Základní rysy správních reforem po roce 1989

Prezentace na téma: "Základní rysy správních reforem po roce 1989"— Transkript prezentace:

1 Základní rysy správních reforem po roce 1989
Organizace veřejné správy v ČR

2 Hlavní cíle reforem Transformace Demokratizace Modernizace

3 Východiska po r. 1989 Ekonomická, politická situace
Dvě úrovně centrální vlády – federální vláda + vláda České a Slovenské republiky; další stupně – krajská a místní státní správa (správu vykonávaly národní výbory příslušného stupně) V roce 1990 svobodné parlamentní volby na základě systému poměrného zastoupení → podstatná změna skladby ústředních orgánů SS, výrazně redukovány jejich počty, změna jejich funkcí. Změny ve struktuře mocenských orgánů v souvislosti s uplatněním kritérií demokratického a právního státu na činnost veřejné správy Decentralizace státní správy – samospráva obcí

4 1990-1992 existovala územní samospráva na základním, obecním stupni
na okresním stupni zřízeny okresní úřady jako orgány státní správy s všeobecnou působností krajské národní výbory zrušeny bez náhrady; v okresech a krajích speciální, tzv. dekoncentrované orgány SS

5 Vytvořený stav neměl být dlouhodobým, okresní úřady koncipovány jako orgány s maximálně dvouletým časovým omezením; předpokládala se existence vyšší samosprávy – spory o to, zda má být realizována dle historických zemí nebo dle krajů, rozdílné představy o podobě krajů, popřípadě o způsobu uplatnění zemského principu. Přechodný systém nastolený v roce 1990 se ukázal jako dlouhodobější.

6 1993-1997 Diskuse o VÚSC Návrhy reformy VS v ČR
Diskuse nad otázkami řešení otázek malých obcí, rozdrobené sídelní struktury, financování samosprávy, volby a zastupitelstvo obcí Otázka postavení okresních úřadů Kompetence VÚSC Způsob právní působnosti ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, Zjednodušení vnitřní organizace ministerstev a její sjednocení pro všechna ministerstva Zkvalitnění kvalifikace státních úředníků Nekoncepční, spontánní vznik zvláštních dekoncentrovaných územních orgánů SS, rozdílné územní působnosti Zákon o státní službě Racionalizace VS Revize kompetencí všech úrovní a institucí veřejné správy

7 Integrace ČR do EU Přechod na systém moderní evropské veřejné správy.
Proces přibližování ČR Evropské unii – možnost uplatňovat evropskou regionální politiku, efektivně využívat strukturální fondy. Uplatnění zásady subsidiarity. Prospěšnost občanům a veřejnosti – dostupnost služeb, možnost participace apod.,

8 Politická východiska a koncepce reformy
V červenci 1997 publikovala Evropská komise svoje stanovisko k žádosti ČR o členství v EU – výhrady k pomalému postupu reformy, definování základních výhrad a nedostatků.

9 Základní nedostatky Neexistence regionální samosprávy.
Neexistence právní úpravy postavení veřejných zaměstnanců (neexistence zákona o státní službě). Neexistence strategie reformy VS, jež by se měla postupně, ale s dostatečnou vehemencí a rychlostí realizovat. …

10 Vytvoření VÚSC 1997 přijat ústavní zákon, který vytvořil 14 VÚSC
regionální uspořádání státu účinnost zákona stanovena dnem EU integrace, Rpeu Vlastní činnost začala krajská zastupitelstva a další krajské orgány včetně krajských úřadů vykonávat od

11

12 Praha – funkci kraje plní magistrát.
Středočeský kraj – vymezen shodně se stejnojmenným krajem z let 1949 – Problém zařazení některých okresů, které tradičně tíhnou k jinému kraji: okres Příbram – očekávalo se spíše zařazení k Plzni, Kutná Hora a Kolín k Pardubicím nebo Hradecku, Rakovník ke Karlovarskému kraji.

13 Budějovický kraj – oproti dřívějšímu jihočeskému je menší o okres Pelhřimov, za cizorodou oblast se považuje východní část okresu Jindřichova Hradce (Dačicko a Slavonicko), která vždy náležela k Moravě. Plzeňský kraj – vznikl z části Západočeského kraje (zbytek vytvořil VÚSC Karlovy Vary). Ústecký kraj – vznikl jako větší část Severočeského kraje.

14 Liberecký kraj – menší část území Severočeského kraje, zvětšeného o okres Semily.
Hradecký kraj – část Východočeského kraje, zmenšeného kromě okresu Semily též o okresy připojené ke kraji Pardubickému. Pardubický kraj – menší podíl území Východočeského kraje, zmenšený o okres Havlíčkův Brod a o oblasti připojené k Hradeckému kraji, problematický okres Svitavy – česká část tíhne k Pardubicím, moravská k Brnu.

15 Jihlavský kraj – nejvíce diskutovaný, z příslušných podílů Východočeského a Jihomoravského kraje, žádný z okresů tohoto kraje není jako celek stoprocentně zařaditelný. Brněnský kraj – tvoří 7 okresů, problematický je okres Hodonín – tendence spíše ke Zlínu. Olomoucký kraj – 5 okresů, problematický okres Jeseník – značně odlehlý.

16 Zlínský kraj – vytvořen z menších částí dosavadních dvou moravských krajů.
Ostravský kraj – z části Severomoravského kraje, problém s Opavou – někteří očekávali vznik kraje Opavského.

17 Rozhodujícím datem pro 2. fázi reformy územní VS byl 1
Rozhodujícím datem pro 2. fázi reformy územní VS byl 1. leden 2003 – změny: ukončilo svoji činnost 73 okresních úřadů. Jejich kompetence přeneseny na 205 úřadů obcí s rozšířenou působností, na krajské úřady a na další správní úřady. Stát poskytl samosprávným celkům movitý majetek k výkonu státní správy v přenesené působnosti,

18

19

20 Úředníci okresních úřadů delimitováni na úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a další správní úřady s přenášenými agendami. K dočasnému zajištění některých agend uzavřely některé obce veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi s rozšířenou působností. K informování veřejnosti o důležitých změnách ve VS připravilo Ministerstvo vnitra mediální kampaň.

21 Důsledky Změna postavení samosprávy
Cíl: lepší dostupnost VS pro občany (sídla obcí s rozšířenou působností tvoří zpravidla přirozená centra správních obvodů - výjimky ). Nový typ obce (s rozšířenou působností) vykonává dva druhy působností – samosprávnou pro svou obec, přenesenou pro stanovený správní obvod.

22 Pro krajskou správu zvolen tzv
Pro krajskou správu zvolen tzv. jednotný model VS = krajský úřad působí v rámci krajské samosprávy a podobně jako na úrovni obcí vykonává přikázané mu úkoly samosprávné a současně přenesenou působnost v oblasti státní správy.

23 Obecní úřad obce s rozšířenou působností od 1. 1. 2003 mimo jiné:
Vydává občanské průkazy, cestovní doklady, vydává řidičské průkazy, technické průkazy, eviduje motorová vozidla. Provádí působnosti na úseky živnostenské agendy. Sociální politika Plní úkoly o sociálně právní ochraně dětí.

24 Rozhoduje o poskytování pečovatelské služby ve vlastních zařízeních.
Zajišťuje výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, odpadové hospodářství, ochrany ovzduší, státní správy lesů, myslivost, vodní hospodářství, rybářství atd. Povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic II. a III. třídy. A jiné.

25 Krajský úřad od 1. 1. 2003 mino jiné:
Vykonává odvolací řízení proti rozhodnutí obcí v přenesené působnosti. Rozhoduje o zařazení žadatelů o osvojení dítěte do evidence. Vydává povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic I. třídy. A jiné.

26 Jiné správní úřady od 1. 1. 2003 mino jiné:
Pozemkový úřad – rozhodnutí o pozemkových úpravách, restitučních nárocích. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – správa majetku státu. Archivy – oblastní archivy – archivní správa.

27 Současné reformy VS STRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2014 – 2020, MV Postavení a kompetence obcí Financování územní samosprávy Modernizace VS Kvalita řízení ve VS Evropský správní systém

28 http://www. google. com/url