Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKONOMIE.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKONOMIE."— Transkript prezentace:

1 EKONOMIE

2 Základní pojmy

3 Proč studovat ekonomii?
Nabízí odpověď na mnoho základních otázek člověka jako spotřebitele. Umožňuje porozumět ekonomickým souvislostem a zákonům společnosti. Vytváří předpoklad být úspěšný jako výrobce a podnikatel. Čím se zabývá ekonomická teorie? Zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit (statků, výrobků a služeb) a jak je rozdělují mezi různé skupiny a jednotlivce.

4 Hlavní problém ekonomie:
CO vyrábět? JAK? PRO KOHO?

5 Ekonomika – ve smyslu hospodářství se zabývá uplatněním ekonomických teoriích v praxi Ekonomie – věda, která zkoumá jak společnost využívá omezené zdroje k výrobě produktů, které slouží k uspokojování lidských potřeb Makroekonomie – studuje ekonomiku jako jeden celek, zkoumá jak rychle ekonomika roste, jaká je míra nezaměstnanosti, inflace. Mikroekonomie – zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů – jednotlivců, domácností, firem, řeší např.: určení výše výroby jednotlivých podniků, stanovení mezd, cen apod.

6 Potřeby Člověk má základní přirozenou snahu udržet, rozvíjet a zlepšovat svůj život. Podle podmínek v nichž žije se přiměřeným způsobem stravuje, obléká, opatřuje a vybavuje byt, vzdělává se, baví se, cestuje apod. To vše dělá, protože to k životu potřebuje. Neuvědomuje si nedostatek něčeho a snaží se to určitým způsobem odstranit. Potřeby jsou požadavky lidí, které se snažíme uspokojit, čímž zároveň odstraňuje vědomí jejich nedostatku, pociťovaný nedostatek něčeho. Statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které by lidé chtěli spotřebovávat.

7 Maslowova pyramida potřeb

8 Statek

9 Služba

10 Spotřeba Proces používání statků k uspokojování konkrétní potřeby se nazývá spotřeba. 1. Spotřeba nevýrobní - konečná, týká se používání spotřebních předmětů. - osobní – týká se spotřeby jednotlivce - společnosti –spotřeba skupiny lidí 2. Spotřeba výrobní – produktivní, týká se používání kapitálových statků, např. spotřeba surovin strojů, nástrojů při výrobě nových statků.

11 Výrobní faktory - věci, které slouží k uspokojování potřeb, nejsou zpravidla volně v přírodě - produkty přírody musí být přeměněny a zpracovány - všechny tyto činnosti nazýváme výrobou - pokud vyrábíme výrobky jen pro vlastní spotřebu pak mluvíme o naturální výrobě - o zbožní výrobě mluvíme tehdy pokud výrobce vyrobil výrobek ke směně za peníze nebo jiné výrobky - tržní ekonomika je založena na zbožní výměně

12 Výrobní faktory práce přírodní zdroje kapitál

13 1. Práce - je cílevědomá lidská činnost, pomocí které člověk získává statky i služby, člověk je nositelem pracovní síly - pracovní síla je souhrn fyzických a duševních schopností konat práci

14 Dělba práce 1) Přirozená d. p. – šlo o rozdělení pracovních činností mezi muže a ženy a jejím cílem bylo ušetřit si významně práci. 2) Společenská d.p. - jde o jde o specializaci lidí při výrobě různých statků např.zemědělci, pastevci,později se rozdělují řemesla např.poslední vznikla sféra služeb.

15 3) D.p. v pracovních operacích - vzniká dalším vývojovým stadiem, je založena na technickém rozvoji a specializaci.Člení se na jednotlivé pracovní činnosti a výroba se skládá z mnoha operací např.pečení rohlíků v období manufaktur až po vznik pásové výroby (Ford, Baťa) 4) Mezinárodní d. p. – je řízena mezinárodními principy a vzniká jako kterákoliv územní specializace. Je zapříčiněna nejen různými schopnostmi lidí a jejich preferencí,ale i přírodními a klimatickými podmínkami. Mezinárodní d. p. má určitá specifika a směna je prováděna na základě absolutní a komparativní výhody.

16 Produktivita práce je činnost lidské práce a měříme ji v množství produkce za časovou jednotku nebo výkony/počet pracovníků.(produktivita =síla pracovníků+stroje= vyrábí se ve větším množství) Růst produktivity práce je založen především na: - využití dokonalejší techniky - zdokonalování organizace práce zavedením dokonalejší technologie lepší kvalifikace pracovníků

17 Intenzita práce Růst intenzity práce znamená, že roste pracovní úsilí člověka a tím roste výkon. Zvyšování intenzity práce je omezené fyzickými a duševními předpoklady člověka a může pouze do určité hranice. Naopak překračování této určité hranice má nepříznivý dopad na pracovní sílu a kvalitu produkce.

18 2. Přírodní zdroje nerostné bohatství (uhlí, ropa, zemní plyn)
přírodní síly (vítr, sluneční energie) půda (pěstování zemědělských plodin) – cena placená za použití půdy se nazývá renta

19 3. Kapitál kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby s jejich pomocí byly vyrobeny statky jiné jde o statky dlouhodobé spotřeby - reálný (hmotný) kapitál – je výsledkem lidské práce, jsou to všechny kapitálové statky používané ve výrobě - finanční kapitál – peníze, cenné papíry, úvěry, slouží k nákupu hmotného majetku a placení za práci - vlastní kapitál - cizí kapitál Cena placená za použití cizího kapitálu se nazývá úrok

20 4. Podnikatelství – označuje řídící a organizační schopnosti nezbytné k tomu, aby většina podniků produkovala statky a služby – podnikatel spojuje tři výše uvedené faktory dohromady – odměna podnikatelům za riziko, které vkládají do podnikání je zisk

21 Základní ekonomické otázky
1. Co? - jaké statky a služby mají být vyráběny a v jakém množství - společnost není schopna vyprodukovat všechno co potřebuje, proto se musí rozhodnout, které statky a služby bude mít nyní, které je ochotna odložit na pozdější dobu nebo zcela obětovat. - co bude společnost produkovat záleží na produkčních možnostech, které má k dispozici (množství surovin) 2. Jak? - jak vyrábět a z jakých zdrojů a jak je kombinovat vzhledem k tomu, že wxistuje více způsobů výroby určitého výrobku - výrobci by měli hledat nejefektivnější způsob výroby 3. Kdo? (pro koho) - kdo obdrží a spotřebuje vyrobené statky - vzhledem k tomu, že se nevyprodukuje tolik, aby se uspokojily potřeby každého musí být nějakým způsobem určeno jak má být produkce rozdělena - tyto tři problémy řeší čtyři ekonomické systémy, to je způsoby organizace ekonomiky

22 Typy ekonomik

23 Rysy tržní ekonomiky 1. Samostatní výrobci – určují, co a jak budou vyrábět 2. Samostatní spotřebitelé – určují, co budou kupovat a kolik jsou ochotni zaplatit 3. Ceny – jsou tvořeny na trhu na základě nabídky a poptávky 4. Konkurence – není potlačován monopolem 5. Existují různé druhy vlastnictví – převážně soukromé vlastnictví

24 Hranice produkčních možností
Jestliže se nachází na hranici produkčních možností, tj. nelze zvýšit výstup jednoho statku, aniž by se současně snížil výstup jiného (jiných) statků. (Princip „nic není zadarmo“. Neplatí, pokud se pohybujeme pod hranicí produkčních možností, tj. existují nevyužité zdroje.) Jak se může posunout hranice produkčních možností? Rozšířením disponibilních zdrojů a/nebo technickým, příp. technologickým pokrokem.

25 Hranice produkčních možností

26 Zákon klesajících výnosů
Přidáváme-li postupně do výroby některý ze vstupů a udržujeme ostatní vstupy na určité konstantní úrovni, budeme dosahovat stále menších přírůstků výstupu. (Např. výnosy plodin při zvyšování množství hnojiva, užitkovost zvířat při zvyšování krmných dávek apod.)

27 Vývoj ekonomických teorií
Merkantilismus - důležitá pasivní obchodní bilance: větší hodnota vývozu než dovozu, bohatství spatřováno v obchodě, významné zásahy státu do ekonomiky - Sonnenfels, Colbert, Buček, Justi Fyziokratismus a Populacionismus ekonomické teorie na rozhraní mezi merkantilismem a klasickou školou; upřednostňovali význam zemědělství a obyvatelstva pro rozvoj ekonomie Francois Quesnay Klasická škola - od poloviny 17. století do druhé třetiny 19. století v Anglii - zabývala se především markoekonomií a prosazovala hospodářský liberalismus - hlavními představiteli jsou Adam Smith a David Ricardo, kteří poprvé použili termín „neviditelná ruka trhu“

28 Vývoj ekonomických teorií
Utopický socialismus a marxismus - tyto myšlenkové směry byly přímou reakcí na negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu na průmyslové dělnictvo - utopičtí socialisté očekávali přeměnu společnosti shora díky osvícené vládě mocných a bohatých - Karl Marx přišel s teorií nadhodnoty vytvářenou proletariátem, kterou si přivlastňují vykořisťovatelé Rakouská škola - poslední třetina 19. století - zaměřena především na mikroekonomii, psychologii jednotlivce v hospodářství (péče o vlastní blahobyt jako hnací motor), teorie mezního užitku - představitelé Carl Menger a Wilhelm Hermann Gossen, navázal na ně také Friedrich August von Hayek s výkladem hospodářského cyklu Neoklasická škola - konec 19. až 30. léta 20. století - také mikroekonomie, matematizace ekonomických věd, které byly do té doby pouze slovně dedukovány - teorie mezní produktivity, mezních nákladů, celkové rovnováhy - představitelé Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, John Bates Clarck, Léon Walras

29 Vývoj ekonomických teorií
Keynesiánství - 30. a následující léta 20. století - zabývá se především úlohou státu v ekonomice a hospodářskou politikou John Maynard Keynes: Obecná teorie zaměstnanosti úroku a peněz (1936) zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky, snižování zaměstnanosti a mírnění dopadů hospodářských krizí Monetarismus - 50. a následující léta 20. století - protipól keynesiánství, klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice; jde o další typ neoklasické ekonomie - Milton Friedmann

30 Tržní mechanismus

31 Trh Vysoký stupeň dělby práce vyvolává vznik trhu. Z tohoto vyplývá, že hlavním faktorem vzniku trhu je dělba práce. S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělba práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.

32 Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží). Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.

33 Typy trhů Podle územního hlediska: místní – jedna z prvních forem, vztahuje se bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh) národní – rozumí se trh v rámci státního celku světové – je projevem skutečnosti, že autonomie národních trhů je jen částečná. Podle počtu zboží, které na trhu sledujeme dílčí – je trhem, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží agregátní – je trh veškerého zboží. Podle předmětu koupě a prodeje trh výrobních faktorů – půda, práce, kapitál trh peněz trh produktů – výrobky a služby

34 Tržní subjekty Domácnosti – přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb. Chtějí užitečné vzácné statky pro svoji spotřebu. Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. Domácnosti vystupují jako prodávající na trhu výrobních faktorů, aby za příjmy mohli nakupovat výrobky pro svoji spotřebu. Firmy – subjekty vyrábějící za účelem prodeje. Na trhu výrobků a služeb vystupují jako prodávající. Za utržené peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby. Jejich cílem na trhu je maximalizace zisku. Stát (vláda) – stát vstupuje na trh s (hlavním) cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit některé jeho negativné dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimulovat.

35 Tok výrobních faktorů

36 Model fungování trhu pouze model, předpokládá dokonalou konkurenci:
1. na trh vstupuje velké množství prodávajících i kupujících a každý se rozhoduje nezávisle na ostatních 2. předpokládáme, že všichni vyrábějí stejně kvalitní výrobky (identický) = výsledkem je, že žádný kupující ani prodávající nemůže ovlivnit cenu, cena je výsledkem vzájemného působení mnoha kupujících a prodávajících – je tvořena nabídkou a poptávkou

37 Poptávka Agregátní poptávka (Aggregate Demand - AD) – souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Celková poptávka je objem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami, za které jsou ochotni tyto výrobky koupit. Individuální poptávka – poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce Dílčí (tržní) poptávka – (Market Demand - MD) – poptávka po jednom výrobku. Poptávkou rozumíme jen efektivní koupěschopnou poptávku, což je poptávka omezená rozpočtem (jen ta poptávka na kterou máme peníze).

38 Poptávka

39 Zákon klesající poptávky
– křivka poptávky je klesající. Když cena vzroste, poptávka klesne, když cena klesne, poptávka vzroste. Nízká cena zpřístupňuje zboží i těm, které dříve nakupovali méně a je významným psychologických faktorem, který působí na zvýšení poptávky

40 Změny na trhu na straně poptávky

41 Necenové faktory poptávky
preference – např. zvýšení obliby pomerančů příjem – máme-li více peněz, můžeme více utrácet populace – více potenciálních kupců, roste poptávka cena ostatního zboží očekávání

42 Nabídka Agregátní nabídka (Aggrefate Supply - AS) – Souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh. Celková nabídka je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat. Individuální nabídka – nabídka jednoho výrobce. Je určena objemem výroby tohoto výrobce a zamýšlenými cenami jeho výrobků. Dílčí (tržní) nabídka (Market Supply - MS) – nabídka jediného výrobku od různých výrobců. Jde o nabídku na trhu jednoho výrobku

43 Nabídka

44 Zákon rostoucí nabídky
Růst ceny vyvolává růst nabídky, pokles ceny vyvolává pokles nabídky. Růst ceny vyvolává větší zájem ze strany výrobců. Zvýšení cen také umožní nakoupit více výrobních faktorů a rozšířit výrobu. Dále vlivem zákonu klesajících výnosů - vyšší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce, musí tedy stoupnout i ceny.

45 Změny na straně nabídky

46 Necenové faktory nabídky
náklady výroby – snížení nákladů očekávání cena alternativního zboží

47 Tržní rovnováha

48 Přebytek a nedostatek na trhu

49 Cena Rovnovážná cena - cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky Tržní cena - cena, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky Je-li tržní cena příliš vysoká, pak výrobci příliš vyrábějí a spotřebitelé málo nakupují, důsledkem je přebytek zboží. Kvůli zbavení přebytku je nutno cenu snížit. Opačná situace nastane, je-li cena příliš nízká, pak poptávka převyšuje nabídku. Chtějí-li spotřebitelé svoji poptávku uspokojit, musí zaplatit více (dojde ke zvýšení cen). Stavu rovnováhy se dosahuje jen výjimečně a krátkodobě.

50 Konkurence

51 Konkurence Tržní konkurence je proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. Konkurence mezi nabídkou a poptávkou - Výrobci chtějí prodat to, co vyrobili s co nejvyšším ziskem. Spotřebitelé chtějí v co nejvyšší možné míře uspokojit své potřeby nákupem zboží a za co nejnižší cenu. Tedy protichůdné názory. Rovnovážný stav (cena) je tedy určitý kompromis mezi nabídkou a poptávkou (pro nabídku je to cena nízká, pro poptávku vysoká – ovšem chtějí-li plnit svoje potřeby musí se obě strany tomuto bodu přiblížit).

52 Konkurence Konkurence na straně poptávky − je střetem zájmů jednotlivých spotřebitelů vstupujících na trh. Každý spotřebitel chce nakoupit co nejvíce zboží co nejlevněji, třeba i na úkor ostatních spotřebitelů. Význam této konkurence roste zejména, je-li poptávka vyšší než nabídka. Pak konkurence mezi spotřebiteli vede k růstu ceny. Konkurence na straně nabídky − Každý výrobce přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků za co nejvýhodnějších podmínek, které mu umožní maximalizovat jeho zisk. Dalším cílem je oslabování pozic svých konkurentů (podíl na trhu). Oproti poptávce je významná v případě, kdy nabídka je menší než poptávka. Dále ji rozlišujeme na cenovou či necenovou a dokonalou či nedokonalou.

53 Konkurence Cenová konkurence – spočívá ve zdánlivě nesmyslném dobrovolném snižování ceny zboží ze strany výrobců. Výrobci zlevňují, aniž by je k tomu nutil přebytek nabídky. Dělají to se snahou ovládnout trh s cílem zničit konkurenty. Necenová konkurence – zde jsou různé metody (kvalita, reklama, obalová technika, poskytování slev, apod.) V praxi dochází ke kombinaci cenová a necenové konkurence.

54 Nedokonalá konkurence
Monopolní konkurence – jde o trh jednoho výrobku s mnoha výrobci (velká skupina), s volným vstupem na trh, produkt je ovšem diferencovaný. Mizí anonymita výrobců a ceny různých typů se mohou lišit (zubní pasty). Prosazují se cenové i necenové konkurence, jde o boj o zákazníka. Oligopol – na trhu jen několik výrobců se značnou ekonomickou silou, brání vstupu dalších výrobců na trh. Ceny jsou vyšší, nutí spotřebitele kupovat za vyšší ceny, mají možnost omezovat nabídku. Konkurence mezi výrobci je hlavně necenová (automobilky). Monopol − jediný výrobce určitého výrobku, s absolutní mocí nad spotřebitelem. Růst cen je limitován koupěschopností spotřebitelů. Likvidace konkurence na straně nabídky a ochromení působení tržního mechanismu. Nutná regulace státem.

55 Cesta k monopolu 1. Kartel – dohoda o cenách, teritoriu působnosti 2. Syndikát – dohoda o společném nákupu nebo prodeji, např. COOP 3. Trust – vyšší forma výrobní kooperace a tím i závislosti, zůstává však nadále zachována právní subjektivita 4. Koncern – v podstatě sloučení, fúze = dvou rovnocenných partnerů, akvizice = větší koupí menšího

56 Finance, peníze

57 Peníze Základní funkce peněz: prostředek směny uchovatel hodnot
měřítko hodnot, zúčtovací jednotka, prostředek oceňování V minulosti mnoho druhů a podob platidel, peněz. Základní předpoklady: vysoká hodnota, trvanlivost.

58 Jaké peníze používáme fyzické – bankovky a mince (tiskárna v Jablonci)
transakční (fiktivní) peníze – peníze na bankovním účtu,... M1 = základní peněžní zásoba = oběživo (32 %) + transakční peníze (68 %) M2 = M1 + „skoro peníze“ (termínované účty) L = MA + státní pokladniční poukázky - víme tak, kolik peněz v oběhu, kupní síla

59 Transakční peníze - vznikají v bankovním ústavech – předpokládají, že peníze, které si u nich lidé uložili nebudou potřebovat všichni najednou a hned, a proto půjčují peníze (tak banky vydělávají) stát zaručuje jistou regulaci – určuje úroveň povinné rezervy výpočet se děje pomocí tzv. peněžního multiplikátoru

60 Peněžní multiplikátor
- vysvětluje jak se v ekonomice vytváří peníze; jak z jednoho vkladu může být vytvořeno n-násobně víc prostředků Vklad: 1000kč, 10% rezerva => 900 Kč mohou půjčit, 100kč si musí nechat Původní vklad . 1 / počet % rezerv ( v reálném čísle: 10% = 0,1 ) t.j ( 1/ 0,1 ) = 10 000 - čím vyšší je rezervní poměr, tím menší část svých vkladů mohou banky zapůjčit a tím menší je i peněžní multiplikátor - dlužníci však musí splatit své půjčky, a v okamžiku kdy tak učiní se peněžní nabídka vrací na původní hodnotu

61 Makroekonomická role bank
zprostředkovávají převod peněz vytváří dodatečné (transakční) peníze

62 Česká národní banka je centrální bankou České republiky
je zřizována podle Ústavy ČR Pravomoce: stanovuje povinné minimální rezervy emise hotovostního oběživa měnová politika banka státu zastupování země v mezinárodních finančních a měnových institucích určuje úrokové sazby

63 Monetární politika použití zásoby peněz a řízení velikosti úvěru k ovlivňování výkonu ekonomiky Nástroje monetární politiky: povinné minimální rezervy diskontní sazba – úrok, za která ČNB půjčuje jiným bankám operace na volném trhu – ČNB kupuje nebo prodává státní dluhopisy, tím ovlivňuje množství volných peněz v bankách

64 Finanční trh představuje souhrn nástrojů, postupů a institucí, jejichž prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních prostředků od těch, kteří je vlastní (věřitelé) k těm, kteří jimi chtějí disponovat (dlužníci) zabezpečuje také soustřeďování a rozdělování uvolněných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky mezi subjekty finančního trhu (domácnosti, firmy různých právních forem, veřejný sektor - vláda, zahraniční subjekt). je instituce, která realizuje a zprostředkovává prodej a koupi domácího i zahraničního, krátkodobého (peněžní trh) i dlouhodobého (kapitálový trh) kapitálu

65 Peněžní trh umožňuje přerozdělení (redistribuci) dočasně volného krátkodobého kapitálu. Tento mechanismus je vysoce efektivní a není možno jej ničím nahradit. umožňuje centrální bance pružně regulovat množství peněz v ekonomice. určuje cenu krátkodobého kapitálu. (Cena - peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží). určuje krátkodobou úrokovou míru. představuje efektivní nástroj regulace aktivity státu. umožňuje emitentům cenných papírů získání dostatečného množství kapitálu.

66 Produkty peněžního trhu
1 Krátkodobé úvěry obchodní úvěry (mezi obchodními partnery); finančními úvěry (od banky) - a to jsou: eskontní, avalový, akceptační, negociační, faktoringový, lombardní, ramboursní, kontokorentní, dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, provozní leasing. 2 Krátkodoé cennými papíry: 2.1 směnka; 2.2 šek; 2.3 krátkodobé státní cenné papíry; krátkodobé vládní obligace; krátkodobé cenné papíry místních orgánů státní moci a správy (obce, města); pokladniční poukázky vlády - emituje je vláda za účelem pokrytí rozpočtového schodku, tento cenný papír se považuje za velmi kvalitní (nulové riziko - emitent ČNB) a vysoce likvidní (3-6 měsíců) 2.4 krátkodobé podnikatelské cenné papíry: obligace bankovní; obligace obchodních a průmyslových firem (Komerční cenný papír - dobře obchodovatelné jsou komerční cenné papíry velkých společností, které jsou známé a není pochyb o splnění jejich závazků. Může je na trhu umisťovat sám emitent, nebo s nimi obchoduje pověřená banka). 2.5 kontrakty - jedná se o specifické cenné papíry, jejichž základním rysem je zprostředkování termínových obchodů. Vedle tzv. promptních (okamžitě provedených) obchodů existují obchody, k jejichž uskutečnění dojde v předem určeném budoucím termínu - tzv. obchody termínové forwards - cenné papíry, představující slib a povinnost prodat nebo koupit jisté množství zboží, měny, cenných papírů nebo deviz v určeném budoucím termínu za předem stanovenou cenu. Hlavním motivem investic do forwards je ochrana proti výkyvům v cenách futures - stejné, ale s futures můžeme dále obchodovat - prodávat i kupovat opce - velice podobné futures, ale představují pouze slib, ne povinnost prodat či koupit určité zboží, měny, devizy.

67 Kapitálový trh Kapitálový trh v sobě zahrnuje přelévání peněžních prostředků s časovým obdobím od roku výše. Fin. prostředky většinou směřují do investičních akcí. Předmětem obchodu jsou především: § majetkové cenné papíry - akcie, kurzový list, podílový list § úvěrové cenné papíry - obligace, vkladní list, pokladniční poukázka... § dlouhodobé úvěry - finanční leasing, na dlužní úpis, hypotekární...

68 Primární a sekundární trh
Primární trh je místo, které emitentům cenných papírů umožňuje najít pro vydávané cenné papíry první majitele. Zde se papíry neprodávají ani nekupují, ale vydávají. Podle zákona vzniká cenný papír až okamžikem svého vydání, tj. okamžikem, kdy má svého majitele, není cenným papírem, byť by měl jinak všechny náležitosti cenného papíru. Sekundární trh je trh mezi vlastníky cenných papírů, uskutečňuje se na burze cenných papírů.

69 Burza cenných papírů je místem, kde se střetává nabídka a poptávka po cenných papírech (akciích, dluhopisech, certifikátech...). Setkávají se zde emitenti a investoři. Emitenti získávají na burze finanční prostředky pro své podnikání, investoři mají možnost své volné finanční prostředky zhodnotit. Burza má podobu oboustranné aukce, kde o konečné ceně obchodovaného instrumentu rozhoduje stav nabídky a poptávky. Cena takto získaná se nazývá kurz.

70 Historický vývoj burz 11. století – Francie obchod se zemědělskými komoditami na dluh – směna dluhů, první makléři – slovo bursa = měšec 13. století – průčelí domu Ter Burze v Brugách – 3 měšce 1309 – obchodník z Brug Van der Burse otvírá jako první „Bruges Bourse“ – odtud mnohem pravděpodobněji název – brzké rozšíření do Gentu, Amsterdamu a dále 1602 – Východoindická společnost vydala první akcie 1688 – začal obchod na londýnské burze

71 Vývoj burz v ČR 1871 – první pražská burza – původně obchodování s cennými papíry i s komoditami po 1. světové válce – ústup komodit ve prospěch cenných papírů 2. světová válka a komunismus – uzavření burzy obnovení činnosti 1993 od roku 2008 funguje jako burza také RM-systém

72 Osoby na burze investoři - individuální - jako jsou jednotlivé osoby nebo jednotlivé firmy - institucionální - jako jsou banky a společnosti... emitenti CP - investoři využívají zprostředkovatele - makléře makléři brokeři - obchod s CP uskutečňují pro někoho jiného za peněžní poplatek dealeři - obchodují pod svým jménem na svůj účet banky - obchodují pro své klienty na svůj vlastní účet

73 Kurzovní lístek - název, ISIN (číslo cenného papíru), kurz (1. přirozený - pokud se neliší od předešlého kurzu o %; 2. vynucený - pokud se liší o více než 20 %; u dluhopisů je kurz stanoven procentem a je nutné počítat i s alikvotním úrokovým výnosem, což se rovná výše úroku od poslední výplaty. Např. kurz obligace činí 114 % a alikvotní úrokový výnos = Kč 35,--. Tato obligace se prodává za = 1175 Kč. - cena CP: a) současná cena, z které si vyvodím přibližně za jakou cenu prodat nebo nakoupit CP; b) cena minulá ( poslední známá ) - poznám, jestli cena klesá nebo roste - kód - máme-li zájem prodat CP, tak je příznivé, že je převis nabídky - dividenda - jestli už byla vyplacena nebo ne (vyplacena - podnik dobře hospodaří), v případě, že chci koupit; vyplácí se rozhodnutím valné hromady, když je zisk - při spekulaci s CP - dlouhodobě sledovat vývoj kurzu daného CP a sledovat vývoj dané firmy nebo podniku

74 Úloha státu v tržní ekonomice
Národní hospodářství Úloha státu v tržní ekonomice

75 Úloha státu v tržní ekonomice
vytváření legislativního rámce, dohled nad jeho dodržováním (např. odstraňování monopolů) přímé zásahy do ekonomiky – cílem dosažení vyšší stability, sociálního smíru další důvody zásahu státu: existence sféry mimo trží ekonomiku (veřejný sektor), státní výroba (strategická – např. energetika)

76 Hlavní cíle ekonomické politiky státu
zaměstnanost – resp. udržení nízkého podílu nezaměstnaných inflace – udržení nízké úrovně inflace stálý hospodářský růst vyrovnaná platební bilance, státní rozpočet Tyto cíle se navzájem ovlivňují a často působí protichůdně proti sobě (vysoká inflace snižuje cenu práce, zvýšení zaměstnanosti).

77 Nezaměstnanost nezaměstnaný je člověk, který je ekonomicky aktivní, nemá zaměstnaní, ale aktivně si jej hledá ekonomicky aktivní jsou lidé, kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném vysazení do zaměstnání vrátit. ekonomicky neaktivní jsou lidé, kteří z nějakého důvodu nemohou pracovat (děti do 15 let věku, nemocní, důchodci, ...)

78 Přehled ekonomické aktivity obyvatel
Pozn. : NH = národní hospodářství CS = civilní sektor

79 Druhy nezaměstnanosti
Frikční nezaměstnanost je spojena s neustálým pohybem lidí, kteří přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Tato nezaměstnanost je přechodná a krátkodobá. Strukturální nezaměstnanost je vyvolána většími změnami ve struktuře národního hospodářství. Může trvat i několik let a je spojena s nutností rekvalifikace mnoha pracovníků. Cyklická nezaměstnanost je způsobena poklesem produktu, když se hospodářský cyklus nachází ve fází kontrakce. Trvá dokud opět nezačne růst produkt. Dobrovolná nezaměstnanost je stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. Dobrovolně nezaměstnaní dávají přednost volnému času, studiu nebo jiným činnostem. Nedobrovolná nezaměstnanost znamená, že počet volných pracovních míst je menší než počet uchazečů. Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti, kterou může tržní ekonomika dosahovat, aniž by inflace vykazovala tendenci ke zvyšování nebo snižování.

80 Inflace projevuje se vzestupem cenové hladiny – klesá kupní síla peněz
je společná pro všechny x nezaměstnanost k měření změn cenové hladiny slouží celá řada indexů – mezi nejpoužívanější patří index spotřebitelských cen (CPI) počítá se z tzv. spotřebního koše (těžké ho stanovit, v ČR 800 položek, měří inflaci pouze těchto položek, 10% nárůst neznamená 10% nárůst nákladů pro domácnost, závisí na správném stanovení spotřebního koše) CPI = spotřební koš letos/spotřební koš loni*100

81 Druhy inflace mírná=plíživá – vzestup cenové hladiny do 20 %, vzestup cenové hladiny doprovázen růstem výkonu ekonomiky pádivá – desítky až stovky procent, tempo růstu cen se vzdaluje tempu růstu ekonomiky, kupní síla klesá, lidé nedůvěřují penězům hyperinflace – hluboká porucha oběhu peněz i ekonomiky, inflační cenová spirála, peníze přestávají plnit svou funkci – téměř bezcenné

82 Druhy inflace otevřená=zjevná – dochází k vzestupu cenové hladiny
potlačená – např. zablokováním cen, stanovením maximálních cen, nedostatek zboží na trhu, černý trh, vynucené úspory skrytá – nebyla zjištěna

83 Příčiny inflace Některé příčiny:
1) Nadměrné investiční výdaje mohou vyvolat růst agregátní poptávky. 2) Pokud růst nominálních mezd převyšuje růst produktivity - při skutečném produktu, který odpovídá potencionálnímu. 3) Stát prosadí levný úvěr. Zvýší tak spotřební a investiční výdaje. 4) Snížení daní zvyšuje poptávku a vytváří možnost vzniku poptávkové inflace. 5) Zvýšení státních výdajů může převyšovat růst reálné nabídky.

84 Příčiny inflace Některé příčiny:
1) Nedokonalá konkurence - firmy mohou ovlivňovat tržní ceny (monopol, oligopol). 2) Mzdy - odbory prosazují neopodstatněné zvyšování mezd, což se odráží v celkových nákladech. 3) Politické události - války a nepokoje mohou vyvolat zdražení některých dovážených surovin. 4) Zvýšení ekologických nákladů tím, že je nutno přejít na méně kvalitní zdroje surovin nebo energií.

85 Důsledek inflace snižování kupní síly peněz – problém zejména lidí s nízkými fixními příjmy přerozdělovací efekt inflace – výhodné pro dlužníky utlumení podnikatelské aktivity útěk od peněz – např. nákup nemovitostí

86 Fiskální politika fiskální politika = systém založený na využití státního rozpočtu jako nástroje sledovaných národohospodářských cílů stát se snaží svým chováním zajistit hospodářský růst: daňová politika státní zakázky (multiplikační efekt) prorůstová (expanzivní) fiskální politika – zvýšené vládní výdaje x restriktivní – šetření (udrží inflaci nižší úrovni) rostoucí výkon je doprovázen snižováním nezaměstnanosti a naopak, ale zvyšuje inflaci

87 Státní rozpočet PŘÍJMY daně: přímé (z příjmů, z majetku, ze zisku), nepřímé (zahrnuty v ceně zboží: DPH, spotřební, ekologická daň) poplatky půjčky nákupy úroky VÝDAJE státní nákupy mandatorní výdaje (vázané ze zákona – důchody, sociální dávky) dotace

88 Měření výkonu ekonomiky
HNP = hrubý národní produkt = finální produkce českých občanů a firem bez ohledu zda jsou v ČR HDP = hrubý domácí produkt = finální produkce výrobků a služeb vyrobených v ČR bez ohledu na to zda jsou české či nikoliv HDP = C + I + G + (X-M) HDP = spotřeba + investice + vládní výdaje + čistý export (export – import) nezahrnuje šedou ekonomiku, ekologii, kvalitu

89 HDP nominální HDP = vyjádřena v peněžních jednotkách na základě současných cen reálný HDP = upraven o inflaci, přepočet HDP ve starých cenách

90 Růst HDP vyšší kvalifikace pracovní síly
vyšší vstupy kapitálu oproti pracovní síle zlepšení řízení výroby technologický pokrok deregulace = odstranění legislativních překážek, které omezují podnikání Nutné vyvážit ochotu investovat (pro rychlejší rozvoj ekonomiky) a spotřeby (aby neklesla životní úroveň) – podobně jako u hranice produkčních možností lze zvyšovat pouze jednu na úkor druhé

91 Hospodářské cykly hospodářské cykly od ½ 19. století, ve 20. stol. vedle periodicity, také zkracování a zvětšování amplitudy hosp. pokles znamená snížení výkonu ekonomiky – nižší využití výrobních kapacit – nezaměstnanost, zhoršení životních podmínek, rostoucí sociální napětí příčinou hosp. cyklů výkyvy v investování – ochota investovat závisí na dosažení zisku

92 Průběh hospodářského cyklu
Hospodářský cyklus (business cycle) se člení na čtyři fáze a to na vrchol, kontrakci, sedlo a expanzi. Expanze následuje po kontrakci a body obratu leží mezi nimi. Průběh cyklů je často nepravidelný a kolísá i délka cyklů. Jednotlivé hospodářské cykly jsou si obvykle velmi podobné. Zdrojem cyklického vývoje mohou být zejména výkyvy agregátní poptávky.

93 Postavení ČR v mezinárodním obchodě
ČR vývozní zemí jak statků tak služeb nejvíce vyvážíme: automobily, stroje a zařízení, elektrické stroje a zařízení nejvíce dovážíme: ropa a zemní plyn, neželezné kovy ve službách aktivní bilance v dopravě a cestovním ruchu bližší údaje viz a

94 Mezinárodní dělba práce
Vychází z několika důvodů: odlišné předpoklady vyšší produktivita – v důsledku specializace (to však i své úskalí – přílišná závislost, příliv cizích měn, zahleděnost) otázka tzv. komparativní výhody a nákladů ušlých příležitostí

95 Komparativní výhoda Robert Torrens: Essay on the External Corn Trade (1815) David Ricardo: Principy politické ekonomie a zdanění (1817) nahrazuje koncept Adama Smithe o absolutní výhodě – subjekt, který vyrábí určité zboží s nižšími náklady než jiné subjekty, má vůči ostatním absolutní výhodu komparativní výhoda znamená, že subjekt při výrobě zboží musí obětovat méně než druhý subjekt – má nižší tzv. náklady obětovaných příležitostí

96 Příklad Předpokládáme dvě země (X a Y), které mají stejné množství pracovníků (resp. výrobních zdrojů), ale různou úroveň produktivity (např. lepší technické vybavení nebo vzdělanější pracovníky). Země X je schopná za měsíc vyrobit buď 24 kusů výrobku A nebo 24 kusů výrobku B. Země Y je schopná za měsíc vyrobit buď 12 kusů výrobku A nebo 6 kusů výrobku B. Země X je tedy schopná vyrobit více množství obou výrobků než země Y, má absolutní výhodu jak u výrobku A, tak i u výrobku B

97 Náklady obětovaných příležitostí: Země X aby vyrobila jeden výrobek A, musí obětovat jeden výrobek B a naopak. Země Y je však při výrobě A rychlejší než při výrobě B a proto, aby vyrobila jeden výrobek A, musí obětovat jen půl výrobku B, zatímco pokud chce vyrobit B musí obětovat dva výrobky A. výrobek A výrobek B Země X 1 B 1 A Země Y 1/2 B 2 A Proto pro obě země bude výhodné, když se země X specializuje na výrobek B, protože její náklady obětovaných příležitostí (1 A) jsou nižší než náklady obětovaných příležitostí v zemi Y (2 A). A naopak: země Y se bude specializovat na výrobek A, neboť její alternativní náklady (1/2 B) jsou nižší než alternativní náklady země X (1 B).

98 Obchod umožňuje zemím spotřebu nad jejich hranici produkčních (výrobních) možností. Země se například dohodly na obchodu, kdy země X dodá 4 výrobky B výměnou za 6 výrobků A od země Y. Země X tedy prodá 4×B (vzdá se jejich spotřeby ve prospěch druhé země) a dostane 6×A (může je spotřebovat). Tento stav je na obrázku zachycen jako bod X1. V případě, že by se země na takovém obchodě nedohodly, země X se vzdá spotřeby čtyř výrobků B, aby mohla vyrobit i výrobek A, jenže vyrobí (a může spotřebovat) pouze čtyři výrobky A. Tento stav je na obrázku zachycen jako bod X2. To platí i pro druhou zemi. Země Y prodá 6×A a dostane 4×B (na obrázku bod Y1). V případě, že se obchod neuskuteční, musí se země Y vzdát spotřeby šesti výrobků A, aby mohla vyrobit i výrobek B, ale je schopná vyrobit pouze tři výrobky B (na obrázku jako bod Y2).

99 Komparativní výhoda

100 Podniková ekonomie

101 Zakládání podniku Před založením firmy si musí podnikatel odpovědět na řadu otázek: Co a pro koho bude vyrábět (prodávat ) – vycházíme z poznatků marketingu Jakou zvolíme cenovou strategii a formu distribuce – pomůže nám marketing a informace z daňové oblasti Musíme zvážit potřebu výrobních faktorů – práce (viz personalistika a management), přírodních zdrojů (zásobování, logistika, technologie a výroba) a kapitálu (financování, účetnictví, daně, finanční trhy) Musíme se rozhodnout pro velikost našeho trhu (trh regionální, národní, mezinárodní) a zvážit rizika vnějších vlivů na naše podnikání.

102 Rozpočet Nejdůležitější otázkou ekonomické stránky podnikání v jeho začátcích je zakladatelský rozpočet, který se skládá ze dvou částí: rozpočet nákladů a výnosů (resp. příjmů a výdajů, účtuje-li podnikatel v soustavě jednoduchého účetnictví). Tímto rozpočtem získá podnikatel základní představu o ročním hospodaření firmy a zjistí výnosnost připravovaného podnikání (velikost zisku). rozpočet investičního a provozního kapitálu (potřebného majetku firmy) a zdrojů krytí (vlastní a cizí zdroje).

103 Podnikové subsystémy

104 Majetek podniku

105 Majetek podniku podle druhů (co máme) - AKTIVA.
podle zdrojů krytí (kde jsme na to vzali) - PASIVA. Protože sledujeme stejný majetek, pouze z různých pohledů, platí AKTIVA = PASIVA

106 Aktiva

107 Pasiva

108 DLOUHODOBÝ MAJETEK je svým charakterem určen k dlouhodobému používání ve firmě (déle než jeden rok) a zároveň musí splňovat podmínku minimální ceny, která musí být u hmotného majetku nejméně Kč a u nehmotného majetku nejméně Kč. Hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek se musí odepisovat, což významně ovlivňuje hospodaření firmy a výši daní z příjmu. Hmotný dlouhodobý majetek (HDM) budovy, stavby, stroje, dopravní prostředky atd. Nemovitost je pozemek, budova nebo stavba pevným základem spojená se zemí. Nehmotný dlouhodobý majetek (NDM) je součástí investičního majetku firmy a patří sem např. licence, know-how, software, firemní značka apod. Finanční dlouhodobý majetek (FIM) je součástí dlouhodobého majetku firmy a patří sem např. dlouhodobé úvěrové cenné papíry (obligace, atd.), majetkové účasti v jiných firmách a další finanční majetek.

109 Způsob pořízení nákup nového nebo již použitého IM, dodavatelské pořízení investic; vlastní výroba - stavební firma si postaví novou výrobní halu, strojírenský podnik si vyrobí nový stroj; darování - stát může darovat firmě ekologické zařízení, pokud chce podpořit ochranu životního prostředí. Mateřská firma může převést (darovat) své dceřiné společnosti budovy a technické vybavení. převod z osobního majetku podnikatele - např. truhlář vloží do firmy jako dlouhodobý majetek svou garáž, ve které si zřídí dílnu. Podnikatel, kterému byla navrácena továrna v restituci vloží tento majetek do podnikání apod.; vklad majetku společníky - dvě akciové společnosti se dohodnou na společné distribuci zboží a za tím účelem zřídí dceřinou společnost, do které vloží budovu se sklady expedice a dopravní prostředky; novým zjištěním - jde o majetek, který v účetnictví nebyl dosud zachycen (již vyřazený stroj nebo recyklace odpadového materiálu) finanční leasing - dle údajů Asociace leasingových společností se touto formou financovaly v ČR v roce 1999 nákupy majetku v objemu 80 mld. Kč, z toho 5,6 mld. Kč byl leasing nemovitostí.

110 Způsob ohodnocení pořizovací cena = cena pořízení (cena nákupu) + náklady !!!! související s pořízením (např. doprava stroje, instalace, montáž apod.). reprodukční pořizovací cenou - použije se v případech, kdy firma nemá od majetku doklad o jeho hodnotě. cenou ve vlastních nákladech - tato cena se používá v případě, kdy si firma sama vyrobí dlouhodobý majetek. finanční dlouhodobý majetek oceňujeme zásadně cenou pořízení (bez nákladů souvisejících s pořízením). U akcií může být cena pořízení hodně odlišná od aktuální tržní ceny odpovídající kurzu akcie na burze, což ovšem není důvod pro změny evidence ceny pořízení v účetnictví.

111 Odpisy Opotřebování: morální (dlohodobý majetek zastarává, na trhu jsou modernější, výkonnější stroje, software, apod.), fyzické (opotřebení součástek, koroze, poškození používáním apod.). Odepisování je postupné přenášení vstupní ceny DM do nákladů firmy. Odpis je hodnota ročního opotřebení DM. Funkce: zdrojová (odpisy jsou zdrojem pro budoucí nákup nového stroje za opotřebený), nákladová (pouze prostřednictvím odpisů se hodnota DM přenáší postupně do nákladů firmy. Firma nesmí dát do nákladů jednorázově vstupní cenu DM, tak jako to udělá u oběžného majetku).

112 Druhy odpisů daňové odpisy - upraveny zákonem o dani z příjmu,
účetní odpisy - stanoví firma tak, aby objektivně vystihla míru opotřebení DM. Firma je může ztotožnit s odpisy daňovými. Daňové odpisy lze počítat dvěma metodami: rovnoměrné odepisování, zrychlené odepisování.

113 OBĚŽNÝ MAJETEK je svou povahou krátkodobým majetkem firmy - obecně se předpokládá, že firma ho používá kratší dobu než jeden rok (srovnej s definicí dlouhodobého majetku, který firma používá déle než jeden rok).

114 Aktiva

115 Zásoby (věcná forma) materiál (základní suroviny - stavební hmoty, kov, dřevo, kůže, ..., pomocné materiály - barvy, maziva, ..., obaly - plechovky, kartony, ..., pohonné hmoty - nafta, benzín,..., drobné nářadí, pokud nesplní podmínku, aby byly zařazeny do dlouhodobého majetku, kancelářské potřeby, čistící prostředky apod.) nedokončená výroba (nedokončené výrobky, které nejsou zatím prodejné – rozešité kalhoty), polotovary (rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se popř. i prodat - odlitek, deska dřeva atd.); hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji. zboží - v účetnictví má tento pojem přesně definovaný význam. Zboží je vše co je nakoupené (už hotové) za účelem dalšího prodeje; zvířata - jsou specifickým druhem zásob typickým pro zemědělskou výrobu.

116 Peníze (peněžní forma)
peníze v hotovosti v pokladně, peníze na účtech peněžních ústavů, ceniny - kolky, stravenky, poukázky apod., krátkodobé cenné papíry - směnky, depozitní certifikáty apod., pohledávky - peníze, které firmě dluží odběratelé, společníci, zaměstnanci, dlužníci apod.

117 Koloběh oběžného majetku

118 Zásady racionálního zásobování
nakupovat jen to, co potřebujeme nakupovat přiměřené množství: tzn. nevázat zbytečně hodně peněz v zásobách, ale naopak mít vždy dostatek zásob, aby nemusela být přerušena výroba

119 Plán zásobování

120 Výroba

121 Výroba při výrobě jsou vytvářeny za spoluúčasti všech výrobních faktorů (práce, přírodní zdroje, kapitál) nové hodnoty = statky a služby, které mají uspokojit určité konkrétní lidské potřeby V tržním hospodářství si však musíme uvědomit dvě základní souvislosti výše vyřčených pouček: ne každé vyrobené zboží musí nutně najít kupce - základní roli verifikace (ověření) účelnosti vynaložených výrobních faktorů hraje směna, trh. - tady hraje nezastupitelnou úlohu marketing konkrétní stanovení ceny zboží se realizuje až na trhu střetáním poptávky a nabídky - hodnota zboží nevzniká až na trhu – tam se vytváří pouze směnná hodnota = cena zboží. Užitná hodnota, tedy ta hodnota, která má uspokojit naše potřeby, vzniká v procesu výroby.

122 Průběh výroby Úkolem přípravy výroby je tedy vymyslet:
konstrukci samotného výrobku, včetně použitých materiálů, technologii výroby, včetně pracnosti (náročnosti na pracovní čas strojů a lidí). Příprava výroby nového výrobku je většinou velmi nákladná a úspěch vyvinutého výrobku není zaručen. Řada firem (především menších) proto využívá možnosti zakoupit již hotovou licenci či know-how; samotná výroba - zde podnikatel řeší především organizaci výroby - organizaci pracovišť, organizaci práce, kapacity zásobovací a skladové, výše finančních zdrojů včetně možností vnějšího financování).

123 Plán výroby

124 Členění výroby podle stupně mechanizace:
ruční výroba - práci vykonává člověk, mechanizovaná výroba - práci vykonává stroj, který řídí člověk, automatizovaná výroba - práci vykonává stroj bez zásahu lidské ruky;

125 Členění výroby podle počtu vyráběných výrobků jednoho druhu:
kusová výroba - jeden nebo několik málo kusů určitého druhu a velká rozmanitost vyráběných druhů, sériová výroba - větší množství výrobků jednoho druhu a menší množství vyráběných druhů, hromadná výroba - velké množství jednoho druhu výrobku (případně v několika typových obměnách).Typická pro spotřební průmysl.

126 Odbyt skladování hotových výrobků a jejich evidence ve sklad u prodeje, plánování prodeje, personální zabezpečení prodeje, jednání s odběrateli, uzavírání kupních smluv, vyřizování reklamací, expedice a fakturace, evidence a hodnocení prodeje, obchodně technické služby.

127 Marketing

128 Marketingový mix = 4P PRODUCT = SLUŽBA, STATEK, ZBOŽÍ PRICE = CENA PLACEMENT = DISTRIBUCE, MÍSTO PROMOTION = MARTETINGOVÁ KOMUNIKACE, PODPORA PRODEJE, PROPAGACE

129 Produkt

130

131 Cena

132 Distribuce

133 Prodej 1. zásilkovou službou - nedochází k osobnímu styku se zákazníkem, 2. vyškoleným prodejním personálem firmy: obchodní cestující - zaměstnanec firmy, který nabízí zboží firmám, obchodním organizacím atd. prodavači v maloobchodě - zaměstnanci školení na prodej konečnému zákazníkovi; merchandiser - zaměstnanec firmy, který má na starosti maloobchody popř. velkoobchody v určité lokalitě a zajišťuje zde dobré vystavení zboží své firmy (spacemanagement ), informovanost obchodníků o novinkách, reklamní akce, prezentace, propagační materiály. Prodej zboží je pro něj pouze doplňkovou náplní práce. Je to především marketingový pracovník key account - zaměstnanec firmy, který má na starost pouze nejdůležitější zákazníky, největší odběratele, klíčové odběratele. Takoví zaměstnanci jsou typičtí především u velkých firem z oblasti spotřebních trhů a na starost mívají především obchodní řetězce; 3. smluvními partnery - fyzické osoby s vlastním živnostenským oprávněním, které nejsou zaměstnanci firmy, zboží prodávají na základě uzavřené zprostředkovatelské smlouvy a z prodaného množství dostávají provizi. Říká se jim obchodní zástupci nebo také dealeři.

134 Promotion = marketingová komunikace = komunikační mix

135 Reklama typy reklamy – v médiích, venkovní (billboardy, na autech,...), tisková (letáky), propagační předměty, alternativní média (chodící reklama, lavičky, letadlo, vzducholoď, zastávky MHD,...) zaměření reklamy – na produkt, spotřebitele, trh, na vlastní podnik reklama informativní, propagující, připomínající reklamní triky – působení na dítě, propagace dětmi, nahota, životní styl,... etika reklamy

136 Cíle reklamy tvorba silné značky zvýšení poptávky
posílení pozice na trhu zlepšování pověsti firmy – pozitivní image motivace vlastních pracovníků rozšíření distribuční sítě

137

138

139 Public relations

140

141 Management

142 Management a) zaměřené na vedení lidí: „vykonávání úkolů prostřednictvím práce jiných“ b) specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky: „proces plánování, organizování, vedení a kontroly činností zaměřených na dosažení cílů“, činnosti: „rozhodování, organizování, plánování, kontrolování, vedení lidí, koordinace, motivování“ c) předmět studia a jeho účel: studium, jak nejlépe dosáhnout cíle organizace; je proces optimalizace využití lidských, materiálních a finančních zdrojů k dosažení cílů

143 Předpoklady manažera Získané předpoklady jsou takové, které získáme výchovou a vzděláním a částečně sem patří i intelektuální vlastnosti, které jsou sice vrozené, ala dají se částečně ovlivnit i výchovou. Příkladem pro získané předpoklady jsou: zkušenosti, znalosti, asertivita a komunikace. Vrozené předpoklady se nedají výchovou moc ovlivňovat: fantazie, temperament, empatie a zejména intelekt

144 Manažerské dovednosti
lidské dovednosti - jsou obecné dovednosti důležité zejména pro provozního manažera, personalistu. Tyto dovednosti jsou důležité pro vedení lidí, motivaci, komunikaci, spolupráci a vzájemné pochopení. technické dovednosti - schopnosti využívat specifické vlastnosti, postupy, znalosti techniky, využívat specializované pracovníky. Manažer by měl mít stejné dovednosti technického rázu jako mají lidé, které řídí. A to proto, aby zajistil provedení příslušné práce. koncepční dovednosti - schopnost vidět věci jako celek např.: strategické vedení – vidět dopředu. Patří sem také schopnost řídit, integrovat a slaďovat zájmy a aktivity podniku.

145 Typy manažerů (styly vedení)
DIREKTIVNÍ (AUTOKRATICKÝ) nezpůsobilý, neochotný nebo nejistý podřízený (tým); vhodné na počátku vedení neznámého týmu; rozhoduje výhradně vedoucí KONZULTATIVNÍ (DEMOKRATICKÝ) nezpůsobilý, ale ochotný nebo sebejistý podřízený (tým); rozhoduje vedoucí na základě dialogu a vysvětlení PARTICIPATIVNÍ (LIBERÁLNÍ) způsobilý, ale nejistý nebo neochotný podřízený (tým); rozhodují oba, obvykle podřízený za podpory vedoucího DELEGUJÍCÍ (LAISSEZ FAIRE) způsobilý, ochotný nebo sebejistý podřízený (tým); rozhoduje podřízený

146 Strategie přístupu

147 Hlediska rozhodování MOTIVÁTORY dosažení výsledků uznání náplň práce odpovědnost zvyšování kvalifikace růst HYGIENICKÉ FAKTORY firemní politika mezilidské vztahy pracovní prostředí plat postavení jistota pracovního místa

148

149

150

151

152 Literatura: Fuchs, Karel: Ekonomika pro každého. Brno Janeczek, Jindřich: Základy ekonomiky. Ostrava Pelclová, Naďa a kol.: Základy společeských věd. III. díl, Praha 2005.


Stáhnout ppt "EKONOMIE."

Podobné prezentace


Reklamy Google