Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historie evropské integrace Prohlubování integrace a rozšiřování ES/EU Michal Částek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historie evropské integrace Prohlubování integrace a rozšiřování ES/EU Michal Částek."— Transkript prezentace:

1 Historie evropské integrace Prohlubování integrace a rozšiřování ES/EU Michal Částek

2 Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v roce 1930 rozeslal evropským vládám projekt na vytvoření evropské konfederace - „Memorandum organizace EU - liberalizace zboží, služeb… 30. Léta - hospodářská krize v USA a v Evropě- hospodářská izolace států Druhá světová válka s sebou přinesla myšlenku zpochybnění národního státu

3 Začátek studené války Červen Marshallův plán - hosp. pomoc Evropě - vytvoření OEEC (1961 transformace na OECD) Rok východní Evropa pod kontrolou SSSR - postupné rozdělování Německa říjen ( ) Všeobecná dohoda o clech a obchodu - GATT - od r WTO - Světová obchodní organizace březen Bruselský pakt - Benelux, Fr, VB - hosp., soc. a vojenská spolupráce – ZEU březen Bruselský pakt - Benelux, Fr, VB - hosp., soc. a vojenská spolupráce – ZEU 1949 – konečné rozdělení Německa duben Organizace severoatlantické smlouvy- NATO - rozdělení světa na dva bloky

4 Rada Evropy - výsledek federalistického hnutí setkání poslanců parlamentů evropských zemí v Londýně - podpis Westminsterské smlouvy – 5. května založení Rady Evropy (původně navrhovaný název byl Evropská unie) Mezivládní organizace - v současnosti se soustředí na lidská práva, ochranu menšin, vzdělávání, kulturu Původně se očekávalo, že bude klíčovou institucí evropské integrace Evropský soud pro lidská práva – Štrasburk Členská základna: Velká Británie, Francie, Benelux, Dánsko, Norsko, Irsko, Itálie, Švédsko

5 Postavení Německa První snahy po skončení II. světové války byly Německo izolovat - izolace Německa po první světové válce se však neosvědčila (spolupráce se SSSR, v kontextu hospodářské krize – nástup nacismu) Úsilí na integrování západního Německa do západní Evropy (podpora USA) Adenauer navrhl v březnu 1950 hospodářskou a politickou unii, propojení parlamentů a dvojí občanství pro Francii a SRN Monnet předložil návrh memoranda o podřízení veškeré francouzsko-německé produkce uhlí a oceli pravomoci mezinárodního úřadu

6 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 9. května 1950 Schuman předložil DEKLARACI vycházející z Monnetova návrhu Adenauer tento návrh přijal (možnost získání plnoprávného postavení Německa) Velká Británie svoji účast odmítla (nadnárodní úřad - omezení suverenity pro VB) 18. dubna Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (Pařížská smlouva) - v platnosti od srpna 1952 (Francie, SRN, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) - podepsána na 50 let (2002 vypršela její platnost)

7 ESUO Cíl : –Dostat pod kontrolu německý těžký průmysl –Hospodářsky SRN integrovat do Evropy – zajistit mír v Evropě –Nadvýroba oceláren evropských zemí - hrozba vytvoření kartelu mezi podniky

8 Struktura ESUO Vysoký komisariát –Nezávislí zástupci šesti členských zemí (9 členů) –delegováni na čtyři roky –neodvolatelní, vládám nezodpovědní –nesměli přijímat doporučení nebo rady od vlád –jeho rozhodnutí přímo aplikována na ekonomické subjekty bez souhlasu vlád Evropské meziparlamentní shromáždění –zástupci delegováni národními parlamenty

9 Monnetova teze Vyšší fáze integrace musí být „vynucena“ předchozí fází. Musí být jejím pokračováním. Tato gradualistická koncepce integrace je označována jako FUNKCIONALISMUS

10 Výsledky vzniku ESUO do poloviny 50. let Hospodářský růst členských zemí ESUO byl v průměru % vnitroevropský obchod se zdvojnásobil spolupráce se týkala pouze omezeného sektoru a to přinášelo problémy pro koordinaci domácích ekonomik

11 Evropské obranné společenství návrh vybudování EOS integrace německých vojsk do evropské armády Důvody - Korejská válka, hrozba napadení ZE ze strany SSSR EOS - měla být evropským pilířem NATO vytratily se hlavní důvody pro založení EOS francouzské Národní shromáždění odmítlo vytvoření EOS

12 Messinská konference v roce 1955 Pokračování v procesu integrace ve dvou směrech: jaderná energie (Francie) vznik společného trhu (Německo) „Je třeba pracovat na ustavení jednotné Evropy založením společných institucí, progresivním srůstáním národních ekonomik, vytvořením společného trhu a progresivní harmonizací sociální politiky“ Výbor zástupců evropských zemí v čele s Paul-Henri Spaakem - připravil náměty na další postup

13 Spaakův výbor Spaakův výbor se přeměnil v mezivládní konferenci – předložila 2 Smlouvy: Smlouva o Evropském hospodářském společenství (European Economic Community) Euratom, Smlouva o Evropském společenství atomové energie (European Atomic Energy Community) Smlouvy byly podepsány 25. března 1957 v Římě – tzv. Římské smlouvy, v platnosti od 1. ledna roku Velká Británie odmítla členství v EHS, ESAE, v r založila ESVO – Evropské sdružení volného obchodu (VB, Dánsko, Švédsko, Rakousko, Švýcarsko, Portugalsko, Norsko)

14 Instituce nových Společenství KomiseParlament Soudní dvůr Rada

15 Cíle EHS Vytvoření společného trhu (Common Market) čl. 2 Smlouvy o EHS (v plánu od r. 1970, realizace od ) Postupné odstraňování: cel mezi státy rozdílné celní politiky vůči třetím zemím množstevních omezení dovozu netarifní překážky (byrokratické překážky) Odstraňování překážek pro volný pohyb pracovních sil

16 Podíl vzájemného obchodu členských zemí EHS Země Belgie/Lucembursko55,4% 75,2% Francie30,9%58,1% SRN37,9%49,8% Itálie34,5%51,7% Nizozemsko58,3%72.6%

17 Slučovací smlouva 8. dubna 1965 byla podepsána Smlouva o sloučení institucí tří společenství v platnosti od 1. července 1967 Pouze jedny instituce pro tři Společenství Struktura vychází ze struktury EHS Všechny tři smlouvy (tedy smlouva o ESUO, Euratomu, EHS) existovaly však nadále.

18 Období stagnace -“Euroskleróza“ Jako důvody stagnace jsou označovány následující skutečnosti: politika Francie (De Gaulle) blokování fungování Rady ministrů Lucemburský kompromis - ochromení fungování ES společná zemědělská politika spojená se strukturou rozpočtu - růst zemědělské produkce - tlak na vyšší vývozy a subvencování vývozů ekonomická stagnace v 70. Letech - pokulhávání za USA a Japonskem Roztříštěný trh ES – členské státy zavádějí neviditelné překážky obchodu (protekcionismus)

19 Rozšiřování ES 1973 přistoupení VB, Dánska a Irska (Gaulle v 60. letech 2xvetoval rozšíření), Norsko odmítlo v referendu 1973 přistoupení VB, Dánska a Irska (Gaulle v 60. letech 2xvetoval rozšíření), Norsko odmítlo v referendu 1981 vstup Řecka 1986 vstup Španělska, Portugalska 1995 přistoupení Rakouska, Finska a Švédska - Norsko podruhé odmítlo v referendu květen rozšíření o 10 nových států leden 2007 rozšíření o Rumunsko a Bulharsko V současnosti EU čítá 27 členských států

20

21 Změny v rámci ES v období 70. a 80. let Evropská politická spolupráce (předchůdce Společné zahr. a bezp. politiky) 1979 – první přímé volby do Evropského parlamentu Komise předložila plán na dobudování vnitřního trhu do roku 1992 (Bílá kniha vnitřního trhu) Jednotný evropský akt (první komplexní změny zakladatelských smluv - základ pro vytvoření Evropské unie) 1988 – stanovení finanční perspektivy na víceleté období – posílení politiky soudržnosti

22 Jednotný vnitřní trh - JVT Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob - trh byl roztříštěn - zaváděny neviditelné překážky (standardy, normy, ověření kvality, státní pomoc, veřejné zakázky, kvalifikace) Bílá kniha téměř 300 legislativních opatření (směrnic) téměř 300 legislativních opatření (směrnic) definovala překážky: technické, fyzické a daňové Vnitřní trh měl začít fungovat od

23 Jednotný evropský akt změna hlasovací procedury v Radě a ve vztahu - hlasování kvalifikovanou většinou, procedura spolupráce – zajistil hladkou realizaci JVT rozšíření pravomocí ES do oblasti sociální, ochrany spotřebitele, životního prostředí, regionální politika (souvislost s fungováním vnitřního trhu EU) snaha o prohloubení ekonomické a sociální soudržnosti (nárůst prostředků z evropského rozpočtu)

24 Politická a měnová unie Rada pověřila Komisi přípravou návrhu na vytvoření hospodářské a měnové unie mezivládní konference o politické unii prosinec přijetí textu Smlouvy o Evropské unii v Maastrichtu podpis smlouvy (Maastrichtská smlouva, Smlouva o EU) platnost od listopadu 1993

25 Hlavní body Smlouvy o EU  Další stupeň - politické integrace - II. a III. pilíř  Konkretizace právní úpravy hospodářské a měnové unie v I. pilíři. Byl vytvořen soubor podmínek, institucionální základ a harmonogram fungování měnové unie  Zavedeno občanství Unie  Procedura spolurozhodování - posílení EP  Využívání principu subsidiarity  EU nemá právní subjektivitu (právní subjektivu mělo pouze ES)

26 Struktura Evropské unie

27 Neustálá potřeba reforem Červen 1993 – Summit EU v Kodani – EU je připravena se rozšířit o země střední a východní Evropy Stanovení Kodaňských kritérií – politická, ekonomická a schopnost převzetí závazků EU (legislativní, přijetí eura) Potřeba institucionální přípravy EU na východní rozšíření Mezivládní konference probíhající od roku 1996, která vyústila v přijetí Amsterodamská smlouva (říjen 1997) Novela Smlouvy o EU a Smlouvy o ES V platnosti od 1. května 1999

28 Amsterodamská smlouva Nepřipravila EU na rozšíření na východ!! změna v rozhodovací proceduře - více ke spolurozhodování základní principy EU - zásady svobody, demokracie, právního státu, lidská práva zaměstnanost přesun kompetencí v rámci jednotlivých pilířů - vízová, azylová a přistěhovalecká politika šla do I. pilíře - 5-leté přechodné období zavedení principu flexibility - možnost užší spolupráce mezi členskými státy - HMU konstruktivní absence - II. pilíř SZBP

29 Smlouva z Nice Institucionální reforma EU počet zástupců v EP (736), počet hlasů ministrů při hlasování kvalifikovanou většinou v Radě 255 z 345 hlasů musí být pro návrh ČR měla do r poslanců v EP, 1 komisaře, 12 hlasů pro hlasování v Radě podpis v únoru 2001, v platnosti od 1. února 2003

30 Konvent o budoucnosti EU Potřeba komplexní reformy EU - posílit její akceschopnost po rozšíření problém demokratického deficitu EU Příprava nového smluvního rámce pro Evropskou unii Konvent - shromáždění představitelů členských i kandidátských států EU (v čele V. Giscard d´Estaigne 2 členové za parlament a 1 za vládu (vláda J. Kohout - L. Rovná), PS Zahradil (Nečas), Senát -Zieleniec (Kroupa).

31 Smlouva o Ústavě vs. Lisabonská smlouva Smlouva o Ústavě podpis v říjnu 2004 v Římě Smlouva o Ústavě podpis v říjnu 2004 v Římě ratifikace v členských státech: Květen-červen 2005 Francie a Nizozemsko odmítly- doba reflexe - německé předsednictví (jaro 2007) obnovilo debaty o reformě EU Lisabonská smlouva: schválena - říjen 2007, podpis v prosinci 2007 přináší aktualizace smluv: v drtivé většina vychází z textu Smlouvy o Ústavě (bez ústavněprávní symboliky – vlajka, evropský lid, hymna, evropský zákon, ministr zahraničí)

32 Ratifikace Lisabonské smlouvy Červen 2008 – Irové v referendu odmítli schválit Lisabonskou smlouvu (hlasování proti harmonizaci daní, snížení počtu komisařů) – ostatní státy pokračovali dále v ratifikace Červen 2009 – za CZ PRES schválení záruk pro Irsko (zůstane komisař, netýká se daňových otázek, LS nemá dopad na zákaz potratů) Vláda ČR – předala v únoru 2008 Poslanecké sněmovně a Senátu PČR Lisabonskou smlouvu k ratifikaci (požádala taky Ústavní soud o přezkum) Ústavní soud (11/2008)– LS je v souladu s ústavním pořádkem ČR Květen 2009 –ratifikace v Parlamentu ČR Září 2009 – Senátoři – 2. návrh na přezkum celé Lisabonské smlouvy k Ústavnímu soudu Začátek října – Irové schválili v referendu Lisabonskou smlouvu (cca 2/3 Irů byla pro) Polsko následně ratifikovalo Lisabonskou smlouvu

33

34 Ratifikace Lisabonské smlouvy Prezident přednesl požadavek – výjimka z Listiny základních práv a svobod pro ČR (údajná obava z otevření Benešových dekretů) 30. října schválila Evropská rada výjimku pro ČR (již platí pro Polsko a VB) 4. listopadu Ústavní soud potvrdil, že LS není v rozporu s českým ústavním pořádkem Prezident ratifikuje Lisabonskou smlouvu 1. prosince 2009 – Lisabonská smlouva vstoupila v platnost

35 Lisabonská smlouva Právní subjektivita EU, Evropská společenství se ruší EU nahrazuje ES, přesnější vymezení pravomocí - EU vs. členské státy Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU Posilují národní parlamenty- právo vyjadřovat se k legislativním aktům Unie – možné i legislativní návrh Unie zamítnout – posílení demokratizace EU Soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce – posílená spolupráce (dvourychlostní EU-min 9 států) – lepší boj s terorismem, obchod s lidmi Společná energetická politika EU (lepší koordinace členských států v oblasti energetiky – posílení spolupráce některých států)

36 Lisabonská smlouva Hlasování v Radě ministrů kvalifikovanou většinou: 55% členských států (15 z 27) a zastupující 65 % občanů EU od r (popř. až od r. 2017). Jednomyslné hlasování v oblasti daní, vlastních zdrojů, finanční perspektivy, sociální politiky, jazykových norem Evropský parlament: posílení pravomocí – procedura spolurozhodování v dalších oblastech (např. zemědělství) Počet poslanců EP – max 751 (max. 96, min 6) Počet poslanců EP – max 751 (max. 96, min 6) Komise: od r. 2014: 2/3 členských států – rotace Nyní zůstává 27 členů Komise (od 2/2010) předseda Evropské rady na 2,5 roku- představitel EU – v současné době předseda vlády předsednického státu (H. Rompuy) Vysoký představitel pro zahr. věci a bezp. politiku- také místopředsedou Komise (C. Ashton) Vysoký představitel pro zahr. věci a bezp. politiku- také místopředsedou Komise (C. Ashton)


Stáhnout ppt "Historie evropské integrace Prohlubování integrace a rozšiřování ES/EU Michal Částek."

Podobné prezentace


Reklamy Google