Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) Zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů. Základní vlastností je   excitabilita (iritabilita, schopnost podráždění),   generování.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) Zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů. Základní vlastností je   excitabilita (iritabilita, schopnost podráždění),   generování."— Transkript prezentace:

1 NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) Zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů. Základní vlastností je   excitabilita (iritabilita, schopnost podráždění),   generování nervových impulzů. Rozdělení NS 1. centrální nervová soustava (systema nervosum centrale)   mícha (medulla spinalis)   mozek (encephalon, cerebrum) a) zadní mozek (rhombencephalon)   prodloužená mícha (medulla oblongata)   most Varolův (pons Varoli)   mozeček (cerebellum) b) střední mozek (mesencephalon) c) přední mozek (prosencephalon)   mezimozek (diencephalon)   koncový mozek (telencephalon)

2 2. periferní nervová soustava (systema nervosum periphericum) a) somatický nervový systém  spinální nervy (nervi spinales)  hlavové nervy (nervi craniales) b) viscerální nervový systém  sympatikus (pars sympathica)  parasympatikus (pars parasympathica)

3 Mícha  mícha je fylogeneticky starší část centrální nervové soustavy,  uložena v páteřním kanále a svým kaudálním koncem dosahuje na úroveň druhého lumbálního obratle (L2),  na úrovni míchy se realizují jednoduché nepodmíněné reflexy. 1. vnější stavba míchy  mícha je zploštělý nervový provazec asi 45 cm dlouhý a 1 – 1,5 cm široký,  po stranách vystupuje z míchy 31 párů míšních nervů, úsek s jedním vystupujícím párem se nazývá míšní segment,  středem míchy probíhá centrální kanál (canalis centralis).

4 2. vnitřní stavba míchy a) šedá hmota: Nachází se uvnitř kolem centrálního kanálu a má na průřezu motýlovitý tvar. Vybíhá ve dva rohy 1. přední rohy - silnější a kratší - obsahuje motoneurony, jejichž axony tvoří odstředivé (motorické) nervové dráhy. 2. zadní rohy - tenčí a delší, na jehož neuronech končí axony neuronů (uložených ve spinálních gangliích) dostředivých (senzitivních) drah. Mezi oběma rohy obsahuje šedá hmota interneurony, tedy spojovací neurony. b) bílá hmota: Je uložena na povrchu míchy a je tvořena svazky myelinizovaných axonů.

5 Mozek (encephalon, cerebrum)  je fylogeneticky mladší část CNS,  na jeho úrovni se odehrávají složitější nepodmíněné a podmíněné reflexy a jsou zde realizovány nejvyšší řídící funkce,  je uložen v lebeční dutině, jejíž kosti působí jako ochranné pouzdro,  kapacita (objem) průměrně 1350 – 1450 cm3 (u mužů absolutně větší, avšak relativně menší – vzhledem k hmotnosti těla – než u žen),  hmotnost je asi 1,5 kg. Je velmi náročný na dodávku energie a živin. Jejich spotřeba je vzhledem k hmotnosti silně nadproporční – za 1 minutu proteče mozkem asi 1 litr krve, což představuje asi 20% minutového srdečního výdeje. Spotřeba je tedy relativně asi 10 × vyšší než ve zbytku těla.

6

7 Rozlišujeme dvě základní komponenty mozku 1. mozkový kmen - jedná se vlastně pokračování rozšířené páteřní míchy uvnitř lebeční dutiny, do které vstupuje přes velký týlní otvor. Jeho součástí je prodloužená mícha, most Varolův a střední mozek. 2. mozkové hemisféry - pravá a levá a ve střední rovině jsou spojeny nepárovou strukturou

8 Prodloužená mícha (medulla oblongata) - vystupuje z ní 7 párů mozkových nervů. - centrum Retikulární formace – centrum důležitých funkcí – realizují se zde reflexy - polykací, - sací, - mrkací, - kašlací, - dávivý a řada visceromotorických reflexů, tedy pohyby hladké svaloviny a sekrece trávicích šťáv, centra srdeční činnosti, vazomotoriky (činnost hladké svaloviny cév), dýchání a zvracení.

9 Most Varoli (pons Varoli)  spojuje koncový mozek s mozečkem,  kontrolují se zde žlázy, které produkují sliny a slzy. Svými podněty aktivuje RF mozkovou kůru a udržuje ji v bdělém stavu, pokud podněty ochabnou dochází ke spánku (aktivace x inhibice).

10 Mozeček (cerebellum)  mozeček je centrem propriocepce – přicházejí do něho informace z proprioreceptorů o stavu - napětí, - průběhu pohybu v jednotlivých svalech, - také informace z pohybově-rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu. Tyto informace jsou zde vyhodnocovány a na základě toho mozeček zajišťuje přesnou koordinaci pohybů jednotlivých svalů tak, aby byla udržena rovnováha (k narušení této funkce dochází například pod vlivem alkoholu.

11 Střední mozek (mesencephalon) Složen  Sylviův kanálek – prochází středem, končí zde část zrakového a sluchového nervu, z šedé hmoty,  začínají zde 2 páry okohybných nervů. Podílí na řízení pohybů očí, hlavy a celého těla směrem ke zrakovým a sluchovým podnětům (např. otočení hlavy, když někdo zaklepá na dveře).

12

13 Přední mozek (prosencephalon) Mezimozek (diencephalon) 1. Thalamus - přepojovacím místem. Informace přicházející do mozku jsou v thalamu vyhodnoceny a je rozhodnuto o jejich důležitosti. Na základě toho jsou buď zadrženy, nebo přepojeny do dalších částí mozku, především mozkové kůry. 2. Epithalamus - vystupuje z něho výběžek šišinka - 2. Epithalamus - vystupuje z něho výběžek šišinka - žláza produkující melatonin, který navozuje v organizmu stav klidu, spánku. 3. Hypothalamus – vybíhá z něho podvěsek mozkový (hypofýza). Hypothalamus řídí činnosti útrobních orgánů, tedy jejich hladké svaloviny a žláz.

14 Koncový mozek (telencephalon) Jsou zde uloženy nejvyšší řídící funkce v těle a je tvořen především párem tzv. polokoulí (hemisfér), pravé a levé. Každá hemisféra se dělí na 5 laloků:  čelní lalok (lobus frontalis) - naléhá na vnitřní plochu čelní kosti.  temenní lalok (lobus parietalis) - naléhá na vnitřní plochu kosti temenní.  týlní lalok (lobus occipitalis) - naléhá na vnitřní plochu šupiny týlní kosti.  spánkový lalok (lobus temporalis) - naléhá na vnitřní plochu šupiny kosti spánkové.  ostrovní lalok (lobus insularis) Tzv. Reilův ostrůvek. Je umístěn v jámě mezi lalokem spánkovým, čelním a temenním a není z povrchu mozku viditelný.

15 Hemisféry jsou na povrchu rozbrázděny velkým množstvím rýh na tzv. mozkové závity.  1. Mozková kůra a) allocortex - sídlo emočních reakcí. Emoce se tvoří na podkladě informací z vnitřního i vnějšího prostředí organizmu a mají životně důležitý význam jako podklad instinktů – reflexů, které zajišťují přežití jedince i rodu (druhu). b) neocortex Centra související s únikovými a obrannými reakcemi (řídí stresové reakce), s potravním chováním, sexuálním chováním, péčí o potomstvo, sociálním chováním atd.

16 Funkční korové oblasti mozkové kůry Kůra koncového mozku je sídlem nejvyšších řídících funkcí lidského těla a dělí se: 1. motorická korová centra - neurony vydávají impulzy k činnosti svalů, především k příčně pruhované svalovině. a) primární motorická oblast - impulzy pro volní pohyby k jednotlivých svalům v těle. Každý sval má zde svoje řídící místo a řídící oblasti svalů podílejících se na pohybu v jednom kloubu zde sousedí. b) sekundární (asociační) motorická oblast - podílí se na plánu (přípravě) zamýšleného volního pohybu ve spolupráci s dalšími částmi mozkové kůry i jiných částí mozku (bazálních ganglií, středního mozku, mozečku atd.) c) frontální okohybné pole - je uloženo v čelním laloku, ovládá okohybné svaly (okulomotoriku) a reguluje souhru pohybů očí, hlavy a těla (např. stálé směřování očí na jeden předmět při pohybech hlavy).

17 2. senzitivní korová centra - přijímají prostřednictvím senzitivních drah informace z receptorů v kůži, pohybovém systému a v útrobních orgánech o citlivosti (senzitivitě). Jedná se tedy o centrum jak somatosenzitivity, tak viscerosenzitivity. a) primární senzitivní oblast - oblast, do které se dostávají informace o senzitivitě (citlivosti), které se zde primárně zpracovávají. Mozek je tak informován o dění v těle, b) sekundární (asociační) senzitivní oblast - umožňují pochopení smyslu senzitivního vjemu, tzv. senzitivní kognitivitu (dotykovou představu těla, např. rozeznávání předmětů jejich ohmatáním).

18 3. senzorické korové oblasti - jedná se o centra smyslového vnímání. Informace jsou do nich přinášeny z receptorů smyslových orgánů příslušnými dostředivými nervy a drahami. a) čichová oblast b) chuťová oblast c) zraková oblast d) sluchová oblast e) vestibulární oblast - centrum vnímání polohy a pohybu hlavy. Tato oblast spolupracuje především s motorickými centry a systémy, hlavně s mozečkem, a podílí se na udržení rovnováhy těla.

19 PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM (systema nervosum periphericum) Periferní (obvodový) nervový systém je tvořen soustavou  nervů,  nervových uzlin (ganglií), které zprostředkovávají přenos informací mezi CNS a periferií (kůží, pohybovým systémem a útrobními orgány). Nerv se skládá z nervových vláken a vaziva. Nervová vlákna jsou výběžky neuronů (axony). Nervová vlákna tvoří svazečky, několik svazečků vytváří nerv.

20 1. motorické nervy - obsahují odstředivá (eferentní) vlákna, která vedou z CNS do efektorů (svalů nebo žláz) a zajišťují jejich činnost. Tyto nervy vznikají v jádrech šedé hmoty míchy nebo mozkového kmene. Dělíme je dále na: a) somatomotorické nervy – inervují příčně pruhovanou svalovinu, b) visceromotorické nervy – inervují hladkou svalovinu a žlázové buňky.

21 2. senzitivní nervy - obsahují dostředivá (aferentní) vlákna, která vedou informace z receptorů do CNS. a) somatosenzitivní – vedou informace z receptorů v kůži a pohybovém systému (svalech, šlachách, periostu, kloubních pouzdrech) b) viscerosenzitivní – vedou informace z receptorů v útrobních orgánech c) senzorické – vedou informace ze senzorů (smyslových orgánů) – čichového, chuťového, zrakového, sluchového a pohybově-rovnovážného

22 3. smíšené nervy - obsahují jak motorická, tak senzitivní vlákna. Většina nervů je smíšených, pouze některé jsou buď čistě motorické nebo čistě senzitivní. Periferní nervový systém dělíme: a) somatický nervový systém - inervace somatického oddílu těla (kůže a pohybový systém), b) viscerální nervový systém - inervace viscerálního oddílu těla (útrobní orgány a cévy)

23 Somatický (tělní) nervový systém Somatický (tělní) nervový systém inervuje senzitivně  kůži,  pohybový systém (svaly, šlachy, kosti, kloubní pouzdra), a motoricky příčně pruhované svaly. Podle toho, z jaké části centrální nervové soustavy somatické nervy vycházejí, je dělíme na míšní (spinální) a hlavové (kraniální).

24 Míšní nervy Míšní (spinální) nervy odstupují z míchy v počtu 31 párů.  krční nervy (nervi cervicales) – 8 párů  hrudní nervy (nervi thoracici) – 12 párů  bederní nervy (nervi lumbales) – 5 párů  křížové nervy (nervi sacrales) – 5 párů  kostrční nerv (nervus coccygeus) – 1 pár Každý spinální nerv vystupuje z míchy dvěma kořeny – předním a zadním.  přední kořeny - obsahují pouze vlákna odstředivá (eferentní, motorická),  zadní kořeny – obsahuje pouze vlákna dostředivá (aferentní, senzitivní). Vlastní míšní nerv vzniká spojením předního a zadního kořene, obsahuje tedy jak dostředivá, tak odstředivá vlákna.

25 Hlavové nervy Hlavové (mozkové) nervy odstupují z mozku v počtu 12 párů I. Čichový nerv II. Zrakový nerv III. Okohybný nerv IV. Kladkový nerv V. Trojklaný nerv VI. Odtahující nerv VII. Lícní nerv VIII. Předsíňohlemýžďový nerv IX. Jazykohltanový nerv X. Bloudivý nerv XI. Přídatný nerv XII. Podjazykový nerv

26 Autonomní (vegetativní) nervový systém Podílí na inervaci viscerálního oddílu těla (útrobních orgánů a cév).   řídí autonomní (vegetativní) funkce, jsou ty, které probíhají nezávisle na naší vůli,   nervová vlákna jsou dvojího (funkčně protichůdného) typu 1. sympatická 2. parasympatická Žlázy a hladká svalovina téměř každého útrobního orgánu jsou tedy inervovány jak sympatikem, tak parasympatikem

27 Sympatikus Sympatická vlákna vycházejí z hrudních a bederních míšních nervů. Sympatikus navozuje:   stav bdění, tzn. zvýšenou aktivitu,   uplatňuje při stresových reakcích,   zrychluje srdeční činnost a dýchání,   způsobuje kontrakci hladké svaloviny cév v kůži a ve vnitřních orgánech a tím zvyšuje krevní tlak (naopak koronární a svalové tepny se jeho působením naopak rozšiřují, aby byl zajištěn dostatečný přísun krve do srdečního svalu a do kosterních svalů, na něž je ve stavu stresu kladena větší zátěž),   zvyšuje hladinu krevního cukru,   rozšiřuje zornice, naopak zpomaluje trávení.

28 Parasympatikus   vycházejí ze sakrálních nervů a z některých hlavových nervů.   navozuje útlum organizmu,   zpomaluje srdeční činnost a dýchání,   snižuje krevní tlak,   zužuje zornice,   zrychluje trávení, pocení a slinění. Uplatňuje se především ve klidu (spánku) a v době trávení.

29 Reflexní oblouk Nervový systém neustále monitoruje stav vnějšího i vnitřního prostředí organizmu pomocí receptorů, zpracovává tyto informace v CNS a vydává na základě toho pokyny, které realizují výkonné orgány – efektory. informace z vnějšího a vnitřního prostředí těla → CNS → zpět k výkonným orgánům se nazývá reflex oblouk.   receptory   dostředivé nervové dráhy   centrální nervová soustava   odstředivé nervové dráhy   efektory

30 Reflex   nepodmíněné – vrozené ( např. dýchání, slinění, sání, polykání,…), jsou poměrně stálé a nemění se po celý život, patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný,   podmíněné - jsou získané, vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek, jsou nestálé, dočasné a při změně podmínek zanikají, umožňují se přizpůsobit proměnlivému životnímu prostředí ( tato schopnost se nazývá adaptace).

31 Princip řízení pohybu na svalové úrovni  čidla - (receptory) - proprioreceptory - uloženy ve svalech, šlachách a kloubech - exteroreceptory - uloženy v kůži - exteroreceptory - uloženy v kůži  podnět změní místní podráždění receptorů → vzruch se šíří z periférie vzestupnou – tzv. aferentní nervovou dráhou do centrálního nervového systému (CNS) → podrobení analýze  reakce na podnět → pokyn pro odpověď je veden sestupnou – tzv. eferentní nervovou dráhou k perifernímu výkonnému orgánu - efektoru - sval či svalová skupina = popsaná reakce organismu na podnět působící podráždění čidel ve svalech, šlachách, kloubech nebo v kůži → tzv. reflexní oblouk

32 Nervové dráhy 1. vzestupné – ascendentní dráhy rozlišujeme dráhy:  dráha zadních provazců – spinobulbotalamokortikální – vzruchy z kožních čidel, svalů a šlach do kůry koncového mozku – jemná dotyková citlivost  dráha míchohrbolová – spinotalamická – převádí vzruchy z kožních receptorů do šedé kůry koncového mozku, umožňuje vnímání bolesti, tepla, dotyku a tlaku  dráha míchmozečková – spinocerebelární – zprostředkovává vedení vzruchu ze svalových, šlachových receptorů.Těch, které zaznamenávají intenzitu svalového napětí a koordinaci pohybu

33 2. sestupné – descendentní dráhy jsou dráhy motorické. Z šedé hmoty některých oddílů, v postranních a předních míšních provazcích a končí u motorických buněk  dráha pyramidová – kortikospinální – hlavní motorická dráha.Bez přerušení z kůry koncového mozku k jádrům motorických částí mozkových a míšních nervů  dráhy mimopyramidální – extrapyramidové – ze spodinových uzlin koncového mozku vedou do jader středního mozku a prodloužené míchy – končí u předních míšních sloupců. Svalové napětí, ovládají automatické a poloautomatické pohyby.


Stáhnout ppt "NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) Zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů. Základní vlastností je   excitabilita (iritabilita, schopnost podráždění),   generování."

Podobné prezentace


Reklamy Google