Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální politika v mezinárodním kontextu"— Transkript prezentace:

1 Sociální politika v mezinárodním kontextu
Jabok / ETF 2014 Michael Martinek

2 6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet
Hlavní orgány EU Tři pilíře – politiky EU Rozhodování v EU Rozpočet EU 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

3 Mezinárodní vládní organizace
Mezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN. Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

4 Evropská unie EU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí. Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu: Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem. Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

5 Hlavní orgány EU Evropská rada (summit) Rada (ministrů) EU
Evropský parlament Evropská komise Soudní dvůr EU Účetní dvůr EU Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

6 Evropská Rada European Council (Evropský summit)
Nejvyšší orgán EU Jejími členy jsou hlavy států (Rumunsko, Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie; zasedá 4x ročně. Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období. Dne 1. prosince se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie) 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

7 Funkční období od 1. prosince 2014 do 31. května 2017
Evropská rada zvolila 30. srpna svým novým předsedou předsedu polské vlády Donalda Tuska a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jmenovala italskou ministryni zahraničních věcí Federicu Mogheriniovou. Funkční období od 1. prosince 2014 do 31. května 2017 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

8 Budova Justus Lipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU
Justus Lipsius (1547 —1606), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

9 Rada EU Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius. Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU. Obecné záležitosti a vnější vztahy Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

10 Orgány Rady EU PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU
V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví. COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců) Stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem. Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů. Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová. GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu. V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

11 Kalendář předsednických zemí Rady EU
 01/ /2001 Švédsko  07/ /2001 Belgie   01/ /2002 Španělsko   07/ /2002 Dánsko   01/ /2003 Řecko   07/ /2003 Itálie   01/ /2004 Irsko   07/ /2004 Nizozemsko   01/ /2005 Lucembursko   07/ /2005 Velká Británie   01/ /2006 Rakousko   07/ /2006 Finsko   01/ /2007 Německo   07/ /2007 Portugalsko   01/ /2008 Slovinsko   07/ /2008 Francie   01/ /2009 Česká republika   07/ /2009 Švédsko   01/ /2010  07/ /2010  01/ /2011 Maďarsko   07/ /2011 Polsko   01/ /2012 Dánsko   07/ /2012 Kypr   01/ /2013 Irsko   07/ /2013 Litva   01/ /2014 Řecko   07/ /2014 Itálie   01/ /2015 Lotyšsko   07/ /2015 Lucembursko   01/ /2016 Nizozemsko   07/ /2016 Slovensko   01/ /2017 Malta   07/ /2017 Velká Británie   01/ /2018 Estonsko   07/ /2018 Bulharsko   01/ /2019 Rakousko   07/ /2019 Rumunsko   01/ /2020 Finsko  6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

12 Entropa – David Černý 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

13 Rozhodování v Radě EU Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí, společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení. Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit. Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována: prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.) kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování. jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta). 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

14 VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007)
Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU. Členský stát Hlasy Německo 29 Česká republika 12 Litva 7 Francie Řecko Slovensko Itálie Maďarsko Finsko Velká Británie Portugalsko Kypr 4 Španělsko 27 Rakousko 10 Estonsko Polsko Švédsko Lotyšsko Rumunsko 14 Bulharsko Lucembursko Nizozemsko 13 Dánsko Slovinsko Belgie Irsko Malta 3 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

15 Evropský parlament – 751 křesel
Předseda EP Martin Schulz Německo 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

16 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

17 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

18 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

19 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

20 POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČR ANO: Pavel Telička, Dita Charanzová, Petr Ježek, Martina Dlabajová TOP 09: Jiří Pospíšil, Luděk Niedermayer, Jaromír Štětina, Stanislav Polčák ČSSD: Jan Keller, Olga Sehnalová, Pavel Poc, Miroslav Poche KSČM: Kateřina Konečná, Miloslav Ransdorf, Jiří Maštálka KDU-ČSL: Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský ODS: Jan Zahradil, Evžen Tošenovský  Svobodní: Petr Mach 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

21 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

22 Mach přišel o zázemí v Evropském parlamentu, jeho frakce se rozpadla
Frakce Evropa Svobody a Přímé Demokracie, jejímž členem byl i český europoslanec Petr Mach (Svobodní), se dnes (16. října) rozpadla. Stalo se tak poté, co její řady opustila lotyšská europoslankyně Iveta Griguleová. Euroskeptici jsou známi především díky kritickému vystupování Brita Nigela Farage. Aby mohla v EP vzniknout formální politická skupina, kromě určitého počtu poslanců (25) musí její členové pocházet i z minimálního počtu zemí – v tomto případě ze sedmi. Odchodem Griguleové nyní v EFDD zasedají poslanci pouze ze šesti členských států.  „Rozbití naší frakce je výsledkem snahy vládnoucích eurolidovců a eurosocialistů potlačovat euroskeptické myšlenky,“ reagoval na rozpuštění EFDD český europoslanec Mach. „V tuto chvíli vyjednáváme s dalšími europoslanci, aby se nám povedlo frakci EFDD udržet. Euroskeptické postoje budu obhajovat i jako nezařazený poslanec do doby, než se podaří naši frakci obnovit,“ dodal.  6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

23 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

24 Organizace EP Evropský parlament má tři oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

25 Parlament má tři hlavní úlohy:
Schvaluje evropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

26 Evropská komise Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb. Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy. Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

27 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

28 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

29 Vytenis Andriukaitis (Lithuania) Health and food safety
Miguel Arias Canete (Spain) Climate action and energy Dimitris Avramopoulos (Greece) Migration and home affairs Elzbieta Bienkowska (Poland) Internal market, industry, entrepreneurship and SMEs (small and medium-sized businesses) Corina Cretu (Romania) Regional policy Johannes Hahn (Austria) European neighbourhood policy and enlargement negotiations Jonathan Hill (UK) Financial stability, financial services and capital markets union Phil Hogan (Ireland) Agriculture and rural development Vera Jourova (Czech Republic) Justice, consumers and gender equality Cecilia Malmstroem (Sweden) Trade Neven Mimica (Croatia) International co-operation and development Carlos Moedas (Portugal) Research, science and innovation Pierre Moscovici (France) Economic and financial affairs, taxation and customs Tibor Navracsics (Hungary) Education, culture, youth and citizenship Guenther Oettinger (Germany) Digital economy and society Maros Sefcovic (Slovakia) Transport and space Christos Stylianides (Cyprus) Humanitarian aid and crisis management Marianne Thyssen (Belgium) Employment, social affairs, skills and labour mobility Karmenu Vella (Malta) Environment, maritime affairs and fisheries Margrethe Vestager (Denmark) Competition 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

30 Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise
6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

31 Jméno Působnost stát José Manuel Barroso předseda PT Catherine Ashton místopředsedkyně; Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku UK Viviane Reding místopředsedkyně; Spravedlnost, základní práva a občanství LU Joaquín Almunia místopředseda; Hospodářská soutěž ES Siim Kallas místopředseda; Doprava ET Neelie Kroes místopředsedkyně; Digitální agenda NL Antonio Tajani místopředseda; Průmysl a podnikání IT Maroš Šefčovič místopředseda, Interinstitucionální vztahy a administrativa SK Janez Potočnik Životní prostředí SI Olli Rehn Hospodářské a měnové záležitosti FI Andris Piebalgs Rozvoj LV Michel Barnier Vnitřní trh a služby FR Androulla Vassiliou Vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež CY Algirdas Šemeta Daně a celní unie, audit a boj proti podvodům LT Karel De Gucht Obchod BE John Dalli Zdraví a spotřebitelská politika MT Máire Geoghegan-Quinn Výzkum a inovace IE Janusz Lewandowski Finanční plánování a rozpočet PL Maria Damanaki Rybolov a námořní záležitosti GR Kristalina Georgieva Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí BG Günter Oettinger Energetika DE Johannes Hahn Regionální politika AT Connie Hedegaard Opatření v oblasti změny klimatu DK Štefan Füle Rozšíření a politika sousedství CZ László Andor Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění HU Cecilia Malmström Vnitřní věci SE Dacian Cioloş Zemědělství a rozvoj venkova RU 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

32 VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU
Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací. V současnosti: baronka Catherine Ashtonová; od Federica Mogherini. Funkce zahrnuje tři úkoly: zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku předsedkyně Rady pro zahraniční věci  místopředsedkyně Komise 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

33 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

34 Rozpočet EU 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

35 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

36 - 1a Konkurenceschopnost 11 886,4 - 1b Soudržnost 47 198,6
Rozpočet EU na rok 2013 1. Udržitelný růst 59 085,0 - 1a Konkurenceschopnost 11 886,4 - 1b Soudržnost 47 198,6 2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi 57 484,4 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo 1 514,6 - 3a Svoboda, bezpečnost a právo 876,6 - 3b Občanství 638,0 4. EU jako globální partner 6 322,6 5. Administrativa 8 430,4 Celkem ,0 v mil. EUR 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

37 Příjmy rozpočtu EU Hlavní příjmy rozpočtu jsou tři:
tradiční vlastní zdroje, které plynou do rozpočtu EU přímo (cla a zemědělské dávky, kdysi jediný zdroj, v současnosti asi 12 % příjmů a s rozšiřováním EU a liberalizací globálního obchodu dále klesá), vlastní zdroj z DPH (dnes 11 % rozpočtu a dlouhodobě klesá díky politickému snižování marže – dnes 0,3 % daňového základu, výpočet je poměrně složitý) příspěvek členských států dle HDP (zbytek, tedy asi 76 %, dlouhodobě stoupá díky snižování ostatních zdrojů – není nastavena pevná výše, flexibilně se z něj dofinancovává rozpočet do dohodnuté výše výdajů). Podpůrným zdrojem jsou potom příjmy z pokut a poplatků EU (asi 1 % s poměrně velkými výkyvy) a v souvislosti s příjmy musí být zmíněn i "britský rabat", tedy sleva pro Spojené království ve výši dvou třetin jeho čisté pozice (letos 4 mld. EUR, tedy asi 2 % celého rozpočtu EU; na tuto úlevu jsou navázány další menší pro jiné čisté plátce, což celý systém poněkud komplikuje). 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

38 Přínos jednotlivých zemí v roce 2011
Členský stát V miliardách eur V procentech  Německo 21,190 19,56 %  Francie 19,076 17,60 %  Itálie 14,518 13,40 % Spojené království 12,918 11,92 %  Španělsko 9,626 8,89 %  Nizozemsko 4,268 3,94 %  Polsko 3,502 3,23 %  Belgie 3,343 3,09 %  Švédsko 2,680 2,47 %  Rakousko 2,505 2,31 %  Řecko 2,183 2,02 %  Finsko 1,707 1,58 %  Portugalsko 1,553 1,43 %  Česko 1,318 1,22 %  Dánsko  Irsko 1,264 1,17 %  Rumunsko 1,170 1,08 %  Maďarsko 0,923 0,85 %  Slovensko 0,631 0,58 %  Slovinsko 0,338 0,30 %  Bulharsko 0,329  Lucembursko 0,278 0,20 %  Litva 0,259  Kypr 0,165 0,10 %  Lotyšsko 0,157  Estonsko 0,130  Malta 0,055 0,05 % CELKEM 108,328 100 % 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

39 Zaměstnanci EU 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

40 Práce v bruselských institucích
Celkem asi zaměstnanců, z ČR asi 500: Politici Experti Administrativní pracovníci Předkladatelé Samostatný zákoník práce, nezávislý na členských státech; vlastní mzdové tarify. Na práci v EU se vypisuje náročné výběrové řízení (jazykové a znalostní testy v ČR, osobní pohovory v Bruselu) 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

41 Soudní dvůr Evropské unie
Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce. Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec). Zatímco kterýkoli soud členských států (tedy vnitrostátní, regionální nebo místní soud) má uplatňovat právo Evropské unie (EU), Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby docházelo k jednotnému výkladu a provádění práva EU ve všech členských státech. Judikaturu EU tudíž rozvíjí především Soudní dvůr Evropské unie. 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

42 Mezinárodní soudy v Evropě
Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

43 Brusel – Evropská čtvrť
6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

44 Evropský dům Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou. Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR Jungmannova ul   Praha 1 - Nové Město Tel.: (+420) Fax: (+420) 6 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek


Stáhnout ppt "Sociální politika v mezinárodním kontextu"

Podobné prezentace


Reklamy Google