Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Radiační zátěž od kosmického záření na palubě letadla Zkoumali jsme změnu absorbované dávky od ionizujícího záření v závislosti na nadmořské výšce. Měření.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Radiační zátěž od kosmického záření na palubě letadla Zkoumali jsme změnu absorbované dávky od ionizujícího záření v závislosti na nadmořské výšce. Měření."— Transkript prezentace:

1 Radiační zátěž od kosmického záření na palubě letadla Zkoumali jsme změnu absorbované dávky od ionizujícího záření v závislosti na nadmořské výšce. Měření jsme uskutečnili během tří letů do 4600 m n. m. pomocí scintilačního krystalového detektoru a tkániekvivalentního proporcionálního počítače. Zjistili jsme, že v této nadmořské výšce absorbovaná dávka přesahuje hodnotu na zemi téměř dvojnásobně. ABSTRAKT Lukáš Malina 1, Helena Paschkeová 2, Zbyněk Štajer 3, Robert Taichman 4, Barbora Zavadilová 5 Supervizor: Ondřej Ploc 6,7 1 Gymnázium Christiana Dopplera, 2 Gymnázium Brno-Řečkovice 3 Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 4 Masarykovo gymnázium Příbor 5 Gymnázium Bučovice, 6 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, FJFI ČVUT 7 Oddělení dozimetrie záření, Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR Metody měření: 3 dvacetiminutové lety na palubě letadla – L-410 Turbolet do výšky 4600 m.n.m. laboratorní měření v ozařovně pomocí zářiče 60 Co a 137 Cs měření absorbované dávky z přírodního pozadí v laboratorních podmínkách a na letištní ploše Výškoměry: GPS Garmin eTrex Legend modelářský výškoměr ALTI2 Detektory: HAWK scintilační detektor NB3201 Výpočty a zpracování dat Cari 6 MS Excel MATLAB PŘÍSTROJE A METODY 1.Seznámit se s způsobem kalibrace detektoru 2.Zjistit závislost radiační zátěže na nadmořské výšce do 4,6 km 3.Určit celkovou radiační zátěž během 20ti minutového letu a porovnat ji s přírodním pozadím na zemi. 4.Spočítat závislost intenzity záření na zeměpisné poloze pro aktuální hodnotu heliocentrického potenciálu CÍLE VÝSLEDKY ZÁVĚR ÚVOD Kosmické záření bylo objeveno v roce 1913 rakouským fyzikem Viktorem Hessem, jemuž byla za tento objev v roce 1936 udělena Nobelova cena. Dva roky poté francouzský fyzik Pierre Auger zjistil přítomnost rozsáhlých „spršek“ částic v atmosféře. Toto záření je nedílnou součástí celkového ozáření člověka na Zemi, které je tvořeno mimo jiné radonem v budovách, gama zářením ze Země i radionuklidy v těle samotného člověka. V dnešní době zajímá problematika ionizujícího záření širokou veřejnost, která dbá o své zdraví více než kdy předtím. Dávkový příkonI od kosmického záření však závisí na mnoha faktorech například na vlastnostech magnetického pole Země, plošné hustotě atmosféry, či aktivitě Slunce. Naše vědecká skupina se zabývala jeho závislostí na nadmořské výšce. PLOC, O.: Diplomová práce – K některým dalším aspektům expozice posádek letadel kosmickému záření, 2005, GERNDT, J. Detektory ionizujícího záření ČVUT, 1996, KLENER, V. A KOLEKTIV AUTORŮ: Principy a praxe radiační ochrany Azin CZ, 2000, MECHLOVÁ, E. - KOŠŤÁL, K. A KOLEKTIV AUTORŮ: Výkladový slovník fyziky pro základní vysokoškolsky kurz fyziky, Prométheus, 2001 REFERENCE Místo měření Průměrný dávkový příkon [pGy/s] Dávka za 20 minut [nGy] Kancelář (NB3201)38,946,7 Ozařovna s 60 Co (NB3201) Ozařovna s 60 Co (HAWK) Přistávací dráha (NB3201)29,935,9 Letištní budova (NB3201)27,933,5 1. let (NB3201)32,440,8 2. let (NB3201)30,641,8 3. let (NB3201)30,742,4 Dozimetrické veličiny a jednotky Absorbovaná dávka je absorbovaná energie v jednotce hmotnosti, jejíž základní jednotkou je Gray [Gy] = [m2.s-2]. Absorbovaná dávka závisí na materiálu detektoru. Dávkový příkon je časová derivace absorbované dávky, jehož základní jednotkou je Gray za sekundu [Gy.s-1] = [m 2 s -3 ] Efektivní dávka je dávka, která zohledňuje kvalitu záření a jeho biologickýúčinek. Jednotkou je Sievert [Si] = [m2.s-2] Obrázek 1: Závislost dávkového příkonu na nadmořské výšce; naměřené body jsou proloženy regresní křivkou, jejíž minimum odpovídá hodnotě 1200 m n.m.; vodorovná křivka odpovídá úrovni dávkového příkonu na letištní ploše Obrázek 2: Výškový letový profil všech tří letů s odpovídajícími příkony efektivní dávky Tabulka 1: Integrální absorbované dávky měřené pomocí scintilačního detektoru NB3201, resp. tkániekvivalentního proporcionálního počítače typu HAWK Obrázek 3: Plošné rozložení příkonů efektivních dávek v nadmořské výšce 4500 metrů absorbovaná dávka s rostoucí nadmořskou výškou nejprve klesá (v okolí Příbrami do výšky cca 1200 metrů nad mořem) následně roste až k maximální naměřené hodnotě cca 55 nGy/s měřili jsme s relativní chybou 2% (hodnota stanovená na základě rozdílu referenční a měřené hodnoty dávky z ozařovny) v oblastech rovníku je výrazně menší efektivní dávka než v oblastech pólů


Stáhnout ppt "Radiační zátěž od kosmického záření na palubě letadla Zkoumali jsme změnu absorbované dávky od ionizujícího záření v závislosti na nadmořské výšce. Měření."

Podobné prezentace


Reklamy Google