Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS Finanční akademie ČS, a.s. 18. 10. 2012 VŠFS.

Prezentace na téma: "Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS Finanční akademie ČS, a.s. 18. 10. 2012 VŠFS."— Transkript prezentace:

1 Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS Finanční akademie ČS, a.s VŠFS

2 Vývoj na finančních trzích
Makroekonomické ukazatele Výnosy dluhopisů Ceny CDS Ceny akcií Ceny komodit Měnové kurzy

3 Pořadí konkurenceschopnosti 2012
Země Bodové ohodnocení 1. (1.) Hongkong 100,00 2. (1.) USA 97,75 3. (5.) Švýcarsko 96,68 4. (3.) Singapur 95,92 5. (4.) Švédsko 91,39 6. (7.) Kanada 90,29 7. (6.) Tchaj-wan 89,96 8. (13.) Norsko 89,67 9. (10.) Německo 89,26 10. (8.) Katar 88,48 33. (30.) Česko 66,19 34. (34.) Polsko 64,18

4 Krajina české konkurenceschopnosti

5 Země Průměrná mzda (v Kč) Švýcarsko Norsko Austrálie Dánsko Lucembursko Nizozemí 94 977 Japonsko 92 910 Německo 90 739 Belgie 88 431 Švédsko 87 366 Velká Británie 87 069 Finsko 85 752 Rakousko 81 237 Francie 74 194 Kanada 73 259 USA 73 237 Island 69 351 Země Průměrná mzda (v Kč) Irsko 67 951 Nový Zéland 62 926 Itálie 60 066 Španělsko 52 187 Korea 50 168 Izrael 49 194 Portugalsko 36 392 Řecko 32 544 Slovinsko 30 260 Česko 24 319 Estonsko 20 517 Turecko 20 143 Slovensko 19 983 Polsko 19 212 Maďarsko 19 143 Chile 19 049 Mexiko 10 895

6 První dvacítka národních značek z žebříčku Top 100 Nation Brands 2012
Země Pořadí 2011 Hodnota v mld.USD Rating ▲ (%) 1. Spojené státy 14 641 AA 19 2. Čína 3. 4 847 A+ 61 Německo 3 903 27 4. Japonsko 2 552 AA- 30 5. VB 2 189 16 6. Francie 1 963 7 7. Kanada 8. 1 611 28 Brazílie 10. 1 376 A 46 9. Indie 1 247 2 Itálie 1 104

7 První dvacítka národních značek z žebříčku Top 100 Nation Brands 2012
Země Pořadí 2011 Hodnota v mld.USD Rating ▲ (%) 11. Rusko 1 058 A- 84 12. Austrálie 14. 962 AA 42 13. Španělsko 908 A 25 Švýcarsko 17. 885 61 15. Nizozemsko 872 9 16. Mexiko 767 14 Jižní Korea 722 A+ 26 18. Švédsko 666 48 19. Turecko 487 33 20. Polsko 24. 472 75

8 Největší ekonomiky světa (hodnota HDP podle parity kupní síly, r
Největší ekonomiky světa (hodnota HDP podle parity kupní síly, r.2011, bln. USD) 1. USA 15,09 2. Čína 11,30 3. Indie 4,45 4. Japonsko 4,40 5. Německo 3,10 6. Rusko 2,40 7. Brazílie 2,29 8. Británie 2,26 9. Francie 2,22 10. Itálie 1,85

9 Ohrožení USA Strmě narůstající státní dluh Finanční systém
Dramaticky rostoucí rozdíly v příjmech a majetku Stárnoucí infrastruktura Široce rozšířená ignorace o zbytku světa Rozpolcený politický systém

10 Země podle počtu miliardářů (dle magazínu Forbes)
USA 412 Čína 115 Indie 55

11 Světoví miliardáři Carlos Slim Helu – 69,0 mld. dolarů, Telekomunikace - Mexiko Bill Gates – 61,0 mld. dolarů, Microsoft - USA Warren Buffet – 44,0 mld. dolarů, Berkshire Hathaway - USA Bernard Arnault – 41,0 mld. dolarů, LVMH - Francie Amancio Ortega – 37,5 mld. dolarů, Zara - Španělsko Larry Ellison – 36,0 mld. dolarů, Oracle -USA Eike Batista – 30,0 mld. dolarů, Těžba, Ropa - Brazílie Stefan Persson – 26,0 mld. dolarů, H&M - Švédsko Li Ka-Shing – 25,5 mld. dolarů, Reality, Telekomunikace - HongKong Karl Albert – 25,4 mld. dolarů, ALDI - Německo

12 Index hospodářské mizérie 2012

13 HDP ve střední Evropě (meziroční změny HDP v %)

14 APEC Rok založení: 1989 Počet členů: 21 Podíl na světovém HDP: 54,9%
Podíl na světovém obchodu: 47,1% Podíl na světových zahraničních investicích: 44,5%

15 Členové APEC Země Populace (mil.osob) HDP (mld.USD) Dovoz (mld.USD) Vývoz (mld.USD) Austrálie 22,62 1 372 303 301 Brunej 0,406* 13* 5 14 Čína 1 344 7 298 1 980 2 081 Filipíny 94,85 229 76 64 Hongkong 7,07 244 567 576 Chile 17,27 249 88 93 Indonésie 242,3 847 208 221 Japonsko 127,8 5 867 1 019 966 Jižní Korea 49,78 1 116 623 649 Kanada 34,48 1 736 562 526 Mexiko 114,8 1 155 386 365 Malajsie 28,86 279 225 263 Nový Zéland 4,405 143 48 Papua Nová Guinea 7,014 129 8 Peru 29,40 177 44 51 Rusko 141,9 1 858 413 Singapur 5,184 240 476 535 Tchaj-wan 23,19** 466** 323 354 Thajsko 69,52 346 269 USA 311,6 15 090 2 656 2 059 Vietnam 87,84 124 118 106 *2010, **APEC, populace a HDP podle Světové banky, dovoz a vývoz podle APEC

16 Veřejný dluh (odhad z konce r.2011, v % k HDP)

17 Globální zahraniční čistí dlužníci a věřitelé – permanentní kontext
Globální zahraniční čistí dlužníci a věřitelé – permanentní kontext ? proč ? Kdo ?

18 Objem bankovních aktiv (v % HDP)
Bankovní úvěry v r.2010 Objem bankovních aktiv (v % HDP) Irsko 872 Island 458 Belgie 380 Francie 338 Španělsko 251 Německo 246 Řecko 141

19 Výběr daní ve vybraných státech (v poměru k HDP v %)
Dánsko 49,0 Švédsko 47,4 Rakousko 44,4 Francie 44,5 Německo 41,1 Průměr EU 40,4 Británie 36,7 Česko 34,5 Řecko 32,9 Polsko 31,8 Švýcarsko 29,6 Slovensko 28,9 USA 16,4

20 Největší banky 2011 Země Aktiva (v mld. eur) Meziroční změna (v %)
PKO BP PL 43,1 0,8% ČSOB ČR 36,3 3,5% ČS 34,6 -1,0% Pekao 33,2 -2,0% OTP Bank HU 32,8 -6,6% KB 29,6 5,8% BRE 22,4 -1,5% BCR RO 17,8 3,4% NLB Group SLO 16,4 -8,1% ZABA CHO 15,9 4,9%

21 Největší pojišťovny 2011 Země Tržby (v mil. eur) Meziroční změna (v %)
PZU PL 3 708,7 1,9% ČP ČR 1 365,4 -6,9% Kooperativa 1 240,0 1,5% Warta 1 157,3 2,4% Ergo Hestia 1 018,0 9,7% Triglav SLO 989,4 -2,4% Allianz 820,7 4,9% Allianz-Slovenská poisťovňa SK 525,0 0,8% Aviva 521,0 3,7% HU 513,8 -14,9%

22 TOP 5 zemí s největším bohatstvím
Všeobecné bohatství (IWI)-počítá bohatství, které má daná ekonomika k dispozici v určitém časovém okamžiku. Započítává se do něj i úroveň vzdělání, známé přírodní zdroje nebo stav životního prostředí.

23 Svět obcházejí dluhy: 15 nejzadluženějších zemí
Dluh v poměru k HDP (%) 5letá riziková přirážka CDS Portugalsko 83 1 085,87 Francie 83,5 105,5 Srí Lanka 86,7 - Súdán 94,2 Irsko 1 064 Belgie 98,6 185,04 Singapur 102,4 Itálie 119 282,61 Jamajka 123,2 Island 123,8 239,86 Řecko 144 2 350 Zimbabwe 149 Libanon 150,7 352,77 Svatý Kryštof a Nevis 196,3 Japonsko 225,8 90,58

24 HDP Stát HDP (v %) Inflace (v %) 2011 2012 2013 USA 1,7 2,3 2,6 3,1
2,0 1,6 Kanada 2,5 2,1 2,4 2,9 Japonsko -0,7 -0,3 -0,1 0,3 V. Británie 0,8 0,6 1,4 4,5 1,8 Eurozóna 1,5 -0,4 1,1 2,7 2,2 Německo 1,0 1,9 Francie 0,0 0,9 Itálie 0,5 -1,0 3,3 4,2 Španělsko 0,7 -2,0 -0,2 1,3 Švýcarsko 0,2 -0,5 1,2 Švédsko 4,0 3,0 Austrálie 3,2 3,7 3,4 Čína 9,2 8,5 5,4 3,5 Indie 6,7 7,3 7,8 8,3 6,8 7,0 Brazílie 2,8 4,8 6,5 5,8 Rusko 4,3 8,4 5,3 6,9

25 Meziroční změny HDP (v %)
Čína USA Eurozóna 2005 11,3 3,1 1,8 2006 12,7 2,7 3,3 2007 14,2 1,9 3,0 2008 9,6 -0,3 0,3 2009 9,2 -3,5 -4,2 2010 10,4 2011 9,5 1,6 2012 7,5 -0,5 2013 8,8 2,2 0,8

26 Meziroční vývoj inflace (%)
Spojené státy Evropská unie

27 Indie na globální scéně Největší ekonomiky světa (podle hodnoty HDP v r.2011, bil. USD)

28 Indie na globální scéně Nejlidnatější země ( počet obyv. v mil.)
USA Indonésie

29 Váha Číny ve světě ve srovnání s USA
Rok 2001 Čína USA Počet obyv. 21% 4,6% HDP (podle parity kupní síly) 12,1% 21,4% Vývoz zboží a služeb 4% 13,6% Rok 2001 Čína USA Počet obyv. 19,6% 4,5% HDP (podle parity kupní síly) 14,3% 19,1% Vývoz zboží a služeb 9,4% 9,5%

30 Váha Číny ve světě ve srovnání s USA
Nejlidnatější země světa s více než 1,3 mld. obyv.. V r.2003 u příležitosti Dne světové populace vztyčila největší kondom na světě, vysoký 80 metrů a o průměru skoro 100 metrů. Vládnoucí čínská komunistická strana je největší politická strana na světě (70 mil. členů). Nejtvrdší cenzor internetových stránek. Spravuje největší devizové rezervy na světě, které se od r.2005 zvýšily skoro čtyřnásobně na současných 3,2 bilionů dolarů. V r.2005 předstihla USA ve spotřebě 4 klíčových komodit – obilí, masa, uhlí a oceli. Rovněž největší producent a spotřebitel cigaret. Největším automobilovým trhem světa se stala v r.2009, kdy prodejem 13,6 mil. osobních aut předstihla USA. V krizovém r se stala největším vývozcem zboží (přes 1,2 bilionů dolarů), když předstihla Německo. Pokud se zahrne vývoz služeb, patří první příčka USA. Největší producent a spotřebitel vepřového masa. Z přibližně 950 mil.prasat chovaných ve světě chovají Číňané zhruba polovinu. Vodní dílo Tři soutěsky dokončené v červnu 2006 je největší svého druhu na světě. V roce 2013 se stane namísto USA největším světovým uživatelem ropných tankerů, uvádí společnost Arctic Securities.

31 Čínské devizové rezervy (v bil. USD)
2005 0,8 2006 1,1 2007 1,5 2008 2,0 2009 2,4 2010 2,8 2011 3,2 2012 3,3 2013 2,5

32 Nejprodávanější auta - Čína
Model Prodeje 2011 1. Buick Excelle 2. VW Lavida 3. Chevrolet Cruze 4. VW Jetta 5. VW Bora 6. Chevrolet Sail 7. FAW Xiali N3/N5 8. Hyundai Elantra Yuedong 12. VW Passat 26. Škoda Octavia 95. Škoda Fabia 48 759 98. Škoda Superb 44 800

33 VW v číslech (r. 2011) 8,5 mil vozů 502 tis. Zaměstnanců
Tržby 159,3 mld. EUR Čistý zisk 15,8 mld. EUR Disponibilní hotovost 18,3 mld. EUR

34 Nejprodávanější modely - VW

35 Nejprodávanější modely - Škoda
*model se v roce 2010 nevyráběl

36 Škoda Auto – Největší trhy

37 TRŽBY (v mld. Kč)

38 Automobilový svět Celková výroba motorových vozidel (osobní+nákladní auta+autobusy)
Světadíl 1951 1971 1991 2011 Celkem (mil.vozů) 9,4 33,0 49,7 80,1 Z toho podíly v % Amerika 76,6 39,4 25,8 22,2 Evropa 21,6 41,0 40,3 26,4 Asie a Tichomoří 1,8 19,6 33,3 50,7 Afrika 0,6 0,7

39 Automobilový svět Výroba osobních vozidel v r.2011
Region Miliony vozů Meziroční změna v % Asie a Tichomoří 32,479 0,2 EU 15,695 2,7 Severní Amerika 5,614 10,4 Jižní Amerika 3,152 0,3 Afrika 0,376 5,2 (z toho J.Afrika 0,312 5,7)

40 Automobilový svět Vybrané státy:
Čína 14,485 4,2 Japonsko 7,159 -13,9 Německo 5,872 5,8 Jižní Korea 4,222 9,2 USA 2,966 8,6 Brazílie 2,535 -1,9 Francie 1,931 0,4 Rusko 1,738 43,8 Česko 1,192 11,4

41 Nezaměstnanost (v %) Španělsko 23,3 Řecko 19,9 Portugalsko 14,8 Irsko
Lotyšsko 14,7 Litva 14,3 Slovensko 13,3 EU 27 10,1 Česko 6,9 Malta 6,5 Německo 5,9 Lucembursko 5,1 Nizozemsko 5 Rakousko 4

42 Míra nezaměstnanosti lidí do 25 let (v %)
1. Španělsko 49,9 2. Řecko 48,1 3. Slovensko 36,0 4. Portugalsko 35,1 5. Litva 34,4 6. Itálie 31,1 7. Lotyšsko 29,9 8. Irsko 29,6 9. Bulharsko 28,9 10. Polsko 27,5 11. Maďarsko 27,3 20. Česko 19,8

43 Vývoj nezaměstnanosti v Česku (neočištěno, v %)
7/11 8 9 10 11 12 1/12 2 3 4 5 6 7 Pramen ministerstvo práce a sociálních věcí

44 Hodinové náklady práce (v eurech, údaje za r. 2011)
Belgie 39,3 Švédsko 39,1 Dánsko 38,6 Francie 34,2 Lucembursko 33,7 Nizozemsko 31,1 Německo 30,1 Finsko 29,7 Rakousko 29,2 průměr eurozóny 27,6 Irsko 27,4 Itálie 26,8 průměr EU 23,1 Španělsko 20,6 Řecko není k dispozici Kypr 16,5 Slovinsko 14,4 Portugalsko 12,1 Malta 11,9 Česko 10,5 Slovensko 8,4 Estonsko 8,1 Maďarsko 7,6 Polsko 7,1 Lotyšsko 5,9 Litva 5,5 Rumunsko 4,2 Bulharsko 3,5

45 Aktuální hlavní rating zemí EU podle Standard & Poor´s
Dánsko AAA Španělsko A Finsko Malta A- Lucembursko Polsko Německo Irsko BBB+ Nizozemsko Itálie Švédsko Bulharsko BBB Velká Británie Litva Francie AA+ Kypr BB+ Rakousko Lotyšsko Belgie AA Maďarsko ČR AA- Rumunsko Estonsko Portugalsko BB Slovinsko A+ Řecko CC

46 Snížení ratingu zemí EU
Francie AAA AA+ Rakousko Slovinsko AA- A+ Španělsko A Slovensko Malta A- Itálie BBB+ Kypr BBB BB+ Portugalsko BBB- BB

47 Scénáře pro Eurozónu/Evropskou unii

48 Deleveraging v eurozóně je teprve na počátku
Celková bilance bank eurozóny je 33 tis. mld. eur (350% HDP eurozóny) v ČR je to 4700 mld. Kč (125 % HDP). Úvěry privátnímu sektoru představují 33 % bilance bank eurozóny v ČR je to 44 % bilance bankovního sektoru. Úvěr do privátního sektoru na HDP je v eurozóně 124 % v ČR je to 57 % HDP. Vliv operací ECB (resp. eurosystému)? od prosince v rámci 3letých LTRO dodání cca mld. eur, po odečtení splátek jiných facilit v čistém vyjádření maximálně 700 mld. eur, po přidání dalších facilit celkem půjčuje bankám miliard eur, v dalších 3 letech budou banky muset refinancovat dlouhodobější zdroje pasiv za zhruba mld. eur, v dynamickém kontextu tak nejsou dodávky přes LTRO kvantitativně dramatické, nahradí část zdrojů získávaných tržním financováním, spíše než proinflační efekty jsou rizikem těchto operací nepříznivé dopady na funkčnost zdrojových trhů a jiné vedlejší účinky.

49 Požadavky na kapitál Na pozadí finanční krize čelí evropský úvěrový trh (obzvláště v eurozóně) v posledních měsících řadě „výzev“: banky jsou vystaveny požadavkům na zvyšování kapitálové vybavenosti a držby většího rozsahu vysoce likvidních aktiv v nejméně vhodnou dobu (v době poklesu ekonomické aktivity), národní i nadnárodní autority dále zvyšují již tak velmi vysokou míru nejistoty investorů a věřitelů bank (nové daně, další regulace, dobrovolné podílnictví na záchraně vlád apod.), zvyšují se obavy z úvěrových ztrát v případě obnovení recese a tržních ztrát při pokračování dluhové krize, zejména velké mezinárodních banky mají rostoucí potíže zajištěním zdrojů pro financování aktiv v příštích letech (mj. vytěsňovací efekt vládních dluhů).

50 Úvěrové podmínky v eurozóně se skutečně zpřísňují
V posledním čtvrtletí 2011 došlo k dalšímu zpřísnění úvěrových podmínek, banky indikují další zpřísňování i v následujících čtvrtletích. Nejvíce zpřísnily podmínky pro úvěry nefinančním podnikům (35 %). Banky zároveň indikují pokles poptávky po úvěrech ze strany podniků (o 5 %). V reakci na regulatorní změny uvádějí, že v letošním roce zesílí přizpůsobování bilancí s negativním dopadem na dostupnost úvěrů.

51 Úvěrová dynamika v eurozóně slábne
Tempo růstu úvěrů v eurozóně nadále zpomaluje, u úvěrů podnikům je zpomalení zatím mírné.

52 Expozice ČNB ve vybraných zemích (v mld. Kč)
Stát 2009 2010 2011 Německo 124,0 216,7 283,4 Itálie 54,1 17,9 4,8 Irsko 13,8 5,8 0,5 Španělsko 60,6 11,1 6,7 Řecko 14,8 0,1 0,0

53 Země, které získaly záchranné půjčky nebo o ně žádají (v mld. eur)
Řecko I. (květen 2010) 110 Irsko (listopad 2010) 85 Portugalsko (květen 2011) 78 Řecko II. (březen 2012) 130 Španělsko (červen 2012) až 100 Kypr (červen 2012) až 10 Slovinsko až 8 % HDP

54 Průměrný dluh (v %) 1990 2000 2010 Francie Německo Španělsko Itálie 25
1970 1980 1990 2000 2010 Francie Německo Španělsko Itálie 25 36,5 57,5 79,2 86 54

55 Řecko Pokles řeckého HDP (v %) -6,8 Řeků pracující ve státní sféře
(v mil.) 1 Pokles registrací osobních aut -30 Snížení mezd v Řecku Nezaměstnanost mladých Řeků mezi 15 a 24 lety 51,1 Zvýšení nezaměstnanosti 21 Poměr řeckého dluhu k HDP 151,9

56 Řecko Celkový dluh Řecka (v mld. Eur) 350 Objem řeckých dluhopisů 206
Ztráta nominální hodnoty (v %) 53,5 Pokles řeckého státního dluhu 107 Objem pojistek proti řeckému bankrotu 2,4 Podíl řeckého vládního dluhu/celkový dluh 4

57 Řecko – restrukturalizace dluhu (v mld. eur)
Řecké banky 50 Další evropské banky 40 Řecké fondy sociálního pojištění 30 Fondy sociálního pojištění dalších evropských zemí 15 Soukromé investiční fondy, hedgeové penzijní fondy 70 Celkem 205

58 Úročení desetiletých dluhopisů
Itálie + Španělsko Ukazatel Itálie Španělsko Počet obyvatel (v mil.) 60,5 46,1 Hodnota HDP (v mld. Eur) 1556 1051 Podíl na HDP (v %) 17 11,5 Letošní růst HDP -1,3 -1 Růst vývozu (v %) -1,1 2,8 Veřejný dluh (v %) 119,6 66 Úročení desetiletých dluhopisů 5,5 5,9

59 Španělsko *Předpověď MMF

60 Irsko

61 Irsko

62 Historie MMF (1944-2010) 1944 – Dohoda o založení 1945 – Založení MMF
1946 – Vznik MMF a Světové banky 1947 – První finanční operace 1949 – První stát čerpá z fondu (Franice) 1952 – Přijetí Japonska a Německa 1967 – Vzniká plán na umělou měnu (SDR) 1971 – Konec směnitelnosti dolaru za zlato 1976 – VB žádá o půjčku 1976 – MMF prodává značnou část zlata 1981 – Umělá měna SDR získává v podstatě dnešní podobu 1993 – Nový typ půjček 1995 – Česko splácí všechny závazky MMF 1997 – Nový rekord, půjčka pro Koreu v objemu 15,5 mld. USD 1998 – MMF poprvé odpouští dluh, 160 mil. USD 2001 – 22 zemí dosáhlo odpuštění 2/3 dluhu 2005 – Rusko před termínem splácí všechny dluhy 2010 – MMF se zapojuje do řešení evropské dluhové krize

63 Hlasovací právo Počet členů celkem: 187 USA 16,77 Japonsko 6,24
Německo 5,82 V. Británie 4,30 Francie Čína 3,82 Itálie 3,16 Saúdská Arábie 2,81 Kanada 2,56 Rusko 2,39 Indie 2,34 Ostatní 45,49

64 Mezinárodní měnový fond
Rok Krize Půjčka (v mld. USD) 1976 Velká Británie 16 1991 Československo 1,8 1997 Korea 15,5 Asijská krize 55 1998 Rusko 30 Mexiko 12 současnost Východní Evropa 38 současnost Evropská dluhová krize 100

65 ECB v číslech

66 Výkonná rada ECB Mario Draghi – prezident ECB
Vítor Constâncio – viceprezident ECB José Manuel González-Páramo – člen výkonné rady ECB Jörg Asmussen – člen výkonné rady ECB Benoît Coeuré – člen výkonné rady ECB Peter Praet – hlavní ekonom a člen výkonné rady ECB

67 Deleveraging Deleveraging, obzvláště v eurozóně, je:
nezbytnou a přirozenou reakcí systému na jeho předchozí nabobtnání, v řadě zemí teprve na počátku. Deleveraging může probíhat „dobrým“ i „špatným“ způsobem dobrý – např. snížení rozsahu vysoce spekulativních operací s deriváty a složitě strukturovanými produkty, špatný – zhoršený přístup části privátního sektoru k úvěrům. Deleveraging může po řadu let tlumit růst nominálních příjmů (HDP v běžných cenách), a to přes obě složky - hospodářský růst i inflaci. Českou ekonomiku ovlivní deleveraging v Evropě nepřímo přes její provázanost s příslušnými ekonomikami. Podíl dobré a špatné složky deleveragingu a dopad na makroekonomický vývoj je obtížně odhadnutelný - bude ovlivněn řadou faktorů, především finální formou připravovaných regulací a vývojem poptávky vlád po úsporách.

68 Výnosy dluhopisů

69 Výnosy dluhopisů - Řecko

70 Výnosy dluhopisů - Portugalsko

71 Výnosy dluhopisů - Španělsko

72 Výnosy dluhopisů - Itálie

73 Výnosy dluhopisů - Německo

74 Ekonomika východních spolkových zemí
Sasko-Anhaltsko Hlavní město: Magdeburk Počet obyv.: 2,3 mil. HDP (2011): 51,9 mld.eur Míra nezaměstnanosti: 11,1% Vývoz k HDP: 27,8% Meklenbursko-Přední Pomořansko Hlavní město: Schwein Počet obyv.: 1,6 mil. HDP (2011): 35 mld.eur Míra nezaměstnanosti: 11,2% Vývoz k HDP: 28,8% Sasko Hlavní město: Drážďany Počet obyv.: 4,1 mil. HDP (2011): 55,1 mld.eur Míra nezaměstnanosti: 9,4% Vývoz k HDP: 39,1% Braniborsko Hlavní město: Postupim Počet obyv.: 2,5 mil. HDP (2011): 55,1 mld.eur Míra nezaměstnanosti: 10% Vývoz k HDP: 29% Berlín Počet obyv.: 3,5 mil. HDP (2011): 101,4 mld.eur Míra nezaměstnanosti: 12,3% Vývoz k HDP: 46,9% Durynsko Hlavní město: Erfurt Počet obyv.: 2,2 mil. HDP (2011): 48,1 mld.eur Míra nezaměstnanosti: 8,2% Vývoz k HDP: 31,5%

75 Ekonomika východních spolkových zemí
Základní srovnání východních a západních spolkových zemí (bez Berlína, r.2011) Ukazatel Nové země Staré země Počet obyv. (mil) 12,8 65,5 Ekonomicky aktivní obyv. (mil.) 8,6 33,0 HDP (mld. eur) 285,1 2 184 HDP na obyv. (eur) 22 234 33 365 Prům. nezaměstnanost (%) 11,3 6,0 Hrubý měsíční výdělek (eur) 2 091 2 525 Vývoz k HDP (%) 34,5 47,5

76 Výnosy dluhopisů - Česko

77 Výnosy dluhopisů - Slovensko

78 Výnosy dluhopisů - Švýcarsko

79 Výnosy dluhopisů - Japonsko

80 Vývoj cen CDS – G 10

81 Vývoj cen CDS – Střední a východní Evropa

82 Vývoj cen CDS - PIIGS

83 Vývoj cen CDS - Asie

84 Vývoj cen zlata

85 Vývoj cen ropy

86 Vývoj cen pšenice

87 Euro Stock 50

88 S&P 500 Index

89 MSCI World Index

90 PX Index

91 Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát
Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát. bankrotu v následujících 5 letech (v%) Nejbezpečnější státní dluhopisy Nejrizikovější státní dluhopisy Ukrajina 53,7 Argentina 52,0 Venezuela 51,0 Lotyšsko 29,9 Island 22,4 Litva 19,3 Dubaj 19,2 Kazachstán 18,9 Libanon 18,5 Rusko 14,5 Maďarsko Rumunsko 14,2 Chorvatsko 13,9 Egypt Estonsko 13,8 Norsko 1,5 Finsko 1,8 USA 1,9 Německo 2,0 Francie 2,2 Nizozemsko 2,7 Austrálie Dánsko 2,9 Belgie 3,0 Nový Zéland 3,6 Švédsko 3,9 Japonsko Švýcarsko VB 4,0 Slovinsko 4,9

92 Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát
Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát. bankrotu v následujících 5 letech (v%) Střední Evropa Slovensko 5,3 Rakousko 5,5 Česko 6,9 Polsko 9,1 Maďarsko 14,5

93 Největší IPO v historii
Absolutní vítězové Největší internetové IPO firma rok burzy mld. USD 1. ABC Bank 2010 Hong Kong/Shanghai 19,228 2. ICBC Bank 2006 19,092 3. NTT Mobile 1998 Tokyo SE 18,099 4. Visa 2008 NYSE 17,864 5. AIA Hong Kong 17,816 firma Rok mld. USD 1. Google 2004 1,666 2. Yandex 2011 1,304 3. Infonet Services 1999 1,077 4. Shanda Games 2009 1,044 5. Zynga 1,000

94 10 nejlepších obchodů v historii

95 Největší akcionáři Applu
Podíl (v %) Dividenda za 3 roky (v mil. USD) Fidelity Management 5,34 1580 Vanguard Group 3,99 1180 State Street Global Advisors 3,73 1100 BlackRock Institutional 2,59 770 T.Rowe Price 1,68 500 Capital World Investors 1,49 440 JP Morgan Asset Management 1,29 380 Invesco PowerSchares Capital 1,07 320 TIAA-CREF 1,06 310 Wellington Management Company 0,98 290

96 APPLE INC. Růst akcií – za 5 let 344% - za rok 56% P/E 11,82%
P/E konkurence: Microsoft 9,62% Vývoj akcií (USD/akcie)

97 FACEBOOK INC. Pokles akcií – od 18.5.2012 -48% P/E 33,64%
P/E konkurence: Google 13,59% Vývoj akcií (USD/akcie)

98 Uživatelé Facebooku napříč zeměkoulí
Počet uživatelů FB (mil.) Podíl na celkové populaci světadílu Severní Amerika 238 45,0% Jižní Amerika 135 33,9% Evropa 243 30,0% Afrika 48 5,2% Asie 257 6,7% Austrálie a Oceánie 15 42,1% Česká republika 3,7 36,7%

99 Celoroční bilance pražské burzy
Philip Morris ČR 23,02% ČEZ -0,76% Telefónica ČR -1,38% Pegas Nonwovnes -3,69% Fortuna -12,61% Unipetrol -12,87% Vienna Insurance Group -19,77% AAA Auto -20,95% Komerční banka 26,36% Index PX -26,91% KIT digital -45,04% New World Resources -50,88% Orco Property Group -54,99% Erste Group Bank -60,91% Central European Media Enterprises -66,62%

100 Obchodníci s cennými papíry (počet klientů)

101 Výplata dividend Fortuna Komerční banka NWR PEGAS Nonwovens
Dividendový výnos v % Navržená dividenda na akcii za rok 2011 (v Kč) Dividenda 2010 (v Kč) Meziroční změna dividendy (v %) Dividenda 2011 (v mld. Kč) Hodnota akcie (v Kč) ČEZ 5,6 45 50 -10,00 24,2 803 Fortuna 6,1 6 7 -14,29 0,3 99,15 Komerční banka 4,3 160 270 -40,74 3680 NWR 4,6 11 -45,45 1,5 131,2 PEGAS Nonwovens 6,2 27 25 8,00 438,6 Philip Morris ČR 7,9 920 1260 -26,98 2,5 11605 Telefónica Czech 10,3 40 0,00 12,9 389,8 Vienna Insurance 3,4 3,5 796,8

102 Hodnota fúzí a akvizic v ČR (v mld. eur)
2004 2,60 2005 7,81 2006 4,55 2007 4,83 2008 3,96 2009 3,02 2010 2,41 2011 1,07

103 Vývoj kurzu EUR/USD

104 Vývoj kurzu USD/CZK

105 Vývoj kurzu EUR/CZK

106 Vývoj kurzu EUR/CHF

107 Státní dluh ČR (v mld. Kč)
rok suma 1993 158,8 2000 289,3 2004 592,9 2005 691,2 2006 802,5 2007 892,3 2008 999,5 2009 1178,2 2010 1344,1 2011 1495,0 2012 1602,0 2013 1714,0 2014 1791,0

108 Plánované deficity – úspory (v mld. Kč)
Úspora 2013 100 56,9 2014 70 94,7 2015 30 140,7

109 Zisky českých bank (v mld. Kč)
2011 ČS 13,6 ČSOB 11,2 KB 9,5

110 Kdo vydal jednokorunové dluhopisy
Datum vydání Kdo dluhopisy vydal Za kolik (v mil. Kč) Celkový úrok (v %) Splatnost (v letech) červen 2012 Ministerstvo financí ČR 15 300 Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o. 285 12,00 multigate a.s. 2 000 20 Tipsport.net Holding a.s. 4 250 Muscaria a.s. 500 Tipsport Holding a.s. 1 900 DNS a.s. 9,85 Real Walter, a.s. Helvet Holding SE 13,00

111 Nejhodnotnější firmy regionu (podle tržní kapitalizace v mld. eur)
Pořadí Firma Země Tržní kapitalizace Změna od počátku roku 1. ČEZ ČR 16,523 0,81% 2. PKO BP Pol. 10,476 15,24% 3. Pekao 9,303 10,91% 4. PGE 8,228 -6,11% 5. PZU 7,023 16,25% 6. KGHM 6,117 22,14% 7. MOL Maď. 6,061 3,99% 8. Komerční banka 5,806 18,35% 9. PGNiG 5,652 3,7% 10. INA Chor. 5,447 7,79% 11. Telefónica ČR 5,373 12,34% 12. TPSA 5,220 0,18% Zdroj: Deloitte, Reuters

112 Société Génerale + KB v zemích PIIGS
Société Générale (v mld. eur) Komerční banka (v mld. Kč) Řecko 2,9 7 Španělsko 2,2 Itálie 4,5 8,2 Portugalsko 0,4 0,25 Irsko 0,2

113 KBC + ČSOB v zemích PIIGS
(v mld. eur) ČSOB (v mld. Kč) Řecko 0,5 3,06 Španělsko 2,2 0,57 Itálie 6,1 1,99 Portugalsko 0,4 Irsko 0,3

114 Zahraniční banka x Domácí banka
Dividendy Úvěrové linky Prodej části podniku Nákup špatných aktiv Vyvedení podpůrných služeb

115 Špatné úvěry za r. 2011 (v mld. Kč)

116 Nováčci trhu

117 Aktuální makro zátěžové testy ČNB
Základní scénář Baseline je založen na únorové prognóze ČNB Výrazně nepříznivý scénář Dluhová krize kombinuje: extrémní propad ekonomické aktivity v EU i v ČR: -6,3 % y-o-y ve 4Q 2012, ztrátu důvěry investorů vůči ČR – depreciace koruny a zvýšení dlouhodobých výnosů dluhopisů eskalaci dluhové krize v 3Q 2012: (částečný odpis expozic vůči 15 vybraným zemím EU s vysokým veřejným dluhem) problémy mateřských skupin – ztrátu 1/3 hrubých expozic největších bank v ČR vůči svým mateřským skupinám I přes vysoce nepravděpodobnou a až extrémní zátěž indikují výsledky testů nadále vysokou míru odolnosti českých bank

118 Potenciál klientů vstupujících do systémů?
VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

119 Věkové složení obyvatel Česka (v tis. osob)

120 Český OPT-OUT Nákladově nejhorší varianta „povinného soukromého pilíře“ Reálné národohospodářské náklady: min. 3 % z aktiv Ignorování zkušeností s chováním klientů a penzijních institucí (behaviorální ekonomie) Investiční riziko Default fund Řízení aktiv (chování manažerů) Koncentrace odvětví Zbytečný nový produkt Zbytečné penzijní společnosti Projekce nákladů a efektů při různé míře účasti pojištěnců: chybí Neodůvodněnost přihození 2 % ze mzdy ze svého Pojistné 28 % ze mzdy nutno snížit, ne takto zvyšovat Preference bohatších zaměstnanců

121 Hypoteční úvěry v ČR Objem hypoték (v mld. Kč) Úročeni (v %) 2003 36,2
5,00 2004 52 4,74 2005 72,1 3,98 2006 98,9 4,36 2007 145,5 5,34 2008 117,3 5,69 2009 74,4 5,61 2010 84,3 4,23 2011 119 3,56

122 Stavební spoření Od počátku (1993) uzavřeno smluv o stavebním spoření
13,84 milionu kusů poskytnuto úvěrů 1,94 milionu kusů 578,3 miliard Kč Na státní podporu vydal stát 172,4 mld. Kč Ke konci roku 2011: vklady 433 mld. Kč úvěry (saldo) 293 mld. Kč

123 Trh stavebního spoření – rok 2011
Spořitelna Úvěry (mld. Kč) Meziroční změna (%) Nové smlouvy 2011 (tisíce) Smluv celkem ČMSS 27,02 -0,5 283 1920 SSČS 4,25 -25 123 1096 Modrá pyramida 7,79 -14 94 718 Raiffeisen 6,53 -38 116 756 Wüstenrot 2,47 -58 69 455 Celkem 48,06 -17,5 685 4945

124 Stavební spoření V České republice:
1993 – % z max ,- tj. až 4.500,-(180 €) 2004 – % z max ,- tj. až 3.000,-(120 €) 2011 – % z max ,- tj. až 2.000,-( 80 €) V různých zemích se liší způsob konstrukce i výše státní podpory (rok 2012): Rakousko až 36 € (3 % z max €) Německo až 45 € (8,80 % z max. 512 €) limitem je příjem do € ročně (manželé nárokují společně až dvojnásobek) + příspěvek zaměstnanci až 42 € (9 % z max. 470 €). Slovensko až 66 € (10 % z max. 663,9 €) Rumunsko až 250 € (25 % z max €) Státní podpora „musí“ motivovat dostatek klientů ke vstupu do systému a spoření (zdroji refinancování úvěrů). Její výše je odvislá od situace na trhu, pozice produktu a záměrů vlády.

125 Připravované změny (systémové)
Základní změny od roku 2014: Prokazování účelového použití SP Možnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření Možnost financovat školné Možnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky (od roku 2015) Ad 1) Prokazování účelovosti na státní podporu MFČR navrhuje podmínit vyplacení záloh státní podpory prokázáním jejich účelového použití. Jde o porušení jedné ze zásad kolektivního systému stavebního spoření, ale nemělo by to mít pro systém zásadní dopad. (*) Negativa: značný nárůst administrativy. Klient průměrně využije 8 státních podpor, to znamená, že bude prokazovat použití Kč na bydlení! (*) Pro přežití systému stavebního spoření by bylo nemyslitelné prokazování účelovosti na celou uspořenou částku. Příliv přátelských klientů by byl absolutně nedostatečný. Poznámka: v Německu to ale zavedeno je – podmínky

126 Připravované změny (II)
Ad 2) Možnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření Možnost převést stavební spoření do třetího pilíře vychází z dlouhodobého záměru stavebních spořitelen – návrh se vztahoval na prostředky státní podpory, vlastní prostředky pod motivací. Ad 3) Možnost financovat „školné“ Možnost financovat školné bylo nyní z návrhu vyňato, čeká se na vysokoškolský zákon. My se domníváme, že v intencích návrhu z roku lze zařadit do návrhu již nyní. Mj. není dobré, aby se přijímal zákon a byla avizována současně jeho další změna! Stavební spoření je na tuto možnost principielně přirozeně připraveno. Podmínka zavedení školného není nutná, neboť již nyní jsou stavební spořitelny dotazovány na možnost poskytnutí úvěru na školné na soukromých školách či případně na další vysokoškolské studium apod.

127 Připravované změny (III)
Ad 4) Možnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky Od roku 2015 mohou podle návrhu stavební spoření nabízet i univerzální banky. Stavební spořitelny zásadně nesouhlasí s formou, jak je v zákoně navrženo. Ve světě toto není obvyklé, specializace stavebních spořitelen zaručuje vyšší bezpečnost produktu a možnost samofinancování relativně nezávislé na okolním trhu. Německo – takto to uplatňují 3 veřejnoprávní zemské banky realizující stavební spoření, ale za podmínek zajištění samostatného účetního okruhu Ani za situace, kdy by stavební spoření nabízely i univerzální banky, však není podle našeho názoru přípustné, aby byl jeden produkt nabízen různými institucemi za jiných regulatorních parametrů a podmínek a přitom pod stejným názvem Investiční omezení pouze pro stavební spořitelny narušuje hospodářskou soutěž Konstrukce produktu, který je založen na odlišných principech a nese různá rizika i parametry, ale je nabízen pod jedním označením („stavební spoření“) je klamáním spotřebitele. V případě schválení zákona ve smyslu návrhu MF nemá stavební spoření budoucnost!

128 Penzijní reforma Reforma není z hlediska systémového nastavena optimálně – viz doporučení PES (2.“Bezděková komise“ ) Nicméně přináší pokrok: Konečně transformace III.pilíře Zvyšuje podporu státu pro dobrovolné spoření na stáří Zavádí II.pilíř – diversifikace a posílení zásluhovosti nové peníze do důchodového systému Pozitivní změny v I.pilíře. Do budoucna lze systém vylepšit nicméně rovněž vážně poškodit v případě protisměrných změn.

129 Hrubý měsíční příjem v Kč
Komu se vyplatí penzijní reforma (kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře) MUŽI Hrubý měsíční příjem v Kč Věk 5 019 -11048 11073 -13261 13279 -15416 15417 -17720 17740 -19327 19331 -21980 22000 -25000 25000 -28987 29000 -36551 36575 20 -29 -3 8 23 27 33 41 48 - 30 -25 -15 -7 -5 14 19 28 31 34 40 -20 -19 -10 4 9 15 17 50 -21 -18 -4 2 6 nevyplatí se vyplatí se

130 Hrubý měsíční příjem v Kč
Komu se vyplatí penzijní reforma (kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře) ŽENY Hrubý měsíční příjem v Kč Věk 5 019 -11048 11073 -13261 13279 -15416 15417 -17720 17740 -19327 19331 -21980 22000 -25000 25000 -28987 29000 -36551 36575 20 -71 -49 -34 - -17 8 30 -65 -48 -31 -27 -8 2 9 18 32 40 -36 -19 -14 -9 1 -1 10 14 50 -25 -20 -15 -12 -6 -4 -2 3 nevyplatí se vyplatí se

131 Bude reforma úspěšná? VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
„Hlasování nohama“ Pokud II.pilíř zvolí jen cca 10 – 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva (½ až 1 mil. osob), pak bude mít reforma omezený vliv na zajištění finančně trvale udržitelného důchodového systému Politické riziko Volby v roce 2014 Při posunu o rok je půlroční startovací „okno“ přesně v před- a těsně po-volebním období Úpravy díky opozičním stranám (předdůchody, „kategorie“ povolání, …)

132 Penzijní fondy Počet klientů (meziroční změna v %)

133 Penzijní fondy Zhodnocení vkladů (průměr za poslední 3 roky v %)

134 Kolik procent trhu mají pojišťovny
Česká pojišťovna 24,6 Kooperativa 13,2 Pojišťovna České spořitelny 11,7 ING 11,2 ČSOB Pojišťovna 7,4 Generali 5,7 Allianz 4,7 Axa 3,9 Amcico 3,7 Komerční pojišťovna 3,1 ČPP 2,6 Uniqa Aegon 1,9 Aviva Victoria 0,5 Dr Leben 0,1 Wüstenrot Hasičská vzájemná poj. 0,02 Maxima 0,001

135 Kdo působí na trhu finančního poradenství?
Samospotřebitelské MLM společnosti Samostatné fyzické osoby Prodejci jednoho produktu vázaní na jednu finanční instituci (společně s nabídkou z jiného oboru) Prodejci více produktů vázaní na jednu finanční instituci (banky, pojišťovny) Obchodníci s konkrétními produkty s nezávislým portfoliem (hypotéky, úvěry, investice) Makléři zastupující klienta Nezávislé poradenské společnosti – provizní Nezávislí poradci – placení klientem

136 Finanční zprostředkovatelé (rok 2010)
Firma Tržby (mil. Kč) Zisk před zdaněním Počet poradců Partners 1 064,0 80,7 2 476 OVB 832,5 140,0 3 000 Broker Consulting 531,0 27,8 1 200 AWD 350,8 17,6 400 SMS 185,0 9,5 703 Fincentrum 733,7 9,6

137 Podíl finančního zprostředkování na trhu
Zdroj: AFIZ, USF, ČAP, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, AKAT , *expertní odhad

138 Podíl zprostředkovatelů Suma placeného pojistného
Životní pojištění Podíl zprostředkovatelů (v %) Suma placeného pojistného (v mld. Kč) 2009 35 8,1 2010 8,9 2011 49 8,6

139 Podíl zprostředkovatelů
Penzijní pojištění Podíl zprostředkovatelů (v %) Souhrn příspěvků (v mld. Kč) 2009 28 2,8 2010 15 2,6 2011 53 1,8

140 Slovenský druhý důchodový pilíř (k 30.6.2012)
Penzijní společnost Počet klientů Spravovaný majetek v mil. eur AEGON 518,13 Allianz 1 633,68 AXA 1 354,80 D.s.s. Poštovej banky 92 639 278,61 ING Tatry - Sympatia 558,16 VÚB Generali 743,25 Celkem 5 086,63

141 Podíl zprostředkovatelů
Hypoteční úvěry Podíl zprostředkovatelů (v %) Objem úvěrů (v mld. Kč) 2009 17 89,7 2010 22 95,9 2011 21 141,2

142 Průměrná sazba hypotéky

143 Podíl zprostředkovatelů
Stavební spoření Podíl zprostředkovatelů (v %) Suma cílových částek (v mld. Kč) 2009 28 2,8 2010 15 2,6 2011 53 1,8

144 Neduhy trhu Individuální selhání jednotlivců Nestejnorodá regulace
Velmi nízká finanční gramotnost obyvatelstva Prodej nevhodných produktů krytý poradenstvím Působení „jednorázových struktur“

145 Kolektivní investování v ČR v roce 2011
CZK = … hodnota majetku k investovaného do podílových a investičních fondů nabízených v České republice

146 Historický vývoj majetku v podílových fondech v

147 Rozdělení dle typů fondů k 31.12.2011 – domácí a zahraniční fondy

148 Výsledky podílových fondů – rok 2011 (v %)
české zahraniční Akciové fondy -17,23 -14,92 Smíšené -7,32 -5,59 Dluhopisové -1,21 -1,02 Peněžního trhu 0,65 -0,36

149 V čem je Česko (ne)atraktivní
Vzdělaná pracovní síla 80% Kvalitní infrastruktura 76% Konkurenceschopnost v nákladech 72% Vysoká míra vzdělání 56% Dobré pracovní podmínky 36% Kvalitní výzkum a vývoj 28% Stabilita a předvídatelnost politiky 24% Dostupnost financování Konkurenceschopné daně 20% Podnikatelsky přívětivé prostředí Dynamické hospodářství Kvalitní řízení korporací 16% Otevřenost a pozitivní přístup 12% Kompetentní vláda 8% Kvalitní právní prostředí

150 V čem je Česko (ne)atraktivní
Co se zhoršuje Co se zlepšuje Rozpočtový schodek Důchodové reformy Obchodní bilance Export roste Stabilita a vývoj měnového kurzu Ochrana hospodářské soutěže Zákony v oblasti nezaměstnanosti Dlouhodobě nezaměstnaných je méně Regulace na pracovním trhu jsou přijatelné Výdaje na zdraví jsou efektivnější Vzdělanost roste Roste počet počítačů na 1 obyv. Zvyšují se daně z příjmu fyzických osob Investice za hranice klesají Zahraniční investice do ČR klesají Růst HDP zvolnil tempo Inflace roste Veřejné finance nejsou v dobrém stavu Příliš rozbujelá byrokracie Důvěryhodnost manažerů klesá Ekonomické a sociální reformy drhnou Inovativní kapacita je slabá