Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kriminologické školy a směry I. Mgr. Igor N. Barilik, MSc. (Oxon.) Katedra trestního práva Právnické fakulty UK Panevropská vysoká.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kriminologické školy a směry I. Mgr. Igor N. Barilik, MSc. (Oxon.) Katedra trestního práva Právnické fakulty UK Panevropská vysoká."— Transkript prezentace:

1 Kriminologické školy a směry I. Mgr. Igor N. Barilik, MSc. (Oxon.) Katedra trestního práva Právnické fakulty UK Panevropská vysoká škola

2 Kriminologické teorie Kriminologické teorie představují soustavy vědeckých názorů na kriminalitu. Předmětem těchto teorií je zejména fenomenologie kriminality – popis toho, jak zločinnost vypadá a funguje jako sociálně-patologický jev, fenomén etiologie kriminality – zjišťování a výklad příčin kriminality úvahy o možnostech prevence a kontroly kriminality

3 Kriminologické teorie/koncepce a školy Kriminologické teorie představují soustavy vědeckých názorů na kriminalitu, definic, pojmů, výroků, ale i metodologických přístupů Lze je podle jejich společných nebo rozdílných znaků třídit do určitých skupin – teoretických směrech v kriminologii. Z jiného hlediska lze hovořit o tzv. kriminologických školách, což jsou skupiny badatelů, kteří sdílejí určitá společná metodologická východiska při zkoumání kriminality

4 Klasifikace teorií 1) Podle toho, na jakou míru platnosti aspirují všeobecné, středního dosahu, vztahující se k dílčím fenoménům 2) Podle metody zkoumání právně filozofické (spekulativní) pozitivistické (snaží se užívat exaktních metod) 3) Podle vědního oboru, o nějž se převážně opírají biologické, psychologické, sociologické 4) Podle příčin kriminality monokausální multifaktorové

5 Periodizace vývoje 1) Počátky vědeckého zájmu o kriminalitu v období osvícenství – tzv. klasická škola 2) Vznik kriminologie jako vědního oboru – období rané pozitivistické kriminologie od 2. pol. 19. století do konce 1. světové války 3) Období velkých systémů moderní kriminologie cca. 30. až 70. léta 20. století 4) Nejnovější, postmoderní období

6 Klasická škola Cesare Beccaria O zločinech a trestech (Dei delitti e delle pene) (1764)

7 O zločinech a trestech Osvícenské představy o fungování společnosti – idea společenské smlouvy (Hobbes, Locke, Rousseau) Všichni lidé mají rozum a svobodnou vůli, možnost se svobodně rozhodovat – indeterminismus Zároveň všichni lidé hledají své vlastní uspokojení, vlastní potěšení. V této snaze se můžou dostat do konfliktu se zájmy celé společnosti, které jsou vyjádřeny v zákonech (společenská smlouva) Protože se lidé rozhodují na základě rozumové úvahy a sledují vlastní uspokojení, lze jejich jednání předvídat a lze je ovlivnit hrozbou trestu. Úkolem trestní justice je nalézt účinné tresty nebo hrozby – odstrašení x odplata Subsidiarita trestu, nevyhnutelnost, neodvratitelnost trestu x brutalita Důraz na individuální prevenci místo prevence generální

8 Klasická škola Jeremy Bentham Introduction to Principles of Morals and Legislation (1789)

9 Utilitarismus Princip utility anebo ‘největšího štěstí (the greatest happiness) pro největší počet lidí’ „Příroda určila lidstvu dva suverénní pány, utrpení (pain) a štěstí (pleasure). Jen oni stanoví, co máme dělat a určují, co budeme dělat. Zákony, trestní justice mají vést k utilitě – konsekvencialismus „matematika odstrašení“ - „utrpení převyšuje zisky“ „Lidské bytosti jsou motivovány pouze touhou získat blaho a vyhnout se utrpení.“ odmítnuto následovníky napr. John Stuart Mill (je nutné též počítat se svědomím)

10 Ohlas v nové době Teorie racionální volby (Ronald Clark, Derek Cornish) Ekonomická teorie zločinu (Gary Becker) Pravicové trestně-politické koncepce (od 80. let 20. stol.)

11 Vznik kriminologie jako vědy Pojem „kriminologie“ Raffaele Garofallo (1885) Criminologia Paul Topinard (1887) fr. criminologie

12 Rané pozitivistické období Rozvoj exaktních věd během 19. stol. Forenzní vědy – soudní lékařství, psychiatrie, antropologie Kriminalistické disciplíny, metody identifikace pachatelů Rozvoj metodologie přírodních věd (vědecký experiment, sběr dat) Statistika a kartografie: Adolphe Quetelet Dědičnost, vývojová teorie: Charles Darwin, Francis Galton

13 Pozitivní metoda v spol. vědách Auguste Comte Zakladatel sociologie a pozitivistické doktriny I ke zkoumání společenských jevů je třeba užít metod přírodních, exaktních věd Sbírání měřitelných faktů a jejich vyhodnocování Zaměřuje se na materiálně zjistitelné determinanty lidského chování

14 Nové směry v kriminologii Antropologické (Cesare Lombroso) Psychologické (Sigmund Freud) Sociologické (Alexandre Lacassagne) „Každá společnost má právě takové zločince, jaké si zaslouží“ Odmítnutí biologického determinismu Zdůraznění vlivu sociálního prostředí

15 Prostředí zločinu Environmentální kriminologové tvrdí, že analýza kriminality je nedostatečná, když postrádá prostorovou dimenzi páchání zločinu a důraz na sousedství a komunity, v kterých se určitá míra kriminality vyskytuje. Kriminologie obrací svou pozornost na sociální strukturu prostředí Teoreticky mezi sociální strukturalisty a individualisty Je zločin koncentrovaný na určitých místech? Když ano, proč je tomu tak?

16 Chicagská škola Robert E. Park Ernest W. Burgess … The City, 1925

17 Chicagská škola Robert E. Park and Ernest W. Burgess The City, 1925 Urban ecology = ekologie zločinu Concentric Zone Model: 1) Centrum města 2) Tranzitní zóna (1. gen.) 3) Domy pracujících (2. gen.) 4) Domy střední třídy 5) Commuting zone

18 Rozvoj env. přístupu Clifford Shaw and Henry D. McKay Juvenile Delinquency and Urban Areas, 1942 Teorie sociální desorganizace Zločin je normální reakce normálních lidí na nenormální životné podmínky „Soc. desorganizace existuje, když struktura a kultura komunity nedokážou implementovat a vyjadřovat hodnoty svých vlastních obyvatel.“ Koreláty: zlá ekonomická situace (chudoba) vysoká mobilita obyvatel heterogenita (vysoký podíl cizinců/ras) Soc. desorganizace – nedostatek kontroly – delikvence Delikventní subkultura – socializace – delikvence

19 Rozvoj env. přístupu Robert J. Sampson Soc. desorganizaci definuje jako „neschopnost komunitní struktury uvědomit si společné hodnoty jejich obyvatel a udržovat efektivní sociální kontrolu“. Nedostatek sociálního kapitálu (cíle se dosahují na základě vztahů mezi osobami) Collective Efficacy = „vzájemná důvěra a sdílená ochota zasáhnout v prospěch obecného dobra“ Zájem členů komunity na dosahování společných cílů (ochrana před zločinem)

20 Teorie kontroly a obecná teorie zločinu Travis Hirschi Michael R. Gottfredson TH: Causes of Delinquency (1969) TH & MG: A General Theory of Crime (1990)

21 Individuální perspektivy Zaobírají se otázkou jak a proč se někdo stává a přestává být delikventem. Jiná otázka: Proč ostatní dodržují zákony? Travis Hirschi Causes of Delinquency (1969) Teorie sociální kontroly Kriminalita je způsobena nedostatkem sociálních vazeb jedince (social bonds) Pouto k druhým (attachment) Racionální závazek dodržovat zákon (commitment) Angažovanost v konvenčních aktivitách (involvement) Přesvědčení o povinnosti dodržovat zákon (belief)

22 Individuální perspektivy Travis Hirschi a Michael R. Gottfredson A General Theory of Crime (1990) Obecní teorie zločinu Zločin je „akt násilí nebo podvodu vykonaný ze sobeckého zájmu“ (self-interest) Zločin – kombinace příležitosti a nízké sebekontroly Sebekontrola – nejdůležitější je starostlivost v dětství, ustálí se do 8. roku života

23 Recept na úspěch: Nejíst marschmallow on_t_eat_the_marshmallow_yet.html on_t_eat_the_marshmallow_yet.html

24 Vývojová kriminologie David P. Farrington Robert J. Sampson

25 Vývojová perspektiva David P. Farrington The Cambridge Study in Delinquent Development 1961 – dnes, nejdelší longitudinální studie delikvence 411 Londýnských chlapců (1. interview v 8 letech života) Perspektiva životního kursu, vývoje Zkoumá vliv rizikových a ochranných faktorů na kriminální dráhu v životě jedince R. Sampson a J. Laub Crime in the Making: Pathways and Turning Points through the Life Course (1993) Význam životních událostí – tzv. „turning points“

26 Strukturální teorie Karl Marx Émile Durkheim Robert Merton Merton, R. Social Structure and Anomie (1938)

27 Vliv ekonomických příležitosti a sociální nerovnosti Karl Marx a neomarxizmus Právo (kriminalizace) je nástrojem vládnoucí (politické a ekonomické) třídy na udržování ovládaných tříd v podřazené pozici Kritická kriminologie Teorie konfliktu – kriminalita je následkem sociálního konfliktu produkovaného kapitalizmem Konflikt způsobují nespravedlivé rozdíly mezi třídami

28 Vliv ekonomických příležitosti a sociální nerovnosti Émile Durkheim Anomie – situace, když normy ve společnosti jsou matoucí, nejasné, nebo absentují, nastává normativní rozklad Příklady? ČSR po Něžné revoluci? Robert Merton Společnost definuje své cíle, účely, zájmy Zároveň určuje přijatelné způsoby jejich dosahování Ke kriminalitě dochází při „disociaci mezi kulturně definovanými aspiracemi a sociálně strukturovanými prostředkami [k jejich dosahování].“

29 Vliv ekonomických příležitosti a sociální nerovnosti Robert Merton Akceptace/odmítání kulturně definovaných cílů společnosti a institucionalizovaných prostředků k jejich dosahování

30 Kriminologie po 2. sv. válce Zkoumá příčiny kriminality (zločinnosti) Vysvětluje, jak biologické a psychologické vlastnosti, zkušenosti a sociální vztahy vytvářejí pachatele Důraz na terapii (rehabilitative justice) Vzdálené příčiny (např. dětství pachatele) Může vést ke zevšeobecnění a zaujatosti „papírové“ předpoklady Náročné pro praktické preventivní opatření Málo konkrétní (zlepšit sociální prostředí a výchovu dětí) Finančně náročné Nejistý a těžce měřitelný výsledek

31 Socio-spaciální (environmentální) kriminologie Pozornost na zločin, ne pachatele „Zločinné události musí být chápany jako syntéza pachatelů, jejich obětí anebo cílů a zákonů účinných v konkrétním prostředí, a to v určitém čase a na určitém místě.“ (Brantingham & Brantingham, 1991) Víc zločinů se děje tam, kde je to jednodušší Je snazší měnit situace, než lidi Úloha environmentálního přístupu v boji s kriminalitou není léčit pachatele, ale efektivně předcházet zločinu

32 Tři východiska env. kriminologie Zločinné chování je z velké míry ovlivněné momentálním prostředím, ve kterém se vyskytuje Prostředí není pasivní kulisa zločinu Rozložení zločinů v místě a čase není náhodné. Víc zločinů se stane tam, kde je na to víc příležitostí Pochopení významu prostředí pro zločinné chování je zásadní pro prevenci a kontrolu kriminality

33

34 Teorie env. kriminologie Teorie racionálního výběru (Rational choice theory) Teorie běžných činností (Routine activities theory) Teorie struktury trestné činnosti (Crime pattern theory)

35 Teorie racionálního výběru (Rational choice theory) Derek Cornish & Ron Clarke 1986

36 Základní otázky Jak se pachatelé rozhodují? Co je při tom ovlivňuje? Jsou zločinná rozhodnutí odlišná od jiných? Jsou výsledkem racionálního anebo patologického uvažování? Jak můžeme ovlivnit jejich rozhodnutí?

37 Základní otázky Jaká je základní příčina zločinu? Motivace + Příležitost

38

39 Sebevraždy oxidem uhelnatým Anglie a Wales 1963 – 1975 V domácnostech se přešlo ze svítiplynu na zemní plyn Snížení obsahu CO v plynu Pokles sebevražd otrávením z 2630 na 2 za rok

40 Sebevraždy oxidem uhelnatým Pokles sebevražd z 5298 na 3944 za rok Význam vhodné příležitosti I vysoko motivované chování je situačně podmíněné Clarke & Mayhew (1988). The British Gas Suicide Story and Its Criminological Implications.

41 Význam příležitostí Existoval by zločin, kdyby k němu nebyla příležitost? Dá se to samé říct o jiných příčinách? Např. existoval by zločin, kdyby nebyla chudoba? Podle env. školy je nejdůležitější a nejuniverzálnější příčinou zločinu příležitost

42 Východiska teorie Jednání pachatele je účelové J. Bentham (18 st.) – utilitarizmus > požitek < utrpení Rozhodnutí pachatele jsou racionální „Rozhodovací proces u pachatele vykazuje určitý stupeň racionality“ Cornish & Clarke (1985). Modeling Offenders’ Decisions. Balancování výhod a rizik (cost/risk-benefit analysis) Racionalita pachatele je omezená určitými subj. a obj. okolnostmi (bounded rationality)

43 Východiska teorie Rozhodovací proces se odvíjí od konkrétního zločinu (decision-making is crime specific) Rozhodnutí se týkají účasti a události Účast na zločinu: iniciace, habituace, upuštění Zločinná událost: počátek, průběh, zakončení

44 Racionalita Důvodu trestné činnosti (ends) Způsobu trestné činnosti (means) Pachatelé jsou racionální ve způsobu páchaní, nemusí však být racionální v důvodu Zaměřit se na otázku JAK?, ne PROČ?

45 Kritika Zločinci se chovají méně racionálně, než se někdy tvrdí Teorie hovoří o subjektivně limitované racionalitě – ne o racionalitě z pohledu nezávislého pozorovatele Je nedostatek důkazů o plánování (uvažování) důkazem o nedostatku plánování (rozvahy)? Některé zločiny jsou iracionální Majetková, ekonomická kriminalita – racionální Násilná, sexuální kriminalita, „binge drinking“ – „iracionální“ Potřebné počítat se širokým spektrem pohnutek

46 Teorie běžných činností (Routine Activities Theory) Marcus Felson 1979

47 Základní otázky Jaké jsou bezprostřední podmínky vedoucí ke zločinu? Jak je můžeme měnit? Reflexe vysokého nárůstu kriminality po 2. sv. válce naproti tomu, že společnost se ekonomicky rozvíjela a lidé bohatli Důvody?

48 Východiska Struktury zločinu jsou ovlivněny denní rutinou a životním stylem jedinců Pachatel může „věnovat“ trestné činnosti jen zlomek svého času, musí dělat i jiné věci Zločin nastane, když se naskytne příležitost během nekriminálních běžných denních aktivit

49 Trojúhelník zločinu (M. Felson) ZLOČIN Motivovanýpachatel Vhodnýcíl Nepřítomnost ochránce

50 Trojúhelník problému (J. Eck) Pachatel PROBLÉM Místo Cíl Krotitel Manažer Ochránce

51 Místo:Bradavice Cíl: Harry Potter Krotiteľ: ŽIADNY Manažeři: Prof. Brumbál a McGonagallová Případová studie Pachatel: Ten-kterého-no-nesmieme-vysloviť Ochráncové:HermionaRon

52 Využití v praxi Situační prevence zločinu (Situational Crime Prevention) Policejní činnost orientovaná na řešení problémů (Problem-Oriented Policing) Zpravodajsky zaměřená policejní činnost (Intelligence-Led Policing) Prevence prostřednictvím designu životního prostředí (Crime Prevention Through Environmental Design – CPTED) Prevence prostřednictvím designu spotřebních produktů

53 Situační prevence zločinu (Situational Crime Prevention) Ronald Clarke 1980

54 Úloha situační prevence Zločin je výsledkem interakce Dispozice (motivace) Situace (příležitosti) Kriminálně disponovaný jedinec se bude vyhýbat nepříznivým situacím Úloha: vytvářet nepříznivé situace (okolnosti) pro zločin

55 Postup situační prevence Zaměření na specifický typ zločinu Šikana na konkrétní škole ANO / kriminalita mládeže NE Zaměření na situační příčiny zločinu Úspěšnější než ovlivňovat vzdálené příčiny Zkoumat, JAK je zločin páchaný, ne PROČ Přehodnotit vícero možných přístupů Action research – výzkum souběžně s intervencí

56 Techniky situační prevence Zvýšit námahu Např. kontrola na vstupu do budovy Zvýšit rizika Např. noční osvětlení ulice Snížit výnosy Např. zabudované autorádio Snížit provokace Např. oddělená místa pro fotbalové fanoušky Odstranit ospravedlnění Např. cedulka „Nákup bez placení je trestným činem!“

57 Policejní činnost orientovaná na řešení problémů (Problem-Oriented Policing) Herman Goldstein 1979

58 Policejní činnost v USA Výhradně tři činnosti Náhodné hlídkování Pohotovostní zásahy Následné kriminální vyšetřování Tradiční metody se ukazují jako nedostatečné Veřejnost očekává od policie víc než boj se zločinem Vysoká míra diskrece příslušníků Policie nezávisí jen na justičním systému Cíle, které si policie stanovila, jsou rozličné, navíc si často protiřečí

59 Zaměření policie na problémy Problém: „Skupina incidentů vyskytujících se v komunitě, které jsou navzájem podobné v jednom anebo vícero znacích, a na které se zaměřuje pozornost policie a veřejnosti.“ Scott et. al. (2008). Problem-oriented policing and environmental criminology. In: Wortley & Mazerolle. Environmental Criminology and Crime Analysis.

60 POP Policejní metoda, význačná těmito znaky: 1. Zaměření na skupinu podobných problémů 2. „Mikroskopické“ prozkoumání problémů 3. Objevení nové a efektivnější strategie 4. Preventivní charakter 5. Není výhradně závislá na justičním systému 6. Spolupráce s jinými veřejnými orgány, komunitou, soukromým sektorem 7. Implementace nové strategie 8. Důsledné vyhodnocení následků a efektivity 9. Prezentace a publikace výsledků 10. Budovaní vědomostní databáze a profesionalizace

61 Prevence prostřednictvím designu životního prostředí (Crime Prevention Through Environmental Design – CPTED) C. Ray Jeffery 1971 Oscar Newmann 1972

62

63 Východiska a principy Metoda CPTED zkoumá vliv rozložení fyzického prostředí na jeho ochranu před kriminalitou v daném místě CPTED je o interakci lidí a prostředí, o správném managementu místa Umožňuje obyvatelům strážit své okolí Nabízí manažerům strategie pro regulaci chování na veřejných místech Použití zdravého rozumu, intuice, hodnocení výsledků

64 Základní pojmy Obranný prostor (Defensible space) Posílení cílů (Target hardening) Kontrola přístupu (Access control) Formální dohled (Formal/Organised surveillance) Neformální dohled (Informal/Natural surveillance) Program aktivit (Activity programme) Teritorialita (Teritoriality)

65 Obranný prostor Původní výzkum O. Newmana Vliv fyzického designu prostředí na: Subjektivní vnímání teritoriální kontroly Možnosti a kapacity dohledu Rozdělení teritoria: Soukromé Polosoukromé Poloveřejné Veřejné

66

67 Možné využití Bytová a domová výstavba Veřejné prostranství a parky Průmyslové komplexy Hromadná doprava a stanice Vězení Obchodní centra Nemocnice Sportovní stadióny...

68

69

70 Prevence prostřednictvím designu spotřebných produktů (Designing out crime)

71

72

73 Kritika? Teoretická „povrchnost“ „Fortress society“ Etické otázky Lidské práva a základní svobody... Bezpečnostní lampa (www.intellistreets.com)

74 Kulturní kriminologie Studium zločinu v kontextu kultury „approach emphasizes the subjective, affective, embodied, aesthetic, material, performative, textual, symbolic and visual relations of space“ Kultura a emoce - grafitti Virtuální a akustické prostory

75 Děkuji za pozornost otázky/názory:


Stáhnout ppt "Kriminologické školy a směry I. Mgr. Igor N. Barilik, MSc. (Oxon.) Katedra trestního práva Právnické fakulty UK Panevropská vysoká."

Podobné prezentace


Reklamy Google