8.přednáška - Pasivní prvky logistických systémů

Prezentace na téma: "8.přednáška - Pasivní prvky logistických systémů"— Transkript prezentace:

1 8.přednáška - Pasivní prvky logistických systémů
Ing. Jiří Zmatlík, Ph.D. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, ČVUT FEL

2 Pasivní prvky materiál, přepravní prostředky, obaly, odpad a informace
pohyb z místa vzniku do místa spotřeby představuje podstatnou část hmotné stránky logistických řetězců

3 Pasivní prvky - pokračování
jedná se o manipulovatelné, přepravované nebo skladované jednotky pasivní prvky musí překonat prostor a čas operace mají netechnologický charakter – nemění se množství ani podstata

4 Materiál suroviny, základní a pomocný materiál, díly, nedokončené i hotové výrobky, obaly a odpad přechod materiálu je pomocí směny a mluví se o něm jako o zboží tok pasivních prvků od dodavatele k zákazníkovi je směna

5 Pasivní prvky (charakterizovány jako zboží)
obaly a přepravní prostředky – podmiňují pohyb vlastních výrobků, dílů odpad vznikající při výrobě, distribuci a spotřebě výrobků

6 Pasivní prvky - pokračování
informace pohyb všech pasivních prvků v logistických řetězcích se uskutečňuje pomocí aktivních prvků (technické prostředky a zařízení s ovládacím a řídícím personálem)

7 Materiál pevný, kapalný, plynný přemisťován volně ložený v jednotlivých kusech nebo v podobě manipulačních nebo přepravních jednotek

8 Materiál mít dokonalou znalost o materiálu o jeho vlastnostech, množství a tvaru materiál se roztřídí do manipulačních skupin zboží s podobnými vlastnostmi manipulace skupin materiálu - určitým typem technických prostředků

9 Materiál dělení dle skupenství
pevný (kusový a sypký) kapalný plynný

10 Klasifikace materiálu
co má být manipulováno kolik je třeba manipulovat jak je nutno manipulovat

11 Klasifikace materiálu - pokračování
čím lze manipulovat výchozí a koncová místa logistického řetězce časové požadavky manipulace

12 Význam klasifikace materiálu
zjednodušit analytické, návrhové a projektové práce vymezit soubory vlastností materiálu a poskytnout dodavateli manipulační nebo dopravní techniky Sdružení materiálů do skupin, které lze manipulovat stejným způsobem a stejným typem technických prostředků

13 Materiál dle tvaru geometrický tvar běžné tvary nepravidelné tvary

14 Materiál dle polohy a stability při přemisťování
polohu vůči směru přemisťování poloha těžiště k dosedací ploše podle hmotnosti přemisťované jednotky podle objemu přemisťované jednotky

15 Materiál dle polohy a stability při přemisťování
podle druhu přemisťovaného materiálu, který přichází do styku s dopravníkem podle dosedací plochy – geometrický tvar dosedacích ploch mechanické vlastnosti dosedací plochy

16 Materiál dle vlastností
převážně fyzikálních vlastností dle dalších chemických vlastností dle citlivosti přemisťovaného materiálu citlivost k mechanickým účinkům citlivost k ostatním účinkům

17 Sypké materiály a jejich klasifikace
zrnitost soudržnost objemová hmotnost (hustota) chování během přemisťování teplota

18 Manipulační a přepravní jednotky
výstup ze závodu - výrobek součástí velké dodávky přepravena do distribučního centra, dochází k rozdělení a přeprava do velkoobchodního skladu Kompletace, v každém článku řetězce je výrobek vyložen, zkontrolován, opatřen údaji, uskladněn, odebrán a kompletován

19 Manipulační a přepravní jednotky - pokračování
mění se manipulovatelná i přepravovaná množství i charakter sortimentu cíl: sladit vlastnosti pasivních prvků s vlastnostmi aktivních prvků pro plynulý a ekonomický průchod

20 Manipulační jednotka jednotka schopná manipulace, manipuluje jako s jediným kusem přepravní jednotka je množství materiálu, které lze přepravovat bez úprav přepravní prostředek je technický prostředek z manipulační jednotky nižších řádů se vytvářejí manipulační jednotky vyšších řádů

21 Rozměrová unifikace podmínka skladebnosti manipulačních a přepravních jednotek vychází ze standardů ISO (koordinace balení, tvorba přepravních jednotek, zajištění rozměrové návaznosti) význam rozměrové unifikace

22 Rozměrová unifikace - pokračování
snižovat spotřebu času zvyšovat využití operací zvyšovat využití skladů a dopravních prostředků snižovat logistické náklady

23 Přepravní prostředky ukládací bedny a přepravky palety roltejnery
přepravníky kontejnery výměnné nástavby

24 Ukládací bedny základní manipulační jednotky
pro skladování a mezioperační manipulaci používají se univerzální ukládací bedny –zhotoveny z plastů nebo z hliníkového a ocelového plech

25 Přepravky slouží k rozvozu materiálu
ukládací bedny pro ruční manipulaci manipulovány válečkovými, kladičkovými nebo kuličkovými dopravníky a regálovými zakladači jsou stohovatelné pro identifikaci jsou opatřeny rámečky pro zasunutí štítku s údaji

26 Přepravky pro rozvoz a pro ložné operace pro mezioperační manipulaci
pro skladové a kompletační operace jsou stohovatelné

27 Palety pro mezioperační manipulaci, pro skladové,ložné operace
meziobjektová a vnější přeprava u logistických řetězců vhodné pro vidlicový způsob manipulace pomocí nízkozdvižných a vysokozdvižných vozíků a regálových zakladačů

28 Typy palet prosté sloupkové ohradové skříňové speciální

29 Palety prosté dřevěné plošinky pro manipulaci
Rozměry : 800 x 1200 mm, rozšířeny po válce z USA dohody o výměně prostých palet EPP - Evropský paletový pool – realizují se výměny dřevěných palet s nosností 1000 kg stohovací nosnost 5000 kg - možno je ukládat do regálů

30 Europalety mají kód vlastníka, musí nést ochrannou značku EUR
mají maximální hmotnost 1000 kg možno stohovat 4 vrstvy zhotoveny z měkkého a tvrdého dřeva nosná plocha nesmí být hoblována, vroubkované hřebíky

31 Paletizace technicko-ekonomická metoda k vytváření manipulačních a přepravních jednotek využití v poslední fázi operací, při balení umožňují snížení provozních nákladů snížení počtu dopravních a skladovacích operací lepší využití skladových ploch

32 Paletizace - pokračování
zvýšení rychlosti obrátky zboží snížení nákladů na obaly úspory energie vhodné rozměry – využití ložní plochy palety a dopravních prostředků 400 x 600 mm vázané ukládání zboží na palety

33 Paletizace - pokračování
je nutné využít: smršťovací fólie vázací pásky (textil, ocel, umělá hmota)

34 Roltejnery přepravní prostředky opatřené čtyřkolovým podvozkem
pro mezioperační, pro skladové a ložné operace uplatňují se v distribuci kusových zásilek

35 Roltejnery - pokračování
konstrukce roltejnerů – mřížkové, drátěné, plnostěnné, speciální provedení půdorys: 600 x 800 mm, nosnost 300 – 500 kg,výška 1500 mm manipulace - ruční, mechanizovaná či automatizovaná

36 Přepravníky – přepravní jednotky II. řádu
určené pro kapalný, kašovitý nebo sypký materiál použití při mezioperační manipulaci

37 Kontejnery přepravní prostředky trvalé povahy, pevné uzpůsobené k opakovanému použití, lze je lehce plnit a vyprazdňovat, vnitřní objem je větší než 1 m3.

38 Definice ISO – kontejner
trvanlivá nádoba, schránka nebo skříň – pro pevný, sypký nebo tekutý materiál, nemá vlastní hnací zařízení, využití dopravních prostředků větší kontejnery mají kolečka pro přesun na kratší vzdálenost

39 Kontejnery použity jako skladovací prostředky
spolu s paletami jsou racionalizační činitel v logistických systémech ochrana zboží před vlhkostí a dalšími vlivy

40 Přednosti použití kontejnerů
odstranění namáhavé práce při ložných manipulacích časové zkrácení ložných operací úspora pracovních sil ochrana zboží před poškozením možnost využití palet a zdvižných vozíků

41 Přednosti použití kontejnerů - pokračování
zjednodušení, zkrácení a zlevnění manipulace Kontejnery - dočasné skladovací prostory

42 Přednosti použití kontejnerů
vlivy na životní prostředí – doprava kontejnerů v rámci kombinované dopravy malé kontejnery (do 10 t a 14 m3) velké kontejnery (nad 10 t a 14 m3)

43 Výměnné nástavby přepravní prostředky III. řádu
zcela nebo z části uzavřený prostor přeprava silničními nákladními vozidly podvozky jsou kompatibilní

44 Obal spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku nese informace
identifikace odesilatele a příjemce informace pro spotřebitele

45 Tři základní funkce obalových prostředků
funkce manipulační (úložný prostor pro výrobek) funkce ochranná (ochrana před poškozením vnějšími vlivy) funkce informační (oběh, odbyt a spotřeba) další funkce - prodejní, grafická a ekologická

46 Ochranná funkce obalu před poškozeními vnějším prostředím a negativními vlivy okolí k poškozování ve skladech, překladištích, během přepravy obal uzpůsoben manipulaci ochranná funkce obalu před mechanickými, statickými a dynamickými ,klimatickými vlivy

47 Ochranná funkce obalu - pokračování
optimální řešení – součet nákladů na balení a ztráty zboží vlivem nedokonalého balení bude minimální dynamické namáhání – obaly chrání před stahem, rázy nebo vibracemi tlakové namáhání – výrobky vystaveny při stohování - statický tlak

48 Ochranná funkce obalu - pokračování
nejnižší vrstvy vystaveny maximálnímu tlaku oblé a kulaté předměty – ukládání ve vrstvách do pevného obalu s využitím fixace a vhodně tvarovaných proložek

49 Doprava a manipulace zboží vystaveno rázům a vibracím
kinetická energie rázu se musí v obalu absorbovat fixace je způsob ukládání výrobku uvnitř obalu

50 Fixace pevná (obal tvoří s výrobkem pevný celek)
poddajná (po rázu pokračuje výrobek krátkou dobu v pohybu)

51 Fixační materiály dřevěná vlna, papírová vlna, fixační prostředky ze slámy, pěnový polystyren, pěnový polyuretan fixační polyetylenová fólie se vzduchovými polštářky

52 Mechanické namáhání lepenkové bedny (z hladkých nebo vlnitých lepenek)
ochrana přepravním obalem lepenkové bedny (z hladkých nebo vlnitých lepenek) odolnost vůči mechanickému namáhání celodřevěné bedny kombinované s plasty a kovem tekutiny a kašovité náplně – lepenkové obaly s platovou nebo pytlovou vložkou

53 Vzdušná vlhkost – poškození materiálu všeho druhu
koroze kovů, mikrobiologický rozklad přírodních organických látek, přítomnost vody, obal je bariéra proti pronikání vlhkosti

54 Obalová technika – ochrana proti vlhkosti produkty dělíme do III skupin
materiály obsahující určité množství vody, škodlivá je změna vlhkosti (nežádoucí je zvýšené či snížení vlhkosti), za vysoké vlhkosti vlhnou, za nízké vlhkosti vysychají

55 Obalová technika – ochrana proti vlhkosti produkty dělíme do III skupin
výrobky neobsahující vodu, přítomnost vody vede k znehodnocení (kovy, optická sklad) - kondenzace vzdušné vlhkosti materiál prostý vody a materiál nenasákavý, (plasty, skleněné výrobky) – minimální nároky na ochranu před vlhkostí

56 Ochrana před světlem, ultrafialovým zářením
neprůhledné obalové prostředky, různě zabarvené speciálně tepelně izolované kontejnery – vhodný tepelný odpor – krátkodobý transport chlazených či zmrazených potravin

57 Ochrana před světlem, ultrafialovým zářením - pokračování
ochrana proti mikrobům (obaly z papíru, dřeva a přírodních vláken mohou být poškozeny) – obaly skleněné, z plastů – ochrana proti mikrobům s obaly souvisí i ochrana okolního prostředí před nebezpečnými výrobky

58 Manipulační funkce obalu
obal vytváří racionální manipulační jednotku manipulační funkce obalu úzce souvisí s ochrannou funkcí obalu ochranná funkce je minimální – výrobky stažené páskou bez dalšího balení

59 Manipulační funkce obalu - pokračování
specifické požadavky na přepravní a manipulační operace, manipulační funkce obalu při přepravě vlastnosti obalu z hlediska manipulace - hmotnost, objem, tvar,bezpečnost, odolnost proti povětrnostním vlivům maximální hodnota hmotnosti je nejslabším článkem v logistickém řetězci

60 Manipulační funkce obalu - pokračování
rozměr palet 1200 x 800 mm (případně 1200 x 1000 mm) – konstrukce obalů je spojena s paletizací a kontejnerizací výchozí rozměrový modul obalu je 600 x 400 mm, přepravní obaly mají větší rozměry – jako násobky nebo podíly výchozího modulu

61 Manipulační funkce obalu - pokračování
odnosné obaly (opatřeny držadly – pohodlí pro zákazníka) ergonomické řešení obalu - pro pohodlnou manipulaci, uchopení jednou rukou, snadné otevírání, znovu uzavření otevřeného obalu

62 Informační funkce obalu
zaměřená na poslední článek logistického řetězce na finálního zákazníka údaje o zboží, složení zboží, datum výroby, doba maximální trvanlivosti

63 Informační funkce obalu - pokračování
informační funkce obalu - při identifikaci zboží v jednotlivých článcích distribučních řetězce – čárový kód informační funkce obalu – významná v přepravě - označování odesílatele a příjemce, obsah, hmotnost, vizuální znaky.

64 Prodejní funkce obalu propagační prvek, napomáhá v prodeji, grafický symbol, jméno firmy,součást marketingové strategie firmy

65 Druhy obalů spotřebitelský obal distribuční obal přepravní obal

66 Spotřebitelský obal pro 1 výrobek, pro sadu výrobků, pro malý počet kusů téhož výrobku spotřebitelský obal je určen ke konečné spotřebě ochranná funkce, informační a prodejní funkce zaměření na finálního zákazníka manipulační funkce je redukována

67 Distribuční obal skupinový nebo sdružený obal
mezičlánek mezi spotřebitelské a přepravní obaly podoba kartonu nebo podložky se smrštitelnou folií funkce ochranná a manipulační informační funkce - identifikace zboží

68 Přepravní obal manipulační a přepravní funkce vnější obal pro přepravu
ochranná manipulační funkce vystaven klimatickým vlivům - robustnější konstrukce informační funkce - o odesilateli, příjemci, obsahu, hmotnosti, znaky pro správný způsob manipulace

69 Obalový systém technologie balení integrace s technologií výroby - cílem je plynulý materiálový tok jednotlivé stupně balení musí na sebe navazovat postupným seskupováním modulových řad s cílem manipulační jednotky vyššího řádu

70 Nároky na obaly jsou rozdílné a mohou být vyšší
čím delší přepravní vzdálenost čím rozmanitější přepravní a manipulační prostředky čím je větší počet manipulačních operací

71 Nároky na obaly jsou rozdílné a mohou být vyšší
čím vyšší jsou horizontální a vertikální tlaky na obal při rozdílnosti teplot a vlhkosti čím je větší nebezpečí úmyslného poškození obalu

72 Recyklace nebo likvidace použitých obalů
výrobci a distributoři mají povinnost odebírat použité obaly přepravní a distribuční obaly musí být odeslány zpět dodavateli nebo musí být odstraněny spotřebitelské obaly prodejce musí od kupujících odebírat zpět na sběrném místě

73 Obaly by měly zabezpečovat
nízké výrobní náklady normalizaci rozměrů jednoduchou konstrukci využívání dostupných materiálů mechanizace a automatizace balení snadné a ekologické likvidace

74 Tvorba manipulačních skupin
zjednodušení manipulace do menšího počtu řešitelných částí vymezit soubory vlastností pasivních prvků sdružení položek materiálu dle principu manipulovatelnosti

75 Tvorba manipulačních skupin - pokračování
vhodně zvolené manipulační jednotky zjednoduší průchod pasivních prvků logistickým řetězcem manipulační jednotka – jednotka schopná manipulace přepravní jednotka – jednotka způsobilá bez dalších úprav k přepravě

76 Manipulační jednotka 1. řádu
uzpůsobená k ruční manipulaci představuje minimální objednací, odběrní a dodací množství o maximální hmotnosti 15 kg bývá vytvořena bez přepravního prostředku

77 Manipulační jednotka 2. řádu
k mechanizované nebo automatizované manipulaci ukládání ve skladech, mezioperační manipulace, k meziobjektové a vnější přepravě - nazývána skladovou jednotkou složená z 16 až 64 jednotek 1. řádu hmotnost 250 až 1000 kg

78 Manipulační jednotka 2. řádu - pokračování
přepravní prostředky: palety, roltejnery, přepravníky, malé kontejnery, manipulace nízkozdvižnými a vysokozdvižnými vozíky, regálovými zakladači, stohovacími jeřáby, dopravníky

79 Manipulační jednotka 3. řádu
odvozená přepravní jednotka pro dálkovou přepravu - z 10 až 44 jednotek II. řádu. jedná se o velké kontejnery, výměnné nástavby způsob manipulace - jeřáby, speciální vysokozdvižné vozíky, boční překladače, portálovými zdvižnými vozy

80 Přepravní (manipulační jednotka) 4. řádu
pro dálkovou kombinovanou vnitrozemskou vodní a námořní přepravu mechanizovaná manipulace o nosnosti od 400 t do 2000 t

81 Identifikace pasivních prvků v logistickém řetězci
při řízení materiálového toku znalost o pohybu pasivních prvků identifikace pasivních prvků nosič pro identifikaci – surovina, polotovar, výrobek používá se obal, visačka, magnetická páska, štítek záznam o kódu, nápis, grafická značka

82 Totožnost pasivního prvku
podle fyzických znaků (kamerou dle tvaru či barvy) laserovým snímačem podle čárového kódu nebo radiofrekvenční identifikace význam má optický princip výhoda automatické identifikace:vysoká rychlost snímání, minimální počet chyb

83 Automatická identifikace usnadňuje
řízení procesů - skladování, třídění, kompletace kontrola stavů (stav zásob ve skladech) sběr informací (evidence, vyhledávání a čtení údajů v katalozích) provádění transakčních procesů (kontrola zboží, pokladní terminály v maloobchodu)

84 Čárové kódy základ účelné a levné automatické identifikace
založeny na rozdílných vlastnostech tmavých a světlých ploch

85 Čárové kódy se liší použitou metodou kódování
skladbou záznamu a jeho délkou hustotou záznamu způsobem zabezpečení správnosti dat známo 200 různých čárových kódů

86 Nejčastěji používané kódy jsou
číselné EAN, UPC číselné se zvláštními znaky např. CODABAR TELEPEN 93 – alfanumerické kódy

87 Nejčastěji používané kódy jsou
Systém EAN Celosvětový standardizovaný systém pro identifikaci, EAN (European Certicle Numbering) je analogický UPC kódu (používán v USA a Kanadě), zavedení obou kódů – výrobci potravinářského zboží, kódy jsou kompatibilní

88 EAN – kód první tři číslice označují zemi a další 4 číslice firmu a dalších 5 číslic vlastní jednotku zboží a poslední číslice je kontrolní původně EAN a UPC pro označení spotřebitelských obalů

89 EAN - kód- pokračování 80. léta EAN označil 100 % potravinářského sortimentu v SRN kód EAN upravuje International Article Numbering Association EAN - sídlící v Bruselu v  ČR je EAN Česká republika se sídlem Praha 4, Na Pankráci 30

90 Konstrukce čárových kódů
sekvence čar a mezer optoelektronická zařízení posloupnost analyzují a vytvoří kód pro počítače – na výstupu je znakový řetězec čárky nejsou stejně silné, mezery jsou různě široké, začátek a konec každého kódu je definován sekvencí čar znaku Start a Stop

91 Konstrukce čárových kódů
před a za každým kódem musí být zabezpečeno tzv. světlé pásmo, do tohoto pásma se nesmí umisťovat žádný text ani grafické symboly modul kódu: šířka nejužšího elementu čím je modul menší, tím větší nároky jsou kladeny na čtecí zařízení i na kvalitu tisku čárového kódu.

92 Konstrukce čárových kódů
podmínka pro přečtení kódu - hodnota je definována jako poměr mezi rozdílem odrazu a pozadí a odrazu čárky k odrazu pozadí. čárový kód je poškozen - data nejsou přečtena (mechanická poškození kódu, nekvalitní tisk) kontrolní znak nese informace o všech znacích předchozích

93 Záznam v kódu EAN obecně rozdělen do levé a pravé části
části jsou odděleny středovým znakem se 2 čárkami s nejmenší tloušťkou, na začátku a na konci záznamu se používá počáteční a koncový znak levá část – číselné označení systému číslování a kódové číslo výrobce

94 Záznam v kódu EAN pravá část – uvádí se kódové číslo výrobku a kontrolní číslice EAN 13 – čeští účastníci mají prefix 859, zleva doprava čtyřmístné číslo výrobce a pětimístné označení druhu výrobku

95 Radiofrekvenční identifikace
přenos a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln čip a jeho anténa slouží k výrobě dat může jej přečíst a vyhodnotit čtecí zařízení “reader” transponder (nosič dat) je připevněn na zboží

96 Radiofrekvenční identifikace - pokračování
Transpondery – aktivní - vysílají své údaje, vlastní baterie, akční rádius 100 m Pasivní transpondery – různý akční rádius, mají velký akční rádius Transponder - smart label, transponder s největší budoucností

97 Radiofrekvenční identifikace - pokračování
lze znovu popisovat, standardizován čtecí přístroj transpondery identifikuje, pak všechny umlčí a ve zlomku sekundy se postupně zaznamenávají jejich údaje velké samoobsluhy – průjezd kolem pokladny

98 RFID nebo čárové kódy využívání transpondérů – vysoká cena
čárové kódy - standardizace CODE 128 – systémy pro dopravu palet a krabic využití transpoderů při sledování cenného zboží transponder výhoda – čtecí zařízení nemusí mít optický kontakt s transponderem

99 Výhody transponderové technologie
bezdotyková identifikace necitlivost na okolní prostředí (nečistoty) možnost aktualizace informací v paměti rychlé snímání s vysokou přesností vyšší produktivita v dodavatelském řetězci

100 Nevýhody transponderové technologie
vyšší náklady vyšší poptávka než výrobní kapacita složitější umisťování nedostatečná celosvětová standardizace chybějící standardizace brzdila rychlé zavádění čárového kódu

101 Radiofrekvenční identifikace
její zavedení v logistickém řetězci závisí na výkonnosti transponderů, na nákladech, na technickém prostředí integrace snímačů a datové toky se musí sladit s existujícím softwarem