Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Objektově-orientované programování v C++ David Bednárek ulita.ms.mff.cuni.cz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Objektově-orientované programování v C++ David Bednárek ulita.ms.mff.cuni.cz."— Transkript prezentace:

1 Objektově-orientované programování v C++ David Bednárek ulita.ms.mff.cuni.cz

2 Pravidla studia PRG032 2/2 Z,Zk

3 Zápis na cvičení  Elektronický zápis do jednotlivých skupin  Grupíček  Skupiny budou naplněny podle příslušnosti ke studijním skupinám Asi 30% studentů žije mimo studijní skupiny a nebyli takto zapsáni  Zapsáni musejí být všichni  Do Kdo se neobjeví na prvním ani druhém cvičení, bude vyškrtnut  Kapacita laboratoře je omezena, skupiny nelze přeplňovat  Udělit zápočet může jen cvičící, ke kterému je student zapsán  Kdo nebude do zapsán, zápočet v tomto šk. roce nedostane

4 Udělení zápočtu  Přesné podmínky udělení zápočtu určuje cvičící  Cvičící může podmínky individuálně upravit, pokud se s ním student na začátku semestru dohodne  Vzorové podmínky  Přiměřená účast na cvičeních  Úspěšné odevzdání domácího úkolu  Úspěšné složení zápočtového testu 1. a 2. pokusy ve zkouškovém období pokusy v dubnu 2-3 hodiny v laboratoři, společně pro všechny skupiny  Vypracování zápočtového programu Dohoda o tématu - do konce října Předvedení cvičícímu do Doladění do konce výuky v letním semestru

5 Zkouška  Zkouška bude provedena formou abc-testu  Vlastnosti a pravidla jazyka C++  Základy používání knihoven C++ (STL, iostream)  Typické konstrukce objektového programování  Exception-safe programming  Termíny  Ve zkouškovém období ZS  Během výuky v LS

6 Pravidla pro budoucí neúspěšné  Zkouška  Pokud letos složíte obě zkoušky z PRG029 a PRG032 se známkou výborně nebo velmi dobře a nedostanete některý zápočet, budou vám příští rok obě automaticky uznány Tento mechanismus je implementován zkoušejícími, nikoliv studijním oddělěním Příští rok se bude měnit rozdělení syllabu mezi semestry, proto toto pravidlo neplatí pro jednotlivé předměty  Zápočet  Pokud nedostanete zápočet, budete příští rok opakovat ty části, které jste letos nesplnili Podmínky splněné letos se automaticky uznávají V příštím roce se musíte na začátku semestru přihlásit na některé cvičení a dohodnout se s jeho cvičícím na konkrétních podmínkách Mohou být vypsána speciální cvičení pro repetenty

7 Obsah

8 Obsah cvičení  V laboratoři SW2 / v učebně  Microsoft Visual Studio.NET 2003  Demonstrace konstruktorů, destruktorů a virtuálních funkcí  Příklady dědičnosti a virtuálních funkcí  Demonstrace operátorů a copy-constructoru  Příklady datových typů (Complex, String, Vector, Matrix)  Praktická implementace vlastního typu string  Šablony, implementace vlastních kontejnerů  STL: deque, vector, map  fstream, open etc.  iostream, manipulátory, implementace vlastního operatoru << (Complex)  Experimenty s výjimkami  Exception-safe programování  Debugging  Vlastní nástroje pro ladění

9 Obsah přednášky Příklady dědičnosti, významy dědičnosti Abstraktní a konkrétní třídy Přetěžování operátorů, příklady: Complex a primitivní String Lepší implementace třídy String, counted-pointers Šablony Šablony; Standardní knihovny C++ STL Algoritmy, iostream iostream, Koenig lookup Výjimky exception safety Throw specifikace, přetypování, RTTI Šablony – parciální specializace, traits, policies Kanonické tvary tříd, Návrhové vzory, Singleton, Visitor

10 Literatura

11 Literatura  Pro začátečníky  Bruce Eckel: Thinking in C++ (2000) Myslíme v jazyku C++ (Grada 2000)  Miroslav Virius: Pasti a propasti jazyka C++ Programování v C++ (ČVUT 2001)  Andrew Koenig, Barbara E. Moo: Accelerated C++ (2000)  Stanley B. Lippman: Essential C++ (2000)

12 Literatura  Pro středně pokročilé  Andrei Alexandrescu, Herb Sutter: C++ Coding Standards (2005)  Scott Meyers: Effective C++ (1998) More Effective C++ (1996) Effective STL (2001)  Herb Sutter: Exceptional C++ (2000) More Exceptional C++ (2002) Exceptional C++ Style (2004)  Nicolai M. Josuttis: Object-Oriented Programming in C++ (2002) The C++ Standard Library (1999)

13 Literatura  Až si budete myslet, že všechno umíte  Andrei Alexandrescu: Modern C++ Design (2001) Moderní programování v C++ (Computer Press 2004)  David Vandevoorde, Nicolai M. Josuttis: C++ Templates (2003)

14 Normy  C++  ISO/IEC JTC1/SC22/WG21: Programming languages - C++ (2003)  C TR1 (2005)  Nové rozšíření knihoven (částečně podporováno GCC 4.0)  Založeno na knihovně Boost  C++0x  Návrhy lze sledovat na  C:  ISO/IEC 9899: Programming languages - C (1999)  C99  Významně není podmnožinou C++  Řada překladačů jej nezvládá (včetně MSVC 2005)

15 www  ISO  Herb Sutter: Guru of the Week  Knihovna Boost  GCC

16 C++

17 Třída a objekt  Třída (class)  Zobecnění pojmu struktura (struct)  Rozdíl mezi class a struct v C++ je nepatrný  Užívání class místo struct je pouze konvence  Deklarace třídy obsahuje  Deklarace datových položek (stejně jako v C)  Funkce (metody), virtuální funkce a statické funkce  Definice výčtových konstant a typů (včetně vnořených tříd)  Objekt (instance třídy)  Běhová reprezentace jednoho exempláře třídy  Reprezentace objektu v paměti obsahuje  Datové položky  Skryté pomocné položky umožňující funkci virtuálních metod, výjimek a RTTI virtuální dědičnosti

18 Třída a objekt  Instanciace třídy = vznik objektu tohoto typu  Jako globální proměnná  V rámci startu programu (před main)  Jako lokální proměnná  V okamžiku průchodu řízení deklarací  Jako parametr předávaný hodnotou  Těsně před voláním funkce  Jako pomocná proměnná při výpočtu výrazu  V okamžiku, kdy je vypočtena její hodnota  Dynamickou alokací  V okamžiku volání operátoru new  Jako položka jiné třídy nebo součást pole  V okamžiku vzniku celku  Jako předek jiné třídy  V okamžiku vzniku instance potomka

19 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Triviální důsledek: class T { /*...*/ }; T * p; // zde nevzniká objekt typu T

20 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Triviální důsledek: class T { /*...*/ }; T * p; // zde nevzniká objekt typu T  Netriviální důsledek:  Proměnná typu T je vždy objekt typu T a žádného jiného, přestože do ní lze přiřadit i objekt odvozeného typu class U : public T { /*...*/ }; U y; T x = y; // toto je kopie části objektu y do vznikajícího objektu x

21 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Triviální důsledek: class T { /*...*/ }; T * p; // zde nevzniká objekt typu T  Netriviální důsledek:  Proměnná typu T je vždy objekt typu T a žádného jiného, přestože do ní lze přiřadit i objekt odvozeného typu class U : public T { /*...*/ }; U y; T x = y; // toto je kopie části objektu y do vznikajícího objektu x  Poznámka pro znalce pravidel:  K tomuto přiřazení může dojít díky existenci automaticky vytvořeného copy-constructoru T::T( const T &);  a díky možnosti konvertovat odkaz na potomka na odkaz na předka: U => U & => T & => const T &

22 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Triviální důsledek: class T { /*...*/ }; T * p; // zde nevzniká objekt typu T  Netriviální důsledek:  Proměnná typu T je vždy objekt typu T a žádného jiného, přestože do ní lze přiřadit i objekt odvozeného typu class U : public T { /*...*/ }; U y; T x = y; // toto je kopie části objektu y do vznikajícího objektu x  Poznámka pro znalce implementace:  Zde (ani nikde jinde) se nekopírují odkazy na tabulky virtuálních funkcí  Proměnná typu T tedy zůstane typem T včetně přiřazení těl virtuálních funkcí  Jiné chování by nemělo smysl

23 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Triviální důsledek: class T { /*...*/ }; T * p; // zde nevzniká objekt typu T  Netriviální důsledek:  Proměnná typu T je vždy objekt typu T a žádného jiného, přestože do ní lze přiřadit i objekt odvozeného typu class U : public T { /*...*/ }; U y; T x = y; // toto je kopie části objektu y do vznikajícího objektu x  V tomto odlišování se C++ liší od většiny jazyků s objekty (Java, JavaScript, PHP, VisualBasic,...)

24 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Nefunguje naivní implementace polymorfního typu: class Variant { enum { REAL, COMPLEX } t; }; class Real : public Variant { public: double Re; }; class Complex : public Variant { public: double Re, Im; }; Variant max( Variant a, Variant b); Real x, y, z = max( x, y);// nelze přeložit Complex u, v, w = max( u, v);// nelze přeložit

25 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Nefunguje naivní implementace polymorfního typu: class Variant { enum { REAL, COMPLEX } t; }; class Real : public Variant { public: double Re; }; class Complex : public Variant { public: double Re, Im; }; Variant max( Variant a, Variant b); Real x, y, z = max( x, y);// nelze přeložit Complex u, v, w = max( u, v);// nelze přeložit  Parametry a, b nedokážou přenést atributy Re, Im  Návratovou hodnotu nelze (ani explicitně) přetypovat na potomka Real x, y, z = (Real)max( x, y);// nelze přeložit Complex u, v, w = (Complex)max( u, v);// nelze přeložit I kdyby to šlo, typ Variant vracený hodnotou nedokáže přenést atributy Re, Im

26 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Nefunguje naivní implementace polymorfního typu: class Variant { enum { REAL, COMPLEX } t; }; class Real : public Variant { public: double Re; }; class Complex : public Variant { public: double Re, Im; };  V tomto případě lze tento problém řešit referencemi: Variant & max( Variant & a, Variant & b); vyžaduje ovšem explicitní přetypování, které je nebezpečné Real x, y, z = (Real &)max( x, y);// funguje Complex u, v, w = (Complex &)max( u, v);// funguje  Vracení referencí ovšem funguje pouze pro funkce max a min

27 Objekt a ukazatel na objekt  C++ důsledně odlišuje objekt a ukazatel na něj  Nefunguje naivní implementace polymorfního typu: class Variant { enum { REAL, COMPLEX } t; }; class Real : public Variant { public: double Re; }; class Complex : public Variant { public: double Re, Im; };  V tomto případě lze tento problém řešit referencemi: Variant & max( Variant & a, Variant & b); vyžaduje ovšem explicitní přetypování, které je nebezpečné Real x, y, z = (Real &)max( x, y);// funguje Complex u, v, w = (Complex &)max( u, v);// funguje  Vracení referencí ovšem funguje pouze pro funkce max a min Tyto funkce mají speciální vlastnost: vrací jeden ze svých parametrů

28 Objekt a ukazatel na objekt  Funkce jako add nemůže vracet referenci  add vrací hodnotu různou od všech svých parametrů  hodnotu parametrů nesmí měnit  reference nemá na co ukazovat  Špatné řešení č. 1: Lokální proměnná Complex & add( const Complex & a, const Complex & b) { Complex r( a.Re + b.Re, a.Im + b.Im); return r; }  BĚHOVÁ CHYBA: r zaniká při návratu z funkce

29 Objekt a ukazatel na objekt  Funkce jako add nemůže vracet referenci  add vrací hodnotu různou od všech svých parametrů  hodnotu parametrů nesmí měnit  reference nemá na co ukazovat  Špatné řešení č. 2: Dynamická alokace Complex & add( const Complex & a, const Complex & b) { Complex * r = new Complex( a.Re + b.Re, a.Im + b.Im); return * r; }  PROBLÉM: kdo to odalokuje ?

30 Objekt a ukazatel na objekt  Funkce jako add nemůže vracet referenci  add vrací hodnotu různou od všech svých parametrů  hodnotu parametrů nesmí měnit  reference nemá na co ukazovat  Špatné řešení č. 3: Globální proměnná Complex g; Complex & add( const Complex & a, const Complex & b) { g = Complex( a.Re + b.Re, a.Im + b.Im); return g; }  CHYBA: globální proměnná je sdílená Complex a, b, c, d, e = add( add( a, b), add( c, d));

31 Třídy v C++  Konstrukce class, dědičnost a virtuální funkce jsou silný mechanismus, užívaný k různým účelům  Různé pohledy na třídy a různá pojmenování  Abstraktní a konkrétní třídy  Třídy jako datové typy  Kontejnery (třídy logicky obsahující jiné objekty)  Singletony (jednou instanciované třídy)  Traits (neinstanciované třídy)  Různé účely dědičnosti  Rozšíření požadovaného rozhraní  Implementace požadovaného rozhraní  Rozšíření implementované funkčnosti  Využití k implementaci

32 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 1 class Real { public: double Re; }; class Complex : public Real { public: double Im; };  Vypadá jako reusabilita kódu

33 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 1 class Real { public: double Re; }; class Complex : public Real { public: double Im; };  Vypadá jako reusabilita kódu  Porušuje pravidlo "každý potomek má všechny vlastnosti předka" např. pro vlastnost "má nulovou imaginární složku"

34 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 1 class Real { public: double Re; }; class Complex : public Real { public: double Im; };  Vypadá jako reusabilita kódu  Porušuje pravidlo "každý potomek má všechny vlastnosti předka" např. pro vlastnost "má nulovou imaginární složku"  Důsledek - slicing: double abs( const Real & p) { return p.Re > 0 ? p.Re : - p.Re; } Complex x; double a = abs( x);// tento kód LZE přeložit, a to je špatně  Důvod: Referenci na potomka lze přiřadit do reference na předka Complex => Complex & => Real & => const Real &

35 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 1 class Real { public: double Re; }; class Complex : public Real { public: double Im; };  Slicing nastává i u předávání hodnotou double abs( Real p) { return p.Re > 0 ? p.Re : - p.Re; } Complex x; double a = abs( x);// tento kód LZE přeložit, a to je špatně  Důvod: Předání hodnoty x do parametru p je provedeno implicitně vytvořeným konstruktorem: Real::Real( const Real & y) { Re = y.Re; }  Parametr x typu Complex do tohoto konstruktoru lze předat Complex => Complex & => Real & => const Real &

36 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 2 class Complex { public: double Re, Im; }; class Real : public Complex { public: Real( double r); };  Vypadá jako korektní specializace: "každé reálné číslo má všechny vlastnosti komplexního čísla"

37 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 2 class Complex { public: double Re, Im; }; class Real : public Complex { public: Real( double r); };  Vypadá jako korektní specializace: "každé reálné číslo má všechny vlastnosti komplexního čísla"  Chyba: Objekty v C++ nejsou hodnoty v matematice  Třída Complex má vlastnost "lze do mne přiřadit Complex" Tuto vlastnost třída Real logicky nemá mít, s touto dědičností ji mít bude

38 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 2 class Complex { public: double Re, Im; }; class Real : public Complex { public: Real( double r); };  Vypadá jako korektní specializace: "každé reálné číslo má všechny vlastnosti komplexního čísla"  Chyba: Objekty v C++ nejsou hodnoty v matematice  Třída Complex má vlastnost "lze do mne přiřadit Complex" Tuto vlastnost třída Real logicky nemá mít, s touto dědičností ji mít bude void set_to_i( Complex & p) { p.Re = 0; p.Im = 1; } Real x; set_to_i( x);// tento kód LZE přeložit, a to je špatně  Důvod: Referenci na potomka lze přiřadit do reference na předka Real => Real & => Complex &

39 Nesprávné užití dědičnosti  Nesprávné užití dědičnosti č. 2 class Complex { public: double Re, Im; }; class Real : public Complex { public: Real( double r); };  Vypadá jako korektní specializace: "každé reálné číslo má všechny vlastnosti komplexního čísla"  Chyba: Objekty v C++ nejsou hodnoty v matematice  Třída Complex má vlastnost "lze do mne přiřadit Complex" Tuto vlastnost třída Real logicky nemá mít, s touto dědičností ji mít bude  Poznámka: při přímem přiřazování tento problém nenastane Complex y; Real x; x = y;// tento kód NELZE přeložit Důvod: operátor = se nedědí Complex & Complex::operator=( const Complex &); // nezdědí se Real & Real::operator=( const Real &); // nesouhlasí typ argumentu

40 Třídy v C++  Třídy sloužící jako datové typy  Proměnné typu T  Časté kopírování, vracení hodnotou  Přiřazení bývá jediný způsob změny stavu objektu  Dědičnost nemá smysl  Bez virtuálních funkcí  Třídy reprezentující „živé“ objekty  Proměnné typu T *, případně T &  Objekty alokovány dynamicky  Kopírování nemívá smysl  Metody měnící stav objektu  Většinou s dědičností a virtuálními funkcemi

41 Třídy v C++  Abstraktní třída  Definice v C++: Třída obsahující alespoň jednu čistě virtuální funkci  Běžná definice: Třída, která sama nebude instanciována  Představuje rozhraní, které mají z ní odvozené třídy (potomci) implementovat  Konkrétní třída  Třída, určená k samostatné instanciaci  Implementuje rozhraní, předepsané abstraktní třídou, ze které je odvozena

42 Dědičnost a destruktor class UUU { public: virtual ~UUU(); }; class XXX : public UUU { public: virtual ~XXX(); }; XXX * px = new XXX; // konverze potomek-předek UUU * pu = px; delete pu;  Pokud je objekt destruován operátorem delete aplikovaným na ukazatel na předka, musí být destruktor v tomto předku deklarován jako virtuální  Odvozené pravidlo:  Každá abstraktní třída má mít virtuální destruktor  Je to zadarmo  Může se to hodit

43 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Abstraktní třída  Definuje rozhraní objektu jako množinu předepsaných virtuálních funkcí class GraphicObject { public: virtual ~GraphicObject(); // každá abstraktní třída má mít v.d. virtual void paint() = 0; // čistě virtuální funkce virtual void move( int dx, int dy) = 0; // čistě virtuální funkce };

44 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Abstraktní třída  Definuje rozhraní objektu jako množinu předepsaných virtuálních funkcí  Abstraktní třídy se mohou dědit  Dědičnost jako rozšiřování předepsaného rozhraní class ClickableObject : public GraphicObject { public: virtual void click( int x, int y) = 0; // čistě virtuální funkce };

45 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Abstraktní třída  Definuje rozhraní objektu jako množinu předepsaných virtuálních funkcí  Konkrétní třída  Implementuje předepsané virtuální funkce  Je potomkem abstraktní třídy  Dědičnost jako vztah rozhraní-implementace

46 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Abstraktní třída  Definuje rozhraní objektu jako množinu předepsaných virtuálních funkcí  Konkrétní třída  Implementuje předepsané virtuální funkce class Button : public ClickableObject { public: Button( int x, int y, const char * text); protected: virtual void paint(); virtual void move( int dx, int dy); virtual void click( int x, int y); private: int x_, y_; char * text_; };

47 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Abstraktní třída  Definuje rozhraní objektu jako množinu předepsaných virtuálních funkcí  Konkrétní třída  Implementuje předepsané virtuální funkce  Polotovar třídy  Mezi abstraktní a konkrétní třídou - třída implementující část předepsaných virtuálních funkcí  Jejím potomkem je konkrétní třída nebo jiný polotovar  Dědičnost jako reusabilita kódu

48 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Polotovar třídy  Mezi abstraktní a konkrétní třídou - třída implementující část předepsaných virtuálních funkcí class PositionedObject : public ClickableObject { public: PositionedObject( int x, int y); protected: int get_x() const { return x_; } int get_y() const { return y_; } virtual void move( int dx, int dy); private: int x_, y_; };

49 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Konkrétní třída  Implementuje předepsané virtuální funkce  Konkrétní třídy mohou mít potomky - jiné konkrétní třídy se změněnými vlastnostmi (redefinovanými virtuálními funkcemi)  Dědičnost jako reusabilita kódu se změnou chování class IconButton : public Button { public: IconButton( int x, int y, const char * text, BitMap icon); protected: virtual void paint(); private: BitMap icon_; };

50 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Různé významy dědičnosti  Rozšiřování předepsaného rozhraní GraphicObject => ClickableObject  Vztah rozhraní-implementace ClickableObject => PositionedObject, Button  Reusabilita kódu PositionedObject => Button  Reusabilita se změnou chování (overriding) Button => IconButton  A to není zdaleka všechno...  C++ pro odlišné účely využívá tytéž mechanismy  Některé jazyky tyto účely rozlišují (Java)

51 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Ideální abstraktní třída  Pouze čistě virtuální funkce  Žádná data, žádná těla funkcí  Někdy (nesprávně) nazývána protokol  Pojem Protokol většinou znamená seznam funkcí a pravidla pro pořadí jejich volání, což C++ nedovede vyjádřit

52 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Ideální abstraktní třída  Pouze čistě virtuální funkce  Žádná data, žádná těla funkcí  Někdy (nesprávně) nazývána protokol  Pojem Protokol většinou znamená množinu funkcí a pravidla pro pořadí jejich volání, což C++ nedovede vyjádřit  Takové množiny funkcí má smysl kombinovat  Významem je sjednocení množin schopností  Příklad: Fyzikář+Matikář

53 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Ideální abstraktní třída  Pouze čistě virtuální funkce  Žádná data, žádná těla funkcí  Někdy (nesprávně) nazývána protokol  Pojem Protokol většinou znamená množinu funkcí a pravidla pro pořadí jejich volání, což C++ nedovede vyjádřit  Takové množiny funkcí má smysl kombinovat  Významem je sjednocení množin schopností  Příklad: Fyzikář+Matikář  V C++: násobná dědičnost  Obvykle musí být virtuální, aby odpovídala sjednocení:  Fyzikář = Pedagogika + Fyzika  Matikář = Pedagogika + Matematika  Fyzikář+Matikář nemá mít dvě rozhraní pro Pedagogiku

54 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Podmínka užitečnosti virtuálních funkcí  Funkce musí být volána na objektu, jehož skutečný typ není v době kompilace znám  Nesmí to být proměnná typu třída  Musí to být ukazatel nebo reference na třídu

55 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Typické použití virtuálních funkcí  Polymorfní datová struktura  Datová struktura (pole, seznam, strom,...) obsahující objekty různých typů  Tyto objekty musí být vázány odkazem Typicky bývají samostatně dynamicky alokovány  Na objektech se obvykle vykonávají hromadné abstraktní operace (např. vykreslení) Volání čistě virtuální funkce (paint) na každém objektu

56 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Typické použití virtuálních funkcí  Polymorfní datová struktura class Scene { public: void insert( GraphicObject * go); void paintAll() const; private: enum { MAX_ = 30 }; GraphicObject * objects_[ MAX_]; int n_; };  primitivní řešení: pole ukazatelů pole objektů by nefungovalo (ani nešlo přeložit) void Scene::paintAll() { for ( int i = 0; i paint(); }

57 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Typické použití virtuálních funkcí  Polymorfní datová struktura struct Item { GraphicObject * go; Item * next; }; class Scene { public: void insert( GraphicObject * go); void paintAll() const; private: Item * first_; };  lepší řešení: spojový seznam ukazatelů Item nemůže přímo obsahovat GraphicObject void Scene::paintAll() { for ( Item * p = first_; p; p = p->next) p->go->paint(); }

58 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Typické použití virtuálních funkcí  Polymorfní datová struktura  jiné lepší řešení: intrusivní spojový seznam samotný GraphicObject slouží jako prvek spojového seznamu nevýhoda: abstraktní rozhraní zároveň obsahuje implementaci class GraphicObject { /*... čistě virtuální funkce... */ private: friend class Scene; Item * next_; }; class Scene { public: void insert( GraphicObject * go); void paintAll() const; private: GraphicObject * first_; };

59 Ideální užití dědičnosti a virtuálních funkcí  Typické použití virtuálních funkcí  Polymorfní datová struktura  moderní řešení: STL kontejnery z STL vždy obsahují kopie vkládaných objektů std::list by nešlo ani přeložit kontejner je tedy třeba aplikovat na ukazatel, podobně jako pole class Scene { public: void insert( GraphicObject * go); void paintAll() const; private: std::list objects_; };

60 Třída jako datový typ

61 Speciální metody tříd  Konstruktor bez parametrů (default constructor) XXX();  Používán u proměnných bez inicializace  Kompilátor se jej pokusí vygenerovat, je-li to třeba a pokud třída nemá vůbec žádný konstruktor: Položky, které nejsou třídami, nejsou generovaným konstruktorem inicializovány Generovaný konstruktor volá konstruktor bez parametrů na všechny předky a položky To nemusí jít např. pro neexistenci takového konstruktoru  Kopírovací konstruktor (copy constructor) XXX( const XXX &);  Používán pro předávání parametrů a návratových hodnot  Kompilátor se jej pokusí vygenerovat, je-li to třeba a pokud třída kopírovací konstruktor nemá: Položky, které nejsou třídami, jsou kopírovány Na předky a položky se volá kopírovací konstruktor To nemusí jít kvůli ochraně přístupu

62 Speciální metody tříd  Operátor přiřazení (assignment operator) const XXX & operator=( const XXX &);  Implementace operátoru = pro typ XXX na levé straně  Kompilátor se jej pokusí vygenerovat, je-li to třeba a třída jej nemá: Položky, které nejsou třídami, jsou kopírovány Na předky a položky se volá operátor přiřazení To nemusí jít kvůli ochraně přístupu  Destruktor ~XXX();  Používán při zániku objektu  Kompilátor se jej pokusí vygenerovat, je-li to třeba a třída jej nemá To nemusí jít kvůli ochraně přístupu  Pokud je objekt destruován operátorem delete aplikovaným na ukazatel na předka, musí být destruktor v tomto předku deklarován jako virtuální virtual ~XXX();

63 Speciální metody tříd  Konverzní konstruktory class XXX { XXX( YYY); };  Zobecnění kopírovacího konstruktoru  Definuje uživatelskou konverzi typu YYY na XXX  Je-li tento speciální efekt nežádoucí, lze jej zrušit: explicit XXX( YYY);  Konverzní operátory class XXX { operator YYY() const; };  Definuje uživatelskou konverzi typu XXX na YYY  Vrací typ YYY hodnotou (tedy s použitím kopírovacího konstruktoru YYY, pokud je YYY třída)  Kompilátor vždy použije nejvýše jednu uživatelskou konverzi

64 Přetěžování operátorů Operator overloading

65 Přetěžování operátorů  Většinu operátorů jazyka C++ lze definovat pro uživatelské datové typy.  Nelze předefinovat tyto operátory:..* :: ? : sizeof  Alespoň jeden z operandů musí být třída nebo výčtový typ nebo reference na ně  Nelze tudíž předefinovat operace na číselných typech a ukazatelích  Předefinováním nelze měnit prioritu a asociativitu operátorů  Pro předefinované operátory nemusí platit identity definované pro základní typy, např.:  ++a nemusí být ekvivalentní a=a+1  a[b] nemusí být ekvivalentní *(a+b) ani b[a]  Pro předefinované operátory && a || neplatí pravidla o zkráceném vyhodnocování

66 Přetěžování operátorů  Typy skutečných operandů předefinovaného operátoru nemusejí přesně odpovídat typům formálních parametrů operátoru.  Pro výběr správné varianty mezi předefinovanými operátory platí stejná pravidla, jako pro přetížené funkce.  Předefinování operátorů se provádí definováním metody se speciálním jménem operatorxxx ve třídě (prvního operandu), pro kterou má být operátor definován.  Některé operátory je možno definovat i jako globální funkce s týmž speciálním jménem.  Speciální jméno je možno používat i pro explicitní vyvolání této metody či funkce.  Operátory, které jsou metodami, jsou s výjimkou operátoru přiřazení dědičné a smějí být virtuální.

67 Přetěžování operátorů - Binární operátory  Binární operátor xxx z množiny + - * / % > = >= ^ & | && || == != += -= *= /= %= ^= &= |= ->*  lze pro operandy typu B a C předefinovat dvěma způsoby:  Globální funkcí A operator xxx( B, C) A operator xxx( B &, C &) A operator xxx( const B &, const C &)  Metodou A B::operator xxx( C) A B::operator xxx( const C &) A B::operator xxx( const C &) const  Binární operátor [ ]  lze předefinovat pouze metodou A B::operator []( C) A B::operator []( C &) A B::operator []( const C &) const

68 Přetěžování operátorů - Unární operátory  Unární operátor xxx z množiny + - * & ~ !  a prefixové operátory  lze pro operand typu B předefinovat dvěma způsoby:  Globální funkcí A operator xxx( B) A operator xxx( B &) A operator xxx( const B &)  Metodou A B::operator xxx() A B::operator xxx() const

69 Přetěžování operátorů - Unární operátory  Postfixové operátory ++ a --  lze pro operand typu B předefinovat dvěma způsoby:  Globální funkcí A operator xxx( B, int) A operator xxx( B &, int) A operator xxx( const B &, int)  Metodou A B::operator xxx( int) A B::operator xxx( int) const

70 Přetěžování operátorů - Unární operátory  Operátor ->  je považován za unární operátor a jeho návratovou hodnotou musí být buďto ukazatel na třídu s uvedenou položkou, nebo objekt či referenci na objekt, pro který je znovu definován operátor ->

71 Přetěžování operátorů - Unární operátory  Operátor volání funkce ()  smí být definován pouze jako metoda třídy a umožňuje používat objekty této třídy jako funkce.  Smí mít libovolný počet parametrů a pro výběr konkrétní varianty operátoru se použije podobný mechanismus, jako pro přetížené funkce.

72 Complex Komplexní číslo

73 Complex class Complex { public: Complex() : re_( 0.0), im_( 0.0) {} Complex( double re, double im = 0.0) : re_( re), im_( im) {} double Re() const { return re_; } double Im() const { return im_; } Complex operator+( const Complex & b) const { return Complex( Re() + b.Re(), Im() + b.Im()); } Complex operator+( double b) const { return Complex( Re() + b, Im()); } private: double re_, im_; }; inline Complex operator+( double a, const Complex & b) { return Complex( a + b.Re(), b.Im()); }

74 Poučení - konstruktory  Ve třídě Complex nejsou odkazy na data uložená jinde  Vyhovuje chování těchto kompilátorem vytvořených metod: Complex( const Complex &);  Kopíruje datové položky Complex & operator=( const Complex &);  Kopíruje datové položky ~Complex();  Nedělá nic  Tyto metody není třeba psát vlastní

75 Poučení - konstruktory  Ve třídě Complex jsou datové položky atomických typů  Ty nemají konstruktory a zůstávají neinicializované  Nevyhovalo by tedy chování kompilátorem vytvořeného konstruktoru bez parametrů: Complex();  Nedělá nic  Navíc je zde jiný konstruktor, takže kompilátor má zakázáno konstruktor bez parametrů vytvořit  Nebylo by tedy možné deklarovat proměnnou typu Complex bez explicitní inicializace  Konstruktor bez parametrů musí být napsán ručně  Měl by nastavit datové položky na vhodnou hodnotu

76 Poučení - konstruktory  Speciální konstruktor Complex( double re, double im = 0.0);  Lze zavolat s jedním parametrem  Slouží jako konverzní konstruktor  Implementuje konverzi double => Complex  Důsledky:  Bude fungovat přiřazení Complex=double  Není nutné psát sčítání pro Complex+double: Complex Complex::operator+( double b) const; Dělá se to kvůli rychlosti  Kompilátor umí použít konverzi (jednu) a najít náhradní metodu: Complex Complex::operator+( const Complex & b) const;  Nefunguje pro sčítání double+Complex Protože Complex+Complex je implementováno metodou Při implementaci globální funkcí by to fungovalo Complex operator+( const Complex & a, const Complex & b)

77 Poučení – konverzní operátor  Konverzní operátor operator double() const;  Implementuje konverzi Complex => double  Není zde vhodný  Konverze je ztrátová  Může vést k nejednoznačnostem Complex a, b; double c; a = b + c; může znamenat volání Complex::Complex( double re, double im = 0.0); Complex operator+( const Complex & a, const Complex & b); Complex::operator double() const; double double::operator=( double b); // vestavěná operace ale také Complex::operator double() const; double operator+( double a, double b); // vestavěná operace double double::operator=( double b); // vestavěná operace Kompilátor si (z definice) neumí vybrat – hlásí chybu Výběr funkce/operátoru je řízen pouze typy argumentů

78 Poučení – konverzní operátor  Konverzní operátor operator double() const;  Implementuje konverzi Complex => double  Není zde vhodný  Konverze je ztrátová  Může vést k nejednoznačnostem  Může vést k chybám Complex a, b; a = sin( b); může znamenat volání Complex sin( const Complex & x); // ale také Complex::operator double() const; double sin( double x);// Complex( double re, double im = 0.0); První varianta má přednost......ale když zapomenete #include...

79 Poučení - vracení hodnotou  Once programmers grasp the efficiency implications of pass-by-value for objects, they become crusaders, determined to root out the evil of pass-by-value wherever it may hide. [Scott Meyers: Effective C++]

80 Poučení - vracení hodnotou  Once programmers grasp the efficiency implications of pass-by-value for objects, they become crusaders, determined to root out the evil of pass-by-value wherever it may hide. [Scott Meyers: Effective C++]  Poučení: operator+ vždy vrací hodnotou  Vrací novou hodnotu, která jinde neexistuje return Complex(...);

81 Poučení - vracení hodnotou  Once programmers grasp the efficiency implications of pass-by-value for objects, they become crusaders, determined to root out the evil of pass-by-value wherever it may hide. [Scott Meyers: Effective C++]  Poučení: operator+ vždy vrací hodnotou  Vrací novou hodnotu, která jinde neexistuje return Complex(...);  Ale: operator+= může vracet odkazem  Vrací hodnotu levého operandu return * this;

82 Poučení – binární operátory +, +=  Kanonické řešení class Complex { public: Complex( double re, double im = 0.0); // konverzní konstruktor //... Complex & operator+=( const Complex & b) { re_ += b.re_; im_ += b.im_; return * this; } //... }; Complex operator+( const Complex & a, const Complex & b) { Complex tmp( a); tmp += b; return tmp; }

83 Poučení – unární operátory -, ++  Kanonické řešení  Unární operátory jsou vždy metodami Není zapotřebí schopnost konverze operandů class Complex { public: //... Complex operator-() const { return Complex( -re_, -im_); } Complex & operator++() { _re += 1.0; return * this; } Complex operator++( int) { Complex tmp( * this); operator++(); return tmp; } };  Prefixové ++, -- vrací odkazem Může a nemusí být const  Postfixové ++, -- vrací hodnotou

84 Poučení – unární operátory -, ++  Kanonické řešení  Unární operátory jsou vždy metodami Není zapotřebí schopnost konverze operandů class Complex { public: //... Complex operator-() const { return Complex( -re_, -im_); } Complex & operator++() { _re += 1.0; return * this; } Complex operator++( int) { Complex tmp( * this); operator++(); return tmp; } };  Poučení pro uživatele operátorů ++, --  Prefixová varianta je významně rychlejší  S výjimkou vestavěných typů

85 String Ukázková implementace č. 1 (nepoužitelná)

86 String č. 1 - Nepoužitelné řešení class String { public: String() { _str[ 0] = 0; } String( const char * s) { strcpy( _str, s); } const char * c_str() const { return _str; } friend String operator+( const String & a, const String & b); private: enum { MAX = 256 }; char _str[ MAX]; }; String operator+( const String & a, const String & b) { String c; strcpy( c._str, a._str); strcat( c._str, b._str); return c; }

87 Poučení - Konverzní operátor  Metoda c_str by mohla být nahrazena konverzním operátorem operator const char *() const;  V tomto případě to není vhodné: String x; if ( x > "A" )  Může být převedeno na String > String (pokud je definován takový operátor) ale také na const char * > const char * Porovnává adresy ! printf( "%s", x);  Zde k žádné konverzi nedojde ! Program bude pravděpodobně ukončen pro pokus o nedovolenou operaci

88 String Ukázková implementace č. 2 (naivní, neefektivní)

89 String č. 2 - Naivní řešení class String { public: String(); String( const String &); const String & operator=( const String &); ~String(); String( const char *); const char * c_str() const; String cat( const String &) const; private: char * _str; }; inline String operator+( const String & a, const String & b) { return a.cat( b); }

90 Poučení - konstruktory  Ve třídě String jsou odkazy na data uložená jinde  Chování kompilátorem vytvořených metod nevyhovuje: String();  Nedělá nic - je třeba naalokovat prázdný string String( const String &);  Kopíruje ukazatel - je třeba kopírovat data, na která ukazuje String & operator=( const String &);  Totéž, navíc je nutné před přiřazením uklidit ~String();  Nedělá nic - je třeba uklidit  Tyto metody je tedy třeba napsat vlastní

91 Poučení - konstruktory  Operátor přiřazení by měl udělat toto:  Zrušit starý obsah levé strany Totéž co destruktor  Okopírovat pravou stranu Totéž co konstruktor  Vrátit novou hodnotu levé strany To lze vrátit odkazem  Pozor - v některých případech to fungovat nebude: String a = "ha"; a = a;  Při kopírovaní pravá strana už nebude existovat

92 Poučení - konstruktory  Vzorový operátor přiřazení: String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { clean(); fill( b); } return * this; }  Konstruktory nelze přímo volat, u destruktoru to není rozumné String::String( const String & b) { fill( b); } String::~String() { clean(); }

93 Poučení - konstruktory  Lepší řešení operátoru přiřazení: #include void String::swap( String & b) { std::swap ; } String & String::operator=( const String & b) { String tmp( b); swap( tmp); return * this; }  Toto řešení je navíc exception-safe (později...)  Metodu swap je vhodné publikovat takto void swap( String & a, String & b) { a.swap( b); } Kdyby někdo udělal třídu obsahující náš String...

94 String Ukázková implementace č. 3 (counted-pointers)

95 String č. 3 - Counted-pointers class StringBody; class String { public: String(); String( const String &); const String & operator=( const String &); ~String(); String( const char *); operator const char *() const; String cat( const String &) const; private: String( StringBody *); StringBody * _body; };

96 String č. 3 - Counted-pointers class StringBody { friend class String; private: StringBody(); StringBody( int); ~StringBody(); void inc() { _count++; }; void dec(); char * buffer() { return _str; }; char * _str; int _count; static StringBody empty; };

97 String č. 3 - Counted-pointers  Kopie a destrukce String::String( const String & b) { (_body = b._body)->inc(); } const String & String::operator=( const String & b) { if ( _body != b._body ) { _body->dec(); (_body = b._body)->inc(); } return * this; } String::~String() { _body->dec(); }

98 String č. 3 - Counted-pointers  Destrukce těla void StringBody::dec() { if ( ! --count ) delete this; }; StringBody::~StringBody() { delete[] _str; }

99 String č. 3 - Counted-pointers  Vytvoření neprázdného těla StringBody::StringBody( int l) { _count = 0; _str = new char[ l]; } String::String( StringBody * b) { (_body = b)->inc(); } String::String( const char * s) { _body = new StringBody( strlen( s) + 1); _body->inc(); strcpy( _body->_str, s); }

100 String č. 3 - Counted-pointers  Speciální implementace prázdného řetězce StringBody::StringBody() { _str = ""; _count = 1; } StringBody StringBody::empty; String::String() { (_body = &StringBody::empty)->inc(); }

101 String operator [ ]

102 String č. 4 - operator [ ] - čtení class String { public: char operator[]( int pos) const { if ( pos = _body->length() ) return 0; return _body->buffer()[ _pos]; }; /*... */ };

103 String č. 4 - operator [ ] - zápis class String { public: char & operator[]( int pos) { if ( pos = _body->length() ) return _dummy; return _body->buffer()[ _pos]; }; private: static char _dummy; /*... */ }; char String::_dummy = 0;

104 String č. 4 - operator [ ] - zápis class String { public: char & operator[]( int pos) { if ( pos = _body->length() ) return _dummy; return _body->buffer()[ _pos]; // chyba: _body je sdíleno ! }; private: static char _dummy; /*... */ }; char String::_dummy = 0;

105 String č. 4 - operator [ ] - zápis do privátní kopie class String { public: char & operator[]( int pos) { /*... */ make_private(); return _body->buffer()[ _pos]; }; private: void make_private() { if ( _body->count > 1 ) { StringBody * nb = new StringBody( * _body); // copy-constructor _body->dec(); _body = nb; _body->inc(); } };

106 String č. 4 - operator [ ] - čtení a zápis class String { public: char operator[]( int pos) const { /*... */ return _body->buffer()[ _pos]; }; char & operator[]( int pos) { /*... */ make_private(); return _body->buffer()[ _pos]; };

107 String č. 4 - operator [ ] - čtení a zápis class String { public: char operator[]( int pos) const { /*... */ return _body->buffer()[ _pos]; }; char & operator[]( int pos) { /*... */ make_private(); return _body->buffer()[ _pos]; }; String a, b; char c; const String d; a[ 1] = c; // char & operator[]( int) c = d[ 1]; // char operator[]( int) const c = b[ 1]; // char & operator[]( int) - vytváří privátní kopii

108 String č. 4 - operator [ ] – rozlišení čtení a zápisu class StringPos; class String { public: /*... */ char read_pos( int pos) const { /*... */ } void write_pos( int pos, char b) { /*... */ } char operator[]( int pos) const { return read_pos( pos); } StringPos operator[]( int pos) { return StringPos( this, pos); } }; class StringPos { public: StringPos( String * t, int p) : t_( t), p_( p) {} operator char() const { return t_->read_pos( p_); } const StringPos & operator =( char b) const { t_->write_pos( p_, b); return * this; } private: String * t_; int p_; };

109 Šablony Templates

110 Šablony tříd - příklad  Definice template class Array { T p[ n]; T dummy; public: T & operator[]( int x) { return x d; a[ 3] = b[ 3]; a = b; // chyba !!! b = c; // OK, implicitní copy-constructor d[ 2][ 3] = 1;

111 Šablony tříd - definice  Šablona je generická třída parametrizovaná libovolným počtem formálních parametrů těchto druhů:  celé číslo – uvnitř šablony se chová jako konstanta, použitelná jako meze polí  ukazatel libovolného typu  libovolný typ – deklarováno zápisem class T nebo typename T, identifikátor formálního parametru se chová jako identifikátor typu, použitelný uvnitř šablony v libovolné deklaraci  Prefix definice šablony template  lze použít před několika formami deklarací; oblastí platnosti formálních parametrů je celá prefixovaná deklarace

112 Šablony tříd - instanciace  Instanciace šablony: Šablonu lze použít jako typ pouze s explicitním uvedením skutečných parametrů odpovídajících druhů:  celé číslo: celočíselný konstantní výraz  ukazatel: adresa globální nebo statické proměnné či funkce kompatibilního typu  libovolný typ – jméno typu či typová konstrukce (včetně jiné instanciované šablony)  Užití instanciované šablony:  Instanciované šablony jsou stejného typu, pokud jsou stejného jména a jejich skutečné parametry obsahují stejné hodnoty konstantních výrazů, adresy stejných proměnných či funkcí a stejné typy

113 Šablony tříd – pravidla použití  Uvnitř těla šablony (nebo jako její předky) je možno užívat libovolné typy včetně:  Instancí jiných šablon  Téže šablony s jinými argumenty  Téže šablony se stejnými argumenty V tomto případě se argumenty mohou, ale nemusí opisovat  Ekvivalentní varianty šablony s copy-constructorem: template class X { X( const X &); }; template class X { X( const X &); }; Některé překladače (nesprávně) připouštějí i tuto variantu template class X { X ( const X &); };

114 Šablony tříd – pravidla použití  Metody šablon mohou mít těla uvnitř třídy nebo vně  Vně uvedená těla metod musejí být připojena k šabloně takto: template void X ::f( int a, int b) { /*... */ }  V kvalifikovaném jméně metody je nutné uvést patřičný seznam argumentů, tj. X ::f a nikoliv X::f  Těla metod musejí být viditelná z každého místa, kde jsou pro nějakou instanci šablony volána  Musejí tedy typicky být v témže hlavičkovém souboru jako sama šablona.  Uvedení těla metody vně třídy tedy u šablon typicky nic nepřináší, může být však vynuceno rekurzivními odkazy mezi šablonami apod.

115 Šablony tříd – triky  Dopředná deklarace šablony template class X; /*... zde může být použito X s jakýmikoliv argumenty pouze v kontextech, kde kompilátor nepotřebuje znát tělo šablony... */ template class X { /*... */ };

116 Šablony funkcí  Šablona funkce je generická globální funkce prefixovaná konstrukcí template  se stejnými druhy formálních parametrů šablony jako u šablon tříd  Všechny formální argumenty prefixu funkční šablony by měly být užity v typech formálních parametrů funkce  Pokud nejsou, nefunguje níže uvedené automatické odvozování  Skutečné argumenty šablony funkce se při volání neuvádějí  Kompilátor je odvozuje z typů skutečných parametrů funkce  Mohou se ovšem uvést explicitně za jménem funkce

117 Šablony funkcí  Pod stejným identifikátorem může být deklarováno několik různých šablon funkce a navíc několik obyčejných funkcí.  Obyčejné funkce mají přednost před generickými template T max( T a, T b) { return a < b ? b : a; }; char * max( char * a, char * b) { return strcmp( a, b) < 0 ? b : a; }; template T max( Array a) { /*... */ }  Příklad ze standardních knihoven: template void swap( T & a, T & b) { T tmp(a); a = b; b = tmp; }; K tomu řada chytřejších implementací swap pro některé třídy

118 Šablony - triky  Parciální specializace  Deklarovanou šablonu lze pro určité kombinace parametrů předefinovat jinak, než určuje její základní definice template class Array { /* specializace pro pole typu bool */ };  Krajním případem parciální specializace je explicitní specializace  Explicitní specializace template<> class Array { /*... */ };  Explicitní instanciace  Překladač je možné donutit ke kompletní instanciaci šablony template class Array ;  Triky a zvyklosti: traits, policy classes,...  Později...

119 Standardní knihovny C++

120 namespace  Konstrukce namespace umožňuje uzavřít několik deklarací typů, tříd, globálních proměnných a funkcí do zvláštního prostoru jmen  Konstrukci namespace lze otevírat vícenásobně namespace X { typedef char * ptr; ptr f( ptr a, ptr b); }; namespace X { ptr g(); };  Uzavřené identifikátory lze mimo tento prostor referencovat kvalifikovaným jménem X::ptr v = X::g();  Celý prostor jmen lze rozbalit do aktuálního bloku nebo modulu konstrukcí: using namespace X;

121 Standardní knihovny C++  V novějších implementacích má většina hlavičkových souborů dvě verze  Stará konvence – v budoucnu nebude podporována soubor vector.h obsahuje šablonu vector  Nová konvence soubor vector obsahuje šablonu vector uzavřenou do namespace std je tedy nutné používat identifikátor std::vector  Standardní knihovny C++ mají tyto hlavní součásti  Základní knihovny převzaté z C, podle nové konvence v přejmenovaných souborech  Rozšířené C++ knihovny  iostream: Systém znakového a formátovaného vstupu a výstupu  STL: Standard Template Library

122 Základní knihovny C a C++ - ladicí funkce (makro assert) - klasifikace znaků (isalpha, isspace,...) - chybové kódy (ENOMEM,...), proměnná errno - vlastnosti a limity reálných typů (DBL_MAX,...) - limity celočíselných typů (INT_MAX,...) - přizpůsobení národnímu prostředí - matematické funkce (sin,...) - meziprocedurální skoky (setjmp, longjmp) - signály operačního systému - makra pro funkce s proměnným počtem argumentů - užitečné typy a konstanty (NULL) - standardní a souborový vstup a výstup - užitečné funkce (malloc,...) - manipulace s řetězci (strcpy,...) - konverze data a času - 16-bitové řetězce (wchar_t) - klasifikace 16-bitových znaků

123 Rozšířené knihovny pro C++  -- šablona pro bitové pole (bitset )  - komplexní čísla různé přesnosti (complex,...)  - nastavení zpracování výjimek (set_unexpected,...)  - standardní výjimky (overflow_error,...)  - šablony různě inteligentních polí (valarray,...), vektorové operace (podpora paralelních výpočtů matematických funkcí)

124 STL Standard Template Library

125 STL  Kontejnery  Prefabrikáty základních datových struktur  Šablony parametrizované typem ukládaného objektu  Všechny kontejnery pracují s kopiemi vkládaných hodnot  Typ hodnot musí mít alespoň copy-constructor a destruktor  Některé druhy kontejnerů či operací s nimi vyžadují i operator= nebo konstruktor bez parametrů  Hodnoty se přidávají a odebírají metodami odpovídajícími druhu kontejneru  K hodnotám je možno přistupovat pomocí iterátoru, který reprezentuje inteligentní ukazatel dovnitř kontejneru  Prostřednictvím iterátoru je možno měnit uložené hodnoty

126 STL – Příklad #include typedef std::deque my_deque; my_deque the_deque; the_deque.push_back( 1); the_deque.push_back( 2); the_deque.push_back( 3); int x = the_deque.front(); // 1 the_deque.pop_front(); my_deque::iterator ib = the_deque.begin(); my_deque::iterator ie = the_deque.end(); for ( my_deque::iterator it = ib; it != ie; ++it) { *it = *it + 3; } int y = the_deque.back(); // 6 the_deque.pop_back() int z = the_deque.back(); // 5

127 STL – Kontejnery  Sekvenční kontejnery   list - obousměrně vázaný seznam   deque - fronta s přidáváním a odebíráním z obou stran   basic_string - posloupnost ukončená terminátorem  string = basic_string - chytřejší implementace řetězce   vector - pole prvků s přidáváním zprava  Odvozené kontejnery  queue - fronta  stack - zásobník

128 STL – Kontejnery  Pomocné metody kontejneru  Test prázdnosti bool empty() const  Počet prvků size_t size() const  nepoužívat pro testy prázdnosti

129 STL – Kontejnery  Metody kontejneru, vracející iterátory  Odkaz na začátek kontejneru - první platný prvek iterator begin() const_iterator begin() const  Odkaz za konec kontejneru - za poslední platný prvek iterator end() const_iterator end() const  iterator a const_iterator jsou typy definované uvnitř kontejneru, zvané iterátory  přístupné konstrukcemi jako vector ::iterator  vlastnosti iterátorů jsou mírně závislé na druhu kontejneru  Iterátor kontejneru obsahujícího typ T je třída s operátory definovanými tak, aby se chovala podobně jako ukazatel na typ T  Vytváří se tak iluze, že kontejner je pole

130 STL – Kontejnery  Operátory definované na iterátorech  přístup k prvku, na který iterátor ukazuje T & iterator::operator *() const const T & const_iterator::operator *() const  posouvání iterátoru směrem ke konci  jednosměrný iterátor iterator & iterator::operator++()  posouvání iterátoru směrem k začátku  obousměrný iterátor iterator & iterator::operator--()  libovolný posun  iterátor s přímým přístupem iterator operator+( iterator, int) iterator operator-( iterator, int)

131 STL – Kontejnery  Metody kontejneru pro vkládání iterator insert( iterator p, T x)  vsune (kopii) x před prvek, na který ukazuje iterátor p vrací iterátor ukazující na vložený prvek void insert( iterator p, int n, T x)  vsune n kopií x před prvek, na který ukazuje iterátor p template void insert( iterator p, other_iterator b, other_iterator e)  před prvek, na který ukazuje iterátor p, vsune kopii posloupnosti prvků ohraničené iterátory b a e Tato posloupnost nesmí být uvnitř téhož kontejneru Tato posloupnost může být součástí jiného druhu kontejneru  je-li p == end(), vkládání připojuje na konec kontejneru  všechny dříve existující iterátory odkazující na tento kontejner jsou po použití insert neplatné, včetně p

132 STL – Kontejnery  Metody kontejneru pro odebírání iterator erase( iterator p)  vyjme prvek, na který ukazuje iterátor p p nesmí být rovno end() vrací iterátor ukazující na prvek za vyjmutým prvkem (nebo end()) iterator erase( iterator p, iterator e)  vyjme všechny prvky mezi p a e, včetně p a vyjma e p nesmí být rovno end() vrací iterátor odkazující na prvek e (původní iterátor e nebude platný)  všechny iterátory odkazující na tento kontejner jsou po použití erase neplatné, včetně p a e void clear() { erase( begin(), end()); }

133 STL – Kontejnery  Odvozené funkce kontejneru pro přístup k prvkům  Prvky na koncích list, deque, vector podmínka: ! empty() T & front() const T & front() const { return * begin(); } T & back() const T & back() const { return * --end(); }

134 STL – Kontejnery  Odvozené funkce kontejneru pro přístup k prvkům  Prvky uprostřed deque, vector, string podmínka: n < size() T & at( int n) T & operator[]( int n) const T & at( int n) const const T & operator[]( int n) const { return * ( begin() + n); }

135 STL – Kontejnery  Odvozené funkce manipulace s konci kontejneru  Přidání jednotlivého prvku void push_front( T x) { return insert( begin(), x); } list, deque void push_back( T x) { return insert( end(), x); } list, deque, vector  Odebrání jednotlivého prvku void pop_front() { return erase( begin()); } list, deque void pop_back() { return erase( --end()); } list, deque, vector

136 STL - Kontejnery složitost operace na kontejneru s n prvky listdequevectorbasic_string přídání / odebrání jednoho prvku na začátku push_front pop_front konstantní funkce neexistuje přídání / odebrání jednoho prvku na i-té pozici insert erase konstantnímin( i, n - i)n - i přídání / odebrání m prvků na i-té pozici insert erase m přesuny mezi seznamy (splice) jsou konstantní m +min( i, n - i)m + n - i přídání / odebrání jednoho prvku na konci push_back pop_back konstantní funkce neexistuje nalezení i-tého prvku begin() + ifunkce neexistuje konstantní paměťová náročnost kontejneru s prvky velikosti s (s + K) * n K řádově 16 B q * s * n q kolem 1.2 q * s * n q kolem 1.2 q * s * n q kolem 1.2

137 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery   set - množina  multiset - množina s opakováním   map - asociativní pole, tj. parciální zobrazení K -> T  multimap - relace s rychlým vyhledáváním podle klíče K  pair - pomocná šablona uspořádané dvojice s položkami first, second

138 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery vyžadují relaci uspořádání na klíčích  Klíčem se rozumí první parametr šablony kontejneru  Uspořádání se obvykle definuje operátorem < definovaným na typu klíče Pozor na konstrukce typu set  Uspořádání lze rovněž zadat přídavným parametrem šablony Parametrem je funktor, tj. třída obsahující operator() se dvěma parametry (porovnávanými objekty) typu klíče  Definované uspořádání nemusí být antisymetrická relace  pokud platí ! (x < y) && ! (y < x) pak jsou prvky x a y považovány za ekvivalentní

139 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - procházení  Asociativní kontejnery jsou uspořádány podle klíčů  V pořadí podle tohoto uspořádání je lze procházet iterátory  Metody begin() a end() a operátory iterátorů mají stejný význam, jako u sekvenčních kontejnerů  Kontejnery map a multimap obsahují uspořádané dvojice pair  Procházení celého asociativního kontejneru se užívá málokdy  Iterátory se častěji získávají vyhledáváním

140 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - vyhledávání iterator set::find( T x) iterator multiset::find( T x) iterator map::find( K x) iterator multimap::find( K x)  pokud v kontejneru existuje prvek s klíčem ekvivalentním x: vrací iterátor ukazující na první takový prvek multiset, multimap: další takové prvky jsou dostupné operací ++  jinak vrací end()  operace má logaritmickou složitost

141 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - intervalové dotazy iterator set::lower_bound( T x) iterator multiset::lower_bound( T x) iterator map::lower_bound( K x) iterator multimap::lower_bound( K x)  vrací první prvek jehož klíč není menší než x, případně end() iterator set::upper_bound( T x) iterator multiset::upper_bound( T x) iterator map::upper_bound( K x) iterator multimap::upper_bound( K x)  vrací první prvek jehož klíč je větší než x, případně end()  dvojici takto získaných iterátorů lze využít v jiných funkcích téhož i jiného kontejneru  operace mají logaritmickou složitost

142 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - vkládání  set a map pair set::insert( T x) pair map::insert( pair x)  pokud prvek ekvivalentní x (resp. x.first) v kontejneru není:  kopie x se vloží do kontejneru  vrací pair ( p, true) kde p je iterátor ukazující na vložený prvek  pokud prvek ekvivalentní x (resp. x.first) v kontejneru již je:  vrací pair ( p, false) kde p je iterátor ukazující na existující prvek ekvivalentní x  operace má logaritmickou složitost  po operaci budou dříve existující iterátory neplatné

143 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - vkládání  multiset a multimap iterator multiset::insert( T x) iterator multimap::insert( pair x)  kopie x se vloží do kontejneru  vrací iterátor ukazující na vložený prvek  operace má logaritmickou složitost  po operaci budou dříve existující iterátory neplatné

144 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - odebírání  podle klíče size_type set::erase( T x) size_type multiset::erase( T x) size_type map::erase( K x) size_type multimap::erase( K x)  odebere všechny prvky s klíčem ekvivalentním zadanému x  vrací počet odebraných prvků  operace má logaritmickou složitost  vzhledem k velikosti kontejneru  plus lineární k počtu odebraných prvků  po operaci budou dříve existující iterátory neplatné

145 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - odebírání  podle iterátoru - jeden prvek void set::erase( iterator p) void multiset::erase( iterator p) void map::erase( iterator p) void multimap::erase( iterator p)  odebere prvek na který odkazuje iterátor p p nesmí být rovno end()  operace má konstantní složitost  rozumí se amortizovaná složitost  po operaci budou dříve existující iterátory neplatné

146 STL - Kontejnery  Asociativní kontejnery - odebírání  podle iterátoru - interval void set::erase( iterator p, iterator e) void multiset::erase( iterator p, iterator e) void map::erase( iterator p, iterator e) void multimap::erase( iterator p, iterator e)  vyjme všechny prvky mezi p a e, včetně p a vyjma e p nesmí být rovno end()  operace má složitost logaritmickou vůči velikosti kontejneru  plus lineární vůči počtu odebraných prvků  po operaci budou dříve existující iterátory neplatné

147 STL - Kontejnery  map - operator [ ] T & map::operator[]( K x) { return (*((insert(make_pair( x, T()))).first)).second; }  Vrátí referenci na hodnotovou (second) složku prvku s klíčem ekvivalentním x  Pokud takový prvek neexistuje, vytvoří jej Jeho hodnotová složka bude T()  Tento operátor je možno používat pro vkládání, přepisování i čtení prvků kontejneru  Kontejner map se chová jako asociativní pole (perl, PHP,...)  Pozor: To neplatí u sekvenčních kontejnerů  Po této operaci (i v případě čtení) mohou být všechny iterátory odkazující na tento kontejner neplatné

148 STL – Ostatní  - užitečné algoritmy (for_each, sort, next_permutation,...)  - podpora funktorů  - podpora iterátorů  - alokátory pro kontejnery  - jednoduchá matematika na prvcích kontejnerů  - pomocné konstrukce (pair,...)

149 STL – Algoritmy  Šablona funkce for_each  template Function for_each( InputIterator first, InputIterator last, Function f);  first a last jsou iterátory, určující procházený úsek nějakého kontejneru (všetně first, mimo last)  f je buďto  globální funkce (ukazatel na funkci), nebo  funktor, tj. třída obsahující operator()  Funkce f (případně metoda operator()) je zavolána na každý prvek v zadaném intervalu  prvek se předává jako * iterator, což může být odkazem  funkce f tedy může modifikovat prvky seznamu

150 STL – Algoritmy  Šablona funkce for_each  template Function for_each( InputIterator first, InputIterator last, Function f) { for (; first != last; ++first) f( * first); return f; }  Skutečná implementace může využívat specifických vlastností procházených kontejnerů Viz parciální specializace Bude tedy rychlejší, než ručně psaný for cyklus!  Takto napsanou šablonu lze zkompilovat pro jakékoliv f, na které lze aplikovat operátor (), tedy jak pro funkci, tak pro funktor

151 STL – Algoritmy  Použití funkce for_each void my_function( double & x) { x += 1; } void increment( list & c) { for_each( c.begin(), c.end(), my_function); }

152 STL – Algoritmy  Použití funkce for_each class my_functor { public: double v; void operator()( double & x) { x += v; } my_functor( double p) : v( p) {} }; void add( list & c, double value) { for_each( c.begin(), c.end(), my_functor( value)); }

153 STL – Algoritmy  Použití funkce for_each class my_functor { public: double s; void operator()( const double & x) { s += x; } my_functor() : s( 0.0) {} }; double sum( const list & c) { my_functor f; f = for_each( c.begin(), c.end(), f); return f.s; }

154 STL – Algoritmy  Použití funkce for_each class my_functor { public: double s; void operator()( const double & x) { s += x; } my_functor() : s( 0.0) {} }; double sum( const list & c) { my_functor f; for_each( c.begin(), c.end(), f); return f.s; }  Pozor: f se předává hodnotou - tato implementace vždy vrací 0.0

155 STL – Algoritmy  Použití funkce for_each class my_functor { public: double s; void operator()( const double & x) { s += x; } my_functor() : s( 0.0) {} }; double sum( const list & c) { return for_each( c.begin(), c.end(), my_functor()).s; }

156 STL – Algoritmy  Šablona funkce find  template InputIterator find( InputIterator first, InputIterator last, const T & value) { for (; first != last; ++first) if ( * first == value ) break; return first; }

157 STL – Algoritmy  Šablona funkce find_if  template InputIterator find_if( InputIterator first, InputIterator last, Predicate pred) { for (; first != last; ++first) if ( pred( * first) ) break; return first; }  Predikát pred může být funkce nebo funktor

158 STL – Algoritmy  Přehled algoritmů  Průchod kontejnerem  for_each  Čtení kontejnerů  find, find_if - první prvek s danou vlastností  find_end - poslední výskyt druhé sekvence v první  find_first_of - první výskyt některého prvku druhé sekvence v první  adjacent_find - první prvek ekvivalentní sousednímu  count, count_if - počet prvků s danou vlastností  mismatch - první odlišnost dvou sekvencí  equal - test shody dvou sekvencí  search - první výskyt druhé sekvence v první  search_n - první n-násobný výskyt dané hodnoty

159 STL – Algoritmy  Přehled algoritmů  Swap  swap - výměna obsahu dvou objektů Pomocí parciální/explicitní specializace bývá implementována rychleji, než kopírování  Modifikace kontejnerů výměnou prvků  swap_ranges - výměna obsahu dvou sekvencí (volá swap)  iter_swap - výměna obsahu dvou jednoprvkových sekvencí  Modifikace kontejnerů permutací (voláním swap)  partition, stable_partition - přemístění prvků s danou vlastností dopředu  random_shuffle - náhodná permutace dle zadaného náhodného generátoru  reverse - otočení posloupnosti  rotate, rotate_copy - rotace prvků

160 STL – Algoritmy  Přehled algoritmů  Modifikace kontejnerů přiřazením  copy, copy_backward - kopie první sekvence do druhé  transform - aplikace zadané unární/binární operace na každý prvek první/první a druhé sekvence a zapsání výsledku do druhé/třetí sekvence  replace, replace_if - nahrazení prvků s danou vlastností jinou hodnotou  replace_copy, replace_copy_if - kopie s nahrazením  fill, fill_n - naplnění sekvence danou hodnotou  generate, generate_n - naplnění sekvence z daného generátoru  Modifikace kontejnerů odebráním  remove, remove_if - smazání prvků s danou vlastností  unique, unique_copy - smazání opakujících se sousedních prvků vhodné pro setříděné nebo asociativní kontejnery  Pozor: Tyto funkce neprodlužují ani nezkracují kontejner

161 STL – Algoritmy  Přehled algoritmů  Pozor: Algoritmy neprodlužují ani nezkracují kontejner vector a, b; a.push_back( 1); a.push_back( 2); a.push_back( 3); copy( a.begin(), a.end(), b.begin()); // ilegální použití  Pro tyto účely existují "vkládající iterátory"  obsahuje tyto funkce vracející iterátory back_inserter( K) - iterátor vkládající na konec kontejneru K front_inserter( K) - iterátor vkládající na začátek kontejneru K inserter( K, I) - iterátor vkládající před iterátor I do kontejneru K  tyto iterátory jsou pouze výstupní lze je použít jako cíl ve funkcích typu copy copy( a.begin(), a.end(), back_inserter( b));

162 STL – Algoritmy  Přehled algoritmů  min, max - minimum a maximum ze dvou hodnot  Třídění a spol.  sort, stable_sort - třídění  partial_sort, partial_sort_copy, nth_element - polotovary třídění  push_heap, pop_heap, make_heap, sort_heap - operace na haldě  min_element, max_element  lexicographical_compare  next_permutation, prev_permutation  Operace na setříděných kontejnerech  lower_bound, upper_bound, equal_range - hledání prvku  binary_search - test na přítomnost prvku  includes - test podmnožinovosti  merge, inplace_merge - sjednocení s opakováním  set_union, set_intersection - sjednocení, průnik  set_difference, set_symmetric_difference - množinový rozdíl

163 iostream vstupní a výstupní proudy

164 iostream #include using namespace std; f() { int X; double Y; cin >> X >> Y; cout << "X = " << hex << setw(4) << X << ", Y = " << Y << endl; }  Manipulátory  hex - šestnáctkový výpis, setw - počet míst platí pro daný stream (cout) trvale (do další změny)  endl - vloží oddělovač řádek

165 stringstream #include using namespace std; string f( int a) { ostringstream x; x << "a = " << a; return x.str(); }  - *stringstream – spolupracuje se std::string  - *strstream – spolupracuje s char *

166 iostream  Hlavičkové soubory  - souborový vstup a výstup (ifstream, ofstream, fstream)  - manipulátory pro nastavení parametrů formátovaného vstupu a výstupu (setw, setprecision, setfill, setbase,...)  - základní funkce abstraktního souboru, základní nastavení formátu (hex, left,...)  - standardní vstup a výstup (cin, cout, cerr)  - abstraktní vstupní a kombinované médium (istream, iostream)  - abstraktní výstupní médium (ostream)  - vnitřní paměť jako médium (istringstream, ostringstream, stringstream)

167 iostream  Abstraktní rozhraní  basic_... jsou šablony  T = char - 8-bitové znakové sady typedef: ios, istream, ostream, iostream, streambuf  T = wchar_t - 16-bitové znakové sady typedef: wios, wistream, wostream, wiostream, wstreambuf ios_base basic_ios basic_istream basic_ostream basic_iostream basic_streambuf nastavení formátovače stav média přímé a formátované čtení přímý a formátovaný zápis virtuální funkce čtení a zápisu dědičnost virtuální dědičnost ukazatel

168 iostream  Abstraktní rozhraní  funkce, které potřebují zapisovat, dostávají basic_ostream & void zapis_neco( ostream & o) { o << neco; } ios_base basic_ios basic_ostream nastavení formátovače stav média přímý a formátovaný zápis dědičnost virtuální dědičnost

169 iostream  Abstraktní rozhraní  funkce, které potřebují číst, dostávají basic_istream & pozor: čtení modifikuje stream (posunuje ukazovátko) void cti_neco( istream & i) { i >> neco; } ios_base basic_ios basic_istream nastavení formátovače stav média přímé a formátované čtení dědičnost virtuální dědičnost ukazatel

170 iostream  Abstraktní rozhraní  funkce, které potřebují číst i zapisovat totéž médium, dostávají basic_iostream & ukazovátko čtení a zápisu NENÍ společné void zmen_neco( iostream & io) { io.read( neco, N); io.write( neco2, N); } ios_base basic_ios basic_istream basic_ostream basic_iostream nastavení formátovače stav média přímé a formátované čtení přímý a formátovaný zápis dědičnost virtuální dědičnost ukazatel

171 iostream  Abstraktní rozhraní  basic_iostream obsahuje funkce čtení i zápisu  nastavení formátu i stav média jsou společné pro čtení i zápis  basic_ios zde musí být pouze v jedné instanci  dědění basic_ios musí být virtuální template class basic_istream : virtual public basic_ios ios_base basic_ios basic_istream basic_ostream basic_iostream nastavení formátovače stav média přímé a formátované čtení přímý a formátovaný zápis dědičnost virtuální dědičnost

172 iostream  Médium  Konkrétní médium je implementováno jako potomek třídy basic_streambuf  Standardní knihovna C++ nabízí: soubor (to, co umí OS, tedy včetně rour apod.) uložení v paměti  Lze implementovat vlastní (např. výstup do okna) ios_base basic_ios basic_istream basic_ostream basic_iostream basic_...buf basic_streambuf stav formátovače stav média přímé a formátované čtení přímý a formátovaný zápis virtuální funkce čtení a zápisu médium, implementace čtení a zápisu

173 sstream  Paměťové médium  Obálkové třídy...stringstream zařídí vznik basic_stringbuf  Umožňují přístup k médiu jako basic_string ios_base basic_ios basic_istream basic_ostream basic_iostream basic_stringbuf basic_istringstream basic_ostringstream basic_stringstream basic_streambuf stav formátovače stav média přímé a formátované čtení přímý a formátovaný zápis virtuální funkce čtení a zápisu médium, implementace čtení a zápisu str: přístup k médiu

174 fstream  Souborové médium, (cin, cout, cerr)  Obálkové třídy...fstream zařídí vznik basic_filebuf  Soubor se otevírá(zavírá) metodou open(close) těchto tříd ios_base basic_ios basic_istream basic_ostream basic_iostream basic_filebuf basic_ifstream basic_ofstream basic_fstream basic_streambuf stav formátovače stav média přímé a formátované čtení přímý a formátovaný zápis virtuální funkce čtení a zápisu médium, implementace čtení a zápisu open, close Operační systém

175 iostream  ios: stav média  good, eof, fail, bad - metody indikující stavy  istream/ostream - neformátované čtení/zápis  read/write - čtení/zápis n znaků  get/put - čtení/zápis jednotlivých znaků a čtení po řádkách  seekg/seekp, tellg/tellp - posun ukazovátka, zjištění pozice funkce...g manipulují s ukazovátkem pro čtení (get, istream) funkce...p manipulují s ukazovátkem pro čtení (put, ostream) u některých médií nefunguje (roury)

176 iostream  formátované čtení basic_istream & operator>>( basic_istream & s, D & x)  operátor přečte několik znaků ve tvaru určeném typem D  naplní výstupní parametr x  formátovaný zápis basic_ostream & operator & s, D x)  operátor vypíše x jako několik znaků ve tvaru určeném typem D  Oba operátory vrací levý operand  Tím je umožněno zřetězené použití s << x << y << z;  je ekvivalentní s << x; s << y; s << z;

177 iostream  formátované čtení/zápis basic_istream & operator>>( basic_istream & s, D & x) basic_ostream & operator & s, D x)  Knihovna istream/ostream implementuje operátory pro typy  (unsigned) short, (unsigned) int, (unsigned) long - dec, hex, oct  float, double, long double - desetinný a/nebo exponenciální tvar  bool, void * - pro ladicí účely  char/wchar_t - znak  char * / wchar_t * - řetězec v C tvaru  Další typy lze dodefinovat (jako globální operátory)  Standardní knihovny C++ je definují pro string/wstring - řetězec complex - komplexní číslo

178 iostream  Definování vlastních formátovacích operátorů class Souradnice { public: int x, y; }; std::ostream & operator<<( std::ostream & s, const Souradnice & a) { return s << '[' << a.x << ',' << a.y << ']'; }  Použití Souradnice p; std::cout << "p = " << p << std::endl;

179 iostream  Problém: namespace namespace prostor { class Souradnice { public: int x, y; }; std::ostream & operator<<( std::ostream & s, const Souradnice & a) { return s << '[' << a.x << ',' << a.y << ']'; } }; prostor::Souradnice p; std::cout << p;// správný operator<< je v namespace prostor, // který není přímo vidět

180 iostream  Problém: namespace namespace prostor { class Souradnice { public: int x, y; }; std::ostream & operator<<( std::ostream & s, const Souradnice & a) { return s << '[' << a.x << ',' << a.y << ']'; } }; prostor::Souradnice p; std::cout << p;// správný operator<< je v namespace prostor, // který není přímo vidět std::cout << std::endl;// tentýž problém je ale už tady: // tento operator<< je v namespace std

181 Koenig lookup prostor::Souradnice p; std::cout << p;// správný operator<< je v namespace prostor, // který není přímo vidět std::cout << std::endl;// tentýž problém je ale už tady: // tento operator<< je v namespace std  Oba případy jsou překládány správně  Je k tomu nutná složitá definice vyhledávání identifikátoru  tzv. Koenigovo vyhledávání  používá se, je-li význam identifikátoru závislý na parametrech volání funkce použití operátoru

182 Koenig lookup  Koenigovo vyhledávání (zjednodušeno)  Argument-dependent name lookup (ISO C++)  Pro každý skutečný parametr se z jeho typu T určí množina asociovaných namespace  Je-li T číselný, tyto množiny jsou prázdné  Je-li T union nebo enum, jeho asociovaným namespace je ten, ve kterém je definován  Je-li T ukazatel na U nebo pole U, přejímá asociované namespace od typu U  Je-li T funkce nebo ukazatel na funkci, přejímá (sjednocením) asociované namespace všech parametrů a návratového typu  Je-li T třída, asociovanými namespace jsou ty, v nichž jsou definovány tato třída a všichni její přímí i nepřímí předkové  Je-li T instancí šablony, přejímá kromě asociovaných tříd a namespace definovaných pro třídu také asociované třídy a namespace všech typových argumentů šablony

183 Koenig lookup  Koenigovo vyhledávání (zjednodušeno)  Argument-dependent name lookup (ISO C++)  Pro každý skutečný parametr se z jeho typu T určí množina asociovaných namespace  Identifikátor funkce se pak vyhledává v těchto prostorech  Globální prostor a aktuální namespace  Všechny namespace přidané direktivami using  Sjednocení asociovaných namespace všech parametrů funkce  Všechny varianty funkce nalezené v těchto namespace jsou rovnocenné  Mezi nimi se vybírá podle počtu a typu parametrů Pokud není jednoznačně určena nejlepší varianta, je to chyba  Volání v kontextu třídy: Je-li identifikátor nalezen uvnitř této třídy nebo některého předka (jako metoda), má přednost před výše uvedenými variantami (globálními funkcemi)

184 iostream  Jak fungují manipulátory cout << "X = " << hex << setw(4) << X << ", Y = " << Y << endl;  Bez parametrů (hex, endl,...)  Definovány jako funkce manipulující s ios_base Proto ios_base musí být třída a nikoliv šablona jako basic_ios ios_base & hex( ios_base & s) { s.setf( ios_base::hex); return s; }  Akceptovány jako ukazatel na funkci zvláštní verzí operátoru << basic_ostream & operator<<( basic_ostream & s, ios_base & (* f)( ios_base & s)) { f( s); return s; }

185 iostream  Jak fungují manipulátory cout << "X = " << hex << setw(4) << X << ", Y = " << Y << endl;  S parametry (setw, setprecision, setfill,...)  Definovány jako funkce vracející speciální třídu struct setw_manip { int x; explicit setw_manip( int p) : x( p) {} }; setw_manip setw( int p) { return setw_manip( p); }  Akceptovány zvláštními verzemi operátoru << basic_ostream & operator<<( basic_ostream & s, const setw_manip & p) { s.width( p.x); return s; }

186 iostream  Vztah proudů a kontejnerů  stringstream umožňuje přístup k médiu jako string  pro string jsou definovány operátory >  definuje iterátory nad proudy: istream_iterator  vstupní iterátor, čte typ U pomocí operátoru >>  parametrem konstruktoru je istream & ostream_iterator  výstupní iterátor, zapisuje typ U pomocí operátoru <<  parametrem konstruktoru je ostream &

187 iostream  Iterátory nad proudy - příklady  naplnění kontejneru ze vstupu std::vector a; std::copy( std::istream_iterator ( std::cin),// aktuální pozice std::istream_iterator (),// "konec souboru" std::back_inserter( a));// vkládací iterátor kontejneru  vysypání kontejneru na výstup  nevýhoda: neodděluje elementy výstupu std::vector b; std::copy( b.begin(), b.end(), std::ostream_iterator ( std::cout));

188 Exception handling Mechanismus výjimek

189 Exception handling  Srovnání: goto  Start: příkaz goto  Cíl: návěští  Určen při kompilaci  Skok může opustit blok  Proměnné korektně zaniknou voláním destruktorů  Cíl musí být v téže proceduře int f() { if ( something == wrong ) { goto label; } else { MyClass my_variable; if ( anything != good ) { goto label; } /*... */ } return 0; label: std::cerr << "Error" << std::endl; return -1; }

190 Exception handling  Srovnání: goto  Start: příkaz goto  Cíl: návěští  Určen při kompilaci  Skok může opustit blok  Proměnné korektně zaniknou voláním destruktorů  Cíl musí být v téže proceduře  Srovnání 2:  Pro pokročilé  Start: volání longjmp  Cíl: volání setjmp  Skok může opustit proceduru  Neřeší lokální proměnné  Nelze použít v C++  Předává hodnotu typu int int f() { if ( something == wrong ) { goto label; } else { MyClass my_variable; if ( anything != good ) { goto label; } /*... */ } return 0; label: std::cerr << "Error" << std::endl; return -1; }

191 Exception handling  Mechanismus výjimek  Start: příkaz throw  Cíl: try-catch blok  Určen za běhu  Skok může opustit proceduru  Proměnné korektně zaniknou voláním destruktorů  Předává hodnotu libovolného typu  Typ hodnoty se podílí na určení cíle skoku void f() { if ( something == wrong ) throw 729; else { MyClass my_variable; if ( anything != good ) throw 123; /*... */ } void g() { try { f(); } catch ( int e ) { std::cerr << "Exception in f(): " << e << std::endl; }

192 Exception handling  Mechanismus výjimek  Start: příkaz throw  Cíl: try-catch blok  Určen za běhu  Skok může opustit proceduru  Proměnné korektně zaniknou voláním destruktorů  Předává hodnotu libovolného typu  Typ hodnoty se podílí na určení cíle skoku  Obvykle se používají pro tento účel zhotovené třídy class WrongException { /*...*/ }; class BadException { /*...*/ }; void f() { if ( something == wrong ) throw WrongException( something); if ( anything != good ) throw BadException( anything); } void g() { try { f(); } catch ( const WrongException & e1 ) { /*...*/ } catch ( const BadException & e2 ) { /*...*/ }

193 Exception handling  Mechanismus výjimek  Start: příkaz throw  Cíl: try-catch blok  Určen za běhu  Skok může opustit proceduru  Proměnné korektně zaniknou voláním destruktorů  Předává hodnotu libovolného typu  Typ hodnoty se podílí na určení cíle skoku  Obvykle se používají pro tento účel zhotovené třídy  Mechanismus výjimek respektuje hierarchii dědičnosti class AnyException { /*...*/ }; class WrongException : public AnyException { /*...*/ }; class BadException : public AnyException { /*...*/ }; void f() { if ( something == wrong ) throw WrongException( something); if ( anything != good ) throw BadException( anything); } void g() { try { f(); } catch ( const AnyException & e1 ) { /*...*/ }

194 Exception handling  Mechanismus výjimek  Start: příkaz throw  Cíl: try-catch blok  Určen za běhu  Skok může opustit proceduru  Proměnné korektně zaniknou voláním destruktorů  Předává hodnotu libovolného typu  Typ hodnoty se podílí na určení cíle skoku  Obvykle se používají pro tento účel zhotovené třídy  Mechanismus výjimek respektuje hierarchii dědičnosti  Hodnotu není třeba využívat class AnyException { /*...*/ }; class WrongException : public AnyException { /*...*/ }; class BadException : public AnyException { /*...*/ }; void f() { if ( something == wrong ) throw WrongException(); if ( anything != good ) throw BadException(); } void g() { try { f(); } catch ( const AnyException &) { /*...*/ }

195 Exception handling  Mechanismus výjimek  Start: příkaz throw  Cíl: try-catch blok  Určen za běhu  Skok může opustit proceduru  Proměnné korektně zaniknou voláním destruktorů  Předává hodnotu libovolného typu  Typ hodnoty se podílí na určení cíle skoku  Obvykle se používají pro tento účel zhotovené třídy  Mechanismus výjimek respektuje hierarchii dědičnosti  Hodnotu není třeba využívat  Existuje univerzální catch blok class AnyException { /*...*/ }; class WrongException : public AnyException { /*...*/ }; class BadException : public AnyException { /*...*/ }; void f() { if ( something == wrong ) throw WrongException(); if ( anything != good ) throw BadException(); } void g() { try { f(); } catch (...) { /*...*/ }

196 Exception handling  Fáze zpracování výjimky  Vyhodnocení výrazu v příkaze throw  Hodnota je uložena "stranou"  Stack-unwinding  Postupně se opouštějí bloky a funkce, ve kterých bylo provádění vnořeno  Na zanikající lokální a pomocné proměnné jsou volány destruktory  Stack-unwinding končí dosažením try-bloku, za kterým je catch-blok odpovídající typu výrazu v příkaze throw  Provedení kódu v catch-bloku  Původní hodnota throw je stále uložena pro případné pokračování: Příkaz throw bez výrazu pokračuje ve zpracování téže výjimky počínaje dalším catch-blokem - začíná znovu stack-unwinding  Zpracování definitivně končí opuštěním catch-bloku  Běžným způsobem nebo příkazy return, break, continue, goto Nebo vyvoláním jiné výjimky

197 Exception handling  Použití mechanismu výjimek  Vyvolání a zpracování výjimky je relativně časově náročné  Používat pouze pro chybové nebo řídké stavy Např. nedostatek paměti, ztráta spojení, chybný vstup, konec souboru  Připravenost na výjimky také něco (málo) stojí  Za normálního běhu je třeba zařídit, aby výjimka dokázala najít cíl a zrušit proměnné Výjimky se týkají i procedur, ve kterých není ani throw, ani try-blok  Většina kompilátorů umí překládat ve dvou režimech "s" a "bez" Celý spojovaný program musí být přeložen stejně

198 Exception handling  Standardní výjimky   Všechny standardní výjimky jsou potomky třídy exception  metoda what() vrací řetězec s chybovým hlášením  bad_alloc: vyvolává operátor new při nedostatku paměti  V režimu "bez výjimek" new vrací nulový ukazatel  bad_cast, bad_typeid: Chybné použití RTTI  Odvozené z třídy logic_error:  domain_error, invalid_argument, length_error, out_of_range  vyvolávány např. funkcí vector::operator[]  Odvozené z třídy runtime_error:  range_error, overflow_error, underflow_error

199 Exception handling  Standardní výjimky   Všechny standardní výjimky jsou potomky třídy exception  metoda what() vrací řetězec s chybovým hlášením  bad_alloc: vyvolává operátor new při nedostatku paměti  V režimu "bez výjimek" new vrací nulový ukazatel  bad_cast, bad_typeid: Chybné použití RTTI  Odvozené z třídy logic_error:  domain_error, invalid_argument, length_error, out_of_range  vyvolávány např. funkcí vector::operator[]  Odvozené z třídy runtime_error:  range_error, overflow_error, underflow_error  Aritmetické ani ukazatelové operátory na vestavěných typech NEHLÁSÍ běhové chyby prostřednictvím výjimek  např. dělení nulou nebo dereference nulového ukazatele

200 Exception handling  Typické použití  Deklarace výjimek class AnyException { /*...*/ }; class WrongException : public AnyException { /*...*/ }; class BadException : public AnyException { /*...*/ };  Vyvolání výjimek void f() { if ( something == wrong ) throw WrongException(); if ( anything != good ) throw BadException(); }  Částečné ošetření void g() { try { f(); } catch (...) { std::cout << "Exception in g()"; throw; }  Podrobné ošetření int main( /*...*/) { try { g(); h(); } catch ( WrongException ) { std::cout << "WrongException"; } catch ( BadException ) { std::cout << "BadException"; }

201 Exception handling  Použití se std::exception  Deklarace výjimek class WrongException : public std::exception { virtual const char * what() const { return "WrongException"; } }; class BadException : public std::exception { virtual const char * what() const { return "BadException"; } };  Vyvolání výjimek void f() { if ( something == wrong ) throw WrongException(); if ( anything != good ) throw BadException(); }  Částečné ošetření void g() { try { f(); } catch (...) { std::cout << "Exception in g()"; throw; }  Podrobné ošetření int main( /*...*/) { try { g(); h(); } catch ( const std::exception & e ) { std::cout << e.what(); }

202 Exception-safe programming  Používat throw a catch je jednoduché  Těžší je programovat běžný kód tak, aby se choval korektně i za přítomnosti výjimek  Exception-safety  Exception-safe programming void f() { int * a = new int[ 100]; int * b = new int[ 200]; g( a, b); delete[] b; delete[] a; }  Pokud new int[ 200] způsobí výjimku, procedura zanechá naalokovaný nedostupný blok  Pokud výjimku vyvolá procedura g, zůstanou dva nedostupné bloky

203 Exception-safe programming  Používat throw a catch je jednoduché  Těžší je programovat běžný kód tak, aby se choval korektně i za přítomnosti výjimek  Exception-safety  Exception-safe programming T & operator=( const T & b) { if ( this != & b ) { delete body_; body_ = new TBody( b.length()); copy( body_, b.body_); } return * this; }  Pokud new TBody způsobí výjimku, operátor= zanechá v položce body_ původní ukazatel, který již míří na dealokovaný blok  Pokud výjimku vyvolá procedura copy, operátor zanechá třídu v neúplném stavu

204 Exception-safe programming  Pravidla vynucená jazykem  Destruktor nesmí skončit vyvoláním výjimky  Výjimka může být vyvolána uvnitř, ale musí být zachycena nejpozději uvnitř destruktoru  Zdůvodnění:  V rámci ošetření výjimek (ve fázi stack-unwinding) se volají destruktory lokálních proměnných  Výjimku zde vyvolanou nelze z technických i logických důvodů ošetřit (ztratila by se původní výjimka)  Nastane-li taková výjimka, volá se funkce terminate() a program končí

205 Exception-safe programming  Pravidla vynucená jazykem  Destruktor nesmí skončit vyvoláním výjimky  Výjimka může být vyvolána uvnitř, ale musí být zachycena nejpozději uvnitř destruktoru  Toto pravidlo jazyka sice platí pouze pro destruktory lokálních proměnných  A z jiných důvodů též pro globální proměnné  Je však vhodné je dodržovat vždy  Bezpečnostní zdůvodnění: Destruktory lokálních proměnných často volají jiné destruktory  Logické zdůvodnění: Nesmrtelné objekty nechceme

206 Exception-safe programming  Pravidla vynucená jazykem  Destruktor nesmí skončit vyvoláním výjimky  Konstruktor globálního objektu nesmí skončit vyvoláním výjimky  Zdůvodnění: Není místo, kde ji zachytit  Stane-li se to, volá se terminate() a program končí  Jiné konstruktory ale výjimky volat mohou (a bývá to vhodné)

207 Exception-safe programming  Pravidla vynucená jazykem  Destruktor nesmí skončit vyvoláním výjimky  Konstruktor globálního objektu nesmí skončit vyvoláním výjimky  Copy-constructor typu v hlavičce catch-bloku nesmí skončit vyvoláním výjimky  Zdůvodnění: Catch blok by nebylo možné vyvolat  Stane-li se to, volá se terminate() a program končí  Jiné copy-constructory ale výjimky volat mohou (a bývá to vhodné)

208 Exception-safe programming  Pravidla vynucená jazykem  Destruktor nesmí skončit vyvoláním výjimky  Konstruktor globálního objektu nesmí skončit vyvoláním výjimky  Copy-constructor typu v hlavičce catch-bloku nesmí skončit vyvoláním výjimky

209 Exception-safe programming  Poznámka: Výjimky při zpracování výjimky  Výjimka při výpočtu výrazu v throw příkaze  Tento throw příkaz nebude vyvolán  Výjimka v destruktoru při stack-unwinding  Povolena, pokud neopustí destruktor  Po zachycení a normálním ukončení destruktoru se pokračuje v původní výjimce  Výjimka uvnitř catch-bloku  Pokud je zachycena uvnitř, ošetření původní výjimky může dále pokračovat (přikazem throw bez výrazu)  Pokud není zachycena, namísto původní výjimky se pokračuje ošetřováním nové

210 Exception-safe programming  Kompilátory samy ošetřují některé výjimky  Dynamická alokace polí  Dojde-li k výjimce v konstruktoru některého prvku, úspěšně zkonstruované prvky budou destruovány Ve zpracování výjimky se poté pokračuje

211 Exception-safe programming  Kompilátory samy ošetřují některé výjimky  Dynamická alokace polí  Dojde-li k výjimce v konstruktoru některého prvku, úspěšně zkonstruované prvky budou destruovány Ve zpracování výjimky se poté pokračuje  Výjimka v konstruktoru součásti (prvku nebo předka) třídy  Sousední, již zkonstruované součásti, budou destruovány  Ve zpracování výjimky se poté pokračuje Uvnitř konstruktoru je možno výjimku zachytit speciálním try-blokem: X::X( /* formální parametry */) try : Y( /* parametry pro konstruktor součásti Y */) { /* vlastní tělo konstruktoru */ } catch ( /* parametr catch-bloku */ ) { /* ošetření výjimky v konstruktoru Y i ve vlastním těle */ }  Konstrukci objektu nelze dokončit Opuštění speciálního catch bloku znamená throw;

212 Exception-safe programming  Definice  (Weak) exception safety  Funkce (operátor, konstruktor) je (slabě) bezpečná, pokud i v případě výjimky zanechá veškerá data v konzistentním stavu  Konzistentní stav znamená zejména: Nedostupná data byla korektně destruována a odalokována Ukazatele nemíří na odalokovaná data Platí další invarianty dané logikou aplikace

213 Exception-safe programming  Definice  (Weak) exception safety  Funkce (operátor, konstruktor) je (slabě) bezpečná, pokud i v případě výjimky zanechá veškerá data v konzistentním stavu  Konzistentní stav znamená zejména: Nedostupná data byla korektně destruována a odalokována Ukazatele nemíří na odalokovaná data Platí další invarianty dané logikou aplikace  Strong exception safety  Funkce je silně bezpečná, pokud v případě, že skončí vyvoláním výjimky, zanechá data ve stejném stavu, ve kterém byla při jejím vyvolání  Nazýváno též "Commit-or-rollback semantics"

214 Exception-safe programming  Poznámky  (Weak) exception safety  Tohoto stupně bezpečnosti lze většinou dosáhnout  Stačí vhodně definovat nějaký konzistentní stav, kterého lze vždy dosáhnout, a ošetřit pomocí něj všechny výjimky Konzistentním stavem může být třeba nulovost všech položek Je nutné upravit všechny funkce tak, aby je tento konzistentní stav nepřekvapil (mohou na něj ale reagovat výjimkou)  Strong exception safety  Silné bezpečnosti nemusí jít vůbec dosáhnout, pokud je rozhraní funkce navrženo špatně  Obvykle jsou problémy s funkcemi s dvojím efektem Příklad: funkce pop vracející odebranou hodnotu

215 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Nebezpečná implementace:  Pokud new char způsobí výjimku, operátor= zanechá v položce str_ původní ukazatel, který již míří na dealokovaný blok class String { public: //... private: char * str_; }; String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } return * this; }

216 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Nebezpečná implementace:  Pokud new char způsobí výjimku, operátor= zanechá v položce str_ původní ukazatel, který již míří na dealokovaný blok  K jiné výjimce zde dojít nemůže: std::operator delete výjimky nikdy nevyvolává char je vestavěný typ a nemá tedy konstruktory které by mohly výjimku vyvolávat strlen a strcpy jsou C-funkce Parametry a návratová hodnota se předávají odkazem class String { public: //... private: char * str_; }; String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } return * this; }

217 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Naivní pokus o opravu:  Pokud new char způsobí výjimku, ošetří se  Objekt se uvede do konzistentního stavu  Výjimka se propaguje dál - ven z funkce  Problém:  V catch bloku teoreticky může vzniknout nová výjimka String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; try { str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } catch (... ) { str_ = new char[ 1]; * str_ = 0; throw; } return * this; }

218 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Lepší pokus o opravu:  Pokud new char způsobí výjimku, ošetří se  Je nutné pozměnit invariant třídy String:  Položka str_ nyní smí obsahovat nulový ukazatel String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; try { str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } catch (... ) { str_ = 0; throw; } return * this; }

219 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Lepší pokus o opravu:  Pokud new char způsobí výjimku, ošetří se  Je nutné pozměnit invariant třídy String:  Položka str_ nyní smí obsahovat nulový ukazatel  Takový exemplář String je považován za konzistentní  Konzistentnost nemusí znamenat, že to je z uživatelského pohledu platná hodnota  Může být považována i za chybovou a každá operace s takovou hodnotou může vyvolávat výjimku String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; try { str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } catch (... ) { str_ = 0; throw; } return * this; }

220 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Ekvivalentní řešení:  Nulovat str_ po delete  Pokud new způsobí výjimku, v str_ zůstane nulový ukazatel String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; str_ = 0; str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } return * this; }

221 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Chyba: změnili jsme invariant  str_ nyní může být nulové  delete _str je v pořádku operator delete je vždy proti nulovému ukazateli ošetřen (nedělá nic)  strlen a strcpy ale fungovat nebudou String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; str_ = 0; str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } return * this; }

222 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Opraveno String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; str_ = 0; if ( b.str_ ) { str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } return * this; }

223 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Vylepšení:  operator= může vyvolávat výjimku, pokud se přiřazuje neplatná hodnota  Tato výjimka může být definována např. takto: #include class InvalidString : public std::exception { virtual const char * what() const { return "Invalid string"; } String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; str_ = 0; if ( b.str_ ) { str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } else { throw InvalidString(); } return * this; }

224 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Toto řešení je slabě bezpečné  Silně bezpečné ale není:  Pokud dojde k výjimce, nezachovává se původní stav dat  To bude pro uživatele nepříjemné: String x, y; /*... */ try { x = y + x; } catch (...) { /*... */ }  Uživatel nedokáže rozlišit mezi výjimkami v operátorech + a =  Náš operator= ale v případě výjimky ztratí hodnotu x String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { delete[] str_; str_ = 0; if ( b.str_ ) { str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } else { throw InvalidString(); } return * this; }

225 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Silně bezpečné řešení  Pokud dojde k výjimce v new, nestane se nic  Ani před throw nenastane žádná změna String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { if ( b.str_ ) { char * aux = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( aux, b.str_); delete[] str_; str_ = aux; } else { throw InvalidString(); } return * this; }

226 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Silně bezpečné řešení  Pozorování:  Toto řešení je "shodou okolností" imunní proti this == & b String & String::operator=( const String & b) { if ( this != & b ) { if ( b.str_ ) { char * aux = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( aux, b.str_); delete[] str_; str_ = aux; } else { throw InvalidString(); } return * this; }

227 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Silně bezpečné řešení  Pozorování:  Toto řešení je "shodou okolností" imunní proti this == & b  Test je možno zrušit String & String::operator=( const String & b) { if ( b.str_ ) { char * aux = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( aux, b.str_); delete[] str_; str_ = aux; } else { throw InvalidString(); } return * this; }

228 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Silně bezpečné řešení  Pokud je copy-constructor silně bezpečný  Standardní řešení:  Copy-constructor naplní lokální proměnnou c kopií parametru b Zde může dojít k výjimce  Metoda swap vyměňuje obsah this a proměnné c Metoda swap je rychlá a nevyvolává výjimky  Před návratem z operatoru se volá destruktor c Tím zaniká původní obsah this void String::swap( String & x) { char * aux = str_; str_ = x.str_; x.str_ = aux; } String & String::operator=( const String & b) { String c( b); swap( c); return * this; }

229 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Silně bezpečné řešení  Metodu swap je vhodné publikovat ve formě globální funkce  Některé algoritmy nad kontejnery obsahujícími String se tak zrychlí a stanou se bezpečnými vůči výjimkám void String::swap( String & x) { char * aux = str_; str_ = x.str_; x.str_ = aux; } String & String::operator=( const String & b) { String c( b); swap( c); return * this; } void swap( String & x, String & y) { x.swap( y); }

230 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  operator=  Silně bezpečné řešení  Metodu swap je vhodné publikovat ve formě globální funkce  Některé algoritmy nad kontejnery obsahujícími String se tak zrychlí a stanou se bezpečnými vůči výjimkám  Sama metoda swap může využívat šablonu swap pro typ char * #include void String::swap( String & x) { swap( str_, x.str_); } String & String::operator=( const String & b) { String c( b); swap( c); return * this; } void swap( String & x, String & y) { x.swap( y); }

231 Exception-safe programming  Příklad: String č. 2  copy-constructor  Silně bezpečné řešení  Pokud tělo dorazí na konec, budou datové položky korektně vyplněny  Tělo může vyvolávat výjimky V takovém případě není třeba datové položky vyplňovat Objekt nebude považován za platný a nebude používán ani destruován  Obecně je však třeba ošetřit try-blokem situace, kdy je v objektu více dynamicky alokovaných ukazatelů String( const String & b) { if ( b.str_ ) { str_ = new char[ strlen( b.str_) + 1]; strcpy( str_, b.str_); } else { throw InvalidString(); }

232 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Slabě bezpečná implementace:  Při výjimce v konstruktoru proměnné s se nestane nic  operator delete nezpůsobuje výjimky struct Box { String v; Box * next; }; class StringStack { public: //... private: Box * top_; }; String StringStack::pop() { if ( ! top_ ) throw StackEmpty(); Box * p = top_; String s = p->v; top_ = p->next; delete p; return s; }

233 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Slabě bezpečná implementace  Není silně bezpečná:  Funkce vrací hodnotou  Pokud při vracení dojde k výjimce v copy-constructoru, zásobník již bude zkrácen struct Box { String v; Box * next; }; class StringStack { public: //... private: Box * top_; }; String StringStack::pop() { if ( ! top_ ) throw StackEmpty(); Box * p = top_; String s = p->v; top_ = p->next; delete p; return s; }

234 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Slabě bezpečná implementace  Není silně bezpečná:  Funkce vrací hodnotou  Pokud při vracení dojde k výjimce v copy-constructoru, zásobník již bude zkrácen  Tuto výjimku lze ošetřit try-blokem okolo příkazu return Uvést zásobník do původního stavu Ale: co když se uvedení do původního stavu nezdaří? String StringStack::pop() { if ( ! top_ ) throw StackEmpty(); Box * p = top_; String s = p->v; top_ = p->next; delete p; try { return s; } catch (...) { p = new Box; p->v = s; p->next = top_; top_ = p; throw; }

235 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Nefunkční implementace  Není silně bezpečná:  Funkce vrací hodnotou  Pokud při vracení dojde k výjimce v copy-constructoru, zásobník již bude zkrácen  Tuto výjimku lze ošetřit try-blokem okolo příkazu return  Dokážeme udělat obnovení původního stavu bez nebezpečí výjimky Ale: jak zrušíme proměnnou p, když k výjimce nedojde? String StringStack::pop() { if ( ! top_ ) throw StackEmpty(); Box * p = top_; String s = p->v; top_ = p->next; // tady bylo delete p; try { return s; // tady by delete p; nepomohlo } catch (...) { top_ = p; throw; }

236 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Silně bezpečná implementace  Jak zrušíme proměnnou p, když k výjimce nedojde?  std::auto_ptr  "chytrý" ukazatel na T, který se chová jako "jediný vlastník objektu": po zkopírování se vynuluje při zániku volá delete  Pozor: auto_ptr má nestandardní copy-constructor a operator= modifikují svůj parametr pro auto_ptr nefungují kontejnery apod. #include String StringStack::pop() { if ( ! top_ ) throw StackEmpty(); std::auto_ptr p = top_; top_ = p->next; try { return p->v; } catch (...) { top_ = p; // toto přiřazení nuluje p throw; } // při návratu se automaticky zruší * p // pokud je p nenulové

237 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Silně bezpečná implementace  Uživatel ji nedokáže použít tak, aby to bylo silně bezpečné  Vracenou hodnotu je nutné okopírovat  Nedá se poznat, zda výjimku vyvolala metoda pop nebo operator= V prvním případě je zásobník nedotčen, ale ve druhém je již zkrácen StringStack stk; String a; /*... */ try { a = stk.pop(); } catch (...) { /* ??? */ }

238 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Řešení A  Jako v STL  Rozdělit pop na dvě funkce  top vrací vrchol zásobníku může jej vracet odkazem nemodifikuje data  pop pouze zkracuje je silně bezpečná StringStack stk; String a; /*... */ try { a = stk.top(); } catch (...) { /* chyba kopírování nebo prázdný zásobník, proměnná a nezměněna, zásobník nedotčen */ } try { stk.pop(); } catch (...) { /* chyba zkracování, proměnná a změněna, zásobník nedotčen */ }

239 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Řešení B  Namísto vracení hodnoty funkce pop vyplňuje parametr předávaný odkazem  tím se vyloučí nutnost kombinovat volání pop s dalším kopírováním  Pro uživatele jednodušší, implementace pop je však těžší StringStack stk; String a; /*... */ try { stk.pop( a); } catch (...) { /* chyba zkracování nebo kopírování, proměnná a nezměněna, zásobník nedotčen */ }

240 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován seznamem  Řešení B  Lze implementovat nad řešením A #include class StringStack { public: /* A */ String & top(); void pop(); /* B */ void pop( String & out) { String & t = top(); swap( out, t); try { pop(); } catch (...) { swap( out, t); throw; } };

241 Exception specifications  Exception specifications  U každé funkce (operátoru, metody) je možno určit seznam výjimek, kterými smí být ukončena  Na výjimky ošetřené uvnitř funkce se specifikace nevztahuje  Pokud není specifikace uvedena, povoleny jsou všechny výjimky  Specifikace respektuje dědičnost, to jest automaticky povoluje i všechny potomky uvedené třídy void a() { /* tahle smí všechno */ } void b() throw () { /* tahle nesmí nic */ } void c() throw ( std::bad_alloc) { /* tahle smí std::bad_alloc */ } void d() throw ( std::exception, MyExc) { /* tahle smí potomky std::exception a MyExc */ }

242 Exception specifications  Exception specifications  Kompilátor zajistí, že nepovolená výjimka neopustí funkci:  Pokud by se tak mělo stát, volá se unexpected() unexpected() smí vyvolat "náhradní" výjimku  Pokud ani náhradní výjimka není povolena, zkusí se vyvolat std::bad_exception  Pokud ani std::bad_exception není povoleno, volá se terminate() a program končí

243 Exception specifications  Exception specifications  Kompilátor zajistí, že nepovolená výjimka neopustí funkci  Toto je běhová kontrola  Kompilátor smí vydávat nejvýše varování  Funkce smí volat jinou, která by mohla vyvolat nepovolenou výjimku (ale nemusí) void f() throw ( std::exception) { } void g() throw () { f(); /* tohle se smí */ }

244 Exception specifications  Exception specifications  Kompilátor (a runtime) zajistí, že nepovolená výjimka neopustí funkci  Microsoft Visual C to ovšem neimplementuje  Kompilátor to může využít  Speciálně při volání funkce s prázdným throw () se nemusí generovat ošetřující kód  Program se zmenší a možná i zrychlí  Užitek pro programátory:  Komentář  Ladicí prostředek

245 Cast Různé druhy přetypování

246 Přetypování  Různé varianty syntaxe  C-style cast (T)e  Převzato z C

247 Přetypování  Různé varianty syntaxe  C-style cast (T)e  Převzato z C  Function-style cast T(e)  Ekvivalentní (T)e T musí být syntakticky identifikátor nebo klíčové slovo označující typ

248 Přetypování  Různé varianty syntaxe  C-style cast (T)e  Převzato z C  Function-style cast T(e)  Ekvivalentní (T)e T musí být syntakticky identifikátor nebo klíčové slovo označující typ  Type conversion operators  Pro odlišení účelu (síly a nebezpečnosti) přetypování: const_cast (e) static_cast (e) reinterpret_cast (e)

249 Přetypování  Různé varianty syntaxe  C-style cast (T)e  Převzato z C  Function-style cast T(e)  Ekvivalentní (T)e T musí být syntakticky identifikátor nebo klíčové slovo označující typ  Type conversion operators  Pro odlišení účelu (síly a nebezpečnosti) přetypování: const_cast (e) static_cast (e) reinterpret_cast (e)  Novinka - přetypování s běhovou kontrolou: dynamic_cast (e)

250 Přetypování const_cast (e)  Odstranění konstantnosti  const U & => U &  const U * => U *  Obvykle používáno pro měnění pomocných položek v logicky konstantních objektech  Příklad: Čítač odkazů na logicky konstantní objekt class Data { public: void register_pointer() const { const_cast ( this)->references++; } private: /*... data... */ int references; };  Jiný příklad: datové struktury s amortizovaným vyhledáváním

251 Přetypování const_cast (e)  Odstranění konstantnosti  const U & => U &  const U * => U *  U moderních překladačů lze nahradit specifikátorem mutable  Příklad: Čítač odkazů na logicky konstantní objekt class Data { public: void register_pointer() const { references++; } private: /*... data... */ mutable int references; };

252 Přetypování static_cast (e)  Umožňuje  Všechny implicitní konverze  Bezztrátové i ztrátové aritmetické konverze (int double apod.)  Konverze přidávající modifikátory const a volatile  Konverze ukazatele na void *  Konverze odkazu na odvozenou třídu na odkaz na předka: Derived & => Base & Derived * => Base *  Aplikace copy-constructoru; v kombinaci s implicitní konverzí též: Derived => Base (slicing: okopírování části objektu)  Aplikace libovolného konstruktoru T::T s jedním parametrem Uživatelská konverze libovolného typu na třídu T  Aplikace konverzního operátoru : operator T() Uživatelská konverze nějaké třídy na libovolný typ T

253 Přetypování static_cast (e)  Umožňuje  Všechny implicitní konverze  Ekvivalentní použití pomocné proměnné tmp deklarované takto: T tmp(e);  Používá se tehdy, pokud se vynucením jedné z možných implicitních konverzí odstraní nejednoznačnost nebo vynutí volání jiné varianty funkce class A { /*... */ }; class B { /*... */ }; void f( A *); void f( B*); class C : public A, public B { /*... */ void g() { f( static_cast ( this)); } };

254 Přetypování static_cast (e)  Umožňuje  Všechny implicitní konverze  Konverze na void - zahození hodnoty výrazu  Používá se v makrech a podmíněných výrazech  Konverze odkazu na předka na odkaz na odvozenou třídu Base & => Derived & Base * => Derived *  Pokud objekt, na nějž konvertovaný odkaz ukazuje, není typu Derived či z něj odvozený, je výsledek nedefinovaný K chybě obvykle dojde později!  Konverze celého čísla na výčtový typ  Pokud hodnota čísla neodpovídá žádné výčtové konstantě, výsledek je nedefinovaný  Konverze void * na libovolný ukazatel

255 Přetypování static_cast (e)  Nejčastější použití  Konverze odkazu na předka na odkaz na odvozenou třídu class Base { public: enum Type { T_X, T_Y }; virtual Type get_type() const = 0; }; class X : public Base { /*... */ virtual Type get_type() const { return T_X; } }; class Y : public Base { /*... */ virtual Type get_type() const { return T_Y; } }; Base * p = /*... */; switch ( p->get_type() ) { case T_X: { X * xp = static_cast ( p); /*... */ } break; case T_Y: { Y * yp = static_cast ( p); /*... */ } break; }

256 Přetypování reinterpret_cast (e)  Umožňuje  Konverze ukazatele na dostatečně velké celé číslo  Konverze celého čísla na ukazatel  Konverze mezi různými ukazateli na funkce  Konverze odkazu na odkaz na libovolný jiný typ U * => V * U & => U &  Neuvažuje příbuzenské vztahy tříd, neopravuje hodnoty ukazatelů  Většina použití je závislá na platformě  Příklad: Přístup k reálné proměnné po bajtech  Typické použití: Čtení a zápis binárních souborů void put_double( std::ostream & o, const double & d) { o.write( reinterpret_cast ( & d), sizeof( double)); } Obsah souboru je nepřenositelný

257 Přetypování dynamic_cast (e)  Umožňuje  Konverze odkazu na odvozenou třídu na odkaz na předka: Derived & => Base & Derived * => Base *  Implicitní konverze, chová se stejně jako static_cast  Konverze odkazu na předka na odkaz na odvozenou třídu Base & => Derived & Base * => Derived *  Podmínka: Base musí obsahovat alespoň jednu virtuální funkci  Pokud konvertovaný odkaz neodkazuje na objekt typu Derived nebo z něj odvozený, je chování definováno takto: Konverze ukazatelů vrací nulový ukazatel Konverze referencí vyvolává výjimku std::bad_cast  Umožňuje přetypování i v případě virtuální dědičnosti

258 Přetypování dynamic_cast (e)  Nejčastější použití  Konverze odkazu na předka na odkaz na odvozenou třídu class Base { public: virtual ~Base(); /* alespoň jedna virtuální funkce */ }; class X : public Base { /*... */ }; class Y : public Base { /*... */ }; Base * p = /*... */; X * xp = dynamic_cast ( p); if ( xp ) { /*... */ } Y * yp = dynamic_cast ( p); if ( yp ) { /*... */ }

259 RTTI Typová informace za běhu

260 RTTI  Operátor typeid typeid(T)  Vrací identifikaci typu T typeid(e)  Pokud výraz e je typu reference na třídu s alespoň jednou virtuální funkcí Vrací identifikaci typu objektu určeného výrazem e Pokud je reference nulová, vyvolává výjimku std::bad_typeid  Jinak Vrací identifikaci statického typu výrazu e  Identifikace typu const std::type_info &   Lze porovnávat na rovnost  Má metodu name() vracející řetězec s nějakou formou jména typu

261 RTTI  Typické použití  Alternativa místo dynamic_cast #include class Base { public: virtual ~Base(); /* alespoň jedna virtuální funkce */ }; class X : public Base { /*... */ }; class Y : public Base { /*... */ }; Base * p = /*... */; if ( typeid( * p) == typeid( X) ) { X * xp = static_cast ( p); /*... */ } if ( typeid( * p) == typeid( Y) ) { Y * yp = static_cast ( p); /*... */ }

262 RTTI  Typické použití  Alternativa místo dynamic_cast  Pozor: rovnost typeid nereflektuje dědičnost Zatímco dynamic_cast ano #include class Base { public: virtual ~Base(); /* alespoň jedna virtuální funkce */ }; class X : public Base { /*... */ }; class Z : public X { /*... */ }; Base * p = new Z; if ( typeid( * p) == typeid( X) ) // neplatí ! { X * xp = static_cast ( p); /*... */ } if ( typeid( * p) == typeid( Z) ) // platí { Z * zp = static_cast ( p); /*... */ }

263 RTTI  RTTI obvykle něco stojí  Každá třída s virtuálními funkcemi někde musí mít své type_info a odkaz na něj ve své tabulce virtuálních funkcí To platí i pro instance šablon, jejichž jména bývají dlouhá  RTTI se příliš nevyužívá  Je slabší než dynamic_cast  Je nové Mezitím se programátoři naučili dělat si RTTI vlastními prostředky  Většina překladačů zapíná RTTI na vyžádání  Někdy se takový přepínač vztahuje i na dynamic_cast  U některých překladačů souvisí s RTTI i zpracování výjimek

264 Kanonické tvary tříd

265  Neinstanciované třídy  Policy classes  Traits templates  Třídy s jednou instancí  Singletony  Třídy instanciované jako proměnné  Uživatelské datové typy, chytré ukazatele,...  Funktory a podobné parametry šablon  Visitory a podobné objekty s virtuálními funkcemi  Třídy instanciované dynamicky  Plain Old Data  Velká a sdílená data  Třídy s hierarchií dědičnosti Poznámka: Toto třídění nemůže být ani úplné ani jednoznačné

266 Kanonické tvary tříd  Neinstanciované třídy  Policy classes  Traits templates  Obsahují pouze  Definice typů (typedef, případně vnořené třídy)  Definice výčtových konstant (a typů)  Statické funkce  Statická data  Obvykle vše veřejné (struct)  Nemají konstruktory ani destruktory  Obvykle nevyužívají dědičnost struct allocation_policy { static void * alloc( size_t); static void free( void *); }; template struct type_traits; template<> struct type_traits { typedef char param_type; enum { min = 0, max = 255 }; static bool less( char, char); };

267 Kanonické tvary tříd  Policy class – použití  Univerzální šablona template class BigTree { /*... */ Node * new_node() { return policy::alloc(sizeof(Node)); } };  Specifická policy class struct my_policy { static void * alloc( size_t); static void free( void *); };  Použití BigTree my_tree;  Traits template – použití  Deklarace traits template struct type_traits;  Univerzální šablona template class Stack { /*... */ void push( typename type_traits::param_t x); };  Univerzální definice traits template struct type_traits { typedef const T & param_t; };  Explicitní specializace traits template<> struct type_traits { typedef char param_t; };

268 Kanonické tvary tříd  Třídy s jednou instancí  Singletony  Privátní konstruktor a destruktor  Znemožní vytváření a likvidaci mimo předepsaná místa  Privátní hlavička copy- constructoru a operatoru=  Tělo se neimplementuje  Znemožní kopírování  Privátní statická proměnná odkazující na instanci  Veřejná statická funkce zpřístupňující instanci  Většinou nevyužívají dědičnost ani virtuální funkce /* syslog.h */ class SysLog { public: static SysLog & instance() { if ( ! pinst_ ) pinst_ = new SysLog; return * pinst_; } void write( const char * s) { ::write( s, handle_); } private: int handle_; SysLog() { handle_=::open("syslog");} ~SysLog() { ::close(handle_); } SysLog( const SysLog &); void operator=( const SysLog &); static std::auto_ptr pinst_; }; /* syslog.cpp */ std::auto_ptr SysLog::pinst_;

269 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované jako proměnné  Jednoduché datové typy  Neobsahují dynamicky alokovaná data  Konstruktor bez parametrů  Zajišťuje definovanou iniciální hodnotu  Copy-constructor, operator=, destruktor se nedefinují  Implementace kompilátorem vyhovuje  Unární a modifikující binární operátory jako metody  Nemodifikující binární operátory jako globální funkce class Complex { public: double re, im; Complex(); Complex operator-() const; Complex & operator+=( const Complex &); }; Complex operator+( const Complex &, const Complex &);

270 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované jako proměnné  Složitější datové typy  Konstruktor bez parametrů  Copy-constructor  operator=  Destruktor  Unární a modifikující binární operátory jako metody  Nemodifikující binární operátory jako globální funkce  Obvykle musejí být friend  Data a pomocné funkce privátní  Dědičnost nemá smysl class Matrix { public: Matrix(); Matrix( const Matrix &); Matrix & operator=( const Matrix &); ~Matrix(); Matrix operator-() const; Matrix & operator+=( const Matrix &); friend Matrix operator+( const Matrix &, const Matrix &); private: int m_, n_; double * d_; }; Matrix operator+( const Matrix &, const Matrix &);

271 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované jako proměnné  Funktory  Třídy určené k předávání šablonovaným funkcím  Obvykle používány pouze jednou Co nejjednodušší konstrukce  Konstruktor  S požadovanými parametry  Data  Metoda implementující požadovanou operaci  Typicky operator()  Dědičnost nemá smysl struct Printer { public: Printer( std::ostream & o) : out_( o) {} void operator()( int x) { o << x << std::endl; } private: std::ostream & out_; }; std::vector v; for_each( v.begin(), v.end(), Printer( std::cout));

272 Visitor  Visitor  Abstraktní třída  Určena k předání jiné funkci, která vybere a zavolá vhodnou virtuální metodu podle skutečného typu nějakého objektu  Často používána ve spojení s procházením polymorfní datovou strukturou  Příklad  Datová struktura Scene obsahuje objekty tří druhů (Ellipse, Rectangle, Line)  Metoda doitforall projde všechny prvky scény a aplikuje na každý z nich vhodnou virtuální metodu zadaného Visitoru class Ellipse; class Rectangle; class Line; class Visitor { public: virtual void visitEllipse( Ellipse *)=0; virtual void visitRectangle( Rectangle *)=0; virtual void visitLine( Line *)=0; virtual ~Visitor() {} }; class Scene { public: void doitforall( Visitor &); /*... */ };

273 Visitor  Visitor - použití class PrintVisitor : public Visitor { public: PrintVisitor( Printer * p) : p_( p) {} virtual void visitEllipse( Ellipse *); virtual void visitRectangle( Rectangle *); virtual void visitLine( Line *); private: Printer * p_; }; Scene s; Printer * p; s.doitforall( PrintVisitor( p)); class Ellipse; class Rectangle; class Line; class Visitor { public: virtual void visitEllipse( Ellipse *)=0; virtual void visitRectangle( Rectangle *)=0; virtual void visitLine( Line *)=0; virtual ~Visitor() {} }; class Scene { public: void doitforall( Visitor &); /*... */ };

274 Visitor  Visitor  Visitor umožňuje definovat tolik variant nějaké akce, kolik je druhů procházených objektů  Pomocí visitoru je možné definovat další akce  Příklad  Vyskytne-li se potřeba výstupu na plotter, stačí definovat další potomek visitoru class Ellipse; class Rectangle; class Line; class Visitor { public: virtual void visitEllipse( Ellipse *)=0; virtual void visitRectangle( Rectangle *)=0; virtual void visitLine( Line *)=0; virtual ~Visitor() {} }; class Scene { public: void doitforall( Visitor &); /*... */ };

275 Visitor  Srovnání  Virtuální funkce  Podobného efektu jako u visitoru lze dosáhnout virtuální funkcí deklarovanou ve společném předku objektů s odlišnými těly pro každý druh objektu  Sada virtuálních funkcí ve společném předku není rozšiřitelná class AbstractObject { public: virtual void print( Printer *)=0; virtual void display( Display *)=0; virtual ~AbstractObject() {} }; class Ellipse : public AbstractObject { /*... */ }; class Ellipse; class Rectangle; class Line; class Visitor { public: virtual void visitEllipse( Ellipse *)=0; virtual void visitRectangle( Rectangle *)=0; virtual void visitLine( Line *)=0; virtual ~Visitor() {} }; class Scene { public: void doitforall( Visitor &); /*... */ };

276 Visitor  Visitor  Výhoda: Přidávání další akce nevyžaduje změnu společného rozhraní  Nevýhoda: Přidání dalšího druhu objektu si vynutí změnu visitoru (přidání virtuální funkce)  Poučení  V případě stabilní množiny akcí na nestabilní množině druhů objektů použijte virtuální funkce  V případě nestabilní množiny akcí na stabilní množině druhů objektů použijte visitor  V případě nestabilní množiny akcí i druhů... ? class Ellipse; class Rectangle; class Line; class Visitor { public: virtual void visitEllipse( Ellipse *)=0; virtual void visitRectangle( Rectangle *)=0; virtual void visitLine( Line *)=0; virtual ~Visitor() {} }; class Scene { public: void doitforall( Visitor &); /*... */ };

277 Visitor  Visitor - implementace class AbstractObject { public: virtual void apply( Visitor &) = 0; virtual ~AbstractObject() {} }; class Ellipse { protected: virtual void apply( Visitor & v) { v.visitEllipse( v); } /*... */ }; void Scene::doitforall( Visitor & v) { for ( my_vector_::iterator it = elements_.begin(); it != elements_.end(); ++it ) (*it)->apply( v); } class Ellipse; class Rectangle; class Line; class Visitor { public: virtual void visitEllipse( Ellipse *)=0; virtual void visitRectangle( Rectangle *)=0; virtual void visitLine( Line *)=0; virtual ~Visitor() {} }; class Scene { public: void doitforall( Visitor &); /*... */ private: typedef vector my_vector_; my_vector_ elements_; };

278 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované jako proměnné  Abstraktní visitor  Sada čistě virtuálních funkcí  Virtuální destruktor Prázdné tělo  Vše veřejné  Konkrétní visitor  Obvykle používán pouze jednou Co nejjednodušší konstrukce Kontrola přístupu není nutná  Potomek abstraktní třídy  Privátní nebo veřejná data  Konstruktor (jsou-li data)  Virtuální metody implementující požadované operace class Visitor { public: virtual void visitEllipse( Ellipse *)=0; virtual void visitRectangle( Rectangle *)=0; virtual void visitLine( Line *)=0; virtual ~Visitor() {} }; class PrintVisitor : public Visitor { public: PrintVisitor( Printer * p) : p_( p) {} virtual void visitEllipse( Ellipse *); virtual void visitRectangle( Rectangle *); virtual void visitLine( Line *); private: Printer * p_; };

279 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované dynamicky  Plain Old Data  Neobsahují dynamicky alokované součásti  Datové položky obvykle veřejné  Většinou bez konstruktoru  Nedefinuje se copy- constructor, operator= ani destruktor  Bez virtuálních funkcí a dědičnosti  Někdy s obyčejnými metodami class Configuration { public: bool show_toolbar; bool show_status_bar; int max_windows; };  Pro srovnání  Pojem "Plain Old Data" (POD) je definován jazykem C++ takto:  Třída nemá žádný konstruktor ani destruktor  Třída nemá virtuální funkce ani virtuální dědičnost  Všichni předkové a datové položky jsou POD  POD-třída má zjednodušená pravidla:  Může být součástí unie  Může být staticky inicializována

280 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované dynamicky  Velká a sdílená data  Často obsahuje definice typů  Konstruktor nebo několik konstruktorů, často s parametry  Destruktor  Privátní datové položky  Manipulace prostřednictvím metod udržujících konzistenci  Obvykle privátní neimplementovaný copy- constructor a operator=  Většinou bez virtuálních funkcí a dědičnosti class ColoredGraph { public: typedef int node_id; typedef int edge_id; typedef int color; ColoredGraph(); ColoredGraph( istream &); ~ColoredGraph(); node_id add_node(); edge_id add_edge( node_id, node_id, color); /*... */ private: vector nodes_; multimap edges_; map colors_; ColoredGraph(const ColoredGraph &); void operator=(const ColoredGraph &); };

281 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované dynamicky  Třídy s hierarchií dědičnosti  "Objektové programování"  Abstraktní třída  Sada veřejných (čistě) virtuálních funkcí  Veřejný virtuální destruktor Prázdné tělo  Konstruktor obvykle protected Chrání proti instanciaci, pokud nejsou čistě virtuální funkce  Pro jistotu: privátní neimplementovaný copy- constructor a operator= Kopírování metodou clone  Žádné datové položky class AbstractObject { public: virtual void doit() {} virtual void showit( Where *) const = 0; virtual AbstractObject * clone() const = 0; virtual ~AbstractObject() {} protected: AbstractObject() {} private: AbstractObject( const AbstractObject&); void operator=( const AbstractObject&); };

282 Kanonické tvary tříd  Třídy instanciované dynamicky  Třídy s hierarchií dědičnosti  "Objektové programování"  Konkrétní třída  Potomek abstraktní třídy  Veřejný konstruktor  Virtuální funkce obvykle protected  Privátní data class ConcreteObject : public AbstractObject { public: ConcreteObject( /*...*/); protected: virtual void doit(); virtual void showit( Where *) const; virtual AbstractObject * clone() const; virtual ~ConcreteObject(); private: /* data */; };

283 Design Patterns Návrhové vzory

284 Design patterns  Design patterns  Abstract factory  Adapter  Bridge  Builder  Chain of responsibility  Command  Composite  Decorator  Facade  Factory method  Flyweight  Generation gap  Interpreter  Iterator  Mediator  Memento  Multicast  Observer  Prototype  Proxy  Singleton  State  Strategy  Template method  Typed message  Visitor  a mnoho dalších...  Gamma, Helm, Johnson, Vlissides: Design Patterns, 1995

285 Design patterns  Design patterns - proč?  Vše již bylo vynalezeno - nevynalézat kolo  Moudrost věků - neopakovat chyby  Výuka a poučení - jak to dělají jiní  Zpřístupnění objektového programování "méně kreativním" programátorům  Společná terminologie  Ekvivalenty v různých jazycích (C#, Java, CORBA,...)

286 Design patterns  Design patterns  Původním záměrem je jejich používání při návrhu  Je to návod, případně vzorová implementace  Není to knihovna ani polotovar k úpravě  Klasické návrhové vzory nevyužívají C++ šablony  Ani "template function" není šablona  Některé (ne všechny) vzory lze univerzálně implementovat jako šablony  Zkušenost je obsažena především v pravidlech určujících, kdy je vhodné daný vzor použít  V originále: "Intent" + "Applicability"

287 Design patterns  Struktura  Adapter Objekt upravující rozhraní objektu  Bridge Oddělení implementace objektu od jeho rozhraní  Composite Rozhraní umožňující jednotný přístup k celkům i částem určité hierarchické struktury  Decorator Třída podílející se na implementaci objektu  Facade Objekt reprezentující část rozhraní objektu  Flyweight Objekt snižující objem dat pomocí sdílení  Proxy Objekt zpřístupňující jiný objekt se stejným rozhraním

288 Design patterns  Vytváření objektů  Abstract factory Vytváření rodin objektů bez určení jejich konkrétních tříd  Builder Vytváření složených objektů  Factory method Vytváření objektu bez určení konkrétní třídy  Prototype Objekt se schopností vytvářet vlastní kopie  Singleton Třída s jedinou instancí a globálním přístupem k ní

289 Design patterns  Stav a synchronizace  Iterator Objekt umožňující procházení datovou strukturou  Mediator Objekt evidující vztahy jiných objektů  Memento Záznam vnitřního stavu objektu určený k pozdějšímu obnovení  Observer Synchronizace objektu a jeho pozorovatele  State Oddělení funkcí a stavu objektu

290 Design patterns  Zprávy a příkazy  Command Zhmotněný pokyn k volání funkce/metody s parametry  Interpreter Převodník zpráv  Multicast Předávání zpráv dynamicky registrovaným příjemcům  Typed message Typově bezpečné předávání zpráv různého druhu  Visitor Rozšiřitelná náhrada virtuální funkce

291 Design patterns  Implementace funkcí  Chain of responsibility Soustava funkcí podílejících se na implementaci jedné akce  Generation gap Úpravy chování neupravitelné třídy  Strategy Objekt určený ke specializaci univerzálního postupu  Template method Univerzální algoritmus s modifikovatelnými částmi

292 Šablony Hlubší pohled

293 Šablony tříd – triky  Specializace metody pro konkrétní typ  Překrývá generické tělo template class X { /*... */ void f(/*...*/); }; template void X ::f(/*...*/) { /*... generické tělo pro libovolný typ T... */} template<> void X ::f(/*...*/) { /*... speciální tělo pro typ int... */}

294 Šablony tříd – triky  Specializace metody pro konkrétní typ  Překrývá generické tělo template<> void X ::f(/*...*/) { /*... speciální tělo pro typ int... */}  Starší verze C++ zde nepoužívají prefix template<> void X ::f(/*...*/) { /*... speciální tělo pro typ int... */}

295 Šablony tříd – triky  Specializace metody pro konkrétní typ  Překrývá generické tělo template<> void X ::f(/*...*/) { /*... speciální tělo pro typ int... */}  Tato konstrukce se nazývá  Explicitní specializace šablony funkce

296 Šablony tříd – triky  Specializace metody pro konkrétní typ  Překrývá generické tělo template<> void X ::f(/*...*/) { /*... speciální tělo pro typ int... */}  Tato konstrukce se nazývá  Explicitní specializace šablony funkce  Existují též:  Explicitní specializace celé třídy  Parciální specializace funkce nebo celé třídy  Explicitní instanciace  Později...

297 Šablony tříd – triky  Specializace metody pro konkrétní typ  Překrývá generické tělo template<> void X ::f(/*...*/) { /*... speciální tělo pro typ int... */}  Tato konstrukce se nazývá  Explicitní specializace šablony funkce  Existují též:  Explicitní specializace celé třídy  Parciální specializace celé třídy  Explicitní instanciace  Později...

298 Parciální specializace  Parciální specializace  Deklarovanou šablonu lze pro určité kombinace parametrů předefinovat jinak, než určuje její základní definice Parciálně specializovat lze šablony funkcí, celé šablony tříd i jednotlivě těla jejich metod Obsah specializace šablony třídy (teoreticky) nemusí nijak souviset se základní definicí - může mít zcela jiné položky, předky apod. Základní definice dokonce nemusí vůbec existovat (ale musí být deklarována) template class C; // základní deklarace template class C { // specializace bool cmp( P *, Q *); }; template class C : public Z { // jin á specializace bool set( Z &); }; template class C { // základní definice X add( Y); };

299 Parciální specializace  Parciální specializace  Deklarovanou šablonu lze pro určité kombinace parametrů předefinovat jinak, než určuje její základní definice Parciální specializace může mít stejný, menší i větší počet formálních parametrů než základní definice, jejich hodnoty se odvozují ze skutečných parametrů šablony (kterých je vždy tolik, kolik určuje základní definice) template class C { /* specializace pro dvě pole stejné velikosti */ };

300 Parciální specializace  Parciální specializace  Deklarovanou šablonu lze pro určité kombinace parametrů předefinovat jinak, než určuje její základní definice Parciální specializace může mít stejný, menší i větší počet formálních parametrů než základní definice, jejich hodnoty se odvozují ze skutečných parametrů šablony (kterých je vždy tolik, kolik určuje základní definice) template class C { /* specializace pro dvě pole stejné velikosti */ };  Krajním případem parciální specializace je explicitní specializace  Explicitní specializace template<> class C { /*... */ };  Explicitní specializace šablony není šablona  Podléhá trochu jiným (jednodušším) pravidlům Překlad se neodkládá Těla metod se nepíší do hlavičkových souborů

301 Parciální specializace  Typická použití parciální a explicitní specializace  Výhodnější implementace ve speciálních případech  Šablona je používána přímo z nešablonovaného kódu  Programátor - uživatel šablony o specializaci nemusí vědět  Příklad: Implementace vector může být jednodušší

302 Parciální specializace  Typická použití parciální a explicitní specializace  Výhodnější implementace ve speciálních případech  Šablona je používána přímo z nešablonovaného kódu  Programátor - uživatel šablony o specializaci nemusí vědět  Příklad: Implementace vector může být jednodušší  Mírná změna rozhraní ve speciálních případech  Šablona je používána přímo z nešablonovaného kódu  Uživatel by měl být o specializaci informován  Příklad: vector nedovoluje vytvořit ukazatel na jeden prvek

303 Parciální specializace  Typická použití parciální a explicitní specializace  Výhodnější implementace ve speciálních případech  Šablona je používána přímo z nešablonovaného kódu  Programátor - uživatel šablony o specializaci nemusí vědět  Příklad: Implementace vector může být jednodušší  Mírná změna rozhraní ve speciálních případech  Šablona je používána přímo z nešablonovaného kódu  Uživatel by měl být o specializaci informován  Příklad: vector nedovoluje vytvořit ukazatel na jeden prvek  Modifikace chování jiné šablony  Specializovaná šablona je volána z jiného šablonovaného kódu  Autor volající šablony předpokládá, že ke specializaci dojde Někdy dokonce ani nedefinuje základní obsah volané šablony  Autor specializace tak upravuje chování volající šablony  Příklad: šablona basic_string volá šablonu char_traits, ve které je např. definována porovnávací funkce

304 Parciální specializace  Modifikace chování jiné šablony  Specializovaná šablona je volána z jiného šablonovaného kódu  Autor volající šablony předpokládá, že ke specializaci dojde Někdy dokonce ani nedefinuje základní obsah volané šablony  Autor specializace tak upravuje chování volající šablony  Příklad: šablona basic_string volá šablonu char_traits, ve které je např. definována porovnávací funkce template struct char_traits; template class basic_string { /*... */ int compare( const basic_string & b) const { /*...*/ char_traits ::compare( /*... */) /*...*/ } }; template<> struct char_traits { /*... */ static int compare(const char* s1, const char* s2, size_t n) { return memcmp( s1, s2, n); } };

305 Parciální specializace  Modifikace chování jiné šablony  Specializovaná šablona je volána z jiného šablonovaného kódu  Autor volající šablony předpokládá, že ke specializaci dojde Někdy dokonce ani nedefinuje základní obsah volané šablony  Autor specializace tak upravuje chování volající šablony  Traits  Šablony, ze kterých nejsou vytvářeny objekty  Obsahují pouze:  Definice typů  Statické funkce  Určeny k doplnění informací o nějakém typu  Příklad: char_traits doplňuje informace o typu T, např. porovnávací funkci

306 Traits & policies  Traits  Šablony, ze kterých nejsou vytvářeny objekty  Obsahují pouze:  Definice typů  Statické funkce  Určeny k doplnění informací o nějakém typu  Příklad: char_traits doplňuje informace o typu T, např. porovnávací funkci  Policy classes  Třídy, ze kterých obvykle nejsou vytvářeny objekty  Předávány jako parametr šablonám  Defaultní hodnotou parametru často bývá šablona traits  Určeny k definování určitého chování  Příklad: Alokační strategie

307 typename  Důsledky specializací  Různé specializace téže šablony mohou mít naprosto odlišná těla  Odkazuje-li se jedna šablona na jinou, nelze bez znalosti jejích parametrů rozhodnout, které identifikátory jsou deklarovány a jak Příklad: při kompilaci basic_string není známo, co znamená char_traits ::compare  Problém se týká tzv. závislých jmen, obsahujících jméno parametru šablony Příklady: T::x, C, C ::x  K úspěšné syntaktické analýze je v C++ nutné odlišit jména typů od ostatních jmen: bflm ::psvz( * x); volání statické funkce psvz nebo deklarace ukazatele na typ psvz?  V těle šablony je nutno všechna závislá kvalifikovaná jména označující typy opatřit klíčovým slovem typename typename bflm ::psvz( * x); // deklarace Nesmí se používat v deklaraci předků šablony Nesmí se používat mimo šablony

308 Triky s šablonami  Porovnání typů s booleovským výstupem template struct Equal { enum { value = false }; }; template struct Equal { enum { value = true }; };  Equal ::value je konstantní výraz  Použití template class Test { enum { T1_is_int = Equal ::value}; enum { T1_is_long = Equal ::value}; /*... */ };

309 Triky s šablonami  Porovnání typů s typovým výstupem template struct IfEqual { typedef D Result; }; template struct Equal { typedef C Result; };  IfEqual ::Result je typ Význam: X == Y ? U : V  Použití template class Test { typedef Equal ::Result longT1; /*... */ };

310 Triky s šablonami  Kompilační ověření invariantu template struct AssertNot; template<> struct AssertNot { enum { value = true }; }; template struct Assert { enum { value = AssertNot ::value }; };

311 Triky s šablonami  Kompilační ověření invariantu template struct AssertNot; template<> struct AssertNot { enum { value = true }; }; template struct Assert { enum { value = AssertNot ::value }; };  Použití template class Array { enum { check = Assert 0)>::value }; /*... */ }; Array x; error C2027: use of undefined type 'AssertNot ' with [x=1]

312 Teoretický pohled na šablony  Šablona třídy je kompilátorem vyhodnocovaná funkce  f : T i  T  T je množina všech typů zkonstruovatelných v jazyce C

313 Teoretický pohled na šablony  Šablona třídy je kompilátorem vyhodnocovaná funkce  f : T i  T  T je množina všech typů zkonstruovatelných v jazyce C  f : T i × K j  T  šablona s celočíselnými parametry  K je množina všech celočíselných konstant

314 Teoretický pohled na šablony  Šablona třídy je kompilátorem vyhodnocovaná funkce  f : T i  T  T je množina všech typů zkonstruovatelných v jazyce C  f : T i × K j  T  šablona s celočíselnými parametry  K je množina všech celočíselných konstant  f : T i × K j  T m × K n  výsledná třída může obsahovat typy a konstanty

315 Teoretický pohled na šablony  Šablona třídy je kompilátorem vyhodnocovaná funkce  f : T i × K j  T m × K n  Taková funkce může být definována  Jedním předpisem  Základní šablonou  Po částech  Parciálními specializacemi šablony  V jednotlivých bodech  Explicitními specializacemi šablony

316 Teoretický pohled na šablony  Příklad template struct Fact { enum { value = Fact ::value * N }; }; template<> struct Fact { enum { value = 1 }; };

317 Teoretický pohled na šablony  Příklad template struct Fact { enum { value = Fact ::value * N }; }; template<> struct Fact { enum { value = 1 }; };  Použití enum { N = 10 }; int permutations[ Fact ::value];

318 Teoretický pohled na šablony  Příklad template struct Fact { enum { value = Fact ::value * N }; }; template<> struct Fact { enum { value = 1 }; };  Kontrolní otázka:  Kolik je Fact ::value

319 Teoretický pohled na šablony  Příklad template struct Fact { enum { value = Fact ::value * N }; }; template<> struct Fact { enum { value = 1 }; };  Kontrolní otázka:  Kolik je Fact ::value  MS Visual C++ 7.1: fatal error C1202: recursive type or function dependency context too complex  Řetěz instanciací Fact, Fact, Fact,... způsobí přetečení tabulek kompilátoru

320 Teoretický pohled na šablony  Jiný příklad template struct Fib { enum { value = Fib ::value + Fib ::value }; }; template<> struct Fib { enum { value = 1 }; }; template<> struct Fib { enum { value = 1 }; };  Kontrolní otázka:  Jak dlouho trvá výpočet (tj. kompilace) Fib ::value

321 Teoretický pohled na šablony  Jiný příklad template struct Fib { enum { value = Fib ::value + Fib ::value }; }; template<> struct Fib { enum { value = 1 }; }; template<> struct Fib { enum { value = 1 }; };  Kontrolní otázka:  Jak dlouho trvá výpočet (tj. kompilace) Fib ::value  MS Visual C++ 7.1: Build Time 0:00  Kompilátory ukládají již vytvořené instanciace a nepočítají je znovu

322 ***Nepoužité slajdy***

323 Teoretický pohled na šablony  Triky s typovým konstrukcemi  Seznam typů template struct List { typedef H Head; typedef R Rest; }; struct EmptyList {};  Použití typedef List< char *, List< const char *, List< std::string, EmptyList> > > StringTypes;

324 Teoretický pohled na šablony  Triky s typovým konstrukcemi  Seznam typů template struct List { typedef H Head; typedef R Rest; }; struct EmptyList {};  Jiné použití struct Apple {}; struct Pear {}; struct Plum {}; typedef List< Apple, List< Pear, List< Plum, EmptyList> > > Fruits;

325 Teoretický pohled na šablony  Triky s typovým konstrukcemi  Seznam typů template struct List { typedef H Head; typedef R Rest; }; struct EmptyList {};  Funkce na seznamu typů template struct First { typedef typename L::Head Result; };

326 Teoretický pohled na šablony  Triky s typovým konstrukcemi  Seznam typů template struct List { typedef H Head; typedef R Rest; }; struct EmptyList {};  Funkce na seznamu typů template struct First { typedef typename L::Head Result; }; struct NullType {}; template<> struct First { typedef NullType Result; };

327 Teoretický pohled na šablony  Triky s typovým konstrukcemi  Seznam typů template struct List { typedef H Head; typedef R Rest; }; struct EmptyList {};  Funkce na seznamu typů template struct Nth { typedef typename Nth ::Result Result; }; template struct Nth { typedef typename L::Head Result; };

328 Teoretický pohled na šablony  Triky s typovým konstrukcemi  Jiná implementace seznamu typů template struct List; struct EmptyList;  Funkce na seznamu typů template struct Nth; template struct Nth, n> { typedef typename Nth ::Result Result; }; template struct Nth, 0> { typedef H Result; };

329 Teoretický pohled na šablony  Výpočty při kompilaci  Data:  celá čísla  typy  Funkcionální programování:  Funkce bez vedlejších efektů  Neexistuje přiřazovací příkaz "Proměnné" se nemění  Rekurze  Odlišného chování funkcí pro různé hodnoty parametrů se dociluje definováním několika těl funkcí (tj. šablon)  Výpočty za běhu  Data:  celá i reálná čísla, struktury  ukazatelé  Procedurální programování:  Procedury s vedlejšími efekty  Destruktivní přiřazení Proměnné se mění  Podmínky, cykly, rekurze  Odlišného chování procedur pro různé hodnoty parametrů se dociluje podmínkami uvnitř

330 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován polem  Slabě bezpečná implementace:  Při výjimce v konstruktoru proměnné top se nestane nic  Při výjimce v new korektně zanikne proměnná top a zůstane zachován původní stav  Funkce swap ani operator delete nezpůsobují výjimky class StringStack { public: //... private: String * p_; int n_; }; String StringStack::pop() { if ( ! n_ ) return String(); String top = p_[ n_-1]; String * p2 = new String[ n_-1]; for ( int i = 0; i < n_-1; ++i) swap( p2[ i], p_[ i]); swap( p_, p2); --n_; delete p2; return top; }

331 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován polem  Slabě bezpečná implementace  Není silně bezpečná:  Funkce vrací hodnotou  Pokud při vracení dojde k výjimce v copy-constructoru, zásobník již bude zkrácen class StringStack { public: //... private: String * p_; int n_; }; String StringStack::pop() { if ( ! n_ ) return String(); String top = p_[ n_-1]; String * p2 = new String[ n_-1]; for ( int i = 0; i < n_-1; ++i) swap( p2[ i], p_[ i]); swap( p_, p2); --n_; delete p2; return top; }

332 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován polem  Slabě bezpečná implementace  Není silně bezpečná:  Funkce vrací hodnotou  Pokud při vracení dojde k výjimce v copy-constructoru, zásobník již bude zkrácen  Tuto výjimku lze ošetřit try-blokem okolo příkazu return Uvést zásobník do původního stavu Ale: co když se uvedení do původního stavu nezdaří? String StringStack::pop() { if ( ! n_ ) return String(); String top = p_[ n_-1]; String * p2 = new String[ n_-1]; for ( int i = 0; i < n_-1; ++i) swap( p2[ i], p_[ i]); swap( p_, p2); --n_; delete p2; try { return top; } catch (...) { push( top); throw; }

333 Exception-safe programming  Příklad: StringStack::pop  Zásobník prvků typu String  Implementován polem  Nefunkční implementace  Není silně bezpečná:  Funkce vrací hodnotou  Pokud při vracení dojde k výjimce v copy-constructoru, zásobník již bude zkrácen  Tuto výjimku lze ošetřit try-blokem okolo příkazu return  Dokážeme udělat obnovení původního stavu bez nebezpečí výjimky Ale: jak zrušíme proměnnou p2, když k výjimce nedojde? String StringStack::pop() { if ( ! n_ ) return String(); String top = p_[ n_-1]; String * p2 = new String[ n_-1]; for ( int i = 0; i < n_-1; ++i) swap( p2[ i], p_[ i]); swap( p_, p2); --n_; // tady bylo delete p2; try { return top; } catch (...) { for ( int i = 0; i < n_-1; ++i) swap( p2[ i], p_[ i]); ++n_; swap( p_, p2); delete p2; throw; }

334 Oblasti platnosti identifikátorů  Oblasti platnosti identifikátorů  Modul/namespace: Funkce, proměnné, typy a výčtové konstanty  Třída: Metody, položky (příp. typy a výčtové konstanty)  Funkce (blok): Parametry a lokální proměnné (příp. typy a výčtové konstanty)  Pořadí vyhledávání identifikátoru  Nejprve ve funkci: Od nejvnitřnějšího k hlavnímu bloku  Poté v třídách (uvnitř metod): Od potomků k předkům  Nakonec v modulu resp. aktuálním namespace S uplatněním direktiv using

335 Ochrana přístupu  Vztah vyhledávání identifikátoru a kontroly přístupu  V definovaném pořadí se najde první oblast platnosti, ve které se identifikátor vyskytuje Namespace slité direktivami using se považují za jednu oblast platnosti  Jedná-li se o přetížený identifikátor funkce, vybere se v nalezené oblasti odpovídající varianta Neuplatní se tudíž jiné varianty v jiných oblastech, které by jinak byly viditelné  Aplikuje se mechanismus ochrany přístupových práv. Pokud tedy nejlépe padnoucí varianta není přístupná, kompilátor ohlásí chybu bez ohledu na případnou existenci jiné aplikovatelné a přístupné varianty

336 Preprocesor a překlad Code... push call... call... ret Import _printf _getch Export _main Data ‘H’,’e’,’l’,’l’, ’o’,10,0 hello.o hello.i /*...*/ int printf( const char *,...); /*...*/ int getch(); int putch(); /*...*/ int main( int argc, char * * argv) { printf( “Hello\n”); getch(); return 0; } stdio.h /*...*/ int printf( const char *,...); /*...*/ hello.c #include int main( int argc, char * * argv) { printf( “Hello\n”); getch(); return 0; } conio.h int getch(); int putch(); /*...*/

337 Spojování modulů Code... push call... call... ret Import _printf _getch Export _main Data ‘H’,’e’,’l’,’l’, ’o’,10,0 hello.o Code... call... call Import _main _exit Export entry point Data cstart.o Code... Import Export _printf Data printer.o Code... Import Export _getch Data creader.o Code syscall... Import Export _exit Data exit.o

338 Spustitelný program a spuštěný proces... push call... call... ret ‘H’,’e’,’l’,’l’, ’o’,10,0 hello... call... call entry point... syscall... Code Data Code Data Heap Stack Adresový prostor IP R0 R1... FFFFFFFF

339 ***** C++ *****  Identifikátory a kontexty  Zapouzdření  Dědičnost  Přetěžování funkcí  Předefinování operátorů  Objekty  Konstruktory a destruktory  Pozdní vazba (late binding)  Virtuální funkce  Neviditelné konverze  Drobná vylepšení  Striktnější typová kontrola oproti C  new a delete  Komentáře  Šablony  Zpracování výjimek  Knihovny  Streams

340 Virtuální funkce – Specializace datové struktury class HashTable { public: void add( const void * key, int keylen, const void * data, int datalen); protected: virtual long hash( const void * key, int keylen); private: SmartArray _tbl; }; class StringTable : public HashTable { public: void add( const char * key, const void * data, int datalen); protected: virtual long hash( const void * key, int keylen); };

341 Virtuální funkce – Užití datové struktury class Catalog : private StringTable { public: void add( const char * isbn, const char * author, const char * title); private: virtual long hash( const void * key, int keylen); }; class Catalog { public: void add( const char * isbn, const char * author, const char * title); private: StringTable _t; };

342 Virtuální funkce - Řešení v C-stylu  Abstraktní třída struct File { int handle; int (* readf)( File * p); void (* writef)( File * p, int x); }; int read( File * p) { return p->readf( p); }  Specializace int bread( File * p) { /*... */ } File * bopen() { File * p = new File; p->handle = /*...*/; p->readf = bread; p->writef = bwrite; return p; }

343 Virtuální funkce - Řešení v C-stylu  Jiná specializace struct TFile { File f; int info; }; int tread( File * p) { TFile * tp = (TFile *)p; /*... */ } File * topen() { TFile * tp = new TFile; tp->f.handle = /*... */; tp->f.readf = tread; tp->f.writef = twrite; tp->info = /*... */ return &tp->f; }

344 Virtuální funkce - Řešení v C-stylu  Lepší implementace struct VTFile { int (* readf)( File * p); void (* writef)( File * p, int x); }; struct File { int handle; const VTFile * vt; }; const VTFile VTBFile = { bread, bwrite }; const VTFile VTTFile = { tread, twrite };

345 Virtuální funkce - Řešení v C++  Abstraktní třída class File { int handle; public: virtual int readf() = 0; virtual void writef( int x) = 0; }; int read( File * p) { return p->readf(); }  Specializace class BFile : public File { virtual int readf(); virtual void writef( int x); }; int BFile::readf() { /*... */ } File * bopen() { BFile * p = new BFile; p->handle = /*... */; return p; }

346 Virtuální funkce - Řešení v C++  Jiná specializace class TFile : public File { int info; virtual int readf(); virtual void writef( int x); }; int TFile::readf() { /*... */ } File * topen() { TFile * p = new TFile; p->handle = /*... */; p->info = /*... */; return p; }

347 Statické a dynamické volání virtuálních metod void x() { A a;/* A::A */ B b;/* B::B */ A & raa = a; A & rab = b; B & rbb = b; A * paa = &a; A * pab = &b; B * pbb = &b; a.f(); /* A::f (c) */ b.f(); /* B::f (c) */ raa.f();/* A::f (r) */ rab.f();/* B::f (r) */ rbb.f();/* B::f (r) */ paa->f();/* A::f (r) */ pab->f();/* B::f (r) */ pbb->f();/* B::f (r) */ b.A::f();/* A::f (c) */ b.B::f();/* B::f (c) */ paa->A::f(); /* A::f (c) */ pab->A::f(); /* A::f (c) */ pbb->A::f(); /* A::f (c) */ pbb->B::f(); /* B::f (c) */ raa.A::f();/* A::f (c) */ rab.A::f();/* A::f (c) */ rbb.A::f();/* A::f (c) */ rbb.B::f();/* B::f (c) */ }

348 String č. 5 - operator [ ] class String { friend class StringPos; public: const char & operator[]( int pos) const { /* test pos */ return _body->buffer()[ _pos]; }; StringPos operator[]( int pos) { /* test pos */ return StringPos( this, pos); }; /*... */ };

349 String č. 5 - operator [ ] class StringPos { public: StringPos( String * ref, int pos) { _ref = ref; _pos = pos; }; operator char() const { return _ref->_body->buffer()[ _pos]; }; char operator=( char x) const { _ref->make_private(); _ref->_body->buffer()[ _pos] = x; return x; } private: String * _ref; int _pos; };

350 String č. 6 - Držadlo class StringBody; class String { public: String(); String( const String &); const String & operator=( const String &); ~String(); String( const char *); const char * c_str() const; String cat( const String &) const; String cat( const char *) const; String catr( const char *) const; private: String( StringBody *); StringBody * _body; };

351 String č. 6 - Abstraktní tělo class StringBody { public: virtual ~StringBody() {} void inc() { _count++; }; void dec(); virtual bool private() { return _count == 1; } virtual StringBody * freeze() = 0; virtual StringBody * make_private() = 0; virtual int length() = 0; virtual void copy( char * dst) = 0; virtual const char * c_str() = 0; virtual char read_at( int i) = 0; virtual void write_at( int i, char ch) = 0; protected: StringBody() { _count = 0; } private: int _count; };

352 String č. 6 - Jednoduché tělo class StringBodySimple : public StringBody { public: static StringBodySimple * create( const char * s); protected: StringBodySimple( int n); virtual ~StringBodySimple() { delete _str; } virtual StringBody * freeze() { return this; } virtual StringBody * make_private(); virtual int length() { return _len; } virtual void copy( char * dst) { memcpy( dst, _str, _len); } virtual const char * c_str() { return _str; } virtual char read_at( int i) { /* test! */ return _str[ i]; } virtual void write_at( int i, char ch) { /* test! */ _str[ i] = ch; } private: char * _str; int _len; };

353 String č. 6 - Jednoduché tělo StringBodySimple * StringBodySimple::create( const char * s) { StringBodySimple * p = new StringBodySimple( strlen( s)); strcpy( p->_str, s); return p; } StringBodySimple::StringBodySimple( int n) { _str = new char[ n + 1]; _len = n; } StringBody * StringBodySimple::make_private() { if ( private() ) return this; StringBodySimple * p = new StringBodySimple( _len); strcpy( p->_str, _str); return p; }

354 String č. 6 - Složené tělo class StringBodyConcatenate : public StringBody { public: static StringBodyConcatenate * create( StringBody * a, StringBody * b); protected: StringBodyConcatenate( StringBody * a, StringBody * b); virtual ~StringBodyConcatenate(); virtual StringBody * freeze(); virtual StringBody * make_private(); virtual int length() { return _a->length() + _b->length(); } virtual void copy( char * dst); virtual const char * c_str() { /* error */ return 0; } virtual char read_at( int i); virtual void write_at( int i, char ch); private: StringBody * _a, * _b; };

355 String č. 6 - Složené tělo StringBodyConcatenate * StringBodyConcatenate::create( StringBody * a, StringBody * b) { return new StringBodyConcatenate( a, b); } StringBodyConcatenate::StringBodyConcatenate( StringBody * a, StringBody * b) { _a = a; _a->inc(); _b = b; _b->inc(); } StringBodyConcatenate::~StringBodyConcatenate() { _a->dec(); _b->dec(); }

356 String č. 6 - Složené tělo StringBody * StringBodyConcatenate::freeze() { StringBodySimple * p = new StringBodySimple( length()); copy( p->_str); return p; } StringBody * StringBodyConcatenate::make_private() { if ( private() ) return this; return new StringBodyConcatenate( _a->make_private(), _b->make_private()); }

357 String č. 6 - Složené tělo int StringBodyConcatenate::length() { return _a->length() + _b->length(); } void StringBodyConcatenate::copy( char * dst) { _a->copy( dst); _b->copy( dst + _a->length()); } char StringBodyConcatenate::read_at( int i) { return i length() ? _a->read_at( i) : _b->read_at( i - _a->length()); } void StringBodyConcatenate::write_at( int i, char ch) { i length() ? _a->write_at( i, ch) : _b->write_at( i - _a->length(), ch); }

358 Problém  Problém: Vzájemné volání dec() a destruktoru je rekurzivní void StringBody::dec() { if ( ! --count ) delete this; }; StringBodyConcatenate::~StringBodyConcatenate() { _a->dec(); _b->dec(); }  Hloubka vnoření rekurze může být neúnosně velká { String x; for ( int i=0; i < ; i++ ) x = x + "a"; }

359 Řešení 1  Nahradit rekurzi pomocnou strukturou a cyklem typedef std::stack KillStack; inline void StringBody::dec() { if ( ! --count ) killMe(); } void StringBody::killMe() { KillStack toBeKilled; StringBody * b = this; for (;;) { b->prepareToDie( toBeKilled); delete b; if ( toBeKilled.empty() ) break; b = toBeKilled.top(); toBeKilled.pop(); }

360 Řešení 1 StringBodyConcatenate::prepareToDie( KillStack & tbk) { _a->dec( tbk); _a = 0; _b->dec( tbk); _b = 0; } void StringBody::dec( KillStack & tbk) { if ( ! --count ) { tbk.push( this); } };

361 Řešení 1  Pomocná struktura typedef std::stack KillStack;  Nevýhody:  Časová náročnost operací struktury není zanedbatelná K rozsáhlému mazání může dojít v rámci téměř každé operace  Práce se strukturou vyžaduje alokaci Deadlock: Ke zrušení dat je třeba naalokovat další Exception-safety: Destruktor nemá vyvolávat výjimky

362 Řešení 2  Jiné řešení  V okamžiku zrušení držadla String lze určit množinu uzlů typu StringBodyConcatenate, které jsou dosažitelné pouze z tohoto držadla  Tato množina je binární strom  Ekvivalentní úloha  Zrušit binární strom bez rekurze a dalších datových struktur Pokud možno v lineárním čase  Tato úloha je řešitelná postupným přeskupováním stromu a umazáváním uzlů s méně než dvěma syny  Stále přetrvává problém s občasnými výskyty časově náročných operací Nevhodné pro real-time operace apod.

363 Problém  Problém: Implementace mnoha funkcí je rekurzivní void StringBodyConcatenate::copy( char * dst) const { _a->copy( dst); _b->copy( dst + _a->length()); }

364 Řešení ?  Pokus o náhradu rekurze opakováním  Funkce copySomething okopíruje tolik, kolik dokáže class StringBody { /*... */ virtual int copySomething( char * dst, int offset) const = 0; };  Funkce copy ji volá tak dlouho, dokud něco vrací void String::copy( char * dst) const { int offset, len; offset = 0; while ( (len = _body->copySomething( dst + offset, offset)) > 0 ) offset += len; }

365 Řešení ?  Problém: Implementace funkce copySomething je stále rekurzivní int StringBodyConcatenate::copySomething( char * dst, int offset) const { if ( offset length() ) return _a->copySomething( dst, offset); else return _b->copySomething( dst + _a->length(), offset - _a->length()); }

366 Řešení ?  Tail-recursion  Rekurzivní volání na konci funkce void F( T p) { H( p); if ( C( p) ) F( G( p)); }  Obecně lze nahradit cyklem void F( T p) { H( p); while ( C( p) ) { p = G( p); H( p); }

367 Řešení ?  Tail-recursion  Problém: Funkce copySomething je virtuální  Řešení: Pomocná funkce redirect Vrací odkaz na uzel, který je zodpovědný za danou pozici class StringBody { /*... */ virtual const StringBody * redirect( int offset) const { return 0; // no redirection } }; const StringBody * StringBodyConcatenate::redirect( int offset) const { if ( offset length() ) return _a; else return _b; }

368 Řešení ?  Tail-recursion  Problém: Funkce copySomething je virtuální  Řešení: Pomocná funkce redirect void String::copy( char * dst) const { int offset, len; const String * p, * p2; offset = 0; do { p = _body; while ( !! (p2 = p->redirect( offset)) ) p = p2; len = p->copySomething( dst + offset, offset); offset += len; } while ( len > 0 ); }

369 Řešení ?  Pyrrhovo vítězství:  Rekurze je odstraněna  Algoritmus má nyní kvadratickou složitost

370 Závěr  Srovnání možností  Zrušení stromu lze provést bez rekurze a pomocných struktur v lineárním čase  Průchod stromem, který nemá být zničen, takto udělat nelze Ledaže by ve stromě byly zpětné odkazy Naše struktura ovšem není strom, ale DAG  Srovnání požadavků  Rušení stromu musí být bezpečná, vždy proveditelná akce Protože se volá z destruktorů  Běžné operace na stromě takto bezpečné být nemusejí Mohou tedy využívat pomocné struktury Je nutné definovat způsob indikace chyby

371 STL – vector template > class vector { public: typedef A allocator_type; typedef A::size_type size_type; typedef A::difference_type difference_type; typedef A::reference reference; typedef A::const_reference const_reference; typedef A::value_type value_type; typedef /*...*/ iterator; typedef /*...*/ const_iterator; typedef /*...*/ reverse_iterator; typedef /*...*/ const_reverse_iterator; explicit vector(const A& al = A()); explicit vector(size_type n, const T& v = T(), const A& al = A()); vector(const vector& x); vector(const_iterator first, const_iterator last, const A& al = A()); /*... */

372 STL – vector /* template > class vector {... */ iterator begin(); const_iterator begin() const; iterator end(); iterator end() const; reverse_iterator rbegin(); const_reverse_iterator rbegin() const; reverse_iterator rend(); const_reverse_iterator rend() const; size_type size() const; bool empty() const; reference at(size_type pos); const_reference at(size_type pos) const; reference operator[](size_type pos); const_reference operator[](size_type pos) const; /*... */

373 STL – vector /* template > class vector {... */ reference front(); const_reference front() const; reference back(); const_reference back() const; void push_back(const T& x); void pop_back(); void assign(const_iterator first, const_iterator last); void assign(size_type n, const T& x = T()); iterator insert(iterator it, const T& x = T()); void insert(iterator it, size_type n, const T& x); void insert(iterator it, const_iterator first, const_iterator last); iterator erase(iterator it); iterator erase(iterator first, iterator last); void clear(); void swap(vector x); /*... */

374 STL – vector /* template > class vector {... */ protected: A allocator; };

375 STL – vector – naivní implementace – hlavička template class oriented_iterator; template class const_oriented_iterator; template class vector { public: typedef unsigned int size_type; typedef int difference_type; typedef T & reference; typedef const T & const_reference; typedef T value_type; typedef oriented_iterator iterator; typedef const_oriented_iterator const_iterator; typedef oriented_iterator reverse_iterator; typedef const_oriented_iterator const_reverse_iterator; /*... */ private: size_type _n; T * _p; };

376 STL – vector – naivní implementace – přístup template reference vector ::at(size_type pos) { return pos >= 0 && pos < n ? _p[ pos] : _dummy(); } template const_reference vector ::at(size_type pos) const { return pos >= 0 && pos < n ? _p[ pos] : _dummy(); } template reference vector ::operator[](size_type pos) { return at( pos); } template const_reference vector ::operator[](size_type pos) const { return at( pos); } template reference vector ::dummy() const { return *(T*)0; }

377 STL – vector – naivní implementace - konstrukce template vector ::vector() { _n = 0; _p = 0; } template vector ::vector( size_type n, const T & v) { _n = n; _p = new T[ _n]; /* nevolat konstruktory !!! */ for ( int i = 0; i < _n; i++) { /* zavolat konstruktory !!! */ /* _p[ i].T( v); */ } template vector ::vector( const vector & x) { _n = x._n; _p = new T[ _n]; /* nevolat konstruktory !!! */ for ( int i = 0; i < _n; i++) { /* zavolat konstruktory !!! */ /* _p[ i].T( x._p[ i]); */ }

378 STL – vector – naivní implementace – push/pop template void vector ::push_back(const T& x) { T * p = _p; _n = _n + 1; _p = new T[ _n + 1]; /* nevolat konstruktory !!! */ for ( int i = 0; i < _n - 1; i++) { /* zavolat konstruktory !!! */ /* _p[ i].T( p[ i]); */ } template void vector ::pop_back() { /*... */ }

379 STL – vector – vylepšená implementace - konstrukce void * operator new( size_t s, void * p) { return p; } template vector ::vector( size_type n, const T & v) { _n = n; _p = reinterpret_cast ( new char[ _n * sizeof( T)]); for ( int i = 0; i < _n; i++) { new( _p[ i]) T( v); } template vector ::~vector() { for ( int i = 0; i < _n; i++) { _p[ i]->T::~T(); } delete[] reinterpret_cast ( _p); }

380 STL – vector – naivní implementace – iterátory template class oriented_iterator { public: T & operator *() const { return _i _n ? *( T *)0 : _v->_p[ _i]; } const oriented_iterator & operator ++() /* prefix */ { if ( _i _n ) _i++; return * this; } oriented_iterator operator ++( int) /* postfix */ { oriented_iterator old = * this; operator ++(); return old; } bool operator ==( const oriented_iterator & b) const { return _i == _b->_i; } private: friend class vector ; oriented_iterator( vector * v, int i) { _v = v; _i = i; } vector * _v; int _i; };

381 STL – vector – naivní implementace – iterátory template iterator vector ::begin() { return iterator( this, 0); } template const_iterator vector ::begin() const { return const_iterator( this, 0); } template iterator vector ::end() { return iterator( this, _n); } template iterator vector ::end() const { return const_iterator( this, _n); }

382 Operátory new a delete  Operátory new a delete  mohou být definovány jako globální nebo uvnitř třídy  na rozdíl od ostatních operátorů jsou i uvnitř třídy považovány za statické funkce  Operátory deklarované uvnitř třídy jsou použity při alokaci resp. dealokaci objektů této třídy (a jejích potomků)  Globální operátory jsou používány pro třídy bez těchto operátorů a pro datové typy, které nejsou třídami, včetně polí tříd void * operator new( size_t s); void operator delete( void * p);

383 Operátory new a delete  Operátor new může mít přídavné parametry a může tak být přetížen  Typické použití void * operator new( size_t s, void * p) { return p; } void call_constructor( X * p, int param) { new( p) X( param); }  Vztah operátoru new a konstruktoru X * p = new X(a,b,c);  (nekorektní) ekvivalent X * p = (X*)X::operator new(sizeof(X)); if (p) p->X::X(a,b,c); // zakázáno  Vztah operátoru delete a destruktoru delete p;  ekvivalent if (p) p->X::~X(); // povoleno X::operator delete((void*)p);

384 Šablony tříd – explicitní instanciace  Je-li předem známa množina typů (formálních parametrů), pro něž se bude šablona instanciovat, není nutno publikovat těla metod ve zdrojové formě a je možné je předkompilovat do knihovny  Veřejný hlavičkový soubor X.h – hlavička třídy template class X { /*... */ void f(/*...*/); };  Nepublikovaný hlavičkový soubor XBody.h  Generická těla metod #include "X.h" template void X ::f(/*...*/) { /*...*/ }  Knihovní modul XBodyInt.cpp  Instanciace pro typ int #include "XBody.h" template X ;

385


Stáhnout ppt "Objektově-orientované programování v C++ David Bednárek ulita.ms.mff.cuni.cz."

Podobné prezentace


Reklamy Google