Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS Finanční akademie ČS, a.s. 18. 10. 2012 VŠFS.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS Finanční akademie ČS, a.s. 18. 10. 2012 VŠFS."— Transkript prezentace:

1 Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS Finanční akademie ČS, a.s. 18. 10. 2012 VŠFS

2 Vývoj na finančních trzích Makroekonomické ukazatele Výnosy dluhopisů Ceny CDS Ceny akcií Ceny komodit Měnové kurzy

3 Pořadí konkurenceschopnosti 2012 PořadíZeměBodové ohodnocení 1. (1.)Hongkong100,00 2. (1.)USA 97,75 3. (5.)Švýcarsko 96,68 4. (3.)Singapur 95,92 5. (4.)Švédsko 91,39 6. (7.)Kanada 90,29 7. (6.)Tchaj-wan 89,96 8. (13.)Norsko 89,67 9. (10.)Německo 89,26 10. (8.)Katar 88,48 33. (30.)Česko 66,19 34. (34.)Polsko 64,18

4 Krajina české konkurenceschopnosti

5 Země Průměrná mzda (v Kč) Švýcarsko133 311 Norsko133 282 Austrálie113 044 Dánsko106 493 Lucembursko103 227 Nizozemí 94 977 Japonsko 92 910 Německo 90 739 Belgie 88 431 Švédsko 87 366 Velká Británie 87 069 Finsko 85 752 Rakousko 81 237 Francie 74 194 Kanada 73 259 USA 73 237 Island 69 351 Země Průměrná mzda (v Kč) Irsko67 951 Nový Zéland62 926 Itálie60 066 Španělsko52 187 Korea50 168 Izrael49 194 Portugalsko36 392 Řecko32 544 Slovinsko30 260 Česko24 319 Estonsko20 517 Turecko20 143 Slovensko19 983 Polsko19 212 Maďarsko19 143 Chile19 049 Mexiko10 895

6 První dvacítka národních značek z žebříčku Top 100 Nation Brands 2012 ZeměPořadí 2011Hodnota v mld.USDRating ▲ (%) 1.Spojené státy 1.14 641AA19 2.Čína 3. 4 847A+61 3.Německo 2. 3 903AA27 4.Japonsko 4. 2 552AA-30 5.VB 5. 2 189AA16 6.Francie 6. 1 963AA-7 7.Kanada 8. 1 611AA28 8.Brazílie 10. 1 376A46 9.Indie 9. 1 247A2 10.Itálie 7. 1 104A30

7 První dvacítka národních značek z žebříčku Top 100 Nation Brands 2012 ZeměPořadí 2011Hodnota v mld.USDRating ▲ (%) 11.Rusko 11.1 058A-84 12.Austrálie 14. 962AA42 13.Španělsko 13. 908A25 14.Švýcarsko 17. 885AA61 15.Nizozemsko 12. 872AA9 16.Mexiko 15. 767A14 17.Jižní Korea 16. 722A+26 18.Švédsko 18. 666AA48 19.Turecko 19. 487A33 20.Polsko 24. 472A75

8 Největší ekonomiky světa (hodnota HDP podle parity kupní síly, r.2011, bln. USD) 1. USA15,09 2. Čína11,30 3. Indie 4,45 4. Japonsko 4,40 5. Německo 3,10 6. Rusko 2,40 7. Brazílie 2,29 8. Británie 2,26 9. Francie 2,22 10. Itálie 1,85

9 Ohrožení USA 1.Strmě narůstající státní dluh 2.Finanční systém 3.Dramaticky rostoucí rozdíly v příjmech a majetku 4.Stárnoucí infrastruktura 5.Široce rozšířená ignorace o zbytku světa 6.Rozpolcený politický systém

10 Země podle počtu miliardářů (dle magazínu Forbes) USA412 Čína115 Indie55

11 Světoví miliardáři 1.Carlos Slim Helu – 69,0 mld. dolarů, Telekomunikace - Mexiko 2.Bill Gates – 61,0 mld. dolarů, Microsoft - USA 3.Warren Buffet – 44,0 mld. dolarů, Berkshire Hathaway - USA 4.Bernard Arnault – 41,0 mld. dolarů, LVMH - Francie 5.Amancio Ortega – 37,5 mld. dolarů, Zara - Španělsko 6.Larry Ellison – 36,0 mld. dolarů, Oracle -USA 7.Eike Batista – 30,0 mld. dolarů, Těžba, Ropa - Brazílie 8.Stefan Persson – 26,0 mld. dolarů, H&M - Švédsko 9.Li Ka-Shing – 25,5 mld. dolarů, Reality, Telekomunikace - HongKong 10.Karl Albert – 25,4 mld. dolarů, ALDI - Německo

12 Index hospodářské mizérie 2012

13 HDP ve střední Evropě (meziroční změny HDP v %)

14 APEC Rok založení: 1989 Počet členů: 21 Podíl na světovém HDP: 54,9% Podíl na světovém obchodu: 47,1% Podíl na světových zahraničních investicích: 44,5%

15 Členové APEC - 2011 ZeměPopulace (mil.osob)HDP (mld.USD)Dovoz (mld.USD)Vývoz (mld.USD) Austrálie22,62 1 372 303 301 Brunej0,406*13*514 Čína1 3447 2981 9802 081 Filipíny94,852297664 Hongkong7,07244567576 Chile17,272498893 Indonésie242,3847208221 Japonsko127,85 8671 019966 Jižní Korea49,781 116623649 Kanada34,481 736562526 Mexiko114,81 155386365 Malajsie28,86279225263 Nový Zéland4,40514348 Papua Nová Guinea7,01412988 Peru29,401774451 Rusko141,91 858413576 Singapur5,184240476535 Tchaj-wan23,19**466**323354 Thajsko69,52346279269 USA311,615 0902 6562 059 Vietnam87,84124118106 *2010, **APEC, populace a HDP podle Světové banky, dovoz a vývoz podle APEC

16 Veřejný dluh (odhad z konce r.2011, v % k HDP)

17 Globální zahraniční čistí dlužníci a věřitelé – permanentní kontext ? proč ? Kdo ?

18 Bankovní úvěry v r.2010 Objem bankovních aktiv (v % HDP) Irsko872 Island458 Belgie380 Francie338 Španělsko251 Německo246 Řecko141

19 Výběr daní ve vybraných státech (v poměru k HDP v %) Dánsko49,0 Švédsko47,4 Rakousko44,4 Francie44,5 Německo41,1 Průměr EU40,4 Británie36,7 Česko34,5 Řecko32,9 Polsko31,8 Švýcarsko29,6 Slovensko28,9 USA16,4

20 Největší banky 2011 ZeměAktiva (v mld. eur) Meziroční změna (v %) PKO BP PL43,10,8% ČSOB ČR36,33,5% ČS ČR34,6-1,0% Pekao PL33,2-2,0% OTP Bank HU 32,8-6,6% KB ČR29,65,8% BRE PL22,4-1,5% BCR RO17,83,4% NLB Group SLO16,4-8,1% ZABA CHO15,94,9%

21 Největší pojišťovny 2011 ZeměTržby (v mil. eur) Meziroční změna (v %) PZU PL3 708,7 1,9% ČP ČR1 365,4-6,9% Kooperativa ČR1 240,0 1,5% Warta PL1 157,3 2,4% Ergo Hestia PL1 018,0 9,7% Triglav SLO 989,4 -2,4% Allianz PL 820,7 4,9% Allianz-Slovenská poisťovňa SK 525,0 0,8% Aviva PL 521,0 3,7% Allianz HU 513,8-14,9%

22 TOP 5 zemí s největším bohatstvím Všeobecné bohatství (IWI)-počítá bohatství, které má daná ekonomika k dispozici v určitém časovém okamžiku. Započítává se do něj i úroveň vzdělání, známé přírodní zdroje nebo stav životního prostředí.

23 Svět obcházejí dluhy: 15 nejzadluženějších zemí ZeměDluh v poměru k HDP (%)5letá riziková přirážka CDS Portugalsko831 085,87 Francie 83,5105,5 Srí Lanka 86,7 - Súdán 94,2 - Irsko 94,2 1 064 Belgie 98,6 185,04 Singapur102,4 - Itálie 119 282,61 Jamajka123,2 - Island123,8 239,86 Řecko 144 2 350 Zimbabwe 149 - Libanon150,7352,77 Svatý Kryštof a Nevis 196,3 - Japonsko225,8 90,58

24 HDP Stát HDP (v %)Inflace (v %) 201120122013201120122013 USA1,72,32,63,12,01,6 Kanada2,52,12,42,92,12,3 Japonsko-0,72,52,0-0,3-0,10,3 V. Británie0,80,61,44,52,31,8 Eurozóna1,5-0,41,12,72,22,0 Německo3,11,01,92,51,71,5 Francie1,70,00,92,12,52,1 Itálie0,5-1,00,92,93,34,2 Španělsko0,7-2,0-0,23,11,31,8 Švýcarsko1,90,91,90,2-0,51,2 Švédsko4,00,72,23,01,32,3 Austrálie2,03,23,73,42,7 Čína9,28,5 5,43,54,0 Indie6,77,37,88,36,87,0 Brazílie2,83,34,86,55,86,5 Rusko4,33,54,08,45,36,9

25 Meziroční změny HDP (v %) ČínaUSAEurozóna 200511,33,11,8 200612,72,73,3 200714,21,93,0 20089,6-0,30,3 20099,2-3,5-4,2 201010,43,01,9 20119,51,81,6 20127,51,8-0,5 20138,82,20,8

26 Meziroční vývoj inflace (%) Spojené státyEvropská unie

27 Indie na globální scéně Největší ekonomiky světa (podle hodnoty HDP v r.2011, bil. USD)

28 Indie na globální scéně Nejlidnatější země ( počet obyv. v mil.) 1.Čína1 347 2.Indie1 210 3.USA 313 4.Indonésie 238

29 Rok 2001ČínaUSA Počet obyv. 21%4,6% HDP (podle parity kupní síly) 12,1%21,4% Vývoz zboží a služeb 4%13,6% Rok 2001ČínaUSA Počet obyv. 19,6%4,5% HDP (podle parity kupní síly) 14,3%19,1% Vývoz zboží a služeb 9,4%9,5% Váha Číny ve světě ve srovnání s USA

30 Nejlidnatější země světa s více než 1,3 mld. obyv.. V r.2003 u příležitosti Dne světové populace vztyčila největší kondom na světě, vysoký 80 metrů a o průměru skoro 100 metrů. Vládnoucí čínská komunistická strana je největší politická strana na světě (70 mil. členů). Nejtvrdší cenzor internetových stránek. Spravuje největší devizové rezervy na světě, které se od r.2005 zvýšily skoro čtyřnásobně na současných 3,2 bilionů dolarů. V r.2005 předstihla USA ve spotřebě 4 klíčových komodit – obilí, masa, uhlí a oceli. Rovněž největší producent a spotřebitel cigaret. Největším automobilovým trhem světa se stala v r.2009, kdy prodejem 13,6 mil. osobních aut předstihla USA. V krizovém r. 2009 se stala největším vývozcem zboží (přes 1,2 bilionů dolarů), když předstihla Německo. Pokud se zahrne vývoz služeb, patří první příčka USA. Největší producent a spotřebitel vepřového masa. Z přibližně 950 mil.prasat chovaných ve světě chovají Číňané zhruba polovinu. Vodní dílo Tři soutěsky dokončené v červnu 2006 je největší svého druhu na světě. V roce 2013 se stane namísto USA největším světovým uživatelem ropných tankerů, uvádí společnost Arctic Securities.

31 Čínské devizové rezervy (v bil. USD) 20050,8 20061,1 20071,5 20082,0 20092,4 20102,8 20113,2 20123,3 20132,5

32 Nejprodávanější auta - Čína ModelProdeje 2011 1. Buick Excelle253 514 2. VW Lavida247 475 3. Chevrolet Cruze221 196 4. VW Jetta218 864 5. VW Bora205 058 6. Chevrolet Sail197 874 7. FAW Xiali N3/N5196 522 8. Hyundai Elantra Yuedong190 995 12. VW Passat165 858 26. Škoda Octavia126 450 95. Škoda Fabia48 759 98. Škoda Superb44 800

33 VW v číslech (r. 2011) 8,5 mil vozů 502 tis. Zaměstnanců Tržby 159,3 mld. EUR Čistý zisk 15,8 mld. EUR Disponibilní hotovost 18,3 mld. EUR

34 Nejprodávanější modely - VW

35 Nejprodávanější modely - Škoda *model se v roce 2010 nevyráběl

36 Škoda Auto – Největší trhy

37 TRŽBY (v mld. Kč)

38 Automobilový svět Celková výroba motorových vozidel (osobní+nákladní auta+autobusy) Světadíl1951197119912011 Celkem (mil.vozů) 9,433,049,780,1 Z toho podíly v % Amerika76,639,425,822,2 Evropa21,641,040,326,4 Asie a Tichomoří 1,819,633,350,7 Afrika 0 0 0,6 0,7

39 Automobilový svět Výroba osobních vozidel v r.2011 RegionMiliony vozůMeziroční změna v % Asie a Tichomoří32,479 0,2 EU15,695 2,7 Severní Amerika 5,61410,4 Jižní Amerika 3,152 0,3 Afrika 0,376 5,2 (z toho J.Afrika 0,312 5,7)

40 Automobilový svět Vybrané státy: Čína14,485 4,2 Japonsko 7,159-13,9 Německo 5,872 5,8 Jižní Korea 4,222 9,2 USA 2,966 8,6 Brazílie 2,535 -1,9 Francie 1,931 0,4 Rusko 1,738 43,8 Česko 1,192 11,4

41 Nezaměstnanost (v %) Španělsko23,3 Řecko19,9 Portugalsko14,8 Irsko14,8 Lotyšsko14,7 Litva14,3 Slovensko13,3 EU 2710,1 Česko6,9 Malta6,5 Německo5,9 Lucembursko5,1 Nizozemsko5 Rakousko4

42 Míra nezaměstnanosti lidí do 25 let (v %) 1. Španělsko49,9 2. Řecko48,1 3. Slovensko36,0 4. Portugalsko35,1 5. Litva34,4 6. Itálie31,1 7. Lotyšsko29,9 8. Irsko29,6 9. Bulharsko28,9 10. Polsko27,5 11. Maďarsko27,3 20. Česko19,8

43 Vývoj nezaměstnanosti v Česku (neočištěno, v %) 7/11891011121/1223 45 67 Pramen ministerstvo práce a sociálních věcí

44 Hodinové náklady práce (v eurech, údaje za r. 2011) Belgie39,3 Švédsko39,1 Dánsko38,6 Francie34,2 Lucembursko33,7 Nizozemsko31,1 Německo30,1 Finsko29,7 Rakousko29,2 průměr eurozóny27,6 Irsko27,4 Itálie26,8 průměr EU23,1 Španělsko20,6 Řeckonení k dispozici Kypr16,5 Slovinsko14,4 Portugalsko12,1 Malta11,9 Česko10,5 Slovensko 8,4 Estonsko 8,1 Maďarsko 7,6 Polsko 7,1 Lotyšsko 5,9 Litva 5,5 Rumunsko 4,2 Bulharsko 3,5

45 Aktuální hlavní rating zemí EU podle Standard & Poor´s ZeměRatingZeměRating DánskoAAAŠpanělskoA FinskoAAAMaltaA- LucemburskoAAAPolskoA- NěmeckoAAAIrskoBBB+ NizozemskoAAAItálieBBB+ ŠvédskoAAABulharskoBBB Velká BritánieAAALitvaBBB FrancieAA+KyprBB+ RakouskoAA+LotyšskoBB+ BelgieAAMaďarskoBB+ ČRAA-RumunskoBB+ EstonskoAA-PortugalskoBB SlovinskoA+ŘeckoCC SlovinskoA

46 Snížení ratingu zemí EU ZeměRatingSnížení ratingu FrancieAAAAA+ RakouskoAAAAA+ SlovinskoAA-A+ ŠpanělskoAA-A SlovenskoA+A MaltaAA- ItálieABBB+ KyprBBBBB+ PortugalskoBBB-BB

47 Scénáře pro Eurozónu/Evropskou unii Eurozóna/ Evropská unie Status quo Čína sebere EU tržní podíly Krize, deprese Pro politology: Revoluce? Svaz evropských ekonomik Německo proti Euro- dluhopisům Změní názor Wilhelmstraße 97 Berlin Ztráta suverenity parlamentů Pro politology: Revoluce? Nezmění názor Rozpad Eurozóny Pryč Německo… Šokové posílení měny  recese Rekapitalizace německých bank Kdo bude chtít zůstat s Řeckem? Pryč nesolventní (Řecko…) Krach řeckého… Bankovnictví Finanční krize (úvěry zůstávají v EUR) A pak směr k federalizaci? Právně zatím rozpad EUR = rozpad EU

48 Deleveraging v eurozóně je teprve na počátku Celková bilance bank eurozóny je 33 tis. mld. eur (350% HDP eurozóny) –v ČR je to 4700 mld. Kč (125 % HDP). Úvěry privátnímu sektoru představují 33 % bilance bank eurozóny –v ČR je to 44 % bilance bankovního sektoru. Úvěr do privátního sektoru na HDP je v eurozóně 124 % –v ČR je to 57 % HDP. Vliv operací ECB (resp. eurosystému)? –od prosince v rámci 3letých LTRO dodání cca 1.000 mld. eur, –po odečtení splátek jiných facilit v čistém vyjádření maximálně 700 mld. eur, –po přidání dalších facilit celkem půjčuje bankám 1.200 miliard eur, –v dalších 3 letech budou banky muset refinancovat dlouhodobější zdroje pasiv za zhruba 1.000 mld. eur, –v dynamickém kontextu tak nejsou dodávky přes LTRO kvantitativně dramatické, nahradí část zdrojů získávaných tržním financováním, –spíše než proinflační efekty jsou rizikem těchto operací nepříznivé dopady na funkčnost zdrojových trhů a jiné vedlejší účinky.

49 Požadavky na kapitál Na pozadí finanční krize čelí evropský úvěrový trh (obzvláště v eurozóně) v posledních měsících řadě „výzev“: –banky jsou vystaveny požadavkům na zvyšování kapitálové vybavenosti a držby většího rozsahu vysoce likvidních aktiv v nejméně vhodnou dobu (v době poklesu ekonomické aktivity), –národní i nadnárodní autority dále zvyšují již tak velmi vysokou míru nejistoty investorů a věřitelů bank (nové daně, další regulace, dobrovolné podílnictví na záchraně vlád apod.), –zvyšují se obavy z úvěrových ztrát v případě obnovení recese a tržních ztrát při pokračování dluhové krize, –zejména velké mezinárodních banky mají rostoucí potíže zajištěním zdrojů pro financování aktiv v příštích letech (mj. vytěsňovací efekt vládních dluhů).

50 Úvěrové podmínky v eurozóně se skutečně zpřísňují V posledním čtvrtletí 2011 došlo k dalšímu zpřísnění úvěrových podmínek, banky indikují další zpřísňování i v následujících čtvrtletích. Nejvíce zpřísnily podmínky pro úvěry nefinančním podnikům (35 %). Banky zároveň indikují pokles poptávky po úvěrech ze strany podniků (o 5 %). V reakci na regulatorní změny uvádějí, že v letošním roce zesílí přizpůsobování bilancí s negativním dopadem na dostupnost úvěrů.

51 Úvěrová dynamika v eurozóně slábne Tempo růstu úvěrů v eurozóně nadále zpomaluje, –u úvěrů podnikům je zpomalení zatím mírné.

52 Expozice ČNB ve vybraných zemích (v mld. Kč) Stát200920102011 Německo124,0216,7283,4 Itálie54,117,94,8 Irsko13,85,80,5 Španělsko60,611,16,7 Řecko14,80,10,0

53 Země, které získaly záchranné půjčky nebo o ně žádají (v mld. eur) Řecko I. (květen 2010)110 Irsko (listopad 2010) 85 Portugalsko (květen 2011) 78 Řecko II. (březen 2012)130 Španělsko (červen 2012)až 100 Kypr (červen 2012)až 10 Slovinskoaž 8 % HDP

54 Průměrný dluh (v %) 19701980 199020002010 Francie Německo Španělsko Itálie 2536,557,579,286

55 Řecko Pokles řeckého HDP (v %) -6,8 Řeků pracující ve státní sféře (v mil.) 1 Pokles registrací osobních aut (v %) -30 Snížení mezd v Řecku (v %) -30 Nezaměstnanost mladých Řeků mezi 15 a 24 lety (v %) 51,1 Zvýšení nezaměstnanosti (v %) 21 Poměr řeckého dluhu k HDP (v %) 151,9

56 Řecko Celkový dluh Řecka (v mld. Eur) 350 Objem řeckých dluhopisů (v mld. Eur) 206 Ztráta nominální hodnoty (v %) 53,5 Pokles řeckého státního dluhu (v mld. Eur) 107 Objem pojistek proti řeckému bankrotu (v mld. Eur) 2,4 Podíl řeckého vládního dluhu/celkový dluh (v %) 4

57 Řecko – restrukturalizace dluhu (v mld. eur) Řecké banky50 Další evropské banky40 Řecké fondy sociálního pojištění 30 Fondy sociálního pojištění dalších evropských zemí 15 Soukromé investiční fondy, hedgeové penzijní fondy 70 Celkem205

58 Itálie + Španělsko UkazatelItálieŠpanělsko Počet obyvatel (v mil.)60,546,1 Hodnota HDP (v mld. Eur)15561051 Podíl na HDP (v %)1711,5 Letošní růst HDP-1,3 Růst vývozu (v %)-1,12,8 Veřejný dluh (v %)119,666 Úročení desetiletých dluhopisů5,55,9

59 Španělsko *Předpověď MMF

60 Irsko

61

62 Historie MMF (1944-2010) 1944 – Dohoda o založení 1945 – Založení MMF 1946 – Vznik MMF a Světové banky 1947 – První finanční operace 1949 – První stát čerpá z fondu (Franice) 1952 – Přijetí Japonska a Německa 1967 – Vzniká plán na umělou měnu (SDR) 1971 – Konec směnitelnosti dolaru za zlato 1976 – VB žádá o půjčku 1976 – MMF prodává značnou část zlata 1981 – Umělá měna SDR získává v podstatě dnešní podobu 1993 – Nový typ půjček 1995 – Česko splácí všechny závazky MMF 1997 – Nový rekord, půjčka pro Koreu v objemu 15,5 mld. USD 1998 – MMF poprvé odpouští dluh, 160 mil. USD 2001 – 22 zemí dosáhlo odpuštění 2/3 dluhu 2005 – Rusko před termínem splácí všechny dluhy 2010 – MMF se zapojuje do řešení evropské dluhové krize

63 Hlasovací právo Počet členů celkem: 187 USA16,77 Japonsko6,24 Německo5,82 V. Británie4,30 Francie4,30 Čína3,82 Itálie3,16 Saúdská Arábie2,81 Kanada2,56 Rusko2,39 Indie2,34 Ostatní45,49

64 Mezinárodní měnový fond RokKrizePůjčka (v mld. USD) 1976Velká Británie16 1991Československo1,8 1997Korea15,5 1997Asijská krize55 1998Rusko30 1998Mexiko12 2008 - současnostVýchodní Evropa38 2010 - současnostEvropská dluhová krize100

65 ECB v číslech

66 Výkonná rada ECB Mario Draghi – prezident ECB Vítor Constâncio – viceprezident ECB José Manuel González-Páramo – člen výkonné rady ECB Jörg Asmussen – člen výkonné rady ECB Benoît Coeuré – člen výkonné rady ECB Peter Praet – hlavní ekonom a člen výkonné rady ECB

67 Deleveraging Deleveraging, obzvláště v eurozóně, je: –nezbytnou a přirozenou reakcí systému na jeho předchozí nabobtnání, –v řadě zemí teprve na počátku. Deleveraging může probíhat „dobrým“ i „špatným“ způsobem –dobrý – např. snížení rozsahu vysoce spekulativních operací s deriváty a složitě strukturovanými produkty, –špatný – zhoršený přístup části privátního sektoru k úvěrům. Deleveraging může po řadu let tlumit růst nominálních příjmů (HDP v běžných cenách), a to přes obě složky - hospodářský růst i inflaci. Českou ekonomiku ovlivní deleveraging v Evropě nepřímo přes její provázanost s příslušnými ekonomikami. Podíl dobré a špatné složky deleveragingu a dopad na makroekonomický vývoj je obtížně odhadnutelný - bude ovlivněn řadou faktorů, především finální formou připravovaných regulací a vývojem poptávky vlád po úsporách.

68 Výnosy dluhopisů

69 Výnosy dluhopisů - Řecko

70 Výnosy dluhopisů - Portugalsko

71 Výnosy dluhopisů - Španělsko

72 Výnosy dluhopisů - Itálie

73 Výnosy dluhopisů - Německo

74 Ekonomika východních spolkových zemí Sasko-Anhaltsko –Hlavní město: Magdeburk –Počet obyv.: 2,3 mil. –HDP (2011): 51,9 mld.eur –Míra nezaměstnanosti: 11,1% –Vývoz k HDP: 27,8% Meklenbursko-Přední Pomořansko –Hlavní město: Schwein –Počet obyv.: 1,6 mil. –HDP (2011): 35 mld.eur –Míra nezaměstnanosti: 11,2% –Vývoz k HDP: 28,8% Sasko –Hlavní město: Drážďany –Počet obyv.: 4,1 mil. –HDP (2011): 55,1 mld.eur –Míra nezaměstnanosti: 9,4% –Vývoz k HDP: 39,1% Braniborsko –Hlavní město: Postupim –Počet obyv.: 2,5 mil. –HDP (2011): 55,1 mld.eur –Míra nezaměstnanosti: 10% –Vývoz k HDP: 29% Berlín –Počet obyv.: 3,5 mil. –HDP (2011): 101,4 mld.eur –Míra nezaměstnanosti: 12,3% –Vývoz k HDP: 46,9% Durynsko –Hlavní město: Erfurt –Počet obyv.: 2,2 mil. –HDP (2011): 48,1 mld.eur –Míra nezaměstnanosti: 8,2% –Vývoz k HDP: 31,5%

75 Ekonomika východních spolkových zemí UkazatelNové zeměStaré země Počet obyv. (mil)12,865,5 Ekonomicky aktivní obyv. (mil.)8,633,0 HDP (mld. eur)285,12 184 HDP na obyv. (eur)22 23433 365 Prům. nezaměstnanost (%)11,36,0 Hrubý měsíční výdělek (eur)2 0912 525 Vývoz k HDP (%)34,547,5 Základní srovnání východních a západních spolkových zemí (bez Berlína, r.2011)

76 Výnosy dluhopisů - Česko

77 Výnosy dluhopisů - Slovensko

78 Výnosy dluhopisů - Švýcarsko

79 Výnosy dluhopisů - Japonsko

80 Vývoj cen CDS – G 10

81 Vývoj cen CDS – Střední a východní Evropa

82 Vývoj cen CDS - PIIGS

83 Vývoj cen CDS - Asie

84 Vývoj cen zlata

85 Vývoj cen ropy

86 Vývoj cen pšenice

87 Euro Stock 50

88 S&P 500 Index

89 MSCI World Index

90 PX Index

91 Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát. bankrotu v následujících 5 letech (v%) Ukrajina 53,7 Argentina 52,0 Venezuela 51,0 Lotyšsko 29,9 Island 22,4 Litva 19,3 Dubaj 19,2 Kazachstán 18,9 Libanon 18,5 Rusko 14,5 Maďarsko 14,5 Rumunsko 14,2 Chorvatsko 13,9 Egypt 13,9 Estonsko 13,8 Norsko1,5 Finsko1,8 USA1,9 Německo2,0 Francie2,2 Nizozemsko2,7 Austrálie2,7 Dánsko2,9 Belgie3,0 Nový Zéland3,6 Švédsko3,9 Japonsko3,9 Švýcarsko3,9 VB4,0 Slovinsko4,9 Nejrizikovější státní dluhopisy Nejbezpečnější státní dluhopisy

92 Střední Evropa Slovensko 5,3 Rakousko 5,5 Česko 6,9 Polsko 9,1 Maďarsko14,5 Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát. bankrotu v následujících 5 letech (v%)

93 Největší IPO v historii Absolutní vítězové Největší internetové IPO firma Rokmld. USD 1. Google20041,666 2. Yandex20111,304 3. Infonet Services19991,077 4. Shanda Games20091,044 5. Zynga20111,000 firma rokburzymld. USD 1. ABC Bank2010Hong Kong/Shanghai19,228 2. ICBC Bank2006Hong Kong/Shanghai19,092 3. NTT Mobile1998Tokyo SE18,099 4. Visa2008NYSE17,864 5. AIA2010Hong Kong17,816

94 10 nejlepších obchodů v historii

95 Největší akcionáři Applu Podíl (v %) Dividenda za 3 roky (v mil. USD) Fidelity Management5,341580 Vanguard Group3,991180 State Street Global Advisors3,731100 BlackRock Institutional2,59770 T.Rowe Price1,68500 Capital World Investors1,49440 JP Morgan Asset Management1,29380 Invesco PowerSchares Capital1,07320 TIAA-CREF1,06310 Wellington Management Company0,98290

96 APPLE INC. Růst akcií – za 5 let 344% - za rok 56% P/E11,82% P/E konkurence: Microsoft 9,62% Vývoj akcií (USD/akcie)

97 FACEBOOK INC. Pokles akcií – od 18.5.2012 -48% P/E33,64% P/E konkurence: Google13,59% Vývoj akcií (USD/akcie)

98 Uživatelé Facebooku napříč zeměkoulí Počet uživatelů FB (mil.) Podíl na celkové populaci světadílu Severní Amerika 23845,0% Jižní Amerika 13533,9% Evropa 24330,0% Afrika 48 5,2% Asie 257 6,7% Austrálie a Oceánie 1542,1% Česká republika 3,736,7%

99 Celoroční bilance pražské burzy Philip Morris ČR23,02% ČEZ-0,76% Telefónica ČR-1,38% Pegas Nonwovnes-3,69% Fortuna-12,61% Unipetrol-12,87% Vienna Insurance Group-19,77% AAA Auto-20,95% Komerční banka26,36% Index PX-26,91% KIT digital-45,04% New World Resources-50,88% Orco Property Group-54,99% Erste Group Bank-60,91% Central European Media Enterprises-66,62%

100 Obchodníci s cennými papíry (počet klientů)

101 Výplata dividend Dividendo vý výnos v % Navržená dividenda na akcii za rok 2011 (v Kč) Dividenda 2010 (v Kč) Meziroční změna dividendy (v %) Dividenda 2011 (v mld. Kč) Hodnota akcie 2.4. 2012 (v Kč) ČEZ5,64550-10,0024,2803 Fortuna 6,167-14,290,399,15 Komerční banka 4,3160270-40,746,13680 NWR 4,6611-45,451,5131,2 PEGAS Nonwovens 6,227258,000,3438,6 Philip Morris ČR 7,99201260-26,982,511605 Telefónica Czech 10,340 0,0012,9389,8 Vienna Insurance 3,427258,003,5796,8

102 Hodnota fúzí a akvizic v ČR (v mld. eur) 20042,60 20057,81 20064,55 20074,83 20083,96 20093,02 20102,41 20111,07

103 Vývoj kurzu EUR/USD

104 Vývoj kurzu USD/CZK

105 Vývoj kurzu EUR/CZK

106 Vývoj kurzu EUR/CHF

107 Státní dluh ČR (v mld. Kč) roksuma 1993158,8 2000289,3 2004592,9 2005691,2 2006802,5 2007892,3 2008999,5 20091178,2 20101344,1 20111495,0 20121602,0 20131714,0 20141791,0

108 Plánované deficity – úspory (v mld. Kč) DeficitÚspora 201310056,9 20147094,7 201530140,7

109 Zisky českých bank (v mld. Kč) 2011 ČS13,6 ČSOB11,2 KB9,5

110 Kdo vydal jednokorunové dluhopisy Datum vydáníKdo dluhopisy vydal Za kolik (v mil. Kč) Celkový úrok (v %) Splatnost (v letech) červen 2012Ministerstvo financí ČR 15 300 21.6.2012Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o. 28512,00 29.6.2012multigate a.s. 2 00012,0020 20.7.2012Tipsport.net Holding a.s. 4 25012,00 20.7.2012Muscaria a.s. 50012,00 20.7.2012Tipsport Holding a.s. 1 90012,00 31.7.2012DNS a.s. 500 9,8520 31.7.2012Real Walter, a.s. 500 9,8520 31.7.2012Helvet Holding SE 50013,00

111 Nejhodnotnější firmy regionu (podle tržní kapitalizace v mld. eur) PořadíFirmaZemě Tržní kapitalizace Změna od počátku roku 1.ČEZČR16,523 0,81% 2.PKO BPPol.10,47615,24% 3.PekaoPol. 9,30310,91% 4.PGEPol. 8,228-6,11% 5.PZUPol. 7,02316,25% 6.KGHMPol. 6,11722,14% 7.MOLMaď. 6,061 3,99% 8.Komerční banka ČR 5,80618,35% 9.PGNiGPol. 5,652 3,7% 10.INAChor. 5,447 7,79% 11.Telefónica ČRČR 5,37312,34% 12.TPSAPol. 5,220 0,18% Zdroj: Deloitte, Reuters

112 Société Génerale + KB v zemích PIIGS Société Générale (v mld. eur) Komerční banka (v mld. Kč) Řecko2,9Řecko7 Španělsko2,2Španělsko0 Itálie4,5Itálie8,2 Portugalsko0,4Portugalsko0,25 Irsko0,2Irsko0

113 KBC + ČSOB v zemích PIIGS KBC (v mld. eur) ČSOB (v mld. Kč) Řecko0,5Řecko3,06 Španělsko2,2Španělsko0,57 Itálie6,1Itálie1,99 Portugalsko0,4Portugalsko0 Irsko0,3Irsko0

114 Zahraniční banka x Domácí banka Dividendy Úvěrové linky Prodej části podniku Nákup špatných aktiv Vyvedení podpůrných služeb

115 Špatné úvěry za r. 2011 (v mld. Kč)

116 Nováčci trhu

117 Aktuální makro zátěžové testy ČNB Základní scénář Baseline je založen na únorové prognóze ČNB Výrazně nepříznivý scénář Dluhová krize kombinuje: –extrémní propad ekonomické aktivity v EU i v ČR:-6,3 % y-o-y ve 4Q 2012, –ztrátu důvěry investorů vůči ČR – depreciace koruny a zvýšení dlouhodobých výnosů dluhopisů –eskalaci dluhové krize v 3Q 2012: (částečný odpis expozic vůči 15 vybraným zemím EU s vysokým veřejným dluhem) –problémy mateřských skupin – ztrátu 1/3 hrubých expozic největších bank v ČR vůči svým mateřským skupinám I přes vysoce nepravděpodobnou a až extrémní zátěž indikují výsledky testů nadále vysokou míru odolnosti českých bank

118 VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Potenciál klientů vstupujících do systémů? 20102030

119 Věkové složení obyvatel Česka (v tis. osob)

120 Český OPT-OUT Nákladově nejhorší varianta „povinného soukromého pilíře“ –Reálné národohospodářské náklady: min. 3 % z aktiv Ignorování zkušeností s chováním klientů a penzijních institucí (behaviorální ekonomie) –Investiční riziko –Default fund –Řízení aktiv (chování manažerů) –Koncentrace odvětví Zbytečný nový produkt Zbytečné penzijní společnosti Projekce nákladů a efektů při různé míře účasti pojištěnců: chybí Neodůvodněnost přihození 2 % ze mzdy ze svého –Pojistné 28 % ze mzdy nutno snížit, ne takto zvyšovat Preference bohatších zaměstnanců

121 Hypoteční úvěry v ČR Objem hypoték (v mld. Kč) Úročeni (v %) 200336,25,00 2004524,74 200572,13,98 200698,94,36 2007145,55,34 2008117,35,69 200974,45,61 201084,34,23 20111193,56

122 Od počátku (1993) –uzavřeno smluv o stavebním spoření 13,84 milionu kusů –poskytnuto úvěrů 1,94 milionu kusů 578,3 miliard Kč –Na státní podporu vydal stát 172,4 mld. Kč –Ke konci roku 2011: vklady 433 mld. Kč úvěry (saldo) 293 mld. Kč 122 Stavební spoření

123 Trh stavebního spoření – rok 2011 Spořitelna Úvěry (mld. Kč) Meziroční změna (%) Nové smlouvy 2011 (tisíce) Smluv celkem (tisíce) ČMSS27,02-0,52831920 SSČS4,25-251231096 Modrá pyramida7,79-1494718 Raiffeisen6,53-38116756 Wüstenrot2,47-5869455 Celkem48,06-17,56854945

124 V České republice: 1993 – 200325 % z max. 18.000,-tj. až 4.500,-(180 €) 2004 – 201015 % z max. 20.000,-tj. až 3.000,-(120 €) 2011 – 201010 % z max. 20.000,-tj. až 2.000,-( 80 €) V různých zemích se liší způsob konstrukce i výše státní podpory (rok 2012): Rakousko až 36 € (3 % z max. 1.200 €) Německoaž 45 € (8,80 % z max. 512 €) limitem je příjem do 25.600 € ročně (manželé nárokují společně až dvojnásobek) + příspěvek zaměstnanci až 42 € (9 % z max. 470 €). Slovenskoaž 66 € (10 % z max. 663,9 €) Rumunskoaž 250 € (25 % z max. 1.000 €) Státní podpora „musí“ motivovat dostatek klientů ke vstupu do systému a spoření (zdroji refinancování úvěrů). Její výše je odvislá od situace na trhu, pozice produktu a záměrů vlády. 124 Stavební spoření

125 Základní změny od roku 2014: 1.Prokazování účelového použití SP 2.Možnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření 3.Možnost financovat školné 4.Možnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky (od roku 2015) 125 Připravované změny (systémové) Ad 1) Prokazování účelovosti na státní podporu MFČR navrhuje podmínit vyplacení záloh státní podpory prokázáním jejich účelového použití. Jde o porušení jedné ze zásad kolektivního systému stavebního spoření, ale nemělo by to mít pro systém zásadní dopad. (*) Negativa: značný nárůst administrativy. Klient průměrně využije 8 státních podpor, to znamená, že bude prokazovat použití 16.000 Kč na bydlení! (*) Pro přežití systému stavebního spoření by bylo nemyslitelné prokazování účelovosti na celou uspořenou částku. Příliv přátelských klientů by byl absolutně nedostatečný. 1.Poznámka: v Německu to ale zavedeno je – podmínky

126 Ad 2) Možnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření Možnost převést stavební spoření do třetího pilíře vychází z dlouhodobého záměru stavebních spořitelen – návrh se vztahoval na prostředky státní podpory, vlastní prostředky pod motivací. Ad 3) Možnost financovat „školné“ Možnost financovat školné bylo nyní z návrhu vyňato, čeká se na vysokoškolský zákon. My se domníváme, že v intencích návrhu z roku 2009 lze zařadit do návrhu již nyní. Mj. není dobré, aby se přijímal zákon a byla avizována současně jeho další změna! Stavební spoření je na tuto možnost principielně přirozeně připraveno. Podmínka zavedení školného není nutná, neboť již nyní jsou stavební spořitelny dotazovány na možnost poskytnutí úvěru na školné na soukromých školách či případně n a další vysokoškolské studium apod. 126 Připravované změny (II)

127 Ad 4) Možnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky Od roku 2015 mohou podle návrhu stavební spoření nabízet i univerzální banky. –Stavební spořitelny zásadně nesouhlasí s formou, jak je v zákoně navrženo. Ve světě toto není obvyklé, specializace stavebních spořitelen zaručuje vyšší bezpečnost produktu a možnost samofinancování relativně nezávislé na okolním trhu. –Německo – takto to uplatňují 3 veřejnoprávní zemské banky realizující stavební spoření, ale za podmínek zajištění samostatného účetního okruhu Ani za situace, kdy by stavební spoření nabízely i univerzální banky, však není podle našeho názoru přípustné, aby byl jeden produkt nabízen různými institucemi za jiných regulatorních parametrů a podmínek a přitom pod stejným názvem –Investiční omezení pouze pro stavební spořitelny narušuje hospodářskou soutěž –Konstrukce produktu, který je založen na odlišných principech a nese různá rizika i parametry, ale je nabízen pod jedním označením („stavební spoření“) je klamáním spotřebitele. –V případě schválení zákona ve smyslu návrhu MF nemá stavební spoření budoucnost! 127 Připravované změny (III)

128 Penzijní reforma Reforma není z hlediska systémového nastavena optimálně – viz doporučení PES (2.“Bezděková komise“ ) Nicméně přináší pokrok: –Konečně transformace III.pilíře –Zvyšuje podporu státu pro dobrovolné spoření na stáří –Zavádí II.pilíř – diversifikace a posílení zásluhovosti nové peníze do důchodového systému –Pozitivní změny v I.pilíře. Do budoucna lze systém vylepšit nicméně rovněž vážně poškodit v případě protisměrných změn.

129 Komu se vyplatí penzijní reforma (kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře) Hrubý měsíční příjem v Kč Věk 5 019 -11048 11073 -13261 13279 -15416 15417 -17720 17740 -19327 19331 -21980 22000 -25000 25000 -28987 29000 -36551 36575 -197824 20-29-382327334148-- 30-25-15-7-581419283134 40-20-19-15-10-5-3491517 50-21-18-10-7-5-4-3268 MUŽI nevyplatí sevyplatí se

130 Komu se vyplatí penzijní reforma (kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře) Hrubý měsíční příjem v Kč Věk 5 019 -11048 11073 -13261 13279 -15416 15417 -17720 17740 -19327 19331 -21980 22000 -25000 25000 -28987 29000 -36551 36575 -197824 20-71-49-34--17-8--- 30-65-48-31-27-829-1832 40-48-36-27-19-14-911014 50-25-20-15-12-9-6-4-23 ŽENY nevyplatí sevyplatí se

131 VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Bude reforma úspěšná?  „Hlasování nohama“  Pokud II.pilíř zvolí jen cca 10 – 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva (½ až 1 mil. osob), pak bude mít reforma omezený vliv na zajištění finančně trvale udržitelného důchodového systému  Politické riziko  Volby v roce 2014  Při posunu o rok je půlroční startovací „okno“ přesně v před- a těsně po-volebním období  Úpravy díky opozičním stranám (předdůchody, „kategorie“ povolání, …)

132 Penzijní fondy Počet klientů (meziroční změna v %)

133 Penzijní fondy Zhodnocení vkladů (průměr za poslední 3 roky v %)

134 Kolik procent trhu mají pojišťovny Česká pojišťovna24,6 Kooperativa13,2 Pojišťovna České spořitelny 11,7 ING11,2 ČSOB Pojišťovna7,4 Generali5,7 Allianz4,7 Axa3,9 Amcico3,7 Komerční pojišťovna3,1 ČPP2,6 Uniqa2,6 Aegon1,9 Aviva1,9 Victoria0,5 Dr Leben0,1 Wüstenrot0,1 Hasičská vzájemná poj.0,02 Maxima0,001

135 1.Samospotřebitelské MLM společnosti 2.Samostatné fyzické osoby 3.Prodejci jednoho produktu vázaní na jednu finanční instituci (společně s nabídkou z jiného oboru) 4.Prodejci více produktů vázaní na jednu finanční instituci (banky, pojišťovny) 5.Obchodníci s konkrétními produkty s nezávislým portfoliem (hypotéky, úvěry, investice) 6.Makléři zastupující klienta 7.Nezávislé poradenské společnosti – provizní 8.Nezávislí poradci – placení klientem Kdo působí na trhu finančního poradenství?

136 Finanční zprostředkovatelé (rok 2010) Firma Tržby (mil. Kč) Zisk před zdaněním (mil. Kč) Počet poradců Partners1 064,080,72 476 OVB832,5140,03 000 Broker Consulting 531,027,81 200 AWD350,817,6400 SMS185,09,5703 Fincentrum733,79,61 200

137  Podíl finančního zprostředkování na trhu Zdroj: AFIZ, USF, ČAP, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, AKAT, *expertní odhad Podíl finančního zprostředkování na trhu

138 Životní pojištění Podíl zprostředkovatelů (v %) Suma placeného pojistného (v mld. Kč) 2009358,1 2010358,9 2011498,6

139 Penzijní pojištění Podíl zprostředkovatelů (v %) Souhrn příspěvků (v mld. Kč) 2009282,8 2010152,6 2011531,8

140 Slovenský druhý důchodový pilíř (k 30.6.2012) Penzijní společnostPočet klientůSpravovaný majetek v mil. eur AEGON 183 310 518,13 Allianz 454 9121 633,68 AXA 372 4361 354,80 D.s.s. Poštovej banky 92 639 278,61 ING Tatry - Sympatia 147 255 558,16 VÚB Generali 203 776 743,25 Celkem1 454 3285 086,63

141 Hypoteční úvěry Podíl zprostředkovatelů (v %) Objem úvěrů (v mld. Kč) 20091789,7 20102295,9 201121141,2

142 Průměrná sazba hypotéky

143 Stavební spoření Podíl zprostředkovatelů (v %) Suma cílových částek (v mld. Kč) 2009282,8 2010152,6 2011531,8

144 Individuální selhání jednotlivců Nestejnorodá regulace Velmi nízká finanční gramotnost obyvatelstva Prodej nevhodných produktů krytý poradenstvím Působení „jednorázových struktur“ Neduhy trhu

145 Kolektivní investování v ČR v roce 2011 CZK = 224 064 892 664 … hodnota majetku k 31.12.2011 investovaného do podílových a investičních fondů nabízených v České republice

146 Historický vývoj majetku v podílových fondech v

147 Rozdělení dle typů fondů k 31.12.2011 – domácí a zahraniční fondy

148 Výsledky podílových fondů – rok 2011 (v %) českézahraniční Akciové fondy-17,23-14,92 Smíšené-7,32-5,59 Dluhopisové-1,21-1,02 Peněžního trhu0,65-0,36

149 V čem je Česko (ne)atraktivní Vzdělaná pracovní síla80% Kvalitní infrastruktura76% Konkurenceschopnost v nákladech72% Vysoká míra vzdělání56% Dobré pracovní podmínky36% Kvalitní výzkum a vývoj28% Stabilita a předvídatelnost politiky24% Dostupnost financování24% Konkurenceschopné daně20% Podnikatelsky přívětivé prostředí20% Dynamické hospodářství20% Kvalitní řízení korporací16% Otevřenost a pozitivní přístup12% Kompetentní vláda 8% Kvalitní právní prostředí 8%

150 V čem je Česko (ne)atraktivní Co se zhoršuje Zvyšují se daně z příjmu fyzických osob Investice za hranice klesají Zahraniční investice do ČR klesají Růst HDP zvolnil tempo Inflace roste Veřejné finance nejsou v dobrém stavu Příliš rozbujelá byrokracie Důvěryhodnost manažerů klesá Ekonomické a sociální reformy drhnou Inovativní kapacita je slabá Co se zlepšuje Rozpočtový schodek Důchodové reformy Obchodní bilance Export roste Stabilita a vývoj měnového kurzu Ochrana hospodářské soutěže Zákony v oblasti nezaměstnanosti Dlouhodobě nezaměstnaných je méně Regulace na pracovním trhu jsou přijatelné Výdaje na zdraví jsou efektivnější Vzdělanost roste Roste počet počítačů na 1 obyv.


Stáhnout ppt "Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS Finanční akademie ČS, a.s. 18. 10. 2012 VŠFS."

Podobné prezentace


Reklamy Google