ČESKÁ LITERATURA 2. POLOVINY 19. STOLETÍ

Prezentace na téma: "ČESKÁ LITERATURA 2. POLOVINY 19. STOLETÍ"— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ LITERATURA 2. POLOVINY 19. STOLETÍ
NÁRODNÍ DIVADLO Mgr. Michal Oblouk

2 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE
1848 – poražena revoluce, nastolen absolutistický režim Františka Josefa I. – policejní opatření, persekuce, cenzura (Bachův absolutismus) 1860 – vydán Říjnový diplom (slib konstituce), hospodářský vzestup českého měšťanstva, Únorová ústava z roku 1861 umožňuje znovuobnovení kulturního i politického života 1867 – rakousko-uherské vyrovnání, neúspěch politických nadějí Čechů a Slováků, národní požadavky nesplněny, vlna germanizace

3 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE
rozkvět kultury rozvoj žurnalistiky – založen deník Národní listy (1861 – 1941), měsíčník Květy (od r. 1834) vznik tělovýchovné jednoty Sokol (1862, M. Tyrš, J. Fügner), pěveckého spolku Hlahol (1861 mužský sbor - zakladatelem byl pražský sládek, zpěvák a sbormistr Jan Ludvík Lukes, 1879 ženský sbor), Umělecké besedy (umělecký spolek sdružující mnohé významné české umělce od roku 1863 až dodnes ve třech odborech: literárním, výtvarném a hudebním)

4 PROZATÍMNÍ DIVADLO předchůdce dnešního Národního divadla v Praze - budova se stala jeho součástí r zakoupil Sbor pro zbudování Národního divadla pozemek na nábřeží Vltavy v blízkosti dnešního mostu Legií budova podle plánů architekta V. I. Ullmanna byla postavena během šesti měsíců v roce otevřena byla hrou Král Vukašín od V. Hálka vedle začala vyrůstat od roku 1868 budova Národního divadla mělo být uzavřeno roku 1881, kdy začal provoz v Národním divadle - po požáru ND 12. srpna 1881 však Prozatímní divadlo sloužilo nadále po slavnostním otevření znovuvystavěného Národního divadla 14. dubna 1883 byla budova Prozatímního divadla přestavěna a propojena s jižním křídlem Národního divadla

5 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE
architektura – historizující stavební slohy: novorománský sloh, novogotika, novorenesance, novobaroko, novoklasicismus sochařství – Václav Levý hudba – klasikové české moderní hudby: Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Zdeněk Fibich v oblasti literatury se na počátku 60. let a také v 70. letech 19. století objevilo několik literárních skupin - májovci, ruchovci a lumírovci

6 NOVOGOTIKA

7 NOVORENESANCE

8 NOVOBAROKO

9 NÁRODNÍ DIVADLO 1868 – 16. května se konala veřejná slavnost pokládání základního kamene (kamenů) za veliké účasti lidu – odhaduje se přítomnost asi 100 až 150 tisíc lidí (sbírky pod heslem Národ sobě) 1881 – poprvé otevřeno (Smetanova Libuše), při dokončovacích pracích došlo k požáru (zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla), nové finanční sbírky 1883 – znovuotevření divadla, opět Smetanovou Libuší

10 NÁRODNÍ DIVADLO

11 NÁRODNÍ DIVADLO architekt – Josef Zítek (novorenesanční stavba), po požáru Josef Schulz malíři – Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Vojtěch Hynais (opona), Václav Brožík, Julius Mařák sochaři – Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch (bronzová triga) 1. ředitelem František Adolf Šubert (1849 – 1915) – autor dějin Národního divadla

12 POPIS DIVADLA je 26 m vysoké
velice dobrá akustika a slyšitelnost i v nejsvrchnějších patrech nad hledištěm visí dvě tuny těžký lustr o šířce 3 metry a délce 5,5 metrů, který má 260 lampiček mezi jevištěm a hledištěm jsou 3 opony - železná pro případ požáru, druhá namalovaná V. Hynaisem oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla a třetí je červená, sametová a roztahuje se ručně nad oponami lze spatřit nápis „Národ sobě“, který vystihuje spolu s Hynaisovou oponou občany, kteří darovali peníze na výstavbu budovy ve foyeru na prvním balkóně se nacházejí malby M. Alše a F. Ženíška ve foyer i v jiných prostorách divadla jsou též busty osobností, které se mimořádně zasloužily o divadlo jsou zde i 3 nástropní malby - jedna zobrazuje zlatý věk, druhá úpadek a třetí znovuvzkříšení

13 LADISLAV STROUPEŽNICKÝ (1850 – 1892)
dramatik a dramaturg Národního divadla narodil se v Cerhonicích u Písku neměl žádné literární vzdělání (pouze dvouleté studium reálky v Písku) ve svých sedmnácti letech, v noci při číhané, omylem vystřelil po hajném, načež se v pominutí mysli pokusil o sebevraždu - rána mu utrhla spodní čelist a nos a i po ročním pobytu v nemocnici a po plastice mu až do konce života zůstal zohavený obličej pracoval jako úředník v pojišťovně, písař pražského magistrátu, od r zastával funkci prvního dramaturga ND - jeho přísnost a vysoké nároky vůči dramatikům získaly divadlu vysoký kredit už v jeho počátcích zemřel v Praze na tyfus

14 DÍLO L. STROUPEŽNICKÉHO
Naši furianti – veselohra z jihočeské vesnice, kde se o funkci ponocného ucházejí dva kandidáti: Fiala a Bláha, hra se zabývá sociálními problémy české vesnice – hloupý sedlák a chytří chudí Paní mincmistrová – historická komedie, hlavní hrdina Mikuláš Dačický, odehrává se v Kutné Hoře (podle této hry vznikl film Cech panen kutnohorských) Zvíkovský rarášek - historická komedie, příběh záletníka Mikuláše Dačického z Heslova, později zhudebněno Vítězslavem Novákem ve stejnojmennou operu

15 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Novogotika