Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA VARIABILITY SRDEČNÍ FREKVENCE Mgr. Michal Botek, Ph.D. ZATÍŽENÍ POD KONTROLOU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA VARIABILITY SRDEČNÍ FREKVENCE Mgr. Michal Botek, Ph.D. ZATÍŽENÍ POD KONTROLOU."— Transkript prezentace:

1 SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA VARIABILITY SRDEČNÍ FREKVENCE Mgr. Michal Botek, Ph.D. ZATÍŽENÍ POD KONTROLOU

2 ÚVODEM

3 Tréninkové zatížení zotavení genetická výbava - talent sportovnívýkonnost podmínky

4  dávkování zatížení - empirie trenéra, pocity sportovce JAK STANOVIT OPTIMÁLNÍ VELIKOST TRÉNINKOVÉHO ZATÍŽENÍ? nedostatečný rozvoj talentu přetížení přetrénování přetížení přetrénování adaptační kapacita organismu adaptační kapacita organismu Autonomní nervový systém (ANS)  zpětněvazebný indikátor změn v organismu, které mohou být vyvolány tréninkovými a mimotréninkovými podněty vyvolány tréninkovými a mimotréninkovými podněty (Arai et al., 1989; De Meersman, 1993; Iellamo et al., 2003; Lacko et al., 2003; Perini et al., 1989; Stejskal et al., 2001; Yamamoto et al., 2001; Zhong et al., 2005) optimalizace tréninkového zatížení – prevence přetrénování (Aubert et al., 2003; Banzer et al., 2002; Botek, 2007; Lehmann et al., 1998; Pichot et al., 2000; (Aubert et al., 2003; Banzer et al., 2002; Botek, 2007; Lehmann et al., 1998; Pichot et al., 2000; Pober et al., 2004; Portier et al., 2000; Seiler et al., 2007; Uusitalo et al., 2000) úroveň autonomní aktivity souvisí se sportovní výkonností úroveň autonomní aktivity souvisí se sportovní výkonností (Atlaoui et al., 2007; Botek et al., 2007; Garet et al., 2004; Kiviniemi et al, 2007; (Atlaoui et al., 2007; Botek et al., 2007; Garet et al., 2004; Kiviniemi et al, 2007; Pichot et al., 2002; Schmidt et al., 2006; ) Pichot et al., 2002; Schmidt et al., 2006; Stejskal, 2002) VYUŽITÍ CELÉ ADAPTAČNÍ KAPACITY - ZVYŠOVÁNÍ SPORTOVNÍ VÝKONNOSTI

5 Autonomní nervový systém  je velmi citlivým zpětněvazebným indikátorem změn v organismu ANS lze rozdělit do dvou částí ANS lze rozdělit do dvou částí sympatikus a parasympatikus sympatikus a parasympatikus (n. vagus) (n. vagus) Zrychluje SF Zpomaluje SF R - R VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV) VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE (HRV)

6 ZÁKLADNÍ PRINCIP SA HRV

7 SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA VARIABILITY SRDEČNÍ FREKVENCE  neinvazivní metoda vyšetření aktivity obou větví ANS (primárně vagu, sekundárně sympatiku, resp. sympatovagové balance) (primárně vagu, sekundárně sympatiku, resp. sympatovagové balance)  transformací časových rozdílů mezi po sobě jdoucími R-R intervaly do frekvenčních hodnot vzniká modifikované R-R intervaly do frekvenčních hodnot vzniká modifikované výkonové spektrum v rozsahu od 0,02 do 0,5 Hz (Stejskal & Salinger, 1996) výkonové spektrum v rozsahu od 0,02 do 0,5 Hz (Stejskal & Salinger, 1996)

8 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ AKTIVITY ANS únava únava stav přetížení, přetrénování nemoc (akutní, chronická) nemoc (akutní, chronická) spánková deprivace spánková deprivace konzumace alkoholu konzumace alkoholu mentální stres mentální stres intenzita zatížení intenzita zatížení věk věk obecně regenerace zdravý životní styl zdravý životní styl

9 CHRONICKÁ ÚNAVA – PŘETÍŽENÍ …,,vzniká při jednorázové nebo opakované …,,vzniká při jednorázové nebo opakované pohybové činnosti,kdy dochází k nerovnováze pohybové činnosti,kdy dochází k nerovnováze mezi dobou zatížení a dobou nutnou mezi dobou zatížení a dobou nutnou pro kompletní regeneraci‘‘…,,dysbalance mezi množstvím přicházejících,,dysbalance mezi množstvím přicházejících stresových podnětů a kapacitou organismu stresových podnětů a kapacitou organismu jim odolávat‘‘ jim odolávat‘‘ stres kapacita

10 SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Symptomy : v současné době identifikováno více než 90 poklesem výkonnosti a ztrátou sportovní formy !!! poklesem výkonnosti a ztrátou sportovní formy !!! nechuť k trénování nechuť k trénování změny chování (apatie, agresivita, nervozita,…) změny chování (apatie, agresivita, nervozita,…) zvýšená náchylnost k onemocněním (kašel, rýma,…) zvýšená náchylnost k onemocněním (kašel, rýma,…) hormonální a enzymatické změny hormonální a enzymatické změny neustálý pocit únavy neustálý pocit únavy zvýšená ranní srdeční frekvence ? zvýšená ranní srdeční frekvence ? nerovnováha v aktivitě mezi větvemi ANS !!! nerovnováha v aktivitě mezi větvemi ANS !!! atd. atd. Doba léčení: časový horizont měsíců až let!!! Doba léčení: časový horizont měsíců až let !!! Téměř každý z vrcholových sportovců se během své kariéry dostane do stavu přetrénování !!! své kariéry dostane do stavu přetrénování !!! (Kuipers & Keizer, 1988)

11 vysoká aktivita ANS souvisí s dobrou trénovatelností sportovce Nízká aktivita ANS souvisí s možností - nemoci, únavy, přetížení,přetrénování AUTONOMNÍ KARDIÁLNÍ AKTIVITA TALENT

12 Monitorování aktivity ANS metodou SA HRV  vyšetření aktivity ANS metodou SA HRV probíhá následovně: 1.doba měření před zahájením tréninku 2.sportovec provádí standardizovaný manévr LEH – STOJ – LEH 3.vyhodnocení diagnostickým systémem VarCor PF7 4.při opakovaných měření (>4) systém umožňuje OPTIMALIZACI TRÉNINKOVÉHO ZATÍŽENÍ OPTIMALIZACI TRÉNINKOVÉHO ZATÍŽENÍ 5 minut

13 54 ukazatelů KOMPLEXNÍ INDEXY SA HRV

14 SVB VA Komplexní indexy SA HRV (Stejskal et al., 2002) (od -5 do 5 bodů) index vagové aktivity (VA) index vagové aktivity (VA) (od -2 do 2 bodů) (od -2 do 2 bodů) index sympatovagové index sympatovagové balance (SVB) (od -2 do 2 bodů) balance (SVB) (od -2 do 2 bodů) index celkového skóre (CS) index celkového skóre (CS) (od -1,5 do 1,5 bodu) (od -1,5 do 1,5 bodu) INTERPRETACE VÝSLEDKŮ SA HRV celkový spektrální výkon (PT) celkový spektrální výkon (PT) (od -2,5 do 2,5 bodů) (od -2,5 do 2,5 bodů) PTPT CS

15 index celkového skóre (CS) index celkového skóre (CS) CS=FV INTERPRETACE VÝSLEDKŮ SA HRV Funkční věk (FV) Funkční věk (FV)

16 CELKOVÉ SKORE SAHRV (CS) CELKOVÉ SKORE SAHRV (CS) sdružuje všechny ukazatele závislé na sdružuje všechny ukazatele závislé na  intenzitě zatížení  věku  nemoci  únavě FUNKČNÍ VĚK FUNKČNÍ VĚK INTERPRETACE VÝSLEDKŮ SA HRV

17 - 20 letý sportovec podstoupí vysoce intenzivní trénink a funkční věk (FV) - 45, tzn. že aktivita ANS odpovídá člověku staršímu - negativní stav letý sportovec podstoupí pouze regenerační tréninky a FV - 15, tzn. že aktivita ANS odpovídá člověku mladšímu - pozitivní stav. Příklad hodnocení úrovně aktivity ANS FUNKČNÍ VĚK

18 Dynamika aktivity ANS během zatížení a následného zotavení vagus sympatikus vagus sympatikus (v závislosti na intenzitě) ČÍM INTENZIVNĚJŠÍ ZATÍŽENÍ SPORTOVEC ABSOLVUJE, TÍM DOJDE K VĚTŠÍM ZMĚNÁM V AKTIVITĚ ANS A K POMALEJŠÍMU NÁVRATU NAD PŘEDZÁTĚŽOVOU ÚROVEŇ

19 SA HRV po 24 hod. zotavení (leh-stoj-leh) III. etapa předzátěžová SA HRV (leh-stoj-leh) I. etapa II. etapa 60 min. zatížení při 75% MTR

20 A. Před zátěží D. 45. minuta zotavení B. Během zátěže 75 % MTR E. 24. hodina zotavení SUPERKOMPENZACE

21 AUTONOMNÍ KARDIÁLNÍ REGULACE ZMĚNU INTENZITY REAGUJE NA ZMĚNU INTENZITY (Stejskal et al. 2001) O 10% MTR (Stejskal et al. 2001) ZMĚNU TRVÁNÍ NEREAGUJE NA ZMĚNU TRVÁNÍ (Jakubec et. al., in press) O 120 MINUT (při stejné intenzitě zatížení!) (Jakubec et. al., in press) VYTRVALOSTNÍ VÝKON NEKLADE TAKOVÉ NÁROKY NA ZMĚNY V REGULACE ANS JAKO VYŽADUJE INTENZITA ZATÍŽENÍ !!!

22 PRINCIP OPTIMALIZACE ZATÍŽENÍ NA ZÁKLADĚ RANNÍ AKTIVITY ANS 1) sportovec podstoupí nejméně 4 ranní vyšetření ANS – mapa aktivity ANS aktivity ANS 2) diagnostický systém vytvoří pásmo optimální aktivity ANS 3) z následujících vyšetření dostává sportovec (trenér) jedno z čtyř doporučení, jak upravit intenzitu zatížení tréninkové jednotky doporučení, jak upravit intenzitu zatížení tréninkové jednotky I.Zvýšit intenzitu zatížení (FV je nižší než kalendářní) II.Použít zhruba stejnou intenzitu jako v předešlé TJ (FV odpovídá kalendářnímu věku) III.Snížit intenzitu zatížení (FV je vyšší než kalendářní) IV.Jednodenní přerušení tréninku (FV je výrazně vyšší než kalendářní)

23 Longitudinální vyšetření ANS  mapa,,profil“ aktivity ANS CS [body] tréninkové jednotky  optimalizace

24 CS PRAKTICKÁ UKÁZKA OPTIMALIZACE 5 (14%) 14 (50%) 3 (11%) 6 (21%) muž 20 let; 400m překážek; 32 TJ (28 optimalizovaných)

25 Vliv tréninkových a mimotréninkových podnětů na vývoj parametrů SA HRV CS= 2,50±1,01 bodu

26 CS= -3,26±1,66 bodu CS= 3,01±1,23 bodu

27 SMYSL OPTIMALIZACE ZATÍŽENÍ METODOU SAHRV  Snižuje pravděpodobnost rizika vzniku přetrénování nebo akutního onemocnění.  Negativní změna v autonomní kardiální aktivitě signalizuje poruchu systémové regulace, která se obvykle objevuje ještě dříve něž vlastní příznaky přetrénování nebo onemocnění.  Mezi  Mezi pocitem sportovce a aktivitou ANS není žádný vztah!

28 TJ MSD INTTRENÉR DPRN-ISIOOOOOIOOIOOO 67% TJ bylo zvoleno správně 33% nedotrénování/přetěžování OPTIMALIZACE SAHRV vs TRENÉRSKÁ INTUICE

29  VA, ? SY I.  VA,   SY II.  VA, ?SY IV.  VA,   SY III. VA SVB NÍZKÁ STABILITA AUTONOMNÍ AKTIVITY

30  VA, ? SY I.  VA,   SY II.  VA, ?SY IV.  VA,   SY III. VA SVB VYSOKÁ STABILITA AUTONOMNÍ AKTIVITY

31 Parametry SA HRV a sportovní výkonnost SD=1,49SD=1,32SD=0,98SD=1,26SD=1,36SD=0,70SD=1,19 SD=0,92SD=0,78SD=1,02 [body] Sportovní výkonnost Sportovní výkonnost SD=1,49SD=1,32 SD=0,98 SD=1,19 SD=1,26SD=0,70SD=0,92 SD=0,78 [body]  ☺

32 sportovecdisciplína V1V1V1V1body [IAAF] V2V2V2V2body Δ V [body] [body]vzestup [%] T.Č. 1 (♂) 400 m př. 56,20 s ,90 s ,6 T.Č. 2 (♂) 400 m př. 54,90 s ,51 s ,8 L.K. 1 (♀) 100 m př. skok daleký 15,24 s 525 cm ,41 s 593 cm ,617,3 L.K. 2 (♀) 100 m př. skok daleký sedmiboj 14,41 s 593 cm 4898 bodů ,10 s 625 cm 5312 bodů ,87,28,5 J.K. (♂) 110 m př. 16,01 s ,79 s ,7 [body] Vysvětlivky: V 1 – nejlepší výkon před optimalizací; V 2 – nelepší výkon po optimalizaci; Δ V – rozdíl mezi V 2 a V 1 ; ♀– žena; ♂ – muž.

33 Vztah mezi parametry SA HRV a změnou sportovní výkonnosti parametrn CS–ΔV VA–ΔV SVB–ΔV SVB–ΔV PT–ΔVPT–ΔVPT–ΔVPT–ΔV r (s) 9.56 ns.70*.71*.67 ns Vysvětlivky: n – počet korelovaných dvojic; CS, VA a SVB – komplexní indexy SA HRV; ΔV – změna sportovní výkonnosti * p≤0,05; ns – nesignifikantní.

34 NAŠE ZKUŠENOSTI S VYUŽITÍM SA HRV VE SPORTOVNÍ PRAXI SA HRV VE SPORTOVNÍ PRAXI ☺ Vůči tréninkovým i mimotréninkovým podnětům jsou adaptabilnější a odolnější sportovci s vyšší úrovní aktivity ANS než sportovci s nižší a odolnější sportovci s vyšší úrovní aktivity ANS než sportovci s nižší úrovní aktivity ANS. úrovní aktivity ANS. ☺ Hodnocení úrovně aktivity ANS u mladých sportovců může být dalším s kritérií při výběru talentů. s kritérií při výběru talentů. ☺ Stanovení velikosti tréninkového zatížení na základě trenérské empirie nebo pocitů sportovce může vést k jejich nedotrénování nebo k přetěžování !!! k přetěžování !!! ☺ Řízením tréninkového procesu metodou SA HRV je možné přispět k prevenci stavu přetížení a přetrénování, a u sportovců s vyšší k prevenci stavu přetížení a přetrénování, a u sportovců s vyšší aktivitou ANS lze zvyšovat jejich sportovní výkonnost. aktivitou ANS lze zvyšovat jejich sportovní výkonnost. ☺ Úroveň autonomní aktivity souvisí se sportovní výkonností ☺ Úroveň autonomní aktivity souvisí se sportovní výkonností !!!

35  Optimální zdravotní stav  Rodinná anamnéza  Optimální aerobní kapacita  Optimální výsledek antropologického vyšetření  Optimální výkonnost pohybového systému Hodnocení úrovně aktivity ANS u mladých sportovců může být dalším s kritérií při výběru talentů. Hodnocení úrovně aktivity ANS u mladých sportovců může být dalším s kritérií při výběru talentů.

36 Totožné tendence vývoje laboratorních, klinických, terénních, ukazatelů zdatnosti nebo výkonnosti VO 2 max Existuje vztah mezi hodnotou VO 2 max a aktivitou vagu (Kouidi et al., 2002)

37 VYSOCE DISPONOVANÝ SPORTOVEC SPORTOVEC

38  VA, ? SY I.  VA,   SY II.  VA, ?SY IV.  VA,   SY III. VA SVB ŠPATNĚ DISPONOVANÝ SPORTOVEC

39 TYPY REAKCÍ OBOU VĚTVÍ AUTONOMNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU NA TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ NA TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ

40 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 Ideální stav dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ Přípravné období zlepšená trénovanost a výkonnost Vegetativní kompenzace zvýšení aktivity VA

41 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 Přípravné období zlepšená trénovanost a výkonnost Vegetativní kompenzace snížení aktivity SY Důsledek snížení sumy T - podnětů Pocitové i reálné zlepšení formy

42 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 Přípravné období Progresivní vegetativní dysbalance SY > VA Chronické působení supramax. TZ supramax. TZ nedostatečná regenerace nedostatečná regenerace Snížení optimální výkonnosti Subjekt. pocit ztráty formy Symptomy přetížení

43 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 LÉČBA PŘETRÉNOVÁNÍ Snížení IT a objemu, (dny – týdny) Výrazný pokles výkonnosti Ztráty formy Symptomy PŘETRÉNOVÁNÍ Postupné  VA a  SY VA > SY a  PT VA > SY a  PT

44 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 Dávkování ITZ po přetrénování Sleduji vertikální pohyb (SVB)

45 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 Přípravné období Progresivní vegetativní dysbalance SY > VA (   PT) nebo ÚPRAVA TZ nebo Pokračující chronické působení supramax. TZ nedostatečná regen. supramax. TZ nedostatečná regen. Výrazný pokles výkonnosti Ztráty formy Symptomy PŘETRÉNOVÁNÍ 3 3 2

46 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. 2 Dynamika parametrů  VA a  SVB (   PT) Progresivní snížení aktivity VA a  SY Progresivní snížení aktivity VA a   SY AUTONOMNÍ ÚTLUM 1 Dynamika ANS sportovce den po vysoce ITZ Při kumulující se únavě z několika vysoce ITZ

47 VASVB 2  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. 1 zlepšená trénovanost a výkonnost  VA  SVB, VA < SY (   PT)  VA: dostatečná regen.,  kapacita  SY: střídaní katabol a anabol proces

48 VASVB 2  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. 1 zlepšená trénovanost a výkonnost Po  ITZ dochází k autonomnímu útlumu (  VA a  SVB,   PT) Snížená IZ vede k reaktivaci VA a potom zvýšená IZ k  SY 3 4 5

49 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 Důsledek snížení sumy T - podnětů Pocitové i reálné zlepšení formy Období regenerace a snížení ITZ Trénovanost neklesá (až 20 dní)

50 VASVB 1  VA,   SY III.  VA, ?SY IV.  VA,   SY II.  VA, ? SY I. dobře trénovaný supramax. TZ supramax. TZ 2 Období regenerace a snížení ITZ (příliš dlouho > 20dní) :,, uspání“ ANS -  VA a 0 SVB : pokles výkonnosti 3a 3b

51 Příklad využití metody SA HRV při kontrole úrovně aktuální trénovatelnosti u hráčů prvoligového fotbalového mužstva

52 sportovec se zhoršenou duševní a fyzickou kondicí VA SVB dobře zregenerovaný sportovec schopen podstoupit intenzivní trénink (IT) sportovec s vysokou úrovní trénovanosti podstupuje vysoce IT sportovec s vysokým stupněm únavy, nedostatečná nedostatečná regenerace regenerace

53 nížina po 1. dnu zatížení po 2. dnu zatížení po 3. dnu zatížení po 4. dnu zatížení po 5. dnu zatížení Liberec Monitorování rostoucí únavy při zatížení ve vyšší nadmořské výšce

54 č.1 První positivní posun Výsledky po příletu a ráno RYCHLÝ PŘELET PŘES ČASOVÁ PÁSMA PRAHA – J.A.R. (+1 hod) PRAHA – J.A.R. (+1 hod)

55 ideální pro závod RYCHLÝ PŘELET PŘES ČASOVÁ PÁSMA PRAHA – PEKING (+8 hod) PRAHA – PEKING (+8 hod)

56 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA VARIABILITY SRDEČNÍ FREKVENCE Mgr. Michal Botek, Ph.D. ZATÍŽENÍ POD KONTROLOU."

Podobné prezentace


Reklamy Google