Zákon o zvláštních řízeních soudních

Prezentace na téma: "Zákon o zvláštních řízeních soudních"— Transkript prezentace:

1 Zákon o zvláštních řízeních soudních
Petr Lavický

2 Přehled výkladu Rozlišování sporného a nesporného řízení
Obecná část ZŘS Zvláštní část ZŘS Přehled výkladu

3 Rozlišování sporného a nesporného řízení

4 Význam sporného a nesporného řízení
2 rovnocenné druhy nalézacího řízení dříve se nesporné řízení chápalo spíše jako smírčí soudnictví, jehož výsledek bylo možno zvrátit v následném sporném procesu Oba jsou určené k projednávání civilních věcí Tradiční jádro nesporného řízení dědické řízení poručenské a opatrovnické věci Současné jádro nesporného řízení věci, v nichž je ve veřejném zájmu nezbytná soudcovská intervence za účelem ochrany osob vyžadujících zvláštní ochrany manželské věci, věci péče soudu o nezletilé, opatrovnické věci Účelem nesporného řízení je uspořádání poměrů několika osob do budoucna, přičemž rozhodnutí soudu má konstitutivní charakter Význam sporného a nesporného řízení

5 Vztah sporného a nesporného řízení
Řízení je buď sporné nebo nesporné, třetí možnosti není Neexistují žádná zvláštní řízení vedle řízení sporných a nesporných, ani smíšená řízení Nesporným je takové řízení, které nemá znaky sporného řízení tj. „ne - sporné“ řízení viz rakouská terminologie: Außerstreitverfahren Vztah sporného a nesporného řízení

6 Odlišnosti sporného a nesporného procesu
Sporné řízení Nesporné řízení Odlišnosti sporného a nesporného procesu Převážně deklaratorní rozhodnutí Reparační funkce Systém dvou stran v kontradiktorním postavení Dispoziční a projednací zásada Procesní úprava se hodí pro jakýkoliv spor Převážně konstitutivní rozhodnutí Preventivní funkce Účastníci nejsou vzájemnými odpůrci Zásada oficiality a vyšetřovací Procesní úprava je vždy šita na míru hmotnému právu

7 Obecná část ZŘS

8 Věci projednávané v režimu ZŘS
Podle ZŘS mají soudy projednávat a rozhodovat věci stanovené v tomto zákoně (§ 1/1 ZŘS), tj. vypočtené v § 2 ZŘS a upravené ve zvl. části vzhledem k § 6 a 7 ZŘS mají všechna řízení v ZŘS upravená povahu nesporných řízení jde o záležitosti spadající do civilní pravomoci, tj. zásadně soukromoprávní věci z § 1/1 plynou 2 otázky: nebude nutno výčet věcí projednávaných podle ZŘS oproti prvotnímu závěru plynoucímu z jazykového výkladu textu zákona zúžit? nebude nutno v režimu ZŘS projednávat i jiné věci, výslovně nevypočtené? Věci projednávané v režimu ZŘS

9 Zúžení výčtu věcí patřících do režimu ZŘS
Otázka řízení o rozvod manželství: mají být podle ZŘS projednávány jak sporné, tak i nesporné rozvody? důvodová zpráva si protiřečí dosud byly ve sporném řízení projednávány i nesporné rozvody podle jazykového znění zákona by nyní situace měla být obrácená: sporné rozvody by se měly projednávat v nesporném řízení k úvaze: neměly by být sporné rozvody projednávány ve sporném řízení? viz rakouská úprava (§ 93 AußStrG): v nesporném řízení se projednává pouze Scheidung in Einvernehmen sporný rozvod se projednává podle ZPO Zúžení výčtu věcí patřících do režimu ZŘS

10 Rozšíření výčtu nesporných věcí
Odkaz může obsahovat nejen ZŘS, ale i jiný zákon Některé věci logicky musí náležet do nesporného řízení, a to i kdyby chyběl výslovný zákonný odkaz věci, v nichž má soud konstitutivním rozhodnutím uspořádat do budoucna poměry mezi více účastníky spory mezi spoluvlastníky nezbytná cesta spory o stanovení hranic řízení o jmenování rozhodce (R 42/2011) řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle § 89 a násl. zákona č. 218/03 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže podle R 65/2013 tr. jde o nesporné řízení rejstříkové řízení řízení podle části V. OSŘ Rozšíření výčtu nesporných věcí

11 Subsidiární použitelnost OSŘ
Samostatná aplikace ZŘS vyčerpávající regulace určité otázky v ZŘS výslovné vyloučení použitelnosti OSŘ (např. § 327, § 336 ZŘS) ZŘS upravuje tutéž otázku, co OSŘ (např. věcná příslušnost) Souběžná aplikace ZŘS a OSŘ úprava ZŘS je pouze kusá dokazování (§ 21 a § 22), jednání (§ 19) Aplikace OSŘ bez ZŘS úprava je pouze v OSŘ a nejde o institut neslučitelný s povahou nesporného řízení vyloučení soudce, postup při odstraňování nedostatku příslušnosti Z OSŘ nikdy nelze použít ta ustanovení, která se svou povahou pro nesporné řízení nehodí (např. vedlejší intervence, koncentrace řízení) Subsidiární použitelnost OSŘ

12 Věcná příslušnost Zásadně jsou VP okresní soudy
VP krajských soudů je dána ve statusových věcech PO ve věcech opatrovnictví PO pro povinné úschovy ve věcech kapitálového trhu pro řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech OHS pro řízení o nahrazení souhlasu zástupce ČAK nebo KDP k seznámení se s obsahem listin Odstraňování nedostatku VP viz § 104a OSŘ Věcná příslušnost

13 Obecná místní příslušnost
Obecné pravidlo obecný soud (§ 85 OSŘ) osoby, v jejímž zájmu se řízení koná obecný soud nezletilého (§ 4/2 ZŘS) Obecný soud nezletilého se použije ve věcech péče soudu o nezletilé a ve výkonu rozhodnutí z tohoto řízení (§ 467, § 500, § 511 ZŘS) v řízení o povolení manželství Bydliště nezletilého místo, kde se má nezletilý trvale zdržovat (nikoliv umístění do péče budoucích osvojitelů nebo do výchovného zařízení) může být určeno dohodou rodičů – i konkludentní, nikoliv však tím, že se 1 rodič i s dítětem odstěhoval bez dohody s 2. rodičem (NS PlS 5/66) rozhodnutím soudu – např. při svěření dítěte do pěstounské péče (§ OZ) jinou skutečností – např. rodič, který byl i s dítětem 2. rodičem vykázán, si musel najít nové bydliště (KS HK 19 Co 378/2011) Obecná místní příslušnost

14 Zvláštní místní příslušnost
Použití § 4 je většinou vyloučeno zvláštními úpravami MP pro jednotlivé druhy řízení v ZŘS ve zvláštních zákonech (např. pro rejstříkové řízení) Přednost má rovněž výlučná místní příslušnost podle § 88 OSŘ mělo význam pro řízení o soudním prodeji zástavy nyní výslovně § 353a odst. 2 ZŘS (novela!) Obecná MP se použije pouze pro řízení o některých podpůrných opatřeních podle (§ 31 až 33 ZŘS) o povolení uzavřít manželství (§ 367 až 370 ZŘS) Zvláštní místní příslušnost

15 Odstraňování nedostatku místní příslušnosti
Postup při odstraňování nedostatku MP - § 105 OSŘ Nekonalo-li se přípravné jednání zkoumání MP z iniciativy soudu je-li nařízeno jednání, jenom předtím, než se začne jednat o věci samé bez jednání jenom před vydáním rozhodnutí k námitce účastníka při jeho 1. procesním úkonu Konalo-li se přípravné jednání (v „jiných“ řízeních) do skončení přípravného jednání platí pro soud i pro námitku účastníka navrhovatel námitku nedostatku MP uplatnit nemůže (NS 30 Cdo /2012) Postup soudu viz § 105 odst. 2 a 3 OSŘ Odstraňování nedostatku místní příslušnosti

16 Přenesení příslušnosti
Přenesení příslušnosti je možné ve věcech (§ 5) péče soudu o nezletilé ve „věcech opatrovnických“; zřejmě pouze opatrovnictví člověka, nikoliv PO v řízení o svéprávnosti Předpoklady změna okolností, podle nichž se posuzuje MP (změna bydliště) přenesení MP je v zájmu nezletilého, opatrovance, posuzovaného Přenesení místní příslušnosti je zvláštním pravidlem a má aplikační přednost před ustanovením o delegaci vhodné (R 16/2014) Přenesení MP v rejstříkových věcech viz § 76 ZVR Přenesení příslušnosti

17 Způsobilost účastníků
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost (§ 15 OZ) ten, komu ji zákon přiznává (např. ÚOHS podle § 326 ZŘS) Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení v průběhu řízení viz § 107 OSŘ často bude znamenat zastavení řízení dle § 107/5 OSŘ Procesní způsobilost má každý člověk zásadně v rozsahu svéprávnosti zúžení - § 23 OSŘ rozšíření - implicitně § 35 odst. 3 ZŘS, výslovně § 368, § 403, § 431, § 469/3 i. f. či § 481/2 ZŘS Způsobilost účastníků

18 Povaha účastenství v nesporném řízení
Chybí systém dvou stran v kontradiktorním postavení Pojetí účastenství může být formální kdo je účastníkem, je určeno návrhem ve sporném řízení se používá pouze formální pojetí v nesporném řízení je takto určena účast navrhovatele (§ 6 ZŘS), a někdy i dalších osob (např. § 318 ZŘS) materiální okruh účastníků je spjat s hmotným právem (potenciálním dotčením hmotněprávní sféry) pro nesporné řízení typické např. (krom navrhovatele) § 6/1 ZŘS Povaha účastenství v nesporném řízení

19 „Definice“ účastníků řízení
Účastníky řízení jsou navrhovatel a ten o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 6/1 ZŘS) navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje (§ 6/2 ZŘS) Číselné označování „definic“ jako 2. a 3. je zbytečné a matoucí Vztah obou definic § 6/1 ZŘS není navzdory textu zákona omezen jenom na beznávrhová řízení (např. § 32/1 ZŘS) jde o vztah obecného a zvláštního: § 6/2 jako lex specialis má přednost „Definice“ účastníků řízení

20 Navrhovatel Navrhovatel je vždy účastníkem
někdy to ZŘS zbytečně opakuje (např. § 306, § 326) několik navrhovatelů (např. § 91, § 384/2 ZŘS) Je nutno posoudit, zda jde o návrh nebo o pouhý podnět Okruh navrhovatelů je někdy omezen pomocí požadavku právního zájmu (např. § 66/2 ZŘS) konkrétním zákonným určením, kdo může být navrhovatelem (např. § 318 ZŘS) podá-li návrh někdo jiný – a není-li výslovné odchylné úpravy (např. § 327, § 336, § 374/1 ZŘS) – soud řízení zastaví Navrhovatel

21 Ten, o jehož právech a povinnostech má být jednáno
1. ti, o jejichž právech a povinnostech má být rozhodováno ve výroku rozhodnutí soudu např. v řízení o určení výživného dítě a rodič, o jejichž právu na výživné, resp. vyživovací povinnosti se rozhoduje 2. ti, o jejichž právech a povinnostech se nebude rozhodovat přímo ve výroku, avšak v řízení se o jejich právech a povinnostech přesto jedná a jejich práva a povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny např. rodiče nezletilého v řízení o omezení svéprávnosti § 6/1 ZŘS se použije tehdy, chybí-li výslovná úprava platí pro návrhová i beznávrhová řízení Ten, o jehož právech a povinnostech má být jednáno

22 Ten, koho zákon za účastníka označuje
Ve 20 případech ZŘS výslovně vymezuje, kdo je účastníkem např. účastníky řízení o určení, zda tu manželství je, či není, o neplatnost manželství a o rozvod manželství jsou manželé (§ 375, z. ř. s.) Ve 2 situacích bude nutno kombinovat s definicí podle § 6/1 ZŘS tam, kde je nutno zajistit realizaci práva účastnit se projednávání vlastní věci (viz čl. 38 odst. 2 Listiny) – např. bude-li navrhovatelem v řízení o umoření listin někdo jiný než věřitel (§ 305, 306 ZŘS) tam, kde zákon výslovně označuje pouze některé účastníky – např. § 67 ZŘS Ten, koho zákon za účastníka označuje

23 Přibrání účastníka a ukončení účasti na řízení
Neúčastní-li se řízení někdo, kdo má být účastníkem, soud jej do řízení přibere Účastní-li se řízení někdo, kdo účastníkem být nemá, soud jeho účast ukončí Platí jak ve vztahu k § 6/1 ZŘS, tak i k § 6/2 ZŘS pro řízení zahájená návrhem i bez návrhu Usnesením lze ukončit účast jenom tam, kde je účastenství určeno materiálně, nikoliv formálně Přibrání účastníka a ukončení účasti na řízení

24 Účast státního zastupitelství
Formy účasti státního zastupitelství podání návrhu na zahájení řízení (§ 8/2 ZŘS) vstup do již zahájeného řízení (§ 8/1 ZŘS, § 77 ZVR) Úkony státního zastupitelství všechny (procesní) úkony, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník (hmotně) právního poměru není oprávněno k úkonům zasahujícím do hmotněprávní sféry (např. nemůže uzavřít smír) Účast státního zastupitelství

25 Smírné řešení Soud má strany vést ke smírnému řešení
Informace o mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání (viz též § 474 ZŘS) Smír lze uzavřít i v nesporném řízení rozhodující je povaha nároku, nikoliv povaha řízení NS 29 Cdo 2648/2013 připouští uzavření smíru ohledně sporu ze smlouvy o převodu obchodního podílu Předpoklady uzavření smíru musí jít o práva, s nimiž mohou účastníci podle hmotného práva disponovat judikatura (R 23/2007, R 103/2008) vylučuje uzavření smíru nejen ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští dohodu účastníků a ve statusových záležitostech, ale i v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu paušální vyloučení beznávrhových řízení – bez ohledu na povahu nároku – není správné Smírné řešení

26 Dohoda o předmětu řízení
§ 10 ZŘS má navazovat na dřívější § 41b OSŘ (do konce 2013) Dohodami o předmětu řízení kupř. jsou: dohody v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé dohody v řízení o pozůstalosti Jde o dohodu, kterou účastníci nesporného řízení mezi sebou upravují vzájemná subjektivní práva a povinnosti ve věci, která byla vymezena v návrhu na zahájení řízení nebo v usnesení soudu o zahájení řízení Lze ji uzavřít, jenom pokud ji hmotné právo nevylučuje Vztah ke smíru je-li vyloučen smír v beznávrhových řízeních, bude možno uzavřít alespoň dohodu (např. věci péče soudu o nezletilé) bude-li překonána nesprávná judikatura vylučující paušálně smír v beznávrhových věcech, je § 10 ZŘS nadbytečný Dohoda o předmětu řízení

27 Neúčinnost doručení Neúčinnost doručení nelze vyslovit
nebylo-li řádně doručeno (NS 29 Cdo 597/2014) vylučuje-li to zákon (§ 377, § 388 ZŘS) Předpoklady vyslovení neúčinnosti doručení adresát se nemohl z omluvitelného důvodu seznámit s písemností je-li zřejmé, že se účastník nesnažil mařit průběh řízení dočasná nepřítomnost, např. z důvodu dovolené, pobytu v nemocnici, lázních, zahraniční služební cesty u podnikající FO a u PO není důvodem, že se na adrese pro doručování nikdo nezdržoval návrh na vyslovení neúčinnosti doručení pouze v tzv. jiných řízeních v ostatních řízeních ji vysloví soud ex offo, vyplývá-li omluvitelný důvod ze spisu Neúčinnost doručení

28 PO lze nařídit před zahájením řízení i v jeho průběhu
pouze na návrh v návrhových řízeních a v řízení o pozůstalosti na návrh nebo i bez návrhu v ostatních případech Bylo-li PO nařízeno před zahájením řízení a lze-li pouze na návrh zahájit řízení ve věci, soud uloží navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě podal návrh a to na návrh, ale řízení ve věci lze zahájit i bez návrhu, soud sám usnesením zahájí řízení a to z iniciativy soudu, soud sám usnesením zahájí řízení Jistota se neskládá lze-li řízení zahájit i bez návrhu (lpění na omylu ve formulaci § 12/3 ZŘS by znamenalo, že OSPOD při návrhu podle § 454 ZŘS bude skládat jistotu) ve věci ochrany proti domácímu násilí ve věci výživného z důvodů vypočtených v § 75b/3 OSŘ Předběžná opatření

29 Zahájení řízení Zahájení řízení na návrh
takto lze zahájit každé nesporné řízení některá řízení jsou výlučně návrhová Zahájení řízení usnesením soudu bez návrhu nestanoví-li zákon výslovně, že řízení lze zahájit jenom na návrh (např. „jiná“ řízení, řízení o rozvod atd.) bylo-li řízení, které lze zahájit i bez návrhu, zahájeno na návrh, nemá již usnesení místa; soud ale není vázán návrhem (§ 26 ZŘS) Návrh na zahájení řízení soud musí mít jasno, že nejde jenom o podnět (R 3/1979; § 138/1 ZŘS) někdy zákon obsahuje výslovnou úpravu (§ 60, § 75 ZŘS) Usnesení o zahájení řízení soud po důvodech nepátrá usnesení musí být odůvodněno řízení je zahájeno již vydáním usnesení Zahájení řízení

30 Zahájení řízení ústně do protokolu
Návrh na zahájení řízení může být písemný v listinné podobě v elektronické podobě ústní (do protokolu) Ústně do protokolu lze učinit návrh pouze v řízení jež lze zahájit i bez návrhu o povolení uzavřít manželství ve věci ochrany proti domácímu násilí o určení a popření rodičovství ve věcech osvojení U kterého soudu lze podání ústně do protokolu učinit? ZŘS (na rozdíl od § 93/2 SŘS) neomezuje možnost jenom na věcně a místně příslušný soud nepříslušný soud návrh neformálně postoupí soudu příslušnému Zahájení řízení ústně do protokolu

31 Neúčinnost zpětvzetí návrhu
Bylo-li řízení zahájeno na návrh, lze vzít návrh zpět (§ 96 OSŘ) obsah zpětvzetí musí být jednoznačný (R 83/1970, SJ 69/1997) zpětvzetí nelze vázat na podmínku (R 37/1991) Zpětvzetí návrhu není účinné bylo-li učiněno až po 1. jednání a ostatní účastníci z vážných důvodů se zpětvzetím nesouhlasí totéž platí i pro zpětvzetí před 1. jednáním, pokud by tím byla znemožněna ostatním účastníkům uplatňovat jejich práva (II. ÚS /12) byl-li vzat zpět návrh na zahájení řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a zároveň jsou dány podmínky pro jeho zahájení ex offo viz i dosavadní judikatura (R 57/1998) důsledek principu oficiality Neúčinnost zpětvzetí návrhu

32 Zastavení řízení Řízení lze zastavit kupř.
pro nedostatek procesních podmínek (§ 104 OSŘ) pro zpětvzetí návrhu (§ 96 OSŘ) ve zvláštních případech (např. § 35/2 ZŘS odpadne-li důvod pro jeho vedení (§ 16 ZŘS) Zastavení řízení pro odpadnutí důvodu pro jeho vedení pouze v řízeních zahájených bez návrhu usnesením soudu stav, z nějž soud vycházel v době, kdy vlastním usnesením zahajoval řízení, se změnil např. člověk držený ve zdravotním ústavu byl v průběhu detenčního řízení propuštěn nebo dal dodatečný souhlas (§ 72 ZŘS) Zastavení řízení

33 Přípravné jednání lze konat jenom v tzv. „jiných“ řízeních
rozsudek pro uznání v případě zmeškání přípravného jednání vylučuje § 25/2 ZŘS není-li sankcionována neúčast ostatních účastníků, tím spíše nelze postihovat neúčast navrhovatele podle § 114c/7 OSŘ vzhledem k vyloučení § 20/2 ZŘS se koncentrace řídí § 118B OSŘ Ve všech dalších řízeních podle ZŘS plní funkci ústní formy přípravy jednání jiný soudní rok Příprava jednání

34 Jiný soudní rok Jiný soudní rok slouží k
přípravě jednání tam, kde je vyloučeno přípravné jednání k projednání věci samé v detenčním řízení (§ 77) zřejmě i v dalších případech, kdy je to vhodné a kdy není nutno nařizovat jednání Jiný soudní rok jako nástroj přípravy pokus o smírné řešení zjišťování stanoviska účastníků úkony přípravy obdobně tomu, co je v § 114c/3 OSŘ Jiný soudní rok místo jednání „přizvání“ účastníků; předvolání musí informovat o obsahu roku § 50b OSŘ platí i zde způsob, místo a průběh JSR závisí na soudci možnost vyloučení veřejnosti (ústavní limity – 38/2 LPS, 6/1 Úmluvy) Jiný soudní rok

35 Jednání Soud je zásadně povinen nařídit jednání k projednání věci samé
Řada výjimek místo jednání jiný soudní rok - § 77 ZŘS jednání není nutno nařídit § 33, § 49/2, § 77, § 83, § 89, § 97, § 130, § 183, § 253, § 293, § 311, § 320, § 328, § 346, § 353, § 356, § 363, § 389, § 404, § 411, § 425 ZŘS není patrně vyloučeno ani použití § 115a OSŘ neveřejné jednání - §182/1, § 251/1, § 337, § 444 ZŘS Postup při nařizování jednání a jeho průběh reguluje § 115 a násl. OSŘ použití § 118b a § 119a OSŘ je zásadně vyloučeno § 20 odst. 2 ZŘS Jednání

36 Projednací a vyšetřovací zásada
Projednací zásada odpovědnost za objasnění skutkového stavu nesou strany soud může své rozhodnutí založit jenom na skutečnostech, které strany vnesly do řízení, a na důkazech, které strany navrhly Vyšetřovací zásada výlučnou odpovědnost za objasnění skutkového stavu nese soud soud je povinen zjistit rozhodné skutečnosti bez ohledu na tvrzení a důkazní návrhy stran V této ryzí podobě se projednací ani vyšetřovací zásada neuplatňuje, ale jsou modifikovány projednací zásada povinností pravdivosti a úplnosti materiálním vedením řízení vyšetřovací zásada povinností součinnosti Projednací a vyšetřovací zásada

37 Základní model zjišťování skutkového stavu dle ZŘS
Zásadně vyšetřovací zásada § 20/1 a § 21 ZŘS odpovědnost soudu však neznamená pasivitu účastníků povinnost tvrzení a důkazní povinnost viz § 101 OSŘ povinnost součinnosti viz § 6 OSŘ povinnost pravdivosti a úplnosti; platí pro přednesy stran popírání odpovědi na dotazy soudu základ skutkového stavu musí soudu poskytnout účastníci Základní model zjišťování skutkového stavu dle ZŘS

38 Důkazní břemeno Subjektivní důkazní břemeno Objektivní důkazní břemeno
kdo má vyvinout aktivitu k prokázání určité skutečnosti v řízeních ovládaných vyšetřovací zásadou se neuplatňuje Objektivní důkazní břemeno kdo nese nepříznivé následky stavu non liquet uplatní se ve všech řízeních, tj. i v řízení nesporném Na základě pravidel objektivního důkazního břemene soud rozhodne tehdy, pokud soud – i v součinnosti s účastníky – vyčerpal všechny možnosti objasňování skutkového stavu, a přesto nastane stav non liquet tj. soud nenabude vnitřního přesvědčení na úrovni praktické jistoty o existenci nebo neexistenci skutečnosti, s níž hmotné právo spojuje právní následek skutkový stav je nejasný, a proto není zřejmé, zda má být právní norma aplikována Důkazní břemeno

39 Pravidla dělení objektivního důkazního břemene
Občas jsou důsledky stavu non liquet výslovně upraveny např. § 916 OZ – nepodaří-li se dokazováním zjistit výši příjmů osoby výživou povinné, vychází se z toho, že její příjem představuje dvacetipětinásobek částky životního minima jednotlivce Není-li výslovné úpravy, použije se teorie normové analýzy každý účastník nese důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jemu příznivé právní normy pokud zůstane nejasno ohledně určité právně relevantní skutečnosti, je nutno rozhodnout tak, jako by bylo zjištěno, že tato skutečnost nenastala Pravidla dělení objektivního důkazního břemene

40 Projevy teorie normové analýzy v návrhových řízeních
Navrhovatel musí prokázat skutkové předpoklady základní normy Odpůrce tíží DB ohledně skutkových předpokladů protinormy I protinorma může mít svou protinormu Např. rozvod manželství dle § 755 OZ: nebude-li zjištěn rozvrat soužití manželů, půjde to k tíži navrhovatele (soud návrh zamítne) bude-li rozvrat zjištěn, ale nebude-li zjištěna zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti pro zachování manželství dle § 755 odst. 2 písm. b) OZ, půjde to k tíži odpůrce bude-li zjištěn rozvrat, zvlášť závažná újma i mimořádné okolnosti pro zachování manželství, avšak zůstane-li nejasná otázka, zda manželé spolu již alespoň 3 roky nežijí, půjde to k tíži navrhovatele (jde o protinormu protinormy) Projevy teorie normové analýzy v návrhových řízeních

41 Projevy teorie normové analýzy v řízeních zahajovaných i bez návrhu
Soud může určité opatření přijmout jenom tehdy, nabude-li vnitřního přesvědčení o existenci skutkových předpokladů právní normy, která takové opatření přikazuje nebo umožňuje Příklady: nebudou-li prokázány skutkové předpoklady odůvodňující zvýšení výživného, soud nemůže vyšší výživné přiznat nebudou-li prokázány předpoklady, za nichž lze někoho bez jeho souhlasu převzít do zdravotního ústavu, soud nemůže vyslovit, že k převzetí došlo ze zákonných důvodů Projevy teorie normové analýzy v řízeních zahajovaných i bez návrhu

42 Modifikace pravidel zjišťování skutkového stavu
Tzv. jiná řízení vylučuje se použití § 20 odst. 1 až 3, § 21 a 22 ZŘS možnost provádět dokazování z vlastní iniciativy je upraveno obdobně jako v § 120/2 OSŘ pořád jde o nesporné řízení oproti jiným nesporným řízením se zdůrazňuje aktivita účastníků soud musí uplatňovat poučovací, vysvětlovací a dotazovací povinnost Řízení o neplatnost manželství § 374 odst. 2 ZŘS výslovně vylučuje použití § 20 odst. 1, § 21 a 28 ZŘS na rozdíl od tzv. „jiných řízení“ se ale použije § 20 odst. 2 a 3 a § 22 ZŘS Řízení o rozvod manželství § 390 ZŘS vylučuje aplikaci § 20 odst. 1 a § 21 ZŘS modifikuje se oprávnění soudu provádět nenavržené důkazy Modifikace pravidel zjišťování skutkového stavu

43 Uplatnění prekluzivních lhůt
Prekluzivní lhůty se zásadně v nesporném řízení neuplatňují účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a činit důkazní návrhy až do vydání nebo vyhlášení rozhodnutí (§ 20/2 ZŘS) novoty jsou přípustné i v odvolacím řízení (§ 28/1 ZŘS) Obrana proti obstrukcím (např. přednesy „po kapkách“) náhrada zaviněných nákladů řízení zákaz zneužití práva Výjimka – tzv. jiná řízení vyloučen § 20/2 ZŘS použije se proto § 118b OSŘ Uplatnění prekluzivních lhůt

44 Důsledky nečinnosti účastníka
Nedostavení se účastníka k jednání (přípravnému jednání, roku) nebo nepodání vyjádření nemá za následek kontumační rozsudek ani rozsudek pro (fikci) uznání Totéž plyne nejen z § 20/3 ZŘS, ale i z § 25/2 ZŘS Tzv. jiná řízení použití § 20/3 ZŘS je v nich sice vyloučeno zákaz kontumačních rozsudků a rozsudků pro uznání ale vyplývá z § 25/2 ZŘS Možnost spojit výzvu soudu s doložkou, že pokud se účastník nevyjádří, bude se předpokládat jeho souhlas (§ 20/3 ZŘS i. f.) vzhledem k § 101/4 OSŘ nadbytečné výzva se může týkat jenom dalšího postupu a vedení řízení, nikoliv věci samé např. k návrhu na delegaci vhodnou, k projednání věci nebo rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání, k návrhu na odklad výkonu rozhodnutí Důsledky nečinnosti účastníka

45 Důkaz výslechem účastníka
V nesporném řízení zásadně výslech účastníka nemá subsidiární povahu není podmíněn souhlasem účastníka, který má být vyslechnut V tzv. jiných řízeních je výslech účastníka podle § 131 OSŘ subsidiární vázaný na souhlas účastníka, který má být vyslechnut Důkaz výslechem účastníka

46 Náhrada nákladů řízení
Řízení, která lze zahájit i bez návrhu a ve statusových věcech manželských a partnerských zásadně žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku výjimky: přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňují okolnosti případu (navrhovatel trvá na návrhu i poté, co z provedeného dokazování vyjde najevo, že jeho návrh nemůže být úspěšný; viz I. ÚS 2577/13) návrh na zahájení řízení byl svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva (§ 24 ZŘS), např. návrh na prohlášení za mrtvého, ačkoliv ještě neuplynula lhůta, v níž lze nezvěstného za mrtvého prohlásit; šikanózní návrh na omezení svéprávnosti Návrhová řízení (vyjma statusových věcí manželských a partnerských) náhrada nákladů řízení se posoudí podle zásady úspěchu ve věci (§ OSŘ) Speciální úpravy např. 128, § 132, § 230, § 266 ZŘS Náhrada nákladů řízení

47 Rozhodnutí soudu Ve věci samé se rozhoduje Problémy, kupř.:
rozsudkem v případech stanovených zákonem (§ 40, § 56, § 63, § , § 299, § 370, § 372, § 423, § 435, § 451, § 471, § 483 ZŘS) usnesením v ostatních případech Problémy, kupř.: rozhodování o schválení smlouvy o nápomoci v rámci řízení o svéprávnosti (§ 40 odst. 1 ZŘS) zamítnutí návrhu na povolení uzavření manželství (§ 370 ZŘS) O procesních otázkách soud rozhoduje formou usnesení Zcela je vyloučen kontumační rozsudek rozsudek pro uznání platební rozkaz Rozhodnutí soudu

48 Překročení návrhu V řízeních, která lze zahájit i bez návrhu
zásada oficiality: vymezení předmětu řízení je v rukou soudu bylo-li takové řízení zahájeno návrhem, není jím soud vázán V návrhových řízeních soud není návrhem vázán, jde-li o věc, z níž vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153/2 OSŘ) v ostatních věcech je soud návrhem na zahájení řízení vázán Zvláštní úprava podle § 90/2 ZŘS může soud vyslovit nicotnost místo neplatnosti, i když to nebylo navrženo Překročení návrhu

49 Závaznost výroku rozsudku
Formální právní moc účastník již nemůže napadnout rozsudek řádným opravným prostředkem Materiální právní moc nezměnitelnost rozsudku – ne bis in idem závaznost výroku rozsudku Závaznost výroku rozsudku vůči účastníkům řízení a všem orgánům (§ 159a/1 a 3 OSŘ) ve statusových věcech je závazný pro každého Závaznost výroku rozsudku

50 Statusové věci Statusové věci fyzických osob
zejm. rozsudky o rozvodu a neplatnosti manželství; o určení, zda tu manželství je či není; o zrušení, neplatnosti a neexistenci registrovaného partnerství; o určení nebo popření rodičovství; o osvojení; o omezení svéprávnosti; o prohlášení za nezvěstného; o prohlášení za mrtvého; o rodičovské odpovědnosti Statusové věci právnických osob vznik a zánik právnických osob, jejich právní forma, přeměny právnických osob, název a sídlo právnické osoby, její účel, otázka veřejné prospěšnosti, způsob, jakým právnická osoba projevuje svoji vůli navenek statusovou povahu zásadně nemají věci týkající se neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, byť je mezi ně judikatura řadila (NS 29 Odo 1079/03, SJ 112/05) Bezdůvodné rozšiřování pojmu statusové věci může znamenat – s ohledem na široké subjektivní meze právní moci – porušení práva na spravedlivý proces Statusové věci

51 Odvolací řízení Princip úplné apelace Rozsah přezkumné činnosti
skutkové a důkazní novoty jsou zásadně přípustné i v odvolacím řízení neplatí pro odvolání proti meritorním rozhodnutím v tzv. jiných řízeních a v řízení o rozvod a neplatnost manželství (novoty se posoudí dle § 205a a § 211a OSŘ) Rozsah přezkumné činnosti napadené rozhodnutí a napadený výrok nebo jeho část je nutno v odvolání identifikovat takto vytyčené meze lze překročit v návrhových řízeních v případech § 212 a) a c) OSŘ v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu (§ 28/2 ZŘS) Odvolací řízení

52 Odvolací důvod Odvolací důvod musí být konkretizován v odvolání
Chybí-li odvolací důvod nebo není-li dostatečně určitě vymezen, soud vyzve odvolatele k odstranění vad Není-li vada odstraněna odmítnutí odvolání v tzv. jiných řízeních a v řízení o neplatnost a rozvod v ostatních řízeních nelze odvolání odmítnout Odvolací důvod

53 Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost
V návrhových řízeních je soud vázán rozsahem, v němž se navrhovatel domáhá obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost kupř. obnova řízení může být povolena jenom ohledně těch výroků nebo jejich částí s dělitelným plněním, které navrhovatel označil rozsahem nebude vázán jenom v případech uvedených v § 235d písm. a) nebo c) OSŘ V řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, soud není rozsahem vázán Speciální úprava přípustnosti žaloby pro zmatečnost v pozůstalostním řízení (§ 133, § 134 ZŘS) Nepřípustnost žaloby na obnovu a pro zmatečnost ve statusových věcech manželských a partnerských (§ 382, § ZŘS) v řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ 491 ZŘS) Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost

54 V řízeních ve věcech rodinného práva není dovolání přípustné, kromě
omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu určení nebo popření rodičovství nezrušitelného osvojení V ostatních řízeních podle ZŘS se přípustnost dovolání posoudí podle OSŘ dovolání bude přípustné, budou-li naplněny všechny předpoklady plynoucí z § 237 (popř. 238a) OSŘ, a nebude-li věc zároveň spadat pod § 238 OSŘ Vyloučení přípustnosti dovolání v rodinněprávních věcech se týká „pouze“ meritorních rozhodnutí (viz R 39/2014 – delegace v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé) Přípustnost dovolání

55 Dovolatel musí v dovolání uvést, proti kterým výrokům nebo jejich částem s dělitelným plněním dovolání směřuje Lze-li řízení zahájit i bez návrhu není soud vázán rozsahem dovolání V návrhových řízeních je soud návrhem zásadně vázán není soud rozsahem dovolání vázán v případech uvedených v § odst. 2 písm. a) a c) OSŘ Shledá-li soud důvody pro zrušení přezkoumávaného výroku, zruší současně i výrok, jehož sepětí se zkoumaným výrokem vymezuje ustanovení § 242 odst. 2 o. s. ř. (R 27/1999) Rozsah dovolání

56 Zvláštní část ZŘS

57 Řízení o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti
1. Řízení o některých podpůrných opatřeních (§ 31 – 33) 2. Řízení o svéprávnosti (§ 34 – 43) 3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka (§ 44 – 49) Řízení o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti

58 ad 1. Řízení o některých podpůrných opatřeních
Hmotněprávní základ je v § 38 až § 54 OZ Podpůrná opatření reagují na situaci, kdy schopnost zletilé osoby právně jednat je narušena Podpůrná opatření předběžné prohlášení rozhodování o splnění podmínky v PP (§ 42 OZ) změna nebo zrušení PP (§ 43 OZ) nápomoc při rozhodování schválení smlouvy o nápomoci (§ 46/2 OZ) odvolání podpůrce (§ 48 OZ) zastoupení členem domácnosti schválení zastoupení (§ 50 OZ) ad 1. Řízení o některých podpůrných opatřeních

59 ad 2. Řízení o svéprávnosti
Materiální právo - § 55 - § 65 OZ Svéprávnost lze jenom omezit, nikoliv jí člověka zbavit Omezení svéprávnosti je krajní opatření; viz § 55/2 OZ a § 39 ZŘS S řízením o svéprávnosti je spojeno řízení ve věcech opatrovnictví člověka (§ 46 ZŘS) opatrovník musí být jmenován přímo v rozhodnutí o omezení svéprávnosti (§ 62 OZ) ad 2. Řízení o svéprávnosti

60 ad 3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka I.
Jmenování opatrovníka § 460, § 463/1, § 464/1, § 465/1, § 469/1 OZ osoba opatrovníka § 38, § 471/2 OZ, § 47 ZŘS Odvolání opatrovníka § 463/2, § 469/1 OZ, § 479/3 Schválení nakládání se jměním opatrovance v nikoliv běžné záležitosti (§ 461/1, § 480/1,2 OZ) Schválení odmítnutí daru, dědictví nebo odkazu (§ 461/2 OZ) Rozhodování o výši odměny opatrovníka (§ 462, § 479/2 OZ) Zjištění vůle opatrovance (§ 469/2 OZ) ad 3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka I.

61 ad 3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka II.
Rozhodování ve věcech opatrovnické rady (§ 49 ZŘS, § 472 an. OZ) svolání SOBOP (§ 472/1, § 477/3, § 478/1 OZ) neplatnost volby člena opatrovnické rady (§ 475/1 OZ) pozastavení výkonu práv člena opatrovnické rady (§ 475/2 OZ) odvolání člena opatrovnické rady (§ 477/2 OZ) zrušení rozhodnutí opatrovnické rady a jeho nahrazení (§ 481 OZ) rozhodnutí, kdo bude vykonávat působnost opatrovnické rady (§ 482/1 OZ) schvalování opatření opatrovníka, nebyla-li jmenována opatrovnická rada (§ 482/2 OZ) schvalování některých dalších právních jednání opatrovníka (§ OZ) odnětí práv PO (§ 484/2 OZ) uložení povinnosti podat mimořádné vyúčtování (§ 485/2 OZ) ad 3. Řízení ve věcech opatrovnictví člověka II.

62 Řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti
1. Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného (§ 50 - § 53) 2. Řízení o prohlášení člověka za mrtvého (§ 54 - § 58) 3. Řízení o určení data smrti (§ 59 - § 64) Řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti

63 Ad 1. Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného
Hmotněprávní základ § 66 - § 70 OZ Za nezvěstného lze prohlásit člověka, který je svéprávný opustil své bydliště nepodal o sobě zprávu není známo, kde se zdržuje Ad 1. Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného

64 Ad 2. Řízení o prohlášení člověka za mrtvého
1. Na základě důkazu smrti (§ 26/2 OZ) smrt je jistá, akorát ji nelze stanovit standardně (§ 26/1 OZ) 2. Na základě domněnky smrti (§ 71 - § 76 OZ) smrt není nepochybná, ale jsou vážné pochybnosti, zda je člověk živ za mrtvého lze prohlásit i člověka, který nebyl předtím prohlášen za nezvěstného Ad 2. Řízení o prohlášení člověka za mrtvého

65 Ad 3. Řízení o určení data smrti
Nelze zjistit datum, kdy člověk zemřel (§ 22/3 z. č. 301/2000 Sb., o matrikách) Nejde přitom ani o důkaz smrti ani o domněnku smrti Ad 3. Řízení o určení data smrti

66 Řízení o přivolení k zásahu do integrity
§ 65 ZŘS, § 100 – 102 OZ Soud uděluje souhlas se zásahem do integrity nezletilého staršího 14 let nebo částečné svéprávného zletilého, kteří se zákrokem nesouhlasí (§ 100/1 OZ) s nímž nesouhlasí zákonný zástupce (§ 100/2 OZ) do integrity člověka neschopného úsudku Řízení o přivolení k zásahu do integrity

67 1. Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu (§ 75 - § 83 ZŘS)
čl. 8/6 LZPS § § 110 OZ § 40 z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách 2. Řízení o přípustnosti držení v zařízení sociálních služeb (§ 84 ZŘS) § 48 - §§ 51 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ochrana nesvéprávné osoby, která je v zařízení na základě smlouvy uzavřené opatrovníkem Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech

68 Řízení o některých otázkách týkajících se PO a SF
2. Řízení ve věcech SF (§ 94 – § 97) Řízení o některých otázkách týkajících se PO a SF

69 Ad 1. Řízení o některých otázkách PO
a) statusové věci PO, např. neplatnost PO (§ 129, § 331/2 OZ) zrušení a likvidace PO (§ 172, § 205/2, § 209/1, § 211/2, § 268, § 306/2, § 377, § 401/2, § 417 OZ) jmenování a odvolávání členů orgánů a likvidátora (§ 153, § 165/1, § 191, § 194, § 270, § 366, § 367, § 375/2, § 396/2 OZ) – pochybné, zda jde o status přeměny PO (z. č. 125/2008 Sb., § § 184, § 274 – 302, § § OZ) status veřejné prospěšnosti (§ 148, § 149 OZ) schválení soudu s přemístěním sídla nadace do zahraničí (§ 316 OZ) praxe a § 88/2, § 90/2,3, § 92 ZŘS sem řadí i řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu PO (např. § 258 OZ) – nejde ale o status o status nejde ani v případě zneužití hlasovacího práva (§ 212/2 OZ); přesto srov. 88/3,4, § 92 ZŘS Ad 1. Řízení o některých otázkách PO

70 Ad 1. Řízení o některých otázkách PO
b) řízení o jmenování znalce např. § 85 ZOK c) řízení, která lze zahájit i bez návrhu např. podle DZ vyloučení člena statutárního orgánu podle § 65 ZOK d) řízení ve věcech opatrovnictví PO obecná úprava opatrovnictví PO viz § 486 – 488 OZ kolizní opatrovník § 165/2 OZ Ad 1. Řízení o některých otázkách PO

71 Svěřenský fond (§1448 – 1474 OZ) nemá právní osobnost
Rozhodování o jmenování svěřenského správce (§ 1455/2 OZ) jmenování osoby oprávněné dohlížet na správu SF v zájmu obmyšleného (§ 1464 OZ) omezení svěřenského správce, jeho odvolání a jmenování nového (§ OZ) nahrazení veřejně prospěšného účelu SF (§ 1469/1 OZ) úprava statutu SF (§ 1469/2 OZ) zrušení SF (§ 1469/1 OZ) převodu majetku jinému SF (§ 1473 OZ) Ad 2. Řízení ve věcech SF

72 Nejrozsáhlejší (§ 98 - § 288 ZŘS) a velmi formalizovaná (formalistická) úprava
Hmotné právo viz § 1475 – 1720 OZ Řízení o pozůstalosti

73 Řízení o úschovách § 289 - § 302 ZŘS; § 1953 OZ
Jde o tzv. soluční úschovu Důvodem je, že dlužník nemůže splnit dluh proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný věřitel odmítl plnění bezdůvodně přijmout dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem jsou tu jiné důležité příčiny na straně věřitele § 291/2 ZŘS se formulačně odlišuje od § 1953 OZ Patří sem rovněž tzv. povinná úschova; viz § 3/2 c) ZŘS Řízení o úschovách

74 Řízení o umoření listin
§ § 315 ZŘS Např. směnky, šeky, akcie Řízení o umoření listin

75 Řízení ve věcech kapitálového trhu
§ § 322 ZŘS Řízení navazuje na vydání předběžného opatření ČNB podle § 11 z. č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu Řízení ve věcech kapitálového trhu

76 § § 331 OSŘ čl. 21 nařízení Rady ES č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy § 21g, § 21h z. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže Řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže

77 Nahrazení souhlasu zástupce ČAK (§ 332 - § 340 ZŘS)
Povinnost mlčenlivosti viz § 21 z. o advokacii Nahrazení souhlasu zástupce KDP (§ 341 ZŘS) § 6/9 z. č. 523/1992 Sb. o DP a KDP § 255 daňového řádu: není-li souhlas zástupce komory, musí SD podat návrh soudu Řízení o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin

78 Řízení o plnění povinností z předběžného opatření ESLP
Základ právní úpravy § § 348 ZŘS § 5 z. č. 186/2011 Sb., o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány Situace předběžné opatření ESLP MSp vyrozumí dotčený orgán nebo osobu o opatřeních, která je nutno provést orgán nebo osoba nevyhoví ČR podá návrh na zahájení řízení podle § 342 an. ZŘS Řízení o plnění povinností z předběžného opatření ESLP

79 Řízení ve věcech „voleb zaměstnanců“
§ § 353 ZŘS Zákoník práce, z. č. 307/2006 Sb., o EDS Rozhodování ve věcech voleb do rady zaměstnanců zástupců pro BOZP členů zvláštního vyjednávacího výboru EDS Řízení ve věcech „voleb zaměstnanců“

80 Řízení o soudním prodeji zástavy
Hmotněprávní základ viz § 1359 a násl. OZ Zástavní právo lze realizovat Přímým prodejem předem dohodnutým postupem Prodejem ve veřejné dražbě Soudním prodejem zástavy Řízení o soudním prodeji zástavy

81 Řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry
§ § 366 ZŘS Navazuje na § 390/3 a 4 ZOK v případě, že hlavní akcionář nesloží dorovnání do povinné úschovy (viz § 365 ZŘS) Řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry

82 Řízení ve věcech manželských a partnerských
1. Řízení o povolení uzavřít manželství (§ § 370) 2. Řízení ve statusových věcech manželských (§ § 398) určení, zda tu manželství je či není neplatnost manželství rozvod 3. Řízení ve statusových věcech partnerských (§ 399) určení, zda tu partnerství je nebo není neplatnost partnerství zrušení partnerství Řízení ve věcech manželských a partnerských

83 Řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí
Předběžné opatření (§ § 409) Prodloužení PO (§ § 413) Dříve § 76b OSŘ Řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí

84 Řízení o určení a popření rodičovství
1. Určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů (§ § 416) 2. Řízení o určení a popření otcovství (§ § 425) 3. Řízení o určení a popření mateřství (§ 426) Řízení o určení a popření rodičovství

85 Řízení ve věcech osvojení
1. Řízení ve věcech osvojení nezletilého (§ § 444) 2. Řízení o osvojení zletilého (§ § 451) Řízení ve věcech osvojení

86 Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé
1. Předběžná úprava poměrů dítěte (§ § 456) 2. Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (§ § 477) 3. Řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ § 491) Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé

87 Řízení v některých věcech výkonu rozhodnutí
1. Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí (§ § 496) 2. Výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé (§ § 510) 3. Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech výživného (§ § 513) Řízení v některých věcech výkonu rozhodnutí