Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vědy Anzenbacher, A., (2002) Úvod do filosofie. Portál, Praha  filosofie a teologie  speciální vědy  reálné vědy  přírodní vědy = „science“ (fyzika,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vědy Anzenbacher, A., (2002) Úvod do filosofie. Portál, Praha  filosofie a teologie  speciální vědy  reálné vědy  přírodní vědy = „science“ (fyzika,"— Transkript prezentace:

1

2 Vědy Anzenbacher, A., (2002) Úvod do filosofie. Portál, Praha  filosofie a teologie  speciální vědy  reálné vědy  přírodní vědy = „science“ (fyzika, chemie, biologie)  kulturní vědy  duchovní vědy (vědy historické, vědy o umění)  sociální a ekonomické vědy  formální vědy (formální logika, matematika)

3 Postavení empirických věd RReálné vědy jsou: eempirické ttematicky redukované mmetodicky abstraktní mmetodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy oontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje „„show me the data“ attitude

4 Science  = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa  (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp )  = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech  (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

5 Science  "Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učinit měřitelným to, co doposud měřitelné není." (Galileo Galilei)  "Podmínkou úspěchu vědeckého postupu bylo, že nekladl otázky,které si kladla filosofie. Tím se tedy říká, že věda za svůj úspěch vděčí mimo jiné i tomu, že upustila od kladení určitých otázek" (von Weizsäcker)  Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha. str. 23)

6 Filosofie  Ontologie = teorie týkající se toho, co jest  Epistemologie = teorie týkající se toho, jak chápeme a organizujeme data  Etika = teorie týkající se toho, jak žít zdařilý život

7 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  přírodní vědy zkoumají co je  etika zkoumá co by mělo být  Hume: „is“ neznamená „ought“  je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních.  z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být  z faktů nelze odvozovat hodnoty  z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní  přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

8  Přírodní vědy se zabývají pouze tím, co jest a nikoli tím, co by mělo být. Ovšem mimo doménu vědy je posuzování hodnot všech druhů nezbytné... (Albert Einstein)

9 "Jest" a "mělo by být"  neexistuje žádná cesta, kterou bychom se dostali od "jest" směrem k "mělo by být", od faktů k hodnotám, z deskripce k preskripci, od přírodních věd k etice  Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit  Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

10  z toho, jaký svět je, nelze v žádném případě vyvozovat jaký by měl být. K tomuto potřebujeme zcela jiný typ vědomostí.

11 Naturalistický omyl jedna z jeho forem  protože většina lidí se domnívá že je to správné (nebo protože většina lidí to dělá) pak by se daná věc měla stát normativní, akceptovatelnou.  Naturalistický chybný závěr "naturalistic fallacy": pokus odvodit "mělo by" z "je"  morálka by pak byla tvořena průzkumy veřejného mínění  a velcí reformátoři, jako M.L. King etc. by se nutně mýlili (...neboť vystoupili proti všeobecně zastávaným představám)

12  „Vědci si jsou velmi dobře vědomi, kolik toho ještě neví, ale zde mluvíme a odlišném typu problému – nejen o limitech toho, čemu ještě nerozumíme, ale jde o to, abychom rozpoznali, co danými metodami v principu může nebo nemůže být vůbec poznáno.“  Nagel, T., (2012) Mind and Cosmos. Why the Materialist Neo-Darwinian Conception of Nature Is Almost Certainly False. Oxford University Press, Oxford. p. 3

13 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího  rozum bude vždy otrokem vášní  rozhodující jsou emoce  Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné  rozhodující je rozum ...snad lze říci, že oba tyto názory zahynuly v Auschwitz...

14 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  Kant: existují dva světy  říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony  říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

15 Postavení empirických věd RReálné vědy jsou: eempirické ttematicky redukované mmetodicky abstraktní mmetodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) oontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

16 Postavení přírodních věd

17

18 Science  Materialismus přírodních věd vykolíkuje limity těchto věd, nikoli jejich univerzalitu. Metody a rozsah přírodních věd zůstávají uvnitř hmoty. Nemohou tak zaujímat stanoviska k ničemu mimo tento rozsah. (Francisco Ayala)

19 Věda je pouze polovinou příběhu  Věda je pouze polovinou příběhu. Věda může analyzovat chemické složení barev na mistrovském plátně, ale není schopna již říct, proč ono plátno považujeme za mistrovské.  (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29) Rembrandt van Rijn ( )

20  Svět, ve kterém žijeme, není světem, kterým se zabývá věda, podobně jako úsměv Mony Lisy na plátně není jen shlukem barevných teček na plátně. Avšak tento námi odžívaný svět je stejně tak reálný jako úsměv Mony Lisy.  Scruton, R., (2012) The Face of God. The Gifford Lecturers Continuum. London, New York.

21 Guernica  28. dubna 1937, na začátku španělské občanské války, bombardovaly nacistické letouny pod vedením generála Franca malé baskické městečko zvané Guernica. Při náletu bylo zabito 1654 z celkových obyvatel. Bylo to poprvé v dějinách, kdy civilní obyvatelstvo bylo zmasakrováno útokem ze vzduchu.  V šílenství manické energie načrtl v záchvatu zuřivosti Pablo Picasso během dvou dnů základní koncept obrazu a v deseti dalších dnech dílo dokončil. Guernica je obrovské plátno měřící 7,8 metrů na délku 3,5 metrů na výšku.  Ayala, F.J., (2007) Darwin´s Gift: To Science and Religion. Joseph Henry Press. Washington, D.C.

22 Guernica

23  Každý, jen trochu hudebně nadaný člověk je schopen rozlišit melodii od pouhé sekvence tónů. Melodie mají začátek, středná část a konec; začnou a pokračují dokud neskončí; mají svou individuální identitu a atmosféru, mohou být kombinovány a rozvíjeny podle své vnitřní logiky. (...) Ale žádná věda zabývající se zvuky nemá použití pro koncept melodie. Scruton, R., (2012) The Face of God. The Gifford Lecturers Continuum. London, New York.

24 Věda je pouze polovinou příběhu  Věda nám může říct, jakým způsobem naše instinkty byly tvořeny, ale není schopna říct, proč se některé snažit rozvíjet a proč jiné potlačovat.  (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

25 Věda je pouze polovinou příběhu  je prostředkem, nikoli cílem  pomocí vědy vytvoříme velké obrazovky s vynikající ostrostí…  …ale nejsme schopni zabezpečit kvalitu programů  věda nám velmi usnadní život…  …ale nedá nám jeho smysl

26 Metodologický agnosticismus  věda by měla používat metodologický agnosticismus  věda si například metodologicky zakazuje bádat o lidské duši  ovšem ani samotný fenomén života není měřitelný!  nejlépe se daří fyzice, hůře biologii

27 Věda... ... se snaží porozumět, vysvětlit a předpovědět události světa ve kterém žijeme  to ale astrologie a hádání z ruky rovněž  podobně jako různé náboženské systémy mají svoje verze o vzniku světa

28 Francis Bacon (1561 – 1626)  zavádí do vědy indukci (… o které bude řeč dále)  člověk nemůže být ve vesmíru jen pasivním pozorovatelem, nýbrž musí pozorování aktivně iniciovat…  …vzniká experiment  příroda před námi své taje skrývá a po vzoru útrpného práva musí být přezkoušena  experiment je otázka položená přírodě

29  Sherlock Holmes x G.K. Chesterton

30 Dřív Světa původ seznáme a sil všech tajné zdroje, dřív na dno časův sestoupnem a sečtem světův roje! Před žádnou, žádnou záhadou své šíje neskloníme, o nebes klenby nejzazší svým duchem zazvoníme! (Neruda, J., (1979) Písně kosmické, Československý spisovatel, Praha, str. 37)

31 V roce 1900, když mluvil the British Association fo the Advancement of Science, Lord Kelvin řekl, „Ve fyzice již není nic nového, co by mělo být objeveno. Vše, co zbývá jsou jen přesnější a přesnější měření." Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.272

32 Věda  pozorování  experiment  například astronomie se musí spokojit s pozorováním  Max Planck: Experimenty jsou jediný prostředek poznání, který máme k dispozici. Zbytek je poezie.

33 Věda  pozorování  experiment  věda se ale nespokojí jen se zaznamenáváním pozorování a výsledků experimentů, nýbrž z těchto údajů vyvozuje obecné teorie

34 Karl Popper

35 Karl Popper (1902 – 1994)  popírá jistotu indukce  nejde o verifikaci hypotézy, nýbrž o její falsifikaci  k problému falsifikace T.H. Huxley:  „velká tragédie vědy - vražda krásné teorie ošklivým faktem“

36 Vědecká teorie ... by podle Karla Poppera měla být falsifikovatelná  falsifikovatelný = teorie by měla být schopna učinit předpovědi, u kterých bude možno učinit test proti zkušenosti, zda jsou nebo nejsou správné  pokud se předpovědi ukáží jako chybné, teorie neplatí  Příklady: všechny labutě jsou bílé  problémem darwinismu je jeho nefalsifikovatelnost  stejný problém má Freudova psychoanalýza

37 Příklady pseudovědy Psychoanalýza  ať se pacient chová jakkoli, lze jeho chování vysvětlit psychoanalyticky  Karl Popper: představme si například muže, který shazuje dítě do vody s úmyslem ho utopit a představme si jiného muže, který s nasazením života dítě zachrání  podle psychoanalýzy trpí první muž potlačovanými pudy, zatímco druhý muž provádí sublimaci  pomocí termínů represe, sublimace a nevědomé touhy lze vysvětlit jakékoli lidské jednání... ...jedná se tedy o pseudovědu, neboť teorie je nefalsifikovatelná

38 Příklady pseudovědy Marxismus  Karel Marx: v industrializovaných společnostech světa přijde po kapitalismu socialismus, a po něm komunismus  když to ovšem nenastalo, Marx vytvořil ad hoc teorii o tom, že  nevyhnutelný nástup komunismu byl na chvíli zpomalen dočasným nárůstem bohatství, který „změkčil“ proletariát a oslabil revoluční horlivost  tímto způsobem lze ale teorii sloučit s jakýmkoli myslitelným dějinným během věcí  teorie je tedy nefalsifikovatelná a jedná se o pseudovědu

39 Příklady pseudovědy Darwinismus  teorie přerušovaných rovnováh  = příklad hypotézy ad hoc, která má zachránit teorii  pomocná hypotéza je jakýmsi „záchranným pásem“, který se snažíme zachránit teorii  hypotéza memů  pokud by umění a náboženské systémy neexistovaly, nebylo by divu, neboť nejsou adaptivní  pokud existují, jsou to špatné memy

40 Příklad pseudovědy  Kreativita a vědecká invence jsou vlastní především mladým a z nich prý především mužům  jedná se tedy o (nic než) projev sexual selection  muži používají své tituly podobně jako pávi prodloužené nadocasní krovky Albert Einstein publikoval speciální teorii relativity v 26 letech. Michelangelo vytvořil Pietu v 24 letech.

41 Darwin si představuje rozrůzněnost života jako strom s mnoha větvemi Taxonomické kategorie: (doména), říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh

42 Ve fosilních nálezech často chybí mezičlánky

43 Gradualismus a teorie přerušovaných rovnováh

44 Příklad pseudovědy Evoluční psychologie  pokud by všichni lidé byli sobci, potvrzovalo by to darwinistické představy  pokud si lidé pomáhají, vysvětlíme to některým z typů altruismu  pokud si pomáhají tajně a nezištně, musíme si vzít na pomoc hypotézu špatných memů  Závěr: pokud si lidé nepomáhají, jednají darwinisticky. Pokud si pomáhají, jednají rovněž darwinisticky.  ať lidé jednají jakkoli, je to vždy ve shodě s darwinismem

45 Příklady vědy Einsteinova teorie relativity  Einstein: světlo ze vzdálených hvězd se bude ohýbat díky gravitačnímu působení Slunce  jev lze pozorovat pouze při zatmění Slunce  v roce 1919 zorganizoval Sir Arthur Eddington dvě expedice – do Brazílie na ostrov u západního pobřeží Afriky, které měly Einsteinovy závěry při zatmění Slunce potvrdit, nebo vyvrátit  výsledky pozorování se shodly s Einsteinovými předpověďmi  teorie je tedy falsifikovatelná a je vědecká... ...čímžto není nutně řečeno, že je správná – pouze přežila první kolo pokusů o falsifikaci

46 Karl Popper rozdíl mezi vědou a náboženstvím  vědecké poznatky jsou v principu vyvratitelné, tj.  věda nezná dogmata  i když i to je otázka (VIZ Th. Kuhn)  …na rozdíl od náboženství  nejsilnější, co může ve vědě existovat je teorie  P.S. pokud tedy kreacionisté vyčítají biologům, že „teorie evoluce“ je jen teorie, dochází k nedorozumění

47 Kritika Poppera  Popperovi je vyčítáno, že příliš věci zjednodušuje... ... neboť vyčítá Freudovi a Marxovi, že se snaží odvysvětlit (explain away) data, která nejsou ve shodě s jejich teoriemi místo toho, aby uznali, že jejich teorie jsou chybné  ale takto to dělají i renomovaní vědci!

48 Kritika Poppera Uran  Newtonova teorie předpovídá i oběhy různých planet kolem Slunce  ovšem doba oběhu Uranu se neustále lišila od Newtonových výpočtů  v roce 1824 Angličan Adams a Francouz Leverrier nezávisle na sobě odhadli, že zde bude ještě jiná planeta, která svým gravitačním polem interferuje s Uranem  Adams a Leverrier dokonce vypočítali hmotnost a pozici této neznámé planety... ...v zápětí byl objeven Neptun, téměř přesně tam, kde jej oba badatelé předpověděli

49 Kritika Poppera Uran  dnes bychom zřejmě nenazvali počínání Adamse a Leverriera jako pseudovědecké ...jenomže oni udělali přesně to, co Marx!  spíše než by opustili Newtonovu teorii gravitace kvůli konfliktním datům, vymysleli teorii ad hoc (že musí existovat jiná planeta), která Newtonovu teorii „zachránila“  podobně dnešní marxisté při čekání, proč se ještě kapitalismus neproměnil v komunismus, zachraňují svou teorii různými vysvětleními ad hoc.  je tedy fair říct, že Marx je pseudovědec a Adams s Leverrierem vědci?

50 Kritika Poppera  pokud máme teorii, která je v rozporu s určitými daty, nemusí to být ještě důvod ji okamžitě opustit  v reálu téměř nenajdeme teorii, která by si neprotiřečila s nějakými experimentálními daty  pokud je ovšem časem víc a více pozorování a experimentů, které teorii protiřečí, pak je zřejmě teorie špatná  ve vědě by se učinilo málo pokroku, kdyby se každá teorie opustila při prvních potížích...

51 Co je to tedy věda?  Ludwig Wittgenstein konstatuje, že neexistuje set parametrů, které by definovaly co je to „hra“  je zde spíše volný svazek určitých rysů, z nichž většina platí pro většinu her  ale jedna konkrétní hra může několik jakýchkoli rysů postrádat  to samé zřejmě platí o definici „vědy“  jednoduché kriterium, které odliší vědu od pseudovědy zřejmě nebude snadné nalézt

52 Intermezzo: filosofické pověry volně podle J.M. Bochenski  věhlasný chirurg se vyjadřuje k situaci k Iráku  známý fyzik uvažuje v televizi o právu na potrat  nositel Nobelovy ceny za medicínu se vyjadřuje k volbě prezidenta  špičkový biochemik píše článek o Guantanámu  …všichni jsou v dané problematice stejně tak orientovaní jako kdokoli jiný  Bochenski: literát se vyjadřuje ke všemu, vědec jen k tomu, v čem je specializovaný

53 Dedukce a indukce

54 Vědecké uvažování dedukce a indukce  Dedukce:  všichni Francouzi pijí červené víno  Pierre je Francouz   Pierre pije červené víno } premisy } závěr, konkluze

55 Dedukce  pokud jsou pravdivé premisy, musí být pravdivá i konkluze  v našem případě premisy dozajista pravdivé nejsou – není pravda, že by opravdu všichni Francouzi měli rádi červené víno…  …ale o to nejde  pravdivost premis je totiž úplně jiná otázka  co ale když jsou premisy pravdivé – musí být pravdivá i konkluze?

56 Pravdivé premisy neznamenají pravdivou konkluzi  prvních pět vajíček v krabici je zkažených  všechna vajíčka jsou orazítkována stejným datem trvanlivosti   šesté vajíčko je zkažené  toto uvažování je induktivní: postupujeme od pravdivých premis a snažíme se dosáhnout pravdivého závěru o věci, kterou neznáme

57 Dedukce a indukce  deduktivní uvažování je mnohem bezpečnější než induktivní  pokud totiž použijeme dedukci a jsme si jisti, že premisy jsou pravdivé, musí být pravdivá i konkluze  indukce nás ale snadno zavede od pravdivých premis k nesprávné konkluzi  navzdory tomuto faktu ale indukci běžně v našich životech používáme

58 Dedukce a indukce ppokaždé, když jsem u svého auta otočil volantem po směru hodin, jel jsem doprava nnyní, na křižovatce chci jet doprava a tak otočím volantem po směru hodin a doufám, že auto pojede doprava nna dotaz bych ale nebyl zřejmě schopen přesně říct, proč tomu tak je… ……prostě tomu tak je vždy!

59 Downův syndrom

60 Indukce  všichni lidé, kteří mají tři chromosomy 21 mají chorobu zvanou Downův syndrom  to je ale typická indukce!  možná, kdo ví, jsme použili doposud nereprezentativní vzorek a možná že Downův syndrom mají i lidé s 46 chromosomy

61 Indukce  Newtonův zákon gravitace zatím nebyl prozkoumán pro všechna tělesa  doposud zkoumané měděné dráty všechny vedly elektrický proud. Závěr: měď vede elektrický proud  všechny labutě jsou bílé…

62 Všechny labutě jsou bílé Labuť černokrká (Cygnus melanocoryphus), Torres del Paine

63 Z denního tisku  „vědci objevili experimentální důkaz, že geneticky modifikovaná kukuřice neškodí lidem“  realita: na tom vzorku lidí, na kterém to bylo vyzkoušeno se nikomu nic nestalo…  …z čehož se usoudilo, že neškodí nikomu  to je ale induktivní závěr!

64 Ještě jednou Popper  Popper požaduje, aby vědci používali pouze deduktivní závěry  a protože není možné dokázat, že hypotéza je ve všech myslitelných případech správná  je potřeba ji nikoli verifikovat, nýbrž falsifikovat!

65 Ještě jednou Popper  protože nejsme schopni doložit, že číselně všechny labutě na Zemi jsou bílé, verifikace je prakticky nemožná  stačí ale objevit jednu labuť černou, abychom hypotézu falsifikovali Labuť černá (Cygnus atratus), Austrálie

66  Bertrand Russell uvádí věc příkladem života, nazíraného krocanem. Každý den dostává krocan hrst zrní. Protože je to vědecky smýšlející krocan, učiní z tohoto pravidla zákon přírody. Teprve ve středu před Dnem díkůvzdání nahlédne, jaký je rozdíl mezi pravděpodobností a jistotou.  cit. v Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.33

67 Problém Davida Huma  ačkoliv induktivní uvažování není logicky „watertight“, v běžném (vědeckém) životě jej používáme  počítáme s tím, že ráno vyjde slunce a že při pohybu volantem po směru hodin pojede auto vpravo  Hume ale soudí, že indukce nikdy nemůže být verifikována. Proč?

68 Problém Davida Huma  protože nemůžeme automaticky počítat s tím, že přírodovědecké zákony platí univerzálně pro celý vesmír!  když totiž induktivně uvažujeme, neproblematicky předpokládáme „uniformity of nature“  pokud jsme totiž Newtonův zákon zobecnili na všechna tělesa, tiše jsme předpokládali, že všechna tělesa podléhají týmž fyzikálním zákonům  ale je to tak?

69 Problém Davida Huma  Hume soudí, že ne, neboť nemůžeme jen tak předpokládat jednotu přírody, uniformity of nature (UN)  svět, ve kterém by neplatila UN je velmi dobře myslitelný  UN až do dnešního dne fungovala, ale to je induktivní uvažování a vracíme se tak k úvodní otázce!  jedná se tak o uvažování v kruhu

70 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  veškerý sýr ze spíže zmizel, až na pár drobečků na zemi  v noci se ze spíže ozývalo škrábání  sýr snědla myš  toto uvažování evidentně není deduktivní: sýr mohla zkonzumovat hospodyně a lstivě nechat na zemi drobečky aby svalila podezření na myš  škrábání mohl např. způsobit přehřátý boiler

71 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  není ale obvyklé, že by hospodyně kradla sýr  rovněž není obvyklé, že by se moderní boilery přehřívaly  …i když tedy myší hypotéza není jistá, zapadá do známých faktů  tomuto způsobu uvažování říkáme IBE (VIZ nadpis)  jedná se vlastně o typ induktivního uvažování

72 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  jednou hypotézou tak vyřešíme oba problémy  podobně Večernice a Jitřenka, ve starověku dvě nebeská tělesa, novověk považuje za jedinou planetu Venuši  světlo a teplo jsou dnes vnímány jako jediné elektromagnetické záření

73 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  Darwinova teorie přírodního výběru je typická IBE: nemáme pro ni důkaz, ale krásně zapadá do známých fakt  přímé Boží stvoření ale de facto nemůžeme vyloučit! (nikdo jsme u vzniku světa nebyli)  to je obecně problém všech jevů, které proběhly jen jednou…  …i kdybychom si vymysleli krásný scénář vzniku života, který by korespondoval se všemi známými fakty, asi nikdy nikdo nebude vědět, že se to historicky událo právě takto

74 Srovnávací anatomie Architektonický plán přední končetiny u člověka, kočky, velryby a netopýra je stejný. Hypotéza společného předka je elegantním vysvětlením a je to typická IBE. NELZE ale dokázat, že se Bohu zalíbilo odděleně a bez evoluce tyto končetiny stvořit každou zvlášť. Vždyť - kdo z nás zná Boží mysl a plány?

75  je třeba rozlišit mezi evoluční biologií a fylogenetikou  fylogenetika je neopakovatelná  ovšem i když jsou tyto události neopakovatelné, nemusíme rezignovat  pokud dojde k vloupání,  zloděj zanechá stopy, rozbité okno, otisky prstů etc.  policie se standardně snaží přijít na to, kdo to udělal  …místo toho aby rezignovala, (a předpokládalo se, že vše narafičil Bůh)

76  policisté by nesouhlasili s názorem, že o krádeži můžeme mluvit pouze tehdy, pokud na místě byli očití svědkové  podobně jsme na tom ve vědě: minulost za sebou zanechala stopy, nejsme bez šance, když se je snažíme rozluštit

77 Ještě jednou myš ve spíži  proč je vlastně myší hypotéza pravděpodobnější než hypotéza hospodyně?  ze zkušenosti! Hospodyně obvykle nekradou sýr a boilery se obvykle nepřehřívají  problém je s tím „obvykle“ protože to je induktivní uvažování…  …a jsme zase na začátku

78 Occamova břitva  Occamova břitva = zákon o ekonomii myšlení = preferování toho nejjednoduššího závěru, vyhovujícího daným faktům

79 Hypotéza musí být „simple and elegant“  jak rozhodnout, zda je pravděpodobnější myší hypotéza nebo hypotéza hospodyně?  myš by vysvětlovala oba jevy  zmizelý sýr  škrábání v noci ve spíži  hypotéza hospodyně by vysvětlila jen zmizelý sýr…  …pro škrábavé zvuky si musíme vymyslit jinou hypotézu  tomuto uvažování se někdy říká „princip parsimonie“

80 Další problém  ale jak víme, že svět je spíše jednoduchý a ne spíše složitý?  pokud dáme přednost hypotéze, která nám jednodušeji vysvětlí pozorování – jak víme že je správná?  …nevíme

81 Vztah mezi vědou a náboženstvím  věda užívá metodologický materialismus: zajímá nás to, co je v hmotě, prostoru a času (co je „měřitelné a vážitelné“)  u některých přírodovědců přerůstá do ontologického materialismu: je jen to, co je v hmotě, prostoru a času, nic jiného neexistuje  filosofie: přírodní vědy vysvětlují jen určitou část světa

82 Scientismus  otázky, které nemohou být zodpovězeny přírodními vědami, nejsou důležité  věda (science) je schopna sdělit kompletní pravdu o člověku  nevědecký = nesprávný, klamný, klamající

83 Scientismus  přírodověda je lépe schopna uchopit „realitu“ než jiné disciplíny  pro E.O.Wilsona, věda redukuje lidské chování a kulturu na biologické formulace.  vědecká metodologie vítězí nad všemi ostatními formami poznání  pokud se filosofické problémy zredukují na vědecké problémy, potom filosofie vědy je filosofie jako taková  Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.13

84 E.O. Wilson  Hypotalamo-limbický komplex vysoce sociálního druhu, jakým je člověk, „ví“, nebo přesněji je naprogramován, že se chová jako by věděl, aby geny, které jsou za ním, se maximálně namnožily pouze když zharmonizuje behaviorální odpovědi organismu, které vytvoří účinnou směsku osobního přežití, reprodukce a altruismu.  (Wilson, E.O., (2000) Sociobiology. The New Synthesis. Twenty-Fifth Anniversary Edition. The Belknap Press of Harward University Press. Cambridge, Massachusetts, and London, England. p. 4)

85 Scientismus: svět není tajemstvím, ale problémem  „Novověk pro to ztrácí smysl. Za bohatstvím jevů a tvarů objevuje jednoduchou, konečnou, racionální podstatu věcí. Novověk nemá více zájem porozumět tomu, co se skrze jevovou stránku světa zjevuje. Chce uhádnout to, co se za jevy skrývá. Neptá se po smyslu, nýbrž po mechanismu účinku. Svět mu není tajemství, nýbrž problémem.

86 Scientismus  Proto nemá použití pro bláznovu opilou pošetilost podkopávající každou jistotu, nýbrž žádá si střízlivého vysvětlení s návodem k použití. Ztrácí tak vlastně smysl i pro druhý pól bláznovství: moudrost. Vládcova rádce nahradí odborník.“  (Neubauer, Z., (2007) O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění. Malvern, Praha, str. 72)

87 Ateistická interpretace J. Monod: Náhoda a nutnost  Přijme-li člověk toto poselství v celém svém významu, jistě konečně procitnout ze svého tisíciletého snu, aby objevil svou naprostou samotu a radikální cizotu. Nyní ví, že se jako nějaký bezdomovec nachází na periferii světa, kde jest mu žít. Světa, který je hluchý k jeho hudbě, lhostejný k jeho nadějím, k jeho utrpení či zločinům.  Ale kdo řekne, co je zločin, co je dobré a co zlé? Všechny tradiční systémy kladly etiku a hodnoty mimo dosah člověka. Hodnoty člověku nepatřily, kladly se mu. Nyní ví, že náleží toliko jemu. Konečně je jejich pánem a hle, už se zdá, že se rozplývají v lhostejné prázdnotě světa. Právě tehdy se moderní člověk obrací k vědě, či spíše proti ní, aby konečně zvážil její děsivou moc ničit nejen těla, ale i duši.

88 Problém irrelevance

89  v gynekologické čekárně jsou samé těhotné ženy a jeden muž  chlapec se ptá lékaře proč muž není také těhotný  lékař odpovídá: protože pravidelně užívá antikoncepci  (dejme tomu, že z nějakých podivných důvodů muž antikoncepci opravdu užívá)  lékařova odpověď je ale zcela v souladu s vědeckým uvažováním!  je totiž obecné pravidlo, že člověk, který užívá hormonální antikoncepci není těhotný  lékař tedy toto pravidlo použil na jeden konkrétní příklad

90 Problém irrelevance  poučení:  vědecké vysvětlení může být zcela v souladu se známými jevy, ale to přesto nemusí nutně znamenat, že je správné  vše, co lékař chlapci řekl je naprostá pravda, ale přesto to není správná odpověď  muž by totiž neotěhotněl ani kdyby žádnou antikoncepci nebral… …je totiž muž

91 Problém irrelevance  Zkoumání orientace netopýrů, delfínů nebo potemníků…  … připomíná vtip s blechou  blecha slyší nohama  na výzvu „skoč!“ blecha skočí  pokud jí odstraníme tykadla, blecha skočí  pokud jí odstraníme nohy, blecha neskočí  …slyší tedy nohama

92 Průmyslový melanismus

93 Problém irrelevance  žluna je zelená, protože v zelených korunách stromů je to maskovací zbarvení…  … a je tedy pro predátory neviditelná

94 Problém irrelevance  …ale co si počít s datly a strakapoudy, kteří žijí naprosto stejným způsobem život a jsou velmi nápadní!

95 Nedopustili jsme se tedy i zde podobného omylu jako u vtipu s blechou? (naše hypotéza přesně lícuje s našimi fakty)...snad ne.

96 Problém irrelevance  na začátku 20. století se soudilo, že plameňáci jsou růžoví, neboť často létají při západu slunce...  a růžová barva je proti zapadajícímu slunci činí hůře viditelnými pro predátory ...dnes na věc pohlížíme jinak

97 Závěrečné poznámky

98 Může věda vysvětlit vše?  problém vzniku života  tato událost se stala v dějinách Země jen jednou  a i když budeme jednou mít v ruce skvělé vysvětlení jak život vznikl odpovídající všem pozorováním (jakože ho nemáme)…  …pak ale nikdy stejně nebudeme vědět, že konkrétní život zde na konkrétní Zemi v tomto čase vznikl právě takto

99 Může věda vysvětlit vše?  víme, že autisté mají často skvělou paměť  ale nevíme přesně proč  víme, že se tělesa přitahují  ale nevíme proč  …ale tohle asi jednou budeme vědět!

100 Může věda vysvětlit vše?  problém našeho vědomí  věda jednou bude schopna přiřadit určité emoční stavy k aktivitě určitých center v mozku…  …ale proč tyto emoční stavy zakoušíme se možná nikdy nedozvíme  nevíme, co je to červeň  říkáme, že červeň je světlo o vlnové délce kolem 700nm…  …ale to není červeň!  to je jen definování fyzikálních podmínek, za kterých my obvykle červeň vnímáme!

101 Může věda vysvětlit vše?  problém našeho vědomí  jak velká je naše představa Eiffelovy věže?  nachází se tato představa v naší lebce?  co to znamená, když slyším Beethovenovu devátou?...  …my umíme přesně definovat vibrace vzduchu způsobené houslisty  …ale vjem deváté je nesdělitelný, privátní, soukromý

102 Může věda vysvětlit vše?  problém našeho vědomí  pokud nám někdo řekne „bolí mě zuby“, „zamiloval jsem se“, „zemřel mi blízký člověk“  my můžeme tuto situaci srovnat s našimi vlastními pocity, které jsme si prožili v obdobné situaci (ale třeba náš známý cítí něco naprosto odlišného!)  „dovnitř“ vědomí druhého se zřejmě nikdy nedostaneme

103 Může věda vysvětlit vše?  je zvláštní, že pohyb na vyšších úrovních nám zřejmě fyzika nikdy nevysvětlí  zdá se, že fyzika nikdy nebude schopna vysvětlit například fakt, proč nervová buňka žije déle než buňka kůže  zatím to vypadá tak, že zkoumáním atomů tento jev nevysvětlíme

104


Stáhnout ppt "Vědy Anzenbacher, A., (2002) Úvod do filosofie. Portál, Praha  filosofie a teologie  speciální vědy  reálné vědy  přírodní vědy = „science“ (fyzika,"

Podobné prezentace


Reklamy Google