Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PANELIZACE MĚST Obr. 38: sídliště Bohnice v Praze Obr. 39: sídliště Lesná v Brně je jedním z mála urbanisticky zdařilých sídlišť, kdy se při plánování.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PANELIZACE MĚST Obr. 38: sídliště Bohnice v Praze Obr. 39: sídliště Lesná v Brně je jedním z mála urbanisticky zdařilých sídlišť, kdy se při plánování."— Transkript prezentace:

1 PANELIZACE MĚST Obr. 38: sídliště Bohnice v Praze Obr. 39: sídliště Lesná v Brně je jedním z mála urbanisticky zdařilých sídlišť, kdy se při plánování a výstavbě myslelo i na obyvatele

2 POSTMODERNÍ ARCHITEKTURA 80. LET U NÁS Obr. 40: dům ČKD v Praze Na Můstku z roku 1981 od Aleny Šrámkové „Málokterá stavba v osmdesátých letech poutala tolik pozornosti. Málokterá stavba se ve své době ihned stala architektonickou ikonou. Byla nepřehlédnutelná a nebylo možno zůstat k ní lhostejný. Byl to od počátku dům- výzva, dům-symbol. Velkolepá demonstrace nového pojetí architektury. Postmoderní architektura, která se hlásila k funkcionalistickým tradicím, postavená na Zlatém kříži, v samém centru Prahy. Okázale neoficiální počin, který si nikdo netroufl odmítnout či jakkoli zpochybnit. Síla suverénního gesta architektury“ (Radomíra Sedláková).

3 POSTMODERNÍ ARCHITEKTURA 80. LET U NÁS DOMOV DŮCHODCŮ V PRAŽSKÝCH BOHNICÍCH Poměrně zdařilé pokusy o hravou postmodernu se v rámci architektury i s využitím dané panelákové technologie dařily Janu Línkovi a Vladem Miluničem ve stavbách domů s pečovatelskou službou. Při jejich domově důchodců v Praze Bohnicích z roku 1982 se …„snad poprvé u nás použilo slovo novofunkcionalismus. Program, který vyhlašoval návaznost na skvělé domácí tradice meziválečného období, s proklamovaným vědomím, že funkce duchovní, mezi něž patří funkce estetická, jsou v architektuře neméně důležité jako funkce utilitární“ (Radomíra Sedláková). KULTURNÍ DŮM A KOLONÁDA V TEPLICÍCH Karlu Hubáčkovi s Otakarem Binarem při stavbě kulturního domu a lázeňské kolonádě v Teplicích také podařilo úspěšně uplatnit postmoderní tendence s odkazem na meziválečný funkcionalismus. …„je to stavba obtížně stylově zařaditelná, mohou si ji přisvojit novofunkcionalisté stejně jako postmodernisté, ale zrovna tak ti, kdo se drží linie moderní architektury. Vstoupila do města velmi citlivě na hranici lázeňského a městského prostředí, na hranici historického a soudobého, kde se setkává klasicismus s architekturou charakteristicky panelovou i s uměřenou novofunkcionalistickou […] Kulturní dům v Teplicích ukázal nové pojetí stavby, která je především soustředěna dovnitř, a navenek zůstává neokázalá, jakoby „nahá“. Ukázal, že když se vskutku řídí oním přívlastkem „kulturní“, může být architektonickým skvostem, který nezestárne“ (Radomíra Sedláková).

4 Český fenomén chatařství aneb český kutil na architektonické scéně Do skutečné architektury, které bychom v normalizačních letech našli jako šafránu, masově proniká architektonický pseudostyl „patmatismus“, ironicky odkazující na dvojici všeumělů z populárního večerníčku pro děti A je to!, jehož pilotní díl vznikl v roce Pro mnoho lidí se stalo únikem z šedi panelových měst a z nesvobody komunistického režimu chataření. Jedná se o český fenomén, který s sebou přinesl pro architekturu neblahé důsledky i do prvních let po Sametové revoluci. „Oč se prostor pro profesní, osobní i společenský život v Husákově bezčasí smrskával, o to větší únik nabízela normalizace v opékání buřtů na víkendových chatách a chalupách budovaných svépomocí. A tak vznikl český fenomén patmatismu. Narodil se český všeuměl, který si postavil chatu z bedniček od margarínu a zavařovaček od okurek dle televizního návodů. Tento fenomenální kutil pak snadno nabyl přesvědčení, že architekt je zbytečná profese, a toto přesvědčení sdílel i po roce 1990, kdy se čeští chataři stali českými podnikateli a politiky“ (Petr Pelčák).

5 NOVÁ JMÉNA KONCEM 80. LET Koncem osmdesátých let se vedle kromě výše uvedených architektů (připomeňme si alespoň jména Karel Hubáček, Alena Šrámková a Emil Přikryl) a anonymních domácích kutilů začínají prosazovat i architekti, kteří se budou plně realizovat v devadesátých letech. V roce 1989 byla otevřena nová budova Středního odborného učiliště v Benešově od Josefa Pleskota, která opět pojímá u nás tolik aktuální postmoderní architekturu v podobě odkazování na meziválečný funkcionalismus. Architekt Josef Pleskot nejen že v první polovině devadesátých let učiní rekonstrukci a dostavbu benešovské radnice, ale stane se bezesporu jedním z nejpřednějších a nejvlivnějších architektů po Sametové revoluci. V průběhu let 1985 – 1992 Petr Hrůša společně s Alešem Burianem a Zdeňkou Vydrovou učinil rekonstrukci říčních lázní Riviéra v Brně. Plovárna na řece Svratce byla opravena až v deváté dekádě a stála na počátku úspěšných kariér trojice architektů.


Stáhnout ppt "PANELIZACE MĚST Obr. 38: sídliště Bohnice v Praze Obr. 39: sídliště Lesná v Brně je jedním z mála urbanisticky zdařilých sídlišť, kdy se při plánování."

Podobné prezentace


Reklamy Google