Slide 0 13b. FISKÁLNÍ POLITIKA. slide 1 Obsahem přednášky je…  Rozsah veřejného dluhu v mezinárodním srovnání  Problematika měření rozpočtového deficitu.

Prezentace na téma: "Slide 0 13b. FISKÁLNÍ POLITIKA. slide 1 Obsahem přednášky je…  Rozsah veřejného dluhu v mezinárodním srovnání  Problematika měření rozpočtového deficitu."— Transkript prezentace:

1 slide 0 13b. FISKÁLNÍ POLITIKA

2 slide 1 Obsahem přednášky je…  Rozsah veřejného dluhu v mezinárodním srovnání  Problematika měření rozpočtového deficitu  Tradiční a Ricardiánské pojetí veřejného dluhu  Další otázky veřejného dluhu

3 slide 2 Zadlužení světových vlád (2005) Země Gov Debt (% of GDP) Země Gov Debt (% of GDP) Japan159U.S.A.64 Italy125Sweden62 Greece108Finland53 Belgium99Norway52 France77Denmark50 Portugal77Spain49 Germany70U.K.47 Austria69Ireland30 Canada69Korea20 Netherlands64Australia15

4 slide 3 Poměr vládního dluhu k HDP v USA 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1791181518391863188719111935195919832007 Revolutionary War Civil War WW1 WW2 Iraq War

5 slide 4 % populace v USA starší 65 let % populace. 5 8 11 14 17 20 23 19501960 19701980199020002010 2020 203020402050 skutečnost prognóza

6 slide 5 Výdaje na důchody a zdravotnictví (USA) % HDP 0 2 4 6 8 195019551960196519701975198019851990 199520002005

7 slide 6 Problémy spojené s měřením rozpočtového deficitu. 1. Inflace 2. Kapitálové statky 3. Nezapočítané závazky 4. Hospodářský cyklus

8 slide 7 PROBLÉMY MĚŘENÍ 1: Inflace  Předpokládejme, že reálný dluh je konstantní, což implikuje nulový reálný deficit.  V takovém případě, nominální dluh D roste tempem rovným míře inflace:  D/D =  nebo  D =  D  Oficiálně uváděný deficit (nominální) je potom  D, i když skutečný reálný deficit je nula.  Proto bychom vlastně měli  D odečítat od oficiálně uváděného deficitu, abychom jej očistili o inflaci.

9 slide 8 PROBLÉMY MĚŘENÍ 1: Inflace  Úpravy o inflaci mohou vytvořit velké rozdíly, obzvláště v obdobích vysoké inflace. Příklad: USA 1979, nominální deficit = $28 billion inflace = 8.6% dluh = $495 billion  D = 0.086  $495b = $43b reálný deficit = $28b  $43b = $15b přebytek

10 slide 9 PROBLÉMY MĚŘENÍ 2: Kapitálové statky  Doposud: deficit = změna v dluhu  Lepší by bylo kapitálové rozpočtování: deficit = (změna v dluhu)  (změna v aktivech)  Př: Předpokládejme, že vláda prodá vládní budovu a použije tyto finance na snížení vládního dluhu.  Podle současného měření by se deficit snížil  Podle metody kapitálového rozpočtování by se deficit nezměnil, protože pokles dluhu je vyvážen poklesem aktiv.  Problém metody kapitálového rozpočtování: Určit, které vládní výdaje počítat jako kapitálové výdaje.

11 slide 10 PROBLÉMY MĚŘENÍ 3: Nezapočítané závazky  Běžné metody měření rozpočtového deficitu pomíjejí významné závazky vlády:  Budoucí výplaty penzí  Nejrůznější vládní garance  Pojištění bankovních vkladů (Těmto závazkům je obtížné přiřadit konkrétní hodnoty, díky vysoké nejistotě ohledně jejich konečné výše.)

12 slide 11 PROBLÉMY MĚŘENÍ 4: Hospodářský cyklus  Deficit osciluje v průběhu hospodářského cyklu díky automatickým stabilizátorům (pojištění v nezaměstnanosti, progresivita daní).  Sice se nejedná o chyby měření, ale komplikuje se tak zhodnocení stavu fiskální politiky.  Např, je pozorované zvýšení v deficitu důsledkem hospodářského poklesu anebo změnou fiskální politiky na expanzivní?

13 slide 12 PROBLÉMY MĚŘENÍ 4: Hospodářský cyklus  Řešení: cyklicky přizpůsobený rozpočtový deficit (“deficit při plné zaměstnanosti”) – založený na odhadech toho, jaké by byly vládní příjmy & výdaje, pokud by ekonomika byla na přirozených mírách výstupu a nezaměstnanosti.

14 slide 13 Cyklický příspěvek k federálnímu rozpočtu (USA) -120 -80 -40 0 40 80 120 196519701975198019851990199520002005 billions of current dollars

15 slide 14 Důsledek Je potřeba být opatrný při interpretaci údajů o rozpočtovém deficitu.

16 slide 15 Představuje vládní dluh problém? Předpokládejme snížení daní, které způsobí zvýšení veřejného dluhu. Dvě interpretace: 1. Tradiční 2. Ricardiánská

17 slide 16 Tradiční interpretace  Krátké období:  Y,  u  Dlouhé období:  Y a u zpět na své přirozené hodnoty  Uzavřená ekonomika:  r,  I  Otevřená ekonomika:  ,  NX (nebo vyšší obchodní deficit)  Velmi dlouhé období:  Pomalejší růst pokud ekonomika nedosáhne nového stálého stavu s nižším důchodem na hlavu

18 slide 17 Ricardiánská interpretace  David Ricardo (1820), později rozvedena Robertem Barro  Podle Ricardianské ekvivalence, snížení daní financované dluhem nemá ovliv na spotřebu, národní úspory, reálnou úrokovou sazbu, investice, čisté exporty nebo reálný HDP, a to ani v krátkém období.

19 slide 18 Logika Ricardiánské ekvivalence  Spotřebitelé jsou forward-looking, vědí, že snížení daní financované na dluh dnes znamená zvýšení budoucích daní což je rovno – v současných hodnotách – snížení daní.  Snížení daní nezlepšuje blahobyt spotřebitelů, proto spotřebitelé nezvýší výdaje na spotřebu. Místo toho uspoří veškerý objem snížených daní, aby byli schopni zaplatit budoucí daně.  Výsledek: Soukromé úspory stoupnou o tolik, o kolik klesly veřejné úspory, čímž zůstanou národní úspory nezměněny.

20 slide 19 Problémy s Ricardiánskou ekvivalencí  Krátkozrakost: Ne všichni spotřebitelé uvažují tak dlouho dopředu, někteří mohou vnímat snížení daní jako přínos.  Úvěrové limity: Někteří spotřebitelé si nemohou vypůjčit tolik, aby dosáhli své optimální spotřeby, proto utratí ušetřené daně.  Budoucí generace: Pokud spotřebitelé očekávají, že břemeno splacení snížení daní dopadne na budoucí generace, potom snížení daní vylepší jejich pozici a oni zvýší spotřebu.

21 slide 20 Důkaz proti Ricardiánské ekvivalenci? Počátek 1980s: Reaganovy daňové škrty zvýšily deficit. Národní úspory poklesly, reálná úroková míra vzrostla, měnový kurz se zhodnotil a NX se snížily. 1992: Odložení daně z příjmu za účelem stimulace ekonomiky.  To pozdrželo daně, ale nezvýšilo blahobyt spotřebitelů.  Téměř polovina spotřebitelů ovšem zvýšila spotřebu.

22 slide 21 Důkaz proti Ricardiánské ekvivalenci?  Obhájci R.E. argumentují, že Reaganovo snížení daní neposkytuje spravedlivý test pro R.E.  Spotřebitelé mohli očekávat, že dluh bude splacen budoucími škrty ve výdajích namísto budoucího zvýšení daní.  Soukromé úspory mohly klesnou z jiných důvodů, než je snížení daní, jako například optimismus ohledně hospodářského vývoje.  Protože data umožňují odlišné interpretace, obě interpretace vládního dluhu přežívají.

23 slide 22 DALŠÍ TÉMATA: Vyrovnaný rozpočet vs. optimální fiskální politika  Někteří politici navrhují změnit Ústavu, aby obsahovala požadavek vyrovnaného rozpočtu každý rok.  Mnoho ekonomů nesouhlasí s tímto návrhem a argumentují, že deficity by měly být použity na  stabilizaci výstupu & zaměstnanosti  vyhlazení daní v konfrontaci s fluktuujícím důchodem  přerozdělení důchodu mezi generacemi, pokud je to zapotřebí

24 slide 23 DALŠÍ TÉMATA: Dopady fiskální politiky na monetární politiku  Vládní deficity mohou být financovány tiskem peněz  Vysoký vládní dluh může být pro tvůrce hospodářské politiky záminkou k rozpoutání inflace (aby se snížila reálná hodnota dluhu na úkor držitelů státních dluhopisů) Naštěstí:  Existuje málo důkazů o významných vazbách mezi fiskální a monetární politikou  Většina vlád ví o tom, jaké náklady sebou nese rozpoutání inflace  Většina centrálních bank má (alespoň nějakou) politickou nezávislost na politických tvůrcích fiskální politiky

25 slide 24 DALŠÍ TÉMATA: Dluh a politika “Fiscal policy is not made by angels…” – N. Gregory Mankiw,  Někteří nevěří politikům jejich deficitní financování. Argumentují že,  Politici se nestarají o skutečné náklady svého utrácení, protože břímě jejich splacení dopadne na budoucí generace  Protože budoucí daňoví poplatníci se nemohou účastnit ve volbách, jejich zájmy nebudou vzaty v úvahu  To pak představuje další důvod pro podporu stále vyrovnaných rozpočtů

26 slide 25 DALŠÍ TÉMATA: Mezinárodní dimenze  Rozpočtový deficit může způsobovat obchodní deficit, který musí být financovaný výpůjčkami ze zahraničí.  Velké vládní dluhy mohou zvýšit riziko útěků kapitálu, protože zahraniční investoři mohou pociťovat vyšší riziko nesplacení.  Velké dluhy mohou snížit politickou váhu země na mezinárodní scéně.

27 slide 26 CASE STUDY: Inflation-indexed Treasury bonds  Od roku 1997 se v USA vydávají státní dluhopisy s výnosy indexovanými oproti CPI.  Výhody:  Eliminace inflačního rizika, rizika, že inflace – a následně i reálná úroková sazba – se vyvine jinak než jak bylo očekáváno.  Může povzbudit soukromý sektor k vydávání takovéhoto typu obligací.  Poskytuje nástroj k odvození očekávané míry inflace…

28 slide 27 CASE STUDY: Inflation-indexed Treasury bonds percent (annual rate) 0 1 2 3 4 5 6 2003- 01-03 2003- 07-04 2004- 01-02 2004- 07-02 2004- 12-31 2005- 07-01 2005- 12-30 2006- 06-30 2006- 12-29 2007- 06-29 rate on non-indexed bond implied expected inflation rate rate on indexed bond

29 slide 28 Shrnutí 1. Relativně k HDP, veřejný dluh v ČR a USA je ve srovnání s jinými zeměmi relativně mírný. 2. Běžné ukazatele o rozpočtovém deficitu jsou nedokonalými indikátory fiskální politiky, protože  Nejsou korigovány o inflaci  Neberou v úvahu změny vládních aktiv  Pomíjí některé závazky (např., budoucí výplaty penzí současným pracovníkům)  Neberou v úvahu vliv hospodářského cyklu slide 28

30 slide 29 Shrnutí 3. V tradičním pojetí snížení daní financované na dluh zvyšuje spotřebu a snižuje národní úspory. V uzavřené ekonomice to povede k vyšším úrokovým sazbám, nižším investicím a nižší dlouhodobé životní úrovni. V otevřené ekonomice je důsledkem zhodnocení měnového kurzu a pokles čistých exportů (nebo zvýšení obchodního deficitu). 4. Ricardiánská interpretace tvrdí, že snížení daní na dluh neovlivní spotřebu nebo národní úspory, a proto také neovlivní ani úrokové sazby, investice nebo čisté exporty. slide 29

31 slide 30 Shrnutí 5. Většina ekonomů nesouhlasí se striktním požadavkem na každoročně vyrovnaný rozpočet, protože by to znemožnilo využití fiskální politiky ke stabilizaci výstupu, vyhlazení daní nebo přerozdělení daní napříč generacemi. 6. Vládní dluh může mít i další důsledky:  může vést k inflaci  politici mohou přesouvat daňové břemeno ze současné na budoucí generace  může snižovat politickou vyjednávací pozici země nebo povzbuzovat zahraniční investory ke stahování jejich kapitálu ze země. slide 30