Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie rozdělování a její kontexty

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie rozdělování a její kontexty"— Transkript prezentace:

1 Teorie rozdělování a její kontexty
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty

2 4.1 Úvod do teorie rozdělování
Obsah 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování

3 Obsah 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování
4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu 4.3.3 Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů

4 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu
V dlouhém období mají všechny náklady firmy variabilní charakter. Pak není křivka průměrných fixních nákladů a křivka průměrných variabilních nákladů se stává křivkou průměrných nákladů. V krátkém období můžeme zvyšovat pouze jeden či málo vstupů.V dlouhém období zvyšujeme obvykle všechny vstupy. Tvary křivek průměrných nákladů v krátkém a dlouhém období se proto liší. (bakalářský kurz)

5 Křivka dlouhodobých průměrných nákladů LRAC je obalovou křivkou křivek krátkodobých průměrných nákladů SRAC. Křivka LRAC je obvykle s růstem produkce nejprve klesající a potom rostoucí.

6 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu
Křivka dlouhodobých průměrných nákladů umožňuje vysvětlit i jednu z příčin existence oligopolu a dokonalého monopolu, respektive rozlišit objektivní ekonomickou podmíněnost situace, která se blíží dokonalé konkurenci, od situace, která zavdává příčinu existence oligopolu či dokonalého monopolu, kdy závisí na výnosech z rozsahu, respektive na vzájemné poloze křivky LRAC a D.

7 Případ dokonalé konkurence - v odvětví může působit velké množství firem
Celková poptávka v odvětví D je vzhledem k relativní velikosti firem obrovská. Jednotlivá firma je vzhledem k úzké křivce LRAC schopna vyrobit malý rozsah z celkové produkce – rozšiřování produkce se ji nevyplatí proto, že by to zvýšilo její průměrné náklady

8 Případ oligopolu - v odvětví může působit jen několik málo firem
Celková tržní poptávka D může být rozdělena mezi několik málo firem. Jednotlivé firmy jsou totiž dostatečně velké na to, aby se dlouhodobě podstatným způsobem podílely na uspokojení celkové poptávky.

9 Případ dokonalého (přirozeného) monopolu
Křivka průměrných dlouhodobých nákladů LRAC dlouho klesá a protíná klesající části křivky celkové poptávky D1. Z toho vyplývá, že čím více statků určitý producent produkuje, tím nižší bude mít náklady na jednotku produkce.

10 Náklady firmy v dlouhém období
Tvar křivky dlouhodobých průměrných nákladů LRAC jednotlivých firem působících v odvětví určuje druh konkurence, která v daném odvětví panuje. Je-li u většiny firem úzká - firmy mohou s nízkými náklady na jednotku vyrábět malý objem produkce a odvětví bude mít charakter monopolistické konkurence. Široká křivka LRAC jednotlivých firem značí nízké náklady na jednotku a lze vyrábět velké množství produktů a odvětví tak bude mít charakter oligopolu. Neustále klesající křivka LRAC potom značí, že firmě se vyplatí rozšiřování produkce – každou další jednotku produkce firma vyprodukuje s nižšími náklady. Odvětví má podobu přirozeného monopolu.

11 Síťový monopol Síťový monopol vzniká v situaci, kdy určitý produkt využívá najednou řada spotřebitelů, přičemž produkt je spotřebitelům dopravován prostřednictvím nějaké sítě (elektrické sítě, sítě plynového potrubí, vodovodní sítě, apod.). Spotřeba každého spotřebitele je ale rivalitní – pokud nějaký spotřebitel využívá nějakou jednotku daného produktu (např. elektrickou energii, vodu, plyn, apod.) již tuto jednotku nemůže využívat další spotřebitel.

12 Další příčiny expanze monopolu
Administrativní – monopol může vznikat v důsledku administrativních omezení, která ostatním producentům brání vstup do odvětví. Vlastnictví významného omezeného přírodního zdroje. Inovace, s níž určitý výrobce přišel a druzí ji v daných podmínkách nejsou schopni (alespoň dočasně) realizovat.

13 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Graf rovnováhy přirozeného monopolu se liší od grafu krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci, neboť křivky průměrných i mezních nákladů přirozeného monopolu mají klesající charakter – dodatečnou jednotku produkce lze vyrobit s nižšími náklady. I pro přirozený monopol platí MR ≥ MC

14 Přirozený monopol Rovnováha přirozeného monopolu nastává pro takové množství produkce, pro které platí rovnost mezních nákladů MC a mezních příjmů MR.

15 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Pokud však přirozený monopol nedokáže diferencovat cenu mezi jednotlivé subjekty a byl by schopen stanovit pouze jedinou cenu, tak by cena, za kterou by dodával toto množství Q´MC, tj. cena PMC byla pod průměrnými náklady na výrobu daného množství produkce, pak by ekonomický zisk na jednotku byl záporný EP/Q´MC < 0, a monopolista by byl ve ztrátě.

16 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Přirozený monopol může zneužívat svého monopolního postavení, pro by jej stát měl regulovat. Jakou prodejní cenu by měl stát stanovit? Pokud by třeba stát pro všechny spotřebitele stanovil cenu na úrovni PMC, byl by, monopolista ve ztrátě, a stát by musel monopolistu dotovat – dotace by musela činit minimálně rozdíl mezi průměrnými náklady na jednotku při počtu kusů Q´MC a regulovanou cenou.

17 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Svým způsobem optimální by byla cena PAC, kdy monopol produkuje Q´AC statků. Při této ceně a produkovaném množství jsou průměrné náklady AC monopolu rovny průměrným příjmům AR monopolu. Potom monopol dosahuje nulového ekonomického zisku na jednotku produkce EP/Q´AC = 0 Problémem je takovouto cenu stanovit – stát totiž obvykle nemá dostatek informací na to, aby ji byl schopen spočítat.

18 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Regulované ceny jsou obvykle stanoveny na takové úrovni, že přirozené monopoly dosahují zisku. Přirozené monopoly při stanovení regulované ceny mohou využít své informační výhody a nadsadit náklady. Toto chování přirozeného monopolu stát není schopen odhalit, což vede ke stanovení ceny nad úrovní průměrných nákladů, při níž monopol dosahuje ekonomického zisku

19 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Přirozený monopol vzniká v situaci, kdy je křivka AC (respektive LRAC) firmy působící v odvětví klesající. Potom je výhodné, aby v odvětví působila jediná firma – čím více tato firma vyrábí, tím nižší má náklady na jednotku. Přirozený monopol tak dlouhodobě realizuje čistý přebytek v podobě kladného ekonomického zisku.

20 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Existence přirozeného monopolu je spojena s negativy - proto, že přirozený monopol není vystaven konkurenci, může zneužívat svého postavení.

21 4.3.3 Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace
Pokud firma dokáže snížit průměrné náklady pod úroveň svých konkurentů, přičemž uvede na trh nový statek jde o inovátora. Díky inovaci je po určitý čas monopolistou. Pokud však danou odlišnost mohou získat i ostatní producenti, je monopolní postavení prvního producenta jen dočasné – proto o dočasném monopolu v důsledku inovace.

22 Dočasný inovační monopol
Firma má v důsledku inovace monopolní postavení. Poptávka po produktech firmy je v poloze d0 a křivka mezního příjmu v poloze MR0. Firma vyrábí takový objem produkce, pro který MR ≥ MC , tedy produkci Q´0 při ceně P0. Na d1 je ekonomický zisk nulový

23 Dočasný inovační monopol
Tentokrát nelze jednoznačně prohlásit, že monopolem nabízené množství je společensky neefektivní. Pokud by dočasný monopolista nabízel větší množství statků než to, pro které platí MR = MC snižoval by svůj ekonomický zisk a přicházel by tím tedy o odměnu z inovace. Inovace zpravidla není zadarmo, aby ji bylo možné realizovat, musel někdo něco nového vymyslet, příp. investovat do výzkumu. Kladný zisk dočasného monopolu tak může sloužit ke zpětnému financování výzkumu.

24 Dočasný inovační monopol
Po určité době začnou inovaci využívat i další výrobci působící v příslušeném odvětví nebo výrobci, kteří do daného odvětví vstoupili. Křivka poptávky po produktech původního inovátora se proto v důsledku rozšíření inovace časem posune jihozápadním směrem až do bodu, kde se dotkne křivky průměrných nákladů. Stejné důsledky budou mít i objevy nových inovací.

25 Dočasný inovační monopol
Vzhledem k tomu, že v tomto případě inovace zlepšuje postavení spotřebitelů, není důvod k tomu, aby se výrobce ekonomického zisku vzdával. Spotřebitelé jsou dostatečně uspokojeni tím, že v důsledku inovace mohou statek koupit za nižší cenu apod. Z hlediska producenta potom zisk, který producent dosahuje, vskutku můžeme chápat jako odměnu za inovaci

26 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Firmy v oligopolním postavení realizují čistý přebytek – v bodě rovnováhy firmy (kde MC = MR) jsou průměrné náklady na jednotku nižší než průměrné příjmy. Rozdíl, tedy ekonomický zisk, je čistým přebytkem oligopolisty.

27 Součet modré a červené plochy jsou tržby
Přebytek oligopolu Modrá plocha znázorňuje kladný ekonomický zisk firmy EP =n Q´0 * (AR – AC) Červená plocha znázorňuje celkové náklady TC = Q´0 . PAC Součet modré a červené plochy jsou tržby

28 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Pokud na oligopolní trh vstoupí další producent a začne produkovat velké množství produktů, tak se může poptávková křivka d (křivka poptávky po produktu jednoho producenta), která je zároveň křivkou průměrných příjmů, posunout až pod úroveň průměrných nákladů.

29 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Vstup nového producenta často způsobí, že alespoň u některých producentů bude rozdíl průměrné příjmy AR mínus průměrné náklady AC pro každou velikost produkce záporný, oligopolisté tak budou dosahovat záporného ekonomického zisku tj. budou dosahovat ekonomické ztráty. To povede k tomu, že některý z producentů z odvětví odjede. Poptávková křivka d se v případě odchodu některého z producentů zase posune nad úroveň průměrných nákladů.

30 Oligopolní trh, na kterém je příliš mnoho firem
Zároveň se posunula poptávková křivka d. V důsledku tohoto se posunula i křivka mezního příjmu firmy. V bodě nové rovnováhy firmy jsou AC firmy vyšší než AR. Ekonomický zisk na jednotku produkce EP/Q´<0. V dlouhém období proto někteří producenti odejdou a křivka poptávky se posune zpět a oligopolisté, budou dosahovat ekonomického zisku. Posun křivky tržní nabídky

31 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Oligopolní trhy vznikají tam, kde jsou náklady na vstup do odvětví z jakéhokoliv důvodu vysoké. Oligopolní firmy potom mohou dlouhodobě realizovat čistý přebytek v podobě kladného ekonomického zisku.

32 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Předpokládejme, že výrobce je schopen každému kupujícímu stanovit maximální cenu. V takovém případě je křivka poptávky po produktu daného kupujícího (křivka d) zároveň křivkou mezního příjmu MR – každý další kupující zaplatí za dodatečné množství cenu P, kterou je ochoten platit. Tato cena je logicky pro prodávajícího mezním příjem z dodatečné jednotky. Křivka průměrných příjmů AR potom leží nad křivkou mezního příjmu MR.

33 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny
Mezní příjem je roven ceně za poslední jednotku. Výrobce bude produkovat takové Q kde, MC ≤ MR. To pro 7 jednotek statku. Počet jednotek produkce Cena, za kterou je prodávána daná jednotka P Celkový příjem TR Mezní příjem MR Průměrný příjem AR Celkové náklady TC Průměrné náklady AC Mezní náklady MC Zisk EP 1 800 540 260 2 780 1 580 790 840 420 300 740 3 2 320 773,33 1 090 363,33 250 1 230 4 680 3 000 750 1 300 325 210 1 700 5 600 3 600 720 1 550 310 2 050 6 500 4 100 683,33 1 850 308,33 2 250 7 380 4 480 640 2 210 315,71 360 2 270 8 240 4 720 590 2 600 390 2 120 9 80 4 800 533,33 3 100 344,44 10 20 4 820 482 4 000 400 900 820

34 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Situace, kdy je producent schopen každému spotřebiteli stanovit maximální cenu, kterou je spotřebitel ochoten platit, se nazývá cenová diskriminace prvního stupně (plná či úplná cenová diskriminace). Spotřebitelé v případě plné cenové diskriminace nerealizují žádný spotřebitelský přebytek – platí maximální cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Veškerý přebytek připadá výrobci.

35 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Výrobce produkuje takové množství, pro které se mezní příjmy rovnají mezním nákladům, takže se protíná křivka mezních nákladů s poptávkovou křivkou. Toto množství je však vyšší než množství, kterého by bylo dosaženo, pokud by výrobce musel snížit cenu nejen spotřebiteli, který již není schopen platit vyšší cenu, ale i předcházejícím kupujícím (kteří jsou ochotni zaplatit vyšší cenu).

36 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny
Pokud by výrobce při zvýšení produkce snižoval cenu pro všechny vyprodukované jednotky, produkoval by 5 jednotek statku. Počet jednotek produkce Cena, za kterou je prodávána daná jednotka P Celkový příjem TR Mezní příjem MR Průměrný příjem AR Celkové náklady TC Průměrné náklady AC Mezní náklady MC Zisk EP 1 800 540 260 2 780 1 580 760 840 420 300 720 3 740 2 320 660 1 090 363,33 250 1 130 4 680 3 000 500 1 300 325 210 1 420 5 600 3 600 280 1 550 310 950 6 4 100 1 850 308,33 1150 7 380 4 480 -340 2 210 315,71 360 450 8 240 4 720 -740 2 600 390 -680 9 80 4 800 -1200 3 100 344,44 -2380 10 20 4 820 -520 4 000 400 900 -3800

37 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny
Prodávající je schopen každému kupujícímu stanovit maximální cenu, kterou je kupující ochoten zaplatit

38 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Konkrétní uplatnění cenové diskriminace zpravidla nespočívá v tom, že by prodávající stanovil speciální cenu každému kupujícímu. Prodávající zpravidla stanoví dvě nebo několik málo cen (např. ceny pro studenty a pro ostatní). I toto dvojí nebo několikeré rozlišení cen však rozšiřuje počet spotřebitelů, kteří jsou ochotni si daný statek koupit.

39 4.3.5 Cenová diskriminace Svým způsobem jde o zavádějící název cenová diskriminace – slůvko diskriminace je negativně konotováno, vyjadřuje, že něčí postavení se zhoršuje. Avšak osoby, kterým je účtována vyšší cena, tuto vyšší cenu jsou ochotny platit. Tyto osoby stále uspokojují své potřeby a to za cenu, kterou považují za adekvátní. Díky tomu, že některé osoby platí vyšší cenu, potom mohou producenti uspokojit více zákazníků

40 Dalšími způsoby diskriminace potom může být:
cenová sleva, pokud si zákazník koupí více statků, sleva v určitých obdobích (např. zájezdy „first minute“ nebo „last minute“, „happy hours“ v restauraci, kdy je jídlo a pití podáváno za nižší cenu), kupující získá nárok na slevu po splnění nějaké podmínky (např. vystřihne slevový kupón v novinách a tento kupón předloží v obchodě).

41 V důsledku cenové diskriminace zvyšují producenti svůj přebytek.
Cenovou diskriminací nazývá ekonomická teorie stav, kdy jsou producenti schopni diferencovat jednotlivým zákazníkům cenu podle toho, kolik jsou tito zákazníci ochotni platit. Cenová diskriminace má řadu podob. V důsledku cenové diskriminace zvyšují producenti svůj přebytek.

42 Cenová diskriminace Úplná cenová diskriminace nastává tehdy, když každý zákazník platí zvláštní cenu, která je rovna maximální částce, jež je ochoten a schopen zaplatit. V takovém případě producent (prodejce) maximalizuje svůj čistý přebytek.

43 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Monopson je situace, kdy na trhu vystupuje jediný kupující. Nejčastěji se s monopsonem setkáváme na trhu výrobních faktorů.

44 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů

45 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Co se na trhu VF stane s čistým přebytkem v podmínkách monopsonu? V podmínkách monopsonu je omezena možnost volného vstupu i výstupu z odvětví – pro výkon profese, monopsonem poptávanou, jsou nutné speciální předpoklady, takže počet zájemců o vstup do odvětví je omezen. Lidé, kteří těmito speciálními předpoklady disponují je nemohou uplatnit v jiných profesích. Z hlediska čistého přebytku by tak čistý přebytek měl vznikat a někdo by jej měl získat.

46 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Monopson zaměstná další jednotku VF jen tehdy, pokud příjem z jejího mezního produktu je větší nebo maximálně roven mezním nákladům, které se zaměstnáním dané jednotky vzniknou. Pokud bude monopson zaměstnávat dodatečné jednotky výrobního faktoru, časem bude muset zvýšit cenu za zaměstnání dané jednotky

47 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Křivka poptávky monopsonu je však právě proto, že monopson je jediným kupujícím, zároveň křivkou tržní poptávky. Vyšší cenu nebude moci monopson zaplatit pouze dodatečně zaměstnané jednotce výrobního faktoru, která tuto cenu požaduje, protože má vysoké náklady obětované příležitosti či reprodukční náklady, ale i všem předcházejícím zaměstnaným jednotkám.

48 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Předcházející zaměstnané jednotky tak budou dostávat část čistého přebytku – jejich odměna bude vyšší než jejich náklady obětované příležitosti. Na druhou stranu zvýšení odměny těmto předcházejícím jednotkám povede k tomu, že monopson nebude zaměstnávat optimální počet jednotek VF. Monopson zrealizuje část čistého přebytku.

49 Monopson na trhu výrobních faktorů
Monopsonu se vyplatí zaměstnat právě 12 jednotek daného VF. Pokud by zaměstnal 13. jednotku, tak by příjem z mezního produktu (tj. mezní příjem) 13. jednotky byl nižší než mezní náklady spojené se zaměstnáním této jednotky Počet jednotek VF (Q) Odměna za jednotku VF – vyplácena všem jednotkám VF (PVF) Celkové náklady – náklady na všechny jednotky VF (TCVF = Q* PVF) Mezní náklady spojené se zaměstnáním dané jednotky (MCVF = TCVF n+1 - TCVF n) Příjem z mezního produktu dané jednotky VF (MRPVF) 10 1 000 10 000 11 1 100 12 100 2 100 3 000 12 1 200 14 400 2 300 2 500 13 1 300 16 900 2 000 14 1 400 19 600 2 700 1 500

50 Monopson na trhu výrobních faktorů
Rozdíl mezi příjmem z mezního produktu daného množství VF MRPQ0 a cenou, kterou tyto VF dostávají P0, tvoří EP/Q´ monopsonu. Přebytek je znázorněn modrou plochou. Jednotky VF předcházející jednotce Q0 pak realizují čistý přebytek ve výši rozdílu ceny, kterou dostávají P0, a ceny, za kterou by byly ochotny nechat se zaměstnat – tento přebytek je znázorněn červenou plochou. DVF = MRPVF je křivka poptávky monopsonu po VF (totožná s křivkou příjmu z mezního produktu výrobního faktoru).

51 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Pokud na trhu VF existuje monopson (tj. jediný poptávající), tak ty jednotky VF, které by byly ochotny nechat se zaměstnat (použít) za nižší cenu, realizují přebytek. Pokud však poptávající výrobního faktoru nezaměstná (nepoužije) všechny jednotky VF, které jsou k dispozici, realizuje i monopson čistý přebytek.

52 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Teorie rozdělování a její kontexty"

Podobné prezentace


Reklamy Google