Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky."— Transkript prezentace:

1 Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky

2 Racionální chování výrobce Značná část zaměření ekonomie je orientována právě na chování výrobce (firmy). Zajímá nás, jak se chová výrobce v tržním (či jiném) prostředí. Značná část zaměření ekonomie je orientována právě na chování výrobce (firmy). Zajímá nás, jak se chová výrobce v tržním (či jiném) prostředí. Předpokládá se, že racionálně jednající výrobce má stanoven nějaký cíl a podniká všechny nezbytné kroky k jeho dosažení. Abychom odhadli chování výrobce, je tedy důležité určit, jaký je jeho cíl. Obecně mohou mít firmy mnoho cílů, my se zde zaměříme na jeden z nejčastějších. Předpokládá se, že racionálně jednající výrobce má stanoven nějaký cíl a podniká všechny nezbytné kroky k jeho dosažení. Abychom odhadli chování výrobce, je tedy důležité určit, jaký je jeho cíl. Obecně mohou mít firmy mnoho cílů, my se zde zaměříme na jeden z nejčastějších. Cíl výrobce/producenta: Prostřednictvím vstupů (výrobních faktorů) dosáhnout co nejvyšší úrovně výstupů, tj. produkce, jejímž prodejem se snaží o dosažení co nejvyššího zisku.

3 Produkční analýza

4 Produkce firmy Firmu můžeme vnímat jako systém přeměňující vstupy na výstupy Firmu můžeme vnímat jako systém přeměňující vstupy na výstupy ® © ™ (patent, licence) VSTUPY VÝSTUPY Existuje mezi nimi nějaký vztah / závislost?

5 Produkční funkce Vyjadřuje závislost mezi výstupem firmy (produktem) a použitými vstupy; výstup firmy je funkcí různých VF Vyjadřuje závislost mezi výstupem firmy (produktem) a použitými vstupy; výstup firmy je funkcí různých VF Pro zjednodušení se často používá Pro zjednodušení se často používá jednofaktorová produkční funkce vyjadřuje, že Q = f (L) – např. u lovců perel bude počet vylovených perel přímo úměrný počtu zaměstnaných lovců perel – typická pro KO jednofaktorová produkční funkce vyjadřuje, že Q = f (L) – např. u lovců perel bude počet vylovených perel přímo úměrný počtu zaměstnaných lovců perel – typická pro KOnebo vícefaktorová (např. dvoufaktorová) prod. funkce vyjadřuje, že Q = f (L, K) – např. v kamenolomu bude množství vytěženého kamene záviset na počtu pracovníků, ale i na jejich vybavenosti kapitálem (krumpáči, dynamitem, buldozery) – typická pro DO vícefaktorová (např. dvoufaktorová) prod. funkce vyjadřuje, že Q = f (L, K) – např. v kamenolomu bude množství vytěženého kamene záviset na počtu pracovníků, ale i na jejich vybavenosti kapitálem (krumpáči, dynamitem, buldozery) – typická pro DO V takto stanovené produkční funkci předpokládáme, že jsou všechny vstupy homogenní, což samozřejmě v praxi nemusí vždy platit (různá kvalita zaměstnanců, atd.) V takto stanovené produkční funkci předpokládáme, že jsou všechny vstupy homogenní, což samozřejmě v praxi nemusí vždy platit (různá kvalita zaměstnanců, atd.) Produkt firmy je závislý na (odvíjí se od) množství jednoho druhu použitého výrobního faktoru. Produkt firmy je závislý na (odvíjí se od) množství více (např. dvou) druhů použitých výrobních faktorů. K + L L

6 Jednofaktorová produkční funkce

7 Kategorii produktu je (obdobně jako užitek v teorii spotřebitele) vhodné sledovat z pohledu celkových i mezních veličin: Celkový produkt (TP – total product) = celkové množství výstupu (ve fyzických jednotkách) vyprodukovaného určitým množstvím jednoho vstupu. Průměrný produkt (AP – average product) = produkt připadající na jednu jednotku vstupu Mezní produkt (MP – marginal product) = produkt vyrobený jednotkou dodatečného vstupu, když ostatní vstupy se nemění. vstup (VF) MP vstup (VF) TP q1q1 q1q1 AP Je důležité si uvědomit, že s rostoucím množstvím použitého vstupu celkový výstup (produkt) roste, ale s čím dál menšími přírůstky. Proč? Menší přírůstky celkového produktu vyplývají z klesající křivky mezního produktu (protože celkový produkt je vždy součtem všech mezních produktů).

8 Mezní produkt Křivka mezního produktu je nejprve rostoucí a poté klesá. Proč? Křivka mezního produktu je nejprve rostoucí a poté klesá. Proč? Při malých objemech použitých vstupů může být rostoucí (projevuje se tzv. synergický efekt) Při malých objemech použitých vstupů může být rostoucí (projevuje se tzv. synergický efekt) Naopak od určitého množství použitých vstupů (jež je odlišné v každé výrobě) je křivka mezního produktu klesající (projevuje se zde zákon klesajících výnosů). Naopak od určitého množství použitých vstupů (jež je odlišné v každé výrobě) je křivka mezního produktu klesající (projevuje se zde zákon klesajících výnosů). VF MP Mezní produkt je vlastně množství produkce, kterou vyrobí dodatečná jednotka vstupu (např. další pracovník)

9 Zákon klesajících výnosů Mějme majitele jablečného sadu, který najímá brigádníky na sklizeň jablek. Brigádníkům platí mzdu a oni pro něho češou jablka. Je však jejich schopnost sběru jablek (například za hodinu) stále stejná? Mějme majitele jablečného sadu, který najímá brigádníky na sklizeň jablek. Brigádníkům platí mzdu a oni pro něho češou jablka. Je však jejich schopnost sběru jablek (například za hodinu) stále stejná? Nikoliv, tato schopnost neboli produktivita se bude měnit například s počtem najímaných brigádníků. Nikoliv, tato schopnost neboli produktivita se bude měnit například s počtem najímaných brigádníků. Aby to majitel zjistil, najímá každý den o jednoho brigádníka navíc. Nejprve tedy najme jednoho… Aby to majitel zjistil, najímá každý den o jednoho brigádníka navíc. Nejprve tedy najme jednoho…

10 10 Zákon klesajících výnosů L (počet pracovníků) Jablka (kg) Jeden pracovník nasbírá 10 kg jablek za den. To je jeho celkový i mezní produkt Druhý den dva pracovníci nasbírají 25 kg jablek za den. To je jejich celkový produkt Mezní produkt druhého pracovníka je tedy 15 kg (o ně zvýšil celkovou produkci Třetí den tři pracovníci nasbírají 42 kg jablek za den. To je jejich celkový produkt Mezní produkt třetího pracovníka je tedy 17 kg (o ně zvýšil celkovou produkci… atd. TP MP Co zřejmě způsobuje tento specifický tvar křivky MP, kdy nejdříve roste a od určitého množství vstupů (brigádníků) klesá? Dokážete to vysvětlit?

11 Zákon klesajících výnosů „Čím víc jednoho vstupu používáme (při ostatních vstupech fixních), tím pomaleji roste celkový výstup, neboli mezní výstup (výnos) klesá“. (Tento zákon se nemusí projevovat od první jednotky vstupu, ale může se projevit až od určitého množství vstupů.) 1 pracovník – dost prostoru pro dalšího 2 pracovníci – pohodlné pracovní podmínky n+1 pracovníků – “kde mám nářadí ?!?!?”

12 Zákon klesajících výnosů Zákon klesajících výnosů se může projevovat i v čase. V tomto případe je jediným přidávaným vstupem právě čas. Zákon klesajících výnosů se může projevovat i v čase. V tomto případe je jediným přidávaným vstupem právě čas. Myslíte, že při přípravě na zkoušku jste každou další hodinu studia schopni nastudovat stejný objem učiva? Myslíte, že při přípravě na zkoušku jste každou další hodinu studia schopni nastudovat stejný objem učiva? Zjistíte-li, že po určité době (vstupem jsou tedy hodiny studia) vaše schopnost studovat (mezní produkt) klesá, jakým způsobem byste tento jev minimalizovali? Zjistíte-li, že po určité době (vstupem jsou tedy hodiny studia) vaše schopnost studovat (mezní produkt) klesá, jakým způsobem byste tento jev minimalizovali?

13 Výnosy z variabilního vstupu U krátkodobé produkční funkce se projevují tzv. výnosy z variabilního vstupu. U krátkodobé produkční funkce se projevují tzv. výnosy z variabilního vstupu. Mohou být: Mohou být: Rostoucí – křivka TP je konvexní, MP je rostoucí Rostoucí – křivka TP je konvexní, MP je rostoucí Konstantní – křivka TP je lineárně rostoucí a MP je konstantní Konstantní – křivka TP je lineárně rostoucí a MP je konstantní Klesající – křivka TP je konkávní, MP je klesající Klesající – křivka TP je konkávní, MP je klesající Obvykle předpokládáme, že při malých objemech výroby se projevují rostoucí výnosy z variabilního inputu a MP L roste (v podniku je nadbytek volného kapitálu na vybavení pracovníků). Při vyšších objemech produkce dochází k projevu konstantních výnosů z variabilního inputu a MP L přestává růst (množství kapitálu je vzhledem k množství práce přiměřené). Při dalším zvyšování produkce dochází k projevu klesajících výnosů z variabilního inputu a MP L klesá (fixní zásoba kapitálu začíná omezovat produktivitu práce a projevuje se jeho nedostatek). Obvykle předpokládáme, že při malých objemech výroby se projevují rostoucí výnosy z variabilního inputu a MP L roste (v podniku je nadbytek volného kapitálu na vybavení pracovníků). Při vyšších objemech produkce dochází k projevu konstantních výnosů z variabilního inputu a MP L přestává růst (množství kapitálu je vzhledem k množství práce přiměřené). Při dalším zvyšování produkce dochází k projevu klesajících výnosů z variabilního inputu a MP L klesá (fixní zásoba kapitálu začíná omezovat produktivitu práce a projevuje se jeho nedostatek).

14 TP L MP L Výnosy z variabilního vstupu Rostoucí výnosy z variabilního inputu Klesající výnosy z variabilního inputu Vývoj (a tvar) křivky celkového produktu (TP) je velmi úzce spjat s vývojem křivky mezního produktu (MP)

15 Vícefaktorová produkční funkce

16 Výnosy z rozsahu Uvedli jsme si, že za klesající křivkou MP je skryt zákon klesajících výnosů (nemusí platit od první jednotky vstupu), jež se týká změny jednoho vstupu. Uvedli jsme si, že za klesající křivkou MP je skryt zákon klesajících výnosů (nemusí platit od první jednotky vstupu), jež se týká změny jednoho vstupu. Při rovnoměrném zvyšování všech vstupů se však projevují tzv. výnosy z rozsahu, a to klesající, rostoucí či konstantní (souvisí s velikostí podniku) Při rovnoměrném zvyšování všech vstupů se však projevují tzv. výnosy z rozsahu, a to klesající, rostoucí či konstantní (souvisí s velikostí podniku) Rostoucí výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o více než 1 % (typické pro malé podniky) Rostoucí výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o více než 1 % (typické pro malé podniky) Konstantní výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší také o 1 % (typické pro střední podniky) Konstantní výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší také o 1 % (typické pro střední podniky) Klesající výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o méně než 1 % (typické pro velké podniky) Klesající výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o méně než 1 % (typické pro velké podniky) Výnosy z rozsahu vyjadřují, k jaké změně výstupů dojde při proporcionální (rovnoměrné) změně všech vstupů

17 Výnosy z rozsahu Management, investoři, finanční skupiny… Vložíme-li do různých firem určité množství zdrojů (zde vyjádřeno peněžní částkou, což může reprezentovat pracovníky, materiál, energie…), mohou za ně vyrobit různá množství výrobků (v závislosti na velikosti podniků a dalších faktorech) Vložíme-li do firem další zdroje (např. je zvýšíme o 20 %), mohou různé firmy zvýšit svou produkci rozdílně, a to v závislosti na tom, zda se u nich projevují rostoucí, konstantní nebo klesající výnosy z rozsahu. +66 % +20 % +10 % +20 %

18 Všimněme si rozdílu… Klesající výnosy z variabilního inputu* u jednofaktorové produkční funkce byly způsobeny významně vlivem nedostatku kapitálu či ostatních vstupů vzhledem k pouze jednomu rostoucímu (variabilnímu) inputu (práci). Klesající výnosy z variabilního inputu* u jednofaktorové produkční funkce byly způsobeny významně vlivem nedostatku kapitálu či ostatních vstupů vzhledem k pouze jednomu rostoucímu (variabilnímu) inputu (práci). Klesající výnosy z rozsahu u dvoufaktorové produkční funkce nejsou způsobeny nedostatkem kapitálu (rostou všechny vstupy), ale například rostoucími problémy s řízením či komunikací ve velkých podnicích. Klesající výnosy z rozsahu u dvoufaktorové produkční funkce nejsou způsobeny nedostatkem kapitálu (rostou všechny vstupy), ale například rostoucími problémy s řízením či komunikací ve velkých podnicích.

19 Produkční funkce v dlouhém období Pro dlouhé období je charakteristické, že firma může měnit množství všech vstupů. Proto se používá vícefaktorová ( dvoufaktorová ) produkční funkce. Pro dlouhé období je charakteristické, že firma může měnit množství všech vstupů. Proto se používá vícefaktorová ( dvoufaktorová ) produkční funkce. Výstup je u dvoufaktorové produkční funkce funkcí dvou použitých VF (L a K). Pro její vyjádření se používá tzv. izokvantová analýza. Výstup je u dvoufaktorové produkční funkce funkcí dvou použitých VF (L a K). Pro její vyjádření se používá tzv. izokvantová analýza. izokvanta je křivka, jež ukazuje různé kombinace dvou vstupů, které vedou ke stejnému výstupu. izokvanta je křivka, jež ukazuje různé kombinace dvou vstupů, které vedou ke stejnému výstupu.

20 Izokvanty čím je izokvanta dále od počátku os, tím vyšší je objem produktu, jež zobrazuje čím je izokvanta dále od počátku os, tím vyšší je objem produktu, jež zobrazuje izokvanty se neprotínají (znamenalo by to neefektivnost) izokvanty se neprotínají (znamenalo by to neefektivnost) MRTS – mezní míra technické substituce – vyjadřuje poměr, v jakém je možné nahrazovat kapitál prací při zachování stejného výstupu (produktu). Podél izokvanty se MRTS mění. K (bagrovací stroje) L (výkopoví dělníci) A B 5 8 C V tomto bodě použijeme 5 bagrů a 3 dělníky, což, předpokládáme, vytvoří menší produkci než v bodě C V tomto bodě použijeme 5 bagrů a 14 dělníků, což, předpokládáme, vytvoří větší produkci než v bodě C

21 Izokosta Firma je při výrobě (mimo jiné) omezena náklady, které může vynaložit na nákup výrobních faktorů. Možnosti nákupu VF zobrazuje tzv. izokosta. Firma je při výrobě (mimo jiné) omezena náklady, které může vynaložit na nákup výrobních faktorů. Možnosti nákupu VF zobrazuje tzv. izokosta. Izokosta = přímka, jež znázorňuje různé možnosti použití K a L při stejných celkových nákladech na tyto VF. Izokosta = přímka, jež znázorňuje různé možnosti použití K a L při stejných celkových nákladech na tyto VF. K L izokosta K = TC/r L = 0 L = TC/w K = 0 TC = w * L + r * K  K = - w/r * L + TC/r  poměr nákladů na práci a nákladů na kapitál (w/r) udává sklon izokosty (pro ujasnění si připomeňme trochu matematiky. Máme-li funkci: y = a·x + b  „a“ udává sklon křivky)

22 Optimální kombinace VF Optimální kombinaci VF představuje bod, kdy se izokosta dotkne nejvyšší možné izokvanty, tzn. obě křivky mají stejný sklon. Optimální kombinaci VF představuje bod, kdy se izokosta dotkne nejvyšší možné izokvanty, tzn. obě křivky mají stejný sklon. K (bagrovací stroje) L (výkopoví dělníci) izokvanty izokosta E KEKE LELE Tato rovnost vyjadřuje maximalizaci užitku ze spotřeby VF firmou s ohledem na jejich cenu Sklon izokvanty v bodě E Sklon izokosty

23 Produkční funkce při změnách vstupů Pokud bude firma přidávat vstupy rovnoměrně, pak se bude díky rostoucím nákladům posouvat izokosta a bude se dotýkat vyšších izokvant, čímž bude určovat nové rovnovážné body. Pokud bude firma přidávat vstupy rovnoměrně, pak se bude díky rostoucím nákladům posouvat izokosta a bude se dotýkat vyšších izokvant, čímž bude určovat nové rovnovážné body. izokosta K (bagry) L (dělníci) izokvanty K (bagry) L (dělníci) izokvanty Pokud bude firma přidávat více jednoho vstupu (práce), pak se bude díky rostoucím nákladům izokosta otáčet kolem bodu na ose y a bude se dotýkat vyšších izokvant v jiných rovnovážných bodech. Pokud bude firma přidávat více jednoho vstupu (práce), pak se bude díky rostoucím nákladům izokosta otáčet kolem bodu na ose y a bude se dotýkat vyšších izokvant v jiných rovnovážných bodech. Křivka růstu výstupu firmy. Průběh této křivky ukazuje jak je výroba náročná na kapitál nebo práci. Pokud je stočena více k ose Y, pak se jedná o kapitálově náročnou výrobu. Pokud je stočena k ose X, pak je výroba náročná na lidskou práci. V našem případě je poměr spotřeby práce a kapitálu relativně vyrovnaný.

24 Analýza nákladů

25 Analýza nákladů - předpoklady Výrobce usiluje o maximalizaci zisku Výrobce usiluje o maximalizaci zisku V dokonalé konkurenci, kde je cena stanovena, je to možné jen skrze snižování nákladů (v NK je to možné dosáhnout i zvýšením ceny). V dokonalé konkurenci, kde je cena stanovena, je to možné jen skrze snižování nákladů (v NK je to možné dosáhnout i zvýšením ceny).

26 Náklady v SR a LR Krátké období (Short run – SR) - časový horizont, ve kterém firma může měnit pouze některé (variabilní) vstupy (práce, suroviny…), zatímco ostatní (fixní) vstupy (používanou technologii, výrobní prostory atd.) měnit nemůže Krátké období (Short run – SR) - časový horizont, ve kterém firma může měnit pouze některé (variabilní) vstupy (práce, suroviny…), zatímco ostatní (fixní) vstupy (používanou technologii, výrobní prostory atd.) měnit nemůže => existují fixní i variabilní náklady Dlouhé období (Long run – LR) – dostatečně dlouhý časový horizont, ve kterém může firma měnit množství všech používaných vstupů, tedy např. najímat pracovníky stejně jako rozšiřovat výrobní kapacity (budovy, stroje…) Dlouhé období (Long run – LR) – dostatečně dlouhý časový horizont, ve kterém může firma měnit množství všech používaných vstupů, tedy např. najímat pracovníky stejně jako rozšiřovat výrobní kapacity (budovy, stroje…) => všechny náklady považujeme za variabilní

27 Zamyšlení nad fixními a variabilními náklady Proč myslíte, že v restauraci obvykle zaplatíte za ½ porci jídla minimálně 2/3 ceny a nikoliv ½ ceny? Proč myslíte, že v restauraci obvykle zaplatíte za ½ porci jídla minimálně 2/3 ceny a nikoliv ½ ceny?

28 Zapamatujme si! V dalším výkladu si vysvětlíme a musíme jasně rozlišovat: 1) 1) Náklady vztahující se k celkové produkci firmy (náklady vynaložené na výrobu všech výrobků, tedy tzv. celkové náklady (TC, FC a VC) 2) 2) Náklady vztahující se k jednotce vyrobené produkce firmy (náklady vynaložené na výrobu jednoho výrobku, tedy tzv. jednotkové náklady (MC, AC, AVC a AFC)

29 Náklady vztahující se k celkové produkci

30 Celkové, fixní a variabilní náklady Celkové náklady (TC – total costs) = souhrn všech nákladů použitých při výrobě. Celkové náklady (TC – total costs) = souhrn všech nákladů použitých při výrobě. Podle vztahu k objemu výroby je lze členit na: Podle vztahu k objemu výroby je lze členit na: Fixní náklady (FC – fixed costs) – vznikají nezávisle na objemu produkce, ale pouze v krátkém období. Fixní náklady (FC – fixed costs) – vznikají nezávisle na objemu produkce, ale pouze v krátkém období. Variabilní náklady (VC – variable costs) – vznikají a rostou s každou další jednotkou produkce Variabilní náklady (VC – variable costs) – vznikají a rostou s každou další jednotkou produkce Fixní náklady + Variabilní náklady Celkové náklady

31 Celkové, fixní a variabilní náklady (v krátkém období) Proporcionální (lineární) VC Degresivní VC Progresivní VC FC 0 Objem produkce Kč Celkové (lineární) náklady Růst variabilních nákladů je často nelineární, a to z důvodu různého možného stupně využívání jednotlivých položek variabilních nákladů výrobcem

32 Odvození nákladové funkce v dlouhém období V dlouhém období nerozlišujeme fixní a variabilní náklady, používáme tedy pro vyjádření vztahu objemu produkce a celkových nákladů již dříve zmíněnou izokvantovou analýzu. V dlouhém období nerozlišujeme fixní a variabilní náklady, používáme tedy pro vyjádření vztahu objemu produkce a celkových nákladů již dříve zmíněnou izokvantovou analýzu. Body dotyku izokost a izokvant představují nejnižší úroveň nákladů, s kterými je možné vyrobit daný objem produkce. Pokud tyto hodnoty přeneseme do nového grafu, získáme graf nákladové funkce. Body dotyku izokost a izokvant představují nejnižší úroveň nákladů, s kterými je možné vyrobit daný objem produkce. Pokud tyto hodnoty přeneseme do nového grafu, získáme graf nákladové funkce. K (bagry) L (dělníci) TC 1 TC 2 TC 3 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Kč Q TC 1 TC 2 TC 3 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 TC

33 Fixní a variabilní náklady v praxi Představte si, že chcete nakoupit v elektronickém obchodě nějaké zboží a to následně prodat. Jaké náklady budete mít spojené s nákupem v e-shopu? Které budou fixní a které variabilní? Představte si, že chcete nakoupit v elektronickém obchodě nějaké zboží a to následně prodat. Jaké náklady budete mít spojené s nákupem v e-shopu? Které budou fixní a které variabilní? Jak se změní náklady rodiny (domácnosti), jestliže (a) se jí narodí dítě (b) dítě se osamostatní (odstěhuje se do vlastního bytu) Jak se změní náklady rodiny (domácnosti), jestliže (a) se jí narodí dítě (b) dítě se osamostatní (odstěhuje se do vlastního bytu) Tři studenti si pronajali během studií byt 3+1. Jak se změní náklady studenta (který si prodlužuje studium) po té, co jeho spolubydlící se po promocích odstěhovali. Tři studenti si pronajali během studií byt 3+1. Jak se změní náklady studenta (který si prodlužuje studium) po té, co jeho spolubydlící se po promocích odstěhovali.

34 Náklady vztahující se k jednotce produkce

35 Vedle celkových nákladů je důležité v souvislosti se změnou objemu produkce sledovat také další nákladové veličiny: Vedle celkových nákladů je důležité v souvislosti se změnou objemu produkce sledovat také další nákladové veličiny: Mezní náklady (MC) Mezní náklady (MC) Průměrné náklady (AC), které můžeme rozdělit na: Průměrné náklady (AC), které můžeme rozdělit na: Průměrné variabilní náklady (AVC) a Průměrné variabilní náklady (AVC) a Průměrné fixní náklady (AFC) Průměrné fixní náklady (AFC)

36 Mezní náklady (MC – marginal costs) Vyjadřují dodatečné náklady na výrobu jedné další jednotky výstupu Vyjadřují dodatečné náklady na výrobu jedné další jednotky výstupu Křivka MC je „inverzní“ ke křivce MP (mezního produktu) Křivka MC je „inverzní“ ke křivce MP (mezního produktu) Průběh křivky závisí na využití fixních a variabilních faktorů výroby. MC nejdříve klesají (projevují se rostoucí výnosy z variabilního inputu – MP je rostoucí)… Průběh křivky závisí na využití fixních a variabilních faktorů výroby. MC nejdříve klesají (projevují se rostoucí výnosy z variabilního inputu – MP je rostoucí)… … poté MC rostou (projevují se klesající výnosy z variabilního inputu – MP je klesající) … poté MC rostou (projevují se klesající výnosy z variabilního inputu – MP je klesající) Qi MP MC při výrobě první jednotky = TC při výrobě jedné jednotky – TC při výrobě nula jednotek (obdobně u dalších jednotek) Čitatel udává, o kolik se změní celkové náklady. Jmenovatel udává, o kolik se změní objem produkce. Objasněme si blíže, co nám říká křivka MC. Udává, kolik nás stojí výroba každého dalšího výrobku… Q 10 Kč 7 Kč 5 Kč Kč Jaké jsou tedy celkové náklady při výrobě 5 kusů výrobku? TC 5 = 31 Kč

37 Průměrné (celkové) náklady (na kus) Average (total) costs – AC, ATC (jednicové neboli průměrné náklady) vyjadřují průměrné (celkové) náklady, které firma vynakládá na výrobu jedné jednotky výstupu. Average (total) costs – AC, ATC (jednicové neboli průměrné náklady) vyjadřují průměrné (celkové) náklady, které firma vynakládá na výrobu jedné jednotky výstupu. Klesající část je projevem rostoucích výnosů z rozsahu (  TC připadající na kus) Klesající část je projevem rostoucích výnosů z rozsahu (  TC připadající na kus) Minimum je projevem konstantních výnosů z rozsahu Minimum je projevem konstantních výnosů z rozsahu Rostoucí část je projevem klesajících výnosů z rozsahu (  TC na jeden kus) Rostoucí část je projevem klesajících výnosů z rozsahu (  TC na jeden kus) Lze ji rozdělit na AVC a AFC Lze ji rozdělit na AVC a AFC Qi AC Čitatel udává výši celkových nákladů při zkoumaném objemu produkce. Jmenovatel udává velikost zkoumaného objemu produkce. AC

38 Průměrné (celkové) náklady (na kus) V klesající části křivky AC se projevují tzv. úspory z rozsahu (economies of scale) = situace, kdy s růstem produkce klesají průměrné náklady podniku (firma vyrábí vyšší objemy produkce s nižšími AC, tedy levněji). (POZOR, úspory z rozsahu a dříve zmiňované výnosy z rozsahu nejsou to samé, i když spolu souvisí!) Qi AC Za hlavní příčiny úspor z rozsahu jsou považovány zejména: - vyšší specializace a dokonalejší dělba práce při vyšších objemech výroby - dokonalejší organizace výroby při vyšších objemech výroby - dostatek kapitálu na nové technologie u větších firem - regrese fixních nákladů Uvědomme si: Úspory z rozsahu popisují skutečnost, že růst objemu výroby může vést k pokles u nákladů na jednotku produkce Výnosy z rozsahu popisují, jak vzrůstá objem výroby v závislosti na rovnoměrném zvýšení vstupů, neboli jak efektivně jsou využívány vstupy.

39 Mezní a průměrné veličiny Vztahy mezních a průměrných veličin lze vysvětlit například na vztahu aktuální rychlosti (vztahuje se pouze k aktuálnímu kilometru) a průměrné rychlosti (vztahuje se ke všem najetým km) automobilu. Vztahy mezních a průměrných veličin lze vysvětlit například na vztahu aktuální rychlosti (vztahuje se pouze k aktuálnímu kilometru) a průměrné rychlosti (vztahuje se ke všem najetým km) automobilu. MC AC CiCi Q i

40 Průměrné variabilní náklady (AVC) Klesající část spojena s vyšším (efektivnějším) využíváním vstupů, rostoucí naopak s menší efektivností (např. „přeplácení“ pracovníků). Qi AVC Dostáváme množstevní slevy… …přetěžujeme kapacity dodavatelů AVC

41 Kč Q Průměrné fixní náklady (AFC) S růstem produkce jsou (konstantní) fixní náklady rozdělovány na stále větší počet jednotek produkce (průměrně tedy připadá na každou jednotku menší podíl na FN) a AFC tedy klesají. S růstem produkce jsou (konstantní) fixní náklady rozdělovány na stále větší počet jednotek produkce (průměrně tedy připadá na každou jednotku menší podíl na FN) a AFC tedy klesají. Tento jev nazýváme regrese (rozpouštění) fixních nákladů Tento jev nazýváme regrese (rozpouštění) fixních nákladů Platí: Platí: AFC Představte si, že si chcete s kamarády najmout autobus na přepravu z Prahy do Brna. Pronajímatel autobusu Vám nabízí přepravu za paušální částku Kč. Jakou částku jízdného budete muset vybrat minimálně od každého kamaráda, pokud Vás pojede 5 lidí? Bude se tato částka lišit, když Vás pojede 10, 20 nebo 40 lidí? 800 Kč/ 400 Kč/ 200 Kč/

42 Qi AVC AC AFC AVC AFC AVC AFC

43 Technologické optimum Minimální průměrné náklady jsou v bodě, kde křivka MC protíná křivku AC. Objem produkce, odpovídající tomuto bodu nazýváme Technologické optimum Minimální průměrné náklady jsou v bodě, kde křivka MC protíná křivku AC. Objem produkce, odpovídající tomuto bodu nazýváme Technologické optimum Pokud MCAC pak růst produkce zvyšuje AC Pokud MC>AC pak růst produkce zvyšuje AC Tech. optimum (bere v úvahu pouze náklady) se však může lišit od optimálního rozsahu produkce (bere v úvahu náklady i cenu) Tech. optimum (bere v úvahu pouze náklady) se však může lišit od optimálního rozsahu produkce (bere v úvahu náklady i cenu) AFC MC AC AVC CiCC1CiCC1 Q 1 Q i

44 Obalová křivka Zachycuje vývoj AC v dlouhém období – obaluje všechny křivky AC (je jich více z pohledu dostupných technologií i času) Zachycuje vývoj AC v dlouhém období – obaluje všechny křivky AC (je jich více z pohledu dostupných technologií i času) Zobrazuje jakému množství odpovídá optimální technologie s minimálními AC Zobrazuje jakému množství odpovídá optimální technologie s minimálními AC

45 Posun obalové křivky - krok 1 A 2 1 i A C OK 1 C i MC C Q A C 3

46 Posun obalové křivky - krok 2 technologie AC 1 byla opuštěna a AC 3 se zdokonalila technologie AC 1 byla opuštěna a AC 3 se zdokonalila C i MC MC’ AC C 2 A Q OK 2 OK 1 1 A C 3 i

47 Vývoj nákladů z pohledu jednotkových veličin Vývoj nákladů z pohledu celkových veličin Kč Q FC TC AFC AC AVC Q1Q1 VC Kč Q Je důležité si uvědomit, že celkové náklady při zvyšování objemu výroby rostou, ať už průměrné náklady na kus klesají nebo rostou (důležité je, že jsou kladné). Skutečnost, že průměrné náklady na kus (AC) zpočátku klesají, má vliv na to, že celkové náklady (TC) rostou stále pomaleji. Pokud průměrné náklady (AC) při vyšších objemech výroby rostou, pak celkové náklady (TC) rostou stále rychleji. (jednotky či stovky Kč) (tisíce či miliony Kč)

48 Další členění nákladů V případě, kdy se firma o něčem rozhoduje (např. o zahájení nebo ukončení výroby výrobku), musí brát v úvahu minimálně tyto dva druhy nákladů, které hrají při rozhodování roli: V případě, kdy se firma o něčem rozhoduje (např. o zahájení nebo ukončení výroby výrobku), musí brát v úvahu minimálně tyto dva druhy nákladů, které hrají při rozhodování roli: Explicitní náklady – náklady které firma reálně musí vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů (např. mzdy zaměstnancům, nákup materiálu, pronájem). Explicitní náklady – náklady které firma reálně musí vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů (např. mzdy zaměstnancům, nákup materiálu, pronájem). Implicitní náklady – firma je reálně neplatí. Jsou to alternativní náklady výrobních faktorů použitých při výrobě (představují ušlý příjem z jiné neuskutečněné možnosti neboli nám známé oportunitní náklady). Implicitní náklady – firma je reálně neplatí. Jsou to alternativní náklady výrobních faktorů použitých při výrobě (představují ušlý příjem z jiné neuskutečněné možnosti neboli nám známé oportunitní náklady).

49

50 Příjmy firmy

51 Celkový příjem (Total revenue – TR) – celková částka, kterou firma získá prodejem svých statků Celkový příjem (Total revenue – TR) – celková částka, kterou firma získá prodejem svých statků TR = P * Q Průměrný příjem (Average revenue – AR) – průměrný příjem připdající na jednotku produkce Průměrný příjem (Average revenue – AR) – průměrný příjem připdající na jednotku produkce AR = TR / Q = (P * Q) / Q = P Mezní příjem (Marginal revenue – MR) – změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku Mezní příjem (Marginal revenue – MR) – změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku MR =  TR /  Q MR z prodeje první jednotky = TR z prodeje jedné jednotky – TR z prodeje nula jednotek (obdobně u dalších jednotek)

52 Vztah ceny a vyrobené produkce v DK V dokonalé konkurenci je cena konstantou nezávislou na firmě V dokonalé konkurenci je cena konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu vyrobenou produkci aniž ovlivní cenu => firma prodá všechnu vyrobenou produkci aniž ovlivní cenu => poptávka po produkci firmy je dokonale elastická poptávka po produkci firmy je dokonale elastická křivka TR je lineární (rostoucí přímka) křivka TR je lineární (rostoucí přímka) křivka AR je rovnoběžná s osou x (osu y protíná v úrovni ceny křivka AR je rovnoběžná s osou x (osu y protíná v úrovni ceny Křivka MR je totožná s křivkou AR Křivka MR je totožná s křivkou AR

53 TR, AR a MR v dokonalé konkurenci Q P AR = MR = D 50 Q TR Za cenu 50 Kč prodá prodejce průměrně každou jednotku Za cenu 50 Kč také prodá prodejce každou další jednotku Za cenu 50 Kč prodá prodejce jakékoliv množství (které je on schopen vyrobit) Tato cena je dána trhem a firma v DK ji neovlivní Křivka TR začíná v průsečíku os

54 Vztah ceny a vyrobené produkce v NK V nedokonalé konkurenci cena závisí na objemu produkce firmy V nedokonalé konkurenci cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu výroby klesá, protože firma musí snížit cenu aby mohla prodat další jednotku produkce => cena s růstem objemu výroby klesá, protože firma musí snížit cenu aby mohla prodat další jednotku produkce => křivka TR je nelineární s klesajícími přírůstky (křivka TR roste, dokud je MR kladný a klesá, pokud je MR záporný) křivka TR je nelineární s klesajícími přírůstky (křivka TR roste, dokud je MR kladný a klesá, pokud je MR záporný) křivka AR je klesající (stejně jako křivka MR, která však klesá rychleji) křivka AR je klesající (stejně jako křivka MR, která však klesá rychleji) Q P D = AR 50 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 MR = V DK je křivka poptávky totožná s křivkou AR a MR. Za danou cenu výrobce prodá jakékoliv množství (např. množství Q 1 prodá za 50 Kč). V NK však prodejce, pokud chce zvýšit prodané množství, musí snížit cenu… … a pokud chce prodat ještě větší množství, musí snížit cenu ještě více. Křivka D (a tedy i křivka AR) je v NK klesající… … a křivka MR musí tedy klesat ještě více (dle nám známého vztahu mezi mezními a průměrnými veličinami)

55 TR, AR a MR v nedokonalé konkurenci Nechť poptávka je dána rovnicí: Q D = 1800 – 15 * P Veličina roste Veličina klesá Veličina klesá do záporných hodnot Tato rovnice je vybrána jen jako demonstrace vývoje příjmových veličin. Hodnota použitých koeficientů není tak důležitá jako fakt, že je v rovnici zobrazena nepřímá úměrnost mezi cenou a množstvím, jak to odpovídá křivce poptávky.

56 TR, AR a MR v nedokonalé konkurenci AR = P TR MR 0 Kč Q Elastická poptávka Neelastická poptávka Q D = 1800 – 15 * P P = Q D / 15

57 Zisk Zisk (Z) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady: Z = TR – TC Zisk (Z) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady: Z = TR – TC Zisk na jednotku produkce = Z / Q = (TR/Q) – (TC/Q) = AR – AC Zisk na jednotku produkce = Z / Q = (TR/Q) – (TC/Q) = AR – AC Můžeme rozlišovat: Můžeme rozlišovat: Účetní zisk = TR – explicitní náklady Účetní zisk = TR – explicitní náklady Ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady Ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady Pokud je ekonomický zisk nulový, podnik dosahuje tzv. normálního zisku Pokud je ekonomický zisk nulový, podnik dosahuje tzv. normálního zisku Ekonomický zisk slouží k rozhodování o tom, zda se podnikatelská činnost vyplatí či nikoliv. Vyplatí se tehdy, když je ekonomický zisk kladný a naopak se nevyplatí, když je záporný. Ekonomický zisk vlastně porovnává zisk z aktivity, kterou jsme uskutečnili, s tím, co jsme mohli získat jinde (jinou aktivitou). Díky tomu můžeme posoudit, zda námi uskutečněná aktivita byla skutečně tou nejlepší volbou.

58 Dodatek

59 Pamatujme si… Vztahy mezi celkovými a mezními veličinami: Pokud je celková veličina rostoucí, mezní je kladná Pokud je celková veličina rostoucí, mezní je kladná Pokud je celková veličina klesající, mezní je záporná Pokud je celková veličina klesající, mezní je záporná Pokud celková veličina dosahuje extrému (neroste ani neklesá), mezní veličina je nulová Pokud celková veličina dosahuje extrému (neroste ani neklesá), mezní veličina je nulová Vztahy mezi průměrnými a mezními veličinami: Pokud průměrná veličina je rostoucí, mezní leží nad ní (je větší) Pokud průměrná veličina je rostoucí, mezní leží nad ní (je větší) Pokud je průměrná veličina klesající, mezní leží pod ní (je menší) Pokud je průměrná veličina klesající, mezní leží pod ní (je menší) Pokud průměrná veličina neroste ani neklesá (dosahuje extrému), mezní veličina je jí rovna Pokud průměrná veličina neroste ani neklesá (dosahuje extrému), mezní veličina je jí rovna

60 Dodatek Pamatujme, že modely chování firmy vždy představují teoretické ideální chování za vymezených podmínek, které se mohou v praxi značně lišit. Například produkční funkce ukazuje maximální množství produkce, jež je možné vyprodukovat s danými vstupy. Bude však firma vždy při určitém množství vstupů takovéto množství vyrábět? Pamatujme, že modely chování firmy vždy představují teoretické ideální chování za vymezených podmínek, které se mohou v praxi značně lišit. Například produkční funkce ukazuje maximální množství produkce, jež je možné vyprodukovat s danými vstupy. Bude však firma vždy při určitém množství vstupů takovéto množství vyrábět? Pravděpodobně nebude například tehdy, pokud nebude dostatečná poptávka. Bude tedy vyrábět menší množství, které odpovídá poptávce. Potom ale nevyužije všechny VF (vstupy), které má k dispozici. Co s tím? Pravděpodobně nebude například tehdy, pokud nebude dostatečná poptávka. Bude tedy vyrábět menší množství, které odpovídá poptávce. Potom ale nevyužije všechny VF (vstupy), které má k dispozici. Co s tím? Nabízí se snížit množství vstupů (VF). Udělá to však firma? Může to udělat? Nabízí se snížit množství vstupů (VF). Udělá to však firma? Může to udělat? Firmě v tom mohou bránit jak technologické faktory (výrobní linka může fungovat jen jako celek), tak legislativní (pracovní právo či odbory to nemusí povolit). Navíc firma může doufat, že v budoucnu bude opět poptávka vysoká a VF si raději ponechá (přestože nebudou plně využity), aby byla na nárůst poptávky připravena. Firmě v tom mohou bránit jak technologické faktory (výrobní linka může fungovat jen jako celek), tak legislativní (pracovní právo či odbory to nemusí povolit). Navíc firma může doufat, že v budoucnu bude opět poptávka vysoká a VF si raději ponechá (přestože nebudou plně využity), aby byla na nárůst poptávky připravena. Například práce je tedy teoreticky variabilní vstup, ale existence odborů a legislativy na ochranu zaměstnanců neumožňují firmě tento VF libovolně najímat a propouštět a tím z něj dělají spíše fixní VF (alespoň v krátkém období). Tím v praxi může v některých podnicích paradoxně docházet k tomu, že kapitál je oproti práci variabilnějším VF. Například práce je tedy teoreticky variabilní vstup, ale existence odborů a legislativy na ochranu zaměstnanců neumožňují firmě tento VF libovolně najímat a propouštět a tím z něj dělají spíše fixní VF (alespoň v krátkém období). Tím v praxi může v některých podnicích paradoxně docházet k tomu, že kapitál je oproti práci variabilnějším VF.

61

62 Různé varianty tvaru křivky A(V)C AVC AC AFC Q C

63 TR v NK

64 Obecný tvar křivek TP, AP a MP MP AP TP VF MP AP TP VF MP TP + MP TP + MP - Když je mezní produkt kladný a rostoucí, tak celkový produkt roste stále vyšším tempem… … když je mezní produkt kladný a klesající, tak celkový produkt stále roste, ale s čím dál menšími přírůstky… … a když je mezní produkt záporný, tak celkový produkt klesá.

65

66 Elasticita poptávky hraje velkou roli při určování změny ceny prodejcem a jejím dopadu na celkový příjem. Platí jednoduchý vztah: Pokud je poptávka elastická, pak zvýšení celkového příjmu je možné docílit snížením ceny. Proč? Elastická poptávka znamená, že spotřebitelé reagují na změnu ceny citlivě. Snížením ceny sice prodejce ztratí určitý příjem, avšak tato ztráta příjmu je mu více než dostatečně vykompenzována velkým nárůstem poptávaného (a tedy i prodaného) množství. Opačně to platí při zvýšení ceny. Pokles o 10 % Nárůst o 30 % Pro zjednodušení dále předpokládejme, že prodáváme červené víno v ceně 100 Kč/litr a při této ceně prodáme denně 100 litrů. ? Pokles ceny například o 10 % (tedy na 90 Kč/litr) způsobí, že spotřebitelé budou citlivě reagovat a zvýší své poptávané množství o 30 % (tedy na 130 litrů denně). Nárůst (o 17 %) Dopad elasticity na celkový příjem při změně ceny – elastická poptávka Pokud uvažujeme elastickou poptávku, pak koeficient elasticity musí být větší než 1. Předpokládejme tedy třeba hodnotu 3, což znamená, že s každou změnou ceny o 1 % se změní poptávané množství o 3 %.

67 Dopad elasticity na celkový příjem při změně ceny – neelastická poptávka Obdobný efekt je i u neelastické poptávky Platí jednoduchý vztah: Pokud je poptávka neelastická, pak zvýšení celkového příjmu je možné docílit zvýšením ceny. Proč? Neelastická poptávka znamená, že spotřebitelé reagují na změnu ceny necitlivě (velmi málo, nikoliv vůbec). Zvýšením ceny sice prodejce ztratí určitý počet zákazníků, avšak tato ztráta prodaného množství bude jen velmi malá (oproti nárůstu ceny) a tudíž mu bude vykompenzována právě zmíněným růstem ceny. Opačně to platí při poklesu ceny. Pokud uvažujeme neelastickou poptávku, pak koeficient elasticity musí být menší než 1. Předpokládejme tedy třeba hodnotu 0,6, což znamená, že s každou změnou ceny o 1 % se změní poptávané množství o 0,6 %. Pro zjednodušení opět předpokládejme, že prodáváme červené víno v ceně 100 Kč/litr a při této ceně prodáme denně 100 litrů. ? Zvýšení ceny například o 10 % (tedy na 110 Kč/litr) způsobí, že spotřebitelé budou snižovat své poptávané množství, ale budou reagovat necitlivě a sníží jej pouze o 6 % (tedy na 94 litrů denně). Nárůst (o 3,4 %) Nárůst o 10 % Pokles o 6 %


Stáhnout ppt "Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky."

Podobné prezentace


Reklamy Google