Participace v sociální práci

Prezentace na téma: "Participace v sociální práci"— Transkript prezentace:

1 Participace v sociální práci
JABOK – Michal Kaplánek

2 Co je to participace? Participace je
proces sdíleného rozhodování v záležitostech, které mají vliv na život jedince a společnost, v níž žije odpovědná účast zainteresovaných na pravomoci rozhodovat o své přítomnosti a budoucnosti neustálý proces učení demokracii, který umožňuje svobodnou diskusi, při níž zůstávají otevřené různé varianty řešení.

3 Význam participace dětí a mládže
Úmluva o právech dítěte (1989) – historicky první konvence, v níž je zakotveno, že dítě má co říci k procesům, které ovlivňují jeho život. Významným přínosem tohoto dokumentu bylo zvýraznění nutnosti přijímat pohledy mladých lidí a diskutovat s nimi o jejich názorech a postojích. V neposlední řadě byl zvýrazněn také význam participace dětí a mládeže v rodině, ve škole a ve společnosti vůbec.

4 Směry participace – „shora“ (na příkladu participace ve škole)

5 Směry participace – „zdola“ (na příkladu participace ve škole)

6 Formy participace Vysvětlete základní znaky těchto forem participace:
reprezentativní otevřená příležitostná každodenní na projektu

7 Každodenní participace
V organizaci panuje demokratická (participační) kultura za těchto předpokladů: Zajištění doprovázení participačních procesů ze strany dospělých Zabránění podcenění nebo přetížení schopnosti participace účastníků Pomoc v rozvoji schopnosti participovat (např. vyjadřovat se k problémům) Přehledná časová souvislost mezi vyjádřením účastníků a realizací opatření Participační techniky přiměřené věku a situaci účastníků Reprezentativnost (participují buď všichni přímo nebo zástupci) Ohled na specifické potřeby a přístupy mužů a žen Vztahy s okolím (např. spolupráce s obcí) Výchova k participaci od nejútlejšího dětství Participace jako běžný přístup (nejen výjimka)

8 Stupně participace I. Falešná participace
Manipulace (manipulation) – účastníci jsou pasivními recipienty rozhodnutí vedoucích. Často nerozumí důvodům, které rozhodnutí předcházely. Jde tedy spíše o uplatnění zájmů vedoucích než zájmů účastníků. To platí i tehdy, když se jich vedoucí formálně ptají, co by účastníci chtěli dělat. Dekorace (decoration) – účastníci se aktivně podílejí na programu, který připravili vedoucí, přitom však program nijak je nemění a jejich informovanost je pouze částečná. Tokenismus = formální participace (tokenism) – účastníci nebo jejich zástupci se sice neúčastní jenom na realizaci programu, ale jsou přítomni i při jeho přípravě. Jejich přítomnost je však pouze formální. Program ve skutečnosti zůstává plně v režii dospělých.

9 Stupně participace II. Skutečná participace
Informovaná účast (assigned but informed) – uvědomělá participace účastníků na programu. Účastníci chápou celý program, jednotlivé aktivity i jejich smysl. Vedoucí jsou iniciátory, kteří nakonec sami o programu rozhodují, ale přitom vyslechnou a respektují názory účastníků. Konzultace (consulted and informed) – o programu rozhodují vedoucí až na základě konzultace s účastníky, přičemž jejich názory nejen vyslechnou, ale také zohlední. Účast na rozhodování řízená vedoucími (leaders-initiated, shared decisions with participants) – účastníci se podílejí na rozhodování v oblastech předem vymezených vedoucími. Názory účastníků jsou nejen zohledňovány, ale účastníci se podílejí i na rozhodování.

10 Stupně participace III. Samospráva a spolupráce
Samosprávné vedení (participants-initiated and directed) – iniciátory a organizátory programu jsou sami mladí lidé, kteří jej sami organizují (zpravidla) po vzoru dospělých. Na tomto stupni hrají dospělí pouze podpůrnou roli. Vedoucí jsou pozvání k účasti na rozhodování (participants-initiated, shared decision with leaders) – fungující participace účastníků, v jejímž rámci je dospělým nabídnuta možnost spoluúčasti a spolurozhodování.

11 Přínos participace v sociální práci s mládeží
Formulace a objasnění zájmů a potřeb mladých lidí Transparentnost plánování Rozšíření tématického okruhu a možností kompromisu při jednání o prosazování zájmů a potřeb mládeže Realizace konstruktivní reflexe práce s mládeží Rozvoj osobní (mravní) zodpovědnosti Realizace politické výchovy v rámci procesu „přivlastňování sociálního prostoru“ Zlepšení úrovně informovanosti Zapojení bezprostředně zainteresovaných jedinců do plánování (dle autorů: Thierisch, Lindner/Vatter, Popp, Nikles/Kordfelder/Iffland/Szlapka)

12 Evropské portfolio Český překlad: Obsah: PRVNÍ ČÁST: ÚVOD 1. Portfolio: nástroj podpory uznávání informálního vzdělávání a učení a práce s mládeží 2. Portfolio: nástroj, který reflektuje hodnoty Rady Evropy 3. Portfolio: nástroj, který odráží formulace Evropské rady v oblasti politiky mládeže DRUHÁ ČÁST: KROKY K VYTVOŘENÍ VAŠEHO PORTFOLIA 1. Jak používat toto portfolio 2. Kontext práce s mládeží 3. Vědomosti, znalosti, schopnosti a dovednosti 4. Vedoucí mládeže a pracovníci s mládeží – analýza jejich funkce 5. Kompetenční rámec 6. Zpětná vazba od ostatních 7. Plánování osobního vývojového a učebního programu TŘETÍ ČÁST: PŘÍLOHY 1. Slovníček 2. Vybraná literatura 3. Rada Evropy – Doporučení Rec(2003)8 o podpoře a uznávání neformálního vzdělávání/učení mladých lidí 4. Poděkování

13 Evropské portfolio (youth leaders + youth workers)
Mezi funkce pracovníka s mládeží patří: 1. Povzbudit mladé lidi k přijetí zodpovědnosti, sebeurčení a autonomní životní formy: povzbuzovat k participaci skrze společné aktivity a společné zkušenosti zapojit účastníky do plánování, realizace a hodnocení aktivit pomoci mladým lidem, aby byli schopni pracovat pro uskutečnění svých cílů pomáhat jim k rozvoji důvěry, vědomostí, kritického myšlení a porozumění 2. Doprovázet mladé lidi v procesu interkulturního učení: umožnit mladým lidem, aby si uvědomili vlastní kulturní prostředí, jeho hodnoty a způsoby jednání podporovat aktivní toleranci a interakci s lidmi jiných kultur ve vlastní zemi využívat kreativně konflikty k učení se mírovému řešení konfliktů podporovat mladé lidi, aby našli své místo v měnícím se světě 3. Přispívat k rozvoji organizací a politiky mládeže: uvádět druhé do práce v týmu a efektivně týmově pracovat spolupracovat na rozvoji politiky mladé generace 4. Při evaluaci musí pracovník s mládeží plánovat a uplatňovat různorodé participativní hodnotící metody. European portfolio:

14 Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě
Stálá konference evropských místních a regionálních samospráv (Standing Conference of Local and Regional Authorities of Europe) vydala na svém 2. zasedání v Llangollenu (GB, Walles, 1991) Evropskou chartu participace mladých lidí na místním a regionálním životě, která byla později přepracována, a tak vznikla Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě (Krakov, 2002). Přijata na 10. zasedání Congress of Local and Regional Authorities of Europe v r Jedná se o metodický text pro orgány místní a regionální samosprávy („úřady“)

15 Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě – obsah
1. část – dílčí programy: mezi různými typy programů (např. ve prospěch sportu, rovnosti pohlaví, sexuální výchově atd.) jsou zařazeny také zařazeny programy pro podporu participace ve školách: „Pro mladé lidi je nezbytné učit se o participaci a demokracii už během školní docházky. ... Současně musí být škola také místem, kde mladí lidé prožívají a praktikují demokracii a kde je jejich participace v rozhodování podporována a viděna jako přínosná.“ Přitom se počítá přímo s kurzy zaměřenými na participaci a s podporou sdružení (spolků, asociací) žáků (studentů) a s umožněním jejich participace na chodu školy a školního kurikula.

16 Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě – obsah
Za nástroje participace (2. část) se považují: výcvik, informovanost a podpora různých forem participace. Do oblasti výcviku (training) participace patří také vzdělávání v oblasti lidských práv a neformálního učení. Místní a regionální orgány jsou povzbuzovány k tomu, aby podporovali: odborná školení pro učitele a pracovníky s mládeží zaměřené na participaci; všechny formy participace žáků ve školách; programy výchovy k občanství ve školách; vzdělávání skupin mládeže (peer-group education)

17 Prioritně podporované programy
Za klíč k participaci se považuje přístup k informacím. Proto by měly být podporována informační centra pro mládež a dostupnost informací prostřednictvím současných informačních technologií (internet ad.). Podobně by místní a regionální samosprávy měly podporovat vznik a rozvoj médií, které vytvářejí sami mladí lidé, i těch, které jsou určeny pro mladé lidi. Další prioritou mezi prostředky participace je podpora dobrovolnictví: „V době, kdy se zvyšuje tlak na individuální výkon a úspěch ve vzdělávání i práci, je důležité, aby dobrovolnictví bylo podporováno a prosazováno.“ Tato podpora znamená jak podporu dobrovolnických center a dobrovolného zapojení mládeže, tak i rozvoj systému, který může formálně ohodnotit dobrovolnické aktivity (certifikáty). K podpoře participace patří především podpora sdružování mládeže, a to jak formálního, tak neformálního charakteru, na což by se mělo pamatovat v rozpočtu obcí a regionů. Dokument má na mysli taková sdružení, která „jsou primárně zaměřená na potřeby a zájmy mladých lidí a na jejich reflexi“. V záležitostech týkajících se mládeže by měl být vytvořen systém spoluúčasti mladých lidí na tomto rozhodování. Kromě toho by měly místní a regionální úřady podporovat aktivitu mladých lidí v nevládních organizacích a v politických stranách.

18 Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě – obsah
Doporučené struktury pro participaci dětí a mládeže: Rady, parlamenty a fóra mládeže, které by měly umožňovat: veřejné diskuse pro volné vyjadřování mladých lidí podle jejich zájmu týkající se mj. návrhu a programu úřadům; možnosti vytvářet návrhy místním a regionálním úřadům; možnost orgánům radit se s mladými lidmi v oblasti sporných otázek; veřejné diskuse tam, kde jsou projekty zahrnující mladé lidi vyvíjeny, sledovány a hodnoceny; veřejné diskuse za účelem napomáhat konzultacím s mládežnickými organizacemi a asociacemi; možnost účasti mládeže v ostatních místních a regionálních poradních orgánech.

19 Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě – obsah
Doporučené funkce na podporu participace: mediátor mezi mladými lidmi a zvolenými místními a regionálními zástupci při řešení problémů; obhájce mladých lidí v případě napětí mezi mladými lidmi a místními a regionálními orgány; prostředník, prostřednictvím kterého mohou komunikovat místní a regionální úřady a mladí lidé;