální změny- papírová verze: –fce Vysokého představitele pro zahraniční věci a obrannou politiku (Ministr zahraničních věcí EU) dvojí (trojí) klobouk- předsednictví, komisař pro vnější činnost, Vysoký zástupce propojení nadnárodních a mezivládních aktivit možnost navrhovat rozhodnutí v oblasti –Evropský útvar pro vnější činnost propojení současných struktur Komise a Rady centrální a externí část vznik evr. diplomatické služby, ale nenahrazuje národní zastoupení (naopak spolupráce s nimi) institucionální změny- reálná situace: –Vysoký představitel skutečně jeden hlas pro EU? role konkrétní osoby zastávající funkci (výběr Ashtonové) možnost přetížení poslední dobou výrazná kritika za „neviditelnost“ –Útvar pro vnější činnost propojení odlišných byrokratických kultur problematické spory o lukrativní místa kontrola EP a národní parlamentů nedostatečná konkrétní realizace bude vyzkoušena až v čase rozhodování –stále jednomyslnost, nelze přijímat legislativní akty

14 Bezpečnostní a obranná politika EU ještě problematičtější počátky (srv. EOS) ještě větší ambice –Petersberg, Kolín, Helsinky –koncepty sil rychlé reakce, battlegroups –spolupráce s NATO (Berlín plus) „měkká“ bezpečnostní politika –podpora budování míru, stabilizace po konfliktech, hospodářská rekonstrukce –angažovanost EU v Bosně, Kosovu převzetí operací po OSN, defakto „protektoráty EU“ –zprostředkování jednání na středním východě, Iránu „tvrdá“ bezpečnostní politika –přímé zásahy řešící „horké“ problémy –úspěchy: operace v Kongu, Čadu (většinou ale zájem jedné země, tak i poskytuje jednotky), Somálsko –neúspěchy: Irák (2002): hluboký rozpor mezi podporovateli a odpůrci zásahu USA („stará vs nová“ Evropa) Darfúr: neschopnost zasáhnout přes výzvy veřejnosti i mezinárodní společenství Libye: Francie a VB vs Německo společná obrana (armáda) –v brzké budoucnosti absolutně nereálné, ani nejsou pokusy o takový krok

15 Bezpečnostní a obranná politika EU informace o vybraných operacích EU

16 mission-chart

17 Bezpečnostní a obranná politika EU Lisabonská smlouva –pouze nevýznamné změny –uvádí se jako cíl společná obrana, ale ve smyslu dalekosáhlé ambice –klauzule o vzájemné pomoci- jen mezi státy (NATO ale klíčové) –stálá strukturovaná spolupráce určité státy mohou jít dále, pokud splňují podmínky cílem snadnější plnění náročnějších misí hlavní problém přetrvává: velmi různorodá východiska v členských zemích –několik států neutrálních Finsko, Švédsko, Rakousko, Irsko, Kypr, Malta –zbytek členy NATO ty, které bezpečnost chtějí zajistit primárně v NATO (VB, nové ČS, Nizozemí) ty, které chtějí posílení evropského rozměru obrany (Francie, částečně Německo)

18 Bezpečnostní a obranná politika EU příklad vojenských zakázek –výjimky z pravidel hospodářské soutěže –podporování vlastních národních šampiónů náklady na obranu vs efektivita –vracíme se zpět k fiskálnímu federalismu ale zase nutnost utajení, ochrana duševního vlastnictví –rozpočty nemalé, ale nepřináší výsledky USA 95 % zdrojů při zásahu proti Jugoslávii v roce 1999 –příklad letadel 4./5. generace USA: pouze letoun F35 EU: Rafale (Francie), JAS 39 Gripen (Švédsko), Eurofighter (více zemí)

19 Výdaje na obranu EU vs USA

20 Bezpečnostní a obranná politika EU cesta trhu: konsolidace –hlavně v letectví: EADS, BAE, jinde např. Thales –spíše ale přes odpor vlád (také princip juste retour) –určité úspěchy (např. Airbus vyhrál tendr v USA- 35 mld USD, po protestech pozastaveno)

21 Bezpečnostní a obranná politika EU cesta spolupráce řízená politikou –snaha o koordinaci –určité společné projekty: vrtulník Tiger, Airbus A400M –Evropská obranná agentura úkolem otevřít trh s vojenským materiálem, zlepšit spolupráci zbrojního průmyslu, společný výzkum problematický způsob založení (ÚS vs společný postoj Rady v roce 2004, nyní LS) přijat Kodex chování (2006)- dobrovolné vyhlašování zakázek cílem vznik Evropského trhu s obranným materiálem

22 EU jako civilní velmoc síla v obchodní oblasti politika životního prostředí –hlavně globální oteplování –snižování energetické závislosti (ale spory) pomoc v demokratizačním úsilí podpora rozvojových cílů OSN rozvojová a humanitární pomoc

23 Koloběh rozvojové pomoci ve světě (a role EU)

24 Rozvojová pomoc jako % HDP

25

26

27 Rozvojová pomoc EU podle destinace


Stáhnout ppt "Zahraniční a bezpečnostní politika EU Současný stav a výhledy 9. května 2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google