Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hospodářská politika Téma č. 2: MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hospodářská politika Téma č. 2: MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil."— Transkript prezentace:

1 Hospodářská politika Téma č. 2: MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil

2 Pojem „makroekonomická politika“ na úrovni národního hospodářství cílem je dosahovat makroekonomické stability makroekonomická politika = de facto stabilizační politika makroekonomická stabilita = dosahování hospodářského růstu při zachování vnitřní a vnější rovnováhy (cenová stabilita, přirozená míra UNE, vyvážená struktura PB)

3 Destabilizační prvky hospodářský výkon se zpravidla nevyvíjí lineárně, dochází k výkyvům, a to: STRUKTURÁLNÍM – důsledek změn preferencí spotřebitelů, technologií, úrovně poznání – souvisí se změnami struktury ekonomiky CYKLICKÝM – důsledek hospodářských cyklů

4 Teorie hospodářských cyklů MONETÁRNÍ TEORIE CYKLU kolísání tempa růstu peněžní zásoby – poptávkové šoky (viz např. Mises, Hayek, Friedman) REÁLNÉ TEORIE CYKLU investiční a inovační vlny nabídkové i poptávkové šoky – souvisí se změnou produkční funkce a investiční aktivitou HOPO – snaha eliminovat cykly: Konjunkturální vs. Stabilizační politika

5 Konjunkturální politika orientace především na krátké období eliminovat cyklické oscilace expanzivní X restriktivní politika expanzivní – využít disponibilní kapacity restriktivní – zmírnit „přehřívání“ ekonomiky aktivní využití fiskální a monetární politiky

6 Stabilizační politika orientace na střednědobý časový horizont úsilí o stabilizaci všech ekonomických aktivit a snaha o dosažení maximální stálosti ekonomických procesů stabilita spojena s naplňováním vrcholového cíle HOPO, tedy DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY úspěšnost závisí na přijetí správného opatření ve správný čas – kvalitní a včasné informace

7 Konjunkturní indikátory 1. PŘEDSTIHOVÉ jejich současný stav napovídá o budoucím vývoji (např. dílčí cenové indexy, průmyslová výroba, stavební výroba, tržby v maloobchodě) 2. SOUČASNÉ popisují právě probíhající fáze cyklu (reálný HDP, míra UNE, inflace atd.) 3. ZPOŽDĚNÉ ukazují doznívání fáze cyklu (vývoj mezd, vývoj inflace atd.)

8 ROZPOČTOVÁ (FISKÁLNÍ) POLITIKA jejím nositelem je vláda, resp. parlament Funkce FP: stabilizační – působit na hospodářský výkon, eliminovat cykly alokační – poskytovat statky, které dostatečně nezajistí soukromý sektor distribuční – redistribuce důchodů, eliminace chudoby

9 Nástroje FP vládní výdaje na statky a služby (G) transferová platby (TR) daně (T), důchodové nebo autonomní Soustava veřejných rozpočtů (rozpočet vlády a samosprávných celků)

10 Diskreční a automatické nástroje FP Diskreční nástroje – vláda přijímá opatření ad hoc – zásahy nevyplývají z ustálených pravidel, ale dle aktuálního hospodářského vývoje Automatické nástroje – působí automaticky v závislosti na hospodářském vývoji (vestavěné stabilizátory), jsou důsledkem jednorázového zabudování do ekonomického mechanismu (progresivní zdanění, státní rozpočet)

11 Každoročně vs. cyklicky vyrovnaný rozpočet Každoročně vyrovnaný rozpočet – rovnováha příjmů a výdajů každý rok výhody: nebujení veřejného sektoru, zabránění škodlivým vlivům deficitů nevýhody: nepůsobí jako automatický stabilizátor Cyklicky vyrovnaný rozpočet – v době poklesu hospodářství deficit, v době růstu přebytek = dlouhodobě vyrovnaný rozpočet výhody: stabilizuje ekonomiku nevýhody: riziko rozšiřování veřejného sektoru (prahové efekty)

12 Rozpočtový deficit je situace, kdy jsou výdaje vlády vyšší než její příjmy -(T-C g -I g )=B gp +B cb +B gf levá strana=deficit, pravá strana=možnosti krytí možnosti krytí: půjčka od soukromého sektoru (B gp ), od centrální banky (B cb ), ze zahraničí (B gf )

13 Domácí dluhové krytí vláda si půjčuje od domácího soukromého sektoru, tj. od domácností a firem, tedy: vládní deficit je financován soukromými úsporami, neboli: co nenakoupí domácnosti a firmy, nakoupí stát z jejich úspor

14 Zahraniční dluhové krytí nemá-li vláda možnost půjčit si doma, půjčí si v zahraničí projeví se na běžném účtu PB jako pasivní operace – zhoršení vnější rovnováhy dopad na směnný kurz – domácí měna oslabí

15 Krytí pomocí emise peněz (monetizace deficitu) vláda prodá své dluhopisy přímo centrální bance ta vytiskne peníze dopad na zvýšení inflace, viz M.V=P.Y inflace působí stejně jako dodatečné zdanění – taxflace např. Německo po WW1 tento způsob krytí vládního deficitu je ve standardních tržních ekonomikách zakázaný

16 Krytí pomocí dodatečné daně po uvalení daně působí substituční a důchodový efekt substituční efekt – lidé začnou nahrazovat dodatečně zdaněné (a tedy dražší) zboží zbožím jiným – SE snižuje výnos z dodatečné daně důchodový efekt – přesun části důchodu od spotřebitelů směrem ke státu – IE zvyšuje daňový výnos navíc vzniká mrtvá ztráta daně – (ekvivalent DWL u monopolní firmy)

17 Dopad uvalení daně Q P S0S0 S1S1 D Q0Q0 P0P0 P1P1 P2P2 Q1Q1 velikost daně daňový výnos mrtvá ztráta daně

18 MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA nositelem je centrální banka cílem MP je primárně stabilita cenové hladiny, až poté podpora hosp.růstu transmisní mechanismus, tj. mechanismus působení na sledované veličiny: buď přes množství peněz v oběhu, nebo přes úrokovou míru

19 Peněžní zásoba nebo úroková míra? M i SMSM DM`DM` M*M* i1i1 i0i0 i2i2 D M `` DMDM M i SMSM DM`DM` M0M0 i*i* i2i2 DMDM M1M1 M2M2 MP orientovaná na cílování peněžní zásoby MP orientovaná na cílování úrokové míry

20 Nezávislost centrální banky předpoklad úspěšného provádění MP nezávislost na vládě kritéria politické a ekonomické nezávislosti nezávislost X odpovědnost kdo dává mandát? kdo je mocnější? premiér nebo guvernér CB? – argumenty pro a proti nezávislosti

21 Kritéria politické nezávislosti CB 1. guvernér není jmenován vládou 2. guvernér je jmenován na více než 5 let 3. bankovní rada není jmenována vládou 4. bankovní rada je jmenována na více než 5 let 5. nezávazná účast zástupce vlády v bankovní radě 6. vláda neschvaluje záměry MP 7. požadavek na udržení cenové stability je upraven zákonem 8. existuje zákonné opatření pro řešení konfliktu mezi CB a vládou

22 Kritéria ekonomické nezávislosti CB 1. přímé možnosti úvěrování existují ale nejsou automatické 2. přímá možnost úvěrování za tržní úrokovou míru 3. přímá úvěrová možnost je dočasná 4. přímá úvěrová možnost je omezena výší 5. CB se nepodílí na primárním trhu veřejného dluhu 6. diskontní sazba je stanovena centrální bankou 7. bankovní dozor není svěřen centrální bance nebo pouze centrální bance

23 Nástroje centrální banky 1. PŘÍMÉ: netržní, selektivní, dočasné 2. NEPŘÍMÉ: tržní, plošné, běžně používané

24 Přímé nástroje centrální banky pravidla likvidity – např. určení výše rezerv, kapitálové přiměřenosti atd. úvěrové kontingenty – absolutní (kolik může banka půjčit), relativní (kolik může banka získat od centrální banky) povinné vklady – kolik musí banka uložit u centrální banky doporučení, výzvy, dohody – používané ad hoc (viz např. vyjádření Tůmy ke kurzu koruny v létě 2008)

25 Nepřímé nástroje centrální banky povinné minimální rezervy – jaké procento z vkladů musí banka uložit na účet u CB diskontní sazba – sazba, za kterou banky ukládají přebytečnou likviditu u CB lombardní sazba – sazba, za kterou mohou banky získat úvěr od CB operace na volném trhu – nákup a prodej cenných papírů centrální bankou za tzv. repo sazbu reeskont směnek, měnové swapy, konverze měny

26 Účinnost FP a MP v monetaristickém pojetí fiskální politika je neúčinná na důchod – efekt vytěsnění, Barro-Ricardova ekvivalence měnová politika – krátkodobě účinná na důchod, dlouhodobě pouze na cenovou hladinu – viz M.V=P.Y

27 Účinnost FP a MP v monetaristickém pojetí Y π LAS AD` Y*Y* π1π1 π0π0 π2π2 SAS` AD SAS Y π LAS Y*Y* π0π0 AD=AD´ SAS krátkodobé a dlouhodobé účinky MPkrátkodobé a dlouhodobé účinky FP

28 Účinnost FP a MP v keynesiánském pojetí Y π AD` Y*Y* π1π1 π0π0 AD AS Účinnost FP i MP je v keynesiánském pojetí v zásadě stejná. Keynesiánci nehledí na dlouhé období, důležitá je krátkodobá účinnost.

29 Mix fiskální a monetární politiky záleží na úhlu pohledu keynes.: FP jako hlavní nástroj HOPO, MP jako podpůrný – obě politiky působí na důchod monet.: FP a MP jdou proti sobě – fiskální expanze zvyšuje úrokovou míru, měnová snižuje, FP je neúčinná na důchod, MP účinná jen v SR, v LR ovlivňuje jen cenovou hladinu

30 VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA záměrné působení státu na vnější ekonomické vztahy – součástí vnější HOPO je: zahraničněobchodní politika devizová politika úvěrová politika kapitálová a investiční politika migrační politika aj.

31 Otevřenost ekonomiky MÍRA OTEVŘENOSTI – kvantitativní aspekt otevřenosti např. podíl vývozu nebo dovozu nebo dovozu i vývozu na HDP větší a méně vyspělé ekonomiky zpravidla méně otevřené než menší a vyspělejší TVAR OTEVŘENOSTI – kvalitativní aspekt otevřenosti komoditní struktura vývozu a dovozu transformační schopnost ekonomiky směnné relace vliv technologie na strukturu vývozu aj.

32 Nástroje vnější HOPO Autonomní nástroje historicky starší, ale jejich význam klesá cílem je ochránit domácí trh zavádí země bez dohody s ostatními zeměmi Smluvní nástroje vznikají na základě dohod mezi zeměmi kompromis smluvních stran cílem zpravidla odstraňovat protekcionismus

33 Autonomní nástroje vnější HOPO tarifní nástroje (cla) netarifní kvantitativní nástroje (dovozní a vývozní kvóty) subvence (dumping) vývozní dotace (vládní podpora exportním odvětvím) mimocelní bariéry (normy a předpisy) opatření měnového a platebního charakteru (devizové kurzy, úrokové míry, poplatky, daně)

34 Smluvní nástroje vnější HOPO obchodní smlouvy – rámcová úmluva mezi zeměmi v oblasti vzájemných hospodářských styků obchodní dohody – ekvivalent obchodní smlouvy ale v méně obecné rovině platební dohody SMLUVNÍ NÁSTROJE MOHOU PŘERŮST V MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ ORGANIZACE (např. GATT, WTO, EHS, APEC, NAFTA atd.)

35 Platební bilance statistický účetní záznam, fungující na principu podvojného účetnictví zachycuje mezinárodní obchodní a finanční transakce všech ekonomických subjektů JE VŽDY VYROVNANÁ!!! vertikální X horizontální struktura

36 Horizontální struktura PB 1. Běžný účet: obchodní bilance, bilance služeb, bilance důchodů, bilance transferů 2. Finanční účet: bilance PZI, bilance portfoliových investic, ostatního LR kapitálu, bilance SR kapitálu 3. Devizové rezervy: především jejich změna (v cizích měnách, ve zlatě, cenných papírech, atd.) 4. Chyby, opomenutí, kurzové rozdíly

37 Vertikální struktura PB dle vztahu ke zlepšování či zhoršování PB – kreditní a debetní operace, resp. zda tvoří devizovou nabídku (kredit) či poptávku (debet) PoložkaKredit (+)Debet (-) Pohyb zbožíexport zbožíimport zboží Pohyb služebexport služebimport služeb Pohyb důchodůimport důchodůexport důchodů Pohyb transferůimport transferůexport transferů Pohyb kapitáluimport kapitáluexport kapitálu Devizové rezervysnížení DRzvýšení DR

38 Systémy směnných kurzů systém pevných kurzů – je stanovena centrální parita, CB musí výkyvy v poptávce a nabídce měny eliminovat pomocí devizových rezerv – rovněž PB se vyrovnává skrze z měnu DR systém flexibilních kurzů – kurz ponechán volně na vývoji na devizovém trhu (čistý floating), nebo CB může intervenovat (řízený floating) – PB se vyrovnává pomocí změny kurzu

39 Vnitřní a vnější rovnováha vnitřní a vnější rovnováha může znamenat souhlasné ale i konfliktní cíle vnitřní rovnováha jako Y na úrovni Y* vnější rovnováha jako cílová hodnota běžného účtu PB (viz magický 4-úhelník) vývoz je veličinou nezávislou na domácím Y dovoz s rostoucím domácím Y roste a naopak

40 Vnitřní a vnější rovnováha Y*Y* Y BÚ (+) BÚ (-) 0 cílové saldo BÚ (vnější rovnováha) def. BÚ + inflační mezera 2.def. BÚ + recesní mezera 3.přeb.BÚ + recesní mezera 4.přeb. BÚ + inflační mezera

41 Jaká opatření zvolit k nastolení vnitřní a vnější rovnováhy? nepředstavuje konfliktní situaci – restriktivní politika (FP či MP) sníží inflaci i důchod, s poklesem Y se zlepší saldo BÚ, neboť klesne objem dovozů – vláda může uplatnit opatření měnící výdaje problém: expanzivní politika sice zvýší Y, ale s ním vzrostou i dovozy, čímž se saldo BÚ ještě zhorší – je nutno uplatnit politiku přesunující výdaje opět není problém – expanzivní politika zvýší Y a s ním i dovozy, saldo BÚ se zhorší – politika měnící výdaje problém: restriktivní politika sníží Y a s ním sníží i dovozy, přebytek BÚ bude ještě vyšší – politika přesunující výdaje

42 Opatření měnící a přesunující výdaje Opatření měnící výdaje – jde pouze o změnu velikosti výdajů, uplatňují se v případě nekonfliktních situací – viz. 1 a 3, restriktivní a expanzivní politika Opatření přesunující výdaje – cílem je přesunout výdaje od zboží zahraničního k domácímu nebo naopak, uplatňují se v případě konfliktních situací – viz. 2 a 4, cla, kvóty, změny devizového kurzu atd.


Stáhnout ppt "Hospodářská politika Téma č. 2: MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil."

Podobné prezentace


Reklamy Google