Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SPILLMAN, LYN. 2002. CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP.150-220. JANA OBROVSKÁ, 9.4. 2013 Kulturní produkce.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SPILLMAN, LYN. 2002. CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP.150-220. JANA OBROVSKÁ, 9.4. 2013 Kulturní produkce."— Transkript prezentace:

1 SPILLMAN, LYN CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP JANA OBROVSKÁ, Kulturní produkce

2 Doporučení NEBOJTE SE MLUVIT. LEPŠÍ JE MLUVIT NEPŘESNĚ A NESOUVISLE, NEŽ-LI VŮBEC. Kultivujte kompetence dobrého sociologa a socioložky – improvizované a sdílené přemýšlení o problémech KDYŽ VÁS NĚCO NAPADNE, VEN S TÍM. NEBOJTE SE ŘÍCT, CO SE VÁM NA TEXTU NELÍBILO A ZKUSTE NAOPAK VYBRAT TEXT, KTERÝ BYL PODLE VÁS NEJZAJÍMAVĚJŠÍ. PŘEDEM DĚKUJU ZA SPOLUPRÁCI

3 Co je kulturní sociologie? Kulturní sociologie se zaměřuje na proces produkování významů Tento proces sleduje ve třech dimenzích: - v každodením jednání - v institucionálním kontextu - ve sdílených mentálních rámcích, které slouží jako prostředky produkování významů

4 Co je kultura? V souladu s principy kulturní sociologie je třeba se ptát: jaké historické dědictví v sobě nese idea kultury a významy, které s ní spojujeme? Systém znaků, atributů, reprezentací, který spojuje členy v rámci jedné společnosti a odlišuje je od členů společností jiných – antropologické pojetí (etnografie), kultura jako znak celých společností Zvláštní druh činností a materiálních artefaktů, které jsou charakteristické pro určité skupiny (opera, galerie, rap) – přístup humanitních oborů. V pozadí ležící koncept vysoké kultury (cultural versus mundane), kultivace kuturních kompetencí a praktik, estetické hledisko. Kultura je vymezena v kontrasu s ostatními oblastmi sociálního života společnosti. Pojetí kultury jako procesů produkování významů zahrnuje obě uvedené varianty i různě položené důrazy (diskurzy versus praktiky, kognitivní kategorie versus hodnoty…). Další pojetí (viz přednáška): kultura v každodennosti (rce na metodologický nacionalismus a představu vysoké kultury coby nástroje reprezentace národa), kultura jako ideologie, individualizovaná konzumní kultura

5 Tři analytické roviny v tradici kulturní sociologie A) Produkování významů v interakcích a způsoby, jakými je jedinci používají (určité shluky významů nejsou obecně sdílené a neměnné, lidé čerpají z různých významových zdrojů s ohledem na kontext jejich jednání). „Culture on the ground“ PRAKTIKY (viz kapitola kulturní repertoáry) B) Zdůraznění kontextů, v nichž probíhá kulturní produkce a inovace. Jde o perspektivu produkování kultury (kulturní průmysl). „Culture in institutional fileds“ PRODUKCE C) Kulturní objekty jsou analyzovány jako texty. Podobně jako jazyk mají svoji vlastní strukturu, která ovlivňuje z nich vyvozené a na nich založené významy. „Culture in the text, cultural objects“ RÁMCE - relativní nezařazenost kapitoly o kulturních inovacích

6 Jak číst texty? Můžeme sledovat, který ze tří přístupů autor/ka preferuje (praktiky, produkce nebo rámce). Jaké je hlavní téma textu? Čeho chce autor/ka docílit? Jaké metody byly použity? Na jaké jiné téma, oblast, problém by bylo možné představený přístup použít? Co se nám na textu nelíbí a proč? POZOR: Problémem řady textů je, že předpokládají znalost určitého společenského prostředí, institucionálních kontextů (americká zkušenost). To nás vyzývá k tomu, abychom navržené analytické postupy aplikovali na problematiku, která je nám kulturně bližší.

7 DiMaggio, Paul: Market Structure, the Creative Process, and Popular Culture: Toward an Organizational Reinterpration of Mass-Culture Theory Autor se vymezuje proti představě silných homogenizujících účinků masové kultury. Kulturní průmysl nabývá různých ogranizačních forem, které ovlivňují diverzitu a míru inovace kulturních produktů. DiMaggio chce zodpovědět dvě otázky: Jak je možné, že některé kulturní průmysly odpovídají masově- kulturnímu modelu, zatímco jiné produkují rozmanité zboží pro menší trhy? Jaký vývoj v tomto směru můžeme očekávat?

8 DiMaggio, Paul: Market Structure, the Creative Process, and Popular Culture: Toward an Organizational Reinterpration of Mass-Culture Theory Navržený model zahrnuje: a) strukturu trhu, b) organizaci „kreativního“ procesu, c) stupeň inovace a diverzity populárně- kulturních produktů a stojí na předpokladech, že: management kulturního průmyslu usiluje o předvídatelnost, lidé požadují rozličné kulturní zboží, tvůrci touží po inovacích Co soudíte o Dimaggiho předpokladě: čím více kulturních inovací, tím lépe, nebo-li čím více je na výběr, tím svobodnější volba? Pokudste se problematizovat tento předpoklad. Problematizujte samotný pojem inovace (str. 156 nahoře). 3 typy systémů kulturní produkce, založené na vyjednávání (O jaký druh vyjednávání se tu jedná?? „Esencialistický“ předpoklad inovujících tvůrců a co by na to řekl Bourdieu?) (brokerage): 1) pure- vyjednávač slouží jak managementu kulturní organizace, tak tvůrcům 2) entrepreneuial- na vyjednávači leží vysoké rozhodovací pravomoce 3) centralized- je typický pro kulturní průmysly s vysokou mírou vládní regulace a monopolostickým prostředím

9 DiMaggio, Paul: Market Structure, the Creative Process, and Popular Culture: Toward an Organizational Reinterpration of Mass-Culture Theory NÁPADY: Text vychází ze situace na americkém trhu. Mohli bychom sledovat, jaký je stav trhu s určitým typem kulturních produktů v Česku (např. trh s časopisy, o nemž DiMaggio v americkém kontextu píše jako o hodně různorodém). Jak bychom s pomocí jeho modelu provedli výzkum konkrétního nakladatelství (struktura trhu, forma organizce, segmentace trhu, stupeň inovace)? Zkuste formulovat tezi masově-kulturního přístupu, proti níž se autor vymezuje.

10 Roste s vyšší mírou plurality a diverzity inovace?

11

12 Peterson, Richard. Why 1955? Explaining the Advent of Rock. Peterson, na rozdíl od přístupů akcentujících faktory na straně poptávky nebo přístupů zaměřujících se na samotné tvůrce kultury, nahlíží proces kulturní změny z hlediska změn v organizačních strukturách kulturního průmyslu Klade si otázku, jak je možné, že rocková hudba získala náhle na takové oblibě v právě polovině 50. let? A odpovídá na ni zkoumáním faktorů jako je technologická inovace, regulace trhu, struktura organizací, povaha nově vzniklých profesí apod. (a v tomto ohledu je velmi blízko DiMaggiovi). Vymezuje se proti „audiance side based explanation“: za inovací v oblasti rocku (podle něj ne-) stojí nová estetika generace baby boomers Paradox – ikdyž je hlavním účelem fungování komerčně-kulturních organizací zisk, jejich struktura, zvyky a předpoklady bránily v 50. letech vyhovění rošířené poptávce po rockové hudbě

13 Peterson, Richard. Why 1955? Explaining the Advent of Rock. Všímá si právních faktorů (např. zavedení copyrightu), technických změn (rozšíření televize, tranzistoru), struktury trhu (oligopolie, vertikální a horizontální integrace) Mezi lety 1948 a 1955 došlo podle Petersona k výraznému provázání trhů s rádiovými stanicemi s vydavatelstvími fonografových nahrávek, jakkoliv byly původně v kompetičním vztahu, boom malých rádií představoval nový druh závislosti na fonografových nahrávkách, které rádia pouštěly „on air“ Rozlišuje tři dimenze organizační struktury – a) počet úrovní rozhodování (čím více, tím vyšší pravděpodobnost byrokratizace), b) funkčí diferenciace (množství specializovaných oddělení), c) vertikální integrace průmyslu (kolik fází nutných k produkování určitého kulturního zboží probíhá v rámci jedné organizace?) a horizontální integrace (v kolika navazujících průmyslech má vlastník podíl?) V roce 1955 se objevuje velký počet tzv. „solo production radios“, které jsou málo funkčně diferencované, Peterson zároveň ukazuje, jak s růstem malých rádií přišlo i narušení oligopolní struktury tohoto trhu z předešlého období

14 Peterson, Richard. Why 1955? Explaining the Advent of Rock. NÁPADY: Jaký je vztah mezi diverzitou trhu a kultivací vkusu? V čem spočívá hodnota inovace? Advent rocku jako případová studie……. Průmysl populární hudby - podněty k analýze kulturního průmyslu. Ať už je to analýza geneze punku a jeho postupná komodifikace nebo třeba reggae a jeho symbolu Boba Marleyho. A co třeba hip-hop, který v sobě má protestní potenciál, ale jehož některé odnože jsou už v českém kulturním průmyslu celkem jako doma (hip- hopové fesťáky, drahá móda)? Jak by se daly Petersonovy postupy aplikovat na příklad této kulturní změny?

15 Becker, Howard. Art Worlds. Chápejme perspektivu produkování kultury (tedy sledování institucionálních zábran a pobídek v produkování kultury) jako sociologický pokus o de-esencializaci „uměleckého ducha“ nebo „obdaření zvláštním darem“ Umělecké světy (formy spolupráce ovlivňující vzorce kolektivních aktivit) jsou konceptem, který má blíže vysvětlit proces produkce kultury, respektive to, jak tento proces US umožňují a zároveň omezují. Produkování kultury záleží na povaze dělby práce v kulturních institucích a na sdílených konvencích. Podobně jako u Petersona jsou na místo tvůrčího ducha umělce zdůrazněny organizační postupy jako je editace, distribuce nebo dostupnost zdrojů. Dílo jako kolektivní produkt (cooperation link).

16 Becker, Howard. Art Worlds. Konvence upravují, jaké materiály umělci použijí, jaké budou vztahy mezi obecenstvem a interprety, jaká bude délka vystoupení. Určité posloupnosti vyvolávají určité emocionální rce publika. Rutinizace, institucionalizace, normy a pravidla!! Konvence nejsou neměnné – vyjednávání. Vyhnutí se konvencím vyžaduje velký objem zdrojů (časových, materiálních). Konflikt mezi konvencí a úspěchem a inovací a nedostatkem pozornosti. Jedním z cílů sociologické analýzy kulturních světů je sledování hranic, které vytyčují rozdíly mezi těmi, kteří do tohoto světa ještě patří, a těmi, kteří už nikoliv. (boundary work) Zkoumání „zdání“ nezávislosti na jiných, než uměleckých světech, konstruování výlučnosti

17 Becker, Howard. Art Worlds. NÁPADY: Sociologická analýza konstruování originality – je-li produkce umění řetězcem ve větší či menší míře rutinizovaných postupů, jakým způsobem je možné legitimizovat originalitu? Např. „bezpečná“ strategie objevování již mrtvých velikánů v minulosti, kteří už snemohou namítat Co se takhle podívat na Národní galerii a sledovat, na základě jakých kritérií (konvencí) je v organizaci tohoto typu rozhodováno o umění, které tady může být vystaveno a které už ne? (analogie s produkcí konkrétního divadla, stejně tak subkulturní produkcí – viz. Bjeta). Další zajímavé téma je nevděčnost (aktuální nepochopení a neúspěch) některých kulturních inovací – Afghánská Superstar. Znáte nějaké takové inovátory? Bourdieu: Pravidla umění: struktura a geneze literárního pole - boje o symbolický kapitál, někdo je mocnější v definování toho, co je umění Nebo jak jsou v rámci nějakého hudebního časopisu konstruovány hranice stylu?

18 Griswold, Vendy: American Charakter and the American Novel. An Expansion of Reflection Theory in the Sociology of Literature. Autorka analyzovala romány produkované v určitém časovém rozpětí (udělala náhodný vzorek ze všech románů publikovaných mezi roky 1876 a 1910) aby zjistila, jestli odráží nějaký specifický americký charakter. Podle jejích zjištění je třeba koncept literatury jakožto reflexe (odraz národního ducha) rozšířit o další „pozemštější“ faktory, které mají na proces psaní a produkování románů vliv (např. copyright). Ptá se: bylo na těchto románech něco „skutečně“ amerického? Přístup kulturní produkce v tomto textu tvoří bariéru primordiálního chápání národa či kultury (national psyché) – co to znamená? „The search for ametican novel may in part have been self-ful- filling.“

19

20 Griswold, Vendy: American Charakter and the American Novel. An Expansion of Reflection Theory in the Sociology of Literature. Analyzuje americké a evropské romány a zjišťuje, že jsou si daleko podobnější, než by si někteří teoretici přáli. Míra jejich podobnosti variuje podle tří časových období. V prvních dvou, kdy se mírně odlišují, jsou američtí autoři systematicky znevýhodněni na trhu (na zahraniční tituly se nevztahuje copyright, nakladatelé proto upřednostňují zahraniční tituly a americké se musí odlišit). Američané proto píší o tématech, které nejsou u evropských autorů tolik běžné. Obě skupiny nicméně spojuje důraz na lásku a heterosex. rodinu, peníze a sociální mobilitu (požadavky žánru). Griswold sleduje jak kulturní rámce (vlastní struktura románu jako žánru), tak proces kulturní produkce (copyright). Romány se odehrávají v sociálním světě který je známý publiku těchto románů.

21 Griswold, Vendy: American Charakter and the American Novel. An Expansion of Reflection Theory in the Sociology of Literature. NÁPADY: Výzkum inspiruje k dalším pokusům o odhalení imperativů žánru. V této souvisloti by bylo zajímavé rozebrat pravidla postmoderního románu, který se tváří, že žádná pravidla nemá. Navíc jak ukazuje Jameson, postmodernismus odráží kulturní logiku globálního kapitalismu, tudíž by bylo možné propojit struturální faktory se strukturami samotného žánru. Jinými slovy kulturní produkty jsou mířeny na určitý typ příjemců, na určitá publika. Dalším plodným příkladem je produkování nových talentů v souladu s požadavky žánrových imperativů showbyznysu v soutěži Superstar. Jak se produkuje široce přijatelná hvězda pro masové publikum? Studie Griswold (podobně jako studie Petersona) odkazuje na vděčnost zamyšlení se nad nějakou podivností, „skokem“ ve vývoji, neobvyklou akcelerací určitých druhů (např. kulturních) inovací

22 Larson, Magali Sarfatti: Behind the Postmodern Facade: Architectural Change in Late Twentieh-Century America. Autorka analyzuje postmoderní architekturu jako oblast profesionální produkce. Její výzkum zahrnuje kombinaci konceptů uměleckých světů (Becker) i kulturního průmyslu (Peterson, DiMaggio). Architektonický kánon není výsledkem autonomního aplikování vědění a talentu umělce. Ten je závislý na klientele – princip heteronomie. Vysvětlete vlastními slovy rozdíl mezi autonomií a heteronomií. Archtektonický syllogismus je ideologická strategie k symbolickému vyloučení určitých hráčů přítomných v poli, bojujících o symbolické zdroje Změny v uměleckých oblastech jsou podmíněny strukturálními změnami strategicky situovaných skupin lidí. Jsou to změny v umělcově pojetí své profese i změny v podmínkách jeho jednání, tvorby. „bourdieuovské“ diskurzivní boje o symbolický kapitál ústící ve změny v hierarchiích mezi architekty či umělci

23 Larson, Magali Sarfatti: Behind the Postmodern Facade: Architectural Change in Late Twentieh-Century America. Larson odhaluje kulturní boje v uměleckém poli, které mají určující vliv na vývoj příslušného uměleckého diskurzu. Postmoderní pluralismus je sice na jednu stranu dědictvím antiautoritářské politiky 60. let, ale klíčové změny se odehrály přímo uvnitř architektonického diskurzu. Opoziční náboj postmodernismu byl postupně přizpůsoben pracovním i soukromým praktikám městské střední třídy. Tyto změny se nedějí v důsledku vlastního nevyhnutelného vývoje, jsou spojeny s konkrétními okruhy lidí (iniciátory) a se specifickými okruhy producentů, s konkrétní lokalitou. Podle Larson není až tak důležité to, co kulturní objekty říkají samy ze sebe, jako to, co je jejich prostřednictvím říkáno a na koho se toho sdělení obrací.

24 Larson, Magali Sarfatti: Behind the Postmodern Facade: Architectural Change in Late Twentieh-Century America. NÁPADY: Text propojuje, podobně jako příspěvek F. Jamesona, kulturní změnu (přechod od moderního k postmodernímu stylu) s kulturní produkcí. Oba totiž vidí za ustavením nového uměleckého směru odraz principů fungování kapitalismu. Tržní mechanismy tlumí původní antimoderní náboj a vedou umělce k novému způsobu vnímání vlastní profese. K dalším ilustracím kulturních bojů by se hodila Gombrichova kniha Příběh umění, která zachycuje sociální pozadí přechodu mezi jednotlivými uměleckými epochami.

25 Schwarz, Wagner-Pacifici: The Vietnam Veterans Memorial: Commemorating a Difficult Past. Analýzu procesu produkce pomníku pro válečné veterány ve Washingotu chápe autor jako doklad produkování národní veřejné kultury. Ambivalentní interpretace vietnamské války se odráží v kombinaci inovativního designu pomníku s tradičnějšími upomínacími symboly. Neboli zatímco pomníky jsou obvykle kulturními objekty sloužícími k připomenutí společných významů, v této případové studii se jedná o významovou polysémii. Vzpomínání jako žánr – je druhem schématu, který organizuje vnímání. Žánry se mění podle charakteru jejich tvůrců, publika i v závislosti na kontextu. Než jsou zájmy a postoje vtěleny do konkrétního pomníku, vyžaduje do určité úsilí určité skupiny lidí. Ta musí chtít přesvědčit ty, kteří by na význam události mohli zapomenout, že je hodná zapamatování. Střetávání různých způsobů interpretace minulosti, to, jak zacházíme s památkami a pomníky, vypovídá hodně o naší přítomnosti, nejen minulosti

26 Schwarz, Wagner-Pacifici: The Vietnam Veterans Memorial: Commemorating a Difficult Past. Za vytvořením pomníku byl dlouhý proces vyjednávání, který autor segmentuje do 7 etap. Postupně bylo poselství této stavby přerámováváno tak, aby neodkazovalo k válce jako takové, jako spíš k přeživším veteránům. Na místo národních symbolů měl obsahovat seznam jmen padlých vojáků. Ve vyjednávání uspěli i kritici politicky neutrálního pojetí pomníku. Objevila se na něm americká vlajka a postavy tří vojáků, kteří ztělesňují tradiční žánr pomníků. Význam pomníku se ale nakonec ustavuje skrze jeho používání. Vztahy jednotlivců k této stavbě jsou stejně rozmanité jako jejich postoje k válce ve Vjetnamu.

27 Schwarz, Wagner-Pacifici: The Vietnam Veterans Memorial: Commemorating a Difficult Past. NÁPADY: Podobně jako to udělal Schwarz-Pacifi, je možné sledovat genezi ambivalentně interpretovaných kulturních objektů. Měli bychom zapřemýšlet, které by to mohly být konkrétně v českém prostředí? Pokud bychom nešli daleko, velmi zajímavý je osud pomníků, které byly zbudovány socialistickým režimem, ale přežívají dál v nesocialistických poměrech. Mohli bychom sledovat přerámovávání jejich významů a jednotlivé aktéry, kteří tento proces iniciují a proč. Možná ještě atraktivnější jsou pomníky vznikající v současnosti: kontroverzní pomník u Broumova věnovaný několika obětem odsunu sudetských Němců.

28 Jak dělat prezentace? Použijte Power Point Co text, to max. 6 snímků, přičemž první věnujte úvodu a poslední, je-li to vhodné, závěru 1 až 2 snímky musí ilustrovat to, jak byste analytický postup nebo nástroj představený v textu použili na vlastním příkladě Maximální délka prezentace jednoho textu je 8 min Snímky nezahlcujte textem, pokud chcete říct něco navíc (což se předpokládá), napište si to na podkladový materiál, který mějte v ruce Ať už pracujete ve dvojicích nebo trojicích, prezentovat (mluvit) byste měli všichni Mluvit neznamená číst!!

29 Děkuju moc za pozornost


Stáhnout ppt "SPILLMAN, LYN. 2002. CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP.150-220. JANA OBROVSKÁ, 9.4. 2013 Kulturní produkce."

Podobné prezentace


Reklamy Google