Hmyzožravci.

Prezentace na téma: "Hmyzožravci."— Transkript prezentace:

1 Hmyzožravci

2 Řád Hmyzožravci (Eulipotyphla) Čeledi Ježkovití (Erinaceidae) Rejskovití (Soricidae) Krtkovití (Talpidae)

3 Hmyzožravci Patří mezi nejstarší druh na této planetě.
Řadíme sem asi 370 druhů z toho 30 v Evropě. Většina nemá tělo delší než 20 cm. V České republice žijí 3 čeledi: ježkovití, krtkovití a rejskovití. Vyznačují se především malou mozkovnou a jednoduše stavěným mozkem. Mají úplný chrup (složený z špičatých zoubků). Živí se bezobratlými živočichy a malými savci. Orientují se podle čichu a hmatu, někteří mají výborně vyvinutý sluch. Zhoršený zrak je důsledkem noční aktivity.

4 Nezofontovití Je to již vyhynulá čeleď hmyzožravců.
Obsahuje jediný rod s osmi druhy. Žili v dnešní Dominikánské republice, na Kubě, Haiti, Portoriku a na Kajmanských ostrovech. Pravděpodobně je vyhubil příchod krys ze Španělska v 16.století.

5 Krtkovití Na konci krtkových lopatovitých
předních končetin má pět silných drápů. Při hrabání jde naslepo postupuje vpřed. Čumák mu slouží jako klín a pohyb předních nohou připomíná kraula. Krtek za jarní říjen vykope až 50 metrů chodeb. Při kopání každou chvíli zamíří k povrchu. Tyto otvory zaručují krtkovi stálí přísun vzduchu. Krtkovo doupě není větší než fotbalový míč a obyčejně si ho vystýlá trávou. Jeho potravou se stávají žížaly, slimáci, brouci, menší larvy a další bezobratlí, kteří prolézají krtkovými chodbami. Krtek dokáže za den spořádat až 50 gramů žížal. Když má potravy dostatek, tak si ji schovává na později. Někdy jich tak nahromadí i několik tisíc. Krtek obecný

6 Krtek obecný

7 Ježkovití Ježci se začali vyvíjet asi před 30 Ježek východní
miliony let. Měří kolem cm a tělo je pokryto vrstvou bodlin, které vznikly ze srsti. Čumák a spodní část těla jsou pokryty srstí. Při nebezpečí naježí ostny nebo se stočí do klubíčka. Mají špičaté čumáky, které jim pomáhají při rozrývání porostu a hledání potravy. Mají dobře vyvinutý sluch a uši kruhovitého tvaru. Jsou to noční zvířata. Ježci mají schopnost zimního spánku (většinou kvůli nedostatku potravy) a mohou spát v kteroukoli dobu od začátku zimy do konce prosince. Převážnou část jejich potravy tvoří hmyz a bezobratlé živočichy. Občas sežerou i ptačí mláďata a vejce. Někdy se přiživuje i na mršinách. Ježek východní

8 Ježek západní Ježek východní

9 Rejskovití Většinou dorůstají velikosti myši.
Rejsek obecný Většinou dorůstají velikosti myši. Hřbet mívají hnědý, šedý až černý, spodek těla světlý. Obývají téměř celou Evropu mimo Irska a jižních oblastí. Potravu tvoří hmyz a drobní obratlovci. Samice mívají za rok 2-3 vrhy po 4-8 mláďatech. Rejsec vodní je jedním z jedovatých savců. Žlázy má uložené na spodní části čelisti. Produkují toxin znehybňující jejich kořist.

10 Bělozubka bělobřichá Rejsek obecný

11 Konec