Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Popisuje chování ekonomiky jako celku Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Popisuje chování ekonomiky jako celku Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou."— Transkript prezentace:

1 Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Popisuje chování ekonomiky jako celku Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou ekonomiku – např. spotřeba (výdaje na spotřební statky), investice (výdaje na investiční statky), export (zahraniční výdaje na domácí statky), import (domácí výdaje na zahraniční statky), množství peněz …

2 4 základní makroekonomické veličiny 1)Hrubý domácí produkt (HDP) jako souhrn veškeré finální produkce vyrobené v dané zemi na dané časové období (čtvrtletí, rok, …) – nepatří do něj tedy meziprodukty! Resp. nás zajímá tempo růstu HDP ve stálých cenách tj. reálného HDP – o kolik procent se reálný HDP zvýšil oproti předchozímu období 2)Míra inflace jako tempo růstu agregátního cenového indexu, přičemž agregátní cenový index vyjádříme pomocí váženého průměru všech nebo vybraných cen v ekonomice 3)Míra nezaměstnanost jako podíl počtu nezaměstnaných a tzv. ekonomicky aktivních osob (tj. nezaměstnaní + zaměstnaní). Má úzkou souvislost s reálným HDP – méně nezaměstnaných znamená vyšší reálný HDP a opačně 4)Saldo obchodní bilance jako poměr na HDP – podíl rozdílu vývozu mínus dovoz na HDP.

3 Magický čtyřúhelník Uvedené veličiny můžeme znázornit do jednoho grafu, který vyjadřuje „stav“ dané ekonomiky Osy jsou orientovány tak, aby větší plocha znamenala „lepší stav“, je tak možné sledovat vývoj ekonomiky v čase nebo porovnávat více ekonomik ve stejném čase zároveň Maximalizujeme HDP, ostatní minimalizujeme (osa je obráceně – nejnižší hodnota nejdál od počátku) Problém je, že obsah plochy závisí na pořadí os a na volbě počátků os! Není tedy žádné měřítko pro srovnání! Dále nám to nic neříká o způsobech, jakými bylo tohoto stavu (např. jeho zlepšení) dosaženo – zda je to důsledek zdařilé hospodářské politiky nebo jestli ho bylo dosaženo „samovolně“ Je tedy chybné interpretovat větší plochu jako „úspěšnou hospodářskou politiku“ – bohužel často se tak děje

4 Proč název magický čtyřúhelník? Zřejmě pro jakousi „záhadnost“ vývoje ekonomik

5 Jiné grafy tohoto typu jako ukázka: Newton (2002): Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské Unii pohledem makroekonomických čtyřúhelníků

6 Newton (2002): Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské Unii pohledem makroekonomických n-úhelníků

7 Magický čtyřúhelník, respektive pětiúhelník Jako pátá veličina magického čtyřúhelníku se udává saldo (deficit/přebytek) veřejných rozpočtů. Důvod: pokud je nějaký problém, chce se po státu, aby jej vyřešil, dané řešení však stojí peníze. Stát se nemůže na věky zadlužovat, stejně jako jiné subjekty musí své dluhy splácet. I stát může zbankrotovat (např. Argentina na počátku 21. století). Stát má oproti jiným dlužníkům více možností jak dluhy splácet – může zvýšit daně, zabavit majetek, natisknout nové peníze apod. – většina těchto možností je spojena s negativními dopady. Možnosti, které stát má jsou pomocí hospodářských politik.

8 Makroekonomické hospodářské politiky Fiskální politika je rozpočtová politika a jedná se o agregované příjmy (daně, sociální a zdravotní pojištění, …) a výdaje veřejných rozpočtů (nákupy spotřebních a investičních statků a služeb, transfery, …) – veřejné rozpočty pro nás tvoří jeden celek a nositele této politiky označujeme jako „stát“, který může tyto příjmy a výdaje měnit. Stát může změnu v příjmech a výdajích veřejných rozpočtů přinejmenším krátkodobě ovlivňovat HDP. Monetární politika je peněžní politika, provádí ji centrální banka (ČNB) tím, že mění množství peněz v ekonomice pomocí svých nástrojů jako jsou vyhlašované úrokové sazby, povinné minimální rezervy nebo operace na volném trhu kdy např. nakupuje/prodává cenné papíry jako jsou státní pokladniční poukázky apod. Změna množství peněz v oběhu přinejmenším krátkodobě ovlivní HDP. Zahraničně-obchodní politika se týká zahraničních vztahů dané ekonomiky s ostatním územím, stát může podporovat vývoz a omezovat dovoz, přinejmenším krátkodobě tak může ovlivnit HDP.

9 Makroekonomické hospodářské politiky Přinejmenším v krátkém období předpokládáme účinnost těchto politik (tj. nástrojů makroekonomické hospodářské politiky) alespoň v některých situacích – předpokládáme tedy relevantnost modelů, které budou odvozeny V literatuře se lze setkat i s názory, že „žádná“ takováto politika nemůže být účinná a nejlepší je proto, vůbec se nepokoušet tímto způsobem ekonomiku korigovat – pravdou však je, že když je nějaká ekonomická krize, volají stát nebo centrální banku na pomoc všichni

10 Makroekonomický koloběh

11 Zachycujeme pouze toky nikoliv stavy Zachycujeme především finanční toky. Ekonomiku rozdělíme na 4 sektory: domácnosti, firmy, stát (veřejné rozpočty), zahraniční Stále se jedná o zjednodušení, nelze postihnout veškeré finanční toky ale pouze ty nejdůležitější pro makroekonomii

12 Finanční toky sektoru domácností Disponibilní důchod YD Disponibilní důchod je buď spotřebován (utracen) nebo uspořen. Výdaje na spotřebu – spotřeba C Úspory domácností PS – to, co domácnosti nespotřebují. Poznámka: obecně se úspory dělí na: - úspory domácností (PS), tj. to, co domácnosti nespotřebují - hrubé úspory firem (GBS) = odpisy kapitálu a nerozdělené (zadržené) zisky - přebytek/deficit veřejných rozpočtů: TA-TR-G (TA = daně, TR = transfery – stát neobdrží protihodnotu, např. příspěvky v nezaměstnanosti, G = vládní výdaje – stát obdrží protihodnotu, např. na zbrojení, silnice, platy učitelů, státních zaměstnanců)

13 Finanční toky sektoru firem Příjmy firem tvoří Hrubý domácí produkt v tržních cenách HDPpm=C+I+G+NX Tento HDP se dělí na: - Amortizace (tj. odpisy) „a“ – částka sloužící na obnovu strojů, budov, technologií apod. Pokud si firma kupuje/pronajímá danou věc (kapitálový statek), je zpravidla koupě/pronájem uhrazen z cen finálních statků, který kapitálový statek produkuje - Platby za výrobní faktory a nerozdělený zisk, tj. domácí důchod NDPfc (čistý domácí produkt v cenách výrobních faktorů) = w+i+r+s+nz (w = mzdy, i = úroky, r = nájemné (majitelům půdy apod., s = zisky vyplacené majitelům firem, nz = nerozdělené zisky.) - Nepřímé daně minus subvence Tn. Firmy obdrží částku za prodanou produkci – od této částky musí odečíst nepřímé daně (DPH a případně spotřební daně). Na druhou stranu je stát může dotovat (tj. subvence).

14 Finanční toky sektoru „stát“ Příjmy: - Nepřímé daně minus subvence Tn - Daně ze zisku podniků (firem) Tp - Majetkové daně - Platby sociálního a zdravotního pojištění SZP - Osobní daně (daň z příjmu fyz. osob) Tos - Ostatní příjmy (prodej státního majetku, výnosy ze státního majetku apod.) Výdaje: - Výdaje na statky a služby (nákupy) G - Transfery TR Součet G+TR tvoří celkové vládní výdaje. Rozdíl příjmy mínus výdaje: saldo státního rozpočtu (veřejných rozpočtů) BS

15 Finanční toky sektoru zahraničí Zahraniční výdaje na domácí statky a služby, tj. export (X) Domácí výdaje na zahraniční statky a služby, tj. import (M) Čistý export: NX = X – M, tj. saldo výkonové bilance) Investice zahraničních subjektů v tuzemsku (FIH) – např. když Volkswagen koupil Škoda Auto nebo výstavba továrny Nemak Investice domácích subjektů v zahranič (HIF) Čisté zahraniční investice: NFI = FIH – HIF, tj. saldo finanční bilance

16 Finanční trhy Vstupují hrubé národní úspory: Úspory domácností Amortizace Nerozdělený zisk firem po zdanění Saldo státního rozpočtu = úspory vlády To, co uspoříme lez použít na investice do kapitálových statků – tj. to, co nespotřebujeme, můžeme investovat. Vystupují hrubé národní investice: Hrubé domácí investice Ig (soukromé + veřejné) – do domácích kapitálových statků Čisté investice do zahraničních aktiv Investovat můžeme buď doma (hrubé domácí investice = investice včetně odpisů) nebo v zahraničí (rozdíl FIH-HIF)

17 Finanční koloběh - „Dílo“ studenta Františka P. v Excelu

18 Z obrázku lze určit např. Velikost disponibilního důchodu: YD= HPD(mp) – a – Tn + NPI – nz – SZP + TR - Tos Velikost salda veřejných rozpočtů (neuvažujeme subvence jako výdaj): BS = příjmy – výdaje BS = (Tn + Tp + SZP + Tos) – (G+TR) Rovnost hrubých národních úspor a hrubých národních investic: S + a + (nz-Tp) + BS = Ig + (NX+NPI)

19 Trh výrobních faktorů Finanční trhy Domácnosti Vláda Firmy Trh zboží a služeb Důchod Výrobní faktory Soukromé úspory Veřejné úspory Daně Spotřeba Investice Příjem firem Podobné schéma koloběhu

20 Hrubý domácí produkt (Y) –Ukazatel výroby, produkční výkonnosti ekonomiky. –Zahrnuje jen výrobky a služby vyrobené v daném roce na daném území a prodávané na daném trhu. HDP = souhrn finální produkce vyrobené na daném území za určité časové období Jedná se o reálný ukazatel – zahrnuje finální a kapitálové statky, tj. to, co vskutku ekonomika vyprodukuje. Statky = zboží (např. mléko) a služby (např. ostříhání u holiče)

21 Ekonomické problémy s odhadem –Jak ohodnotit produkci ? V HDP de facto sčítáme jablka s hruškami, špendlíky s lokomotivami apod. Je třeba najít společný jmenovatel. –Tržní produkce : Nesourodé výrobky a služby se přepočítávají tržními cenami HDP = tržní cena x množství A + tržní cena x množství B Užité výrobky se nezapočítávají

22 Metody výpočtu makroekonomického produktu / důchodu Výdajová metoda: HDP = C+I+G+NX domácí produkt = agregátní výdaje Započítáváme jen výdaje na finální (a kapitálové) statky v daném roce. –C = spotřební výdaje domácností –I = investiční výdaje firem (na kapitálové statky). I zahrnuje rovněž investice do bytové výstavby a změna stavu zásob –G = vládní výdaje na statky a služby –NX = čistý vývoz Pokud se něco v kalendářním období vyprodukuje a neprodá se to, zahrne se hodnota daného statku do I. Pokud se to prodá v některém z následujících kalendářních období, I se sníží a hodnota C, G, I nebo NX (podle toho, kdo si to koupí) se zvýší.

23 Příklad – započítávání investic do I Firma vyrobí 100 tis žárovek v ceně 10 Kč a prodá jich 80 tis., 20 tis. jich zůstává ve skladě. 20 tis. žárovek = Kč bude započítáno do I, protože to bude investice do kapitálu. Pokud firma žárovky prodá v následujícím roce, nebudou do HDP započítány – na jedné straně se sice výdaje kupujících (tj. C) zvýší o 200 tis. Kč, na druhé straně se investice (I) sníží o 200 tis. Kč

24 Příklady k výdajové metodě Příklad 1: Francouzský obchodník u nás nakoupí a na francouzský trh doveze české automobily v hodnotě 550 mil Kč. Automobily byly vyrobené v Česku, proto byla vynaložená suma započítána do HDP Česka. Příklad 2: Rakouský turista se na týden ubytoval v Praze v hotelu a za pobyt utratí Kč. Tato suma byla vydána na našem trhu a o tuto částku se zvýšil HDP Česka. Příklad 3: Čeští spotřebitelé nakoupily japonské televizory na našem trhu v hodnotě 1 mld. Kč. Protože tato suma byla vynaložena za výrobky jiné země, nemůže si Česko tuto sumu započítat do svého HDP.

25 Metody výpočtu makroekonomického produktu / důchodu Důchodová metoda: NDPfc = w+i+r+s+nz Agregátní výdaje = agregátní důchody (když neuvažujeme daně) –Důchody: mzdy (+ ostatní náhrady zaměstnancům), w nájemné(důchody z pronájmu pozemků a nemovitostí, včetně tzv. imputovaného nájemného, r úroky (čisté úroky získané domácnostmi), i zisky (zisky firem a důchody OSVČ), s+nz Je nutno přičíst ještě odpisy a nepřímé daně zmenšené o subvence Produktová (výrobková) metoda: HDPfc = součet přidaných hodnot Započítává se jen hodnota výrobků a služeb v daném roce a pouze jednou  přidaných hodnot = HDP Do makroekonomického produktu se nezapočítávají meziprodukty !!!

26 Nezapočítávání meziproduktů do HDP Pan Petr, majitel autobazaru, koupil od pana Pavla ojeté auto za 90 tis. Kč. Pak jej prodal panu Milanovi za 100 tis Kč. Provize 10 tis Kč kryje náklady autobazaru. Cena auta – 90 tis Kč do domácího produktu daného roku nevchází, protože bylo vyrobené v jiném roce. Do domácího produktu zahrneme pouze provizi 10 tis Kč, protože vznikla určitě v daném roce. Stejně to platí u starých domů – nepočítá se hodnota domu, ale provize pro realitní kanceláře.

27 HDP není měřen ale odhadován na základě výběrových zjišťování, dopočtů a bilančních technik Přesnost či úplnost versus včasnost Čtvrtletní a roční V přesné disciplíně s nepřesným čísly nelze pomocí tří způsobů výpočtu dospět k jedinému číslu. Proto pomocí dalších odhadů (metody bilancování tvorby a užit)í se rozdíly, které vznikají při použití dané metody, řeší. Problémy s měřením HDP

28 V HDP není zahrnuta netržní produkce – např. sousedská výpomoc, šedá a černá ekonomika. Netržní produkce lze odhadnout –Na základě nákladů spojených s takovou produkcí (veřejné služby) –Imputovaná hodnota - odhadnutá tržní hodnota výrobku, který není prodáván na trhu (bydlení) Problémem je, že struktura tržní a netržní produkce je mezi zeměmi a v rámci jedné země, v čase různá. Problémy s měřením HDP

29 Kategorie investic,resp. hrubé tvorby investic –Investice v národních účtech jiné než v pojetí ekonomů – Fixní investice –Bytová výstavba –Zásoby Různý je i dopad investic na růstový potenciál ekonomiky –Výstavba továrny se projeví v ekonomice brzo –Investice do infrastruktury, životního prostředí atd. se projeví později. –Otázka struktury investic

30 Služby ještě více obtížně interpretovatelné. –Zavedení nové technologie ve zdravotnictví s nižšími náklady a menším rehabilitací, je sice pokrokem, ale HDP to sníží, protože náklady na léčení jsou v HDP odraženy. –Nová metoda má nižší náklady, je tedy odhodnocena méně, což HDP účetně snižuje, ve skutečnosti však kvalita života roste.

31 Hrubý/čistý, domácí/národní produkt apod. Hrubé investice = čisté investice + amortizace Hrubý produkt = čistý produkt + amortizace (a) Amortizace znamená nahrazování zastaralých kapitálových statků. Národní produkt = domácí produkt + čistý příjem z majetku v zahraniční (NPI), NPI = to, co získáme z majetku v zahraničí mínus to, co zaplatíme zahraničním subjektům za jejich majetek vlastněný v tuzemsku. Čistý domácí produkt (NDP): NDP=HDP-opotřebení kapitálu. Hrubý národní důchod = HDP – nepřímé daně zmenšené o subvence Pozn.: hrubý národní důchod zahrnuje veškeré důchody (tj. příjmy) jednotlivých vlastníků výrobních faktorů a opotřebení kapitálu. Hrubý národní produkt kromě hrubého národního důchodu zahrnuje ještě nepřímé daně snížené o subvence. Nepřímé daně totiž jsou obsaženy v cenách statků (tj.v tržních cenách), tudíž musí být součástí HDP. Subvence potom zvyšují důchody podniků, ale nejsou součástí HDP, nemají nic společného s produkcí. Produkt v tržních cenách (mp)= produkt v cenách výrobních faktorů (fc) + nepřímé daně (minus subvence) Důvod: nepřímé daně jsou součástí cen vyprodukovaných finálních statků, nejsou však zahrnuty v cenách výrobních faktorů.

32 HDP a HNP –HDP je vytvořen na jednom území národními a zahraničními firmami –HNP je vytvořen národními firmami doma i v zahraničí. Kategorie HNP lépe vystihuje prostředky, kterými národní ekonomika disponuje. –V důsledku liberalizace kapitálových transakcí a volnějších pohybů pracovních sil rostou rozdíly mezi HDP a HND HNP se obtížně zjišťuje – vlastnictví se může v průběhu období změnit.

33 Reálné a nominální veličiny HDP v běžných cenách – toky jsou nominální – např. velikost toku spotřeby závisí na nakoupeném množství a na cenách v daném období, Pokud chceme reálné veličiny musíme fixovat ceny – použijeme např. ceny minulého období – HDP ve stálých cenách Tímto eliminujeme vliv změn cenové hladiny (inflaci) a získáme bezprostřední vazbu na zaměstnanost (míru nezaměstnanosti), reálné HDP pak symbolizuje „množství“ vyrobené finální produkce (každé zboží je násobeno svojí „vahou“, která odpovídá zvolené stálé ceně)

34 Reálné a nominální veličiny - HDP Reálný HDP: kolik toho daná ekonomika v daném období vskutku vyprodukuje - např. 100 chlebů Nominální HDP: jak je tento reálný HDP oceněn – např. máme k dispozici 100 mincí a 1 chleba stojí 1 minci Může docházet např. k tomu, že se reálný HDP nezvyšuje – stále produkujeme 100 chlebů, zvětšuje se však množství peněz v oběhu (např. ze 100 na 200 mincí) a potom roste nominální HDP. V praxi se nominální HDP měří v běžných cenách – v cenách, které jsou používány v období, za které se HDP měří. Reálný HDP se potom měří ve stálých cenách, tj. v cenách nějakého základního období, tyto ceny by měly zamezit situaci, kdy nominální HDP roste, reálný HDP se ale nemění nebo roste pomaleji než nominální.

35 Reálný HDP – problémy. Stálé ceny nezachycují kvalitativní změny Rozsah kvalitativních změn se mezi zeměmi i v zemi v čase mění Otázka: zda inflace není nadhodnocována (čili reálný HDP podhodnocován). Pokud použijeme pro běžné nebo stálé ceny špatné měřítko, může k tomu dojít. Např.: jako běžné ceny používáme ceny z malých obchodů. Nebo jaké stálé ceny použijeme nízké ceny základního období.

36 HDP a kvalita statků Co když ceny klesají a kvalita statků se zvyšuje? - např. počítače, telefony apod. HDP danou skutečnost neumí zachytit. Růst domácího produktu znamená nejen zvyšování množství vyráběných statků, ale i zlepšování kvality statků – kvalita statků se v HDP obtížně zjišťuje.

37 Problematika vah –Váhové struktury se mění v čase a přesnost odhadu reálného HDP klesá s časovou prodlevou od základního období –Metoda řetězení HDP běžného roku v cenách předchozího roku k HDP předchozího roku v běžných cenách. Ale zde je obtížná interpretace časové řady –Změny základního období cca každých 5 let

38 Co determinuj celkovou výrobu zboží a služeb (tj. HDP) Celková výroba zboží a služeb v ekonomice - HDP závisí –na množství výrobních faktorů –na schopnosti proměnit inputy/vstupy v produkci, což představuje produkční funkce Výrobní faktory –Práce a kapitál - L a K Předpokládáme, že jsou oba dány - jejich množství je fixní a že jsou plně využity

39 Produkční funkce –Dostupné výrobní technologie určují, kolik se vyrobí s daným K a L Y = F(k,L) Produkční funkce odráží technologii, která je k dispozici a jejímž prostřednictvím a přeměňuje kapitál a práce do produkce. Nabídka zboží a služeb –Výrobní faktory společně s produkční funkcí determinují vyrobené množství zboží a služeb, které se rovná celkovému outputu –Y= F(K, L)

40 Co určuje rozdělení národního důchodu mezi výrobní faktory? –Rozdělení národního důchodu je určováno cenou faktorů. Částka peněz, která je placena výrobním faktorům –mzda, úrok, renta Cena výrobních faktorů Nabídka faktorů Poptávka po faktorech Množství faktorů Rovnovážná cena faktorů

41 Čistý ekonomický blahobyt NEW Ukazatel vychází z HDP ale lépe zobrazuje životní úroveň obyvatel dané země HDP + pozitivní externality – negativní externality NEW = HDP + hodnota netržní produkce + hodnota šedé (nezdaněné) ekonomiky + hodnotově vyjádřená kvalita výrobků a služeb + hodnota volného času – škody na životním prostředí NEW resp. externality se špatně měří a tak stále používá jenom HDP

42 Produkt a bohatství Produkt je tok za časový okamžik Bohatství je stav k danému časovému okamžiku. Bohatství se zvyšuje díky přírůstku produktu. Produkt tedy znamená přírůstek bohatství – existují země se srovnatelně velkým HDP na obyvatele (růstem HDP, tj. přírůstkem bohatství), ale mohou se značně lišit v životní úrovni (tj. ve výchozí úrovni HDP. HDP zahrnuje jen statky a služby poskytnuté v daném roce, ale nezahrnuje již vyrobené statky a služby v minulých letech

43 Potenciální produkt Potenciální produkt je maximální možné množství statků, které je schopna ekonomika daného území vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech výrobních faktorů (vstupů), které jsou v daném období k dispozici, a použití v dané době nejlepších možných technologií. Pokud se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu, tak jsou tedy využity veškeré její kapacity, respektive všechny výrobní faktory apod. Z daného plyne, že, odpovídá-li výše skutečného produktu úrovni potenciálního produktu, tak se ekonomika daného území, nachází ve stavu plné zaměstnanosti, respektive na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Hodnota potenciálního produktu zpravidla v čase roste – a to buď proto, že roste množství výrobních faktorů, které lze použít k produkci (v takovém případě hovoříme o extenzivním růstu), respektive proto, že se zvyšuje intenzita těchto výrobních faktorů – stejné množství výrobních faktorů je schopno vyprodukovat větší množství výstupu (v takovém případě hovoříme o intenzivním růstu).

44 Makroekonomické identity Identita – vztah, který platí vždy Y = C+I+G+NX, C = spotřební výdaje/spotřeba, I = investiční výdaje/investice G = vládní výdaje, NX = čistý vývoz YD = Y-TA-GBS+TR, YD = disponibilní důchod, tj. suma všech důchodů jednotlivých obyvatel, domácností, které tito obyvatelé, domácnosti získali za dané kalendářní období a vskutku jej mohou použít/utratit – vskutku tyto peníze mají k dispozici. TA = daně, TA = TAa +t*Y TAa = autonomní daně (daně nezávislé na výstupu, daně, které musíme platit, ač je náš důchod/příjem jakýkoliv, v ČR kupř. majetkové daně), t*Y = složka daní, které závisí na výstupu: při růstu výstupu, tyto daně rostou, při poklesu klesají - např. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň), ukazatel/symbol t můžeme chápat jako daňovou sazbu, či jako podíl daňových příjmů na HDP TR = transfery, dávky, které vlastníci výrobních faktorů/domácnosti dostávají od státu, aniž by státu za tyto dávky poskytli jakoukoliv protihodnotu. GBS = hrubé úspory firem (zahrnují opotřebení kapitálu a zadržené nerozdělené zisky).

45 Makroekonomické identity YD = C+PS, C = spotřeba domácností, PS = úspory domácností Platí potom: Y-TA-GBS+TR = C+PS za Y si můžeme dosadit: Y = C+I+G+NX úpravou dostáváme: PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX

46 Interpretace identity PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX Pokud úspory domácností a firem jsou menší než domácí investice, tj. pokud platí (PS+GBS)


Stáhnout ppt "Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Popisuje chování ekonomiky jako celku Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou."

Podobné prezentace


Reklamy Google