Pozdní císařství Pád Západořímské říše.

Prezentace na téma: "Pozdní císařství Pád Západořímské říše."— Transkript prezentace:

1 Pozdní císařství Pád Západořímské říše

2 Část I. Septimius severus

3 Septimius Severus Základní informace
Vládl v letech 193–211. Stal se také prvním císařem antického Říma, který pocházel z Afriky. * 146 ve městě Leptis Magna v Africe †211 za vojenského tažení v Britannii Římský císař Zakladatel dynastie severovců

4 Cesta na trůn po † comoda (R. 193)  boje o získání vlády Pretoriánská garda povolala císařem Pertinaka (přijatelný i pro senát) - po několika týdnech byl † kvůli spořivosti  o místo se začaly ucházet 2 senátoři (Sulpicius a Didius Iulianus)-ucházení připomínalo dražbu peníze pretoriánské gardě císařem Iulianus Některé legie se vzbouřily 

5 Legie v Panonii prohlásily Septima, v Británii Clodia Albina, na východě Pescennia Nigra
Severus- nejvýhodnější pozice vydal se s vojskem k Římu porazil Iuliánaovládl centrum impéria Stává se císařem a získává náklonnost senátu a lidu Senátorům potvrdil práva Pro lid začal konat velkolepé hry Jeho postavení začal ohrožovat Clodius Albinus

6 Vyhnutí střetuSeverus Albina adoptovalspolucísařna východě zničil Pescennia Nigranávrat na západ kvůli Clodiovu pokusu o revoltu (r. 196) Clodia rozdrtil Poté se věnuje reformám Na trůnu do r. 211 (†) Nástup jeho 2 synům (Caracallovi a Ghetovi )

7 Severovy reformy Velké výdajezdaňování městských obcí + velké daněnevelký efektznehodnocování měny, zrušení pretoriánské gardy

8 Část II. Caracalla

9 Markus Aurelius Antoninus *186-†217
Základní informace Markus Aurelius Antoninus *186-†217 Římský císař od r Přezdívka Caracalla podle galského pláště, který často nosil Syn Septima a Julie Dommy Narozen v Lundunu (Lyon ve Francii) Spoluvládcem bratr Gheta na Caracalluv příkaz †

10 Vládne bezohledně Výnosem Constitutio Antoniniana udělí římské občanství všemu svobodnému obyvatelstvu impéria R. 213 germánské kmeny obnoví nájezdy na pohraničí Caracalla předá vládu své matce a vydá se na tažení k Rýnuzamezí dalším útokům Alamanů Po úspěšných bojích chce dobýt Parthskou říši spiklenci z řad velitelů legií †

11 Gaius Aurelius Valerius Diocletianus
Část III. Gaius Aurelius Valerius Diocletianus

12 Gaius Aurelius Valerius Diocletianus
Základní informace Gaius Aurelius Valerius Diocletianus * v Dalmácii-† ? v dnešním Splitu Císař v letech Za svůj vzestup vděčil kariéře v armádě Rozdělil vládu v říši R. 285 svěřil západ říše Maxmiliánovi, sám si nechal vých. část

13 Diokleciánovy reformy
R. 293 dotvořil tetrarchii- vládu 4 Diokleciánovy reformy Nové rozdělení říše Reformace armády R. 301 vydal edikt o cenách- stanovil max. cenu jednotlivých druhů zboží Podařilo se mu stabilizovat říši

14 Pronásledování křesťanů
Poslední pronásledování Počet křesťanů stoupal a s nimi jejich vliv Diokleciánus vydal v letech edikty proti křesťanům Po Diokleciánově odstoupení bylo r. 311 pronásledování zastaveno (Galeriúv edikt)

15 R. 305 - Diokleciánus a Maximianus
Po rezignaci R Diokleciánus a Maximianus Poté Diokleciánus pobýval ve svém paláci ve Splitu

16 Část V. Constantinus II.

17 Flavius Claudius Constantinus
Základní informace Flavius Claudius Constantinus *317-† Nejstarší ze 3 synů císaře Constantina Magna a Fausty Koncem r. 317 byl jmenován cesarem spolu se svým bratrem Crispem a Constansem Constantinus Magnus si přál obnovit tetrarchii tentokrát na příbuzenském základě

18 Vzpoura v Konstantinopoli
Sarmaté požádaly o pomoc Řím proti Gótům R. 322 Římané vyhráli, v r. 333 byl Constantinus poslán na Rýn hájit hranici proti Frankům a Alamanům Vzpoura v Konstantinopoli Zaměřeno proti vedlejší linii Constantinovského rodu Byli povražděni: nevlastní bratři Constantina Magna Dalmatius a Iulius Constantinus a 6 jeho synovců včetně cesara Flavia Dalmatia + státní hodnostáři Přežili pouze 2 synové Iulia Constantina - 11letý Galus a jeho 6 letý bratr Iulianus (později Apostata)

19 Roku 338 se sešli všichni tři Augustové v podunajském městě Viminaciu v Dácké diecézi, aby se dohodli o rozdělení říše. Constantinus II. své území nezvětšil, ale dostalo se mu prvenství v císařském kolegiu a dočasné patronace nad Constantem. Ten se však bratrovi nechtěl podřizovat, a tak se oba západní císařové záhy dostali do konfliktu. Začátkem roku 340 vpadl Constantinus II. znenadání do Itálie, pronikl až k Aquileii, ale tam upadl do léčky a byl zabit.

20 Část V. Julianus Apostata

21 Flavius Claudius Julianus
Základní informace *322 (Konstantinopol), † (oblast Marantz) Flavius Claudius Julianus římský císař přezdívka Apostata – Odpadlík. syn Julia Constantia Matka † brzy po Julianově narození

22 Popis Juliana Apostaty
nestálá povaha, ale nechával se opravovat, kdykoli se odchýlil od správného postupu velmi výřečný, neuměl mlčet chtěl být chválen i za maličkosti

23 střední vzrůst, vlasy - uhlazené a měkké,
brada - ježatý vous bystrý duch, krásné obočí, naprosto rovný nos, větší ústa, dolní ret ohnutý, šíji silnou a prohnutou, ramena statná vynikal silou a rychlým během.

24 V Konstantinopoli vystudoval gramatiku a rétoriku.
Julianovo mládí R. 339 svěřen do péče eunucha Mardonia, který ho vedl k literatuře a starým bohům. V Konstantinopoli vystudoval gramatiku a rétoriku.

25 Před tím, než byl císařem
R. 342 vyslán císařem do Nikomedie  s nevlastním bratrem Constantiem Gallem odjel do pevnostního sídla Marcela v Kappadokii  křesťanská výchova Vysvěceni jako laičtí kněží, a to přesto, že Julianus i nadále četl pohanské klasiky.

26 R. 348 - návrat do Konstantinopole.
Podezíravý panovník - odstranění z města => 351 Nikomedie, pokračování ve studiu.  tajně obrácen na jistý směr pohanství Po pádu a † Caesara Constantia Galla, Julius v 354 povolán ke dvoru do Mediolala (Milán)

27 Julianus jako caesar Díky císařově první manželce Eusebie - svolení brzy odjet do Athén,  vyšší vzdělání  Mediolan – pozvání císaře  titul Caesara  355 svatba se svou sestrou Helenou

28 Krátce po svatbě – obrana před nájezdy Franků a Alamanů.
Julianus mezi Germány Krátce po svatbě – obrana před nájezdy Franků a Alamanů. R. 356 dobyl město Polonia Agrippinensium (Kolín nad Rýnem) a další centra  vítězství nad Alamany výpad za Rýn  R znovu porazil Germány

29 uznání svých vojáků – sdílel s nimi jejich starosti
Výrazné snížení daní přivítalo civilní obyvatelstvo v Galii.

30 Závist od Constania Vzrůstající popularitu Juliana nerad viděl dvůr Constania II - Všechny jeho zásluhy byly na tomto dvoře zesměšněny  povolání Juliánových vojenských oddílů zpět do své armády  nuposlechli a provolali Juliana Augustam Juliánus se pokusil s Constantiem vyjednávat  usoudil, že válka je nevyhnutelná

31 Brzy se dozvěděl, že císař je mrtev  bez překážek vstoupil do Konstantinopole
Někteří Constantiovi přívrženci popravení, jiní ve vyhnanství.

32 Náboženské spory otevřeně se přihlásil k pohanství  svoboda všem pohanům uctívat své bohy  značná peněžní podpora, aby v konkurenci s křesťany obstáli.

33 Vedla ho k tomu jeho výchova i zkušenosti z mládí – postřeh, že křesťanství nezabránilo Constaniovi dopouštět se zločinů, a to hlavně vůči Julianově rodině

34 Když usedl na trůn - tolerance všech náboženství, zbavil křesťanskou církev finančních výsad  nepokoje Julianus trestal křesťany hůře, než pohany, zakázáno jim vyučovat na školách. Aby jejich postavení Julianus ještě více podlomil, začal vycházet vstříc Židům. Plán pozvednout židovsko víru na úkor křesťanství ztroskotal.

35 literární výjimečnost - předčil všechny císaře kromě Marka Aurelia
Umění a Julianus literární výjimečnost - předčil všechny císaře kromě Marka Aurelia obdivoval pohanskou kulturu, obratně ovládal řečtinu, skvělý organizátor

36 Snaha oživit upadající prosperitu městských států ve východních provinciích, zmírnit nepříznivou peněžní inflaci omezil rozbujelou a všemocnou císařskou byrokracii. založil významnou knihovnu - sto dvacet tisíc svazků v bazilice v Konstantinopoli.

37 Na sklonku života lišil se od předchůdců, ale myslel si, že nad Peršany zvítězí červenec 362 přípravy na válku v Antiochii. Zde v té době vyhořel chrám a vypukl hlad. 26. června 362 v oblasti Marantz zraněn a † Podle jeho přání – tělo uloženo v Tarsu  Konstantinopol

38

39 Část VI. Rozdělení Římské říše

40 Theodosius I. panoval po Julianovi Apostatovi
Rozdělení ŘŘ Theodosius I. panoval po Julianovi Apostatovi zakázány pohanské kulty, povolena jen katolická podoba křesťanství. 2. pol. 4. stol. - stěhování národů urychleno vpádem Hunů

41 R. 375 - vznik hunské říše v uherské nížině (král Attila)
Postup na západ, zastaveni v Galii v bitvě na Katalaunských polích r. 451 Postupné pronikání do nitra impéria R. 395 rozdělení ŘŘ na Východořímskou a Západořímskou říši

42 Dobytí Říma – Romulus Augustus, Odoaker
Část VIII. Dobytí Říma – Romulus Augustus, Odoaker

43 410 - Řím dobyt Vizigóty (král Alarich)
Dobytí Říma 410 - Řím dobyt Vizigóty (král Alarich) 455 - Řím dobyt a vypleněn Vandaly 476 - Itálie ovládnuta Germány, svržen poslední římský císař Romulus Augustulus, definitivní zánik ŘŘ

44 Romulus Augustus syn rodáka z Pannonie Oresta (dříve tajemník Attily, nyní velitel vojsk) Orestes se vzbouřil proti tehdejšímu císaři Juliovi Nepotovi a vyhnal jej do Dalmácie.

45 31. října roku 475 prohlásil Orestes římským císařem svého syna Romula
pouze šest let, => nemohl sám vládnout přízvisko Augustulus - císaříček Skutečným vládcem - Orestes

46 Původem z germ. kmene Skirů asi od r. 470 v římských službách
Odoaker Původem z germ. kmene Skirů asi od r. 470 v římských službách vůdce barbarských žoldnéřů, kt. povstali r. 475 v Římě. Po svržení Romula Augustula (r. 476) se zmocnil vlády v Itálii jako král

47 odznaky císařské moci odeslal do Konstantinopole
odznaky císařské moci odeslal do Konstantinopole. => konec západořímské říše Ve své vládě byl Odoaker zprvu trpěn východořím. císařem Zenonem 486 však vpadl na Odoakerovo území z pověření Zenonova ostrogótský král Theodorich,

48 Odoaker 3x poražen a nakonec 3 roky obléhán v Ravenně do 27.2. 493
Tehdy se Odoaker vzdal po dohodě, že si s Theodorichem rozdělí panství, byl však už při hostině úkladně zavražděn

49

50 Část VIII. Osudy Byzantské říše

51 centrálně uplatňovaná moc sultánova Vše státní, včetně zemědělství.
Informace o říši centrálně uplatňovaná moc sultánova Vše státní, včetně zemědělství. neznají princip feudalismu mocenská hierarchie, struktury, v čele sám panovník. řecký kulturní vliv

52 Justinián I. První významný panovník z 1. pol. 6. stol.
manželka Theodora znamenitý panovník, pracovitý, chytrý, utužoval svou moc 532 proti němu vznikne povstání Niká! (tj. Zvítězíš!)

53 Původně se jevilo jako konflikt mezi dvěma stranami – Modrými a Zelenými
Později získalo velký ohlas Nakonec se povstání podařilo zlikvidovat Vydal zákoník Corpus iuris civilis = norma společenského práva

54 velký vliv náboženství prorůstání světských a náboženských prvků
hlavou náboženství je panovník (proto se jedná o cézaropapismus)

55 stále odlišnější charakter
R východní náboženství se odtrhne od západního => vznik pravoslavného náboženství

56 Byzantská říše v mnohém redukuje své území
Doba krize 7. – 11. stol. – krize Byzantská říše v mnohém redukuje své území záchytné body - Ravena a Kalábrie v Itálii

57 tlak Bulharů, Slovanů a Arabů
R Byzanc prohrává u Mantzikertu se seldžuckými Turky a jsou tím oslabeni 1018 Byzanc připojuje Bulharskou říši

58 stol. existuje celá řada vnitřních problémů = thémata, která znamenají propojování vojenského aparátu s administrativou Vznikají společná uskupení – je jim pronajímána půda a z thematických rodin vždy starší syn musí na vojnu a mladší pracuje v zemědělství

59 Postupem času vznikly pronie – opětné propůjčování půdy, ale tak, že rodina byla majetníkem.
Synové na vojnu nemuseli, naopak za ně chodili lidé, kteří na půdě pracovali

60 Ikonoklasmus = obrazoborectví
v souladu s náboženským charakterem existuje spor o to, zda jsou ikony skutečně posvátné Kultura - svérázná, originální a vyznačovala se mozaikovou výzdobou (hlavně v Raveně) a ikonami. Stavěly se hlavně kopulovité věže.

61 Cařihradská univerzita
Nejvzdělanější centrum vynikala svým zaměřením teologickým a právnickým Z cařihradské univerzity byla tenkrát šířena intenzivní ranně středověká osvěta.

62 Jejími absolventy byli i Cyril a Metoděj.
A protože vzdělání mělo patřičnou úroveň, odcházely odtud misie na Velkou Moravu, do bulharské říše a jinam.

63 Zdroje obrázků wikipedia.org wdr.de forumancientcoins.com arcor.de

64 Děkujeme za pozornost Prameny http://panovnici.cz/julianus