Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice."— Transkript prezentace:

1

2 ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

3 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4 KAPITOLA 1: ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ Klíčové pojmy : čistota vnitřního ovzduší, význam rostlin, eliminace rizik Cíle kapitoly:  Pochopit význam soužití člověka a přírody  Poznat sílů rostlin při čištění ovzduší  Pochopit závažnost znečištění a nutnost hledání řešení tohoto celosvětového problému

5 1.1 PLANETA ZEMĚ, ČLOVĚK A OVZDUŠÍ Pro člověka je nejdůležitější složení vzduchu v dechové zóně. Rostliny a voda na Zemi čistí znečištěné ovzduší. Možnosti znečištění ovzduší: z přirozených zdrojů - např. sopečná činnost, lesní požáry, bakterie, prašné bouře znečištění způsobené člověkem - např. průmysl, zemědělství, automobilová a letecká doprava, domy, apod. Tato forma znečištění má podstatně větší vliv

6 1.2 JAK PŮSOBÍ POKOJOVÉ ROSTLINY V UZAVŘENÝCH PROSTORECH? jako „zelené plíce“ => čistí vzduch zvyšují vlhkost vzduchu o 10% rostliny s velkým množstvím listů vydají za den do prostoru až 1 l vody likvidují chemické těkavé látky z ovzduší

7 Příklad rostlin, které čistí vnitřní ovzduší s uvedením látky kterou odstraňují: Aglaonema - odstraňuje benzen Palma horská - odstraňuje formaldehyd a benzen Chryzantéma - odstraňuje formaldehyd, benzen a trichloethylen Dračinec - odstraňuje trichlorethylen, benzen Gerbera - odstraňuje formaldehyd a benzen Tchýnin jazyk - odstraňuje trichlorethylen Břečťan popínavý - odstraňuje benzen Toulcovka - odstraňuje trichloethylen

8 Význam zeleně ve městech a obcích: pro pročišťování vzduchu snižování hluku a prašnosti prostor k odpočinku, sportování Rostliny plní funkci: ekologickou čistí vzduch snižují prašnost vypařují vodu absorbují chemické sloučeniny obsažené ve vzduchu.

9 1.3 VLIV ZELENĚ NA SNIŽOVÁNÍ PRAŠNOSTI: Účinek stromové a keřové zeleně na snižování prašnosti závisí na následujících faktorech: Absolutním povrchu listové plochy: čím je hustší koruna a má drobnější listy, tím je větší listová plocha Kvalitě povrchu listů: čím jsou plochy listů drsnější (zvrásněnější či ochlupacené, popř.lepkavé), tím více váží sedimenty Umístění listů zejména na jejich sklonu k proudění vzduchu: listy kolměji postavené zachycují prachové částice více Pohyblivosti listů: účinnější jsou dřeviny s méně pohyblivými listy, tj.s kratšími listovými řapíky Tvaru koruny: větší účinnost mají dřeviny s kulovitou korunou než s korunou jehlancovitou Charakteru sedimentu: větší částice ulpívají méně než menší

10 1.4 DŮVODY ZNEČIŠTĚNÍ VNITŘNÍHO OVZDUŠÍ  nedostatečné větrání vnitřních prostor  úspory tepelné energie  stavební materiály obsahují těkavé chemické látky  vybavení produkující škodlivé chemické látky do ovzduší  technologie bydlení a provozů je zdrojem chemických látek, které zůstávají ve vnitřním prostředí Toto všechno škodí našemu zdraví!!!

11 NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ JAK ŽÍT BEZ PLÍSNÍ: Správně regulujte teplotu v bytě, domě – nepřetápějte, otužujte se. Pozor na ideální vlhkost prostředí (nesušte prádlo v bytě, vařte s pokličkou na hrncích, když uklízíte, tak větrejte). Pravidelně větrejte! Potraviny napadené plísněmi ihned odstraňte z bytu! Pravidelně uklízejte svůj byt s použitím vhodných čisticích prostředků. Pokud se již plíseň objevila, v místě výskytu oškrábejte malbu, stěrku nebo tapetu, a to vždy ve větší ploše, než se plíseň vyskytuje. Povrch konstrukcí po odstranění plísní je třeba opatřit minimálně dvěma až třemi nátěry protiplísňového přípravku, ale hlavně je potřeba zjistit příčinu zaplísňování. Zkontrolujte těsnost krycích lišt překrývajících spáry po obvodě okenních rámů a balkónových dveří. Pro trvalou likvidaci plísní je třeba odstranit příčiny jejich vzniku, a to zlikvidovat tepelné mosty ve střešních konstrukcích, provést vnější zateplení objektu, opravit těsnění spár mezi panely apod.

12 NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ JAK ŽÍT BEZ PLÍSNÍ: Po odstranění plísní opatřete stěnu novou vápennou malbou s přísadou protiplísňového přípravku. Neumisťujte nábytek těsně ke stěnám, aby se zachovalo proudění vzduchu kolem zdí. Novostavbu je nutné před uvedením do provozu nechat dostatečně přirozeně vyschnout. Volba vhodného tvaru stavby a střechy nám umožní rychlý odvod vody. Dobře provést hydroizolaci a drenáž budovy. Důležitá je péče o střešní krytinu, udržováním funkčních okapů a dešťových svodů. Zakrytím komínů se sníží vlhkost zdiva. Udržování funkčních rozvodů vody a kanalizace. Pravidelná kontrola ústředního topení a vodovodních baterií. Rychlá a včasná oprava závad vzniklých v rozvodech, zamezí se dlouhodobému úniku vody nebo splašků do zdiva. Instalace účinného odsávacího zařízení v kuchyních a koupelnách.

13 NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ABY NEDOŠLO K ZAPLÍSNĚNÍ BYTŮ A DOMŮ Z POTRAVIN V DOMÁCNOSTI, JE POTŘEBA: Potraviny uskladnit v čistém prostředí podle hygienických zásad a návodu výrobce. Vyhnout se nákupu potravin, které podléhají hnilobě a zaplísnění. Dbát na pravidelný a důkladný úklid prostor, kde jsou potraviny uloženy a sledovat jejich záruční dobu a případnou degradaci. Provádět pravidelné odmrazování a čištění chladničky včetně vymytí octovou vodou. Průběžně třídit odpad a ukládat ho mimo obytný prostor

14 NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ JAK ZABEZPEČIT VĚTRÁNÍ VNITŘNÍCH PROSTOR BYTŮ A DOMŮ, ABY SE NÁM ZDRAVĚ ŽILO? Zajistit si optimální tepelně-vlhkostní mikroklima, které je jednou z nejdůležitějších složek pro zajištění zdravého ovzduší uvnitř budov. Udržovat optimální relativní vlhkosti vzduchu okolo 50 %. Pokud bude vlhkost vyšší, tak zabraňuje vysychání sliznic, ale vede ke vzniku plísní (například rodu Alternaria, Aspergillus..) hlavně v chladných a nevětraných rozích místností, nadpražích a ostěních. Důsledkem je pak zvýšená nemocnost obyvatel, časté alergie, nevolnosti, záněty průdušek, malátnosti, únavy. V současnosti nastupuje vysoká relativní vlhkost vzduchu v uzavřených prostorách z důvodu utěsňování okenních spár v celém rozsahu bez alternativní náhrady. Pozor - při vyšší relativní vlhkosti vzduchu nad 60 % zvyšuje až na dvojnásobek procento přežívajících mikroorganismů ( Staphylococus, Streptococus) vzhledem k výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti 30 až 40 %.

15 NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Při poklesu relativní vlhkosti se naopak výrazně snižuje počet roztočů v textiliích a tudíž i výskyt alergií na roztoče. Mezi hlavní zdroje vlhkosti v budovách patří především metabolismus člověka (produkce 50 až 250 g vodní páry/h, podle druhu činnosti), koupelny (produkce 700 až 2600 g vodní páry/h), kuchyně (produkce 600 až 1500 g vodní páry/h) a sušení prádla (produkce 200 až 500 g vodní páry/h/5 kg). V řadě zemí se pro dodržení optimální relativní vlhkosti vzduchu mezi 35 a 45 % doporučuje (nebo i nařizuje) nucené řízené větrání bytů, s trvalou intenzitou větrání n = 0,3 až 0,5 h -1. Nejúčinnějším způsobem, jak snížit mikrobiální koncentrace v budovách, je dokonalé větrání s přívodem čistého venkovního vzduchu. Pozor na prach v domácnostech, zvláště na velmi malé částice pod 1 mikrometr, které ohrožují dýchací cesty a jsou další hlavní příčinou postižení astmatem. Pachové mikroklima - mimo běžné pachy z kouření, přípravy jídel se v interiéru vyskytují i styreny, formaldehydy a odpary z nátěrů.

16 NÁVODY, JAK ŽÍT VE ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Jako měřitelná hodnota se všeobecně udává koncentrace 0,10 % CO 2 a pro odstranění pocitu vydýchaného vzduchu z produkce tělesných pachů pak dokonce 0,07 % CO 2 (tj. 700 ppm = mg/m 3 ). Zásadním způsobem lze kvalitu pachového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Základní a ve světě uznávaná hodnota intenzity větrání se udává 25 m 3 /hod čerstvého venkovního vzduchu na jednu osobu pro odvedení běžných tělesných pachů. Toxické mikroklima je vytvářeno toxickými plyny s patologickými účinky. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO. Ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vznikají oxidy dusíku NO x až 50 mikrogramů/m 3 s prokazatelně karcinogenními účinky. Formaldehyd způsobuje ve vyšších koncentracích dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a potenciálním karcinogenem.

17 KONTROLNÍ OTÁZKY, STUDIJNÍ MATERIÁLY Jaká je optimální relativní vlhkost vzduchu v interiéru? Jaký význam má zeleň v obcích a městech? Jak působí pokojové rostliny v uzavřených místnostech? Co je důvodem zhoršování kvality vnitřního ovzduší? Studijní materiály: BEDNÁŘOVÁ, P., KREJSOVÁ, J. Zdravé domy pro zdravé lidi, VŠTE v Českých Budějovicích, 2008, ISBN , str.79-86


Stáhnout ppt "ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice."

Podobné prezentace


Reklamy Google