Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím."— Transkript prezentace:

1 Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

2  hornina  vyvřelá – výlevná, hlubinná, žilní  usazená – úlomkovitá, jílovitá, hořlavá, organogenní, chemogenní  přeměněná  magma  masiv  vrstva  souvrství  břidličnatost

3  petrologie se zabývá vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin  hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

4 Petrologie  petrologie studuje vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin  hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

5  petrologie se zabývá vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin  hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

6 Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku)  vyvřelé (magmatické) horniny  hlubinné  výlevné (povrchové)  žilní  usazené (sedimentární) horniny  úlomkovité  jílovité  organogenní  chemogenní  přeměněné (metamorfované) horniny

7  1. magma  2. krystalizace  3. vyvřelé horniny  4. zvětrávání  5. usazování  6. usazené horniny  7. přeměna  8. přeměněné horniny  9. tavení obrázek 1

8 Horninový cyklus obrázek 2

9  vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu  magma ochlazováním postupně tuhne, krystalují v ní nerosty  tvoří masivy  horniny dále dělíme podle místa vzniku

10 Vyvřelé horniny  vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu  magma ochlazováním tuhne, krystalují v ní nerosty  tvoří masivy  dělíme je podle místa vzniku

11  vznikají utuhnutím magmatu ve větších hloubkách zemské kůry  jsou velkozrnné až středně zrnité obrázek 3

12  žula  nejrozšířenější hlubinná vyvřelina  tvoří ji nerosty křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá)  využívá se jako stavební a dekorační kámen  1, 2 12  gabro  tvoří ho sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (např. augit)  využívá se jako dekorační kámen  1, 2 12

13 Hlubinné vyvřeliny  vznikají tuhnutím magmatu v hloubkách zemské kůry  velkozrnné až středně zrnité  žula  nejrozšířenější  křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá)  stavební a dekorační kámen  gabro  sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (augit)  dekorační kámen

14  vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu  jsou jemnozrnné až celistvé obrázek 4

15  čedič (bazalt)  nejhojnější výlevná vyvřelina  má tmavou barvu a nápadnou sloupcovitou odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova)Panská skála  1, 2 12  andezit  světle až tmavě šedý  těží se na výrobu štěrku  1, 2 12  znělec (fonolit)  světle šedý až nazelenalý  těžba na výrobu štěrku a jako surovina pro výrobu barevného skla  1, 2 12  melafyr  pórovitý (po sopečných plynech  póry často vyplněny křemenem nebo jinými minerály  1, 2 12

16 Výlevné (povrchové) vyvřeliny  vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu  jsou jemnozrnné až celistvé  čedič (bazalt)  nejhojnější  tmavá barva a sloupcovitá odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova)  andezit  výroba štěrku  znělec (fonolit)  výroba štěrku a barevného skla  melafyr  pórovitý (po sopečných plynech)  póry často vyplněny minerály

17  vznikají utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách zemské kůry nehluboko pod povrchem  mají jemnozrnnou základní hmotu, některé minerály v nich tvoří vrostlice obrázek 5

18  pegmatit  hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd  pegmatity patří k nejbohatším nalezištím minerálů včetně drahokamových odrůd  1, 2 12

19 Žilné vyvřeliny  vznikají utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách zemské kůry nehluboko pod povrchem  jemnozrnná základní hmota, vrostlice  pegmatit  hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd  naleziště drahokamů

20  vznikají na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek  těleso usazených hornin = vrstva obrázek 6

21 Usazené horniny  vznikají na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek  těleso usazených hornin = vrstva

22  vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů  nejdříve jsou sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením = vzájemné spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů obrázek 7

23  slepenec  vzniká stmelením štěrku - štěrk jsou větší zaoblené úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu  těžba pro výrobu betonu  1, 2 12  pískovec  vzniká stmelením písku – písek jsou drobná zrnka křemene a jiných nerostů  přenáší ho tekoucí voda nebo vítr  stavebnictví, slévárenství a sklářství  skalní města, stavební a dekorační kámen  1, 2 12

24 Úlomkovité usazeniny  vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů  nejdříve sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením = spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů  slepenec  vzniká ze štěrku - štěrk = větší zaoblené úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu  těžba pro výrobu betonu  pískovec  vzniká z písku - drobná zrnka křemene a jiných nerostů  přenáší ho tekoucí voda nebo vítr  stavebnictví, slévárenství a sklářství  skalní města, stavební a dekorační kámen

25  vznikají podobně jako úlomkovité horniny  jsou jemnozrnnější obrázek 8

26  spraše  byly naváty větrem  nezpevněná hornina složená z jemných částeček různých nerostů, hlavně uhličitanu vápenatého  tvoří se na nich úrodné půdy, zejména černozemě  1, 2 12  jílovce  vznikly zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a řek  slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí se těží jako stavební kámen  jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, používají se k výrobě žáruvzdorné malty a někdy jako obkladový kámen  1, 2 12

27 Jílovité usazeniny  jemnozrnnější  spraše  naváty větrem  nezpevněná hornina z jemných částeček různých nerostů, úrodné půdy, zejména černozemě  jílovce  zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a řek  slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí, stavební kámen  jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, výroba žáruvzdorné malty a obkladový kámen

28  vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů  ty se v nich někdy vyskytují jako zkameněliny obrázek 9

29  vápenec  tvoří se na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů  hlavní nerost je kalcit  obvykle světle šedý, někdy zbarvený  surovina pro výrobu cementu a páleného vápna  vápencová území se vyznačují tzv. krasovými jevy  1, 2 12

30 Organogenní usazeniny  vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů - zkameněliny  vápenec  na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů  hlavní nerost - kalcit  výroba cementu a páleného vápna  vápencová území - krasové jevy

31  patří sem také tzv. fosilní paliva obrázek 10

32  rašelina  tvoří se hromaděním zbytků odumřelých rostlin (zejména mechu rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště  lázeňská léčbě, v zahradnictví, jako palivo  1, 2 12  uhlovodíky  vznikly za nepřístupu vzduchu z těl drobných živočichů  tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt ropazemní plyn asfalt  zdroj energie, surovina chemického průmyslu

33  uhlí  vzniklo prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu  zdroj energie a v chemickém průmyslu  černé uhlí vzniklo hlavně v prvohorách a druhohorách z přesliček a plavuní černé uhlí  hnědé uhlí vzniklo v třetihorách z jehličnatých a listnatých stromů hnědé uhlí  lignit = méně kvalitní hnědé uhlí, antracit = nejkvalitnější a nejstarší černé uhlí lignit antracit

34 Hořlavé organogenní usazeniny  fosilní paliva  rašelina  zbytky odumřelých rostlin (zejména rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště  lázeňská léčbě, v zahradnictví, palivo  uhlovodíky  z těl drobných živočichů bez přístupu vzduchu  tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt  zdroj energie, chemický průmysl

35  uhlí  prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu  zdroj energie, chem. průmysl  černé uhlí prvohory a druhohory, přesličky a plavuně  hnědé uhlí třetihory, jehličnany a listnáče  lignit = méně kvalitní h. uhlí, antracit = nejkvalitnější, nejstarší č. uhlí

36  vznikají vysrážením látek z roztoků  patří sem i některé nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.) obrázek 11

37  travertin  pórovitá hornina se složením podobným vápenci  vzniká vysrážením z pramenů, vyskytuje se ve vápencových oblastech  bělošedý nebo nažloutlý  obkladový a dekorační kámen  1, 2 12

38 Chemogenní usazeniny  vysrážením látek z roztoků  patří sem i nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.)  travertin  vysrážením z pramenů  obkladový a dekorační kámen

39  tvoří se přeměnou již dříve vzniklých hornin  příčinou je velký tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků  dochází u nich k rovnoběžnému uspořádání nerostů – břidličnatosti obrázek 12

40  rula  vzniká přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin  obsahuje zřetelná zrna živců, křemene a slídy  stavební kámen  1, 2 12  svor  tvoří se přeměnou písčitých a jílovitých hornin  obsahuje hrubší zrna křemene, často se v něm vyskytují granáty  1, 2 12

41  fylit  vzniká přeměnou jílových usazených hornin  obsahuje velmi jemná zrnka křemene  snadno se deskovitě štípe, někde se z něj vyrábí střešní krytiny  1, 2 12  krystalický vápenec (mramor)  vzniká přeměnou vápence  používá se k dekoračním účelům  1, 2 12

42 Přeměněné horniny  přeměnou již dříve vzniklých hornin  tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků  rovnoběžné uspořádání nerostů – břidličnatost  rula  přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin  stavební kámen

43  svor  přeměnou písčitých a jílovitých hornin  obsahuje granáty  fylit  přeměnou jílových usazených hornin  snadno se deskovitě štípe – střešní krytiny  krystalický vápenec (mramor)  přeměnou vápence  dekorační účely

44 Petrologie  petrologie studuje vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin  hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku)  vyvřelé (magmatické) horniny  hlubinné  výlevné (povrchové)  žilní  usazené (sedimentární) horniny  úlomkovité  jílovité  organogenní  chemogenní  přeměněné (metamorfované) horniny Horninový cyklus

45 Vyvřelé horniny  vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu  magma ochlazováním tuhne, krystalují v ní nerosty  tvoří masivy  horniny dělíme podle místa vzniku Hlubinné vyvřeliny  vznikají tuhnutím magmatu v hloubkách zemské kůry  velkozrnné až středně zrnité  žula  nejrozšířenější  křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá)  stavební a dekorační kámen  gabro  sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (augit)  dekorační kámen Výlevné (povrchové) vyvřeliny  vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu  jsou jemnozrnné až celistvé  čedič (bazalt)  nejhojnější tmavá barva a sloupcovitá odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova)  andezit  výroba štěrku  znělec (fonolit)  výroba štěrku a barevného skla  melafyr  pórovitý (po sopečných plynech)  póry často vyplněny minerály Žilné vyvřeliny  vznikají utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách zemské kůry nehluboko pod povrchem  jemnozrnná základní hmota, vrostlice  pegmatit  hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd  naleziště drahokamů

46 Usazené horniny  vznikají na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek  těleso usazených hornin = vrstva Úlomkovité usazeniny  vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů  nejdříve sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením = spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů  slepenec  vzniká ze štěrku - štěrk = větší zaoblené úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu  těžba pro výrobu betonu  pískovec  vzniká z písku - drobná zrnka křemene a jiných nerostů  přenáší ho tekoucí voda nebo vítr  stavebnictví, slévárenství a sklářství  skalní města, stavební a dekorační kámen

47 Jílovité usazeniny  jemnozrnnější  spraše  naváty větrem  nezpevněná hornina z jemných částeček různých nerostů, úrodné půdy, zejména černozemě  jílovce  zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a řek  slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí, stavební kámen  jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, výroba žáruvzdorné malty a obkladový kámen Organogenní usazeniny  vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů - zkameněliny  vápenec  na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů  hlavní nerost - kalcit  výroba cementu a páleného vápna  vápencová území - krasové jevy Hořlavé organogenní usazeniny  fosilní paliva  rašelina  zbytky odumřelých rostlin (zejména rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště  lázeňská léčbě, v zahradnictví, palivo  uhlovodíky  z těl drobných živočichů bez přístupu vzduchu  tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt  zdroj energie, chemický průmysl  uhlí  prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu  zdroj energie, chem. průmysl  černé uhlí prvohory a druhohory, přesličky a plavuně  hnědé uhlí třetihory, jehličnany a listnáče  lignit = méně kvalitní h. uhlí, antracit = nejkvalitnější, nejstarší č. uhlí Chemogenní usazeniny  vysrážením látek z roztoků  patří sem i nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.)  travertin  vysrážením z pramenů  obkladový a dekorační kámen

48 Přeměněné horniny  přeměnou již dříve vzniklých hornin  tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků  rovnoběžné uspořádání nerostů – břidličnatost  rula  přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin  stavební kámen  svor  přeměnou písčitých a jílovitých hornin  obsahuje granáty  fylit  přeměnou jílových usazených hornin  snadno se deskovitě štípe – střešní krytiny  krystalický vápenec (mramor)  přeměnou vápence  dekorační účely

49  Proč mají hlubinné vyvřeliny větší krystaly, než výlevné?  S názvem které horniny jsme se setkali už v učivu o nerostech?  Které horniny jsou hospodářsky významnou surovinou? Uveď příklady.  Která metamorfovaná hornina se často používá v sochařství?

50  Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis 4: pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 2. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN X. [ ]  ČERVINKA, Pavel. a kolektiv. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední školy a odborná učiliště. 1. vydání. Praha: nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., ISBN [ ]  Všechny uveřejněné odkazy [cit ] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.  obr. 1 – horninový cyklus Rockcycle.jpg Rockcycle.jpg  obr. 2 – horninový cyklus, autor Mgr. Hana Žídková  obr. 3 – žula  obr. 4 – čedič

51  obr. 5 – pegmatit pg/800px-Alkaline_pegmatite.jpg pg/800px-Alkaline_pegmatite.jpg  obr. 6 – souvrství, autor Mgr. Hana Žídková  obr. 7 – slepenec JPG/800px-Conglomerate_mcr1.JPG JPG/800px-Conglomerate_mcr1.JPG  obr. 8 – jílovec GLMsed.jpg GLMsed.jpg  obr. 9 – vápenec g g  obr. 10 – uhlí x-Coal_lump.jpg x-Coal_lump.jpg  obr. 11 – travertin Pamukkale%2C_Turkey_%283%29.jpg/640px- Travertine_pools_at_Pamukkale%2C_Turkey_%283%29.jpg Pamukkale%2C_Turkey_%283%29.jpg/640px- Travertine_pools_at_Pamukkale%2C_Turkey_%283%29.jpg  obr. 12 – rula


Stáhnout ppt "Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím."

Podobné prezentace


Reklamy Google