Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Druhohory ( mezozoikum)  Začaly před 250 miliony let, skončily před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Druhohory ( mezozoikum)  Začaly před 250 miliony let, skončily před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty."— Transkript prezentace:

1

2

3 Druhohory ( mezozoikum)  Začaly před 250 miliony let, skončily před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty začaly dostávat dnešní podobu.  Koncem druhohor začalo alpinské vrásnění, které pokračovalo v třetihorách.  V rostlinné říši vládly nahosemenné rostliny, vznikaly první rostliny krytosemenné.  Tato éra byla nadvládou plazů, kteří ovládli vodu, souš i vzduch.  V mořích žila spousta druhů hlavonožců - amonitů a belemnitů, jejichž otisky nalézáme v druhohorních sedimentech ( důležité vůdčí zkameněliny).

4

5 Jura  Tento útvar má název podle švýcarského pohoří, které z této doby pochází.  Rozpad Pangey vede k poklesu pevnin a velká část kontinentů je zalita mořem. A to i na našem území, moře u nás zůstalo dalších 20 milionů let (nacházelo se např. v Praze – přírodní památka vrch Ládví). pohoří Jura vrch Ládví

6 KŘÍDA  Útvar se nazývá podle sedimentů Lamanšského průlivu z tohoto období.  Vznikl Atlantský a Indický oceán.  Začalo alpinské vrásnění.  Na konci křídy zřejmě došlo ke srážce Země s asteroidem. Vznikl oblak prachu, náhle se výrazně ochladilo a důsledkem bylo vymírání veleještěrů.

7 Rozpad Pangey NYNÍ

8  DRUHOHORY - rostlinstvo  typické jsou nahosemenné rostliny:  cykasy  jehličnany  zhruba od poloviny druhohor se začaly vyvíjet v současnosti nejrozšířenější rostliny - rostliny krytosemenné, tedy rostliny kvetoucí a od této doby se vyvíjel jejich vztah s hmyzem

9 Jura  Převládají nahosemenné rostliny, a to zejména cykasy, jedle, cypřiše, sekvoje.  Začínají se objevovat první krytosemenné rostliny, které tvoří květy a mají semena ukrytá v plodech a ne v šišticích.

10 Křída Začíná nadvláda krytosemenných rostlin ‒ dub, buk, topol, fíkovník, skořicovník, vrba, bříza. Křída je posledním útvarem, kdy se na našem území objevují cykasy.

11  nejtypičtějšími zástupci druhohor jsou plazi, kteří v masožravé i býložravé formě dosáhli gigantických rozměrů  plazi ovládli:  moře - ichtyosauři = ryboještěři  vzduch - pterosauři = ptakoještěři  souš - dinosauři  vyvíjejí se první želvy a krokodýli  v druhohorních mořích byli velmi početní hlavonožci – amoniti a belemniti  v triasu se objevují na souši první předchůdci savců  na konci jury se vyvinuli z drobných plazů praptáci DRUHOHORY - živočišstvo

12  Amoniti Amoniti jsou vůdčí zkameněliny druhohor, byli to hlavonožci, kteří žili ve schránce tvaru disku. Většina schránky byla vyplněna vzduchem a měřila obvykle několik centimetrů, existovaly však obří druhy se schránkou velkou až 2 m.

13  belemniti Byli to významní hlavonožci druhohorních moří. Měli 10 ramen, rohovité zobákovité čelisti a protáhlou schránku. Někdy dosahovali délky až 2 metry.

14  mořští plazi ichtyosauři Ichtyosauři během druhohor ovládali světové oceány a moře.

15 Liopleurodon byl dlouhý 12 metrů! Měl velké silné ploutve a dokázal uplavat dlouhé vzdálenosti. Lovil hlavonožce a ještěry. Plesiosaurus měl dlouhý krk a malou hlavu. Živil se olihněmi a rybami. Dlouhým krkem vyzvedl hlavu nad hladinu a vyhlížel potravu.

16  ptakoještěři pterosauři První pterosauři se vyvinuli v triasu a vyhynuli ke konci křídy spolu s dinosaury. Byli to první obratlovci schopní aktivního letu. Rozpětí křídel mohlo dosáhnout 12 – 18 m.

17 Předpokládá se, že koncem křídy již byli ptakoještěři vytlačováni konkurenčními létajícími obratlovci - ptáky. ptáky Pterodactylus Sinornis

18 Ptačí dinosauři Velociraptor byl dlouhý 1,8 metru a rychle se pohyboval. Deinonychus měl na zadních končetinách velký zahnutý dráp, kterým drásal maso oběti.

19 Archaeopteryx lithographica Nejznámější fosilní prapták, který žil na konci jury na území dnešního jihovýchodního Německa. Vyvinul se z plazů a měl znaky ptáků i dinosaurů. Jeho životním prostředím byly pravěké pralesy. Létal jen málo, možná se pouze snášel klouzavým letem na zem. Měřil zřejmě 50 cm a vážil 1 kg. Měl ozubené čelisti, drápovité prsty, dlouhý ocas. Živil se rybami a drobnými savci. Jeho první zkamenělina -otisk pera - byla objevena v roce 1860 v Bavorsku. Doposud bylo objeveno zhruba 8 zkamenělin tohoto živočicha.

20  dinosauři Dinosaurus znamená v překladu „hrozný ještěr“. První z dinosaurů se objevili v triasu. Byli masožraví a chodili vzpřímeně po zadních končetinách. Herrerasaurus byl dlouhý 3 m. Byl to jeden z nejstarších dinosaurů, zadní končetiny měl mnohem delší než přední. Pohyblivý kloub dolní čelisti mu umožňoval rozkousat potravu.

21  Bylo objeveno již přes 500 druhů. Nebyli to všechno veleještěři, někteří neměřili ani 1 metr, našli se ale mezi nimi i 30metroví obři.  Dinosauři byli pozemní ještěři a kladli vejce. Diplodocus byl dlouhý 26 metrů. Stegosaurus měřil 9 až 12 metrů, vážil 5 tun, byl býložravec. muzeum Frankfurt

22 Tyrannosaurus rex ‒ měřil 13 m a vážil 6,5 tuny. Patřil k dominantním dravcům křídy. Argentinosaurus ‒ měřil až 33 metrů a vážil až 70 tun! Triceratops ‒ byl robustní býložravec délky 9 metrů. Měl tři rohy a týlní štít.

23 Plazi  Rozvoj želv a krokodýlů.  Obrovitá želva Archelon měla místo krunýře systém kostěných opěrek. Měřila 3,7 metru. Živila se medúzami.

24  Savcovití plazi Oligokyphus - přechodná forma plaza podobného savcům. Byl býložravec s ostrými zuby. Podobal se lasičce, měl dlouhé tělo. Měřil 50 cm.

25 Savcovití plazi

26 Křída – savci

27 Repenomamus ‒ tento savec žil na území dnešní Číny, měřil 1 metr, vážil 15 kg a živil se malými dinosaury. Didelphodon byl druh pravěkého vačnatce. Při velikosti menšího psa představoval jednoho z největších známých savců druhohor (větší byl zřejmě jen čínský Repenomamus). Byl všežravý jako většina druhorních savců..

28  VYMÍRÁNÍ V KŘÍDĚ  na konci druhohor se v souvislosti s alpinsko – himalájským vrásněním a doprovodnou sopečnou činností výrazně měnily životní podmínky  velcí plazi se nebyli schopni přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám  vše završil dopad velkého asteroidu do oblasti dnešního Mexika (Yucatan)- vznikl oblak prachu, náhle se výrazně ochladilo a téměř zanikl život na Zemi

29

30  Třetihory (kenozoikum)  začaly před 65 mil. lety, skončily před 2 mil. let  starší třetihory = paleogén (65-24 mil. let)  mladší třetihory = neogén (24-1,8 mil. let)

31  Třetihory  Vrcholí alpinské vrásnění.  Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu.  Rozvoj krytosemenných rostlin a spolu s nimi i hmyzu, který je opyluje.  Rozvoj savců a ptáků.  Počátek vývoje rodu Homo.

32  Třetihory Vrcholilo alpinské vrásnění, během kterého vznikla pohoří: Pyreneje, Alpy, Himaláje, Atlas, Karpaty, Kavkaz, Pamír a Kordillery.

33  Geologický vývoj  Na některých místech doprovází horotvornou činnost intenzivní sopečná činnost.  Vznikají vulkanická pohoří – v ČR České středohoří a Doupovské hory. Milešovka

34 Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu. Četné odumřelé třetihorní jehličnaté i listnaté stromy se v močálech pod velkým tlakem a za nepřístupu vzduchu přetvářejí v hnědé uhlí. V mělkých mořských zátokách se hromadí zbytky drobných organismů, jsou překryty nánosy písku, jílu a bahna a dávají vzniknout ložiskám ropy a zemního plynu.

35

36  Třetihory - živočichové  V moři jsou hojně rozšíření největší prvoci všech dob – dírokonošci Nummulites.  Jsou vůdčími zkamenělinami třetihor a jsou považováni za indikátory naftonosných vrstev.  Numulité (česky penízkovci) měli spirálovitou až 10 cm velkou schránku.  Podílí na vzniku numulitových vápenců.

37 Nummulites - penízkovci

38  V třetihorách se rozvíjejí nejrůznější skupiny ptáků. Phorusrhacos byl obří masožravý, nelétavý pták se zakrnělými křídly. Po celé třetihory dominoval jihoamerickým pampám. Dosahoval výšky až přes 3 metry a jejich lebka s hákovitě zahnutým zobákem byla podstatně větší než například koňská. Pták Moa byl obrovský nelétavý pták, dosahující výšky téměř 4 m. Žil v několika druzích jen na Novém Zélandu. Vyhynul okolo roku Tělo postrádalo veškeré známky existence křídel. Hlava byla v poměru k tělu malá se širokým ohnutým zobákem.

39 Argentavis magnificens, největší létající pták všech dob, vážil něco přes 70 kilogramů a rozpětí jeho křídel dosahovalo 7 metrů - což odpovídá velikosti letadla Cessna 152. K letu, či spíše plachtění, musel využívat teplých vzdušných proudů, podobně, jako to dělají dnešní kondoři. Aepyornis je vyhynulý rod velkých nelétavých ptáků řazený do skupiny běžců. Vyhynul po kolonizaci Madagaskaru lidmi přibližně před 2000 lety. Aepyornis byl zřejmě nejtěžší pták, který kdy na Zemi žil. Vážil až kg a kladl největší známá vejce (větší než dinosauří vejce).

40  Savci měli v třetihorách vůdčí postavení.  Význačné skupiny savců představují např. sudokopytníci, lichokopytníci, šelmy a primáti.  Na konci třetihor (miocén, pliocén) se v rámci primátů vyvinula skupina lidoopů. Z pokročilých lidoopů se pak formovali předchůdci člověka. třetihory – ÉRA SAVCŮ

41 Hyracotherium je vymřelý třetihorní lichokopytník, obvykle považovaný za prapředka dnešního koně. Byl malý, v kohoutku nanejvýš 40 cm vysoký. Měl štíhlé tělo, přední končetiny se čtyřmi prsty, zadní se třemi. Prsty byly chráněné nehtovitými kopýtky. Smilodon - šavlozubý tygr měl extrémně dlouhé špičáky. Vážil až 400 kg. Se současným tygrem není přímý příbuzný.

42 Amebelodon jeden z předků slona a blízký příbuzný mamuta. Nejnápadnější jsou jeho spodní kly, které jsou podlouhlé a zřetelně zploštělé. Dalším vyhynulým chobotnatcem, obyvatelem doby ledové, je mamut.

43 Titanotylopus – třetihorní předek lam a velbloudů, pocházející z J. Ameriky. Jeho průměrná výška byla 3,5 m a měl již k dispozici hrb pro ukládání tuku. Andrewsarchus mongoliensis je díky svým 5 až 6 m délky, 2 m výšky v lopatkách a 600 kg považován za největšího dravého suchozemského savce, který kdy kráčel po zemském povrchu. Žil přibližně před 40 miliony lety (období svrchního eocénu) v oblasti dnešního Mongolska.

44 Nothrotherium byl velký savec příbuzný lenochoda, jehož mumie byla nalezena v Novém Mexiku nedaleko texaské hranice. Vědci získali nejenom kompletní kostru, ale i kusy kůže a svalstvo. Jednotlivé kosti ještě držely šlachami pohromadě. Se svou pomalou a těžkopádnou chůzí bylo jistě toto dvoumetrové zvíře častou kořistí šavlozubých šelem, protože žil na stejných místech a v téže době jako krvelačný Smilodon. Dinocrocuta gigantea je zaniklý hyenovitý masožravec třetihor, který žil v Asii a Africe a částečně i v Evropě. Měl velmi silné čelisti, které byly schopné drtit kosti. Tento druh byl mnohem větší, než dnešní známé hyeny. Tento predátor, jehož odhadovaná hmotnost činí zhruba kg, mohl zranit i docela velká zvířata. Hrál aktivní roli predátora dominujícího ve svém ekosystému.

45 Největším známým lidoopem, jaký kdy žil na Zemi, byl Gigantopithecus. Jeho vzhled, postava i velikost jsou jen přibližnou rekonstrukcí dávné skutečnosti. Domníváme se, že žil ve stepích a chodil po čtyřech, podobně jako dnešní paviáni. Dendropithecus byl popsán v roce 1950 podle nálezu části lebky a úlomků čelisti. Jedná o primitivního, i když patrně značně specializovaného lidoopa, možná předka gibonů. Žil výhradně na stromech a měl značně prodloužené přední končetiny.

46 18. hodina DRUHOHORY, TŘETIHORY DRUHOHORY  éra veleještěrů – osídlili souš - dinosauři, moře – ichtyosauři i vzduch - ptakoještěři  objevují se první ptáci a savci  rozvoj nahosemenných rostlin ( cykasy, jehličnany), vývoj krytosemenných rostlin  vůdčí zkamenělina - amonit (= hlavonožec)  na konci druhohor - počátek alpinského vrásnění  zřejmě zvýšená sopečná činnost a pád meteoritu způsobily vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, hlavně veleještěrů TŘETIHORY - starší a mladší  rozvoj ptáků a savců  rozšíření jehličnanů a další rozvoj krytosemenných rostlin + hmyzu  vůdčí zkamenělina nummulit (= prvok dírokonošec)  pokračuje alpinské vrásnění – vznikají Alpy, Karpaty, Himaláje, Kordillery  vznikají ložiska hnědého uhlí (z jehličnanů), ropy a zemního plynu

47


Stáhnout ppt "Druhohory ( mezozoikum)  Začaly před 250 miliony let, skončily před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty."

Podobné prezentace


Reklamy Google