Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

10. HOSPODÁŘSKÉ CYKLY. Obsah 10.1. Velké šoky 10.2. Hospodářské cykly 10.3. Vysvětlení cyklů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "10. HOSPODÁŘSKÉ CYKLY. Obsah 10.1. Velké šoky 10.2. Hospodářské cykly 10.3. Vysvětlení cyklů."— Transkript prezentace:

1 10. HOSPODÁŘSKÉ CYKLY

2 Obsah 10.1. Velké šoky 10.2. Hospodářské cykly 10.3. Vysvětlení cyklů

3 10.1. Velké šoky a) Velká Deprese b) Současná krize

4 a) Velká Deprese

5 Chronologie Velké Deprese Říjen 1929: pád cen akcií na newyorské burze Červen 1930: přijetí Smooth-Hawley celního sazebníku v USA Červenec 1931: krach banky Creditanastalt ve Vídni Leden 1933: Hitler německým kancléřem Březen 1933: Roosevelt americkým prezidentem

6 Velká Deprese v USA Indexy HNP a CPI (1929=100) Zdroj dat: Dornbusch (1994)

7 Ekonomická statistika Velké Deprese v USA GNPI/GNPGuCPIiAkcieM1 1929314,717,840,93,2100,05,983,1100,0 1930285,213,544,66,797,43,667,296,2 1931263,39,046,215,988,72,643,689,4 1932226,83,544,023,679,72,722,178,0 1933222,13,842,824,975,41,728,673,5 1934239,45,548,721,778,01,031,481,4 1935260,89,249,820,180,10,833,996,6 1936296,110,958,516,980,90,849,4110,6 1937309,812,856,314,383,30,949,2114,8 1938297,18,161,319,082,30,836,7115,9 1939319,710,563,817,281,00,638,5127,3 Zdroj dat: Dornbusch (1994)

8 Velká Deprese v Evropě Změna reálného HDP. Rok 1929=100% Zdroj dat: Maddison (2003)

9 Ožebrač svého souseda – konkurenční devalvace, (hodnota měn v % jejich 1929 zlaté parity) Source: League of Nations, Statistical Bulletins

10 Pokles světového obchodu během Velké Deprese (in US$ m) Source: Kindleberger (1973) 19311932 1933 1929 1930 2998 2739 1839 992 1206 April October January February March August June July December November September May

11 Velká deprese ČSR XMNXPříjmy SR Výdaje SR Schodek SR Dluh 1929 20.50019.99051010.44410.275+16932.670 1930 17.50015.7001.8009.6459.928-28333.354 1931 13.10011.8001.3009.13312.260-3.17234.654 1932 7.4008.200-8008.36810.258-1.89035.437 1933 5.9006.100-2007.3799.588-2.20937.328 1934 7.3006.4009007.4928.880-1.38838.151

12 Důsledky Velké Deprese Velká Deprese vytvořila v řadě zemí masovou nezaměstnanost. Nezaměstnanost rozbořila sociální smír a představovala mohutný stimul pro rozvoj sociálních a intertervencionistických programů ve vyspělých zemích. Nejvýznamnějšími byly New Deal v USA (1933) a zpráva lorda Beveridge ve Velké Británii (1942), které položily základy poválečného uspořádání veřejných sociálních služeb v těchto zemích. Velká Deprese měla vážné důsledky pro chápání role vlády v hospodářské politice. Víra v samoregulující schopnosti ekonomiky byla vážně otřesena a posílily přístupy obhajující zásahy vlády do fungování hospodářství.

13 Důsledky Velké Deprese v Německu

14 Ekonomické vysvětlení I. 1) J. M. Keynes (1936): The General Theory of Employment, Interest of Money:  Vnitřní nestabilita tržních systémů + Zhroucení spotřeby a investic  Snížení cyklických oscilací →energické nasazení proticyklické fiskální politiky 2) Milton Friedman – A. Schwartzova (1963): A Monetary History of the United States 1867-1960 Na základě analýzy vývoje monetární politiky v USA předložili hypotézu, že za drastickým propadem produkce v USA stojí zásadní a dramatické chyby v prováděné americké monetární politice. Především obvinili Fed ze zločinné nečinnosti, nezabránění bankovní paniky a k dopuštění monetární restrikce v situaci hluboké hospodářské recese. Friedman argumentuje, že Fed dělal chybu za chybou.

15 Ekonomické vysvětlení II. 3) Charles Kindleberger (1973): The World in Depression 1929-1939 ve své významné studii obhajoval tezi, že zásadním zdrojem vedoucí k hloubce a rozšíření krize byla mezinárodní nespolupráce a především zhroucení mezinárodního obchodu a finančního systému. Argument chybějícího hegemona…no longer London not yet New York. 4) Barry Eichengreen (1992): Golden Fetter zlatý standart je vinen. Jeho udržování neumožnilo ekonomikám přizpůsobit se dynamickému vývoji a stáhlo je tak do recese. „Ideologie, mentalita a rétorika“ zlatého standartu.

16 b) Ekonomická krize 2008-09

17 Současná krize je mimořádně hluboká a globální… Zdroj: OECD

18 Zdroj: ČNB

19

20 Pokles mezinárodního obchodu a zhroucení cen ropy Zdroj: OECD

21 Inflace klesá a mezera výstupu se zvyšuje… Zdroj: OECD

22 Velké šoky x hospodářské cykly Je otázka, zda při testování validity teorií hospodářského cyklu mají být velké šoky vypuštěny nebo zda jsou naopak „královským testem“ validity těchto teorií.

23 10.2. Hospodářské cykly

24 HDP v Evropě Zdroj: Burda-Wyplosz

25 Čas Reálný HDP 0 Dlouhodobý růstový trend Skutečný reálný HDP (-) cyklické oscilace (+) cyklické oscilace Cyklické oscilace

26 Skutečný HDP a jeho trend V. Británie; 1963-2002 300 400 500 600 700 800 900 Q1/1963Q1/1969Q1/1975Q1/1981Q1/1987Q1/1993Q1/1999 Mld liber v cenách 1995 GDP in 1995 pricesTrend Zdroj: Burda-Wyplosz

27 Reálný HDP v Británii, odchylky od trendu (%) Q1/1963Q1/1969Q1/1975Q1/1981Q1/1987Q1/1993Q1/1999 -4.0 -3.0 -2.0 0.0 1.0 2.0 3.0 4.0 5.0 6.0 Odchylky od trendu (%) Zdroj: Burda-Wyplosz

28 Hospodářské cykly HDP roste v čase, ale nevyrovnaným tempem. Proč růst HDP osciluje kolem trendu? Recese ≠ negativní ekonomický růst Body zvratu (vrcholy, dna) Nepozorovatelnost potenciálního produktu

29 Popisné charakteristiky hospodářských cyklů 1963-2002 PočetPrm. délka cykluMaximálníMinimálníPrm. odchylka dokončených cyklů délka cyklu Od středu (%) (čtvrtletí) V. Británie421.525194.2 Francie328.038142.0 Německo519.027113.8 Itálie520.240102.2 Japonsko246.573204.0 USA431.342173.4 Source: OECD Main Economic Indicators database, authors' calculations. Zdroj: Burda-Wyplosz

30 Hospodářský cyklus: korelace makroekonomických veličin a produktu1968-2002 Spotřeba Investice Vládní spotřebaExportyImportyCenyInflace EU0.860.90-0.150.850.94-0.450.30 Japan0.710.89-0.030.470.64-0.150.18 USA0.880.950.040.320.75-0.750.15 Source: OECD Main Economic Indicators database * Correlation coefficient of seasonally adjusted and detrended values using the Hodrick-Prescott filter. Zdroj: Burda-Wyplosz

31 Variabilita* of klíčových makroekonomických proměnných v průběhu cyklu 1964-2002 HDP (%) SpotřebaInvesticeVládní nákupy ExportyImportyCeny (GDP deflator) EU0.950.862.520.532.443.070.94 Japan1.180.812.430.713.284.440.65 USA1.610.802.680.772.683.120.54 *Variability is measured as the stantard deviation of seasonally adjusted and detrended values using the Hodrick-Prescott filter. Source: OECDMain Economic Indicators andNational Accountsdatabases Zdroj: Burda-Wyplosz

32 Předstihové a zpožděné indikátory hospodářského cyklu Vývoj některých makroekonomických veličin systematicky předbíhá hospodářský cyklus, zatímco vývoj jiných se opožďuje. Předstihové:  Změna zásob  Využití kapacit  Ceny akcií  Reálné peněžní zůstatky Zpožděné:  Inflace  Nezaměstnanost Neutrální:  Úrokové sazby

33 0.85 0.90 0.95 1.00 1.05 1.10 1.15 -10-8-6-4-20246810 Předstihový indikátor: ceny akcií Francie, Německo, Itálie, Británie, USA 1970-1994 Index změny během 10 čtvrtletí před a po vrcholu hospodářského cyklu Zdroj: Burda-Wyplosz

34 Zpožděný indikátor: míra inflace 0.015 0.017 0.019 0.021 0.023 0.025 -10-8-6-4-20246810 Francie, Německo, Itálie, Británie, USA 1970-1994 Index změny během 10 čtvrtletí před a po vrcholu hospodářského cyklu Zdroj: Burda-Wyplosz

35 Hospodářský cyklus ČR

36 Reálný HDP ČR: 1993-2000 Zdroj: ČSÚ

37 Reálný HDP ČR: 2001-2011 Zdroj: Patria

38 Dopady krize: vyšší volatilita kurzu a nižší účinnost měnové politiky Zdroj: ČNB

39 Příspěvky k růstu HDP ČR rozklad meziročního růstu; procentní body Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR

40 Hospodářský cyklus Eurozóna, USA, ČR Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR

41 Hospodářský cyklus: střední Evropa Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR

42 Rozdílné dopady krize ve střední Evropě Zdroj: ČNB

43 10.3. Vysvětlení cyklů a) Monetární cykly b) Reálné cykly

44 Co způsobuje hospodářské cykly? Příčiny: a) Změny peněžní zásoby → změny agregátní poptávky (poptávkové šoky) = monetární cykly b) Změny produktivity → změny agregátní nabídky (nabídkové šoky) = reálné cykly Mechanismus šíření: a) Monetární cykly: změny úrokové míry → změny investic a spotřeby → změna produktu b) Reálné cykly: mezičasová substituce práce → změny nabídky práce → změna produktu

45 a) Monetární cykly

46 Monetární cykly Příčinou monetárních cyklů jsou změny peněžní zásoby, které vyvolávají změny agregátní poptávky (poptávkové šoky). Proč centrální banka uštědřuje ekonomice tyto měnové šoky? → protože nedokáže přesně sladit růst peněžní zásoby s růstem poptávky po penězích. (buď zvyšuje peněžní zásobu příliš rychle nebo příliš pomalu). Mechanismem šíření monetárního cyklu jsou změny úrokové míry, které ovlivní spotřebu, investice, reálný kurz a čistý export. Expanze a recese bývají zesilovány chováním finančních trhů

47 Odchylky (%) od trendu (USA): Peněžní zásoba a HDP Zdroj: Williamson

48 Monetární cykly a) Velká Deprese USA: 1929-33 b) Deflace a recese ČSR: 1919-1923 c) Měnová krize a recese ČR: 1997-1999 d) Dezinflace a recese USA: 1981-83

49 b) Reálné cykly (RBC)

50 Reálné cykly Zatímco příčinnou monetárních cyklů jsou výkyvy agregátní poptávky, příčinou reálných cyklů jsou výkyvy agregátní nabídky. Monetární cykly mají svůj původ v peněžním oběhu, reálné cykly mají svůj původ zejména v technologických změnách. Teorie reálných hospodářských cyklů tvrdí, že kolísání výstupu a zaměstnanosti je výsledkem rozličných reálných šoků, zasahujících ekonomiku, jejíž trhy se rychle přizpůsobují a zůstávají stále v rovnováze. Změny produktivity mění potenciální produkt → reálné cykly nejsou výkyvy kolem potenciálního produktu → jedná se o výkyvy samotného potenciálního produktu.

51 Reálné a monetární cykly Lucas: pouze neanticipované změny peněžní zásoby mohou ovlivnit reálný výstup. Teoretici RBC odmítají souvislost peněz a hospodářského cyklu. Existuje však řada výzkumů, které ukazují na korelaci mezi změnami peněžní zásoby a výstupu. Zastánci RBC jí vysvětlují, že peněžní zásoba se přizpůsobuje výstupu nikoliv naopak.

52 Joseph Schumpeter Hospodářské cykly = Inovační vlny Hospodářský vývoj není hladký a plynulý, protože technologický pokrok není hladký a plynulý, nýbrž probíhá v nárazových vlnách. Inovace → jejich šíření → napodobování → rozšiřování → konjunktura → některé investice se ukáží jako špatné → změna očekávání → ozdravný proces recese → kreativní destrukce Každý cyklus je jedinečný, neboť každá inovační vlna je jedinečná.Inovační cykly = shluky inovací.

53 Odchylky(%) od trendu (USA): technologický pokrok a HDP Zdroj: Williamson

54 Mechanismus šíření → Mezičasová substituce volného času Každá teorie hospodářského cyklu musí vysvětlit, proč jsou lidé ochotní pracovat více v konjunkturách než v recesích. Mezičasová substituce práce: když vzrostou mzdy, lidé se mohou domnívat, že jde o dočasné zvýšení. Proto dnes zvyšují nabídku práce a obětují volný čas, aby v budoucnu nabídku práce opět snížili a ztracený volný čas si vynahradili. Mezičasová substituce práce způsobuje, že nabídka práce reaguje na změny mezd v krátkém období silněji než v dlouhém období.


Stáhnout ppt "10. HOSPODÁŘSKÉ CYKLY. Obsah 10.1. Velké šoky 10.2. Hospodářské cykly 10.3. Vysvětlení cyklů."

Podobné prezentace


Reklamy Google