Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trh práce. Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trh práce. Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh."— Transkript prezentace:

1 Trh práce

2 Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh práce neexistují jednotné názory. Poptávka po prácí = firmy. Poptávají VF, který nevlastní Nabídka práce = zaměstnanci. Nabízejí VF, který vlastní. Nezaměstnanost: frikční, strukturální, cyklická Přirozená míra nezaměstnanosti = frikční + strukturální

3 Agregátní (agregovaná) poptávka po práci V analýze bereme práci jako zaměnitelnou – nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi, neuvažujeme s lidským kapitálem apod. Dále uvedené závislosti ale vskutku platí pro každý dílčí trh práce (horníci, pekaři, účetní, lékaři …)

4 Agregátní poptávka po práci, MP L Mezní produkt práce (MQ´ L ): o kolik se zvýší produkce (celkový produkt, TQ´) firmy, pokud se počet pracovníků (L) zvýší o jednotku. MQ´ L začne dříve nebo později klesat, dodatečná jednotka L vyprodukuje dříve nebo později nižší přírůstek TQ´ než předcházející – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů, respektive klesajících výnosů z rozsahu: - buď narazíme na bariéru nezvyšování ostatních VF - nebo dříve či později dojdou produktivní jednotky VF Příjem z mezního produktu práce (MRP L ): o kolik se zvýší příjem, pokud vzroste MQ´ L v důsledku růstu L. Pokud klesá MQ´ L, musí klesat i MRP L. V nedokonalé konkurenci k poklesu MRP L navíc přispívá skutečnost, že k tomu, aby firmy vyrobily více, musí snížit cenu.

5 Agregátní poptávka po práci Firmy poptávají další zaměstnance, pokud w/P (reálná mzda) je menší jak MRP L až do bodu, kdy w/P = MRP L. Daný bod určuje množství zaměstnaných osob. Proč reálná mzda: pokud vzroste cenová hladina (P) a zároveň ve stejném poměru vzroste nominální mzda (w), budou firmy poptávat stále stejné množství práce – reálně se pro ně nic nezměnilo. Pokud klesá w/P (reálná mzda), snižují se firmám náklady. Při nižší w/P se firmám vyplatí rozšířit produkci a zaměstnat další zaměstnance. Ačkoliv je MRP L dalších zaměstnanců klesající, pokud je MRP L vyšší než nová nižší w/P, vyplatí se firmám více produkovat. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající.

6 Agregátní (agregovaná) nabídka práce Opět nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi. V takovém případě se lidé rozhodují mezi tím zda pracovat (je jedno co) a volným časem. Roste-li w/P, rostou obětované příležitosti: pokud lidé nepracují, tak přicházejí o mzdu, ani užitek z volného času nedokáže danou mzdu nahradit. Křivka nabídky práce je tedy rostoucí – s růstem w/P, je ochotno pracovat více lidí. Proč reálná mzda? Pokud by se nominální mzda (w) neměnila a P rostla, reálná mzda klesá – lidé si mohou koupit méně statků. Potom jejich ochota pracovat klesá. Pokud se w a P mění ve stejném poměru, nejsou na tom lidé lépe, jejich ochota pracovat se nemění.

7 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se křivka (agregované) nabídky práce (S L ) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (D L ). V tomto bodě jsou všichni spokojeni.

8 Nerovnováha na trhu práce Nerovnováha: D L S L : firmy poptávají více osob, než kolik je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd (krátkodobě se růst mezd neodrazí v růstu P), při vyšších w/P je ochotno pracovat více osob. Pozn.: není-li Y na úrovni potenciálního produktu (což při nevyužitých L není), nemusí P dokonce ani dlouhodobě růst, respektive w roste rychleji jak P, čili v důsledku reálná mzda w/P roste, čili dlouhodobě je ochotno pracovat více osob.

9 Produkční funkce a množství produkce Produkční funkce říká kolik výstupu (Y) vyprodukují jednotlivé vstupy. Jsou-li kapitálové statky a půdu fixní, je produkční funkce rovna funkci práce: Y = f(L). Produkční funkce je podproporcionálně rostoucí – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. V bodě, kde se křivka (agregátní) nabídky práce protíná s křivkou (agregátní) poptávky po práci, je zaměstnáno L 0 osob, kteří vyprodukují výstup Y 0. Tento výstup můžeme označit za potenciální produkt (Y*). Proč? Při rovnováze pracují všichni, kdo pracovat chtějí, je tedy zaměstnáno maximální možné množství L.

10 Názory (modely) na trh práce Klasický: mzda (w) je pružná, pokud se mění P, mění se i w. Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost (u). Původní (základní) keynesiánský: nominální mzdy jsou nepružné. Pokud se mění P, nemění se w. Změna P vede k nedobrovolné u. Soudobý keynesiánský (neokenesiánský): nominální mzdy jsou alespoň krátkodobě nepružné (viz prezentace AS, důvody proč je π neměnné). Friedmanův model Lucasův model

11 Základní keynesiánský pohled na trh práce Vede k odvození křivky AS - AS je v této verzi rostoucí. Vychází se z mzdových strnulostí – nominální mzdy (w) jsou krátkodobě nepružné (tj. neměnné). Pokud při nepružných w klesá cenová hladina (P), reálná mzda roste – firmy potom poptávají menší počet osob. Tento menší počet vyprodukuje i menší Y. Zároveň roste u (nezaměstnanost). Model tedy zároveň zdůvodňuje, proč dochází k (růstu) u: pokud se nemění w, tak firmy na změnu P reagují změnou produkce (Y) a to ovlivní u: pokud Y konkrétně (v důsledku poklesu P a nezměny w) klesá, tak u roste.

12 Základní keynesiánský model a křivka AS AS je dle tohoto modelu rostoucí – při nižší P se produkuje nižší Y. Pozor: rostoucí tvar AS lze takto vysvětlit jen při poklesu P, což není příliš častý příklad. Růst P by navíc měl vést ke stejnému efektu: pokud P roste a w se nemění, tak reálná mzda klesá a lidé jsou ochotni méně pracovat – nabízejí menší množství práce, čili opět by Y mělo klesat. Toto základní keynesiánská verze neřeší, ale je dobré na něj upozornit

13 Grafické odvození rostoucí AS – strnulé mzdy

14 Vysvětlení předcházejícího snímku Rovnováha - mzda w0, cenová hladina P0. Reálná mzdy je tedy w0/P0. Firmy poptávají L0 osob, které vyprodukují produkt Y0. Dojde k poklesu cenové hladiny na P1. Mzdy jsou strnulé, jsou stále w0. Reálná mzda je tedy w0/P1, přičemž platí w0/P1 > w0/P0. Firmy při reálné mzdě w0/P1 poptávají L1 osob, které vyprodukují produkt Y1. Pokud si cenové hladiny P0 a P1 naneseme na svislou osu a přidáme k nim produkty (Y0 a Y1) můžeme odvodit rostoucí křivku AS.

15 Pozn.: co by se stalo, pokud by P rostla a w se neměnila Růst P a žádná změna w vede k poklesu reálné mzdy w/P. Zaměstnanci v takovém případě nabízejí nižší množství práce, toto nižší množství L vyprodukuje nižší Y. Tedy nejen pokles, ale i růst P by měl vést k poklesu Y. To logicky není možné. Teorie proto zhruba říká, že w jsou strnulé zejména směrem dolů, firmy při poklesu P nechtějí w snižovat (např. se bojí, že by stávající zaměstnanci odešli a noví zaměstnanci by nebyly tak kvalitní). Naopak při růstu P se firmy snaží zaměstnance udržet, takže w roste. Proto se rostoucí AS zdůvodňuje pouze při poklesu P.

16 Neokeynesiánská verze trhu práce Snaží se lépe zdůvodnit, proč jsou w strnulé (to základní keynesiánský model příliš neřeší) a proč tedy Y klesá a u roste. Důvod strnulosti w: trhy jsou strnulé. Konkrétně: Náklady jídelníčku (menu cost): změna cen je nákladná, firmy porovnávají MC spojené se změnou cen a MR plynoucí z této změny, ceny mění jen tehdy pokud MC spojené se změnou < MR v důsledku změny. Stabilní ceny dávají jistotu pro podnikání. Dilema vězně – zejména při zvýšení cen: firmy se bojí ceny zvýšit. Pokud ceny nezvýší konkurence, mohou ztratit zákazníky. Tvorba cen přirážkou: firmy často tvoří ceny jako určitý násobek mzdových nákladů, w a P potom nerostou stejně Efektivní (efektivnostní) mzdy: firmy se snaží udržet zaměstnance (získávání nových zaměstnanců je pro ně nákladné) – při růstu P, zvyšují w rychleji, při poklesu P nechávají w nebo snižují pomaleji. Insiders – outsiders: mzdy neklesají pod vlivem insiderů (= odbory), outsideři (= nezaměstnaní) mají na mzdy jen slabý vliv, firmy se snaží udržet zaměstnance. Překrývání mzdových dohod: mzdové dohody jsou uzavírány s různou délkou, ne všichni zaměstnanci uzavírají dohodu ve stejný čas, pokud se w mění, tak jen někomu.

17 Neokeynesiánství – důsledky I Výše uvedené změny vedou k tomu, že pokud klesá cenová hladina, tak firmy často své ceny nesnižují, protože se jim to nevyplatí. Raději snižují produkci (tj. Q´). Pokles P tak na makroúrovni vedou k poklesu HDP (Y) a růstu u. Opačně: při růstu P firmy nemusí zvyšovat své ceny. Tím se stávají komparativně levnější – při vyšší P jsou jejich původní ceny levnější. Mají-li firmy nevyužité kapacity, tak rozšiřují produkci: růst P tedy na makroúrovni vede k růstu Y. Pozor: - při poklesu P pokud by firmy vůbec nesnižovaly ceny, přestávaly by být konkurenceschopné, v rámci zachování sebe sama firmy své ceny začnou snižovat. - při růstu P: růst produkce není možný do nekonečna, dříve nebo později narazíme na produkční kapacity ekonomiky (potenciální produkt).

18 Neokeynesiánství – důsledky II Pokud v důsledku změny cenové hladiny (P), firmy mění produkci, je křivka AS rostoucí – platí, čím vyšší P, tím vyšší produkce (Y). Zároveň se z rozsahem produkce (Y) mění nezaměstnanost (u) - jako i v jiných případech: - pokud Y roste, tak u klesá - pokud Y klesá, tak u roste

19 Friedmanův model práce – efekt mylného chápání zaměstnanci Autor tohoto modelu: Milton Friedman Model stejně jako základní keynesiánský model a neokyenesiánksý model vysvětluje proč dochází ke kolísání Y (a zároveň ke změnám hodnot u). Předpoklad: pružné mzdy i ceny – model tedy ukazuje, že AS může být rostoucí i při pružných w a P Zaměstnanci předpokládají cenovou hladinu na základě adaptivních očekávání – např. na základě minulé π. (viz další snímek). Zaměstnanci nesledují všechny ceny, pokud se mění cenová hladina, nemusí to (při mírných změnách P) zjistit. Pokud se tedy zároveň ve stejném poměru mění nominální mzda w i cenová hladina, mohou se zaměstnanci mylně domnívat, že se cenová hladina nemění a že se mění pouze jejich reálná mzda w/P – při růstu w a P se domnívají, že roste jen jejich w a že tedy w/P roste, pokles w a P vede k opačné domněnce.

20 Friedmanův model trhu práce - důsledky Dojde k růstu cenové hladiny (z P0 do P1), to správně rozpoznají pouze firmy. Zaměstnancům firmy proto zvýší nominální mzdy, ale méně než bude růst cenové hladiny, čili ve skutečnosti reálná mzda klesá. Firmy de facto podvedou zaměstnance – firmy kalkulují s tím, že zaměstnanci si nevšimnou růstu P a budou si myslet, že jejich mzda vzrostla a budou v důsledku více pracovat. Firmy poptávají zaměstnance v bodě A. Zaměstnanci růst cenové hladiny nezaregistrovali a budou ochotni při „vyšší“ mzdě pracovat více (zaměstnanci se domnívají, že cenová hladina je stále P0). Posun do bodu B – je zaměstnáno (na ose L) počet osob odpovídající bodu B. Jakmile, ale zaměstnanci zjistí svou chybu, budou chtít vyšší reálnou mzdu, tedy svou původní a obnoví se rovnováha v E. Graficky následující snímek.

21 Friedmanův model práce graficky

22 Friedmanův model - důsledky Friedmanův model říká, že mylné chápání zaměstnanců vede při růstu P k větší produkci (tj. k vyššímu Y). Křivka AS je tedy rostoucí. Zároveň změny Y ovlivňují změny u. Nicméně v dlouhém období (LR) zaměstnanci svůj omyl poznají (dojde jim, že se mění také P a nejen w), jejich ochota více pracovat tudíž klesá, u se vrací na hodnotu u* a Y se vrací na hodnotu Y*.

23 Lucasův model práce – nedokonalé informace a očekávání Lucas zdůrazňuje, že k omylu (mylnému chápání) dochází při neočekávané změně cenové hladiny. Pokud je změna P očekávaná, tak všichni vědí (mají racionální očekávání), že sice nominálně vzrostou jejich příjmy, že však zároveň vzroste i P a že se tedy reálně nic nezmění. Tudíž nic nedělají. Rovnice AS: Y-Y*= v*(P-Pe) kde: Y*= potencionální produkt, v = koeficient závislosti HDP na odchylku skutečné cenové hladiny od očekávané, P = skutečná cenová hladina, Pe = očekávaná cenová hladina (zde, hladina, o které si ekonomické subjekty myslí, že je). Lucas říká, že se mohou mýlit všichni. Tj. nejenom zaměstnanci, ale i firmy.

24 Lucasův model – popis 1 Je-li cenová hladina, kterou očekávají jednotlivé ekonomické subjekty, nižší než skutečná, dochází ke zvyšování produkce: zaměstnavatelé i zaměstnanci a další vlastníci výrobních faktorů se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které nabízejí své statky nebo výrobní faktory (v případě zaměstnanců práci), jsou vyšší než ostatní ceny, a proto zvyšují produkci. Časem však firmy i vlastníci výrobních faktorů přicházejí na to, že se nerostou pouze ceny výrobních faktorů, které vlastní, respektive ceny produktů, které prodávají, ale všechny ceny, čili, že zvýšením nabídky výrobních faktorů, respektive produkce nic nevydělávají, takže tuto nabídku opět snižují. To vede k poklesu HDP.

25 Lucasův model – popis 2 Je-li cenová hladina, kterou očekávají jednotlivé ekonomické subjekty, vyšší než skutečná, dochází ke snižování produkce: zaměstnavatelé i zaměstnanci a další vlastníci výrobních faktorů se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které nabízejí své statky nebo výrobní faktory (v případě zaměstnanců práci), jsou nižší než ostatní ceny, a proto snižují produkci. Časem však firmy i vlastníci výrobních faktorů přicházejí na to, že se neklesají pouze ceny výrobních faktorů, které vlastní, respektive ceny produktů, které prodávají, ale všechny ceny, čili, že by si při původní nabídce výrobních faktorů a produkce reálně vydělaly stejně jako dříve. To vede k růstu nabídky výrobních faktorů, což vede k růstu HDP.

26 Lucasův model shrnutí V důsledku mylného chápání: - neočekávaný růst P vede k růstu Y - neočekávaný pokles P vede k poklesu Y Křivka AS je v důsledku mylného chápání rostoucí. Kolísání (růst či pokles) Y vede ke kolísání (poklesu či růstu) u.

27 Rostoucí AS – nedokonalé informace a očekávání aneb Lucasův model graficky


Stáhnout ppt "Trh práce. Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh."

Podobné prezentace


Reklamy Google