88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce.

Prezentace na téma: "88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce."— Transkript prezentace:

1 88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce organismu (+ endokrinní a imunitní systém )

2 Regulační systémy Nervový systém Endokrinní systém Imunitní systém Cytokiny Hormony Neurotransmitery

3 MECHANISMY SIGNALIZACE SIGNÁLNÍMI MOLEKULAMI:
Endokrinní signalizace: signalizace na velké vzdálenosti krevním řečištěm (hormony) Parakrinní signalizace: difúze signálních molekul, signalizace na krátké vzdálenosti (lokální mediátory: např. cytokiny) Autokrinní signalizace: buňka produkující signální molekuly a cílová buňka totžné (lokální mediátory) Synaptická signalizace: synapse u nervových buněk (neurotransmitery)

4

5 Nervová tkáň dráždivost a vodivost
příjem a odpověd´ na fyzikální nebo chemické podráždění nervovými impulsem (vzruchem), které je veden axonem a přes synapsi převáděn k jiné efektorové buňce (neuron, svalová buňka, žlázová buňka) neurony jsou dráždivé buňky, které využívají kombinace elektrické (membránová depolarizace) a chemické (synapse) signalizace převod vzruchu od receptoru k efektoru = reflex

6 Uspořádání tkáně: buňky s výběžky - integrovaná komunikační síť
neurony spojeny synapsí neuroglie spojeny nexy neuronová teorie – kontaktní spojení mezi neurony

7 Neurony (nervové buňky) a neuroglie (podpůrné buňky)
neurony spojeny synapsí glie spojeny prostřednictvím gap junction beta III tubulin a gliální acidický fibrilární protein

8 Strukturální a funkční jednotkou nervové tkáně je neuron
N3 - Mozeček HE Strukturální a funkční jednotkou nervové tkáně je neuron

9 Neurony a neuroglie jsou buňky s výběžky

10

11 Neurony - klasifikace a obecné typy
podle počtu výběžků multipolární bipolární (smysly) pseudounipolární (spinální ganglia) podle morfologie granulární, pyramidové, hvězdicovité podle zapojení sensorické motorické (Golgi I) interneurony (Golgi II) podle anatomického členění CNS (centrální nervový systém) PNS (periferní nervový systém) somatický systém autonomní / vegetativní systém

12 Neuron – morfologie (2 multipolární neurony spojené synapsí)
biomedicalengineering.yolasite.com

13 centrální a periferní NS šedá a bílá hmota (2 různé typy nervové tkáně)
šedá hmota – perikarya, dendrity, axony, neuroglie bílá hmota – myelinizované axony a neuroglie

14 Perikaryon (soma) jádro drsné ER , GER Golgiho komplex
velké, kulovité, euchromatické; denzní nukleolus drsné ER , GER bohatě vyvinuté → Nisslova substance - basofilníí Golgiho komplex výhradně v perikaryu! transportní a sekreční vezikuly mitochondrie ↑ v blízkosti zakončení axonů inkluze lipofuscin, melanin

15 N4 - Mozeček kresylová violeť
neuropil Purkyňova buňka

16 Dendrity recepční oblast neuronu
vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů – dendritické trny větvení neuronů – zvětšení recepční plochy složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA neurofilamenta (NF-L, NF-M, NF-H),

17 Axon (nervové vlákno) vodivá část neuronu
vedou vzruch od perikarya 1 neuron má 1 axon, nevětví se až 1 m dlouhý – neuron typu Golgi I krátké – neuron typu Golgi II metabolicky jsou závislé na perikaryu transport organel a váčků – axonální transport, anterográdní, retrográdní axolemma - nervový impuls axoplazma – mitochondrie, mikrotubuly, MAP1 absence proteosyntetického aparátu odstupový konus iniciální segment - iontové kanály

18 Propagace (vedení ) vzruchu přes synapsi k efektorové buňce
směr vždy anterográdní, tj od místá první depolarizace až k axonálnímu zakončení. (v refrakterní fázi díky inaktivovaným zavřeným Na+ kanálům je zabráněno retrográdní propagaci vlny depolarizace) nervový impuls se z presynaptické buňky v místě synapse přepojuje na postsynaptickou (efektorovou buňku)

19 Synapse efektorová oblast, jednosměrný přenos nervového vzruchu, chemický přenos signálu
axodendritické axosomatické axoaxonální synapse v průběhu excitační (acetylcholin, glutamát) inhibiční (GABA) presynaptická část synaptická štěrbina postsynaptická membrána synaptické váčky

20 Synaptický přenos Akční potenciál otevře napěťově řízené Ca2+ kanály presynaptické membrány → uvolněné Ca2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytose synaptických váčků do synapt. štěrbiny (+ rychlá inaktivace Ca2+) → difuse neurotransmiterů přes synaptickou štěrbinu → reakce s receptory postsynaptické membrány vede buď k propagaci akčního potenciálu (excitační s.) nebo hyperpolarizaci (inhibiční s.)

21 Cytoskelet mikrotubuly axoplazmatický přenos regulace tvaru
neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy mikrofilamenta (aktinová filamenta) regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel

22 Neuropil synapticky bohatá oblast, dendrity, nemyelinizované axony
biomedicalengineering.yolasite.com

23 N1 - Kůra mozku HE

24 Neuroglie, „pojivová tkáň“ nervového systému
tvoří zhruba polovinu objemu CNS je jich 10 x více než neuronů vytvářejí myelin funkce nutritivní , fagocytární, metabolická, isolační, tvorba myelinu… mezibuněčné spoje – gap junction

25 Typy neuroglie CENTRÁLNÍ GLIE 1. makroglie astrocyty (protoplasmatické
fibrilární oligodendrocyty 2. mikroglie ependym PERIFERNÍ GLIE Schwannovy buňky satelitní buňky

26 Astrocyty největší funkce izolační bariera, hematoencefalická bariera
výživa (vaskulární pedikly obalují všechny cévy vyživující tkáň CNS) mechanická opora neuronů při poranění vytvářejí gliovou jizvu

27 Astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární
granulární cytoplazma; obalují neurony, cévy v šedé hmotě mozku a míchy B. fibrilární delší výběžky, gliální fibrilární kys. protein zejména bílá hmota

28 Oligodendrocyty vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu
menší, tmavší jádra v šedé i bílé hmotě Schwannovy buňky – odpovídající buňka v PNS × ty ale obalují jen jeden axon

29 Mikroglie nejmenší glie, tmavá protáhlá jádra (ostatní glie mají kulatá jádra), trnitý vzhled pohyblivé, fagocytují odlišný původ: mesoderm, z monocytů!!!

30 Ependym epitelové uspořádání
pozůstatek neuroepitelu neurální trubice pohyblivé řasinky, nexy a zonulae adhaerentes vystýlá dutiny CNS tanycyty (3.komora)

31 Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu
jejich svazky vytvářejí: v CNS dráhy (→oligodendrocyty) v periferním NS nervy (→Schwannovy bb.) vlákna: nemyelinizovaná myelinizovaná

32 Periferní nerv

33 Nervová vlákna nemyelinizovaná
CNS leží volně mezi výběžky neuronů a glií PNS leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb.

34 Nervová vlákna myelinizovaná
zanořením axonu do žlábku obalové buňky (myelin je tvořen vrstvami modifikovaných membrán) Ranvierovy zářezy mezery mezi Schwann. bb. internodia = 1-2 mm Schmidt-Lantermanovy náručky

35 Nervová vlákna myelinizovaná
Eg 13 - Myelinizovaný axon

36 Nervová tkáň regenerace: neurony se in vivo nedělí – 0 neurogeneze (pouze v některých oblastech mozku - hippocampus nebo 1. neuron čichové sliznice přestože v mozku jsou přítomny kmenové buňky (př. subependymová vrstva) – nejsou schopny nahradit zanikající neurony (v experimentu, in vitro ano – diferencují v neurony) nervové výběžky/axony regenerují omezeně při zachovaném perikaryon gliová jizva – zmnožením glie - reparace v nervové tkáni

37 Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky
vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové bb.

38 Diferenciace buněk neuroepitelu
nervové buňky neuroblasty, ↑jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární gliové buňky cestují do plášťové a okrajové vrstvy buňky neurální lišty

39 N8 - Spinální ganglion HE