Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie sociálního státu Mgr. Karolína Dobiášová. L. Musil: Vývoj sociálního státu v Evropě Německý sociální stát: krize konzervativního režimu Německý.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie sociálního státu Mgr. Karolína Dobiášová. L. Musil: Vývoj sociálního státu v Evropě Německý sociální stát: krize konzervativního režimu Německý."— Transkript prezentace:

1 Teorie sociálního státu Mgr. Karolína Dobiášová

2 L. Musil: Vývoj sociálního státu v Evropě Německý sociální stát: krize konzervativního režimu Německý sociální stát: krize konzervativního režimu Sociální zabezpečení ve Spojeném království – 80. léta Sociální zabezpečení ve Spojeném království – 80. léta Míří švédský sociální stát k transformaci? Míří švédský sociální stát k transformaci?

3 Německý sociální stát: krize konzervativního režimu Konzervativní systém sociálního zabezpečení Orientace na ideály rodiny, tradiční role Orientace na ideály rodiny, tradiční role Velká role je dána dobrovolným organizacím, zejména církvím Velká role je dána dobrovolným organizacím, zejména církvím

4 Německý sociální systém Duální sociální systém Sociální pojištění Sociální pojištění Sociální pomoc Sociální pomoc

5 Sociální pomoc Určena osobám, které neodvedly dostatečnou výši příspěvků, tudíž nemají nárok na sociální pojištění Určena osobám, které neodvedly dostatečnou výši příspěvků, tudíž nemají nárok na sociální pojištění Sociální síť minimálního příjmu Sociální síť minimálního příjmu Podléhá principu subsidiarity (str. 90) Podléhá principu subsidiarity (str. 90) Je systém podpory příjmu zcela oddělený od sociálního pojištění Je systém podpory příjmu zcela oddělený od sociálního pojištění Nárokující strana je spíše žadatel než klient Nárokující strana je spíše žadatel než klient Dávky pomoci nezávislé na příspěvcích žadatele, nárok je odvozen od potřebnosti (šetření potřebnosti) Dávky pomoci nezávislé na příspěvcích žadatele, nárok je odvozen od potřebnosti (šetření potřebnosti) Problémy s financováním sociální pomoci (str )

6 Princip kompenzace Kompenzace osob vyloučených z trhu práce (invalidní osoby, starší pracující, matky) Kompenzace osob vyloučených z trhu práce (invalidní osoby, starší pracující, matky) Mají status legitimního nároku oproti sociální pomoci, která je chápána jako „dobročinnost“(str. 100) Mají status legitimního nároku oproti sociální pomoci, která je chápána jako „dobročinnost“(str. 100)

7 Sociální pojištění Povinný Povinný Přispívají jak zaměstnanci tak i zaměstnavatelé procentní sazbou z příjmu Přispívají jak zaměstnanci tak i zaměstnavatelé procentní sazbou z příjmu Pojišťovací programy zajišťují korporace složené ze zaměstnanců a zaměstnavatelů – výjimka zaměstnanci státního sektoru, ti mají dávky vypláceny z vládních příjmů Pojišťovací programy zajišťují korporace složené ze zaměstnanců a zaměstnavatelů – výjimka zaměstnanci státního sektoru, ti mají dávky vypláceny z vládních příjmů Vysoké dávky, ale také vysoké příspěvky Vysoké dávky, ale také vysoké příspěvky Sastém udržování životní úrovně (s. 94) Sastém udržování životní úrovně (s. 94)

8 Německý sociální stát ve vztahu k ženám Tradice, že dávky žen jsou odvozeny od příspěvků partnerů Tradice, že dávky žen jsou odvozeny od příspěvků partnerů V Německu je více než v jiných evropských státech ponechána nevýdělečná práce na ženách V Německu je více než v jiných evropských státech ponechána nevýdělečná práce na ženách Nízká míra zaměstnanosti žen (1986 – 50, 3%) Nízká míra zaměstnanosti žen (1986 – 50, 3%) Princip substituce – práce profesionálů je nahrazována rodinou Princip substituce – práce profesionálů je nahrazována rodinou Rozdíl v postavení žen v SRN a NDR (str. 107 – 108)

9 Sociální zabezpečení ve Spojeném království – 80. léta Ekonomický liberalismus s konzervativní věrností tradičním strukturám Ekonomický liberalismus s konzervativní věrností tradičním strukturám V 80 tých letech vláda uznává ideologii nové pravice Friedman, Hayek – názory, že sociální stát mrhá prostředky a nechává se ovládat byrokracií, která slouží jen sama sobě a že veřejné výdaje jsou příliš vysoké, vytlačují soukromou spotřebu a investice a nahlodávají osobní motivaci a tím poškozují ekonomiku V 80 tých letech vláda uznává ideologii nové pravice Friedman, Hayek – názory, že sociální stát mrhá prostředky a nechává se ovládat byrokracií, která slouží jen sama sobě a že veřejné výdaje jsou příliš vysoké, vytlačují soukromou spotřebu a investice a nahlodávají osobní motivaci a tím poškozují ekonomiku

10 Cíle Zredukovat výdaje Zredukovat výdaje Škrty ve výši dávek Škrty ve výši dávek Posílení principu selektivity Posílení principu selektivity Zdokonalení motivačních faktorů na trhu práce Zdokonalení motivačních faktorů na trhu práce Privatizace (str. 108) Privatizace (str. 108)

11 Překážky Demografický tlak Demografický tlak Bezprecedentní míra nezaměstnanosti Bezprecedentní míra nezaměstnanosti Veřejné služby se těší podpoře veřejného mínění Veřejné služby se těší podpoře veřejného mínění Důsledek: Sociální výdaje nepřestávaly růst.

12 Reformy 1988/1989 Cíl: zachovat státní financování zachovat státní financování změnit systém poskytování změnit systém poskytování Reformní kroky: Decentralizace Decentralizace Vnesení konkurence do systému poskytování služeb Vnesení konkurence do systému poskytování služeb

13 Kvazi - trhy Jedná se o trh, neboť na poskytování služeb není monopol Jedná se o trh, neboť na poskytování služeb není monopol Cílem není maximalizace zisku a poskytovatelé nemusejí spadat do soukromého sektoru Cílem není maximalizace zisku a poskytovatelé nemusejí spadat do soukromého sektoru Princip: Neziskové organizace soutěží o veřejné zakázky někdy i v konkurenci soukromých subjektů

14 Míří švédský sociální stát k transformaci? Rozsáhlá soustava podpor příjmu poskytující dávky v hotovosti téměř všem občanům Rozsáhlá soustava podpor příjmu poskytující dávky v hotovosti téměř všem občanům Široký sektor veřejné spotřeby Široký sektor veřejné spotřeby Dotované zdravotní a jiné osobní sociální služby Dotované zdravotní a jiné osobní sociální služby Politika plné zaměstnanosti Politika plné zaměstnanosti

15 Změny ve švédském systému sociálního pojištění Jednotné dávky nahrazeny dávkami na úrovni výdělků Jednotné dávky nahrazeny dávkami na úrovni výdělků Zrušení čekacích dnů u výplaty dávek nemocenského pojištění, prodloužení doby vyplácení dávek v nezaměstnanosti Zrušení čekacích dnů u výplaty dávek nemocenského pojištění, prodloužení doby vyplácení dávek v nezaměstnanosti

16 Anthony Giddens: Třetí cesta Inkluze (str. 89) Inkluze (str. 89) Exluze (s. 90) Exluze (s. 90) Rozdíl mezi inkluzí a exkluzí (s.91) Rozdíl mezi inkluzí a exkluzí (s.91) Inkluzivní společnost (s. 91) Inkluzivní společnost (s. 91) Morální hazard (s. 99) Morální hazard (s. 99) Strategie sociálních investic (s. 102 – 110) Strategie sociálních investic (s. 102 – 110) Společnost pozitivních veřejných sociálních služeb (s. 96 – 102) Společnost pozitivních veřejných sociálních služeb (s. 96 – 102)

17 Teorie sociálního státu – soudobé přístupy dle O. Angelovské Vývoj teoretických přístupů k sociálnímu státu byl ovlivněn dvěma faktory: 1. Konflikt mezi různými obory sociálních věd (historie, politologie, ekonomie, etc.) 2. Samotný rozvoj sociálního státu a jeho změn, kdy teorie odrážejí tyto změnysituaci v mezinárodních vztazích a znalost globální polotiky (Bonoli a kol. 2004)

18 Teorie sociálního státu Teorie vzniku sociálního státu Teorie vzniku sociálního státu Institucionální charakteristiky sociálního státu Institucionální charakteristiky sociálního státu Teorie režimů sociálního státu Teorie režimů sociálního státu Gendrové přístupy Gendrové přístupy Globalizace a výdaje na sociální stát Globalizace a výdaje na sociální stát

19 Gendrové přístupy Kritika Esping – Andersonovy typologie sociálních států, z pohledu marginalizace postavení žen (absence ženského aspektu), koncept dekomodifikace nebere v úvahu genderový aspekt, nezohledňuje roli žen a rodiny v sociálním zabezpečení, nedostatečně uvažu o genderu jako o formě sociální stratifikace

20 Sainsbury 1999

21 Defamilizace Pojem objevující se v genderové literatuře (Esping- Andrsen 1999, Korpi 2000) - míra podpory sociálního státu ve vztahu k rodině - opírá se o ukazatele, jako celkové výdaje na rodinnou politiku nebo celková veřejná podpora státu rodinám s dětmi Existuje zde však další definice defamilizace, podle které je důležitá míra do které sociální stát oslabuje závislost žen na rodině a usnadňuje jim ekonomickou nezávislost (Taylor-Gooby 1996, Bambra 2004).

22 Bambra 2004 Metodologicky konstruovala index defamilizace – 4 faktory: Relativní podíl žen na trhu práce Relativní podíl žen na trhu práce Kompenzace rodičovské dovolené Kompenzace rodičovské dovolené Délka mateřské dovolené Délka mateřské dovolené Průměrný plat žen Průměrný plat žen

23

24 Doporučená literatura Sainsbury, D. (ed.), Gendering Welfare States, London: Sage1994. Sainsbury, D. (ed.), Gendering Welfare States, London: Sage1994. Bonoli, G., George, V., Taylor-Gooby, P. European Welfare Futures: towards the theory of retrenchment. Polity Press Bonoli, G., George, V., Taylor-Gooby, P. European Welfare Futures: towards the theory of retrenchment. Polity Press Bambra, C. “The worlds of welfare: illusory and gender blind?” Social Policy&Society, 2004, vol. 3, iss.3, pp Bambra, C. “The worlds of welfare: illusory and gender blind?” Social Policy&Society, 2004, vol. 3, iss.3, pp Esping-Andersen, G. The Social Foundation of Postindustrial Economies. Oxford: Oxford University Press 1999 Esping-Andersen, G. The Social Foundation of Postindustrial Economies. Oxford: Oxford University Press 1999 Musil, L: Vývoj sociálního státu v Evropě Musil, L: Vývoj sociálního státu v Evropě Giddens, A: Třetí cesta Giddens, A: Třetí cesta Korpi, W. ”Faces of Inequality: Gender, Class and Patterns of Inequalities in Different Types of Welfare States”. Social Politics, vol. 7, iss.2, 2000, pp Korpi, W. ”Faces of Inequality: Gender, Class and Patterns of Inequalities in Different Types of Welfare States”. Social Politics, vol. 7, iss.2, 2000, pp


Stáhnout ppt "Teorie sociálního státu Mgr. Karolína Dobiášová. L. Musil: Vývoj sociálního státu v Evropě Německý sociální stát: krize konzervativního režimu Německý."

Podobné prezentace


Reklamy Google