Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKONOMIE. Ekonomie oikonomia: oikos (=dům), nomos (= řídit) – (= vedení domácnosti) Věda, která zkoumá souvislosti hospodářského života společnosti Věda,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKONOMIE. Ekonomie oikonomia: oikos (=dům), nomos (= řídit) – (= vedení domácnosti) Věda, která zkoumá souvislosti hospodářského života společnosti Věda,"— Transkript prezentace:

1 EKONOMIE

2 Ekonomie oikonomia: oikos (=dům), nomos (= řídit) – (= vedení domácnosti) Věda, která zkoumá souvislosti hospodářského života společnosti Věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb Teoretická disciplína Ekonomika Oblast společenské praxe Využívá teoretických poznatků ekonomie Hospodářství, finanční toky, bankovnictví,...

3 Hlavní ekonomické otázky Hlavní problém ekonomie: 1) CO vyrábět? 2) JAK? 3) PRO KOHO?

4 Ekonomie – dělení: Pozitivní ekonomie - objektivní rozbor a popis stavu a chování reálné ekonomiky bez kvalitativního hodnocení Normativní ekonomie - kvalitativní hodnocení ekonomiky, hledání ideálního stavu fungujícího ekonomického systému Mikroekonomie – zabývá se ekonomickým chováním jednotlivých subjektů, tedy jednotlivců, domácností, firem a státu Makroekonomie - zkoumá ekonomiku jako celek (na úrovni ekonomických agregátů) – např.: HDP, nezaměstnanost, inflace

5 Ekonomika - dělení Zvyková (tradiční) – hospodářský život společnosti probíhá na základě rodových zvyků, tradic Např.: melanéská kula (kolo), potlač indiánských kmenů na západním pobřeží Severní Ameriky Plánovaná (příkazová) - Převládá státní vlastnictví, vláda plně rozhoduje a výrobě a rozdělování, masivní přerozdělování Tržní - převládá soukromé vlastnictví, funguje trh na základě – zákonů poptávky a nabídky, svobodná soutěž jednotlivých ekonomických aktérů Smíšená : současná ekonomika, jedná se o tržní typ obohacený o státní zásahy v zájmu společnosti, fungování trhu (řeší nedostatky tržního systému)- zejména v oblastech ekologie, školství, zdravotnictví..

6 Dějiny ekonomického myšlení 1. Merkantilismus, fyziokratismus 2. Klasická politická ekonomie 3. Keynesiánství 4. Monetarismus

7 1. Předchůdci ekonomie Merkantilismus Ekonomická teorie 16. – 17. stol bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod) cílem obchodu je aktivní obchodní bilance k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel Fyziokratismus Ekonomická teorie 18. stol bohatství národů pochází hlavně ze zemědělství důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatství.

8 2. Klasická politická ekonomie Liberalismus „ laissez-faire, laissez-passer“(= nechat dělat, nechat probíhat) – maximální omezení pravomocí vlády, ve prospěch svobody podnikání. Adam Smith (1723 – 1790) Zakladatel ekonomie Dílo: „Bohatství národů“ (1776) Neviditelná ruka trhu - svobodné obchodování a podnikání by nemělo být regulováno a omezováno, víra v samoregulativní funkci trhu John Stuart Mill (1806 – 1873)

9 Dílo: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) vliv velké hospodářské krize Klasický ekonomický tržní systém nezaručuje plnou zaměstnanost a dostatečnou rovnost příjmů a bohatství Stát by měl podporovat investice prostřednictvím nízké úrokové míry a zaměstnanost programem veřejně prospěšných prací rozpočtová stimulace poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury – tj. v době krize, kdy ekonomika stagnuje, stát vydá množství veřejných zakázek a tím dá práci firmám a lidem. Takto vzniklý schodek rozpočtu se vykryje z daní, které stát vybere, až takto zmírněná krize přejde. New Deal ( ) - soubor opatření ekonomických a sociálních reforem zavedených během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta ( ) v USA K. dominovalo státním ekonomikám v 50. – 60. letech 4. Keynesiánství John Maynard Keynes (1883 – 1946)

10 5. Monetarismus moneta (lat. = mince) Neoliberalismus, moderní neoklasická ekonomie Důraz na automatické tržní mechanismy, které jsou samy schopny udržovat ekonomiku ve stavu optimálního (tj. nejefektivnějšího) využívání zdrojů doporučuje opětovnou ekonomickou liberalizaci Vláda by měla usilovat o vyrovnaný státní rozpočet a omezit přerozdělovací procesy Friedrich Hayek (1899 – 1992) Milton Friedman ( )

11 Základní ekonomické pojmy Potřeba - stav, kdy ekonomický subjekt cítí nedostatek a vynakládá úsilí o jeho překonání 1) Základní 2) vyšší 3) nahodilá 4) umělá Užitek – stav ekonomického subjektu, který vzniká spotřebou statků Statek - schopnost osob nebo předmětů sloužit k vyhovění potřebám ekonomických subjektů 1) volné 2) vzácné Služby - užitečné činnosti, které provádějí pro druhé; uspokojují svým průběhem 1) hmotné 2) nehmotné Výroba - činnost, jejímž výsledkem je poskytování služeb, které přinášejí současný nebo budoucí užitek Výrobní faktor – předměty nebo činnosti, které podmiňují výrobu statků: 1) práce 2) přírodní zdroje 3) kapitál= peníze

12 Základní ekonomické pojmy II Dělba práce - specializace ekonomických subjektů v různých činnostech, ve kterých získávají vyšší výkonnost Vzácnost – omezená dostupnost statků Efektivnost – nepřítomnost plýtvání, nejhospodárnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení ekonomických potřeb Ekonomické subjekty – účastníci ekonomického života společnosti: 1) domácnosti (jednotlivci,rodiny), 2) podniky (firmy, podnikatelé), 3) stát Směna - činnost, při které si ekonomické subjekty navzájem vyměňují statky 1) naturální, 2) peněžní Trh, nabídka, poptávka

13 Subjekty trhu domácnosti - jedinci, rodiny, kteří své příjmy utrácí za nákup statků, cíl: maximalizace užitku – koupit hodně zboží za málo peněz, nabízejí svoji schopnost pracovat – pracovní sílu firmy a podniky – subjekty, které organizují podnikání- cílem je maximalizace zisku, poskytují prostřednictvím obchodu zboží nebo služby, snaží se prodat hodně za hodně, nakupují suroviny, stroje, práci stát/vláda - státní orgány, jejich funkcí je kontrola, regulace trhu - formou daní, cel, zákonů, nakupují pro své úřady počítače, kancelářské potřeby, auta… a pracovní sílu.

14 Trh - místo, kde se střetává nabídka s poptávkou, a kde dochází ke směně zboží, abstraktní - trhy mohou být děleny dle území na: místní; národní; světové dle funkce: trh výrobků a služeb trh práce trh finanční dle množství a druhu zboží: trh dílčí (určitý druh zboží) trh agregátní (veškeré zboží)

15 Role státu v ekonomickém procesu: Fiskální politika - státní rozpočet – tj. výdaje a příjmy státu Monetární politika - zabývá se bankovnictvím, úrokovými sazbami. Vymezuje nabídku peněz centrální bankou Zahraniční ekonomická politika - je to obchodní politika státu jako celku. Důchodová politika - zahrnuje mzdy a ceny, Snaha zabránit inflaci, používá se zákonná regulace mezd a cen

16 Ekonomické sektory: 1. Primární - těžba nerostných surovin, zemědělství, lesnictví, lov, Sekundární - průmysl, výroba hmotných statků, stavebnictví 3. Terciální – služby, poradenství, obchod, doprava, cestovní ruch, peněžnictví, zdravotnictví, 4. Kvartérní – školství, věda a výzkum, přenos informací

17 Trh a tržní ekonomika Základem tržního hospodářství je trh, který se řídí tržním mechanismem. Na trhu dochází k výměně činností mezi subjekty prostřednictvím směny. Trh poskytuje informace (především cenu), od kterých se odvíjí očekávání tržních subjektů a jejich chování Předpokladem fungování trhu je: 1) soukromé vlastnictví 2) cenový systém 3) konkurence Trh určují dva hlavní principy: 1) nabídka, 2) poptávka Nabídka: souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí na trh (statků a služeb) výrobci (firmy). Její rozměr je určen objemem výstupu výroby a cenami, za které jsou výrobci ochotni prodat nabízené zboží Poptávka: souhrn zamýšlených koupí a je určována poptávaným množstvím a cenou za kterou jsou kupující ochotni nakupovat

18 Základní ekonomické kategorie 1. Poptávka: (demand - D), křivka má klesající charakter, pohled ze strany kupujícího, je to souhrn všech zamýšlených nákupů, které kupující chtějí uskutečnit za určité ceny; množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit zákon klesající poptávky: roste-li cena zboží, poptávka klesá a naopak 2. Nabídka: (supply - S), křivka rostoucí, pohled ze strany prodávajícího, souhrn všech zamýšlených prodejů, které chtějí prodávající uskutečnit za určité ceny; množství zboží, které jsou prodávající ochotni dodat na trh za určitou cenu - zákon stoupající nabídky: roste-li cena zboží, roste i nabídka - za vyšší cenu se vyplatí prodat více zboží (na trhu je nedostatek určitého zboží – roste cena – nabídka také – cena klesá, na trhu je přebytek zboží – nabídka překračuje poptávku – snižování ceny – možný růst poptávky/krach firmy) - substitut - náhrada za něco jiného, co již není na trhu nebo je nevyhovující (káva, čaj) - komplement - Statek či služba, který si musíme koupit, aby nám daná věc byla k užitku (např. benzín k autu, elektřinu k elektrospotřebičům)

19 Základní ekonomické kategorie II 3. Rovnovážná cena, (equality – E) ideální případ, rovnováha trhu, poptávka se rovná nabídce, vyskytuje se málokdy, ale trh má tendence se k tomuto bodu přibližovat Cena čistící trh = nabídka i poptávka jsou v rovnováze (stabilní trh), co se vyrobí, to se i prodá (ani nadbytek ani nedostatek) 4. Konkurence - neustálé vstřebávání nabídky a poptávky Protitrastové zákony - přijímány pro efektivnější působení trhu (vydává stát) - Zákony chrání spotřebitele ne výrobce Zakazují 1. Omezování obchodu na určitém místě dohodami 2. Cenové zvýhodňování určitého okruhu zákazníků - cenová diskriminace 3. Majetkové slučování firem + zkupování akcií konkurenční firmy - Horizontální - slučování firem ze stejného odvětví - Vertikální - slučování firem výrobce, dodavatel - Konglomerální - slučování čehokoliv

20 Typy tržní nabídky: Agregátní (celková) - je určena objemem výroby všech tržních producentů a cenami, za které jsou ochotni své výrobky prodávat Individuální - nabídka jediného výrobce. Vyjadřuje jaké množství při určité tržní ceně je ochoten produkovat a nabízet Dílčí - nabídka jediného výrobku, který může být dodáván na trh i více výrobci

21 Trh statků a služeb Tržní mechanismus je procesem vzájemného ovlivňování tvorby nabídky, tvorby poptávky a tvorby ceny

22 Střet nabídky a poptávky základní ekonomický graf Přebytek zboží Nedostatek zboží Rovnovážný stav mezi nabídkou a poptávkou P – cena Q - množství

23 Změna tržní rovnováhy Graf 2Graf 1

24 Změna tržní nabídky Pokud zboží na trhu zdražuje a zároveň roste jeho spotřeba, mohou za růst ceny spotřebitelé (růst cen je vyvolán poptávkou). Toto je například případ vysokých cen ropy na světovém trhu v období Spotřeba ropy se zvyšuje a spolu s ní i cena (graf 1). Jestliže zboží na trhu zdražuje a zároveň dochází k poklesu jeho spotřeby, mohou za růst ceny výrobci (růst cen je vyvolán nabídkou). Na trhu s ropou nastala zmíněná situace při 1. a 2. ropném šoku (1973, 1979). Zdražení ropy bylo tehdy způsobené "uzavřením kohoutků" některých ropných producentů, pocházejících z kartelu OPEC. Světová spotřeba ropy klesala, cena se však zvyšovala (graf 2).

25 Selhání trhu I. Makroekonomické: cyklické výkyvy ekonomiky inflace II. Mikroekonomické: selhání konkurence (dokonalá/nedokonalá konkurence) Externality - je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti, tzn. část dopadů činnosti, kterou nese někdo jiný než její původce. Jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí: původce si tyto výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže přivlastnit, příp. tyto náklady (tzv. negativní externality) od něj nelze vymáhat.

26 Selhání konkurence: Monopol Oligopol Kartelová dohoda

27 Možné situace na trhu 1. Dokonalá konkurence (n-firem, stejná velikost, volný vstup) - působí zde mnoho firem, žádná nepřevládá, nemá na trhu výrazný podíl a neovlivňuje cenu. Výrobek je stejný. Vstup do odvětví je volný. Cena se vytváří působením nabídky a poptávky. Firma je příjemcem ceny. Maximální využití prostředků, nedosahuje se čistého ekonomického zisku. 2. Čistý monopol - jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví. Produkt je jedinečný. Vstup do odvětví je velmi nesnadný. Monopolní firma ovlivňuje cenu. Monopolní cena je vysoká. Často se dosahuje čistého ekonomického zisku. 3. Oligopol - malý počet firem (alespoň jedna má výraznější podíl na trhu). Výrobek je stejnorodý nebo diferencovaný. Vstup do odvětví je volný. Jsou zde určité prvky monopolu i konkurence. Může se dosahovat i čistého ekonomického zisku. Významná firma může začít snižovat cenu za účelem krachu menších firem - zbavení se konkurence. 4. Monopolistická konkurence - větší množství malých či středních firem. Vstup do odvětví je volný. Výrobek diferencovaný. Výrobky od různých firem jsou zaměnitelné (substituty). Zisk nebývá příliš velký, nedosahuje se čistého ekonomického zisku. Např. trh s automobily.

28 Selhání konkurence se stát snaží bránit: Antimonopolním zákonodárstvím, které zabraňuje fúzím velkých firem, kartelovým dohodám a zakazuje zneužívat dominantního postavení na trhu (to se nemusí týkat jen monopolu, ale i firem s velkým podílem na trhu). Antimonopolní politiku státu vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Monopolní daní, která je uvalena na zisk monopolů Cenovou regulací - regulace zisku - stát určuje limity pro ceny a zisk firem Zestátněním - monopol se tak stává administrativním monopolem

29 Zásahy státu do ekonomiky 1. Ochrana trhu 2. Péče o veřejné statky 3. Péče o stabilitu ekonomického systému

30 2. Péče o veřejné statky Stát zajišťuje některé „služby“, které by nebylo možné realizovat v rámci soukromého podnikání (obrana země, ochrana veřejného pořádku, zákonů, justice, zdravotnictví, školství...) Tento servis stát zajišťuje prostřednictvím přerozdělování Finanční prostředky získává stát pomocí daní Daň je povinná a nenávratná platba, kterou platí občané a podniky do státního rozpočtu v zákonné výši a ve stanoveném čase

31 3. Péče o stabilitu ekonomického systému Stát se snaží zamezit výkyvům v ekonomice, zabránit inflaci a depresi. Činí tak prostřednictvím: Fiskální politiky – (rozpočtová politika státu) Je to nakládání státu s příjmy (daně) a výdaji. Státní rozpočet může být: vyrovnaný - výše výdajů se rovná výši příjmů přebytkový - výdaje jsou nižší než příjmy schodkový /deficitní/ - výdaje jsou vyšší než příjmy. V důsledku schodku vzniká státní dluh. Monetární politiky – stát reguluje banky a finanční systém, určuje nabídku peněz, stanovuje úrokovou sazbu

32 Daňová soustava ČR I. Daně přímé 1. Daně z příjmů: 1. daň z příjmů fyzických osob 2. daň z příjmů právnických osob 2. Daně majetkové: 1. daň z nemovitostí 2. daň silniční 3. daň dědická a darovací 4. daň z převodu nemovitostí. II. Daně nepřímé 1. daň z přidané hodnoty 2. daně spotřební 1.daň z uhlovodíkových paliv a maziv 2.daň z lihu a lihovin, vína a piva, 3.daň z tabáku a tabákových výrobků. 3. Ekologické daně daň ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny (2008)

33 Další platby mající charakter daní: 1. pojistné na sociální zabezpečení 2. pojistného na důchodové pojištění 3. pojistného na nemocenské pojištění 4. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 5. pojistné na všeobecné zdravotní pojištění 6. místní poplatky ukládané na úrovni měst a obcí mající charakter daní: poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze psů, z provozování výherních hracích automatů atd. poplatník daně - PO, FO, která nese daňové břemeno plátce daně - FO, PO, která je povinna daň vypočítat a odvést do veřejného rozpočtu pod svou majetkovou odpovědností u přímých daní je často poplatník a plátce ta samá osoba

34 Daně přímé daně - uloženy konkrétnímu subjektu podle jeho důchodové a majetkové situace nepřímé daně - nepřihlížejí ke konkrétní situaci poplatníka a jsou vybírány v cenách zboží a služeb Zdanění může být: lineární - % je stále stejné, nezávisí na daňové základu progresivní - % daně roste s růstem daňového základu Degresivní - % daně se snižuje s výší daňového základu Daň z přidané hodnoty – vztahuje se na podnikatelskou činnost. Zdaňuje se postupně ta část hodnoty výrobku nebo služby, kterou k výrobě nebo službě jednotlivý podnikatelský subjekt přidal. Je tedy zahrnuta do cen zboží a služeb. základní sazba DPH 19 %. Snížená sazba 9 %. Některé druhy zboží a služeb (zejména potraviny, léky apod.) Spotřební daň – vztahuje se na výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit Daně z příjmů fyzických a právnických osob – daň ze všech příjmů – ze mzdy, z odměn, z podnikání, z kapitálového majetku /úroky, dividendy/, z pronájmu atd. Daň z nemovitosti – platí ji všichni vlastníci nemovitostí Daň silniční – platí ji všichni, kdo užívají automobilů k dosažení příjmů a kdo se zabývají dopravou jako podnikatelskou činností, všechna vozidla, jejichž hmotnost je 12 a více tun

35 Banky a bankovní soustava Banky (peněžní ústavy) jsou podniky, které obchodují na peněžním trhu. 1. Centrální banka Má zvláštní postavení v bankovní soustavě, je zřizována vládou. Neposkytuje běžné bankovní služby. 2. Komerční (obchodní) banky Jsou hlavní složkou bankovní soustavy. Soukromé podniky a usilující o dosažení zisku.

36 Centrální banky První centrální banka - Bank of England - byla založena v roce 1697 v Anglii Českou centrální bankou je Česká národní banka (ČNB) – Ústava (hlava VI.). Evropská unie (Eurozóna) má Evropskou centrální banku (ECB) V USA plní funkci centrální banky Federální rezervní systém (Fed).

37 Existence ČNB je zakotvena v Ústavě (hlava VI.). ČNB je řízena bankovní radou ČNB Bankovní rada je sedmičlenná složení: guvernér, 2x viceguvernér, 4x člen Členy bankovní rady jmenuje prezident ČR na dobu 6 let Současným guvernérem ČNB je: Zdeněk Tůma ČNB vydává (emituje) peníze ČNB provádí monetární politiku: tj. reguluje množství peněz v oběhu ČNB reguluje finanční trh prostřednictvím: 1. Diskontních půjček 2. Operací na volném trhu 3. Povinnou mírou bankovních rezerv ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

38 Půjčky, které poskytuje centrální banka komerčním bankovním ústavům. Od komerčních bank peníze poté putují směrem k firmám a ke spotřebitelům. Komerční banky musí ČNB zaplatit úrok, diskontní sazbu. Výše diskontní sazby ČNB: 2,50% Pokud si bankovní rada myslí, že je peněz v ekonomice příliš, diskontní sazbu zvyšuje, jestliže se jí naopak zdá, že je peněz v ekonomice málo, diskontní sazbu sníží. Peníze na diskontní půjčky získává ČNB tiskem nových bankovek Pomocí diskontních půjček reguluje ČNB množství peněz v ekonomice. Množství peněz v ekonomice ovlivňuje inflaci 1. Diskontní půjčky

39 2. Operace na volném trhu Operace na volném (otevřeném) trhu je opatření, kterými se zvyšuje nebo snižuje množství peněz v oběhu. Provádí se to především nákupem a prodejem státních obligací (dluhopisů). Jestliže centrální banka kupuje obligace, uvádí víc peněz do oběhu, jestliže prodává obligace stahuje peníze z oběhu.

40 Aby se předešlo případným problémům s nedostatkem peněz v libovolném bankovním ústavu a následné nestabilitě bankovní soustavy, stanovila centrální banka procentuální hodnotu, pod kterou nesmějí klesnout rezervy žádné z komerčních bank. Pokud například centrální banka stanoví povinnou míru bankovních rezerv ve výši 10%, nesmí žádná komerční banka rozpůjčovat více než 90 procent vkladů. Výši povinných minimálních rezerv (PMR) stanovila ČNB na 2,00% (z celkových vkladů) 3. povinná míra bankovních rezerv

41 Lombardní sazba - sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů 4,50% Repo sazba - úroková sazba, za kterou odkupuje centrální banka od komerčních bank jimi eskontované směnky 3,50% Další nástroje ČNB

42 Komerční (obchodní) banky Aktivní operace – poskytují úvěry. Za poskytnutí úvěru žádá banka úrok. Pasivní operace – přijímají vklady. Zprostředkovatelské operace: bezhotovostní placení směnárenská činnost depoziční služby

43 Pohyb peněz v ekonomice

44 Burzy Instituce, kde se obchoduje s cennými papíry podle zvláštního zákona a burzovních předpisů. U nás činnost burzy zabezpečuje Burza cenných papírů Praha, a.s. Typy: Peněžní – obchod s cennými papíry Zbožové /komoditní/ - obchod se zbožím Burzy lodního prostoru mimoburzovní trh - RM-Systém Obchodníci na burze – makléři: banky – obchodují z podnětu klienta nebo na svůj účet brokeři – obchodují z podnětu klienta dealeři – obchodují na svůj účet

45 Cenné papíry listiny, která opravňují toho, kdo je vlastní, k určitému nároku vůči tomu, kdo je vystavil. Emitent - ten, kdo cenný papír vystavil (tj. provedl emisi cenného papíru) Komitent - kdo jej vlastní Dluhopis (obligace): je cenný papír, na jehož základě má jeho vlastník právo uplatňovat vůči emitentovi nárok na finanční částku uvedenou v dluhopise. Emitent vyplácí komitentovi předem dohodnuté úroky a po určité době proplatí dluhopis zpět. Akcie: cenný papír, který vydává akciová společnost. Vlastník akcií se nazývá akcionář a má právo podílet se na řízení společnosti, hlasovat na valné hromadě společnosti a má majetková práva, tj. pobírat dividendu = podíl na zisku, a také právo na podíl na likvidačním zůstatku při zániku firmy. Směnka: cenný papír, obsahující písemný závazek emitenta zaplatit v určité době, na určitém místě, určitou peněžitou částku určité osobě Šek: cenný papír, který majitel účtu v peněžním ústavu přikazuje peněžnímu ústavu zaplatit doručiteli šeku

46 Makroekonomické agregáty (veličiny) a výkonnost ekonomiky míra inflace HDP (anglicky GDP), HNP míra nezaměstnanosti obchodní platební bilance magicky čtyřúhelník: pokud snížíme jeden z těchto jevů, bude to na úkor jiného; nutná snaha o vyváženost

47 Inflace Inflace je makroekonomický jev Znehodnocování kupní síly peněz zvyšováním jejich množství v oběhu Projevuje se růstem cenové hladiny v ekonomice. Zdražují suroviny, zboží, služby, zvedají se nájmy. Lidé přesto nechudnou, protože veškeré zdražování je kompenzováno plošným nárůstem jejich příjmů. Zvyšují se jak mzdy, tak dividendy, renty i úroky z vkladů.

48 Jak se měří inflace? Index spotřebitelských cen – CPI (Consumer Prime Index) Index spotřebitelských cen měří statistický úřad pomocí tzv. spotřebního koše. Spotřební koš je sestaven tak, aby popisoval strukturu spotřeby průměrné domácnosti. Koš obsahuje několik stovek položek roztříděných na několik desítek oddílů.

49 Vývoj inflace v ČR

50 Druhy inflace 1) mírná inflace (plíživá): tempo růstu cenové hladiny nepřekračuje tempo růstu výkonu ekonomiky – nižší než 10% 2) pádivá inflace: dvojciferná; rychlejší růst cenové hladiny oproti růstu výkonu ekonomiky. Důsledkem je klesající kupní síla peněz - 3) hyperinflace: extrémní případ. Cenová spirála se rozvíjí nezávisle na tempu výroby. Peníze jsou znehodnoceny, přestávají plnit svoje funkce – růst inflace o desítky až stovky procent

51 Příklady hyperinflace 1920 – 1923 Německo 1985 v Bolívii vzrostla inflace na % 1993 – Jugoslávie

52 Další: Deflace: je absolutní meziroční pokles cenové hladiny v hospodářství. Obvykle se měří indexem spotřebitelských cen, je opakem inflace. Stagflace: (z anglického stagflation sloučeného z stagnation a inflation) je kombinace vysoké inflace a stagnace ekonomiky.

53 Hospodářský cyklus Má čtyři základní fáze: 1. Expanze (konjuktura) 2. Vrchol 3. Recese (deprese, krize) 4. Sedlo Recese může mít i podobu deprese. Po dvě po sobě následující čtvrtletí HDP klesá a je-li tento pokles větší. Pokud je tento pokles strmý, hovoříme o krizi.

54 HDP (Hrubý domácí produkt) HDP: hrubý domácí produkt, souhrn statků a služeb vytvořených za určité období výrobními faktory na území státu bez ohledu na to, jedná-li se o občany daného státu nebo o cizince (naše i zahraniční firmy pouze na našem území) používán převážně v západní Evropě založen na územním principu HNP: hrubý národní produkt, souhrn statků a služeb vytvořených za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů dané země bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území daného státu nebo ne (pouze naše firmy u nás i v zahraničí) používán hlavně v USA, Severní Americe (mají hodně investic v zahraničí), Japonsku založen na národním principu NEW: čisté ekonomické bohatství, blahobyt (neat economic welfare) vzniká jako kritika na HDP, HNP HDP+šedá ekonomika+černá ekonomika+produkce pro vlastní potřebu–negativní externality problém s kvantifikací, oceněním jednotlivých jevů šedá ekonomika: v rozporu s morálkou, etikou černá ekonomika: ilegální – obchod s drogami, prostituce…

55 Růst HDP v ČR

56 Míra nezaměstnanosti - nedostatečné využití práceschopného obyvatelstva, které se uchází o práci - vypočítá se: podíl nedobrovolně nezaměstnaných a ekonomicky aktivního obyvatelstva (nepatří sem: studenti, důchodci, matky na mateřské dovolené, lidé neschopní práce, ekonomicky zajištění lidé) - nezaměstnanost: dobrovolná a nedobrovolná Typy nedobrovolné nezaměstnanosti frikční: přirozený, krátkodobý jev, normální, pozitivní pro ekonomiku (cca 2- 5% nezaměstnaných) (např.období nezaměstnanosti při změně práce), způsobeno nedostatečnou informovaností o nových místech atd. strukturální: souvisí se změnami ve struktuře národního hospodářství (nesoulad mezi poptávkou a nabídkou po práci) - týká se např. horníků, dělníků, vyučených lidí (opravář, zedník, klempíř…) cyklická: souvisí s cyklickým vývojem tržní ekonomiky rostoucí část: ekonomice se daří, je produktivní=konjunktura, nezaměstnanost malá klesající: útlum ekonomiky, deprese, recese ekonomiky, nezaměstnanost velká sezónní spojena se sezónním charakterem některých prací – zemědělství, stavebnictví

57 Obchodní, platební bilance - vztah ekonomiky k zahraničí, statistický záznam všech ekonomických transakcí mezinárodní ekonomikou a zahraničím - má podobu účtu - zahrnuje platby ze zahraničí i do zahraničí saldo: rozdíl obchodní bilance - rozdíl mezi platbami ze zahraničí a do zahraničí dělí se na dva typy aktivní: vyvoz převyšuje dovoz, příjmy ze zahraničí jsou vyšší než výdaje do zahraničí, lepší situace pro národní ekonomiku pasivní: dovoz převyšuje vývoz, platby do zahraničí jsou vyšší než příjmy ze zahraničí

58 Mezinárodní instituce 1. Mezinárodní měnový fond - poskytuje úvěry - podporuje mezinárodní obchod a stabilitu měn - požaduje informace (těžba a držení zlata a cizích měn,celkový vývoz a dovoz, národní produkt) 2. Světová banka - zajišťuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní standardy v celém světě - je tvořena dvěma institucemi a to Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, která pomáhá v ekonomickém růstu středně bohatým a úvěruschopným chudším zemím, a Mezinárodní asociací pro rozvoj, která se snaží zajistit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa. Dělají to formou nízko úročených půjček, bezúročných půjček a grantů do vzdělávání, zdravotnictví, infrastruktury, komunikací a dalších oblastí těchto zemí. 3. Evropská banka pro obnovu a rozvoj


Stáhnout ppt "EKONOMIE. Ekonomie oikonomia: oikos (=dům), nomos (= řídit) – (= vedení domácnosti) Věda, která zkoumá souvislosti hospodářského života společnosti Věda,"

Podobné prezentace


Reklamy Google