Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zákon o zvláštních řízeních soudních Petr Lavický.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zákon o zvláštních řízeních soudních Petr Lavický."— Transkript prezentace:

1 Zákon o zvláštních řízeních soudních Petr Lavický

2 Přehled výkladu 1.Rozlišování sporného a nesporného řízení 2.Obecná část ZŘS 3.Zvláštní část ZŘS

3 Rozlišování sporného a nesporného řízení

4 Význam sporného a nesporného řízení 2 rovnocenné druhy nalézacího řízení dříve se nesporné řízení chápalo spíše jako smírčí soudnictví, jehož výsledek bylo možno zvrátit v následném sporném procesu Oba jsou určené k projednávání civilních věcí Tradiční jádro nesporného řízení dědické řízení poručenské a opatrovnické věci Současné jádro nesporného řízení věci, v nichž je ve veřejném zájmu nezbytná soudcovská intervence za účelem ochrany osob vyžadujících zvláštní ochrany manželské věci, věci péče soudu o nezletilé, opatrovnické věci Účelem nesporného řízení je uspořádání poměrů několika osob do budoucna, přičemž rozhodnutí soudu má konstitutivní charakter

5 Vztah sporného a nesporného řízení  Řízení je buď sporné nebo nesporné, třetí možnosti není  Neexistují žádná zvláštní řízení vedle řízení sporných a nesporných, ani smíšená řízení  Nesporným je takové řízení, které nemá znaky sporného řízení  tj. „ne - sporné“ řízení  viz rakouská terminologie: Außerstreitverfahren

6 Odlišnosti sporného a nesporného procesu Sporné řízení Převážně deklaratorní rozhodnutí Reparační funkce Systém dvou stran v kontradiktorním postavení Dispoziční a projednací zásada Procesní úprava se hodí pro jakýkoliv spor Nesporné řízení Převážně konstitutivní rozhodnutí Preventivní funkce Účastníci nejsou vzájemnými odpůrci Zásada oficiality a vyšetřovací Procesní úprava je vždy šita na míru hmotnému právu

7 Obecná část ZŘS

8 Věci projednávané v režimu ZŘS  Podle ZŘS mají soudy projednávat a rozhodovat věci stanovené v tomto zákoně (§ 1/1 ZŘS), tj. vypočtené v § 2 ZŘS a upravené ve zvl. části  vzhledem k § 6 a 7 ZŘS mají všechna řízení v ZŘS upravená povahu nesporných řízení  jde o záležitosti spadající do civilní pravomoci, tj. zásadně soukromoprávní věci  z § 1/1 plynou 2 otázky:  nebude nutno výčet věcí projednávaných podle ZŘS oproti prvotnímu závěru plynoucímu z jazykového výkladu textu zákona zúžit?  nebude nutno v režimu ZŘS projednávat i jiné věci, výslovně nevypočtené?

9 Zúžení výčtu věcí patřících do režimu ZŘS  Otázka řízení o rozvod manželství: mají být podle ZŘS projednávány jak sporné, tak i nesporné rozvody?  důvodová zpráva si protiřečí  dosud byly ve sporném řízení projednávány i nesporné rozvody  podle jazykového znění zákona by nyní situace měla být obrácená: sporné rozvody by se měly projednávat v nesporném řízení  k úvaze: neměly by být sporné rozvody projednávány ve sporném řízení?  viz rakouská úprava (§ 93 AußStrG): v nesporném řízení se projednává pouze Scheidung in Einvernehmen  sporný rozvod se projednává podle ZPO

10 Rozšíření výčtu nesporných věcí  Odkaz může obsahovat nejen ZŘS, ale i jiný zákon  Některé věci logicky musí náležet do nesporného řízení, a to i kdyby chyběl výslovný zákonný odkaz  věci, v nichž má soud konstitutivním rozhodnutím uspořádat do budoucna poměry mezi více účastníky  spory mezi spoluvlastníky  nezbytná cesta  spory o stanovení hranic  řízení o jmenování rozhodce (R 42/2011)  řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle § 89 a násl. zákona č. 218/03 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže  podle R 65/2013 tr. jde o nesporné řízení  rejstříkové řízení  řízení podle části V. OSŘ

11 Subsidiární použitelnost OSŘ  Samostatná aplikace ZŘS  vyčerpávající regulace určité otázky v ZŘS  výslovné vyloučení použitelnosti OSŘ (např. § 327, § 336 ZŘS)  ZŘS upravuje tutéž otázku, co OSŘ (např. věcná příslušnost)  Souběžná aplikace ZŘS a OSŘ  úprava ZŘS je pouze kusá  dokazování (§ 21 a § 22), jednání (§ 19)  Aplikace OSŘ bez ZŘS  úprava je pouze v OSŘ a nejde o institut neslučitelný s povahou nesporného řízení  vyloučení soudce, postup při odstraňování nedostatku příslušnosti  Z OSŘ nikdy nelze použít ta ustanovení, která se svou povahou pro nesporné řízení nehodí (např. vedlejší intervence, koncentrace řízení)

12 Věcná příslušnost  Zásadně jsou VP okresní soudy  VP krajských soudů je dána  ve statusových věcech PO  ve věcech opatrovnictví PO  pro povinné úschovy  ve věcech kapitálového trhu  pro řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech OHS  pro řízení o nahrazení souhlasu zástupce ČAK nebo KDP k seznámení se s obsahem listin  Odstraňování nedostatku VP viz § 104a OSŘ

13 Obecná místní příslušnost  Obecné pravidlo  obecný soud (§ 85 OSŘ) osoby, v jejímž zájmu se řízení koná  obecný soud nezletilého (§ 4/2 ZŘS)  Obecný soud nezletilého se použije  ve věcech péče soudu o nezletilé a ve výkonu rozhodnutí z tohoto řízení (§ 467, § 500, § 511 ZŘS)  v řízení o povolení manželství  Bydliště nezletilého  místo, kde se má nezletilý trvale zdržovat (nikoliv umístění do péče budoucích osvojitelů nebo do výchovného zařízení)  může být určeno  dohodou rodičů – i konkludentní, nikoliv však tím, že se 1 rodič i s dítětem odstěhoval bez dohody s 2. rodičem (NS PlS 5/66)  rozhodnutím soudu – např. při svěření dítěte do pěstounské péče (§ 958 OZ)  jinou skutečností – např. rodič, který byl i s dítětem 2. rodičem vykázán, si musel najít nové bydliště (KS HK 19 Co 378/2011)

14 Zvláštní místní příslušnost  Použití § 4 je většinou vyloučeno zvláštními úpravami MP pro jednotlivé druhy řízení  v ZŘS  ve zvláštních zákonech (např. pro rejstříkové řízení)  Přednost má rovněž výlučná místní příslušnost podle § 88 OSŘ  mělo význam pro řízení o soudním prodeji zástavy  nyní výslovně § 353a odst. 2 ZŘS (novela!)  Obecná MP se použije pouze pro řízení  o některých podpůrných opatřeních podle (§ 31 až 33 ZŘS)  o povolení uzavřít manželství (§ 367 až 370 ZŘS)

15 Odstraňování nedostatku místní příslušnosti  Postup při odstraňování nedostatku MP - § 105 OSŘ  Nekonalo-li se přípravné jednání  zkoumání MP z iniciativy soudu  je-li nařízeno jednání, jenom předtím, než se začne jednat o věci samé  bez jednání jenom před vydáním rozhodnutí  k námitce účastníka při jeho 1. procesním úkonu  Konalo-li se přípravné jednání (v „jiných“ řízeních)  do skončení přípravného jednání  platí pro soud i pro námitku účastníka  navrhovatel námitku nedostatku MP uplatnit nemůže (NS 30 Cdo 3355/2012)  Postup soudu viz § 105 odst. 2 a 3 OSŘ

16 Přenesení příslušnosti  Přenesení příslušnosti je možné ve věcech (§ 5)  péče soudu o nezletilé  ve „věcech opatrovnických“; zřejmě pouze opatrovnictví člověka, nikoliv PO  v řízení o svéprávnosti  Předpoklady  změna okolností, podle nichž se posuzuje MP (změna bydliště)  přenesení MP je v zájmu nezletilého, opatrovance, posuzovaného  Přenesení místní příslušnosti je zvláštním pravidlem a má aplikační přednost před ustanovením o delegaci vhodné (R 16/2014)  Přenesení MP v rejstříkových věcech viz § 76 ZVR

17 Způsobilost účastníků  Způsobilost být účastníkem řízení má  ten, kdo má právní osobnost (§ 15 OZ)  ten, komu ji zákon přiznává (např. ÚOHS podle § 326 ZŘS)  Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení v průběhu řízení  viz § 107 OSŘ  často bude znamenat zastavení řízení dle § 107/5 OSŘ  Procesní způsobilost  má každý člověk zásadně v rozsahu svéprávnosti  zúžení - § 23 OSŘ  rozšíření - implicitně § 35 odst. 3 ZŘS, výslovně § 368, § 403, § 431, § 469/3 i. f. či § 481/2 ZŘS

18 Povaha účastenství v nesporném řízení  Chybí systém dvou stran v kontradiktorním postavení  Pojetí účastenství může být  formální  kdo je účastníkem, je určeno návrhem  ve sporném řízení se používá pouze formální pojetí  v nesporném řízení je takto určena účast navrhovatele (§ 6 ZŘS), a někdy i dalších osob (např. § 318 ZŘS)  materiální  okruh účastníků je spjat s hmotným právem (potenciálním dotčením hmotněprávní sféry)  pro nesporné řízení typické  např. (krom navrhovatele) § 6/1 ZŘS

19 „Definice“ účastníků řízení  Účastníky řízení jsou  navrhovatel a ten o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 6/1 ZŘS)  navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje (§ 6/2 ZŘS)  Číselné označování „definic“ jako 2. a 3. je zbytečné a matoucí  Vztah obou definic  § 6/1 ZŘS není navzdory textu zákona omezen jenom na beznávrhová řízení (např. § 32/1 ZŘS)  jde o vztah obecného a zvláštního: § 6/2 jako lex specialis má přednost

20 Navrhovatel  Navrhovatel je vždy účastníkem  někdy to ZŘS zbytečně opakuje (např. § 306, § 326)  několik navrhovatelů (např. § 91, § 384/2 ZŘS)  Je nutno posoudit, zda jde o návrh nebo o pouhý podnět  Okruh navrhovatelů je někdy omezen  pomocí požadavku právního zájmu (např. § 66/2 ZŘS)  konkrétním zákonným určením, kdo může být navrhovatelem (např. § 318 ZŘS)  podá-li návrh někdo jiný – a není-li výslovné odchylné úpravy (např. § 327, § 336, § 374/1 ZŘS) – soud řízení zastaví

21 Ten, o jehož právech a povinnostech má být jednáno  1. ti, o jejichž právech a povinnostech má být rozhodováno ve výroku rozhodnutí soudu  např. v řízení o určení výživného dítě a rodič, o jejichž právu na výživné, resp. vyživovací povinnosti se rozhoduje  2. ti, o jejichž právech a povinnostech se nebude rozhodovat přímo ve výroku, avšak v řízení se o jejich právech a povinnostech přesto jedná a jejich práva a povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny  např. rodiče nezletilého v řízení o omezení svéprávnosti  § 6/1 ZŘS se použije tehdy, chybí-li výslovná úprava  platí pro návrhová i beznávrhová řízení

22 Ten, koho zákon za účastníka označuje  Ve 20 případech ZŘS výslovně vymezuje, kdo je účastníkem  např. účastníky řízení o určení, zda tu manželství je, či není, o neplatnost manželství a o rozvod manželství jsou manželé (§ 375, 385 z. ř. s.)  Ve 2 situacích bude nutno kombinovat s definicí podle § 6/1 ZŘS  tam, kde je nutno zajistit realizaci práva účastnit se projednávání vlastní věci (viz čl. 38 odst. 2 Listiny) – např. bude-li navrhovatelem v řízení o umoření listin někdo jiný než věřitel (§ 305, 306 ZŘS)  tam, kde zákon výslovně označuje pouze některé účastníky – např. § 67 ZŘS

23 Přibrání účastníka a ukončení účasti na řízení  Neúčastní-li se řízení někdo, kdo má být účastníkem, soud jej do řízení přibere  Účastní-li se řízení někdo, kdo účastníkem být nemá, soud jeho účast ukončí  Platí  jak ve vztahu k § 6/1 ZŘS, tak i k § 6/2 ZŘS  pro řízení zahájená návrhem i bez návrhu  Usnesením lze ukončit účast jenom tam, kde je účastenství určeno materiálně, nikoliv formálně

24 Účast státního zastupitelství  Formy účasti státního zastupitelství  podání návrhu na zahájení řízení (§ 8/2 ZŘS)  vstup do již zahájeného řízení (§ 8/1 ZŘS, § 77 ZVR)  Úkony státního zastupitelství  všechny (procesní) úkony, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník (hmotně) právního poměru  není oprávněno k úkonům zasahujícím do hmotněprávní sféry (např. nemůže uzavřít smír)

25 Smírné řešení  Soud má strany vést ke smírnému řešení  Informace o mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání (viz též § 474 ZŘS)  Smír lze uzavřít i v nesporném řízení  rozhodující je povaha nároku, nikoliv povaha řízení  NS 29 Cdo 2648/2013 připouští uzavření smíru ohledně sporu ze smlouvy o převodu obchodního podílu  Předpoklady uzavření smíru  musí jít o práva, s nimiž mohou účastníci podle hmotného práva disponovat  judikatura (R 23/2007, R 103/2008) vylučuje uzavření smíru nejen ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští dohodu účastníků a ve statusových záležitostech, ale i v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu  paušální vyloučení beznávrhových řízení – bez ohledu na povahu nároku – není správné

26 Dohoda o předmětu řízení  § 10 ZŘS má navazovat na dřívější § 41b OSŘ (do konce 2013)  Dohodami o předmětu řízení kupř. jsou:  dohody v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé  dohody v řízení o pozůstalosti  Jde o dohodu, kterou účastníci nesporného řízení mezi sebou upravují vzájemná subjektivní práva a povinnosti ve věci, která byla vymezena v návrhu na zahájení řízení nebo v usnesení soudu o zahájení řízení  Lze ji uzavřít, jenom pokud ji hmotné právo nevylučuje  Vztah ke smíru  je-li vyloučen smír v beznávrhových řízeních, bude možno uzavřít alespoň dohodu (např. věci péče soudu o nezletilé)  bude-li překonána nesprávná judikatura vylučující paušálně smír v beznávrhových věcech, je § 10 ZŘS nadbytečný

27 Neúčinnost doručení  Neúčinnost doručení nelze vyslovit  nebylo-li řádně doručeno (NS 29 Cdo 597/2014)  vylučuje-li to zákon (§ 377, § 388 ZŘS)  Předpoklady vyslovení neúčinnosti doručení  adresát se nemohl z omluvitelného důvodu seznámit s písemností  je-li zřejmé, že se účastník nesnažil mařit průběh řízení  dočasná nepřítomnost, např. z důvodu dovolené, pobytu v nemocnici, lázních, zahraniční služební cesty  u podnikající FO a u PO není důvodem, že se na adrese pro doručování nikdo nezdržoval  návrh na vyslovení neúčinnosti doručení  pouze v tzv. jiných řízeních  v ostatních řízeních ji vysloví soud ex offo, vyplývá-li omluvitelný důvod ze spisu

28 Předběžná opatření  PO lze nařídit před zahájením řízení i v jeho průběhu  PO lze nařídit  pouze na návrh v návrhových řízeních a v řízení o pozůstalosti  na návrh nebo i bez návrhu v ostatních případech  Bylo-li PO nařízeno před zahájením řízení  a lze-li pouze na návrh zahájit řízení ve věci, soud uloží navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě podal návrh  a to na návrh, ale řízení ve věci lze zahájit i bez návrhu, soud sám usnesením zahájí řízení  a to z iniciativy soudu, soud sám usnesením zahájí řízení  Jistota se neskládá  lze-li řízení zahájit i bez návrhu (lpění na omylu ve formulaci § 12/3 ZŘS by znamenalo, že OSPOD při návrhu podle § 454 ZŘS bude skládat jistotu)  ve věci ochrany proti domácímu násilí  ve věci výživného  z důvodů vypočtených v § 75b/3 OSŘ

29 Zahájení řízení  Zahájení řízení na návrh  takto lze zahájit každé nesporné řízení  některá řízení jsou výlučně návrhová  Zahájení řízení usnesením soudu bez návrhu  nestanoví-li zákon výslovně, že řízení lze zahájit jenom na návrh (např. „jiná“ řízení, řízení o rozvod atd.)  bylo-li řízení, které lze zahájit i bez návrhu, zahájeno na návrh, nemá již usnesení místa; soud ale není vázán návrhem (§ 26 ZŘS)  Návrh na zahájení řízení  soud musí mít jasno, že nejde jenom o podnět (R 3/1979; § 138/1 ZŘS)  někdy zákon obsahuje výslovnou úpravu (§ 60, § 75 ZŘS)  Usnesení o zahájení řízení  soud po důvodech nepátrá  usnesení musí být odůvodněno  řízení je zahájeno již vydáním usnesení

30 Zahájení řízení ústně do protokolu  Návrh na zahájení řízení může být  písemný  v listinné podobě  v elektronické podobě  ústní (do protokolu)  Ústně do protokolu lze učinit návrh pouze v řízení  jež lze zahájit i bez návrhu  o povolení uzavřít manželství  ve věci ochrany proti domácímu násilí  o určení a popření rodičovství  ve věcech osvojení  U kterého soudu lze podání ústně do protokolu učinit?  ZŘS (na rozdíl od § 93/2 SŘS) neomezuje možnost jenom na věcně a místně příslušný soud  nepříslušný soud návrh neformálně postoupí soudu příslušnému

31 Neúčinnost zpětvzetí návrhu  Bylo-li řízení zahájeno na návrh, lze vzít návrh zpět (§ 96 OSŘ)  obsah zpětvzetí musí být jednoznačný (R 83/1970, SJ 69/1997)  zpětvzetí nelze vázat na podmínku (R 37/1991)  Zpětvzetí návrhu není účinné  bylo-li učiněno až po 1. jednání a ostatní účastníci z vážných důvodů se zpětvzetím nesouhlasí  totéž platí i pro zpětvzetí před 1. jednáním, pokud by tím byla znemožněna ostatním účastníkům uplatňovat jejich práva (II. ÚS 1860/12)  byl-li vzat zpět návrh na zahájení řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a zároveň jsou dány podmínky pro jeho zahájení ex offo  viz i dosavadní judikatura (R 57/1998)  důsledek principu oficiality

32 Zastavení řízení  Řízení lze zastavit kupř.  pro nedostatek procesních podmínek (§ 104 OSŘ)  pro zpětvzetí návrhu (§ 96 OSŘ)  ve zvláštních případech (např. § 35/2 ZŘS  odpadne-li důvod pro jeho vedení (§ 16 ZŘS)  Zastavení řízení pro odpadnutí důvodu pro jeho vedení  pouze v řízeních zahájených bez návrhu usnesením soudu  stav, z nějž soud vycházel v době, kdy vlastním usnesením zahajoval řízení, se změnil  např. člověk držený ve zdravotním ústavu byl v průběhu detenčního řízení propuštěn nebo dal dodatečný souhlas (§ 72 ZŘS)

33 Příprava jednání  Přípravné jednání lze konat jenom v tzv. „jiných“ řízeních  rozsudek pro uznání v případě zmeškání přípravného jednání vylučuje § 25/2 ZŘS  není-li sankcionována neúčast ostatních účastníků, tím spíše nelze postihovat neúčast navrhovatele podle § 114c/7 OSŘ  vzhledem k vyloučení § 20/2 ZŘS se koncentrace řídí § 118B OSŘ  Ve všech dalších řízeních podle ZŘS plní funkci ústní formy přípravy jednání jiný soudní rok

34 Jiný soudní rok  Jiný soudní rok slouží k  přípravě jednání tam, kde je vyloučeno přípravné jednání  k projednání věci samé  v detenčním řízení (§ 77)  zřejmě i v dalších případech, kdy je to vhodné a kdy není nutno nařizovat jednání  Jiný soudní rok jako nástroj přípravy  pokus o smírné řešení  zjišťování stanoviska účastníků  úkony přípravy obdobně tomu, co je v § 114c/3 OSŘ  Jiný soudní rok místo jednání  „přizvání“ účastníků; předvolání musí informovat o obsahu roku  § 50b OSŘ platí i zde  způsob, místo a průběh JSR závisí na soudci  možnost vyloučení veřejnosti (ústavní limity – 38/2 LPS, 6/1 Úmluvy)

35 Jednání  Soud je zásadně povinen nařídit jednání k projednání věci samé  Řada výjimek  místo jednání jiný soudní rok - § 77 ZŘS  jednání není nutno nařídit  § 33, § 49/2, § 77, § 83, § 89, § 97, § 130, § 183, § 253, § 293, § 311, § 320, § 328, § 346, § 353, § 356, § 363, § 389, § 404, § 411, § 425 ZŘS  není patrně vyloučeno ani použití § 115a OSŘ  neveřejné jednání - §182/1, § 251/1, § 337, § 444 ZŘS  Postup při nařizování jednání a jeho průběh reguluje § 115 a násl. OSŘ  použití § 118b a § 119a OSŘ je zásadně vyloučeno § 20 odst. 2 ZŘS

36 Projednací a vyšetřovací zásada  Projednací zásada  odpovědnost za objasnění skutkového stavu nesou strany  soud může své rozhodnutí založit jenom na skutečnostech, které strany vnesly do řízení, a na důkazech, které strany navrhly  Vyšetřovací zásada  výlučnou odpovědnost za objasnění skutkového stavu nese soud  soud je povinen zjistit rozhodné skutečnosti bez ohledu na tvrzení a důkazní návrhy stran  V této ryzí podobě se projednací ani vyšetřovací zásada neuplatňuje, ale jsou modifikovány  projednací zásada  povinností pravdivosti a úplnosti  materiálním vedením řízení  vyšetřovací zásada  povinností pravdivosti a úplnosti  povinností součinnosti

37 Základní model zjišťování skutkového stavu dle ZŘS  Zásadně vyšetřovací zásada  § 20/1 a § 21 ZŘS  odpovědnost soudu však neznamená pasivitu účastníků  povinnost tvrzení a důkazní povinnost viz § 101 OSŘ  povinnost součinnosti viz § 6 OSŘ  povinnost pravdivosti a úplnosti; platí pro  přednesy stran  popírání  odpovědi na dotazy soudu  základ skutkového stavu musí soudu poskytnout účastníci

38 Důkazní břemeno  Subjektivní důkazní břemeno  kdo má vyvinout aktivitu k prokázání určité skutečnosti  v řízeních ovládaných vyšetřovací zásadou se neuplatňuje  Objektivní důkazní břemeno  kdo nese nepříznivé následky stavu non liquet  uplatní se ve všech řízeních, tj. i v řízení nesporném  Na základě pravidel objektivního důkazního břemene soud rozhodne tehdy, pokud  soud – i v součinnosti s účastníky – vyčerpal všechny možnosti objasňování skutkového stavu, a přesto  nastane stav non liquet  tj. soud nenabude vnitřního přesvědčení na úrovni praktické jistoty o existenci nebo neexistenci skutečnosti, s níž hmotné právo spojuje právní následek  skutkový stav je nejasný, a proto není zřejmé, zda má být právní norma aplikována

39 Pravidla dělení objektivního důkazního břemene  Občas jsou důsledky stavu non liquet výslovně upraveny  např. § 916 OZ – nepodaří-li se dokazováním zjistit výši příjmů osoby výživou povinné, vychází se z toho, že její příjem představuje dvacetipětinásobek částky životního minima jednotlivce  Není-li výslovné úpravy, použije se teorie normové analýzy  každý účastník nese důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jemu příznivé právní normy  pokud zůstane nejasno ohledně určité právně relevantní skutečnosti, je nutno rozhodnout tak, jako by bylo zjištěno, že tato skutečnost nenastala

40 Projevy teorie normové analýzy v návrhových řízeních  Navrhovatel musí prokázat skutkové předpoklady základní normy  Odpůrce tíží DB ohledně skutkových předpokladů protinormy  I protinorma může mít svou protinormu  Např. rozvod manželství dle § 755 OZ:  nebude-li zjištěn rozvrat soužití manželů, půjde to k tíži navrhovatele (soud návrh zamítne)  bude-li rozvrat zjištěn, ale nebude-li zjištěna zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti pro zachování manželství dle § 755 odst. 2 písm. b) OZ, půjde to k tíži odpůrce  bude-li zjištěn rozvrat, zvlášť závažná újma i mimořádné okolnosti pro zachování manželství, avšak zůstane-li nejasná otázka, zda manželé spolu již alespoň 3 roky nežijí, půjde to k tíži navrhovatele (jde o protinormu protinormy)

41 Projevy teorie normové analýzy v řízeních zahajovaných i bez návrhu  Soud může určité opatření přijmout jenom tehdy, nabude-li vnitřního přesvědčení o existenci skutkových předpokladů právní normy, která takové opatření přikazuje nebo umožňuje  Příklady:  nebudou-li prokázány skutkové předpoklady odůvodňující zvýšení výživného, soud nemůže vyšší výživné přiznat  nebudou-li prokázány předpoklady, za nichž lze někoho bez jeho souhlasu převzít do zdravotního ústavu, soud nemůže vyslovit, že k převzetí došlo ze zákonných důvodů

42 Modifikace pravidel zjišťování skutkového stavu  Tzv. jiná řízení  vylučuje se použití § 20 odst. 1 až 3, § 21 a 22 ZŘS  možnost provádět dokazování z vlastní iniciativy je upraveno obdobně jako v § 120/2 OSŘ  pořád jde o nesporné řízení  oproti jiným nesporným řízením se zdůrazňuje aktivita účastníků  soud musí uplatňovat poučovací, vysvětlovací a dotazovací povinnost  Řízení o neplatnost manželství  § 374 odst. 2 ZŘS výslovně vylučuje použití § 20 odst. 1, § 21 a 28 ZŘS  na rozdíl od tzv. „jiných řízení“ se ale použije § 20 odst. 2 a 3 a § 22 ZŘS  Řízení o rozvod manželství  § 390 ZŘS vylučuje aplikaci § 20 odst. 1 a § 21 ZŘS  modifikuje se oprávnění soudu provádět nenavržené důkazy

43 Uplatnění prekluzivních lhůt  Prekluzivní lhůty se zásadně v nesporném řízení neuplatňují  účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a činit důkazní návrhy až do vydání nebo vyhlášení rozhodnutí (§ 20/2 ZŘS)  novoty jsou přípustné i v odvolacím řízení (§ 28/1 ZŘS)  Obrana proti obstrukcím (např. přednesy „po kapkách“)  náhrada zaviněných nákladů řízení  zákaz zneužití práva  Výjimka – tzv. jiná řízení  vyloučen § 20/2 ZŘS  použije se proto § 118b OSŘ

44 Důsledky nečinnosti účastníka  Nedostavení se účastníka k jednání (přípravnému jednání, roku) nebo nepodání vyjádření nemá za následek  kontumační rozsudek ani  rozsudek pro (fikci) uznání  Totéž plyne nejen z § 20/3 ZŘS, ale i z § 25/2 ZŘS  Tzv. jiná řízení  použití § 20/3 ZŘS je v nich sice vyloučeno  zákaz kontumačních rozsudků a rozsudků pro uznání ale vyplývá z § 25/2 ZŘS  Možnost spojit výzvu soudu s doložkou, že pokud se účastník nevyjádří, bude se předpokládat jeho souhlas (§ 20/3 ZŘS i. f.)  vzhledem k § 101/4 OSŘ nadbytečné  výzva se může týkat jenom dalšího postupu a vedení řízení, nikoliv věci samé  např. k návrhu na delegaci vhodnou, k projednání věci nebo rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání, k návrhu na odklad výkonu rozhodnutí

45 Důkaz výslechem účastníka  V nesporném řízení zásadně výslech účastníka  nemá subsidiární povahu  není podmíněn souhlasem účastníka, který má být vyslechnut  V tzv. jiných řízeních je výslech účastníka podle § 131 OSŘ  subsidiární  vázaný na souhlas účastníka, který má být vyslechnut

46 Náhrada nákladů řízení  Řízení, která lze zahájit i bez návrhu a ve statusových věcech manželských a partnerských  zásadně žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku  výjimky:  přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňují okolnosti případu (navrhovatel trvá na návrhu i poté, co z provedeného dokazování vyjde najevo, že jeho návrh nemůže být úspěšný; viz I. ÚS 2577/13)  návrh na zahájení řízení byl svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva (§ 24 ZŘS), např. návrh na prohlášení za mrtvého, ačkoliv ještě neuplynula lhůta, v níž lze nezvěstného za mrtvého prohlásit; šikanózní návrh na omezení svéprávnosti  Návrhová řízení (vyjma statusových věcí manželských a partnerských)  náhrada nákladů řízení se posoudí podle zásady úspěchu ve věci (§ 142 OSŘ)  Speciální úpravy  např. 128, § 132, § 230, § 266 ZŘS

47 Rozhodnutí soudu  Ve věci samé se rozhoduje  rozsudkem v případech stanovených zákonem (§ 40, § 56, § 63, § 81- 2, § 299, § 370, § 372, § 423, § 435, § 451, § 471, § 483 ZŘS)  usnesením v ostatních případech  Problémy, kupř.:  rozhodování o schválení smlouvy o nápomoci v rámci řízení o svéprávnosti (§ 40 odst. 1 ZŘS)  zamítnutí návrhu na povolení uzavření manželství (§ 370 ZŘS)  O procesních otázkách soud rozhoduje formou usnesení  Zcela je vyloučen  kontumační rozsudek  rozsudek pro uznání  platební rozkaz

48 Překročení návrhu  V řízeních, která lze zahájit i bez návrhu  zásada oficiality: vymezení předmětu řízení je v rukou soudu  bylo-li takové řízení zahájeno návrhem, není jím soud vázán  V návrhových řízeních  soud není návrhem vázán, jde-li o věc, z níž vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153/2 OSŘ)  v ostatních věcech je soud návrhem na zahájení řízení vázán  Zvláštní úprava  podle § 90/2 ZŘS může soud vyslovit nicotnost místo neplatnosti, i když to nebylo navrženo

49 Závaznost výroku rozsudku  Formální právní moc  účastník již nemůže napadnout rozsudek řádným opravným prostředkem  Materiální právní moc  nezměnitelnost rozsudku – ne bis in idem  závaznost výroku rozsudku  Závaznost výroku rozsudku  vůči účastníkům řízení a všem orgánům (§ 159a/1 a 3 OSŘ)  ve statusových věcech je závazný pro každého

50 Statusové věci  Statusové věci fyzických osob  zejm. rozsudky o rozvodu a neplatnosti manželství; o určení, zda tu manželství je či není; o zrušení, neplatnosti a neexistenci registrovaného partnerství; o určení nebo popření rodičovství; o osvojení; o omezení svéprávnosti; o prohlášení za nezvěstného; o prohlášení za mrtvého; o rodičovské odpovědnosti  Statusové věci právnických osob  vznik a zánik právnických osob, jejich právní forma, přeměny právnických osob, název a sídlo právnické osoby, její účel, otázka veřejné prospěšnosti, způsob, jakým právnická osoba projevuje svoji vůli navenek  statusovou povahu zásadně nemají věci týkající se neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, byť je mezi ně judikatura řadila (NS 29 Odo 1079/03, SJ 112/05)  Bezdůvodné rozšiřování pojmu statusové věci může znamenat – s ohledem na široké subjektivní meze právní moci – porušení práva na spravedlivý proces

51 Odvolací řízení  Princip úplné apelace  skutkové a důkazní novoty jsou zásadně přípustné i v odvolacím řízení  neplatí pro odvolání proti meritorním rozhodnutím v tzv. jiných řízeních a v řízení o rozvod a neplatnost manželství (novoty se posoudí dle § 205a a § 211a OSŘ)  Rozsah přezkumné činnosti  napadené rozhodnutí a napadený výrok nebo jeho část je nutno v odvolání identifikovat  takto vytyčené meze lze překročit  v návrhových řízeních v případech § 212 a) a c) OSŘ  v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu (§ 28/2 ZŘS)

52 Odvolací důvod  Odvolací důvod musí být konkretizován v odvolání  Chybí-li odvolací důvod nebo není-li dostatečně určitě vymezen, soud vyzve odvolatele k odstranění vad  Není-li vada odstraněna  odmítnutí odvolání v tzv. jiných řízeních a v řízení o neplatnost a rozvod  v ostatních řízeních nelze odvolání odmítnout

53 Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost  V návrhových řízeních je soud vázán rozsahem, v němž se navrhovatel domáhá obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost  kupř. obnova řízení může být povolena jenom ohledně těch výroků nebo jejich částí s dělitelným plněním, které navrhovatel označil  rozsahem nebude vázán jenom v případech uvedených v § 235d písm. a) nebo c) OSŘ  V řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, soud není rozsahem vázán  Speciální úprava přípustnosti žaloby pro zmatečnost  v pozůstalostním řízení (§ 133, § 134 ZŘS)  Nepřípustnost žaloby na obnovu a pro zmatečnost  ve statusových věcech manželských a partnerských (§ 382, § 398 ZŘS)  v řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ 491 ZŘS)

54 Přípustnost dovolání  V řízeních ve věcech rodinného práva není dovolání přípustné, kromě  omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu  určení nebo popření rodičovství  nezrušitelného osvojení  V ostatních řízeních podle ZŘS  se přípustnost dovolání posoudí podle OSŘ  dovolání bude přípustné, budou-li naplněny všechny předpoklady plynoucí z § 237 (popř. 238a) OSŘ, a nebude-li věc zároveň spadat pod § 238 OSŘ  Vyloučení přípustnosti dovolání v rodinněprávních věcech se týká „pouze“ meritorních rozhodnutí (viz R 39/2014 – delegace v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé)

55 Rozsah dovolání  Dovolatel musí v dovolání uvést, proti kterým výrokům nebo jejich částem s dělitelným plněním dovolání směřuje  Lze-li řízení zahájit i bez návrhu  není soud vázán rozsahem dovolání  V návrhových řízeních  je soud návrhem zásadně vázán  není soud rozsahem dovolání vázán v případech uvedených v § 242 odst. 2 písm. a) a c) OSŘ  Shledá-li soud důvody pro zrušení přezkoumávaného výroku, zruší současně i výrok, jehož sepětí se zkoumaným výrokem vymezuje ustanovení § 242 odst. 2 o. s. ř. (R 27/1999)

56 Zvláštní část ZŘS

57 Řízení o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti  1. Řízení o některých podpůrných opatřeních (§ 31 – 33)  2. Řízení o svéprávnosti (§ 34 – 43)  3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka (§ 44 – 49)

58 ad 1. Řízení o některých podpůrných opatřeních  Hmotněprávní základ je v § 38 až § 54 OZ  Podpůrná opatření reagují na situaci, kdy schopnost zletilé osoby právně jednat je narušena  Podpůrná opatření  předběžné prohlášení  rozhodování o splnění podmínky v PP (§ 42 OZ)  změna nebo zrušení PP (§ 43 OZ)  nápomoc při rozhodování  schválení smlouvy o nápomoci (§ 46/2 OZ)  odvolání podpůrce (§ 48 OZ)  zastoupení členem domácnosti  schválení zastoupení (§ 50 OZ)

59 ad 2. Řízení o svéprávnosti  Materiální právo - § 55 - § 65 OZ  Svéprávnost lze jenom omezit, nikoliv jí člověka zbavit  Omezení svéprávnosti je krajní opatření; viz § 55/2 OZ a § 39 ZŘS  S řízením o svéprávnosti je spojeno řízení ve věcech opatrovnictví člověka (§ 46 ZŘS)  opatrovník musí být jmenován přímo v rozhodnutí o omezení svéprávnosti (§ 62 OZ)

60 ad 3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka I.  Jmenování opatrovníka  § 460, § 463/1, § 464/1, § 465/1, § 469/1 OZ  osoba opatrovníka § 38, § 471/2 OZ, § 47 ZŘS  Odvolání opatrovníka  § 463/2, § 469/1 OZ, § 479/3  Schválení nakládání se jměním opatrovance v nikoliv běžné záležitosti (§ 461/1, § 480/1,2 OZ)  Schválení odmítnutí daru, dědictví nebo odkazu (§ 461/2 OZ)  Rozhodování o výši odměny opatrovníka (§ 462, § 479/2 OZ)  Zjištění vůle opatrovance (§ 469/2 OZ)

61 ad 3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka II.  Rozhodování ve věcech opatrovnické rady (§ 49 ZŘS, § 472 an. OZ)  svolání SOBOP (§ 472/1, § 477/3, § 478/1 OZ)  neplatnost volby člena opatrovnické rady (§ 475/1 OZ)  pozastavení výkonu práv člena opatrovnické rady (§ 475/2 OZ)  odvolání člena opatrovnické rady (§ 477/2 OZ)  zrušení rozhodnutí opatrovnické rady a jeho nahrazení (§ 481 OZ)  rozhodnutí, kdo bude vykonávat působnost opatrovnické rady (§ 482/1 OZ)  schvalování opatření opatrovníka, nebyla-li jmenována opatrovnická rada (§ 482/2 OZ)  schvalování některých dalších právních jednání opatrovníka (§ 483 OZ)  odnětí práv PO (§ 484/2 OZ)  uložení povinnosti podat mimořádné vyúčtování (§ 485/2 OZ)

62 Řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti  1. Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného (§ 50 - § 53)  2. Řízení o prohlášení člověka za mrtvého (§ 54 - § 58)  3. Řízení o určení data smrti (§ 59 - § 64)

63 Ad 1. Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného  Hmotněprávní základ § 66 - § 70 OZ  Za nezvěstného lze prohlásit člověka, který  je svéprávný  opustil své bydliště  nepodal o sobě zprávu  není známo, kde se zdržuje

64 Ad 2. Řízení o prohlášení člověka za mrtvého  1. Na základě důkazu smrti (§ 26/2 OZ)  smrt je jistá, akorát ji nelze stanovit standardně (§ 26/1 OZ)  2. Na základě domněnky smrti (§ 71 - § 76 OZ)  smrt není nepochybná, ale jsou vážné pochybnosti, zda je člověk živ  za mrtvého lze prohlásit i člověka, který nebyl předtím prohlášen za nezvěstného

65 Ad 3. Řízení o určení data smrti  Nelze zjistit datum, kdy člověk zemřel (§ 22/3 z. č. 301/2000 Sb., o matrikách)  Nejde přitom ani o důkaz smrti ani o domněnku smrti

66 Řízení o přivolení k zásahu do integrity  § 65 ZŘS, § 100 – 102 OZ  Soud uděluje souhlas se zásahem  do integrity nezletilého staršího 14 let nebo částečné svéprávného zletilého, kteří se zákrokem nesouhlasí (§ 100/1 OZ)  s nímž nesouhlasí zákonný zástupce (§ 100/2 OZ)  do integrity člověka neschopného úsudku

67 Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech  1. Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu (§ 75 - § 83 ZŘS)  čl. 8/6 LZPS  § § 110 OZ  § 40 z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách  2. Řízení o přípustnosti držení v zařízení sociálních služeb (§ 84 ZŘS)  § 48 - §§ 51 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách  ochrana nesvéprávné osoby, která je v zařízení na základě smlouvy uzavřené opatrovníkem

68 Řízení o některých otázkách týkajících se PO a SF  1. Řízení o některých otázkách týkajících se PO (§ 85 - § 93)  2. Řízení ve věcech SF (§ 94 – § 97)

69 Ad 1. Řízení o některých otázkách PO  a) statusové věci PO, např.  neplatnost PO (§ 129, § 331/2 OZ)  zrušení a likvidace PO (§ 172, § 205/2, § 209/1, § 211/2, § 268, § 306/2, § 377, § 401/2, § 417 OZ)  jmenování a odvolávání členů orgánů a likvidátora (§ 153, § 165/1, § 191, § 194, § 270, § 366, § 367, § 375/2, § 396/2 OZ) – pochybné, zda jde o status  přeměny PO (z. č. 125/2008 Sb., § § 184, § 274 – 302, § § 393 OZ)  status veřejné prospěšnosti (§ 148, § 149 OZ)  schválení soudu s přemístěním sídla nadace do zahraničí (§ 316 OZ)  praxe a § 88/2, § 90/2,3, § 92 ZŘS sem řadí i řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu PO (např. § 258 OZ) – nejde ale o status  o status nejde ani v případě zneužití hlasovacího práva (§ 212/2 OZ); přesto srov. 88/3,4, § 92 ZŘS

70 Ad 1. Řízení o některých otázkách PO  b) řízení o jmenování znalce  např. § 85 ZOK  c) řízení, která lze zahájit i bez návrhu  např. podle DZ vyloučení člena statutárního orgánu podle § 65 ZOK  d) řízení ve věcech opatrovnictví PO  obecná úprava opatrovnictví PO viz § 486 – 488 OZ  kolizní opatrovník § 165/2 OZ

71 Ad 2. Řízení ve věcech SF  Svěřenský fond (§1448 – 1474 OZ) nemá právní osobnost  Rozhodování o  jmenování svěřenského správce (§ 1455/2 OZ)  jmenování osoby oprávněné dohlížet na správu SF v zájmu obmyšleného (§ 1464 OZ)  omezení svěřenského správce, jeho odvolání a jmenování nového (§ 1466 OZ)  nahrazení veřejně prospěšného účelu SF (§ 1469/1 OZ)  úprava statutu SF (§ 1469/2 OZ)  zrušení SF (§ 1469/1 OZ)  převodu majetku jinému SF (§ 1473 OZ)

72 Řízení o pozůstalosti  Nejrozsáhlejší (§ 98 - § 288 ZŘS) a velmi formalizovaná (formalistická) úprava  Hmotné právo viz § 1475 – 1720 OZ

73 Řízení o úschovách  § § 302 ZŘS; § 1953 OZ  Jde o tzv. soluční úschovu  Důvodem je, že dlužník nemůže splnit dluh proto, že  věřitel je neznámý nebo nepřítomný  věřitel odmítl plnění bezdůvodně přijmout  dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem  jsou tu jiné důležité příčiny na straně věřitele  § 291/2 ZŘS se formulačně odlišuje od § 1953 OZ  Patří sem rovněž tzv. povinná úschova; viz § 3/2 c) ZŘS

74 Řízení o umoření listin  § § 315 ZŘS  Např. směnky, šeky, akcie

75 Řízení ve věcech kapitálového trhu  § § 322 ZŘS  Řízení navazuje na vydání předběžného opatření ČNB podle § 11 z. č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu

76 Řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže  § § 331 OSŘ  čl. 21 nařízení Rady ES č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy  § 21g, § 21h z. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

77 Řízení o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin  Nahrazení souhlasu zástupce ČAK (§ § 340 ZŘS)  Povinnost mlčenlivosti viz § 21 z. o advokacii  Nahrazení souhlasu zástupce KDP (§ 341 ZŘS)  § 6/9 z. č. 523/1992 Sb. o DP a KDP  § 255 daňového řádu: není-li souhlas zástupce komory, musí SD podat návrh soudu

78 Řízení o plnění povinností z předběžného opatření ESLP  Základ právní úpravy  § § 348 ZŘS  § 5 z. č. 186/2011 Sb., o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány  Situace  předběžné opatření ESLP  MSp vyrozumí dotčený orgán nebo osobu o opatřeních, která je nutno provést  orgán nebo osoba nevyhoví  ČR podá návrh na zahájení řízení podle § 342 an. ZŘS

79 Řízení ve věcech „voleb zaměstnanců“  § § 353 ZŘS  Zákoník práce, z. č. 307/2006 Sb., o EDS  Rozhodování ve věcech voleb  do rady zaměstnanců  zástupců pro BOZP  členů zvláštního vyjednávacího výboru EDS

80 Řízení o soudním prodeji zástavy  § § 358 ZŘS  Hmotněprávní základ viz § 1359 a násl. OZ  Zástavní právo lze realizovat  Přímým prodejem předem dohodnutým postupem  Prodejem ve veřejné dražbě  Soudním prodejem zástavy

81 Řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry  § § 366 ZŘS  Navazuje na § 390/3 a 4 ZOK v případě, že hlavní akcionář nesloží dorovnání do povinné úschovy (viz § 365 ZŘS)

82 Řízení ve věcech manželských a partnerských  1. Řízení o povolení uzavřít manželství (§ § 370)  2. Řízení ve statusových věcech manželských (§ § 398)  určení, zda tu manželství je či není  neplatnost manželství  rozvod  3. Řízení ve statusových věcech partnerských (§ 399)  určení, zda tu partnerství je nebo není  neplatnost partnerství  zrušení partnerství

83 Řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí  Předběžné opatření (§ § 409)  Prodloužení PO (§ § 413)  Dříve § 76b OSŘ

84 Řízení o určení a popření rodičovství  1. Určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů (§ § 416)  2. Řízení o určení a popření otcovství (§ § 425)  3. Řízení o určení a popření mateřství (§ 426)

85 Řízení ve věcech osvojení  1. Řízení ve věcech osvojení nezletilého (§ § 444)  2. Řízení o osvojení zletilého (§ § 451)

86 Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé  1. Předběžná úprava poměrů dítěte (§ § 456)  2. Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (§ § 477)  3. Řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ § 491)

87 Řízení v některých věcech výkonu rozhodnutí  1. Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí (§ § 496)  2. Výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé (§ § 510)  3. Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech výživného (§ § 513)


Stáhnout ppt "Zákon o zvláštních řízeních soudních Petr Lavický."

Podobné prezentace


Reklamy Google