Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb. , ve znění z. č. 585/2006 Sb

Prezentace na téma: "Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb. , ve znění z. č. 585/2006 Sb"— Transkript prezentace:

1 Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb. , ve znění z. č. 585/2006 Sb
Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., 294/2008 Sb.,305/2008Sb., 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., a s přihlédnutím k nařízení vlády 567/2006 Sb., vyhláškám 357/2007 Sb. a č. 451/2008 Sb., … Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

2 Pokračování výkladu zákoníku práce v návaznosti na první část prezentace
Pracovní doba a doby odpočinku Odměňování za práci. Mzda, plat, odměna za práci, dohoda o srážkách ze mzdy, příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a v neděli, noční práci. Odpovědnost za škodu. Odpvoědnost zaměstnavatele za škodu/BOZP, odpovědnost zaměstnance z a škodu, „Hmotná“ odpovědnost a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Překážky v práci na straně zaměstnavatele. Překážky v práci na straně zaměstnance. Kolektivní smlouva a kolektivní vyjednávání. Vztah zaměstnavatele k odborové organizaci.

3

4 Pracovní doba a její rozvržení
Evidence pracovní doby, § 78 a násl. ZP Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ ZP (nově konta pracovní doby § 86 ZP) Přestávky v práci, § 88 a 89 ZP) – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 ZP (2 půlhodinové přestávky za směnu na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, § 90 ZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 ZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin) Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 ZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 ZP Dny pracovního klidu, § 91 ZP

5 Stanovená týdenní pracovní doba, vícesměnný provoz
1 směnný 40 hodin/týden 2 směnný 38,75 hodin/týden - 1,25 hod. 3 směnný 37,5 hodin/týden - 2,5 hod mladiství 40 hod i více pr.pom. - hod

6 Denní pracovní doba – přestávky v práci
1. Část do přestávky na jídlo a oddech Denní pracovní doba přesčas max.6 hodin hodin Pracovní doba mladistvých max. 4,5 hod hodin 6 hodin 8 hodin

7 Týdenní pracovní doba rovnoměrně rozvržená
40 HODIN 5 X 8 hodin max. 9 hodin denně Přesčasy max. 8 hodin týdně

8 Nerovnoměrně rozložená pracovní doba
6 hodin 6 hodin 30 m Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance

9 Práce v noci Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod.
1 3 hod 6 – 22 hod. 22 – 6 hod 22 – 6 hod 22 – 6 hod Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod. Lékařské prohlídky : před započetím práce v noci min. 1x za rok kdykoliv o to zaměstnanec požádá

10 Pracovní doba a práce přesčas
- práce nad stanovený rozsah týdenní pracovní doby, na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem - lze nařídit pouze 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce - pokud jde o tzv. „dohodnutou práci přesčas“, dohoda se zaměstnancem musí být písemná, zákon nestanoví celkový limit této práce přesčas, max. 416 hod./rok - celkový počet hodin práce přesčas však nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně - na základě dohody může být ujednáno tzv. vyrovnávací období, kdy v případě výjimečného překročení maximálního týdenního limitu přesčasové práce nesmí práce přesčas překročit v průměru 8 hodin v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Opatření týkající se práce přesčas je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, § 99 ZP

11 Práce přesčas - nelze sjednat mzdu nebo plat s přihlédnutím k případné práci přesčas - průměrná délka pracovní doby včetně práce přesčas nesmí přesáhnout 48 hodin v období 7 dnů, délka stanovené týdenní pracovní doby je podle zákoníku práce 40 hodin, přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, 8 hodin zbývá na práci přesčas - pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let činí 40 hodin, pracovní doba v jednotlivých dnech u více zaměstnavatelů nesmí přesáhnout 8 hodin

12 Odměňování za práci přesčas
Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo právo, tzv. dosažená mzda. Dále náleží za práci přesčas příplatek nebo náhradní volno. Příplatek ve výši 25% průměrného výdělku náleží, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnancem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

13 Odměna za práci přesčas u vedoucích zaměstnanců
U vedoucích zaměstnanců může být s účinností od sjednána mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu nařízené práce přesčas v kalendářním roce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek ani náhradní volno za práci přesčas konanou v tomto sjednaném rozsahu nepřísluší. Vedoucími zaměstnanci jsou v tomto smyslu podle § 11 odst. 4 zákoníku práce, takoví zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

14 Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 8 hodin
- 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích mezi koncem jedné směny a začátkem další směny - práce přesčas pak může činit 3, 5 hodiny - je-li zkrácen odpočinek na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, musí být následující odpočinek prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku - práce přesčas pak může činit až 7 hodin - 2 přestávky na jídlo a oddech v délce 30 minut Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 12 hodin - práce přesčas na úkor odpočinku v rozsahu 3,5 hodiny - přestávka na jídlo a oddech 30 minut Nepřetržitý odpočinek v týdnu - nejméně 35 hodin, u mladistvých nejméně 48 hodin - podle § 90 odst. 2 ZP lze poskytnout nepřetržitý odpočinek ak, aby za období 2 týdnů činila délka odpočinku celkem alespoň 70 hodin, není-li dodržen 35 hodinový odpočinek v týdnu.

15 Dny pracovního klidu, § 91 ZP
Dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. Práci lze nařídit jen výjimečně. Jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: Naléhavé opravné, nakládací, vykládací, inventurní a závěrkové práce. Práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu. Při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatel. Práce v dopravě. Krmení a ošetřování zvířat.

16 Práce ve svátek Z. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění Ve svátek lze nařídit výkon prací jako u nepřetržitého odpočinku v týdnu a dále: Práce v nepřetržitém provozu. Práce při střežení objektů zaměstnavatele.

17 Další příplatky, které mohou přijít do úvahy při výkonu závislé práce v souvislosti s výkonem práce:
- příplatek z práci ve svátek ve výši průměrného výdělku (není-li poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek) - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v noci Konají-li zaměstnanci práce v noční době, tedy mezi 22 hodinou a 6 hodinou, nesmí délka směny překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za zaměstnance pracujícího v noci jsou považování zaměstnanci, kteří během noční doby pravidelně odpracují nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne. - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v sobotu a v neděli Jiná minimální výše příplatku za práci v noci a příplatku za práci v sobotu a v neděli a způsob určení těchto příplatků může být s účinností od sjednávána v kolektivní smlouvě. - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10% částky, kterou stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které rovněž ztížené pracovní prostředí vymezuje.

18 § 328 ZP Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají.
Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného výdělku přecházejí mzdové nároky na jeho: Manžela Děti Rodiče 》 jestliže s ním v době smrti žili ve společné domácnosti

19 § 342 ZP Smrtí zaměstnavatele pracovněprávní vztah zaniká.
Výj. pokračování v živnosti. Úřad práce příslušný podle místa činnosti zaměstnavatele vystaví zaměstnanci, jehož pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti zanikly, na jeho žádost potvrzení o zaměstnání, a to na základě dokladů předložených tímto zaměstnancem.

20 Pracovní doba zaměstnanců v dopravě
N. v. 589/2006 Sb. Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

21 Dovolená, § 211 ZP a) dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrná část, odpracuje-li zaměstnanec 60 dní, základní výměra dovolené činí 4 týdny b) dovolená za odpracované dny, za každých 21 odpracovaných dní náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok (maximálně 2/12, neboť odpracováním 66 dnů (22x3) zaměstnanec již splní podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracuje alespoň 60 dnů) c) dodatková dovolená, činí 1 týden, za každých 21takto odpracovaných dní- za práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol - koná-li práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé po celý kalendářní rok

22 Čerpání dovolené § 217 odst. 1 ZP, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu (předchozí souhlas odborové organizace) § 213 odst. 1 – základní výměra činí nejméně 4 týdny § 218 odst. 1 ZP - povinnost určit čerpání alespoň 4 týdnů v kalendářním roce, nejpozději do 31. října příštího roku, nevyčerpá-li ani do konce příštího kalendářního roku, právo na dovolenou zaniká § 220 ZP – hromadné čerpání dovolené, nutnost z provozních důvodů, nesmí činit více než 2 týdny § 213 odst. 4 ZP – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, přísluší zaměstnanci tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby připadá v celoročním průměru

23 Nárok na dovolenou při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, § 213 odst. 4 zákoníku práce (§ 83 nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 83), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Počet pracovních dnů dovolené (nárok) zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle § 83 zákoníku práce lze pak stanovit podle následujícího vzorce:

24 nárok v týdnech (4, resp. 5 a více týdnů dovolené)
počet skutečně odpracovaných směn za rok Nárok v počtu pracovních dní = počet kalendářních týdnů v roce X nárok v týdnech (4, resp. 5 a více týdnů dovolené) PŘ: 240 odpracovaných směn _____________________ . 5 týdnů nárok (dovolená za kal. rok)= 22, 6 = 53 týdnů = 23 pracovních dnů dovolené

25 Zaokrouhlování poměrné části dovolené
V praxi se lze setkat s různými způsoby zaokrouhlování poměrné části dovolené. Někteří zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem nahoru“, tj. například při nároku na jednu dvanáctinu dovolené ze čtyřtýdenního nároku zaokrouhlí 1, 667 dne na dva dny. Jiní zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem dolů“, tj. uvedených 1, 667 dne zaokrouhlí na 1, 5 dne. Nejčastěji se vypočtená poměrná část dovolené v praxi zaokrouhluje na celistvý počet půldnů tak, aby se zaokrouhlená poměrná část dovolené lišila od vypočtené nejvýše o ¼ dne, tedy např. takto: 1, 25 dne na 1 den, 1, 26 – 1, 75 dne na 1, 5 dne, 1, 76 – 2, 25 dne na 2 dny, 2, 26 – 2, 75 dne na 2, 5 dne, 2, 76 – 3, 25 dne na 3 dny, ……

26 Překážky v práci Právem uznané skutečnosti, které brání zaměstnanci v plnění pracovních povinností a zaměstnavateli v přidělování práce, a to zpravidla dočasně. Zaměstnanec nemusí práci konat a jeho nepřítomnost v práci je omluvena. ZP a prováděcí nařízení vlády stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy za dobu, kdy práci nekoná.

27 Překážky v práci, § 191 a násl. ZP
Na straně zaměstnance: Dočasná pracovní neschopnost, §§ Mateřská a rodičovská dovolená, §§ Jiné důležité osobní překážky v práci, § 199 – prováděcí nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (nahradilo přílohu k n. v. 108/1994 Sb.) Překážky v práci z důvodu obecného zájmu, § 200 Výkon veřejné funkce, § 201 Výkon občanské povinnosti, § 202 Jiné úkony v obecném zájmu, § 203 Školení, příprava nebo studium, § 205

28 1. Vyšetření nebo ošetření
N. v. č. 590/2006 Sb., příloha – Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci: 1. Vyšetření nebo ošetření 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce 3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků 4. Znemožnění cesty do zaměstnání 5. Svatba 6. Narození dítěte 7. Úmrtí 8. Doprovod 9. Pohřeb spoluzaměstnance 10. Přestěhování 11. Vyhledání nového zaměstnání

29 Mateřská dovolená, § 195 a násl. ZP
28 týdnů, příp. 37 porodila-li žena 2 nebo více dětí Nesmí být kratší než 14 týdnů Při převzetí dítěte 22 týdnů, příp. 31 týdnů převzala-li žena 2 a více dětí, ode dne převzetí do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku § 217 odst. 5 ZP – požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět Peněžitá pomoc v mateřství – 69% DVZ, dávka nemocenského pojištění zaměstnanců (z. č. 54/1956 Sb.)

30 Rodičovská dovolená, § 196 a násl. ZP
V rozsahu o jaký rodiče požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory (z. č. 117/1995 Sb.), lze pobírat do 4 let věku dítěte, pouze jeden z rodičů

31 Sankce za porušení povinností
Odpovědnost za škodu Krácení dovolené za neomluvenou absenci o 1 – 3 dny, neomluvená zameškání směn se mohou sčítat, § 223 odst. 2 ZP Pokuty ze strany kontrolních orgánů: Úřady práce, zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., § 139 – 140 přestupky a správní delikty Oblastní inspektoráty práce, z. č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce, přestupky a správní delikty

32 Překážky v práci na straně zaměstnavatele
Prostoje, § 207 odst. 1 – 80% prům. výdělku Nepříznivé povětrnostní vlivy, § 207 odst. 2 – 60% prům. výdělku Jiné překážky - § 208 prům. výdělek Částečná nezaměstnanost, § 209 – nejméně 60% prům. výdělku Doba na pracovní cestě, která spadá do pracovní doby a neplní-li v ní zaměstnanec pracovní úkoly – překážka v práci na straně zaměstnavatele – mzda se nekrátí

33 § 237 nového zákoníku práce
Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštní právní předpisy. Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů - účinnost od Zůstává i nadále stěžejní pracovněprávní úpravou pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zejména §§ 67 – 84 zákona o zaměstnanosti.

34 Pracovní podmínky zaměstnankyň
§§ 238 – 247 ZP § 241 odst. 2 – požádá-li osoba pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět § 242 – přestávky ke kojení - 2 půlhodinové na každé dítě do 1 roku jeho věku, v dalších 3 měsících 1 půlhodinová (započítávají se do pracovní doby) Pracovní podmínky mladistvých §§ 243 – 247 – pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji

35 Náhrada škody, § 248 a násl. Vypuštěna odpovědnost za vyrobení zmetku
Zaměstnavatel odpovídá objektivně bez ohledu na zavinění. Zaměstnanec odpovídá pouze za zavinění, tedy porušil-li povinnosti vyplývající z pracovního poměru: a) Úmysl – přímý (chtěl) a nepřímý (věděl a byl s tím srozuměn) b) Nedbalost – vědomá (věděl, že může, spoléhal však, že nezpůsobí) a nevědomá (nevěděl, avšak vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl)

36 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
1. Obecná odpovědnost, § 265 ZP 2. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 ZP 3. Odpovědnost za škodu na odložených věcech, § 267 ZP – limit: navýšení částky na ,- Kč - Zaměstnanec musí nahlásit škodu zaměstnavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozví, jinak právo na náhradu škody zanikne 4. Odpovědnost při odvracení škody, § 266 ZP – věcná škoda a účelně vynaložené náklady

37 Odpovědnost zaměstnance
1. Obecná odpovědnost, § 250 ZP – uhradit, skutečnou škodu, není-li uvedeno v předešlý stav, limit 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku, byla-li škoda způsobena z nedbalosti 2. Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody, § 251 ZP – limit trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, zaměstnavatel přihlédne k okolnostem, které bránili splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele 3. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, § 252 ZP, zaměstnanec může odstoupit, pokud zaměstnavatel do 15 dnů neodstraní závady, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu) 4. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, § 255 ZP - vždy převyšuje-li cena ,- Kč

38 Dohoda o srážkách ze mzdy
§ 13 odst. 1 písm. g) – zaměstnavatel nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávní vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu Srážky bez souhlasu zaměstnance - § 147 ZP § 327 ZP – dohoda o srážkách ze mzdy, které nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí, § 299 občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění Nezabavitelný příjem!

39 Stanovení nezabavitelné části příjmu
§§ 145 – 150 zákoníku práce Zákon č. 119/2001 Sb., postup při souběhu více příjmů Součet 2/3 částky životního minima jednotlivce (3126, - Kč – z. č. 110/2006 Sb.) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v obci od 5000 do obyvatel = 2659,- Kč (§26 zákona č. 117/1995 Sb.). 2/3 z Kč = 3856, 66 Kč. Na každou vyživovanou osobu se zvýší nezabavitelná část příjmu o 25% a nakonec se zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Do čistého příjmu se započítává i odstupné, odbytné, odchodné…..jubilejní odměny a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

40 § 146 a 327 zákoníku práce Od se nemusí srážet různé dohody jako jsou půjčky, hypotéky atd., nejsou-li nařízeny soudem nebo exekutorem. Dohoda o srážkách ze mzdy bude respektována podle dosavadních předpisů, pokud nabyla účinnosti do , po tomto datu pouze jde-li o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

41 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 a násl. ZP
Zákoník práce upravuje do doby, než bude účinný nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, § 365 ZP Pracovní úraz, § 380 ZP Nemoci z povolání Druhy náhrad, § 369 NZP § 105 – povinnosti zaměstnavatele při úrazech a nemocech z povolání – evidovat v knize úrazů všechny pracovní úrazy, záznamy o úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny a k úmrtí zaměstnance § 106 odst. 4 písm. h – zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin N. v. č. 494/2001 Sb. – vzor záznamu o úrazu

42 Druhy náhrad Ztráta na výdělku
Bolest a ztížení společenského uplatnění Účelně vynaložené náklady spojené s léčením Věcná škoda Způsob a výši náhrady je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a zaměstnancem.

43 Plnění pracovních úkolů, § 273 ZP
Výkon pracovních povinností. Činnost na příkaz zaměstnavatele. Činnost, která je předmětem pracovní cesty. Činnost na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, z vlastní iniciativy, Nepotřebuje-li zaměstnanec zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

44 Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů, § 274 ZP
Úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce a nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s noční prací v objektu zaměstnavatele. Ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět v objektu zaměstnavatele. Školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvýšení jejich odborné připravenosti.

45 Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zcela, § 367 odst. 1 ZP:
Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla tím, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány V důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. 》 Tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

46 Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zčásti, § 367 odst. 2ZP:
Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla: V důsledku skutečností dle § 367 odst. 1, které byly jednou z příčin škody. Proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. 》 za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

47 Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy
Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (bude nahrazeno z. č. 266/2006 Sb., s účinností od ) Kooperativa:

48 Plátcem pojistného je zaměstnavatel.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání podle nového zákona o úrazovém pojištění, z. č. 266/2006 Sb. (účinnost od , novela 282/2009 Sb. opět odložila jeho účinnost) Plátcem pojistného je zaměstnavatel. Procentní sazba z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení v rozhodném období, kterým bude kalendářní měsíc. Sazby pojistného v příloze č. 2 zákona o úrazovém pojištění od 0, 28% k 5, 04% - převažující ekonomické činnosti OKEČ Příloha č. 1 – seznam nemocí z povolání

49 Úrazové pojištění zaměstnanců
 Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců byl publikován pod č. 266/2006 Sb. a účinnosti by měl plně nabýt dnem 1. ledna 2013, část devátá čl. IX bodu 4 a část třicátá čl. XXX nabývají účinnosti již 1. Července 2006. V tomto zákoně je definován pojem pracovní úraz a nemoc z povolání, ztížení společenského uplatnění a poškození zdraví. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců vymezuje v § 17 peněžité dávky z úrazového pojištění jako například bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění atd. a případné věcné dávky ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.

50 Bezpečnost a ochrana zdraví
Základní povinností zaměstnavatele je dbát na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen zajistit všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti. Hradí náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a uděluje příslušné pokyny vedoucím zaměstnancům na všech stupních řízení. V rozsahu jejich funkcí odpovídají vedoucí zaměstnanci za plnění úkolů zaměstnavatele. Cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující život zaměstnanců a jejich zdraví při práci.

51 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, část pátá zákoníku práce, §§ 101 - 108
Základní povinností zaměstnavatele je dbát na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti, § 101 odst. 5 ZP. Hradí náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, § 101 odst. 6 ZP, tyto náklady nesmějí být přenášeny na zaměstnance, Uděluje příslušné pokyny vedoucím zaměstnancům na všech stupních řízení. V rozsahu jejich funkcí odpovídají vedoucí zaměstnanci za plnění úkolů zaměstnavatele, § 101 odst. 2 ZP. Cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující život zaměstnanců a jejich zdraví při práci, § 101 odst. 1 ZP.

52 § 101 odst. 3 ZP Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni se písemně vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. Dohoda mezi zúčastněnými zaměstnavateli by měla vyřešit provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Zúčastnění zaměstnavatelé jsou povinni: a) organizovat, koordinovat a provádět opatření tak, aby byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele b) Dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat o rizicích a opatřeních od jiných zaměstnavatelů odborovou organizaci nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj přímo své zaměstnance.

53 Povinnosti zaměstnavatele, § 102 ZP
Vhodná organizace BOZP a přijímání opatření k předcházení rizikům, § 102 odst. 1 ZP. Prevence rizik – všechna opatření vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik, § 102 odst. 2 ZP. Soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen přijímat a provádět technická, organizační a jiná opatření k jejich omezení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik vede zaměstnavatel dokumentaci, § 102 odst. 4 ZP. Opatření je povinen zaměstnavatel přizpůsobovat měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu. § 102 odst. 7 ZP. Zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, vyškolení a vybavení, § 102 odst. 6 ZP.

54 Povinnosti zaměstnavatelů, § 103 ZP
§ 103 odst. 1 písm. a), d) ZP – nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti zaměstnance, zejména sdělit, které zdravotnické zařízení poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování, prohlídkám a vyšetřením jsou povinni se v souvislosti s výkonem práce podrobit § 103 odst. 1 písm. l) – zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanovených zvláštními právními předpisy, zejm. z. č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami § 103 odst. 2 ZP – zajistit školení

55 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje, § 104 ZP Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v organizaci práce. Musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, n. v. č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Oděv, obuv při práci podléhající mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci. Mycí, čisticí, dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu. Ochranné nápoje na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem. Zaměstnavatel je poskytuje bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. V použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. Nelze nahrazovat finančním plněním.

56 Povinnosti zaměstnance, § 106 ZP
Právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na srozumitelné informace o rizicích jeho práce a o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanec je oprávněn odmítnou výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, § 106 odst. 2 ZP. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí uplatňováním stanovených opatření a svou účastí na řešení otázek BOZP, § 106 odst. 3 ZP. . Je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se dotýká jeho jednání, § 106 odst. 4 ZP.

57 § 106 odst. 4 písm. a) – i) ZP § 106 odst. 4 c) Znalost základních povinností v BOZP je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance, § 106 odst. 4 d) znalost stanovených postupů § 106 odst. 4 e) – nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště - nekouřit na pracovištích a v jiných prostorech, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci § 106 odst. 4 i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek § 106 odst. 4 a) účastnit se školení BOZP § 106 odst. 4 b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetření nebo očkování § 106 odst. 4 f) oznamovat nedostatky a závady, hrozící vznik mimořádné události, písm. h) pracovní úrazy § 106 odst. 4 g) podílet se na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly

58 Účast zaměstnanců, § 108 ZP Právo účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím: Odborové organizace. Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochranu zdraví při práci. - účast při jednáních, právo na informace - vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy - projednat: 1. Podstatná opatření 2. Vyhodnocení rizik 3. Organizaci školení 4. Určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik

59 Zákon č. 309/2006 Sb. § 107 ZP – další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mim pracovněprávní vztahy stanoví zvláštní zákon.

60 Bezpečnost a ochrana zdraví
§§ 101 – 108 NZP Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práciv pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tzv. zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákon upravuje požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, výrobní pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky. Dále jsou v něm upravena pravidla pro předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců, zákaz výkonu některých prací, odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost osob hodnotících rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců a postavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

61 Školení BOZP Vztahuje se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti. Při nástupu. Při změně pracovního zařazení, druhu práce. Při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických a pracovních postupů. V případech, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nekouřit na pracovištích, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

62 Odborně způsobilý zaměstnance
Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit jinou odborně způsobilou osobu. Střední vzdělání a praxe 3 roky. Zaměstnává-li zaměstnavatel: - nejvýše 25 zaměstnanců, může sám, má-li k tomu potřebné znalosti - 26 až 500 zaměstnanců, sám je-li odborně způsobilý nebo jinou nebo více odborně způsobilými osobami více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

63 Notifikace inspekci práce, § 15 zákon č. 309/2006 Sb.
V případech, kdy při realizaci stavby: Celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den. Celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu, Je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací do 8 dnů od předání staveniště oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště. Koordinátor na staveništi!

64 Povinnosti zaměstnavatelů vůči úřadům práce
§§ 34 – 38 zákona o zaměstnanosti, 435/2004 Sb. Zaměstnavatel má povinnost hlásit volná pracovní místa do 10 kalendářních dnů a jejich charakteristiku a neprodleně nejpozději do 10 kalendářních dnů oznamovat obsazení těchto míst. Na vyžádání úřadu práce vybere zaměstnavatel z volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče, kterým úřad práce věnuje ze zákona zvýšenou péči.

65 Prameny kolektivního pracovního práva
Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., účinnost od (ZP) Zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými orgány a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů Zákon o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Nařízení vlády č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně Nařízení vlády č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem

66 Odborová organizace – odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání §§ 15, 22 ZP § 2 zákona o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. Občané mohou zakládat odborové organizace (sdružení). Dobrovolnost sdružení. Nikdo nesmí být nucen k členství ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Sdružení je právnickou osobou. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Práva a povinnosti člena upravují stanovy. Založit ji mohou nejméně 3 občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. § 9a zákona o sdružování občanů, vzniká dnem následujícím po doručení návrhu na evidenci příslušnému Ministerstvu vnitra ČR.

67 Stanovy odborové organizace
§ 6 odst. 2 zákona o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. a) Název sdružení b) Sídlo sdružení c) Cíl jeho činnosti d) Orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení e) Ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem f) Zásady hospodaření

68 Informování a projednání, §§ 276 – 280 ZP
Zaměstnanci mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat přímo s nimi, pokud u něj nepůsobí odborová organizace. Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné zjistit stav oznamované skutečnosti. Projednáním se rozumí vzájemná výměna informací a stanovisek (není to souhlas).

69 Informování, §§ 279, 287 Vývoj mezd, vývoj průměrné mzdy.
Ekonomická a finanční situace zaměstnavatele a její pravděpodobný vývoj. Činnosti zaměstnavatele, její pravděpodobný vývoj, její důsledky na životní prostředí a jeho ekologická opatření. Právní postavení zaměstnavatele a jeho změny, vnitřní uspořádání a osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích. Základní otázky pracovních podmínek a jejich změny.

70 Projednání, §§ 280, 287 ZP Ekonomická situace zaměstnavatele
Změny organizace práce Systém odměňování a hodnocení zaměstnanců Systém školení a vzdělávání zaměstnanců Opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením Zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost Stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele atd.

71 Kolektivní smlouva §§ 22 – 29 ZP – postup při uzavírání kolektivních smluv podnikových a vyššího stupně stanoví zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb. Kolektivní smlouvy podle § 2 odst. 3 zákona o kolektivním vyjednávání: a) Podniková – uzavřená mezi příslušným odborovým orgánem (§ 32 odst. 1 zákona o kol. vyj.) a zaměstnavatelem b) Vyššího stupně – uzavřená pro větší počet zaměstnavatelů mezi příslušným vyšším odborovým orgánem a organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů Platnost a účinnost - § 4 zákona o kolektivním vyjednávání: - písemně - podepsané na téže listině - uzavřena na dobu, která je v ní výslovně určena, není-li sjednána na 1 rok (§ 6 odst. 1 zákona o kol. vyj. ) § 26 odst. 1 ZP – na dobu určitou nebo neurčitou s výpovědní dobou v délce 6 měsíců

72 Kolektivní spory Spory o uzavření kolektivní smlouvy
Spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům Zprostředkovatel, §§ 11, 12 zákona o kolektivním vyjednávání Rozhodce, §§ 13, 14 zákona o kolektivním vyjednávání Stávka, §§ 16 – 26 zákona o kolektivním vyjednávání Výluka, §§ 27 – 31 zákona o kolektivním vyjednávání

73 Řízení před zprostředkovatelem
Zprostředkovatelem může být plnoletý občan způsobilý k právním úkonům nebo právnická osoba, pokud souhlasí s výkonem této funkce. Jde-li o případy administrativního určení, musí jít o zprostředkovatele zapsaného v seznamu zprostředkovatelů vedeném příslušným Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Do seznamu může být zapsána jen osoba plnoletá, plně způsobilá k právním úkonům, občansky bezúhonná, s ukončeným VŠ vzděláním právnického nebo ekonomického směru a splňující osobnostní vlastnosti předpokládané pro řádný a nestranný výkon činnosti zprostředkovatele. Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s předmětem sporu, nedohodnou-li se smluvní strany na jiné délce lhůty. Jedná se o sociální tip řízení, jde o snahu najít kompromis pro obě strany.

74 Řízení před rozhodcem Rozhodce může pro podjatost přijetí návrhu odmítnout. Přijme-li žádost a sepíše zápis o zahájení řízení, vylučuje tak možnost řešit spor alternativní cestou (stávka, výluka). Rozhodce je povinen rozhodnout spor do 15 dnů od zahájení řízení. Ve svém rozhodování je omezen a vázán návrhem, tj. žádostí o řešení sporu a předmětem sporu, který byl v žádosti vymezen. Výsledkem řízení je rozhodnutí, které vychází ze skutečného stavu věci, který by se měl ověřit. Platí zásada dispoziční, tj. do vydání rozhodnutí mohou strany sporu od stanoviska ustoupit. Rozhodcem může být jen fyzická osoba, plnoletá, zapsaná do seznamu rozhodců, který vede ministerstvo práce a sociálních věcí. Nesmí jím být ten, kdo vystupoval v témž sporu jako zprostředkovatel. Rozhodce si stanoví na základě dohody strany nebo ho určí ministerstvo práce a sociálních věcí. Okamžikem doručení rozhodnutí o určení rozhodce MPSV samotnému rozhodci je zahájeno řízení. V případě rozhodnutí o plnění z kolektivní smlouvy je možné se proti rozhodnutí obrátit na krajský soud a podat návrh na zrušení rozhodnutí, tzv. kasační princip, § 244 a následující OSŘ.

75 Stávka Stávka znamená přerušení plnění povinností zaměstnanců.
V takovém případě se jedná o překážku na straně zaměstnance a zaměstnanci nepřísluší mzda ani náhrada mzdy. Odbory mohou ale poskytnou určité prostředky ze svých fondů za tuto dob. čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod - právo na stávku - čl. 41 odst. 1 LZPS - je možné se tohoto práva domáhat pouze v mezích zákona, které Listinu základních práv a svobod provádějí

76 Výluka Výluka je obdobným prostředkem, který má možnost využívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel přeruší plnění jeho povinností. Může jít o částečné nebo úplné hromadné zastavení práce zaměstnavatelem. Zaměstnancům není přidělována práce, nedostávají mzdu. Jedná se o prostředek řešení sporu mezi subjekty kolektivního vyjednávání. Přistoupí-li k tomuto řešení zaměstnavatel, jedná se o překážku na jeho straně a zaměstnancům náleží proto náhrada mzdy ve výši 50 % průměrného měsíčního výdělku, § 30 odst. 1 zák. o kol. vyj. Je-li výluka nezákonná, náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, § 130 odst. 1 ZP (§ 208 NZP).

77 Vážení posluchači, děkuji Vám za pozornost
Vážení posluchači, děkuji Vám za pozornost. Přeji příjemný zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s. Spolupráce MPSV ČR