Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dej2 Průmyslová revoluce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dej2 Průmyslová revoluce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

1 Dej2 Průmyslová revoluce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Průmyslová revoluce a zrod industriální společnosti velký technický a společenský převrat způsobený hromadným zaváděním strojů do výroby ekonomika založená na manuální práci byla nahrazena průmyslovou (manufaktura továrna) technologická, sociálně- ekonomická změna

3 kolébkou průmyslové revoluce byla Anglie (  tehdy nejvyspělejší země světa) proběhla zde v letech způsobila změny ve způsobu práce i obživy podstatné části populace  tovární výroba  růst výroby díky masovému nasazení strojů (zboží se vyrábí „ve velkém“ pro anonymního odběratele – nejen na zakázku jako předtím u manufakturní výroby) změna tváře krajiny (  továrny, průplavy, železnice, rozšiřování měst atd.) parní stroj běžným pohonem v průmyslu i dopravě

4 Předpoklady PR mohutný rozvoj vědy a techniky v 18. stol. (  rychlé zavádění vynálezů do praxe zejména v Anglii) volný finanční kapitál (  investice do nově zakládaných továren, budování železnic atd.) dostatek pracovní síly (  dostatek bezzemků na venkově -„ohrazování“) zdroje nerostných surovin a energií (  voda, dřevo, uhlí, železná ruda aj.) rozsáhlé trhy (  kolonie: Kanada, Indie, Austrálie aj.  odbyt anglického zboží) výhodná zeměpisná poloha Britských ostrovů (  křižovatka důležitých námořních cest, největší loďstvo světa aj.) houževnatost a vytrvalost (  protestantská víra – „Přičiň se, a Bůh ti pomůže“) namáhavou práci usnadňovalo využití parního stroje  nová hnací síla (  dříve: člověk odkázán na zvířecí sílu, vodní proud či sílu větru  malý výkon, závislost na počasí)

5 JAMES WATT – zdokonalení parního stroje (1765) ( nedokonalé a velmi rozměrné parní stroje už dříve používány k čerpání vody ze zaplavených dolů  tzv. „ohňový stroj“ = „přítel horníků“  rozvoj hornictví) po úpravě skotského mechanika parní stroj pracoval rovnoměrně, byl výkonnější a jeho provoz byl levnější došlo k jeho masovému nasazení v dolech, hutích, při válcování železa, posléze i k tažení vozů a k pohonu lodí

6

7

8

9 Vznik a průběh PR nejdříve v TEXTILNÍ VÝROBĚ: tradice plátenické a soukenické výroby zavádění strojů mnohem lacinější než v těžkém průmyslu práce snadno naučitelná, není třeba velké fyzické síly  zaměstnávání žen a dětí (  nižší mzdy  růst zisků) dobrý odbyt levně strojově vyráběných látek (  např. v koloniích) (Angličané jako první pochopili důležitou poučku, že výrobek je tím lacinější, čím méně práce a času bude třeba k jeho zhotovení)

10 Nejbouřlivější rozvoj v bavlnářství - bez omezení cechovními předpisy (jako u soukenictví a plátenictví), navíc dovoz levné bavlny z jižních států USA („bílé zlato“)  k jejímu zpracování nutné nové technické postupy  mechanizace = strojní spřádání a tkaní: JOHN KAY - tkalcovský „létající člunek“ (1763)  zdvojnásobení výkonu tkalce  až 20 přadlen  nedostatek příze (  malá produkce z kolovratů) podnětem ke zdokonalení spřádacího stroje:

11 JAMES HARGREAVES – „Jenny“(1764) původně osm, později až osmdesát vřeten, mnohem efektivnější než kolovrat příze se ale trhala, byla tenká a nepevná poháněn ještě lidskou silou Spřádací stroje

12 RICHARD ARKWRIGHT –„water – frame“ (1769) poháněn už vodním kolem

13 SAMUEL CROMPTON – spojil přednosti obou předchozích typů spřádacích strojů: „mule“ („kříženec“, 1779)  jemná, tenká, ale zároveň už i dostatečně pevná příze  jako pohon parní stroj  na jednom stroji až 2000 vřeten  zaostávání tkaní: EDMUND CARTWRIGHT – mechanický tkalcovský stav (1784) poháněn také parním strojem

14 následně i v dalších odvětvích: -pro výrobu textilních strojů (kovových součástí)  STROJÍRENSTVÍ (dovršení průmyslové revoluce  stroje vyráběny opět stroji) i dopravních prostředků potřeba stále více materiálu, zejména železa  HUTNICTVÍ ŽELEZA A OCELI  TĚŽBA UHLÍ A ŽELEZNÉ RUDY  DOPRAVA (silnice a vodní cesty k přepravě surovin a zboží  splavňování řek a budování vodních kanálů)

15 rodina Darbyů  od r výroba železa ve vysokých pecích za pomoci černouhelného koksu místo dřevěného uhlí, způsob odlévání do pískových forem (předtím se užívaly hliněné formy)  ve větším množství i vyšší kvalitě: ocel, litina ( lukrativní výroba zbraní, zejména hlavní děl )vysokých pecích Světová produkce železa

16 První litinový most na světě - Ironbridge u Coalbrookdale, v roklině Shropshire, na břehu řeky Severn, severozápadně od Birminghamu vybudoval Abraham Darby III., majitel Coalbrookdale Company (1779)

17 Hutnictví a železárenství 1783 – pudlování – uhlí nahrazeno koksem 1855 – bessemerování – kyslík vháněn do konvektoru 1879 – thomasování – zásaditá vyzdívka britský inženýr Henry Bessemer vynalezl technologii výroby kvalitní a levné oceli, v nádobě hruškovitého tvaru se protlačoval tekutým surovým železem vzduch, aby se ze železa odstranil uhlík za 20 minut se vyrobilo tolik oceli, kolik starší technologií za den Bessemerův konvertor mohli obsluhovat běžně vyučení dělníci ocel byla dále využívána při stavbě železnic, lodí a zbraní vrchol ocelářství nastal ve 2. pol. 19. stol.

18

19 Důsledky hospodářský liberalismus  požadavek mít vedle osobní, náboženské a politické nezávislosti i úplnou svobodu podnikání a obchodování (  Adam Smith: Bohatství národů)  pro něj bída otázkou individuálních schopností a morálky  do pol. 19. stol. prosazeno jako první ve Velké Británii  „dílna světa“ (původně si ostrovní království svůj technologický předstih žárlivě střežilo  vývoz technických novinek či vystěhování odborníků pod přísnými tresty zakázáno – hrozil i trest smrti)

20 rozšíření do Evropy (ale i do USA) zejména po napoleonských válkách (habsburská monarchie – 40. léta 19. stol., směrem na východ se zpožděním – Rusko až na konci 19. stol.) průmyslové oblasti u zdrojů surovin a energií s velkým množství dělnictva (= průmyslové aglomerace) (Manchester, Birmingham, Sheffield, Leeds, Liverpool,Glasgow, Paříž, Lyon, Brusel, Lutych, Porýní – Porúří (Essen), Sasko, Horní Slezsko (Ostrava), Kladno, Vídeň, Štýrský Hradec)

21 hnutí „rozbíječů strojů“ (luddismus) – dělníci byli přesvědčení, že je stroje připravují o práci, nejvíce v letech v Anglii, vynesení mnoha trestů smrti a nucených odsunů (deportací do trestanecké kolonie) demografická revoluce  ohromný přírůstek počtu obyvatel díky pokroku lékařských věd (  pokles úmrtnosti)  růst měst jako středisek průmyslu, obchodu a peněžnictví  lidé z venkova do měst za prací (= urbanizace) (např. Birmingham – 1770: , 1871: obyv.) revoluce v dopravě  uplatnění parního stroje symbolem průmyslové revoluce

22 Revoluce v dopravě jediná možnost rozvoje průmyslu nejprve využití koňské sily počátky železniční dopravy kolejnicová železniční doprava - vagóny tažené koňmi

23 Železnice 1814 – GEORGE STEPHENSON (Angličan) – první funkční lokomotiva (= parní stroj umístěný na koleje)  zdokonalováním: s „Raketou“ zvítězil v prestižním závodu lokomotiv v Rainhillu (1829) – 46 km/hodRaketou „Rocket“ (1829)

24 Stephensonova Raketa

25 železniční tratě v mílích (1= cca 1,6 km)

26 1825 – první pravidelné železniční spojení na světě otevřeno mezi anglickými městy Stockton – Darlington, první vlak s 33 vozy táhl stroj nazvaný „Locomotion“ (1830 – v Evropě 121 km železnic, 1850 – km, ve Velké Británii tolik jako ve zbytku Evropy dohromady) 1830 Liverpool – Manchester, první osobní vlaky železniční mánie mil. pasažérů za rok mil. pasažérů za rok mil. pasažérů za rok v pol. 19. stol. – Británie má ¼ světové železniční sítě Rakousko – z Vídně do Haliče „Severní dráha císaře Ferdinanda“ 1845 – Olomouc – Praha 1848 – Vídeň – Bratislava

27

28 „ LOKOMOTIVA UDĚLALA PRO SJEDNOCENÍ ČLOVĚČENSTVA VÍC NEŽ DOSUD VŠICHNI FILOZOFOVÉ, BÁSNÍCI, POLITIKOVÉ A PROROCI OD POČÁTKU SVĚTA“ (H. T. Buckle,ang.historik) zlevnění a zrychlení přepravy (dovoz surovin a rozvoz zboží na velkou vzdálenost a v mnohem větším objemu)  konec lokálních trhů (  jednotný vnitřní trh jednotlivých států a celosvětový trh), zvýšení konkurence, „zmenšení světa“ (větší pohyb obyvatel a i informací)

29 Říční a námořní doprava parníky – nejprve používány ve vnitrokontinentální dopravě později transatlantické plavby

30 ROBERT FULTON – „Clermont“ (1807) r byl pověřen Napoleonem Bonapartem navrhnout první ponorku v historii „Nautilus“

31

32 1807 – ROBERT FULTON (Američan) – první funkční paroloď: „Clermont“ (provoz na řece Hudson, první cesta z New Yorku do Albany – 250 km) 1819 – první parník přes Atlantik: „Savannah“ (kvůli šetření paliva poháněn ještě převážně plachtami)  běžná doprava přes oceán až o několik desetiletí později „čajové klipry“ (  dokonalé plachetnice k přepravě úrody čaje z Asie do Evropy a Ameriky) 1838 – pravidelná doprava mezi Británií a New Yorkem 60. léta – doprava osob a zboží Čajový klipr – „The Cutty Sark“

33 Zemědělská revoluce růst nároků na výživu zvýšením počtu obyvatel (  nové průmyslové aglomerace)  tlak na zemědělce na zvýšení produkce  místo trojpolního (úhorového) zaveden střídavý systém hospodaření s celoročním ustájením dobytka (  zkvalitnění půdy hnojením), rozšíření pěstování střídavě pícnin, okopanin (brambory), technických plodin (len, konopí, chmel) atd., použití strojů (např. secí stroje, parní mlátičky apod.)

34 změna tváře původní zemědělské krajiny  ničení přírody vznik nové početné společenské skupiny  tovární dělníci (= proletariát) nelítostný přístup k lidem  „jen“ pracovní síla (jako každé jiné zboží)  o její ceně rozhodoval vztah nabídky a poptávky (  vyšší  tlak na pokles mezd), vztah zaměstnanec – zaměstnavatel (kapitalista) pouze věcí jejich svobodné dohody (  téměř bez zásahů státu) Přírůstek obyvatel VB město-venkov

35 Společenské důsledky PR ohromný přírůstek počtu obyvatelstva rostou města jako střediska obchodu a průmyslu poč. 19. stol. – většina obyvatel žije ještě na venkově ve městech – chudinké čtvrti urbanizace Philipp Jakob Loutherbourg ml.: Coalbrookdale v noci, 1801

36 Manchester okolo r. 1820

37 Těžké pracovní i životní podmínky dělníků hnutí rozbíječů strojů (luddismus) – dělníci byli přesvědčení, že je stroje připravují o práci  sdružování  Charles Dickens (  za jejich zoufalé životní podmínky nenesou odpovědnost stroje, ale jejich zaměstnavatelé) do odborových organizací  stávky a demonstrace Londýnské sdružení pracujících (1836)  petice dělníků – Charta lidu (= chartisté)  bez úspěchu předkládali anglickému parlamentu v pol.19. stol. vznikají odbory (TRADE UNIONS)  první samostatná dělnická organizace - vedle hospodářských (např. zkrácení pracovní doby, zajištění péče o nemocné a přestárlé aj.) i požadavky politické (např. všeobecné volební právo)

38 proletariát = dělníci podávají svou pracovní sílu podnikateli název proletariát pochází od K. Marxe nekvalifikovaní pracují v dolech, hutích, na stavbách železnic ženy a děti v textilním průmyslu, ale i v dolech, mají poloviční mzdy, než muži mzda umožňuje jen přežít => děsivé životní podmínky, alkoholismus kvalifikovaní mají šanci na společenský vzestup (např. mistři, železniční dělníci, typografové – dělnická aristokracie) buržoazie = velkostatkáři (šlechta) skupuje půdu a věnuje se intenzivnímu chovu ovcí a zemědělství, zásobuje město podnikatelé (nižší šlechta) prodává tovární výrobky a služby aby uspěla v konkurenci na volném, neregulovaném trhu, musí zboží neustále vylepšovat, snižovat náklady, zvyšovat produktivitu práce a přizpůsobovat nabídku poptávce X

39 Práce žen a dětí v textilní továrně

40 nejmladší děti v textilních továrnách byly obvykle zaměstnány jako uklízeči, měly vyzvednout volnou bavlnu zpod stroje,což bylo velmi nebezpečné, stroje byly stále v chodu děti, které pracovaly dlouhé hodiny v textilních továrnách byly velmi unavené, a obtížně udržely rychlost požadovanou tkalcovskými mistry děti byly obvykle bity řemenem, aby pracovaly rychleji v některých továrnách děti ponořovaly po hlavě do vody kádí, jestliže byly ospalé děti byly také potrestány za pozdní příchod do práce a za komunikaci s ostatními dětmi učni, kteří utekli z továrny byli v nebezpečí poslání do vězení děti, které byly považovány za potenciální utečence byly umístěny v želízkách Thomas Savage ve vězení ve Wandsworthu Věk pracovníků v přádelnách bavlny v Lancashire v roce 1833 VěkMužiŽeny mladší než až až až až až až až až až až

41 Vládní zásahy pro zlepšení životních a pracovních podmínek žen a dětí v VB děti mladší 16 let maximálně 12 hodinová pracovní doba x nebyli inspektoři, kteří by na to dohlíželi děti mladší 9 let nesmí pracovat 9-13 let 9 hodinová pracovní doba + 2 hodiny školy inspektoři dohlíží na dodržování tohoto zákona povinná registrace narození a úmrtí ženy a děti do 10 let nesmí pracovat v dolech děti mladší 8 let nesmí pracovat 8-13 let max. 6.5 hodin denně ženy max.12 hodinová pracovní doba ženy max.10 hodinová pracovní doba Školství před r neexistoval v Británii žádný státní systém vzdělávání od r vznikaly nedělní školy církevní školy – od r. 1833, placeny ze státního rozpočtu x nedostatečný počet Zákon o vzdělávání – s pomocí vlády stavěno více škol povinná školní docházka pro děti od 5 do 10 let bezplatná školní docházka

42 Průmyslová revoluce způsobila raketový nárůst počtu obyvatel Leedsu, v r.1840 měl již obyvatel. Rozvoj průmyslu v Leedsu byl podmíněn výstavbou Aire & Calder Navigation roku 1699, Leeds and Liverpool Canal r a železnice r Mezi hlavní obory rozvíjené v té době ve městě patřily mimo jiné výroba tkacích strojů, strojních nástrojů a parních motorů. Město těžilo i z rozsáhlých zásob uhlí ve svém okolí a první komerční železnice – Middleton Railway (provozovaná do dnešní doby), dopravovala toto uhlí do Leedsu. Věk Procento úmrtí Věk Procento úmrtí Leeds: Leeds: Leeds je město na severu Anglie, je součástí metropolitního hrabství West Yorkshire. Městem protéká řeka Aire. Pokuste se odůvodnit procento úmrtnosti v uvedených obdobích.

43 zakládání dělnických stran (= sociálně demokratické)  1864 – I. internacionála = organizace mezinárodního dělnického hnutí: K. Marx, B. Engels  výzva k dělnictvu: „Proletáři všech zemí, spojte se“ snaha řady myslitelů (revoluční vzdělanci) o zlepšení postavení dělníků, vytvoření nové sociálně spravedlivé a humánnější společnosti  návrhy řešení dělnické či sociální otázky:

44 Utopičtí socialisté chtěli prosadit své představy dohodou, vlastním příkladem, přesvědčováním (vlivných tohoto světa o správnosti svého modelu společnosti), nikoliv násilím sny utopistů o možnostech nápravy společnosti neuskutečnitelné (  podle díla Thomase Mora „Utopie“)  např. zrušení soukromého vlastnictví, rovnost lidí apod.

45 ROBERT OWEN britský průmyslník, myslitel a sociální reformátor zisky z podnikání použil k zlepšení života dělníků ve své továrně (např. zřizoval sociální instituce, stavěl domy a staral se o jejich vzdělávání)  chtěl prosadit v celé zemi  odpor podnikatelů, parlamentu i vlády neúspěšný pokus o vytvoření vzorné osady „New Harmony“ ve státě Indiana v Americe (např. bezpeněžní hospodářství)

46 CHARLES FOURIER Francouz budoucnost podle něj ve velkých zemědělských družstvech  falangy každý měl pracovat podle svých sil a schopností, podřídit se zájmu celku sociální pojištění dělníků dělení výsledků společné práce

47 CLAUDE HENRI DE SAINT-SIMON francouzský hrabě ideálem společnost, v jejímž čele vláda složená z vědců, majitelů továren i dělníků a obchodníků, organizující výrobu k uspokojení potřeb všech hnací silou pokroku rozvoj vědy a morálky v práci viděl ušlechtilost a velikost (příživníky opovrhoval)

48 Marxisté (komunisté) přesvědčení: společenský pokrok se v dějinách prosazuje jen třídním bojem cíl: zespolečenštění výrobních prostředků (odstranění majetkové nerovnosti mezi lidmi) a uchopení moci dělnickou třídou program: Komunistický manifest (1848)  komunisté (z lat. communis = společný) prostředek: socialistická revoluce (násilné převzetí moci)  změnit vlastnické vztahy, odstranit vykořisťování a ukončit třídní boj (  zápas mezi majiteli výrobních prostředků – kapitalisty a vykořisťovanými – proletariát)

49 KAREL (KARL) MARX A BEDŘICH (FRIEDRICH) ENGELS němečtí filozofové

50 pokus přenést toto učení do politické praxe  organizují či ideově inspirují vznik dělnických sociálně demokratických stran v celé Evropě (  u nás až od 60. let 19. stol. s dovršením průmyslové revoluce) neúspěšné pokusy: např. Pařížská komuna (1871) realizovali v roce 1917 bolševici v Rusku (  V. I. Lenin)

51 Habsburská monarchie české země na poč. 18. stol. hospodářsky nejrozvinutější oblastí monarchie nejčastěji uplatňovány manufaktury založené na jednoduché dělbě práce textilnictví mělo nejvýznamnější postavení, v r zaměstnávalo až půl milionu pracovníků nejvíce lidí pracovalo v plátenictví (Jesenicko, Šumpersko, Turnovsko, Jilemnicko, Liberecko) v r zde žilo necelých obyvatel (v Čechách 5 mil.), v r již obyvatel (v Čechách 6 mil.) zlepšilo se technické vzdělání, rozvoj techniky

52 Johann Leitenberg představil koncem 18. stol. první strojní továrnu na spřádání ve Verneřicích u Děčína vznikaly cukrovary, pivovary, sklářství a porcelánky textilní výroba - v Severních Čechách (Liberecko, Jablonecko, Českolipsko); v Praze, Brně první moderní strojírenské dílny založeny anglickými a německými odborníky v Brně, Praze a v Liberci v pol. 19. stol vytvořil Emil Škoda podnik evropského významu (auta Tatra r.1898) těžba kamenného uhlí, výroba železa – Ostravsko, r vznikla první koksovací vysoká pec v monarchii železniční, říční doprava v českých zemích byla nejnižší zaměstnanost v zemědělství v rámci monarchie rozvoj Čech závisel na odstranění zbytků středověkých překážek i na národní emancipaci

53 inženýr, profesor praktické geometrie (geodezie) Polytechnického ústavu ve Vídni a průkopník stavby železnic v Čechách, Rakousku a Rusku vybudoval nejstarší koněspřežnou železnici České Budějovice–Linec významný český matematik a fyzik a průkopník železnice - projekt koněspřežné železnice první parní stroj v českých zemích zkonstruoval v letech vynikající odborník v oboru vodního, mostního i železničního stavitelství František Antonín Gerstner František Josef Gerstner

54 Koněspřežná železnice České Budějovice–Linec

55 Josef Božek český mechanik a konstruktér 1815 – sestrojil první parou poháněný automobil na našem území 1817 – sestrojil parník věnoval se i konstrukci čerpadel a později i vagónů pro koněspřežnou železnici z Českých Budějovic do Lince vyráběl pohyblivé protézy konstruoval i hodiny pro účely výuky i pro speciální použití (v r pro hvězdárnu Klementinum, používány do r. 1984)

56 Párou poháněný automobil

57 Josef Ressel ( ) z Chrudimi 1826 vynález lodního šroubu V r se dohodl s bohatým obchodníkem Ottaviem Fontanou, že zaplatí stavbu lodi Civetta, na níž se lodní šroub vyzkouší, nechal ve strojírně v Paříži vyrobit lodní součásti, byl při těchto jednáních příliš důvěřivý, prozradil celou podstatu svého vynálezu dřív, než uzavřel smlouvu; ve Francii a Anglii se objevila řada falešných vynálezců, kteří si šroub přisvojili; spor o prvenství se pak vlekl dlouhá desetiletí.

58 Bratranci František a Václav Veverkové ( ) ( ) rolník a kovář z Rybitví u Pardubic 1827 vynalezli ruchadlo vhodně tvarovaný a na kolečkách upevněný pluh půdu odkrajoval, rozrušoval, drolil (ruchal) a obracel, hloubka orby se dala řídit

59 Otázky 1.Ve kterém odvětví začíná průmyslová revoluce? 2.Proč byly v manufakturách hojně zaměstnávány ženy a děti? 3.Co znamená urbanizace? 4.Co to byl luddismus? Datujte jeho největší vlny. 5.Kdy byla otevřena první železnice v Rakousku? A kam vedla? 6.Kde se plavila první parní loď? 7.Kdy přeplul první parník Atlantik? Jak se jmenoval? 8.Kde se v Rakousku soustředila textilní výroba? 9.Kdo a kdy vybudoval nejstarší koněspřežnou železnici Budějovice–Linec? 10.Co chtěli marxisté? Odpovědi 1.V textilním průmyslu. 2.Protože dostávaly nižší mzdy (= nižší náklady => vyšší zisky). 3.Stěhování lidí z venkova do měst. 4.Rozbíjení strojů (vzaly lidem práci). Nejvíce v letech Roku Z Vídně do Haliče „Severní dráha císaře Ferdinanda“. 6.Po řece Hudson do New Yorku. 7.Roku 1818; Savannah. 8.Na Liberecku, Jablonecku a Českolipsku. 9.František Antonín Gerstner, r Změnit vlastnické vztahy, odstranit vykořisťování a ukončit třídní boj.

60 Dej 2 Průmyslová revoluce Použity materiály, obrázky z www stránek: Hlavačka, M. (2006): Dějepis 3 pro gymnázia a SŠ, novověk. SPN, Praha, 175 s. Sochrová, Marie: Dějepis v kostce pro střední školy II., FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 wikimedia.org cs.wikipedia.org obrázky.cz spartacus.schoolnet.co.uk/IRpunishments.htm bbc.co.uk/history/interactive/animations/blast_furnace bbc.co.uk/history/interactive/animations/rocket Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí


Stáhnout ppt "Dej2 Průmyslová revoluce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."

Podobné prezentace


Reklamy Google